České stavby

Ostružiníky tvoří všude v přírodě obtížné houštiny, kterými se především kvůli trnům prakticky nedá proniknout. A to samé určitě nechceme ve své zahradě. Pěstování ostružin v zahradách je přitom stále oblíbenější, kultivarů s vysokými výnosy se prodává spousta. Jak se ale vyhnout jejich rozlézání ve všech směrech a usnadnit si sklizeň?

Jak přesvědčit kupce o tom, že nehezká barva kouřové šedi nebo velmi sytě karmínová červeň jsou tím nejlepším odstínem, které si k vymalování domácnosti má pořídit? Snadno. Marketingovou fintou, chytrou pastí na hlupáky. Zeptejte se ho, v jakém se narodil znamení.

Pro hlodavce je kompost ideálním místem, které jim poskytuje dostatek potravy, ale i přístřeší a prostor pro vyvádění mladých. Pokud si v kompostu najdou suchá místa. Kompostu přitom na rozdíl od jiných druhů živých organismů nijak neprospívají. Zabránit však hlodavcům, aby se dostali do kompostu, je prakticky nemožné. Podle jednoho článku z amerického webu stlawrence.cce.cornell.edu existuje kromě řady praktických rad i zaručený způsob. Uvedeme na konci našeho článku.

Jak si kdo ustele, tak si taky lehne. Rozporovat tohle úsloví nemá cenu. Ale popřemýšleli jste někdy nad tím, proč si leháte zrovna tak, jak si leháte? Z jakých důvodů si udržujete odstup od dveří? A proč se nejlépe cítíte jen na jedné straně postele?

Nové studie ukazují, že jsme se mýlili. Neustále se poukazovalo na potřebu změny vytápění jako na nejdůležitější krok úspor energií i životního prostředí. Potvrzuje se však, že na vrcholu (a tedy nejdůležitější) je zateplování budov. To je ale oproti modernizacím topných systémů o dost dražší. A teď babo raď. A ty, strejci, dej radši svůj starý dům třeba svému vnukovi, ať to všechno zaplatí.

Nedostatek místa na stavební parcele je obvykle jen úvodem ke kaskádě problémů. Když vám totiž chybí patřičné metry, nejspíš to bude bez garáže. A s autem pak není kde zaparkovat. Malá výměra, to též značí dům bez zahrady, místa, kde by si mohli hrát děti. A bez skleníku, kde by se dalo něco pěstovat celoročně. Málo místa venku, to též znamená žádnou dílnu.

Na jihu Evropy právě probíhá v důsledku oteplování invaze nebezpečných ohnivých mravenců, kteří v USA vytlačují původní druhy, způsobují ohromné škody na majetku a nebezpeční jsou i pro lidské zdraví. Šíření nového druhu je přitom obtížné zastavit, dovede dokonce překonávat i řeky a jiné vodní plochy, staví si jakési vory. Dobrou zprávou pro naši domovinu zatím je, že by se muselo oteplit natolik, aby u nás nastalo subtropické klima.

O tom, že udržitelnost je dnes v trendu a promítá se do všech oblastí lidských aktivit, nemá cenu pochybovat. Stranou nestojí ani architektura, která se ovšem s přiznanou udržitelností dostává do velmi nepříjemné pozice. Není totiž zřejmé, kudy by se měla vydat dál. Zda směrem k trvalosti anebo pomíjivosti.

Pokud jste někdy stavěli něco většího než kurník, pravděpodobně vám tenhle kousek nářadí přišel pod ruku. Bublinková vodováha vypadá jako ten nejobyčejnější a nejfádnější předmět pod sluncem, ale jeho vznik je dosud opředen záhadami a nejasnostmi.

Kůrovcová kalamita donutila vlastníky lesů vykácet rozsáhlé plochy především smrkových monokultur a plán je nyní jasný. Opět zalesnit, ale pestřeji a odolněji. Má to ale háček. Kde dříve páchal zlo lýkožrout, tam nyní nastupuje klikoroh borový.

