Deník N

Češi jsou stále méně spokojeni s politickou situací v zemi, ukazují čerstvá data agentury Kantar CZ. V průzkumu vyšla nejnižší čísla od loňského srpna, kdy se vláda hádala o obsazení postu ministra kultury.

Do konce tohoto týdne dostane Nejvyšší státní zastupitelství trestní oznámení na premiéra Andreje Babiše a bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. „I laikům bylo jasné, že počty nakažených významně rostou a že si nabíháme na problém,“ míní advokát Petr Němec, který trestní oznámení připravil.

Island byl podobně jako Česká republika jedním z jarních „premiantů“, kteří pandemii zvládli relativně dobře. Postupoval ale jinak než mnoho ostatních států. Místo kompletního lockdownu se Islanďané naplno věnovali trasování a karanténám. Díky tomu se jim v půlce května podařilo infekci téměř úplně vyhladit. Podobně jako Česko ho ale zasáhla v polovině září druhá vlna, se kterou nyní bojuje s mnohem většími potížemi než na jaře.

Slovensko je první zemí světa, kde se uskuteční plošné jednorázové otestování obyvatelstva na covid pomocí antigenních testů. Česko má podobný plán, začne ale malým pilotním projektem a dál bude postupovat podle jeho výsledků. Zájem o antigenní testy roste všude na světě. Mají své přednosti i vážné nedostatky.

V záplavě negativních zpráv o covidu-19 občas problesknou i ty dobré. Vojtěch Thon, jenž vede velkou studii promořenosti populace, vidí naději především v tom, že rychle přibývá lidí, kteří si nemocí prošli a jsou vůči ní imunní. Protilátky jsou měřitelné u 15 procent lidí, kteří se prozatím do výzkumu zapojili. „I když vzorek populace zatím není statisticky relevantní, jedná se o podstatný rozdíl v rámci vývoje ve srovnání s předchozími měsíci. Svědčí to také o velké virové náloži v Česku,“ upozorňuje imunolog v rozhovoru pro Deník N.

Naprostá většina z nás zemře v posteli. Vyhýbejte se posteli, budete dlouho živi! Nesmysl? Ano, ale právě tak mylná je většina závěrů, jež zdánlivě vyplývají z úniku „dat“ o tom, kde se nakazilo kolik lidí.

Bývalý zaměstnanec BIS Jiří Rom, který na Hradě vypracoval dokument proti jejímu šéfovi Michalu Koudelkovi, by musel tajnou službu opustit, i kdyby sám neskončil. Podle informací Deníku N to členům sněmovní komise pro kontrolu BIS řekl právě Koudelka. Rom měl podle zdrojů redakce podezřelé kontakty.

Deník N vedl rozhovor s vedoucím lékařem intenzivní péče Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martinem Balíkem o jednom z nejtěžších lékařských dilemat, o kterém se na veřejnosti nemluví. Během epidemie koronaviru musí rozhodovat o tom, koho připojí na přístroje, a u koho to už nemá smysl. Způsob rozhodování se ale podle Balíka oproti době před epidemií nezměnil. Současně podotýká, že celková smrtnost dosahuje u koronaviru podle posledních dat 0,4 %.

Čísla denních nárůstů prokázaných nákaz koronavirem ukazují jen část reality. Přesnější obrázek podle vědců nabízí počet úmrtí na covid-19. Zpětně odhaluje, že už v únoru byly v Česku zřejmě tisíce nakažených. A situace se zvrtla v srpnu, kdy narostl počet bezpříznakových přenašečů. Zřejmě šlo o navrátilce z dovolené. Ukazuje to analýza, kterou poskytli Deníku N virolog Pavel Plevka a biofyzik Robert Vácha.

Kateřina Šedá, 42 let, výtvarnice, laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého a Magnesie Litery, Brno.

