Světoběžník

Svět byl v dávnověku osídlen jen řídce a lidské ztráty, které některé katastrofy způsobily, byly drastické a občas visely osudy celých společností doslova na vlásku. Vybrali jsme pět událostí, které skutečně otřásly starověkým světem.

Zhruba 10 000 let stará psí kost nalezená na Aljašce patří mezi nejstarší fosilie svého druhu v Americe.

Raketový pohon není ve světě vědy a techniky žádnou velkou novinkou. Avšak skutečnost, že první plány vícestupňové rakety pocházejí z 16. století, může být zarážející.

Fotografie pořizované po několik let družicí Landsat 8 ukazují, jak se oblast kolem řeky Markha v průběhu času proměňuje a vytváří pozoruhodný efekt.

Pandemie koronaviru neztrácí na síle a Česko v současné době patří k nejzasaženějším zemím na světě. Přestože situace ani ve světě není růžová, zahraniční média si naší malé země v souvislosti s nemocí všímají.

Rouška se dostala i do jedné z japonských legend o zlém duchovi, který za chirurgickou maskou skrýval svoji zjizvenou tvář. Pověst se má vázat k tragédii staré stovky let.

Teorie šedého muže nebo ženy rozhodně není žádnou science fiction a je jisté, že jsou takoví lidé mezi námi. Někdo je nazývá preppeři a možná jsou to právě oni, kdo současnou pandemií proplouvají nejlépe.

V dávné minulosti byly Bahamy daleko větší pevninou. Ta je dnes ukryta pod mořem a představuje nádherné podmořské vápencové plošiny.

Kamenné bloky v jihosibiřském pohoří Šoria vypadají, jako by je někdo na sebe poskládal. Pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se o největší megality na světě.

Tanzanská vláda k probíhající pandemii koronaviru přistupuje velmi laxním způsobem a turisty stále vítá s otevřenou náručí, aniž by po nich požadovala negativní testy nebo karanténu.

Obyvatelé Tasmánie a Nového Zélandu ohromila polární záře, kterou bylo možné pozorovat 7. února. Toto fascinující divadlo je na jižní polokouli nazýváno aurora australis nebo také jižní záře a způsobují ji stejné procesy jako její severské dvojče.

V současnosti tato armáda působí v několika zemích. Podniká útoky a uskutečňuje násilné verbování také v Jižním Súdánu, Kongu a Středoafrické republice.

Více než pět stovek téměř dokonalých koulí pochází z předkolumbovské éry a jejich vznik je datován do období mezi lety 500 - 1500 našeho letopočtu.

Největší přehradní přepadový otvor na světě je 22 metrů široký a 75 metrů hluboký. Jeho účelem je odvádění nadměrných srážek do potoka pod přilehlou hrází Monticello u kalifornské nádrže Berryessa.

Pandemický stav nebude trvat věčně a dříve či později se svět vrátí do normálních kolejí, přesto se některé věci změní a jednou z nich budou naše dovolené.

Ostrov náležící k městu Nagasaki v minulosti hýřil životem. Všechny jeho obyvatele, kterých bylo v dobách největšího rozkvětu více jak pět tisíc, na nehostinné místo přivedla těžba uhlí.

50 tisíc let starý neandrtálský exkrement obsahuje stopy po stejným mikrobech, které jsou přítomné i v útrobách moderních lidí. Poznatek může pomoci v boji proti některým civilizačním chorobám.

Systém rozlehlých a vodou zaplněných jeskyní je domovem ryb vyvíjejících se zcela odděleně po tisíce let. Bránu do podzemního komplexu tvoří trhlina zvaná Ďáblova díra.

Asi stovce obyvatel rakouské vesničky Fucking už došla trpělivost s nechtěnými turisty a obec se od ledna letošního roku jmenuje Fugging.

Vodní nádrže a jejich hráze patří k nejúchvatnějším lidským výtvorům, které mají obrovský dopad na okolní krajinu i životy lidí. Ty největší jsou dokonce viditelné i z vesmíru.

Zvláštní úkaz známý jako Electric Brae není nic jiného než dokonalou optickou iluzí. Pokud se však na tomto místě ve skotském hrabství Jižní Ayrshire ocitnete, budete zmateni, přestože fyzikální vysvětlení všichni znají.

Až do února 1974 nebylo na životě studentky Patty Hearstové nic zvláštního. Vše se změnilo jednoho večera, když na dveře jejího bytu někdo zaklepal.

