České stavby

Během letošní letní dovolené v Polsku jsem v kempu Sopot 34 narazil na věc, kterou jsem do té doby v životě neviděl. Uprostřed parného dne stála mezi chatkami neobvyklá válcová konstrukce hustě vypletená větvemi, po kterých neustále stékala voda. Když jsem k ní přistoupil, horký letní vzduch se jako kouzlem proměnil v chladivý a vlhký vánek. Kapičky vody dopadaly na celé mé tělo a osvěžovaly mne. Tento fascinující a přitom konstrukčně velice jednoduchý objev mě přiměl zjistit více o systému, který bez špetky moderní elektroniky a s pasivním procesem chlazení dokáže v horku ochladit své okolí až neuvěřitelně účinně. Jak toto zařízení vzniklo?

Bydlet minimalisticky, ale stanovat maximalisticky? Bohužel ano. Je to sice trochu paradox, že největší kempovací stan na trhu je dnes násobně větší než klasický tiny house, ale ve světě to tak prostě chodí. Ani ve Spojených státech amerických to není jinak. Architekti z Atelieru Lune to posouvají dál tím, že ve svém studiu ve Scottsdale dokonce navrhli pro kempování celý dům. Kempovací dům.

Městečko Tivoli leží jen asi třicet kilometrů od rušného Říma, ale jakmile překročíte práh vily d'Este, ocitnete se v úplně jiném světě. Světě, kde hlavním architektem není jen člověk, ale především voda. Zahrady vily d'Este, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, představují absolutní vrchol renesanční zahradní architektury a dodnes nepřestávají udivovat svou technickou i vizuální genialitou.

Malý byt nemusí znamenat stísněný prostor ani kompromisy. Důkazem je moderní interiér o velikosti pouhých 34 metrů čtverečních, který díky promyšlenému uspořádání, oblým liniím a pečlivě zvoleným materiálům působí mnohem větším dojmem, než ve skutečnosti je. Přinášíme inspiraci, jak zařídit malý byt tak, aby byl nejen krásný, ale i maximálně funkční a vlastně také dostatečně prostorný.

Představte si místo, kde se zastavil čas. Místo, kde vůně květů vypráví staré příběhy a každé stinné zákoutí vypadá, jako by v něm přebývaly víly. Vytvořit na vlastní zahradě romanticko-magickou atmosféru nevyžaduje kouzelnou hůlku – stačí správně zkombinovat klíčové druhy rostlin a vytvořit z nich harmonické společenstvo. Ano, na každého působí různé kombinace rostlin jinak, ale v tom tkví kouzlo neopakovatelnosti. Každá rostlina je vlastně originál, stejně jako každá zahrada. Objevte čtyři koncepty, které promění jakoukoliv zahradu v pohádkový svět.

Současná architektura v horském prostředí často balancuje mezi dvěma extrémy. Buď se snaží tradiční stavby co nejvěrněji kopírovat, nebo naopak přichází s výraznými kontrasty, které krajinu záměrně narušují. Projekt Malbun Houses od švýcarského architekta Sandra Durrera ukazuje třetí způsob řešení.

Kolem evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) se v posledních letech zvedla masivní vlna emocí. Internet zaplavily titulky varující před tím, že „Evropská unie zakáže nezateplené domy“, „stát lidem zabaví majetek, pokud neseženou miliony na rekonstrukci“, nebo že „od roku 2030 bude nelegální vlastnit dům s energetickým štítkem horším než E“. Není divu, že majitelé starších rodinných domů propadají panice. Realita je však oproti poplašným zprávám diametrálně odlišná.

Většina chat klade obytné místnosti co nejblíž terénu a ložnice ukrývá spíše do podkroví. Long Lake Cottage v kanadském Ontariu na to jde přesně opačně. A není to jediná věc, která je tu řešena jinak. Výsledkem je velmi zajímavá mozaika netradičně řešené moderní chaty v divočině. Chaty, která vznikla na místě, kam investor jezdil dříve stanovat.

Za závěsem, na rámu okna nebo na půdě se objevily podlouhlé komůrky ze zaschlého bláta. Uvnitř mohou být paralyzovaní pavouci a larva nenápadné kutilky asijské. Hnízdo vypadá znepokojivě, kutilka však nežije v útočné kolonii jako společenské vosy.

