DřevoStavby

Obkladové materiály jsou především u dřevostaveb nesmírně populární, princip provětrávaných fasád, který je pro obklady obvykle využíván,

Když se při našich redakčních návštěvách ptáme stavebníků, proč se rozhodli právě pro dům z masivního dřeva, velmi často hovoří o tom, že si přáli dům zdravý. Odkud se bere jistota člověka, že právě dřevěný dům bude zdravý? A proč by nemohl být zdravý dům cihelný, když cihla není nic jiného než hlína, tedy přírodní materiál? O skutečných důvodech se můžeme jen dohadovat – anebo podrobit dřevo odbornému zkoumání a nechat se přesvědčit exaktními výsledky.

Když se při našich redakčních návštěvách ptáme stavebníků, proč se rozhodli právě pro dům z masivního dřeva, velmi často hovoří o tom, že si přáli dům zdravý. Odkud se bere jistota člověka, že právě dřevěný dům bude zdravý? A proč by nemohl být zdravý dům cihelný, když cihla není nic jiného než hlína, tedy přírodní materiál? O skutečných důvodech se můžeme jen dohadovat – anebo podrobit dřevo odbornému zkoumání a nechat se přesvědčit exaktními výsledky.

V labyrintu Národního parku Archipelago na jihozápadě Finska se koupe více ostrovů než kdekoli na světě.

Kdo říká, že modulární domy nemohou nabídnout moderní design, uživatelský komfort a k tomu pěkný výhled? I s výrazně omezeným rozpočtem lze dát minimalistickému bydlení plnohodnotný význam. Jako téhle „kůlně", která poskytuje útulné a v čase i prostoru velkorysé bydlení.

Už před několika lety, kdy jsme tady byli na návštěvě poprvé, nás tento srub zaujal svými netradičními postupy.

Ela s Kryštofem nestavěli dům poprvé, měli však poprvé možnost navrhovat dům spolu. Je synergií jejich přání, zkušeností a postojů. V mnoha ohledech vystupuje z tradičních standardů, zachovává si však svoji skromnost a jednoduchost, aby harmonicky splynul s prostředím. Měl být v prvé řadě místem tak příjemným, že se jeho obyvatelům ani návštěvníkům nebude chtít odcházet. Co myslíte, podařilo se?

Kulturní krajina polí, luk, plotů, jasanů a potoků.

Je možné levně a rychle postavit téměř pasivní dům na malé parcele a tak, aby stromy v jejím středu zůstaly nedotčené? Obejde se dům bez nuceného větrání a vytopí jej jednokilowatový radiátor? Bude vůbec takový dům skýtat dostatek komfortu pro čytřčlennou rodinu? Mnoho otázek, jedna odpověď – ano.

Koupí pozemku jsme si mohli odškrtnout první bod ze seznamu na pomyslné cestě k nové chalupě na horách. Dalším nezbytným krokem bylo zpracování.

V jižní části poloostrova Peloponés na vrcholu kopce ve městě Finikounda se rozkládá pozoruhodné letní sídlo z autorské dílny architektonického ateliéru LASSA, nazvané Villa Ypsilon. Záměrně jsme nezvolili slovo „stojí", ale „rozkládá se", protože stavba o užitné ploše 150 m2 s pozemkem splývá a mírně modeluje terén.

Rozlohou malý avšak vysoký dřevěný domek vznikl v japonském městě Nagaoka. Výšku domu ještě zvýrazňuje vertikální obklad fasády z cedrových prken. Dřevěný dům je navržen tak, aby dobře zapadl do okolního dvě stě let starého lesa.

Doktor v nejlepších letech – tak by se dal stručně charakterizovat Rastislav, který se se svou ženou a půl tuctem potomků nastěhoval do dřevostavby na okraji Svitav v roce 2008. Když jsme tu byli před osmi lety na návštěvě poprvé, asistovali nám při práci přátelé, sourozenci, děti a temperamentní pes. Tentokrát je tu ale klid – život už tu netepe tak jako před lety, spokojenost s pohodlným bydlením však zůstává.

Většinou si majitelé právě postavených domů pochvalují hodně prostoru, pěkný výhled, pohodlné bydlení, tentokrát jsme si však z úst Petra a Lídy vyslechli premiérovou odpověď na otázku, čeho si na svém domě cení nejvíce: soukromí při nouzovém režimu v souvislosti s epidemií Covid-19. Oba totiž pracují ve zdravotnictví a v době, kdy celou zemi zachvátila situace ne nepřipomínající hysterii, trávili v zaměstnání více času než obvykle.

