Heroine

Intimní život s důchodem nekončí, i když si to mladší generace často myslí. Mnozí lidé dmítají představu starých a neohebných těl ve spojitosti s tělesným uspokojením. Podle průzkumu se ale s vyšším věkem touha neklesá, často jsou naopak lidé otevřenější novým věcem, jak popisuje v článku na webu Heroine.cz Eva Lammelová.

Čtyřicet šéfredaktorek a šéfredaktorů tuzemských médií vydává společnou výzvu české politické scéně. Žádají politiky, aby odmítali násilí ve veřejné diskuzi a aby poskytovali oficiální informace úřadů všem bez rozdílu.

Čas, kdy byla těhotná, koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková opakovaně označuje za průšvih a nejhorší období svého života. Do jiného stavu přišla se svým tehdejším milencem, mužem, který byl ženatý. Byla připravená jít na potrat. Nakonec to neudělala. Musela se vyrovnávat s rozchodem těhotenství i náročnými pocity po předčasném porodu. Je matka, která nedokáže milovat své dítě od první chvíle, „strašná“? Pocity a obavy, o nichž se téměr nemluví, syrově a bez příkrad popisuje ve své nové knize Nina Špitálníková. Ukázku z ní ještě před vydání přináší web Heroine.cz.

V souvislosti s menopauzou trápí mnoho žen vaginální suchost, pálení, bolest při sexu nebo opakované infekce močových cest. Pomoci může lokální estrogen, přesto se některé pacientky v ordinacích stále setkávají s varováním před touto léčbou. Je obava z vaginálního estrogenu skutečně namístě? A je místo něj ženám někdy doporučována nákladná léčba laserem?

Tři dny bez spánku se ještě dají nějak přežít. Pátý den už člověk začíná ztrácet rovnováhu, sedmý ponětí o realitě. Barbora Mokošová po dokončení vysoké školy čekala, že si oddychne. Místo toho ji tělo zradilo a vypnulo schopnost spát. Není sama, nespavost je novodobá epidemie, která postihuje čím dál víc i mladé lidi a děti. Heroine.cz přináší příběhy několika z nich. Co jim pomohlo? A jaké kolem nespavosti panují mýty?

Pořád si to představujeme jako něco, co se děje někde jinde. V cizí rodině, za zavřenými dveřmi, takovým lidem, které bychom na první pohled poznali. Jenže realita je mnohem méně pohodlná. Problém nejsou jen konkrétní případy útoků na ženy, ale i prostředí, ve kterém jsme si zvykli některé projevy ponižování, kontroly, nátlaku nebo sexismu přehlížet, píše v komentáři pro Heroine.cz Irena Buršová.

České a moravské bylinkářky ordinují tinktury z pupenů, míchají antivirotické čaje a vedou kurzy, kde učí jiné, jak si pomoci ke zdraví přírodními zdroji. Cesta jedné začala experimenty v důchodu, další k bylinkářství na plný úvazek doputovala přes výzkum a klasickou farmacii. Seznamte se s příběhy žen, které mění náš přístup k přírodní medicíně.

Nejsou to všichni muži, ale násilí na ženách páchají právě muži. Případ na Cornellově univerzitě, kde se znovu vyšetřuje obvinění z hromadného napadení studentky, znovu otevírá téma násilí na ženách. Dívky připravujeme na to, že ve světě jim hrozí nebezpečí. Jak o tom ale mluvit s chlapci? Psychoterapeutka Kateřina Trávníček v rozhovoru pro Heroine.cz vysvětluje, jakým výzvám dnes čelí výchova kluků.

Tuhle knihu si nemůžeme nechat pro sebe. Román Mirandy July Na čtyřech otevírá téma svobody, midlife a intimity dosud nevídaným způsobem. Chceme ji s vámi sdílet a zajímá nás, jak zapůsobila na vás. Poslechněte si první Bookclub Heroine, ve kterém rozebíráme, proč se ženy v polovině života často tolik změní, jestli bychom chtěli žít bez mužů a na co se toužíme zeptat starších žen.