Okolí newyorského Battery Park ještě donedávna nepatřilo k poptávaným lokalitám. Ale s tím, jak ceny nemovitostí v metropoli narůstají, se to mění. Zprvu ne zrovna hezké byty se tu pod taktovkou schopných designérů a architektů transformují na velmi elegantní apartmány.

Usychání a opadávání větviček tújí je dosti častým jevem, který může mít více původců. V odborné literatuře jsou uváděny 4 různé příčiny. Jednou z nich je sucho, další posypové soli, velmi nepříjemné jsou houbové choroby a napadení hmyzem. Velice nebezpečný je pak zcela nový škůdce, krasec skvostný, nádherný brouk, který však dovede zlikvidovat celé porosty tújí.

S rozlohou zastavěné plochy přesahující 1700 metrů čtverečních nemůžeme tasmánský Tindebox House ani omylem nařknout ze skromnosti. Na druhé straně se tu zábor prostoru ospravedlňuje citlivým přístupem k zachování krajinného rázu a práci s přírodními materiály.

Kde všude a odkdy se současné zahradní či stavební kolečko používalo, to se vlastně ani neví. Dokonce existují domněnky, že byl tento vynález na dlouho zapomenut a znovu objeven.

O velké objevy nezavadíte na prošlapaných cestách. A taky je pravda, že ne každá neprošlapaná cesta vede do cíle. Badatelé z univerzity na Floridě o tom něco vědí. Dlouho zkoušeli, co se bude dít, když rostlinám nedopřejí denní světlo, ale místo toho na ně budou otravně blikat.

Hořce máme spojené nejen s našimi sedmi původními druhy a jedním vysazeným, ale v našich končinách především s nedalekými a rozsáhlými Alpami a pak hlavně s našimi skalkami. Kdo nemá na skalce hořce, jako by ani skalničkářem nebyl. A není se čemu divit. Jejich nejčastěji půvabné modré až modrofialové květy těmto rostlinám dominují. Představíme si však druh pocházející z Číny, totiž hořec ozdobný, který kvete právě na podzim. A kvete snad nejkrásněji ze všech hořců.

Víte, že už se nemusíte proklikávat webem ČÚZK, abyste si prohlédli katastrální mapu? Nově ji nabízí i Mapy.cz. Ukážeme si, jak si mapu zobrazit na obou službách i jak zjistit majitele pozemku nebo parcely.

Topiary jsou stručně řečeno umělecky tvarované keře, tedy sice obvykle tvarované zahradníkem, ale takovým, který má ambice vtiskávat tvarům korun dřevin neobvyklé tvary. A například i tvary z říše živočišné, případně alespoň zajímavé geometrické útvary. Třeba barokní. Aby to však nebylo až tak jednoduché, pojem topiary se používá i pro umělé stromy, stromky a keře vyráběné za dekorativním účelem z různých materiálů. Může jít dokonce i o konstrukce porostlé travinami. A používá se i umělý trávník. Pojem topiary se tedy v současné době značně rozšířil.

Sluncem prozářená bílá a k tomu svěží zeleň. To jsou základní barvy palety, jimiž kreslí své věčné jaro ráj na Ibize. Architektka k nim přidala ještě vydatnou porci unikátních kousků bytového vybavení, doplňků a úprav, aby dala vzniknout až katalogově nádhernému bydlení.

V dnešní době, kdy je nedostatek bytů za přijatelné ceny, se mnoho lidí obrací k alternativním možnostem. Jednou z nich je koupě nebytového prostoru, jako jsou ateliéry, kanceláře nebo garáže, a jeho přeměna na bydlení. Ale je to dobrý nápad?