Záhadná mozaika tvořící útulný interiér je složená z mnoha střípků a světlo je jedním z těch nejdůležitějších. Ostré, měkké, teplé, studené, barevné, jasné, rozptýlené... Všemi svými podobami umí brilantně působit na naše tělo, měnit rozpoložení, náladu i míru energie. Až tedy budete plánovat světelnou výbavu do svého nového domova, vězte, že v sázce je mnoho.

Když architekt a vizionář architektury Le Corbusier přemýšlel o podobě malého domku na břehu Ženevského jezera pro svoji matku, vybral očima nejprve výřez krajiny, která měla být „vložená" do rámu okna. Až poté se věnoval návrhu domu, jehož ústředním prvkem je – na tu dobu (1924) neobvyklých – jedenáct metrů výhledu přes celou šířku stěny. Bezprostřední okolí, jezero i Alpy se tím přeměnily v panoramatický obraz. Průhled přes dvacet metrů oken chaty v Českém Středohoří pobírá nejen zelené břehy Labe a přilehlých kopců, ale přináší ještě jeden působivý efekt – udělal z malého prostoru velký.

Velký pozemek v malebném údolí jižních Čech na okraji obce byl pro dřevostavbu jako stvořený. Na jejím typu se Andrea s Jaroslavem zpočátku neshodli. On chtěl srub, z jejího pohledu však sruby působí příliš rustikálně a přináší i řadu dalších omezení... Ona chtěla naopak rovné stěny a v interiéru kombinaci přírodního dřeva a bílých stěn. Zvolili ideální kompromis.

Jednou z prvních otázek, které si lidé kladou, když začínají plánovat stavbu svého rodinného domu, je, zda si dům postavit svépomocí, nebo nechat realizovat firmou. A pokud firmou, zvažují, jestli zvolit panelovou výstavbu, nebo takzvanou letmou montáž.

Estonský národní park Sooma rozkládající se nedaleko města Pärnu tvoří vzácné lužní lesy, vřesoviště, rašeliniště a typické bažiny.

Dřevostavba ve tvaru helvétského kříže je v mnohém originální. Nevychází ze žádné typové stavby, ale není ani dílem architekta. Majitel, původním povoláním strojní inženýr, si venkovský domov navrhl sám a pojal ho opravdu velkoryse.

Pro někoho může být stavba domu stejně náročná jako sobotní křížovka pro absolventa Menzy. Pro stavebníka, který ovládá technologii zvanou cordwood, jde jen o volnočasovou aktivitu s ekologickým podtextem, která není o nic složitější než projíždění televizních kanálů. Jen je trochu zdlouhavá. Jste-li však majitelem lesa nebo pořádné hromady kulatiny zbavené kůry, bude stavba vašeho domu i ekonomicky výhodná.

Malý velký dům. Malý rozlohou, velký duchem. Pojme rodinné oslavy o pětadvaceti lidech, je letní oázou pro únik z města, v zimě poskytuje hřejivé hnízdo, v létě chladivý úkryt. Prostě slouží. Stačí smíchat ingredience: jednoduchý koncept, kvalitní a rychle smontovanou přesnou konstrukci, zkušené pečlivé investory, dobrého architekta, lokalitu s příběhem a špetku lásky k životu.

Před dvaceti lety založila architektka Marcela Steinbachová spolek Kruh, který za dobu svého fungování uspořádal řadu přednášek předních architektů z České republiky a zahraničí. Deset let také realizuje celorepublikový festival Den architektury, sérii edukativních procházek o architektuře pro laickou veřejnost a Kruh stojí také za festivalem Film a architektura. Letošního jubilejního ročníku se ale dotkla nařízení vlády v souvislosti s nákazou koronavirem.