Tereza se o dítě se svým manželem začala snažit dlouho před třicátými narozeninami. Na klinice asistované reprodukce během několika let neúspěšně podstoupila čtyři pokusy o umělé oplodnění. Celou tuhle dobu popisuje jako psychicky i fyzicky náročné období, které jí sebralo drahocenný čas. S mužem se proto rozhodli pro adopci. Jak taková cesta vypadala a co na ní musela všechno překonat, vyprávěla pro Heroine.cz.

Zná přesně ty momenty, kdy firmy začnou hledat výmluvy, proč ženě na stejné pozici zaplatit méně. Socioložka Lenka Simerská patří mezi největší experty a expertky na rovné odměňování. V dotazníku pro porotkyně ceny Moje Heroine otevřeně mluví o tom, proč z levnější ženské práce v Česku pořád těží příliš mnoho lidí, jaký nesplnitelný bič na sebe samy pleteme, i o bolavé zkušenosti sólo matky. Proč už podle ní dávno neplatí, že bychom měly skromně čekat, až si našich úspěchů někdo všimne?

Zhruba každá pátá žena se opakovaně setkává s vaginálními potížemi. Často je to kvůli tomu, že od svých gynekologů nedostávají správnou diagnózu a tedy ani správnou léčbu. Jsou zklamané, často ponížené- To je i můj příběh. A stejně jako většina žen, i já jsem se s těmito obtížemi setkala v produktivním věku.

Extrémní štíhlost a trend Heroin chic se vrací. Na červených kobercích sledujeme ženy po padesátce, jejichž těla se zmenšují, zatímco média jejich proměnu popisují jako důkaz disciplíny, mládí a schopnosti zastavit čas. Znovu se dostáváme do situace, kdy velmi hubené tělo získává punc výjimečnosti a krásy. Přitom žijeme v době, kdy máme k dispozici mnohem víc znalostí o tom, co s tělem udělá dlouhodobý nedostatek živin. Opět adorujeme vychrtlost, přestože víme, že to je obrovský problém, píše v komentáři pro Heroine.cz nutriční terapeutka Markéta Gajdošová.

Sbormistr, Metoda Markovič, Smrt stopařek. V posledním roce se kvůli několika českým filmovým a televizním dílům natočených podle skutečných událostí dostalo do popředí téma etiky vůči lidem dotčeným takovou produkcí – tedy obětem nebo pozůstalým. Ukazuje se však, že při rostoucí popularitě takzvané true-crime tvorby je toto téma aktuální také v kontextu knih. Jedním z příkladů je čtenářsky úspěšná kniha Budějovická mordparta – Skutečné příběhy z jihu Čech.

Pět minut do obchodu. Půlhodina tramvají. Káva s kamarádkou. Pro většinu lidí je to banalita, ale pro ty, kteří mají syndrom dráždivého tračníku, je to mnohdy úzkostná logistická operace: ještě před odchodem z bytu mapují všechny veřejné toalety po cestě a přemýšlejí, co by udělali, kdyby to tam nestihli. Strach, že na ulici neudrží stolici, je může přimět přestat chodit ven úplně. Syndrom dráždivého tračníku jen v Česku trápí statisíce lidí – a častěji ženy. O tom, jak vypadá život s touto diagnózou a co pomáhá, čtěte v dalším díle seriálu Heroine.cz o málo známých a převážně ženských diagnózách.

Lidstvo sice vynalezlo kolo, internet i umělou inteligenci, ale pořád neumí jednu podstatnou věc: bezbolestně spolu žít. Není divu, že ty nejlepší filmy a seriály jsou o snahách dvou (nebo více) lidí pochopit jeden druhého. Ve filmových příbězích hledáme útěchu, varování i potvrzení, že ve vztahovém chaosu nežijeme sami. Jan Jindřich Karásek vybírá tipy na ty nejzajímavější „vztahovky“, které aktuálně můžete vidět na různých streamovacích službách. Ukazují, jak se sbližujeme i vzdalujeme, zraňujeme a utěšujeme, míjíme i znovu nacházíme.

