Vědátor

Na spoustu prášků nesmíte grep. Tenhle citrus totiž obsahuje sajrajt, který způsobuje, že efekt léčiva trvá déle než by běžně měl, a to může vést k předávkování i jinak běžnou dávkou.

Obiloviny pevné i tekuté byly populární komoditou v nejstarší známé kamenné svatyni, i když její „obyvatelé“ ještě neobhospodařovali políčka!

Půlhodinová strojová analýza skoro 7000 sloučenin odhalila 9 dosud neznámých potenciálních antibiotik. První se již otestovalo u hlodavců.

Pohlavní nemoci nemusejí být jenom „tradičního rázu“, ale může jít také o nemoci nově objevované.

Natlakovaný hrnec vznikl již v 17. století, ale jeho tvůrce Denis Papin se dočkal ocenění až dlouho po své smrti.

Zemědělci bohužel míchají tak silné koktejly z agrochemikálií, že se to nelíbí nejen škůdcům, ale i včelám. Starší, ale velká studie zjistila, že se tyto lahůdky zapojují do jejich likvidace ještě více než by měly.

Mají velikost kolem 10 mikrometrů a in vitro vykazují zlepšenou schopnost pohybu tekutinami. Seznamte se s hybridními mikro-roboty.

Metodou pokusu a omylu vytvořili japonští vědci systém RNA molekul, který se udržuje „v chodu“, replikuje i vyvíjí. Jde o náznak dávného tzv. RNA světa.

Jmenuje se DRACO a nynějším plánem je využívat ho jak k pohonu vojenských družic, tak jednou i pro přelet na Mars do 2 měsíců.

Na úvod: Chcete prožít něco fakt úžasnýho (v kontextu vědy, evoluce a vůbec)? Podívejte se ven z okna.

V atmosféře exoplanety vzdálené 120 světelných let se možná nachází dimethylsulfid. Ten by dle dnešních znalosti mohl být jenom produkt života.

Ne, ale může je oslabit tak, že na tom nezáleží. Zdroje v článku.

Co vás na tématu výzkumu sociologie v průběhu let nejvíce překvapilo? Na sociologii je skvělé, že je to velmi široce The post Technologie mění fungování společnosti, říká socioložka Nina Fárová appeared first on VĚDÁTOR.

Období, kdy na Antarktidě přibývalo nadprůměrně mnoho ledu, jakoby skončilo. S posledními lety se pojí nové teplotní anomálie. Může to přinést dalekosáhlé důsledky.

Analýza vrstev struktury z předkolumbovské Ameriky staré 3700 let ukázala, že místní ji postavili velmi rychle. Naznačuje to nejenom vyspělost tehdejší kultury, ale může sloužit i pro srovnání s podobnými strukturami jinde.

Výzkum ostatků pohřbených během posledních 12 000 let odhaluje vzestup znečistění ekosystému olovem a jeho sloučeninami.

Studie milionu mužů odhalila, že dobré kardiovaskulární zdraví koreluje s nižším rizikem 9 typů nádorů – překvapivě ale také koreluje s vyšším rizikem u 2 jiných.

Vědci nalezli závislost mezi některými duševními schopnostmi a průměrem zornice. Tato data mohou přinést cenné informace o funkci jedné části mozku. Studie tuna. Věštění z lidských očí nebo pravá věda? Vědátoři z americké Georgia Institute of Technology ověřovali možnou souvislost mezi velikostí zornic, fluidní inteligencí, kapacitou krátkodobé paměti a kontrolou pozornosti (Tsukahara a Engle 2021).

Perorální terapeutikum se zaměřuje na dosud neléčitelnou formu cholesterolu, jež je z velké části způsobena geneticky, takže je obtížné ji kontrolovat cvičením či dietou.

Vědci na Aljašce díky mapování izotopů v sloním klu vs. jeho životním prostředí zmapovali, kudy během svého života chodil mamut, který uhynul před 17 tisíci lety.