Nejrůznější výzvy zažívají v posledních měsících inflaci. Přesto vznikla další. Skupina vědců žádá lidi, aby dodržovali opatření i „osobní lockdown“. „Cíl je jasně definovaný, co možná nejvíc ulehčit špitálům a zdravotníkům. Teď už není potřeba nic vymýšlet, je potřeba to dělat. A přitlačit. Nejde o nařizování dalších omezení, ale o apel, výzvu i prosbu o dodržování těch opatření,“ říká šéfka Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která text také podepsala.

Glosa Jakuba Zelenky: Ještě nikdy se ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) tak ostře nevyjádřila k premiérovi a koaličnímu partnerovi Andreji Babišovi (ANO). S použitím slova de*il ho zkritizovala za podcenění koronavirové pandemie, která se laxností vlády dostala mimo kontrolu. Poprask ale nezpůsobila pouze ostřeji pronesená slova na účet nejmocnějšího muže Česka, ale především forma, jakou byla v České televizi odvysílána.

Primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle vydal s kolegy Výzvu z první linie. Lidé, kteří od začátku epidemie pečovali o stovky nakažených v těžkém stavu, apelovali na veřejnost, vládu a odborníky, aby problém nezlehčovali. Teď Chrdle upozorňuje, že situace ještě nemusí skončit katastrofou, když budou lidé zodpovědní. Vyléčené vyzývá k darování plazmy, stát ke koordinaci dárců.

Statistická data ukazují, jak jednotlivé kraje testují a kde je nejvyšší podíl lidí s prokázanou nákazou koronavirem. Rozdíly jsou v některých krajích diametrální. Devět krajů se nyní nachází v nejvyšším stupni rizika nákazy.

Donald Trump zavřel hranice pro Evropany přesně na moje narozeniny. Kdo nemá americké občanství, zelenou kartu nebo permanentní pobyt, do USA od dubna nesmí. Já nemám ani jedno, a tak od té doby posílám jednu žádost za druhou, aby mě do Ameriky pustili. Dobrá zpráva přišla až minulý pátek.

Stala se z toho rutina: mnozí z nás si alespoň jednou denně zjistí na webu ministerstva zdravotnictví, kolik nových případů nákazy covidem zase přibylo. Média, Deník N nevyjímaje, nikdy neopomenou upozornit, že zase padl rekord. Ať chcete nebo ne, jsou to hypnotizující čísla. Spoluvytvářejí náladu ve společnosti. Vláda je bere v úvahu, když rozhoduje o svých dalších krocích. Proto by měla být spolehlivá. Jenže nejsou.

Do jaké míry prostupuje menší ochota dodržovat ochranná opatření českou společností? Chrání se mladí méně než staří a je rozdíl mezi lidmi z Prahy a z měst velikosti Turnova či Sušice? Data ukazují nepříjemnou skutečnost: lidé se chrání méně napříč celou zemí. A zdravotníci mají větší obavy než zbytek populace.

V nemocnicích přibývá pacientů s covidem. Aktuálně jich v celé zemi leží 2678, z toho 518 ve vážném stavu. Péče o ně je pro lékaře a sestry namáhavější než třeba o lidi s běžným zápalem plic. Ty nejtěžší případy se ocitají na odděleních ARO, jako je například to v Nemocnici Jihlava, kam měl Deník N možnost nahlédnout. „Leží tady už čtrnáct dní a je to jako na houpačce. Vynaložíte úsilí a nikde se to neprojeví,“ líčí jedna ze sestřiček. Mají zarudlé oči, od pacientů se vždy vrátí splavené a s otlačenými obličeji od těsných respirátorů.

Zatímco během první pandemické vlny se lidé navzájem podporovali a šili roušky, dnes je mnozí z nich demonstrativně odmítají nosit. Deník N se na zvraty v chování během pandemie zeptal psychiatra Tomáše Rektora.