Napadlo vás někdy, kolik hodin měsíčně strávíte tím, že peníze vyděláváte? A kolik minut věnujete tomu, co se s nimi děje potom? Tvrdě pracujeme, ale jakmile nám peníze dorazí na účet, necháme je ztrácet na hodnotě. Ať už máte volných dvacet nebo dvě stě tisíc, zeptali jsme se expertů a expertek na to, co s nimi dělat v konkrétních situacích.

Otisky prstů. Analýza dna. Zubní záznamy. Všechna tahle kriminologická vodítka pro identifikaci osob všichni dávno známe z detektivek. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, že zcela unikátní je i způsob, jakým mluvíte nebo píšete? Zkoumání takových jazykových otisků je úkolem forenzní lingvistiky.

Odmítla korporátní hry a vyměnila jistotu nalinkovaných dní za vlastní podnikání. Martina Bechyňová, autorka projektu Inkoustová tečka a podcastu Girlandy, přetavila syndrom podvodníka v osobitý byznys, jehož bestsellery tvoří nápisy NE a NEVÍM. Jak se bývalá copywriterka naučila uvolnit si ruce k tvorbě a hledat odvahu k chybám, které už nejdou smazat?

O postižení sluchu se příliš nemluví. Není tolik vidět a na rozdíl od zrakových nebo fyzických handicapů může být také trochu trapné: na nedoslýchavého se musí mluvit pomalu a zřetelně, a stejně se pořád ptá: „Co? Co říkáš? Cože?“ Nevidomého nebo nechodícího lidé častěji politují, uvědomují si, že to musí mít těžké. Ale nedoslýchavý? Toho někdy ostatní vnímají tak, že to dělá těžké svému okolí. O životě se sluchovým postižením pro Heroine před časem napsala Ada Bartlová. Její text připomínáme v rámci Mezinárodní týdne neslyšících, který právě probíhá.

Mezinárodní organizace označují Afghánistán za nejhorší zemi na planetě, kde být ženou. Afghánky se nemohou vzdělávat ani mluvit na veřejnosti, protože veřejně nesmí být slyšet jejich hlas. O tom, jaké afghánské ženy doopravdy jsou, jak projevují odpor vůči Tálibánu a jak skutečně vypadá jejich život, ale na Západě mluvíme a víme překvapivě málo. „Některé Afghánky si zakládají YouTube kanály, kde například ukazují místní restaurace a dělají tam s lidmi rozhovory. Hodně žen například pod burkou zpívá písničky nebo čte nahlas knihy, přestože ženský hlas je na veřejnosti zakázán,“ říká v rozhovoru pro web Heroine.cz novinářka Fatima Rahimi.

Dlouho věřila zažitému vzorci, že stačí tiše pracovat a brát si projekty, které nikdo jiný nechce. Zlom přišel až s přímou zpětnou vazbou od mentorky, která ji nejprve šokovala, ale pak jí otevřela cestu do top managementu. Co dnes nejvíc brzdí ženy po pětačtyřicítce a proč už neplatí rady babiček o panenkách v koutě? Přinášíme odpovědi další porotkyně ocenění Moje Heroine, ředitelky Nadačního fondu Notino Olgy Třískové.

Česko si neví rady s rostoucími případy dětského násilí. Shodují se na tom odborníci i lidé z měst, která se potýkají s problematickými mládežnickými partami. Jako například Šternberk, kde situaci dlouhodobě monitoruje reportér časopisu Heroine Lukáš Houdek. Proč systém selhává? A dá se to vůbec nějak řešit?