Když Evropané přišli na americké území, byl právě javor stromem, který bezpečně rozpoznali díky jeho laločnatým listům. Jde sice o druhy oproti těm evropským odlišné, ale pro nové osadníky se javory staly symbolickou vzpomínkou na vlast. V Kanadě se pak javorový list stal dokonce státním symbolem. I když to zřejmě souvisí především a právě s javorovým sirupem. Javorový byznys je totiž výhradně americký, javorový sirup se vlastně vyrábí téměř výhradně v Kanadě, objem výroby v USA je dnes mnohem menší.

V dnešní době, kdy ceny energií neustále rostou, je každá úspora vítána. V posledním dílu podcastu České stavby jsme se zaměřili na jednu z nejefektivnějších cest, jak ušetřit na energiích – rekuperaci tepla z odpadní vody.

Nedávno jsme publikovali článek o budoucnosti houbového mycelia ve stavebnictví, kde jsme se zmínili i o začínajících českých startupech podnikajících právě v této oblasti. Zajímavý byl také článek o schopnosti houbového mycelia ochránit dřevěné konstrukce domů při požárech, což pro změnu vyvíjeli a testovali v Austrálii. A je zde hned další novinka a opět z Česka. Výzkumníci totiž potvrdili v projektu Samorost vlastnosti houbového mykokompozitu v testech na hoření, tlaku, tahu a rozlupčivosti. Výsledky jsou přitom uchvacující.

Řekli si své „ano” a vzali si společnou hypotéku. Teď se rozvádějí. Co se společnou hypotékou, která se rázem stala obřím břemenem? Jak se nejlépe domluvit a vyjít z té šlamastyky co možná nejlépe?

Canico de Baixo sice leží jen pět hodin letadlem daleko od Vídně. Ale kdo někdy na ostrov Madeira zavítal, ochotně potvrdí, že je to tam jako v jiném světě. To ale neznamená, že by bydlení v tomhle ráji dovolených nemělo nedostatky. Na vlastní kůži se o tom přesvědčili noví majitelé zdejší nemovitosti.

Bauhínie pestrá je nejčastěji menší opadavý strom, někdy keř, který pochází z jihovýchodní Asie, kde se mu říká chuďasova orchidej. Jan Svatopluk Presl tuto dřevinu nazval dnes již neuznávaným jménem valina peřestá. Za ideálních podmínek dovede v přírodě tropů dorůst až patnácti metrů, v zahradách teplejších oblastí planety však bývá nejčastěji udržován keřovitý vzrůst do výšky cca pěti metrů. Květy má přirozeně růžovofialové, existují však zahradnické variety s květy čistě bílými či panašovanými. Plodem je lusk dlouhý až 30 cm.

Dělá se vám nevolno, když se v televizi jen mihne hadí šupina? Brouk, který proběhne po parapetu okna, vás postaví do pozoru; kvůli myši vyskočíte klidně na lustr a pavouk vás může z ložnice přinutit k úprku na jiný kontinent? Vítejte ve světě ovládaném biofobií!

Je to asi jediný stavební materiál, u nějž by měla poptávka stavebního průmyslu potenciál pomáhat životnímu prostředí, přírodě, planetě Zemi. Ztělesňuje to, co se dá považovat za skutečnou udržitelnost a obnovitelnost. Je univerzální. A nejpřekvapivější na něm je, že vlastně není žádnou novinkou.

Za necelý měsíc odstartuje ve 135 městech a obcích v České republice a na Slovensku festival Den architektury. Bohatý a zdarma přístupný program největšího architektonického festivalu u nás nabízí od 29. září do 5. října výběr z více jak 450 exkurzí do běžně nepřístupných budov, architektonických procházek či cyklovyjížděk.

Darování nemovitosti je většinou považováno za nevratný akt. Ale co když se věci změní? Co když vám důchod nestačí na živobytí, nebo co když se osoba, které jste darovali nemovitost, začne chovat nevděčně? České zákony vám nabízejí možnost dar odvolat. Jak na to?