Podle studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v periodiku Advances in Atmospheric Sciences absorbovaly světové oceány tolik tepla, že by to vystačilo na uvaření vody v 1,3 miliardách rychlovarných konvic.

Ferropolis se nejen neustále snaží rozšiřovat svoji odborně-technickou výstavu, v minulosti byl také dějištěm celé řady kulturních akcí.

Jak to skutečně s globálním oteplováním je, co můžeme očekávat a co lze dělat, abychom tento nepříznivý trend alespoň zmírnili?

Stejně jako Atlantik má svoji bájnou Atlantidu, i vody dalších světových oceánů údajně ukrývají pozůstatky kontinentů, kde kdysi bujelo vědění a civilizace jen rozkvétala.

Svazijsko je pro Středoevropana téměř neznámou zemí. Malý stát ležící ve vnitrozemí jižní části černého kontinentu nepřitahuje turisty a jen čas od času se o něm můžeme doslechnout z médií. Většinou však nejde o veselé zprávy.

Oregonský vír představuje jednu z největších současných neobjasněných anomálií. Malá kruhová oblast ve východním Oregonu o velikosti asi 60 metrů čtverečních se vymyká jakýmikoliv fyzikálním zákonům.

Přístroj na detekci viru SARS-CoV-2 ze slin je nyní v další fázi testování. Technologie, kterou vymysleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prokázala citlivost srovnatelnou s PCR testy.

Člověk, který žil před 1 000 až 1 400 lety v kaňonech kolem texaské řeky Pecos, mohl podle studie vědců z University of Nebraska–Lincoln zemřít na otřesný případ zácpy. Ostatky jeho mumifikovaného těla byly objeveny již v roce 1937.

Drůbeží maso je zřejmě nejvíce konzumovaným druhem. Slepice ani krůta nikoho příliš nenadchne jinak, než právě jako zdroj potravy. Jedná se však o degradaci tohoto typu zvířat, vždyť to právě oni jsou prý prokazatelnými příbuznými opeřených dinosaurů.

Ačkoliv ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na začátku pandemie varoval Afriku před možnou katastrofou, obavy se nenapily. Jaké jsou hlavní důvody, proč Afrika zvládá boj s pandemií relativně dobře?

V každém koutě světa se najdou kulinářské speciality, nad kterými v jiných končinách zůstává rozum stát. Je libo kuřecí packy nebo oční bulvy? Není problém a jak se zdá, jako jídlo se dá připravit prakticky cokoliv. Ze stovek šílených pokrmů jsme vybrali deset skutečně podivných, na které si troufnou jen opravdoví fajnšmekři. Dobrou chuť!

Ještě v 19. století byla dětská úmrtnost běžným jevem. Ten, kdo ve středověku přečkal dětství, měl vcelku slušnou šanci dožít se alespoň čtyřicítky. K nejčastějším příčinám úmrtí těch nejmenších patřil psotník.

Pokud by někdy došlo k objevu či dokonce setkání s mimozemskou inteligencí, změní tato událost filosofii, politiku, náboženství a samozřejmě i pohled na existenci samotnou.

Není překvapením, že zeměmi bez koronaviru jsou menší, především ostrovní státy, ale v žebříčku nejúspěšnějších bojovníků s pandemií lze najít i zemi s miliónem obyvatel.

Den za dnem se k sobě planety zvolna přibližují a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu hvězdu. Něco podobného se naposledy událo v roce 1623 a znovu se zopakuje až za šedesát let!

Nad 12 kilometrů dlouhým údolím Hessdalen ve středním Norsku se objevují podivná světla nejméně od 30. let minulého století. Jejich původ je neznámý a lze je spatřit jak ve dne, tak v noci.

Není mnoho ruských města, která by zažila tak zvláštní vývoj jako Južno-Sachalinsk. Ve městě ležícím na studeném ostrově Sachalin se mísí evropské i asijské vlivy, což dokazuje nejen městská architektura, ale i změny v samotném názvu sídla.

Čistě ženský kmen porážející mužské armády vešel ve známost jako Amazonky. S Amazonií v Jižní Americe však nemají nic společného. Pokud skutečně existovaly, jejich domovinou byla nejspíše východní Evropa a není vyloučeno, že v jejich žilách kolovala slovanská krev. Co o těchto bojovnicích vypovídají historické zdroje?

Nejmenší město na světě nemá stovky, natož tisíce obyvatel. V chorvatském Humu žijí pouze dvě desítky osob, přesto mohou tvrdit, že žijí ve městě.