Když slovenská moderátorka Adela Vinczeová zjistila, že se svým manželem budou mít problém přirozeně počít dítě, umělé oplodnění zavrhla. Rovnou se rozhodli pro adopci. Netáhla je k tomu však velká touha po dítěti, chtěli si dát čas. V rozhovoru pro Heroine.cz Adela Vinczeová vysvětluje, že dlouho nevěděla, jestli dítě doopravdy chce, nebo má jen pocit, že by ho jako žena měla mít. Popisuje, že se nejprve potřebovala smířit s tím, že matkou možná nikdy nebude. „Nejdřív jsme přijali život bez dětí. To znamená, že tu velkou touhu po dětech jsme neměli. Celé se to změnilo až ve chvíli, kdy jsem uviděla našeho Maxíka,“ popisuje v rozhovoru svou cestu k adopci v rozhovoru se Simonou Fendrychovou.

Menopauza, lipedém, nebo třeba stres v těhotenství. O ženském zdraví v Heroine píšeme dlouhodobě, v posledních měsících jsme se na něj ale zaměřili ještě podrobněji prostřednictvím samostatného seriálu. Máte chuť se otestovat a zjistit, co jste se jeho prostřednictvím naučili, nebo co o ženském těle už dávno víte? Troufněte si na náš kvíz na webu Heroine.cz.

„Prostě jsem šla a zlomila se mi noha.“ Renatě bylo dvaatřicet let, nijak extrémně nesportovala ani jinak tělo nezatěžovala. O něčem, jako je osteoporóza, do té chvíle vůbec neuvažovala. A právě v tom je největší nebezpečí této nemoci: dlouhé roky o sobě nemusí dát vůbec vědět a často se odhalí až ve chvíli, kdy se kost zlomí při obyčejné chůzi nebo malém pádu. Heroine.cz přináší další díl o ženských přehlížených diagnózách.

Jak nám americká politička a aktivistka Alexandria Ocasio-Cortez může sloužit jako blízká průvodkyně procesem zmrazování vajíček. A taky jako potenciální inspirační zdroj pro naši vládu v její ambici rozrodit české ženy. Komentář Alžběty P. Brůhové.

Reklama s herečkou Sydney Sweeney je znovu žhavým tématem internetových diskuzí. Tentokrát jde o kampaň pro platformu Novig, která se zaměřuje na sportovní predikce a sázení a v níž má Sweeney také podíl. Sweeney se pro ni nafotila téměř nahá, intimní části těla zakrývá pouze sportovní náčiní. Některé atletky se proti reklamě vymezují, vadí jim objektifikace ženských těl ve sportu. Obhájci a obhájkyně herečky naopak tvrdí, že Sweeney má právo být sebevědomá žena a fotit se tak, jak sama uzná za vhodné.

Každá z nás s něčím zápasí, jen jsme se naučily to schovávat. Když ale otevřeně pojmenujeme své slabé chvíle, tíha opadne a vznikne prostor pro skutečné porozumění. Letošní Svět podle Heroine s podtitulem Přiznání superžen bourá nerealistická očekávání. Doražte 11. října do prostoru Jatka78 a staňte se součástí komunity, která vás nesoudí.

Před třiceti lety se tomuhle filmu kritici vysmáli, dnes je z něj kultovní hollywoodská klasika. A letos se Sandra Bullock a Nicole Kidman vracejí jako čarodějné sestry Owensovy – tentokrát do uhlazenějšího světa, kde je méně chaosu, ale také méně kouzla. Co přináší Magická posedlost 2? O tom píše pro Heroine.cz filmová publicistka Jarmila Křenková.

