Bety

Máte před sebou poslední sérii cviků nebo finální kilometr a potřebujete pořádně zabrat. Tak upusťte páru a kašlete na dobré mravy! Jako spolehlivá vzpruha funguje nadávání.

Vonné svíčky umí navodit atmosféru, ale existují zdravotní rizika, která by neměla zůstat bez povšimnutí.

V posledních desetiletích se společnost proměnila způsobem, který zásadně mění naše mezilidské vztahy. Zatímco dříve bylo partnerství považováno za přirozenou a očekávanou součást života, dnes se stále více lidí rozhoduje zůstat single – alespoň po určitou část života. Svoboda, nezávislost a možnost soustředit se na sebe jsou jistě lákavé. Jenže tento životní styl má i svou odvrácenou tvář. Dlouhodobá samota, ať už z vlastního rozhodnutí nebo z okolností, může mít závažné důsledky pro psychické i fyzické zdraví.

Jestli se chcete vyhnout bílému poprašku na vlasech i účesu, který připomíná ztuhlý beton, pak si při koupi suchého šamponu připlaťte. A proč je místo ranní lepší spíše večerní aplikace?

Mráz, suchý vzduch z radiátorů a neustálé teplotní výkyvy způsobené přechody zvenku dovnitř. Zimní měsíce jsou pro vlasy skutečnou zatěžkávací zkouškou.

Probouzení těsně před zazvoněním budíku může být známkou dokonalého zdraví, ale vizitkou skrytého stresu. Je tu však ještě jiné kuriózní vysvětlení.

Každá z nás má sen, který si slibuje „jednou“ splnit. Jenže to „jednou“ se často ztrácí v každodenních povinnostech, strachu a pochybnostech. Jak udělat první krok a nenechat svůj sen zůstat jen v hlavě? Inspirujte se pěti jednoduchými, ale účinnými kroky, které vám pomohou proměnit přání ve skutečnost. A začít žít život podle sebe.

Vztek je pocit, který většina z nás ráda vynechává. Vyrůstali jsme s představou, že „dívky přece nevybuchují“ a že negativní emoce je lepší potlačit. Přitom právě vztek nám může dát důležitou energii, kterou potřebujeme, abychom v životě něco změnili a skutečně se cítili dobře.

Myslíte si, že se dokážete objektivně rozhodovat? Že dobře vidíte svět kolem sebe, druhé lidi i sebe samu? Přiznejme si to: naše mysl je skvělý nástroj, ale zároveň velký mistr iluzí. Často si myslíme, že všechno víme jistě – přitom nás vlastní vnímání může neustále klamat.

Život dokáže být pořádná jízda. Jednoho dne se cítíme na vrcholu světa, a ten další už řešíme stres, ztrátu práce nebo komplikace ve vztazích. Co kdybychom vám ale řekli, že existuje schopnost, která vám pomůže tyto chvíle zvládnout s lehkostí?

Čtyřicítka měla být věk, kdy konečně „máme všechno“: skvělou kariéru, stabilní rodinu, bezpečný domov. Jenže realita mnoha žen v tomhle věku vypadá jinak. Místo pocitu úspěchu a jistoty přichází pocit neustálého tlaku, chaosu a vyčerpání. A to je téma, o kterém se mluví čím dál častěji, protože nejde o jednotlivé životní příběhy, ale o skutečný trend, který postihuje celou generaci.

Kolikrát už jste si řekla: „Teď už to fakt dám.“ Nový sport, zdravější životní styl, lepší práce. A pak nadšení zmizelo dřív, než jste si stihla koupit nové tenisky. Ne proto, že byste byla slabá nebo líná. Často je problém jinde – v motivaci, která ve skutečnosti není úplně vaše.

Proč některé rodiny žijí dlouho, šťastně a v plné síle až do vysokého věku? Možná je to víc než jen dobré geny.

Móda je pomíjivá, ale styl věčný, říkávala legendární návrhářka Coco Chanel. Neotřesitelnému žebříčku stylových kosmetických ikon vládnou oční linky, kouřové oči a klasické červené rty.

Žádná milostná dramata ani váhání, co si dát k večeři. Skutečný stres způsobují mnohem pragmatičtější volby. Zahrnují kariéru, investiční hazard, bydlení nebo i obyčejnou jízdu autem.

Mít kvůli odhazování sněhu infarkt? To se klidně může stát. Problémem je mráz zužující tepny, nápor na krevní oběh i samotná mechanika pohybu.