Působí jako dynamičtí lidé, v duši jsou ale romantiky, kteří se zhlédli ve francouzské Provence. Ač nejsou ve stavebnictví či architektuře

Akustická pohoda vnitřního prostředí staveb je velmi důležitá a výrazně ovlivňuje komfort užívání staveb. Termín akustická pohoda v sobě zahrnuje celou řadu měřitelných akustických parametrů, patří sem doba dozvuku, srozumitelnost řeči, prostorový útlum a hodnocení hlukové zátěže. U staveb určených pro bydlení je nejdůležitější řešit snížení hlukové zátěže. Pokud na nás dlouhodobě působí rušivý hluk, může to způsobovat celou řadu vážných zdravotních obtíží. Velmi časté jsou například poruchy spánku. Z tohoto důvodu je velmi důležité důkladně řešit akustiku staveb s cílem zajistit vnitřní prostředí v budovách, kde lidé nebudou nadměrně obtěžováni hlukem.

Mnoho z nás si to neuvědomuje, ale drobná zahradní stavba má velký potenciál ovlivnit výsledný vzhled zahrady.

Podobně jako v mnoha jiných metropolích, i v hlavním městě Nizozemska je prakticky nemožné sehnat přijatelný stavební pozemek. Jednou z možností, jak se parcely dobrat, je koupit starší nemovitost a pokusit se o její záchranu – nebo ji zbourat a postavit nový dům. To byl i případ Marjon a Martina.

Jména, která mi proběhla hlavou při pohledu na tenhle domek, jsou veskrze slavná: Mikoláš Aleš, Karel Hynek Mácha nebo Vincent van Gogh. Co jim je společné, jistě víte: jsou to umělci. Jejich výrazová rozdílnost se však v jednom aspektu setkala, když našli inspiraci v potulných cikánech. Ti zosobňovali hrdost, nespoutanost i daleké cesty a jejich tábory často figurovaly jako dekorace plenéru podtrhující divokou krásu přírody. A kočovným životem se inspirovali i architekti ze španělského studia ÁBATON, kteří k němu přidali trochu technologií a komfortu 21. století.

Podle mnoha studií tráví lidé v kuchyni hodně času. Ale jak se zdá, není to ani tak kvůli vaření a stolování jako pro spoustu činností, které vlastně do kuchyně nepatří a svým způsobem nás stresují a zotročují. Proč to děláme? Co se děje v kuchyni tak závratného, že je nejčastějším požadavkem stavebníků takzvaný „otevřený plán", tedy kuchyně propojená s jídelnou a obývákem?

Sedm let byl pastevcem na horách a vyráběl sýr. Životem v přírodě s chovem koz a koní začala v mládí Petrova emigrace ve Švýcarsku, ze které se po více než čtyřiceti letech vrátil a pustil se v české krajině do rekonstrukce dvě stě let staré poloroubenky. Hned za jejími vchodovými dveřmi čekají návštěvníka mnohá překvapení. Indonéské postele z Bali a ze Sumatry, další ze Srí Lanky, indické sloupy, vyřezávané krajkové rámy, sekretář vyrobený v Kašmíru... Nábytek a další vybavení si Petr nechal posílat z cest po své oblíbené Asii.

Pocit při návštěvě areálu Koučink akademie v podhůří Orlických hor již od první chvíle prozrazuje, že nejde o běžnou stavbu. Mezi objekty si chvílemi připadáte jako v pohádkovém městě, uvnitř vás naprosto pohltí vůně dřeva a medové aroma včelího vosku. Použité materiály nejen krásně voní, ale také lákají k dotyku. Všudypřítomné přírodní prvky jsou atraktivní pro oko, ale nejdůležitější je tento prostor zkrátka zažít.

Chtěli byste mít na své zahradě něco originálního a nemáte konkrétní představu? Setkáváte se rádi s přáteli, nebo naopak hledáte místo pro klidný odpočinek? Rádi grilujete a léto je pro vás příliš krátké? Pokud ano, zkuste se zamyslet nad tím, zda byste na zahradě nenašli místo pro originální severskou kotu.

Málokdo ví, že na okraji Týniště nad Orlicí je semenářský závod, který vznikl pro zajištění dostatku osiva lesních dřevin pro celou Českou republiku. Protože je ale sběr a zpracování semen výrazně sezónní, přírodou řízenou záležitostí, pro období s nízkou úrodou nebo mezi úrodami se už devatenáct let vyrábí v jeho truhlářské dílně hnízdní budky pro potřeby lesních správ, obcí, firem, škol i širokou veřejnost.

Dnes je využívání starých materiálů, které již neplní svou funkci, považováno za konání ekologické a šetrné k přírodě.