Stavební průmysl prochází největší transformací za poslední půlstoletí. Éra velkolepých novostaveb na zelené louce a bezhlavého bourání starých objektů ustupuje novému globálnímu imperativu: adaptivnímu znovuvyužití (adaptive reuse) a cirkulární architektuře. Tento trend, který rezonuje od Londýna po Tokio, se naplno usadil i v České republice a mění způsob, jakým přemýšlíme o identitě a budoucnosti našich měst.

Pokud se zajímáte o architekturu světového formátu, o dánském studiu BIG – tedy Bjarke Ingels Group – jste už někdy nejspíš slyšeli. Jejich projekty se počítají k těm, které je velmi nesnadné přehlédnout anebo o nich někde něco jenom nezaslechnout. Jejich nový projekt z Japonska je však v mnoha ohledech jiný. Usiluje totiž o to nebýt viděn.

Nízkonákladová rekonstrukce téměř stoleté chaty v Davli od studia The Builders ukazuje směr, kterým se vydává nová generace chalupářů a chatařů. Touha po autenticitě a skromnosti střídá éru opulentních přestaveb.

Zapomeňte na malé sny a malé stavby. Xingu je skutečně velký projekt, byť vlastně slouží jen malému počtu obyvatel. Spíš než velikášské parametry ale zaujme svým celkovým provedením. Zjevného luxusu tu nebylo dosaženo na sílu a architekti respektovali i komplikovaný, svažitý terén lokality a její přírodu.

Tento projekt je fantastickou ukázkou toho, jak se dá skloubit historické dědictví s nároky na moderní rodinné bydlení, aniž by jedno parazitovalo na druhém. Studio atakarchitekti (Jana Medlíková, Michaela Doležalová) zde předvedlo lekci z architektonické pokory a sklidilo za to zaslouženou nominaci mezi 25 nejlepších staveb České ceny za architekturu 2026.

Ne každý dům potřebuje dokonale rovnou stavební parcelu. Někdy se tím nejcennějším stane právě skála, prudký svah nebo výhled, kterému se architektura podřídí. Kanadský Hilltop House vznikl bez zbytečných terénních úprav a ukazuje, že kvalitní bydlení může vyrůst z krajiny, aniž by ji muselo měnit.

Představa o ideálním úkrytu před shonem moderního světa se v posledních letech radikálně mění. Éra okázalých, na sílu prosazených satelitních vil pomalu ustupuje diskrétnímu luxusu. Ten nespočívá v počtu stovek metrů čtverečních, ale v tom, jak dokonale dokáže stavba splynout se svým okolím. Skvělým příkladem tohoto trendu je Dům Truhlík z dílny renomovaného studia A69 – architekti, který ukazuje, že ty nejlepší nápady obvykle vznikají jako reakce na nečekané překážky.

Je velká, má nápadné „oči“ a při vyrušení zatáhne hlavu, takže připomíná malého hada. Srpnový nález na fuchsii, vrbovce či svízeli ale obvykle není důvodem k panice: nejspíš jste potkali housenku některého z lišajů.

V americkém Boulder County ve státě Colorado vznikl rodinný dům, který jde proti současnému trendu okázalé architektury. Rezidence Seijaku, dokončená v roce 2023, nestaví na efektních tvarech ani snaze zaujmout za každou cenu. Její největší předností je naopak nenápadnost, klid a ticho.

Postavit rodinný dům na venkově je dnes disciplína plná pastí. Většina stavebníků buď sklouzne k unifikované satelitní nudě, nebo se pokusí o šílený architektonický manifest, který v sousedství starých stodol a sadů působí jako zapomenuté UFO. Pak jsou tu ale projekty, které vznikají úplně jinak. Odspodu. Od samotné esence toho, jak chce majitel žít, co má rád a jak chce trávit večery. Když studio Molo Architekti dostalo zadání navrhnout dům pro muže, jehož velkou životní vášní je víno, nevznikl okázalý palác. Vznikla stavba, která připomíná dokonalé cuvée – je v ní respekt k tradici, moderní švih a především hluboká funkčnost. A stejně jako je cuvée vínem vzniklým smícháním několika odrůd hroznů, i zde se míchalo.

Coby „První opera v druhém největším městě Jižní Koreje“ se projekt má jednou stát určující kulturní památkou a rozšiřovat svůj význam daleko za hranice jeviště. Projekt, který v Pusanu realizují architekti ze studia Snøhetta, je předurčen k tomu, aby se stal unikátem.