Symboly zamilovanosti či vlastní přítomnosti na konkrétním místě vyryté do kůry stromů určitě poznáme na první dobrou. A že stromům příliš nesvědčí je nasnadě. Vedle toho však potkáváme i stromy s barevným značením, které znamená něco důležitého. A někdy dokonce i úředního. Vyznáte se ve značkách na stromech?

To, co obvykle začíná vyhodnocením stavebního programu a souborem technických specifikací, začalo v Basileji odlišně. Vyjádřením nadšení nad vizí společného bydlení a ekologicky udržitelné architektury. Klienti - sdružení vlastníků - si tu „objednali“ návrh domu, který by si mohli víceméně společnými silami zafinancovat, postavit a pak v něm žít. Šlo o projekt participativní, kolektivní. A v mnoha ohledech revoluční.

Licenci na stavební desky z recyklovaných "tetrapaků" prodávají Češi do celého světa. V našem podcastu jsme si povídali o tom, jaké výhody mají stavební materiály, které neobsahují nic jiného než nápojové kartony. A nejde jen o alternativu OSB nebo sádrokartonu, ale třeba o dveře nebo nábytek.

Voda, sníh, mráz, led, sluníčko a zase dokola. To jsou hlavní důvody, proč zakládat skalku právě na podzim. Ale pozor, ještě nic nevysazovat, tedy s výjimkou cibulek okrasných cibulovin, aby skalku zdobily již v dalším roce. Klima totiž přes zimu otestuje stabilitu skalky a ta si lidově řečeno sedne, usadí se, stane se stabilnější. A na jaře nás pak čeká radostné vysazování získaných exemplářů.

Palmový olej je momentálně tím nejrozšířenějším a nejpopulárnějším rostlinným olejem na světě. Nicméně dopady jeho pěstování na životní prostředí jsou děsivé. Spotřebitelé, kteří se mu proto chtějí vyhnout, se ale musí mít na pozoru. V popisu složení výrobků se totiž skrývá pod nejrůznějšími názvy.

Mezinárodní festival Film a architektura představí ve dnech 29. 9. – 4. 10. 2023 v Praze, Brně a v dalších 26 městech po celé České republice i na Slovensku téměř čtyřicítku dokumentárních i hraných snímků s tématem architektury, tvorby měst, designu a výtvarného umění. Doposud nejbohatší program zavítá kromě zavedených kin i do architektonicky významných lokací. Zajímavý bude i speciální doprovodný program.

Líné jihočeské mediální vody konce okurkového období pořádně rozvířila ryba. Tedy vlastně maličká rybička, kterou dobře znají akvaristé a jezírkáři. Rozruch způsobil článek, v němž autor zařadil slunečnici pestrou téměř mezi lochneské příšery okusující lidi. Řeč byla o rybníku Bagr na okraji Českých Budějovic v parku Stromovka, rybníku vzniklém po těžbě štěrku. A dlužno říci, že také rybníku, se kterým si nikdo neví rady včetně již několika generací porevolučních budějckých radních. Slunečnice sem zřejmě vypustil nějaký akvarista, ony se zabydlely a dnes jsou prý nebezpečím především pro horkem sužované Budějčáky.

Pohled na stavební materiály si dnes dopřejeme z trochu jiné perspektivy. Ne optimistickým výhledem na ty, s nimiž se v budoucnu pro jejich prospěšnost nejspíš budeme setkávat. Ale připomínkou těch, které možná dnes považujeme ještě za tradiční, nicméně se jejich čas už nachýlil. Do dalších let se s nimi budeme muset rozžehnat. Pro jejich zdravotní či environmentální závadnost.

Již v roce 2019 byl pajasan žláznatý zařazen na evropskou černou listinu invazních druhů. Ano, ta okrasná dřevina pocházející z Asie, v jejímž případě jsme si doslova zavařili vysazováním podél železničních koridorů a v znečištěnějších oblastech. Začalo to však již v 19. století.