Kdy se nejčastěji rozhodujeme pro nové bydlení? Podle dostupných údajů buď před založením rodiny, nebo naopak ve druhé polovině života, když se děti osamostatní a z rodného domu odejdou. To byl i případ slovinského, sportovně založeného páru, který si vysnil pohodlný, energeticky úsporný dům na úpatí hor, které oba milují.

Nebýt dědice, kterému tradice, venkov a odkaz předků nebyly úplně lhostejné, stihl by hospodářské stavení ve slovinské Bohinji podobný osud jako jiné stavby tohoto druhu: Přestavba na konvenční dům, garáž nebo prostě demolice. Tentokrát ale dostala stodola druhou šanci a do nového života se nadechla lehce a moderně.

Dílem domek na hraní, v lecčem hrad i trochu chatrč. Pro někoho doupě, pro mnohé dětský sen. Doktorovi estetiky těžko představitelná veličina, pro mě hravá lesní pošetilost. Tento dům je prostě všechno, jen ne „přízemní".

Rekonstruovaný dům je z Kolínska. Nedaleko Týnce nad Labem stojí na boční straně rozlehlé travnaté návsi, která si navzdory všem novodobým přestavbám uchovala vcelku malebný vzhled, i když většina staveb pochází až z první poloviny 20. století. O to více mezi nimi vyniká poslední roubené stavení. Dispozice domu odpovídá přibližně době na přelomu 18. a 19. století, nebo spíše polovině 19. století.

Originální čajovna se zrcadlí na vodní hladině na jižním okraji velkorysé zahrady nedaleko České Lípy. Rozlehlá a výjimečně kultivovaná zahrada přechází plynule v borový les a její jižní hrana, kterou tvoří esovité jezírko s travnatými břehy, vytváří horizont výhledu z přilehlého rodinného domu. Čajový dům se na jejím břehu stal přirozenou součástí pečlivě modelované scenérie.

„I když je dům malý, filozofie za ním je vším, jen ne malou," píše Henry David Thoreau, americký literát, který čerpal svoji inspiraci v lese u rybníka, z prostého života v malém srubu, který si sám postavil. Jeho mantrou bylo: zjednodušuj, zjednodušuj, zjednodušuj.

Lze pohodlně žít v domě širokém necelé tři metry? Otázka, na kterou odpovídá experiment libereckých architektů Petra Stolína a Aleny Mičekové.

Novostavba na okraji Plzně sice na první pohled působí jako „čistá dřevostavba“, dřevo zde však nebylo použito jako nosný materiál. Aleš, majitel domu a profesí architekt, má s dřevostavbami bohaté zkušenosti, a rozhodl se vyzkoušet něco nového. Ze stavebně technického hlediska tak dům sestává z kombinace ocelové nosné konstrukce, vodorovných železobetonových konstrukcí a sendvičového pláště s pomocnou dřevěnou konstrukcí.

Technologie dřevostaveb je vhodná pro stavbu domů v pasivním standardu. Pasivní dům může být jak zděný dům, tak i pasivní dřevostavba. O těchto mimořádně úsporných domech však mezi lidmi koluje stále spousta nepravd, polopravd a mýtů. Na některé z nich jsme se podívali blíže.

Ve výšce devíti metrů nad zemí, obklopeni korunami letitých dubů jsme si vyzkoušeli poněkud nevšední způsob bydlení.

Mohlo by se zdát, že podlahová plocha menší než třiadvacet metrů čtverečních je pouze pro askety. V tomto případě však nejde o žádnou oběť

Nikdy neříkej, že něco nejde. Může se totiž najít člověk, který neví, že to nejde, a udělá to. Známá citace se hodí i na případ truhláře.

Rekonstrukce domu není nic neobvyklého – pokud se ovšem nejedná o rekonstrukci zcela nově postavené dřevostavby! Přiblížíme vám příběh jedné mladé rodiny, která neměla příliš šťastnou ruku při výběru dodavatele dřevostavby a byla nucena svůj dům postavit víceméně dvakrát.

Vytvořit pevné zázemí, naplnit své sny, posunout životní styl do většího klidu, lepšího standardu, blíž přírodě, zahradě a komunitnímu životu – motivací pro nový začátek a nové bydlení bylo mnoho. Změna přinesla spoustu darů a dřevostavba předčila očekávání. Jak si vytvořili domov, který jim dělá radost, sdílejí Eva a Martin.