Také v Česku sílí a organizují se hlasy odmítající karanténní opatření, roušky a další omezení. V řadě zemí a měst, mimo jiné v Berlíně nebo Londýně, už se odpůrcům mimořádných opatření daří pořádat velké a pravidelné demonstrace. V Česku se konala zatím spíš menší shromáždění, nejvíce lidí se zatím sešlo poslední zářijovou neděli v Praze. Deník N mluvil o odporu vůči rouškám s organizátory akce.

Doposud nezveřejněné statistické údaje o pacientech s covidem nabourávají představu, že lidé umírají po dlouhé době strávené v nemocnici a napojeni na přístrojích. Nejvíce jich zemře do dvou týdnů, aniž by při jejich léčbě bylo podpůrných přístrojů využito. Mnozí se do zdravotnických zařízení ani nedostanou.

Z nemoci covid-19 se v Česku vyléčily desítky tisíc lidí, kteří by alespoň po nějakou dobu měli být vůči nákaze imunní. Pokud se setkají s nakaženým do tří měsíců, nemusí ani do karantény. Deník N zjišťoval, co vyléčení znamená pro běžný život člověka. Může chodit mezi nakažené nebo bez obav navštěvovat staré lidi?

Podmínky nasazení důležitého léku pro hospitalizované pacienty s koronavirem se mění. Zatímco na jaře dostávali remdesivir pacienti v kritickém stavu, nyní ho lékaři podávají lidem s lehčím průběhem, kteří teprve začínají potřebovat kyslík. Deník N zjišťoval, zda se léčba dostane všem pacientům, kteří ji potřebují.

Kde jsou nyní významná ohniska nákazy koronavirem? Deník N má k dispozici informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky, které popisují jednotlivé klastry nákazy. Jsou mezi nimi divadla, zdravotnická zařízení i sportovní kluby.

Deník N získal podrobná a neveřejná data o aplikaci eRouška. Z nich jasně vyplývá, že propagace pomocí SMS zafungovala. O rozeslání textových zpráv s výzvou k nainstalování aplikace se přitom jednalo už od září, operátoři ale oficiální žádost od státu dostali až toto pondělí.

Ukažte mi někoho, kdo si zlomenou nohu léčí návodem z bulvárního časopisu. Tak proč si jinou nemoc – obezitu – tak léčí? diví se lékař Ivan Majerčák.

Kapacity nemocnic zatím stačí, podle aktuálních čísel ale hrozí, že se dostanou na hranu v následujících týdnech. Největšímu náporu čelí nejen Praha, ale i Jihomoravský či Moravskoslezský kraj. Data zdravotnických statistiků určená poslancům, která má Deník N k dispozici, také ukazují, jaká zařízení, aktivity nebo typy akcí patří mezi rizikové.

V Česku nabrala nákaza covid nejprudší spád. Chystají se ale i další země. Musejí se při tom vyrovnat s faktem, že lidé napříč zeměmi jsou už z pandemie unaveni.

V Česku se s covidem léčí doma kolem 57 tisíc lidí. Zdaleka ne u všech probíhá nemoc bez problémů. Lékaři upozorňují, že ke zhoršení průběhu může dojít velmi rychle. Kvůli nedostatku lůžek v nemocnicích se přitom v některých případech stává, že doma zůstávají i pacienti, kteří by ještě nedávno leželi v nemocnici.

Komentář Jana Wirnitzera: „Já jim věřím, že chtějí získat důvěru lidí zpět, ale absolutně nevědí, jak na to, a neumí to,“ povzdechla si v redakčním chatu kolegyně Adéla Skoupá po noční tiskové konferenci vlády. Bylo to výstižné shrnutí zmaru, který mnozí pociťovali při sledování ministerského vystoupení.

Ministr zdravotnictví oznámil, že chce tzv. antigenními testy nechat otestovat na covid až šest milionů obyvatel, aby se zvrátil nynější nepříznivý trend. Smělý záměr však má tolik háčků, že vypadá naprosto nereálně. Kromě toho by nejspíš přinesl spíš chybná data než užitečné informace, soudí odborníci.