Čím více se snažíte přiblížit, tím více se vám vzdaluje. Když vztah připomíná spíše strategickou hru než cestu ke štěstí, nebojujete s nezájmem, ale „diagnózou“ fobie.

Některé ženy při menstruaci necvičí, jiné se kvůli cyklu o pohyb připravit nenechají. Pro druhou kategorii je tu malé varování. Zranění vzniklé v tomto období, vyžaduje výrazně delší léčbu.

Vztah s kolegou, či dokonce nadřízeným může být zárukou slibné produktivity a loajálnosti k celé společnosti, nebo naopak vstupenkou na úřad práce. Aby milostné vzplanutí neskončilo profesní katastrofou, musejí partneři zvládnout jednu zásadní věc.

Manikúra pomocí gelových laků vypadá úplně jako ze salonu. A ta její odolnost! Ale při nesprávném postupu si můžete nehty fatálně poškodit.

Uvědomit si, že se mýlíme, je těžké. Přesto je to jeden z nejdůležitějších znaků mentální síly a skutečné inteligence. Všichni máme tendenci potvrzovat své názory a ignorovat fakta, která nám odporují. Když se ale naučíme tuto past poznat a vědomě ji překonat, otevíráme si cestu k chytřejším rozhodnutím, lepším vztahům a větší empatii.

Vzdušný domov i bez limitujících nízkých stropů? Můžete ho mít. Geniální optický klam zázračně vykouzlí barva, štětec a chvilka práce. Odstín modré, žluté nebo růžové bude to pravé.

Milujete, podporujete, zachraňujete, a přitom se pomalu ztrácíte. Spoluzávislý vztah často začíná nenápadně, jako silná láska a touha pomoci. Jenže časem bere víc, než dává. Jak poznat, že už nejde o lásku, ale o sebezapření? A proč může být odchod tím nejodvážnějším krokem?

Zničehonic vás zalije vlna horka, srdce se rozbuší a během pár vteřin máte pocit, že shoříte zevnitř. Návaly horka patří k nejčastějším – a nejotravnějším – projevům menopauzy. Dobrá zpráva? Existují jednoduché triky i dlouhodobá řešení, která vám mohou výrazně ulevit a vrátit pocit kontroly nad vlastním tělem.

Probudíte se do nového dne s pocitem, že je všechno v pořádku. A najednou je vztah pryč. Jak může něco tak zásadního přijít tak náhle? Co se skutečně děje v hlavě toho, kdo najednou odejde? A proč to často vůbec „náhlé“ není.

Výchova dětí je jedním z nejkrásnějších, ale zároveň nejnáročnějších úkolů v životě. Každý rodič chce to nejlepší. Ovšem co když „to nejlepší“ neznamená přísně řídit, co dítě dělá, ale spíš porozumět tomu, co skutečně potřebuje? Moderní přístup k výchově se v posledních letech zaměřuje přesně na to: na respekt, porozumění a bezpečné prostředí, kde se dítě i rodič cítí dobře.

Lednovou vyčerpaností tělo jen reaguje na náročné dění předešlých týdnů, tak si nic nevyčítejte. Jakmile se zase „srovná“, bude lépe!

K nastartování ozdravných procesů v těle a ochraně před chronickými nemocemi není potřeba žádná velká euforie. Stačí překonat překvapivě nízkou hranici spokojenosti, kterou vědci přesně vyčíslili.

Pro některé je svatba splněný dětský sen, pro jiné zastaralý relikt minulosti. V době, kdy nás Instagram každý den zásobuje vizemi dokonalých „Řekla jsem: ANO!“ momentů uprostřed toskánských vinic, se i silné, emancipované ženy ptají: Mohu jako feministka vůbec chtít svatbu? Nebo je manželství prostě „patriarchální konstrukce“, se kterou bychom se měly rozloučit jednou provždy?

Už jste někdy přečetla knihu a pak se cítila, jako byste s postavami opravdu prožila každý jejich pocit? Není to magie, ani náhoda. Říká se tomu transportation‑theory a vysvětluje, proč nás romantické příběhy dokážou naprosto pohltit.

Máte doma dítě, které se snaží být vždycky dokonalé? Výborné známky, perfektní obrázek, že se učí do večera — a přesto je nešťastné, když něco nejde podle plánu? To je známka perfekcionismu. Děti s tímto sklonem mají pocit, že jejich hodnota závisí na výkonu. Každá chyba je pro ně velký stres, každé selhání je hrozbou, že nejsou dost dobré.