Když dnes někde zavadíte o informace, jaké plány jsou momentálně v běhu pro snižování emisí, energetickou efektivitu a boj s klimatickými změnami, můžete jen konstatovat, že zrovna malé cíle si to neklademe. Jejich dosažení navíc ztěžuje jeden přehlížený fakt. Otázka našeho komfortu.

Exotické kousky přitahující pozornost. Druhy omračující vůní, záplavou květů. Solitéry, které dominují prostoru. Ty v koncepci žádné velkolepé zahrady většinou nechybí. Dnes ale dáme přednost „klasice“ a vzpomeneme druhy věrné, vytrvalé, odolné a stálezelené. Ty obyčejné, bez nichž by to nešlo.

Když už na nějaký štípanec narazíte, moc se toho vlastně dělat nedá. Škoda už je hotová. Někdy je snadné původce onoho štípnutí přehlédnout, jindy máte hned jasno. Většinou postačí otok na kůži mírnit studeným obkladem nebo chladivou mastičkou. Ale musíte se také postarat o to, aby těch škod nebylo víc.

Průchody tam, kde bychom je dost možní ani nečekali, komplikovaný profil skládaných stropů i zdvojených výšek v místnostech. A což teprve zvenčí! Dům působí dojmem dřevěného bunkru se střílnami obdélníkových oken, který na sebe vrstvil objemy bez ladu a skladu. Podivnost tu ale ve výsledku dává smysl.

V polovině března letošního roku se v médiích objevila zpráva, že česká jablka jdou ke dnu. Ovocnáři prý vykácejí až desetinu ploch sadů, což představuje zhruba milión stromů. České ovocnáře podle autorů článku drtí levná konkurence z Polska, které přišlo o ruský trh kvůli válce na Ukrajině. Polské výkupní ceny se v průměru pohybují na patnácti korunách. Katastrofa. Obchoďáky prý drahá česká jablka nechtějí, byť čeští ovocnáři nezdražují i přes výrazně zvýšené náklady.

Najít v centru švýcarského Feldsbergu budovu, která by nebyla památkově chráněná, je docela kumšt. Na parcele, kterou si pořídil nový majitel, stály hned dvě takové. Jedna byla pozůstatkem už nevyužívaného hospodářského stavení. V její těsné blízkosti pak stála, druhá - hájenka. Ta byla sezónně využívána jako chata. Okolo obou byla krásně zdivočelá zahrada, v níž se obě stavby ztrácely.

Krinodendron, tento stálezelený chilský endemitní keř, se pyšní lampionovitými (lucerničkovitými) květy. V Chile najdeme pouze 2 druhy, ve světě, tedy v Americe, celkem 4. A v našich zahradnictvích můžete sehnat Crinodendron hookerianum, který je v přírodě Chile opylován kolibříky.

Cílem organické péče o trávník je vytvořit zdravé a udržitelné prostředí pro růst rostlin, bez použití konvenčních herbicidů, hnojiv a pesticidů. Udržitelnost je totiž dnes u kormidla. Ale dává smysl i v tomhle případě?

Evropské nařízení na obnovu přírody (Nature Restoration Law) přineslo nevídaně těsné hlasování, až v den hlasování se někteří poslanci dokonce rozhodovali, na kterou stranu se přikloní. Proč se tímto nařízením v EU zabývají a co nám přinese, pokud bude schváleno?

Ptáci poletují, zobou a dělají svým zpěvem kravál. Kočky si hrají, vrní anebo loví ptáky. Ptáci i kočky dělají něco, co můžeme vidět a slyšet, z nečinnosti je rozhodně nařknout nemůžeme. Ale co celé dny rostliny? To se jenom tak sluní a poflakují na místě?

Slovo čarověník vzniklo spojením slov čaro (charakterizuje jedinečnost, nadpřirozený původ a možná i magickou moc) a věník (zastaralý termín pro trs či svazek větviček). Čarověníky tedy nejsou rostliny či jiné organismy na rostlinách, ale shluky větviček, které se zásadně liší od běžného tvaru větví na původních stromech a keřích. Z korun dřevin prostě svým vzhledem dosti vyčnívají. Jakýsi rostlinný pačesatý underground.