„V září bylo pozdě. Už rozvolňování bylo špatně nastavené. Nejnegativněji vnímám vyjadřování medicínských autorit z jiných oborů,“ říká přednosta infekční kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze Michal Holub. Největší strach má o nedostatek personálu. V čem je medicína dál, než byla na jaře? Co čeká těžce nemocné?

Petr Sládek šéfuje nemocnici v Uherském Hradišti. Ta aktuálně patří mezi ty, které kvůli koronaviru čelí největšímu náporu. V rozhovoru pro Deník N popisuje, jak ruší některá oddělení a buduje z nich nové covidové jednotky. Za největší problém považuje nedostatek personálu.

Komentář Petra Koubského: Covid se v Česku vymkl z kontroly. Jsme v podobné situaci jako severní Itálie na jaře, jen si to ještě neuvědomujeme. Naplno to většině z nás dojde nejpozději do čtrnácti dnů.

Prezident Miloš Zeman si nechal od bývalého důstojníka BIS Jiřího Roma, kterého nedávno na Hradě zaměstnal, vypracovat dokument proti šéfovi kontrarozvědky Michalu Koudelkovi. Zatímco Koudelka otevřeně upozorňuje na posilování vlivu Moskvy či Pekingu, Roma před lety v BIS prošetřovali pro podezření z napojení na ruské tajné služby. Podle bývalých šéfů a důstojníků zpravodajských služeb, které Deník N oslovil, je Zemanův postup bezprecedentní a odporuje principům demokratického státu. Jeho motivací podle nich může být i tendr na dostavbu Dukovan, v němž příští rok BIS sehraje klíčovou roli.

Tuto neděli vyskočil počet pozitivně testovaných z celkového objemu na závratných 24,35 procenta. U každého čtvrtého otestovaného člověka se nákaza potvrdila. Leckoho to číslo vyděsilo. Co to znamená? Deník N se ptal koordinátora testování, mikrobiologa Mariána Hajdúcha.

Je to problém Česka, přestaňme pražský nárůst nakažených vnímat jako problém Prahy. Chceme sdílet kontakty mezi všemi hygienami, aby pomáhaly ostatním stanicím, říká v rozhovoru vládní zmocněnec pro IT a současně šéf Chytré karantény Vladimír Dzurilla a vysvětluje, jak v době tisícových denních přírůstků pracují epidemiologové a jak se stát snaží pomoct s trasováním. „V létě jsme měli řešit, aby hovory s nakaženými nemusel dělat jen epidemiolog. Teď vidíme, že oni to za celou zemi dlouhodobě nezvládnou,“ přiznává.

Reportér České televize Jiří Hynek leží čtvrtý den s vysokými horečkami. Kvůli koronaviru se dusí, hubne, nemá chuť k jídlu a trápí ho obrovská únava. V rozhovoru pro Deník N varoval před zlehčováním pandemie. Má obavy, že to v Česku dopadne hůře než v Itálii.

Nebýt koronaviru, nejspíš by tenhle projekt nevznikl. Neobjevila by se tak silná touha vyměňovat si s cizími lidmi, jak vypadá pohled z vlastního okna. V době izolace a karantény si ale lidé našli další způsob, jak se podívat po světě i v době, kdy za hranice nesmějí.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula ohlásil další zpřísňující opatření, která mají omezit šíření nákazy koronavirem. Kromě kin a posiloven se citelně dotknou také barů a restaurací, které musí zavírat již v osm večer. „Nejde o posun o dvě hodiny, ale o sentiment lidí, kteří nebudou chtít nikam chodit,“ říká kuchař a restauratér Zdeněk Pohlreich.

Čeští výrobci pomalu vytlačují čínskou konkurenci ve výběrových řízeních na nákup ochranných pomůcek. Tuzemským firmám se daří dodávat především roušky, v dalších kategoriích spíše zaostávají. Důvodem jsou technologie i stále nižší cena čínských výrobků.