Zahradní architektura prožívá zvláštní období. Dlouhá léta platilo nepsané pravidlo, že správná zahrada musí hrát všemi barvami duhy. Čím víc zářivě růžových petúnií, žlutých aksamitníků a červených pelargonií se na záhon vešlo, tím větší úspěch to mělo u sousedů. Výsledkem byl často vizuální ekvivalent cirkusového šapitó, ze kterého po pěti minutách bolely oči. Jenže s nástupem minimalismu, pohledového betonu, antracitových rámů a surového cortenu přišel šok. Barevný cirkus najednou vedle čistých linií současné architektury působil jako pěst na oko. A tehdy designéři objevili největší tabu botanického světa: totiž černou barvu.

Japonskou zahradu si zpravidla představujeme jako hluboce meditativní prostor. A přijde nám, že na takovém místě by jakýkoliv zvuk působil až nepatřičně, buřičsky. Jenže to je omyl. Japonská zahradní architektura pracuje se zvukem, a to docela záměrně. Bez něj by nebyla kompletní.

Pro běžného zahradníka končí sezóna jahod ve chvíli, kdy zbaští poslední sladký plod. Pro zahradního stratéga je však srpen nejdůležitějším měsícem celého jahodového cyklu. Právě teď, v pozdním létě, se totiž hraje o to, kolik misek naplníte příští rok. Jak je to možné?

Když se řekne „největší budova světa“, většina lidí si hned vybaví do nebe čnící mrakodrapy. Jenže výška prostě není všechno. Existuje totiž stavba, která ostatní výškou netrumfne, a přesto je považována za nejtěžší budovu na světě. Rumunský Palác parlamentu v Bukurešti váží přibližně 4 098 500 tun.

Hluboké bzučení, téměř černé tělo a křídla s fialovým leskem mohou vyvolat obavy. Drvodělka patří k největším evropským včelám, přesto není agresivní. V zahradě hledá květy a suché mrtvé dřevo, do něhož samice vyhlodává chodbu pro potomstvo.

Srpen v zahradě, to už není jen tak nějaké poklidné léto. Je to vrcholná sezóna, kdy se vaše záhony mění v mix luxusní přehlídkové runwaye, nonstop baru, automatu koruna a mezinárodního letiště zároveň. A hlavními aktéry jsou motýli. Když se na ně podíváte blíž, zjistíte, že jejich chování až děsivě připomíná různé lidské typy, které potkáváte na dovolené nebo v práci. Pojďme si posvítit na jednotlivé polétavé výtečníky v našich zahradách. Přinášíme vám humorný letní seznam 24 hmyzích sousedů, které v srpnu na zahradě zaručeně potkáte, včetně jejich často bizarních dětí (housenek).

Vadí vám výmoly na silnici? Nejste spokojeni s chybějícím kruhovým objezdem za vsí? Zkrátka, nelíbí se vám kvalita dopravní infrastruktury ve vašem okolí? Nestěžujte si a raději se ostatním staňte vzorem. Svépomocí. Alespoň tak to v posledních dekádách řešila socialistická Čína. Dobře to dokládá i tunel Guoliang.

Projekt DÚUL (Dům umění Ústí nad Labem) je fascinujícím příkladem toho, jak se syrová industriální stopa severních Čech dokáže propojit s rafinovaným minimalismem a moderním pojetím veřejného prostoru. Ústí nad Labem je město plné dramatických kontrastů – na jedné straně divoká, monumentální příroda Českého středohoří, na straně druhé drsná industriální historie. A přesně na této hraně balancuje i celá úspěšná realizace.

Nesprávně se tomu říká Syndrom Bullerbyho. Jako kdyby snad existoval nějaký profesor toho jména. Ale pokud jste znalí kdysi tolik populární dětské literatury, v omyl tu neupadnete. Jde o Syndrom Bullerbynu. Tedy švédské obce, kterou proslavily knihy spisovatelky Astrid Lindgrenové.

Tradiční zahradní design se dlouho soustředil na barvy a velikost květů jako na hlavní parametry. Styl, který proslavil Piet Oudolf, však barvu staví až na druhé místo. Nejdůležitější je životní cyklus, tvar, textura a vytrvalost. V srpnu, kdy vrcholí horké léto, tento přístup exceluje: záhony nepůsobí zvadle, ale naopak monumentálně a dynamicky. A to díky těm nejvytrvalejším trvalkám.