Máte pocit, že ve vztazích dáváte hodně a dostáváte málo? Že jste ta, která všechny vyslechne, uklidní, podrží. A nakonec je právě váš partner, který si vezme vaše nejlepší části, ale vaše potřeby přitom přehlíží? Možná jste echoistka.

Vlasy ztrácejí objem, pěšinka se rozšiřuje a kartáč je plnější než dřív? Nejspíš za tím nejsou špatné šampony, ale hormonální změny. Menopauza dokáže s vlasy pořádně zamávat, to ale neznamená, že se s tím nedá nic dělat. Poradíme, jak padání vlasů zpomalit a vrátit jim sílu i vám sebevědomí.

Na začátku to často vypadá jako pohádka. Je pozorný, intenzivní, dává vám pocit výjimečnosti. Přátelé říkají, že máte štěstí. Jenže někde hluboko ve vás se objevuje neklid, který neumíte pojmenovat. A právě ten bychom neměly ignorovat.

Koupel je luxus a teplé jídlo snědené v klidu nesplnitelný sen. Běžná realita novopečených maminek připomíná nekonečný maraton bez cílové pásky, protože na „odpočinek“ mají jen 60 minut denně.

Ladovské zimy už jsou dávno za námi (a nevrátí se), nicméně i tak nás měsíce prosinec, leden, únor a březen mohou potrápit. Kdo nosí brýle, ví, že tohle období není žádná legrace. V jednu vteřinu vycházíte z chladu a v další jste prakticky slepí, protože se vám brýle zamlžují. Co s tím?

Smutek už dávno nepatří jen do soukromí. Na sociálních sítích má vlastní filtry, soundtrack i komunitu. Trend „sad girl“ osciluje mezi upřímnou zranitelností a stylizovanou pózou. A klade otázku, kde končí autenticita a začíná tlak být zajímavá i ve chvílích, kdy se necítíme dobře.

Každý den děláme desítky rozhodnutí – od úplných maličkostí až po ta zásadní. Co si obléct, komu zavolat, co ještě dnes stihnout. Jenže existuje jedna otázka, která se do každodenního shonu skoro nevejde. A přitom právě ona často rozhoduje o tom, jestli máme pocit, že žijeme naplněně, nebo jen „fungujeme“.

Během života se měníme víc, než si často připouštíme. Přesto máme tendenci držet se představ, kdo bychom měli být, místo abychom naslouchali tomu, kým skutečně jsme. Sebepoznání není jednorázový objev, ale proces, který se vyvíjí spolu s námi.

Máte pocit, že žijete od víkendu k víkendu a pokouší se o vás pracovní vyhoření? Vyzrajte na něj hravostí. Ta vám zaručí optimismus od rána až do večera.

Chvilka chůze, nuda i pravidelný spánkový režim působí na mozek i jeho funkce jako živá voda. Udělat z vás chytřejšího člověka může také samomluva.

Všichni o tom mluvíme, ale málokdo to skutečně udělá. Přitom nás od výrazného zlepšení nálady, kvalitnějšího spánku a záchrany partnerského vztahu dělí pouhých sedm dní digitálního půstu.

Věk opravdu není „jenom číslo“. Rozhodně ne v ženské plodnosti! Ideální je počít těsně po třicítce, protože s každým dalším rokem nesou vajíčka stále více a více genetických chyb, což je příčinou samovolných potratů i vývojových vad plodu.

Probudíte se po večírku nebo oslavě a je vám nějak ouvej. A teď co je horší? Žaludek jako na vodě, nebo spíše úzkostná lítostivost? Následky kocoviny nejsou jenom fyzické, ale i psychické.

Tvarovaná čelist bez skalpelu a dlouhé rekonvalescence je trumfem moderní estetické medicíny. Potíž je v tom, že používané injekce mění podkoží v „roztavený sýr“ plný jizev, se kterým se v budoucnu už nedá nic moc dělat.

Žijeme ve světě okamžitých zpráv, rychlých odpovědí a neustálého tlaku na výkon. Není divu, že se z trpělivosti stává vzácná dovednost. Dobrá zpráva? Lze ji trénovat. A často stačí malé změny v každodenním životě, aby se nám dýchalo klidněji a žilo spokojeněji.