Interpretovat výsledky krajských voleb jako jasné posílení opozice proti vládnoucímu hnutí ANO a jeho spojencům by bylo předčasné. Model matematika, statistika a geografa Michala Škopa nyní vyčíslil nejpravděpodobnější „přelivy“ voličů mezi stranami, stejně jako to, kdo se voleb neúčastnil. Častěji to byli právě voliči populistů, levice a také prezidenta Miloše Zemana.

Středočeský kraj ještě pod vedením hejtmanky za ANO Jaroslavy Pokorné Jermanové přiklepl zakázku na tisk regionálního magazínu Středočech společnosti Mafra spadající do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Ta z ní má profitovat dva roky.

Prezident Miloš Zeman používá bezpečnostní tlačítko pro seniory. Mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček Deníku N řekl, že je to kvůli úrazu ruky. Jak dlouho a v jakých situacích prezident nouzové zařízení využívá, už nespecifikoval. Podle zdrojů Deníku N z okolí prezidenta Zeman tlačítko využívá už několik měsíců.

Senátor David Smoljak (STAN s podporou Pirátů a TOP 09) ve druhém kole obhajuje svůj post v Praze 9. V tom prvním se přitom utkal i s mladším bratrem Filipem, který však nepostoupil. V úterý pak Filip Smoljak (PRO Zdraví) bratra veřejně obvinil z toho, že v létě zavinil smrt jejich matky a že ukradl pozůstalost po otci, režisérovi Ladislavu Smoljakovi. Tato informace, s níž pracovala bulvární i seriózní média, nepochybně zasáhla do předvolební kampaně. Deník N se proto v rozhovoru ptá Davida Smoljaka, co se podle něj skutečně stalo, proč se ze dvou bratrů stali nepřátelé a zda to případně nebude ohrožovat výkon jeho mandátu.

Komentář Marie Gottfriedové: Kdy už se dozvíme něco jiného, než jen co smíme a nesmíme – v zájmu bezpečnosti, v zájmu úspěšného boje s neviditelným nepřítelem. Kdy už k našim uším dolehne něco jiného, než jen co je třeba dělat, abychom nebezpečného zabijáka porazili a mohli se zase vrátit k „normálnímu“ životu.

Aplikaci eRouška, která má pomoci v boji proti šíření epidemie covid-19, si od její aktualizace z poloviny září stáhlo 600 tisíc lidí. Kód, který uživatele upozorňuje na setkání s nakaženým člověkem, hygienici ale za tu dobu poslali jen několika stovkám pozitivně testovaných. Každý den přitom ve statistikách přibývají tisíce případů. Šéf Chytré karantény Vladimír Dzurilla slibuje, že se systém brzy automatizuje.

Stomatolog Roman Šmucler, kardiochirurg Jan Pirk a zhruba stovka dalších lékařů kritizují v petici současná vládní opatření proti koronaviru. Lidé v produktivním věku prý nákazu dobře zvládnou a o seniory se umí naše zdravotnictví postarat. Výzva ale vzbudila odpor lékařů, kteří o pacienty s těžkým průběhem covid-19 pečují. „Řada lidí se snaží zviditelnit, a přitom neponesou kousek odpovědnosti, pokud se to celé zvrtne,“ říká radiolog Vlastimil Válek, který hodnotí snímky plic pacientů s koronavirem.

Proti dezinformacím a smyšleným příběhům kolem pandemie koronaviru bude v Česku bojovat společnost Semantic Vision, která uzavřela smlouvu s ministerstvem zdravotnictví. „Na pandemii a dezinformacích se přiživují existence, které nemají vůbec žádnou morálku. Sledujeme dost často i zahraniční vliv, mluvil jsem o Ruské federaci, která se u nás snaží vyvolat napětí a vnést do společnosti chaos,“ říká ředitel společnosti František Vrabel v rozhovoru pro Deník N.