Který z mrakodrapů světa je momentálně nejvyšší? Čerstvá informace zastarává strašně rychle, protože stavební vývoj jde kupředu neuvěřitelným tempem. Včerejší rekordy mizí a nahrazují je nové. Šampion ovšem existuje i na opačném konci spektra a je stabilní už dlouho. V texaském Wichita Falls se tím nejmenším mrakodrapem světa chlubí už 107 let.

Nový Bor je po celém světě známý jako srdce českého sklářství. Od roku 2019 se však město pyšní dalším unikátem, který přitahuje pozornost nejen milovníků designu, ale i předních světových architektů. Sídlo společnosti Lasvit, navržené studiem OV-A, představuje mistrovskou ukázku toho, jak lze citlivě propojit tradiční lidovou architekturu s odvážnými moderními materiály. Výsledkem je areál, který získal hlavní ocenění v soutěži Česká cena za architekturu a nominaci na prestižní evropskou cenu Mies van der Rohe Award.

Není to nějaký zásadní rekord, průlomová statistika anebo světový unikát. Za zmínku to ale určitě stojí. Při cestě do Polska totiž můžete narazit na vesnici, jejíž průjezd se vám víc než trochu protáhne. Hlavní ulice Sułoszowa měří devět kilometrů.

Léto dokáže změnit tvář během několika desítek minut, v horách je to ještě rychlejší. To, co začíná jako líné, horké odpoledne na lehátku, může skončit dramatickým zážitkem, kdy se zahrada promění v arénu přírodních živlů nebo nečekaných krizových situací. Když se nebe zatáhne olověnou šedí, vzduchem proletí první jiskra od grilu nebo ze střechy kůlny zazní zlověstné bzučení, končí veškerá bezstarostnost. V takových chvílích rozhoduje chladná hlava a blesková, správně mířená reakce. Jak zabránit katastrofám?

Jak se může stát, že historická farma skončí doslova uprostřed dálnice? Stott Hall v severní Anglii už desítky let obklopují jízdní pruhy frekventované M62. Nejde však o výsledek tvrdohlavosti majitelů, ale o nečekanou shodu okolností, kterou nakonec určila samotná krajina.

Představte si zahradu ne jako statický obraz zamrzlý v čase, ale jako živého člena domácnosti. Zahradu, která nemá definitivní, neměnnou podobu, ale dýchá, mění se a vyvíjí přesně podle toho, jak se mění životní rytmus lidské smečky za jejími okny. Zahradu, která nenosí masku dokonalé a nedotknutelné výstavní síně, ale raději funguje jako živé rodinné album.

Nepříjemný zápach, zakalená voda nebo drahé opravy. To všechno může být důsledek několika chyb, kterých se dopouští řada majitelů domovních čistíren odpadních vod. Zjistěte, co bakteriím ve vaší ČOV nejvíce škodí a jak mikroorganismy udržet v dobré kondici, aby vaše ČOV fungovala dobře.

Mít dobré sousedy je k nezaplacení, ale mít za plotem vášnivého zahrádkáře vyžaduje specifickou sadu diplomatických dovedností. Pro člověka, který na svém pozemku tráví každou volnou chvíli, totiž záhonky nepředstavují jen zdroj obživy, ale posvátné území plné krve, potu a drahého kompostu. Jako správný zahradní stratég musíte vědět, že plot sice definuje hranici na mapě, ale mír na ní určuje každodenní ohleduplnost. Historie nás totiž učí, že i ty nejkrvavější konflikty často vznikly z drobných hraničních incidentů. Pokud se chcete vyhnout tiché opotřebovávací válce, která začíná ledovými pohledy a končí naschvály, vyhněte se následujícím pěti hlavním hříchům.

Na první pohled připomínají sršeň a vosu, ve skutečnosti však patří mezi neškodné mouchy. Pestřenka sršňová a pestřenka vosí jsou mistryně převleku. Ukážeme, jak je rozeznat a proč jejich larvy vyrůstají přímo ve vosích hnízdech.

Rekonstrukce tu nevznikla jako uspěchaná radikální proměna, ale jako další vrstva v postupném vývoji starého domu. Podkroví, které přetvořily architektky ze studia Plus One Architects, dnes nabízí klidné zázemí. Je to příklad velmi vítané změny chalupy na Vysočině.