V historii lidé uctívali nejrůznější zvířátka. Optikou antropologie to mělo různá vysvětlení, která jsou ale nakonec… veskrze sympatická!

Historičtí Sparťani neměli rádi boty, protože dle jejich ideologie chlapci bez nich měli lepší obratnost a výdrž. A ačkoliv na tom něco mohlo být, historicky vzato se obuv vojákům spíše osvědčila.

Data přímo z okolí Slunce nám říkají víc o tom, proč je sluneční atmosféra tak žhavá, a co pohání sluneční vítr.

Internetem se šíří populární vizualizace „Stonehenge se střechou“, která je je sice spekulativně sexy, ale popišme si objektivní důvody, proč střechu Stonehenge skoro zcela jistě nemělo.

Máme za sebou další úspěšnou xenotransplantaci, čili přenos orgánu z upraveného zvířete do člověka. V případě nyní přenesené ledviny vše zatím jde podle plánu.

TLDR verze: Studie objevila švédskou osadu, která se na počátku středověku stala dějištěm velkého masakru (zdroj tu). Kusy masa všude The post Jak vypadal typický středověký masakr? appeared first on VĚDÁTOR.

TLDR: Doposud se strojová učení učila na datech vytvořených lidmi, to se ale může rychle změnit – a vést to může ke zvýšení rizika „dědičných“ poruch.

Archeologové v jeskyni jižní Africe v roce 2020 identifikovali pravděpodobné pozůstatky 200 000 let starého lidského lůžka z trávy a popela. Podařilo se jim při tom odhalit i některé další aspekty života na lokalitě.

Mechanismy přenosu retinoidů v oku obratlovců spoléhají na protein IRBP, který krom obratlovců mají pouze bakterie. Právě od nich si je zřejmě obratlovci před 500 miliony lety půjčili „přirozeným GMO“.

K Měsíci odstartovala ruská Luna 25, bude “závodit” o přistání s indickou sondou Čandraján-3. Jde o další kolo nového závodu o Měsíc.

Sorry, teraformace Marsu je hovadina i podle NASA.

Sledování aktivity neuronů u octomilek ukázalo, že vnímání teploty může souviset i se spánkem a bdělostí. Jde jen o základní výzkum, po praktické stránce to ale ukazuje na roli tepla v kvalitě spánku.

I viry mohou být zřejmě zdrojem živin pro velmi drobné bakterie. Demonstruje je nejnovější pokus na Halterii.

Inspirace u konkurence je v kosmonautice běžnou záležitostí – v případě vývoje čínského nosiče CZ-9 je ale změna od „podobnosti s SLS“ k „podobnosti se Starship“ ukázkou proměny trendů v návrhu nosičů.

Dvojice čipů propojila znovu mozek a míchu. Není to v rámci experimentálního výzkumu zdaleka poprvé, studie však udělala v celém procesu řadu mírných inovací.

I když byly poměrně těžké, musely být zároveň hbité a rychlé. Moderní rekonstrukce trirémy ukázala, že to šlo skloubit.

Nález kamenných nástrojů v Izraeli v roce 2020 poodhalil stále nejasné procesy rané migrace moderního člověka. Zdá se totiž, že Homo sapiens se na Blízkém východě šířil cestou z Afriky přes Arabský poloostrov na sever už před 130 000 lety.

Pozorování ztmavování Měsíce koreluje s velkými erupcemi 12. a 13. století. Ty mohly způsobit malou dobu ledovou.

Zatímco naši předci zjevně popíjeli z něčeho, čím by člověk moderní leda tak kopal panáky, v 18. století si něčím podobným cinkali tehdejší hipsteři – jak ukazuje pěkná infografika níže. Ke zjištění došli vědátoři z Cambridge v prosinci 2017.

Uhlík je produkt hvězdných reakcí, nečekalo se proto, že bude objevem jen 800 milionů let po Velkotřesku. Přesto to existující kosmologické teze nevyvrací.