Španělská státní agentura, která se zabývá výživou a bezpečností potravin, zveřejnila sadu stravovacích doporučení pro ženy v menopauze. Potřeby a těla žen 50+ konečně začínají být vidět, to je dobrá zpráva. Jenže je tu háček. Doporučení totiž vznikla na základě studie, v níž nebylo zkoumané ani jedno jediné ženské tělo. Výzkumu se zúčastnili jen muži. O tom, proč jsou nejen starší ženy ve vědě stále neviditelné a jaké to má důsledky, píše pro web Heroine.cz komentátorka Gabriela Knížková.

Jsou neustále nalepení na telefonu, bez něhož nedají ani ránu, a na skutečných vztazích jim tolik nezáleží. Adéla Samková je důkazem toho, že takové představy o generaci Z jsou leckdy mylné. Mezilidský kontakt a citlivost charakterizuje i pracovní život dvaadvacetileté studentky, pohybuje se totiž v sociálních službách. „Svoji generaci bych popsala jako sebevědomou a ambiciózní, ale zároveň podceňovanou,“ říká v posledním dílu seriálu Heroine o mladých Češích a Češkách.

Měla být tichá a neambiciózní, „hodnou holku“ z ní ale nevychovali. Vybojovala si vzdělání ve Velké Británii a v Česku působí jako aktivistka a lobbistka. Významně se zasadila o legislativní redefinici znásilnění nebo dostupnost menstruačních potřeb na školách. Proč je neplacená péče o rodinu pro ženy stále tou největší zátěží a jak ji nespravedlivé rozdělení kapesného v dětství přivedlo k feminismu? Irena Hůlová je jednou z porotkyň ocenění Moje Heroine 2026, přečtěte si, jak odpověděla na otázky, které jsme položili všem členkám poroty.

Tři manželství, boj s nediagnostikovanými depresemi a matka, která jí odmalička srážela sebevědomí. Nový časosběrný dokument Heleny Třeštíkové ukazuje Báru Basikovou jako ženu, která na pozadí mimořádné hudební kariéry čelila výzvám v osobním životě. V otevřeném rozhovoru zpěvačka rozebírá šokující lež bývalého partnera, toxické rodinné vzorce i přelomové uvědomění, že se už nikdy nehodlá nikomu podřizovat.

Minulý týden zpochybnil premiér Andrej Babiš (ANO) státní příspěvky pro soukromé a církevní školy. „Proč bychom jim měli dávat? My tady máme veřejné školy,” uvedl. Ve školách a u rodičů tím vzbudil obavy, že soukromé školy přijdou o finance, což by pro část z nich bylo likvidační. Jeho e-mailovou schránku prý následně zaplavilo dva a půl tisíce rozhořčených e-mailů. Babiš tak v pondělí vzal svá slova zpět.

Naďa Marcinková, která měla blízký vztah s finančníkem a predátorem Jeffreym Epsteinem, se už druhým rokem straní veřejnosti. Před lety bydlela v bytě, který vlastnil, byla pilotkou jeho soukromého letadla, chodila za ním do vězení a seznamovala ho s dalšími mladými ženami. Vyšetřovatelé z FBI na ni ale nahlížejí hlavně jako na Epsteinovu oběť. Ona sama, ani její právnici či rodina s novináři nemluví. Nebylo tomu tak ale vždy. Jak dohledali novináři z investigativního týmu časopisu Heroine a slovenského Denníku N, začátek její kariéry a její cestu do New Yorku poměrně barvitě zachytily na přelomu tisíciletí české časopisy pro mladé ženy.

Čeští středoškoláci mají v porovnání se zeměmi OECD i EU nadprůměrné znalosti, přesto se hlavně v matematice a čtení zhoršují. Ukázaly to výsledky šetření PISA, které v tomto týdnu zveřejnila Česká školní inspekce. Testy PISA z češtiny, matematiky a přírodních věd podstupují patnáctiletí žáci po celém světě. Výsledky také poukázaly například na to, že stále panují velké rozdíly mezi studenty maturitních oborů a učilišť. Zároveň v Česku roste počet patnáctiletých, kteří nejsou schopni vést samostatný život. Co dalšího PISA testy ukázaly si přečtěte v komentáři Simony Horské.