Na první pohled je to jen idylický kousek země – pěstěný trávník, úroda rajčat, bzučení včel a vůně posekané trávy. Co když se ale pod vašima nohama, pod odlupující se kůrou staré jabloně nebo přímo uvnitř zelených listů odehrává strhující mikrodrama? Vaše zahrada je každou sekundu dějištěm tajných biologických válek, rafinovaných únosů, podzemních komunikačních sítí a působení organismů, které jako by vypadly ze scénáře k nějakému vědeckofantastickému filmu. Vydejte se s námi na výpravu do světa, který máte přímo pod nosem, a přesto zůstává lidskému oku většinou dokonale skryt.

Vysoké stropy, otevřený půdorys a syrová industriální konstrukce vytvořily ideální základ pro proměnu městského loftu v elegantní domov s evropským nádechem. Rekonstrukce citlivě pracuje s původní architekturou, kterou doplňuje světlá barevnost, přírodní materiály a pečlivě vybrané solitéry. Výsledkem je interiér, jenž působí vzdušně, klidně a zároveň nabízí dostatek osobitosti i praktických řešení pro každodenní život.

Myslíte si, že na vlastním dvoře si můžete dělat, co chcete, v lese patří vzduch i stromy všem a večerní zahradní party s přáteli je vaše ústavní právo? Chyba lávky, vážení! Český právní řád myslí na všechno a cesta od nevinného opečení buřta až po zbankrotování kvůli jedné přerostlé bříze bývá překvapivě krátká. Připravili jsme pro vás velkého průvodce po běžných i méně známých přestupcích, abyste namísto obecního či jiného úřadu raději přispěli do vlastního rodinného rozpočtu.

Těžko spočítat, kolik je na světě mostů. Je však téměř jisté, že většina z nich by byla větší než ten, který se pne nad Abrilongo, říčkou, která je spíše potokem. Ostatně i ten její most je spíše malým můstkem, lávkou. Přesto nad podobnými, mnohem rozměrnějšími stavbami, vynikne. Čím?

Zchátralý řadový měšťanský dům v památkové zóně UNESCO se stal jedním z nejpozoruhodnějších architektonických děl roku. Architektům ze studia BYRO architekti se podařil malý zázrak – smyli nánosy necitlivých přestaveb, otevřeli staleté stěny dennímu světlu a vytvořili moderní rodinný domov, ve kterém se středověké klenby a historická patina potkávají s lehkostí minimalistického designu.

Příběh je to skoro pohádkový. Však taky pohádku vodní zámek Chateau Erken zpočátku připomínal. Jenže od romantiky se tahle nezvyklá novodobá stavba postupně odklonila. Nyní se mění ve stavbu, která by mohla být spíše kulisou hororu.

Může měřit přes čtyři centimetry a samice má na konci těla dlouhý pevný „bodec“. Pilořitka velká však nemá obří žihadlo, ale kladélko k ukládání vajíček do jehličnatého dřeva. Objevit se může u kulatiny, dřevníku i ze zpracovaného dřeva. A když si sedne omylem na vás, může vyvolat pěkný záchvat paniky.

Srpnový kalendář značí ideální čas na plánování návštěv letních a podzimních pěstitelských akcí. Druhá polovina roku nabízí bohatou sérii zahradních výstav – s možnostmi od nákupu sazenic pro podzimní výsadbu až po dechberoucí floristické expozice. Níže najdete kompletního průvodce nejvýznamnějšími letními a podzimními výstavami roku 2026 včetně podrobných praktických tipů.

Maďarsko se v minulých letech stalo laboratoří stavebních projektů, nad nimiž zůstával rozum stát. Některé spolykaly evropské dotace, jiné se proměnily v symbol politického klientelismu a všechny společně ukazují, proč se o Maďarsku začalo mluvit jako o zemi neomezených možností.

Zatímco klasický tramping stavěl na celtě, usárně a uvařeném čaji v plecháčku nad ohněm, dnešní doba přinesla jeho moderní vývojový stupeň: glamping (spojení slov glamour a camping). Nejde o útěk před přírodou do luxusního hotelu, ale o přesný opak — o okamžitý návrat do divočiny, z něhož však nebolí záda a kde si večerní výhled na řeku vychutnáte ze sauny nebo se sklenkou lokálního vína v ruce. Jedním z nejvýraznějších a nejfotogeničtějších zástupců tohoto trendu v Ústeckém kraji je chata Veritas, posazená na skalním ostrohu nad meandrem Labe u Roudnice nad Labem.

Legenda o tom, jakou roli sehrál carův palec při návrhu moskevsko-petrohradské železnice, je nesmírně populární. Traduje se dodnes a nejen v Rusku. Pravdivá nicméně není a ve svých doplněních vlastně vyvrací sama sebe.