Propagovaný kosmetický trend, který nestojí ani korunu, ale zvedá se z něj žaludek. Pleťové masky z menstruační krve ovládly sociální sítě, ovšem účinky rozhodně nesplňují očekávání.

Svátky klidu a míru? To podle nevěrných čísel Vánoce moc nejsou. Pletkám přejí večírky, chmurné plískanice i raketový nárůst zájmu o online seznamky. A aby toho nebylo málo, v prosinci se navíc ozývají nostalgicky naladění bývalí partneři.

Výplně kyselinou hyaluronovou nemusejí končit jen vyhlazením vrásek. Lékaři bijí na poplach a varují, že mohou připravit o kůži, zrak i zdraví.

Někdy přijde tiše, jindy nás zasáhne naplno. Pocit, že bychom chtěli začít znovu. Jinde, jinak, lépe. Touha po novém začátku není slabost ani rozmar, často je to signál, že se v nás něco mění a chce být slyšeno.

Usilovná sebekritika je něco, co zná většina z nás. Někdy nás žene kupředu, jindy nám bere radost ze života. Kdy už ale není zdravé být „náročná sama na sebe“, ale spíš škodlivě přísná? Máme jasné signály, které vám pomohou rozpoznat, jestli váš vnitřní hlas negativně ovlivňuje váš každodenní život.

Náhlé bušení srdce, zvláštní tlak na hrudi nebo pocit, že srdce bije „nějak jinak než dřív“. V období menopauzy tyto momenty zažívá mnoho žen. A často je provází strach, že se děje něco vážného. Ve skutečnosti za tím mnohdy stojí hormonální změny a zvýšená citlivost těla. Jak poznat, kdy je bušení srdce běžnou součástí přechodu a kdy už je dobré zbystřit?

Kolem padesátky se v životě mnoha žen něco zlomí. Ne navenek, ale uvnitř. Najednou už není tak důležité, co se „má“, co se sluší a co by řekli druzí. Místo toho přichází větší klid, nadhled a odvaha opustit stará přesvědčení, která nás roky držela v napětí. Která z nich stojí za to nechat jít? A proč se pak žije lehčeji?

Stud nebo chronická stydlivost není jen „malý problém v hlavě“. Pro mnoho z nás může být skutečnou překážkou v každodenním životě. Možná znáte ten pocit, když se nedokážete zeptat prodavače v obchodě, zůstáváte ticho v kolektivu, i když víte, že byste mohli přinést zajímavý nápad, nebo vám jen běží hlavou jediná věta „co když si o mně ostatní něco pomyslí?“ Tento vnitřní blok může zmenšovat svět a omezovat příležitosti v práci i v osobních vztazích.

Pravidelné návštěvy kosmetiky nebo kadeřnictví nejsou marnivostí, ale terapeutickým balzámem pro duši. Zkrášlování je „jen“ pozitivním bodem navíc! A může za to biologie.

Představte si životní přístup, který vám pomůže čelit výzvám s klidem, vytrvalostí a sebedůvěrou. Něco, co vám dodá sílu i ve chvílích, kdy to nejmíň čekáte. Finové tomu říkají sisu a právě to může být jedním z klíčů k jejich pověstné životní spokojenosti.

Pozitivní myšlení nespočívá v tom, že si nasadíme růžové brýle a budeme ignorovat realitu. Je to spíš jemné, ale vědomé nastavení mysli, které nám pomáhá zvládat každodenní výzvy s větším klidem a lehkostí. A právě tady přicházejí ke slovu mantry. Krátké věty, ke kterým se můžeme vracet, když máme pocit, že nám dochází energie nebo optimismus.

Léto je dávno pryč a vzalo s sebou i domácí zásoby opalovacího krému. Jenže jeho používání je i v zimě naprosto zásadní, a to nejen na horách.

Rodičovství založené na potřebách začíná u nás samotných. Mnozí rodiče tuto lekci pochopí až po životních zkušenostech. Teprve tehdy se naučí naslouchat bez odsuzování, najít v sobě klid a být přítomní pro své děti. Tento přístup není o dokonalosti, ale o spojení a respektu k emocím dítěte.

Máte někdy pocit, že „už by to konečně mělo vyjít“? Že po sérii smůly musí zákonitě přijít něco dobrého? Právě tady často narážíme na jednu z nejzáludnějších psychologických chyb, která ovlivňuje naše rozhodování víc, než si chceme připustit.