Na začátku to vypadá jako láska, o které se píšou romány. Velká gesta, pocit osudového spojení, neustálé zprávy, výjimečná chemie i přesvědčení, že jste konečně potkala „toho pravého“. Jenže – jak ukázal třeba nedávný seriálový hit Monyová – právě tak často začínají vztahy, které se později promění v kontrolu, manipulaci a domácí násilí. Proč je tak těžké poznat včas, že je vztah toxický? Proč ženy neodcházejí od násilníků, i když se jich bojí? A kde je hranice mezi bouřlivým manželstvím a vztahem, který ničí důstojnost i bezpečí? Heroine.cz přináší příběhy žen, které násilnými vztahy prošly, i rady psychoterapeutek, jak takový vztah rozpoznat a dokázat odejít.

České ženy chtějí do armády, celkem tvoří téměř 15 procent jejího profesionálního personálu. Navzdory tomu ale vojákyně stále bojují s tím, že jde o mužský svět - každé ráno se například oblékají do uniforem s prostorem pro mužské orgány, kolegové je často stále vnímají spíše jako odchylku od normálu. Jak vypadá každodenní realita žen v české armádě a proč je se zde muž stále považuje za univerzální standard?

Často se to o některých ženách říká s posměchem: Má staršího partnera? Jasně, její daddy issues. Její partner se v něčem podobá otci? Daddy issues. Má dlouhodobé problémy se vztahy? Daddy issues. Jenže za tímhle spojením často stojí roky odmítání, zklamání nebo zoufalé touhy po uznání od člověka, který měl být prvním bezpečným mužem v jejich vztahové historii. Jak nedobrý vztah s otcem ovlivňuje ženy – ale i muže – po celý jejich život, vysvětluje v článku na webu Heroine.cz psycholožka, která daddy issues zažívá na vlastní kůži.

Jak reagovat na to, když se nám někdo blízký svěří s tím, že ho trápí, že je při těle? Podle psycholožky Zuzany Čepelíkové taková věc vypovídá víc o vnitřních nejistotách a pocitech než o skutečném názoru dotyčné osoby na své tělo. I děti se dnes vlivem sociálních sítí srovnávají s nerealistickými ideály krásy. Mluvit s nimi o vzhledu a hmotnosti musíme velmi citlivě, upozorňuje Zuzana Čepelíková v rozhovoru pro Heroine.cz

Jitka (1971) vychovala sama tři děti, nejstarší Klára (2001) přitom někdy suplovala druhého dospělého. Dnes spolu otevřeně mluví o tom, jak společná zkušenost ovlivnila jejich představy o lásce, partnerství, rodině i vlastní hodnotě. Co si ženy předávají z generace na generaci, aniž by si to uvědomovaly? A co naopak vědomě odmítají zopakovat?

Patříte mezi sportovní fanynky nebo fanoušky? Pak pro vás bude následující kvíz jistě hračka. Jeho tématem jsou totiž tentokrát slavné sportovkyně a ženský sport. Myslíte si, že o šampionkách v tenise, lyžování, krasobruslení nebo třeba v cyklistice víte všechno? Otestujte svoje znalosti na webu Heroine.cz.

„Moje generace má mnohem větší svobodu volby, ale jsme pod tlakem neustále podávat výkon,“ říká filantropka Lilia Khousnoutdinova. Patronka ocenění Moje Heroine odpovídá na dotazník, ve kterém zkoumáme největší výzvy současných žen. Jak vnímá posun české společnosti v otázce tělesné autonomie a v čem se musela postavit výchově, která z ní dělala obětavou a neomylnou ženu?