Mít nádhernou zahradu a bohatou úrodu nemusí znamenat strávit na záhonu každé odpoledne s motykou v jedné ruce a těžkou konví v druhé. Často stačí využít pár jednoduchých fyzikálních triků, staré přírodní znalosti nebo chytře zrecyklovat věci, které byste jinak vyhodili. Připravili jsme pro vás 10 praktických zahradních tipů a zlepšováků, které vám okamžitě usnadní život a posunou vaše zahradničení na úplně novou úroveň.

Co do rozlohy je třetím největším městem Kalifornie. A pokud to budeme počítat v rámci celých Spojených států amerických, je California City čtyřicáté největší. Největší, nikoli však nejlidnatější. Že jste o něm nejspíš nikdy neslyšeli? Není divu. Stálých obyvatel tu nejsou ani tři tisícovky.

Léto vyvrcholilo, rtuť v teploměrech stoupá k prasknutí a vaše zahrada už nepřipomíná idylickou oázu klidu, ale spíše bitevní pole s vysokým rizikem spontánního chaosu. Plevel získal vlastní vědomí, úroda vás začíná otevřeně terorizovat a trávník vyhlásil stávku. Nebojte se, zahradní generále. Máme pro vás taktický plán, jak z této letní defenzívy odejít se ctí, plným břichem a zachovaným duševním zdravím.

Země neomezených balkonů a doslova zázraků, kde se i 1+kk může svépomocně změnit na vzdušné 3+1 s výhledem. I takové umí být Rusko. Že nevěříte? Publikované fotografie vás přesvědčí.

Pokud to napíšeme hodně ve zkratce, když se po první světové válce vraceli mladí lidé z prožitých hrůz fronty, hledali únik. Místo přelidněných měst toužili po svobodě, čerstvém vzduchu a přátelství pod širým nebem. Nechali se inspirovat romány Jacka Londona či Karla Maye, myšlenkami skautingu i americkým Divokým západem. Tak se zrodil tramping - čistě československý fenomén, který obzvláště v kaňonech středočeských řek vytvořil osobitou kulturu. Kdo kdy četl například poetický trampský román Jaroslava Jana Paulíka Arizona, ten se může na podobná místa stále vracet a zhluboka dýchat trampskou atmosféru. Český tramping totiž kupodivu neumírá. Drobným důkazem pro mne bylo letošní lednové pozvání na akci, o jejímž zákulisí jsem netušil vůbec nic. Po otevření dveří do lokálu jsem uvnitř spatřil sedět více než 50 trampů a hrálo se na kytary. Bylo to hodně silné dýchnutí minulosti do tváře.

Na první pohled výhodná koupě: dvoupodlažní byt s výhledem na Volhu, dvě koupelny, mramorové schodiště a cena, za kterou byste v Česku pořídili sotva chatu v zahrádkářské kolonii. Stačí se ale podívat na fotografie a nadšení rychle vystřídá úžas. Leopardí motivy, zrcadla a lesk posouvají tento ruský interiér do kategorie, na kterou se nezapomíná.

Září 2024 vyslalo do Česka brutální vzkaz. Města jako Krnov, Zátor nebo Opava spláchla ničivá vlna nachlup stejně jako v roce 1997. Zatímco lidé v zatopených ulicích vynášeli ze svých domovů bahno, na stolech úředníků se po více než sto letech dál vršily spisy k jedinému projektu: vodnímu dílu Nové Heřminovy. Příběh chystané přehrady na Bruntálsku je nejsurovější ukázkou toho, jak české soudní spory, politická alibi a střety ekologických vizí s realitou dokážou paralyzovat stavbu, která dělí region od bezpečí.

O takzvaném „Matematickém mostu“ v Cambridge kolují legendy. Jedna připisuje jeho vznik Isaacu Newtonovi, druhá Leonardu da Vincimu, třetí tvrdí, že drží pohromadě bez jediného hřebíku. Skutečnost je o něco prostší. Ale pořád dost fascinující.

Na strmém severním svahu nad Černošicemi s úchvatným výhledem do údolí řeky Berounky, na kopce Českého krasu a v dálce i na siluetu Prahy vznikla stavba, která posouvá hranice rezidenční architektury v Česku. Vila Sidonius, navržená renomovaným ateliérem Stempel & Tesař architekti, představuje nekompromisní inženýrský i estetický experiment, který ze zdánlivě „neobyvatelného“ pozemku vytěžil maximum.