Komentář Jana Moláčka: Mohlo by se zdát, že národoveckým populistům se stačí jen shýbnout pro úspěch, který se válí na chodníku. Po revivalu pojmů typu národ, národní stát či národní zájmy je velká poptávka, s jejich variacemi typu „Make America Great Again“ nebo „Take Back Control“ lze vyhrávat volby i v robustních demokraciích, o postkomunistických zemích typu Maďarska nebo Polska nemluvě. Že na tuto rétoriku slyší i čeští voliči, ukázalo znovuzvolení Miloše Zemana. Proč se tedy nedaří SPD a Trikolóře?

Před několika dny oznámila některá média na základě prohlášení ministerstva zdravotnictví, že česká vakcína proti koronaviru je ve stadiu prototypu a čeká na další testování. Skeptici, kteří zpochybňovali levný a rychlý projekt, se prý mýlili. Čeho tedy doopravdy dosáhl tým vedený kardioložkou Věrou Adámkovou, poslankyní za ANO? Ptáme se virologa a biochemika Libora Grubhoffera, šéfa Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

Dvacet tisíc sdílení na Facebooku, téměř sedm set tisíc přehrání na Instagramu, tamtéž třicet tisíc lajků. Video zlehčující epidemii covidu-19 patří mezi nejúspěšnější produkty portálu TV Chebsko. Jeho majitel ho označuje za nezávislý, zároveň však na zakázku dělá předvolební videa pro Trikolóru, ČSSD a Řád národa.

Lenka Hindová, prodavačka, 28 let, Praha.

Ladislav Zibura, cestovatel a spisovatel, 28 let, Praha.

Odborníci upozorňují, že převládající testování na koronavirus v podobě PCR testů je časově náročné a možná i příliš přesné. Budoucností jsou podle nich rychlejší testy v masivnějším měřítku a snaha izolovat takzvané superpřenašeče. Laboratorní skupina ministerstva zdravotnictví připravuje analýzu.

Za září se koronavirem nakazilo nejméně čtyřicet tisíc lidí. Začínají se proto zaplňovat nemocnice a jedna za druhou omezují plánované operace, aby mohly přijímat pacienty s covidem-19. Těch je nyní desetkrát víc než na začátku září. Naposledy dnes ohlásily rušení plánovaných operací Fakultní nemocnice u sv. Anny, která je druhá největší v Brně, a nemocnice ve Znojmě a v Jihlavě.

"Nechceme strašit, ale nemoc rozhodně nemůžeme bagatelizovat. Následky přetrvávají i u pacientů s mírným nebo středním průběhem," říká plicní lékař Vladimír Koblížek. Podílel se na studii, podle níž má polovina sledovaných pacientů tři měsíce po prodělání covidu změny ve funkci plic, třetina dokonce poruchy jejich struktury. "Potíže by u většiny lidí mohly postupně vymizet. Jistí si ale zatím být nemůžeme," dodává Koblížek.

O post senátora se minulý týden ucházel za společné podpory sociální demokracie a ANO i šéf největší české nemocnice a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. Jediný kandidát vládního hnutí v hlavním městě si s sebou nese nevyjasněné angažmá v anonymní společnosti napojené na vlivnou finanční skupinu J&T.

Hnutí ANO opouští jedna ze zakládajících členek, europoslankyně Radka Maxová. Svůj krok zdůvodnila zejména tím, že se formace Andreje Babiše odklonila od původních idejí a převládají v ní marketingové zájmy. V rozhovoru pro Deník N kritizuje vládu za nezvládání pandemie i premiéra za chování vůči exministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi.

Překvapením senátních voleb je velký úspěch někdejší předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS). Do druhého kola postoupila s 48,6 procenta hlasů, za týden se utká s Václavem Hamplem (20,5 procenta), který mandát obhajuje. Němcová, která kandidovala za svou ODS, TOP 09 a STAN, v rozhovoru pro Deník N spojování stran označila za správnou cestu a nevyloučila prezidentské ambice.