Jeden stojí v čele vlády a předsedá ANO, druhý šéfuje ministerstvu školství za stejné hnutí. Premiér Andrej Babiš má ale často úplně jiný názor na vzdělávání než jeho ministr Robert Plaga. Rozpory mezi nimi se v poslední době ukazují čím dál častěji. Naposledy se například neshodli na tom, jestli zrušit Cermat. Přečtěte si, v čem dalším se jejich pohledy neshodují a jaký dopad to může mít nejen na školy a vyučující, ale i rodiny s dětmi.

Některé knihy čteme pro to, abychom se pobavili a chvíli si odpočinuli v jiné realitě. Jiné zase mají schopnost změnit náš život, naše přemýšlení nebo vztahy s okolím. V redakci Heroine si myslíme, že vzájemné sdílení knih a zážitků z nich je jednou z nejfeminističtějších věcí, jakou pro sebe můžeme coby ženy navzájem udělat. Ve čtení je totiž tichá síla, kterou si zasloužíme všechny. Jaké knihy by do letošního knižního swapu na konferenci Svět podle Heroine přinesla redakce Heroine?

Prvňáci už zhruba rok nemohou propadnout zpět do školky. Podle odborníků a odbornic neměl takový „dodatečný odklad“ pozitivní dopad na další vývoj dětí. Přesto teď premiér Andrej Babiš (ANO) navrhuje, aby se možnost poslat prvňáky zpět vrátila. Prý mu to doporučila i jeho poradkyně Blanka Žánová, jež je ředitelkou Základní školy Sadská. Chtěl by, aby se dítě v odůvodněných případech mohlo po několika týdnech nebo měsících vrátit do školky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) je ale proti, znovuzavedení tohoto opatření odmítá.

Odstěhovat se z Prahy na vesnici neboli utéct z korporátu mezi slepice? Může to znít jako romantický návrat k přírodě, klidu a smysluplnějšímu životu. Milena Toman ale zjistila, že mezi instagramovou představou a realitou může být pořádný lán bahna, že soužití se starousedlíky znamená nečekané výzvy – a že některé věci člověk ocení až ve chvíli, kdy o ně přijde.

Může manželství fungovat, pokud vedle něj manželé mají i další vztahy? Podle některých párů ano, důležité ale je, aby oba partneři souhlasili s pravidly, která si nastaví. Jak takové otevřené vztahy můžou fungovat v praxi, popisuje pro časopis Heroine například Kristýna a Jiří.

Proč je lepší vybírat si přírodní kosmetiku, nepoužívat plastové krabičky na jídlo, nemít doma teflonové pánvičky, oblékat se do bavlny a omezit oblečení z polyesteru? Vědkyně Klára Matoušková v rozhovoru pro Heroine.cz vysvětluje, že v plastech jsou chemické látky, které se neustále uvolňují a usazují se v prostředí i v našich tělech. Mají vliv na funkci našeho hormonálního systému, budoucí zdraví i plodnost příštích generací.

Média – a nebo třeba i prarodiče – často vykreslují školu jako náročné či přímo strašné místo a na konci prázdnin třeba říkají: „No jo, tak už vám to zase začne.“ Děti, které se do školy těší, si pak připadají, že jsou divné, popisuje terapeutka Renata Vordová. „Pokud by se mi ale dítě třeba teď po prázdninách svěřilo, že nechce do školy, nepřišlo by mi to jako něco, nad čím mávnout rukou,“ varuje. Může za tím totiž být například neřešená šikana. Jak ji poznat a jak situaci následně řešit, se dočtete v rozhovoru na webu Heroine.cz.

Sex a smrt v kempu Miasma má všechno, co by člověk od pokleslého hororu čekal: krev, násilí, démony, nahotu a podivné fantazie. Jenže režisérka Jane Schoenbrun z hororových klišé nestaví atrakci, ale citlivý příběh o tom, jak nesnadné je přijmout vlastní tělo a touhy. Film letos získal Queer Palmu v Cannes a podle autora recenze pro Heroine.cz je bez ohledu na vše, co se v něm děje, velmi laskavý.