Na jedné straně se zvětšuje průměrná rozloha domácností i průměrná rozloha obytné plochy, přepočítaná v jednotlivých zemích na počet obyvatel. Zní to pozitivně. Aby ne, vždyť je to dokladem rostoucího blahobytu. Ale hezká čísla trochu kazí výhled do budoucnosti a obavy z narůstající spotřeby energie.

Sedláci pojmenovali tuto rostlinu otočkou, otáčkou a užerkou. Jenže ona to snad ani na první pohled rostlina vůbec není. Jakoby se na zemi objevil nějaký mimozemský organismus, něco mezi rostlinou, houbou, živočichem a ohromným shlukem mikroorganismů.

Ochrana před ohněm je zapotřebí, zvlášť když je kolem sucho a pravidelně v sezóně hoří. Ale tahle protipožární ochrana by neměla vašemu zdraví škodit víc, než spalující plameny. Své o tom vědí v Austrálii, kde to zatím s obranou proti ohni měli docela na houby.

Ornitologové vyzývají každoročně na jaře lidi k pomoci. Když nyní vynecháme nutnou ochranu ostatních ptačích druhů, určitě bychom neměli dělat jedno, totiž ničit hnízda vlaštovek a jiřiček. Mnozí lidé se snaží těmto ptákům všemi dostupnými způsoby bránit, aby si udělali hnízdo právě na jejich majetku. Měli by však dělat pravý opak.

Neřešíme jej víc, než prostírání před podáváním oběda. I když ho někdo musí nachystat, neočekáváme, že by na stole chybělo. S mulčováním organickým materiálem je to podobné. Dnes je natolik běžnou součástí aktivit na zahradě, že mulč považujeme za naprosto přirozený materiál. Aniž by nám docházelo, že i tento materiál umí být hořlavý a pojí se ním rizika požáru.

Zlepšovatelé osazení naší nejintimnější místnosti, totiž záchodu, nemají dost. Vymysleli například super hladký vnitřní povrch toalet, na kterém nic neulpí, proto minimalizuje spotřebu vody. Nebo chytrou toaletu s virtuální asistentkou Alexou. Kde se to zastaví?

Žádného pěstitele to nepotěší, ale mimořádnost to rozhodně není. V horkých letních měsících mají zkrátka plody rajčat tendence praskat. Proč? Protože nejsou zrovna nafukovací.

Existují begonie smuteční, které jsou oblíbené na hřbitovech jako hrobové letničky, ale begonie plačící? Plačící begonie jsou převislé balkónovky s různobarevnými květy, které byly vyšlechtěny do podoby přepadávajících provazcovitých květenství. A pokud zaprší, pláčou doopravdy, jak po květech stéká voda. Již jen samotný růst přepadávajících stonků s jemnými květy však asociuje pláč.

I když sami třeba předpovědi počasí chápete jako svéráznou formu loterie a moc velkou váhu jim nepřikládáte, pojí se s nimi otázka, kterou si teď jistě pokládáte. Jak horko už je moc horko? Pro zdravého člověka, jeho běžnou práci a normální život? Byť je otázka zřejmá, odpověď je nelehká. Dílem proto, že ji nevyčteme jen z teploměru.

Orientace vůči světovým stranám zásadně ovlivňuje charakter zahrady. Není v tom ale sama, záleží též na okolní výsadbě a zástavbě. Jednoduše řečeno, zahrada orientovaná na jih může být alespoň co se týká slunečního záření v mnohem horší situaci než zahrada severní. Třeba kvůli neprostupnému stínění mnoha postupně vzrostlými stromy, nebo příliš objemnou stavbou, která se před vámi náhle objevila. A je po jižní orientaci. Uvažujme tedy o zahradách, které jsou na jih, východ, západ, či sever orientovány ideálně.