Rčení „Kdo šetří, má za tři" je sice obligátním zaklínadlem, ale ošidit kvalitu stavebního projektu může ve výsledku znamenat nemalou ztrátu na druhém konci stavebního řetězce. I když se cena, v závislosti na parametrech plánovaného domu, může jevit jako suma značná, právě ve chvíli, kdy zaplatíte za kvalitní projekt a nejen za „okótovanou studii“, jste začali skutečně šetřit.

Tepelná pohoda neboli to, jak se člověk cítí v určitém prostředí, je z velké míry ovlivňována teplotou vzduchu.

Starý seník v údolí tyrolské řeky nedaleko Innsbrucku stál na horském svahu a čekal na svůj zánik. Našel se ale osvícený zájemce, který ve spolupráci s architekty vdechl dřevostavbě nový život.

Každý, kdo se rád drží pěkně při zemi, se může životu na hausbótu podivovat. Je tam dost místa? Mají obyvatelé mořskou nemoc? Jaké je to v zimě? Jak dlouho plavidlo vydrží, jak to mají se záchodem a kam jim chodí pošta? Kupodivu odpověď není složitá. Moderní, sofistikované materiály a technologie umožňují stavět na vodě se stejným komfortem, jakým disponuje dům na pevnině, a ještě k tomu dostanete o kapku více do džberu emocionální potřeby napojení na přírodu a vodní svět.

Tepelné izolace v obálce budov se za uplynulých třicet let vývoje stavebnictví staly ze spíše „doplňkových" materiálů jedním z prvků, které jsou podstatnou součástí koncepce a návrhu všech staveb. V dnešní době již málokoho z odborné i laické veřejnosti překvapí, že stavby je potřeba tepelně izolovat a že tloušťky tepelných izolací dosahují několik desítek centimetrů. Pro projektanty je pak velkou výhodou, že i investoři chápou potřebu ve stavbách tepelné izolace navrhovat a diskuze se vedou spíše o typu, způsobu aplikace a potřebné tloušťce použitých tepelných izolací.

Výraz „zelený" je v souvislosti se životním stylem už tolik nadužíván, že skoro ztratil na významu. Ale už jen prostý fakt, že jste se rozhodli žít v malém domě, je podstatně „zelenější", než velký zateplený dům, který má solární panely a vegetační střechu. Nemám pochybnosti o tom, že malé domky vedou k jednomu z nejzelenějších způsobů života, jaký v současnosti existuje.

Malé budovy často dávají architektům míru svobody, kterou nelze získat v obrovských veřejných nebo korporátních projektech. Takovou poskytl i dřevěný příměstský dům na pobřeží hrabství Kent. Má pouhých šestatřicet metrů čtverečních a mohl by se tedy vejít sedmkrát na tenisový kurt. Tady v něm však bydlí čtyřčlenná rodina.

Návštěva sympatické dřevostavby v klidné malé vesničce západních Čech byla doslova balzámem na duši. Za přítomnosti zvířecího obsazenstva v podobě dvou psů a kocoura, došlo na vyprávění o životě na zámku, stavbě domu ze dřeva i krásách poklidného života na venkově v minimalistickém stylu.

Drobná, nekomplikovaná a celkově věcná stavba stojí na minimalistických základech. Interpretuje se však zcela svébytným způsobem.

Pojďte s námi tentokrát na výlet na Slovensko. Na okraji Staré Ľubovni, města na severovýchodním Slovensku, je stará zahrada. V průběhu let kolem ní vyrostly rodinné domy, socialistické sídliště, základní škola i současné rodinné domy, zahrada si ale zachovala svoje kouzlo. Hlavně pro majitele nového domu, který tady strávil dětství. Teď, ve zralém středním věku, se sem vrátil a není divu, že už tu zůstal – v novém domě, byť sevřeném v náruči paneláků.

Oprava domu, ať zděného či dřevěného, je náročnou záležitostí jak z hlediska pracnosti, tak i financí. Rekonstrukce statku, který kombinuje ve své konstrukci oba zmíněné stavební materiály, a navíc je památkově chráněn, je současně velkým závazkem a zodpovědností.

Nebývale štíhlá, zato vysokého vzrůstu. Někteří jí přezdívají ponorka podle kruhového okna vstupního mostku.