Nejvyšší hora království Bhútán, Gangkhar Puensum, zůstává se svojí výškou 7570 metrů nejvyšším vrcholem světa, který dosud nenašel svého přemožitele.

Na zhruba 10 000 kilometrech čtverečních se rozkládá bolívijský unikát, solná pláň Salar de Uyuni. Ta představuje turisticky nejpřitažlivější místo v zemi a jako magnet působí zejména po dešti, kdy se dokonale rovná plocha promění ve fascinující přírodní zrcadlo.

Město duchů je slovní obrat, který používáme pro vylidněné městské zástavby. Lidé z těchto míst odešli z různých důvodů. Jedno tragické město se nalézá i v Pensylvánii.

Utkvělá představa nebezpečného predátora, který dostihuje svoji kořist a nemilosrdně ukusuje maso z ještě v křečích se zmítajícího těla sice oprávněně evokuje k obavám, ale tato situace je od běžně prožívaného lidského života natolik vzdálená, že geparda, pumu nebo snad lva nemůžeme považovat za člověku zcela nebezpečného tvora. Na světě jsou daleko sofistikovanější tvorové, kteří jsou skutečně nebezpeční.

Natronové jezero se nachází na pomezí Tanzánie a Keni a více než obyčejnou vodní plochu připomíná scenérie z vědecko-fantastických filmů. Za úchvatnou podívanou stojí mocná síla přírody.

O inteligenci delfínů byla publikována již řada studií. S dalším střípkem, který dokazuje výjimečnost těchto savců, přišli vědci z organizace Oceanographic Foundation ve španělské Valencii.

Sudety (Sudetenland) byly kompletně obsazeny během deseti dnů. Zatímco mnozí Češi chvatně opouštěli území, většina Němců vojákům nadšeně mávala, německé dívky domnělým osvoboditelům do klop vkládaly květy.

Ostrov Bermeja, malý neobydlený kus země nedaleko mexického poloostrova Yucatán, má podivnou minulost a ještě zvláštnější současnost. Zkrátka zmizel.

Ropuchy červenonohé, které se v minulosti dostaly na tropické ostrovy v Indickém oceánu, se během necelého století zmenšily o třetinu. Z evolučního hlediska jde o pozoruhodně krátkou dobu.

Neandrtálci tvořili šperky, malovali na jeskynní stěny, používali kamenné nástroje a stejně jako moderní lidé pohřbívali své blízké. Proto možná překvapí důkazy o neandrtálském kanibalismu.

Život v nejsevernějším velkoměstě světa není žádná romantika ani pohádka. Téměř dvousettisícový ruský Norilsk leží čtyři stovky severně od polárního kruhu a extrémní počasí je jen jedním z mnoha problémů, kterým místní obyvatelé čelí.

Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi – takový je úkol sondy Taranis. Odstartuje v noci ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou.

Ještě před sto lety čpěla na kalifornském pobřeží Mendocino černá skládka. Dnes to samé místo uhrane na první pohled. Nevšední krása, kterou tvoří pláž plná pestrobarevných oblázků, je magnetem pro turisty i fotografy.

V hlavním městě Monrovia na pobřeží Atlantského oceánu žije zhruba milion obyvatel. K založení města došlo roku 1822 zásluhou osvobozených Afroameričanů, kteří se vrátili z otroctví v Severní Americe.

Známé údaje o nejbližším vesmírném sousedovi planety Země jsou opět o něco přesnější a zásluhu na tom má také český vědec Michal Šprlák z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.

Malá a jinak vcelku obyčejná africká vesnice Kifuka je bouřkami nejvíce sužovaným lidským sídlem. Nikde jinde na světě nejsou lidé vystaveni hromům a bleskům tak, jako v této odlehlé části Demokratické republiky Kongo.

Sněhu a ledu je v Himálajích stále méně. Ještě v nedávné době přitom vědci předpokládali, že má globální oteplování relativně malý vliv na střechu světa.

Satelitní Google mapy nebo Mapy.cz od Seznamu jsou skvělými nástroji pro poznávání světa prostřednictvím monitoru. Na leteckých snímcích lze objevit řadu detailů, někdy fascinujících, jindy pozoruhodných. Lze ale také narazit na záměrně skrytá místa. Příkladem je tajemný ruský ostrov ve Východosibiřském moři.

Togo svojí rozlohou i počtem obyvatel, který se tehdy pohyboval kolem 3 milionů, připadalo tehdejším československým mocipánům jako reálně spravovatelné. Tento sen však zůstal nejvýše v rovině teoretických úvah.