Americká zpěvačka Ariana Grande se stahuje z veřejného života, má za sebou poslední koncert. Spekulace o jejím zdraví se ale jen tak nerozplynou. Hvězdě muzikálu Čarodějka se totiž v poslední měsících dostávalo obrovské pozornosti především kvůli jejímu nápadnému úbytku hmotnosti. Smíme o Arianině těle vlastně mluvit? A je méně zodpovědné ignorovat varovné signály, nebo se vyjadřovat k fyzickému stavu někoho, koho známe jen jako globální celebritu? V komentáři pro web Heroine.cz si tyto otázky pokládá Gabriela Knížková.

Nepotřebujeme ji k přežití, nemá v sobě moderní superantioxidanty a kofeinovou vzpruhu vám taky nedodá. Přesto je zmrzlina všeobecně populární. Protože olíznout kopeček vanilkové znamená na chvíli zastavit čas. S publicistkou Janou Kománkovou jsme se ponořili do historie zmrzliny – od arabských inovací a podzemních ledáren přes sovětské oplatky až po laboratoře moderních zmrzlinářů. Zjistěte, proč nás tato sladká emulze nepřestává fascinovat.

Ve věku 92 let zemřela novinářka a jedna z předních tváří světového feminismu Gloria Steinem. V redakci časopisu Heroine v souvislosti s tím připomínáme její legendární reportáž z newyorského Playboy klubu Hugha Hefnera, kde se před více než 70 lety nechala zaměstnat jako „zajíček“. Reporáž ze začátku její kariéry totiž podle nás nikdy nezestárne.

Může být smrt blízkého člověka hezký zážitek? Herečce Kristýně Štarhové před třemi lety zemřel otec. Posledních pár dnů o něj spolu se svým bratrem pečovala doma. Náročným obdobím je provázela paliativní sestra Vesna Andrea Kašíková z organizace Cesta domů. Po letech se obě ženy znovu setkaly, aby společně zavzpomínaly a popovídaly si o umírání. Vznikl z toho výjimečný rozhovor pro Heroine.cz.

Ve Spojených státech byli psychologové za celebrity, v Československu a zemích východních bloků byla ale situace v šedesátých letech dramaticky odlišná. O terapii se tu pokoušeli spíše nadšenci, kteří organizovali tajné výcviky a sdružovali se v komunitách. Kdy se tu objevily počátky párové terapie? A skutečně Miroslav Plzák věřil, že nevěra se má vždy zatloukat, zatloukat a zatloukat?

Začátek nového školního roku je tady a s ním přicházejí i různé změny a novinky. Orientujete se v tom, co se děje ve světě vzdělávání? Víte, za jakých pravidel mohou děti nově dostat odklad nebo kdy skončí známky na vysvědčení v prvních třídách? Zkuste si náš kvíz a možná se dozvíte něco nového.

Fotografka Bet Orten dlouhodobě zachycuje ženská těla, jejich jizvy, stopy po mateřství i příběhy, které se ukrývají hluboko pod povrchem. Když připravovala svoji velkou výstavu, zjistila, že se její manžel zamiloval do jedné ženy. Dostala se do situace, které se vždy bála. V otevřeném rozhovoru pro časopis Heroine popisuje, jak se jí podařilo tento životní zlom zvládnout a nestavit se do role oběti i to, proč už příliš nechce fotit mladé ženy.

Na internetu se objevila petice, která požaduje, aby výuka na druhých stupních a středních školách začínala o hodinu později. Dospívajícím se totiž posouvají biologické hodiny a chodí proto spát později než malé děti. Podle studie spí navíc děti a teenageři rok od roku méně. A když se pořádně nevyspí, má to dopad na jejich fungování i psychické zdraví. Některé školy proto již výuku posunuly. Jiné to ale odmítají s tím, že by výuka trvala příliš dlouho a žáci by tak nestíhali jiné aktivity.