Jaká je pravděpodobnost, že by si mimozemšťani vyvinuli takový senzorický orgán, který by vnímal „naše“ barvy? Značná!

Ve věku ChatGPT budou pro některé obory stále významnější detektory rozeznávající strojový text od lidského. Problém pro lidi z Česka i pár miliard dalších neanglických mluvčí může představovat, že podobné detektory mají dnes potíže s našimi jazyky.

Oči obratlovců jdou na souši naproti evoluci inteligence, ale potřebný je k ní i kontext prostředí. 2 a půl milionů let nazpět ho lidským předkům mohl zajistit komplikovaný terén savany!

Nová analýza dříve odhaleného jantaru prokázala, že se na území dnešního Iráku dostal z Baltu. Říká nám to více o nuancích doby bronzové.

V roce 1988 byl na jihu Sibiře nalezen hrob mladého skytského válečníka. Týmu ruských vědců se v roce 2020 podařilo přečíst „jeho“ DNA a zjistili, že se jednalo o mladou dívku – bojovnici.

TLDR verze: Přesně, co píšu v nadpisu – zajíci občas žerou mršiny jiných zajíců (práce tu).

Odvrácená strana Měsíce umožní astronomům budoucnosti nerušený pohled na kosmos. Budou však první teleskopy bez lidské osádky?

Nejspíše nemá. Ale příroda si vždycky může najít cestu…

Starověký národ Hyksósů je v egyptských textech označován za cizí, invazní nájezdníky.

Analýza fosilizovaných rostlinných spór naznačuje, že Zemi cca. 360 milionů let nazpět bombardovaly silné dávky UV záření. Mohlo by to vysvětlit vymírání v pozdním devonu. Otázka je, co způsobilo ono vysoké záření?

Přátelství, zrady, sociální vztahy – vztahy ptáků jsou nejspíše stejně zarmoucené jako ty u savců. Naznačuje to pozorování vztahů mezi stovkami jedinců.

Dospělé „napodobování“ výrazů kojenců by mohlo být způsobem, kterým si kojenci osahávají sociální interakce. Naznačuje to na způsob, jakým se rozvíjí naše kognice.

Simulace na základě orbitálních dat Fobosu a Deimosu naznačují, že na orbitě Marsu dochází na periodický zrod a zánik menšího z měsíců. A dojde k němu i v budoucnu.

Bizarní nápad nad využitím hnědého tuku může přinést nové metody, jak pomoct lidem v extrémním chladu přežít o něco déle – alespoň teoreticky.

Geny, které hrají roli ve zpracování tuků a signalizaci patogenů, došly před 400 až 800 tisíci lety změně. Mohlo nám to dát vyšší odolnost vůči tropickým chorobám, dnes nám to ale dává vyšší riziko infarktů.

Vývoj Starship po letošním pokusném startu pokračuje dále, a je stále více zřejmé, že znovupoužitelnost je nový trend kosmonautiky. Co ale tyto lety v součtu přinesou?

Analýza podloží kráteru Chicxulub naznačuje, že 65 milionů let nazpět jej kosmický objekt zasáhl pod šedesátistupňovým úhlem. Ten způsobil vyvrhnutí více hmoty do atmosféry, než kolik by zvládly úhly odlišné.

Mitochondrie alias buněčná elektrárna se s přibývajícími roky stává stále méně efektivní v zásobování buňky energií. Nová studie je na stopě proteinu, který za to může.

Sledování aktivity neuronů u octomilek ukázalo, že vnímání teploty může souviset i se spánkem a bdělostí. Jde jen o základní výzkum, po praktické stránce to ale ukazuje na roli tepla v kvalitě spánku.

V roce 1988 byl na jihu Sibiře nalezen hrob mladého skytského válečníka. Týmu ruských vědců se ale později podařilo přečíst „jeho“ DNA a zjistili, že se jednalo o mladou dívku – bojovnici.