České stavby

Skalní chataři to sice nevidí rádi, ale i přestavbou staré chaty může vzniknout rodinný dům. Tedy vlastně domek, který se okolním chatařským souvislostem příliš nevymyká. Tedy především kromě trvalého bydlení. Ale k tomu se už uchýlili právě i mnozí chataři. Na okraji Prokopského údolí v Praze vznikl totální přestavbou chaty ze 70. let 20. století malý rodinný dům. Jak se povedl? Posuďte sami.

Od 1.1. letošního roku platí nová povinnost hlásit jakoukoli manipulaci s azbestem, tedy vlastně především s výrobky z azbestocementu. A za neoznámení hrozí nově statisícové pokuty. Zpřísnění pravidel je prezentováno jako prostředek k ochraně zdraví, více méně zde byla přísná pravidla již dosud. Nyní ale legislativa jednoznačně říká, že kdo s azbestem pracuje, musí o tom předem informovat na patřičných místech (Krajskou hygienickou stanici).

Zvýšení práv pronajímatelů a zároveň zvýšení povinností nájemníků. Tak nějak je možné stručně charakterizovat novelu nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, která se provádí nařízením vlády č. 493/2025 Sb., a která vstoupila v účinnost 1. ledna 2026. Nově je limit na jednu opravu zvýšen z 1000 Kč na 1500 Kč, roční limit je zvýšen ze 100 Kč/m² na 150 Kč/m² a zároveň je doplněn počet položek, které spadají pod běžnou údržbu. Navíc přibyla povinnost nájemce hradit i náklady na dopravu spojenou s opravou.

Vlastnictví nemovitosti je pro mnoho lidí splněným snem. Pokud se vám to ale podařilo v uplynulém roce, musíte podat do 2.2. 2026 daňové přiznání. Proč, když by přece měl být správný termín 31.1.? Protože poslední lednový den letos vychází na sobotu. Může se také stát, že sice daňové přiznání podávat nemusíte, ale přijde vám poštou vyšší výměr. Jak je to možné? Zdražovalo se? Nastala změna v legislativě, které už nabyla účinnosti?

V samém srdci maltské historické zástavby vznikl byt, který dokazuje, že i na minimální ploše může architektura nabídnout velký zážitek. Interiér navržený architektkou Martinou Fenech Adami je ukázkou citlivé rekonstrukce, kde se respekt k dědictví 16. století propojuje s odvážným současným designem. Výsledkem je kompaktní, ale překvapivě velkorysý prostor, jenž přepisuje pravidla mikrobydlení.

Zakazuje územní plán v katastru obce, kde žijete, postavit třeba garáž? Nebo chatu, apartmán a jiné typy staveb? Jednoduchým trikem obchází zákon sousta lidí, stačí nechat nakreslit projektovou dokumentaci například drobné zemědělské stavby, provozovny, skladu nebo moštárny, pokud územní plán takové stavby naopak povoluje. A pak stavbu užívat jiným způsobem. Že je to nelegální? To jistě, ale dokud někdo nepodá podnět, třeba soused, a dokud nepřijde kontrola, nic se nestane.

Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.

Samozřejmě můžeme narazit i na nezodpovědného psychopata s puškou, který nerespektuje pravidla a zákony. Roli mohou hrát i sousedské a příbuzenské spory, které vyvolají pomstu. Ale to se už pohybujeme v trestním zákoníku, nikoli v mantinelech zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti. Na vlastní kůži jsem čelil na přelomu 80. a 90. let 20. století psychopatickému vyhrožování ze strany myslivců. Psa mi ale nakonec dosud nikdy nikdo nezastřelil. Kdo a za jakých okolností vám ale vašeho mazlíčka zastřelit opravdu může?

Co bylo možné, zůstalo v roubence se zachovalými roubenými prvky z přelomu 18. a 19. století na svém místě. Staré dřevo napadené tesaříkem bylo repasováno, zachovány však byly nejen původní dřevěné prvky, ale třeba i pec. Jediným, co se zásadně změnilo, bylo vložení dvou bezrámových oken, která vyřešila věčný problém roubenek s nedostatkem denního světla. Pomohla také bílá barva, která byla použita, kde to jen bylo možné. A interiér byl nakonec doplněn unikátně jednoduchým a čistým nábytkem.

Chytře řešená rekonstrukce, která vytvořila z postaršího domu na předměstí Londýna velmi příjemné „městské“ útočiště. S důrazem na to, aby se součástí domácnosti stal i malý střípek zahrady za domem, který už dlouho ležel ladem.

Určitě se to stalo mnohým z vás, obzvláště u starých chalup bez hydroizolační fólie pod latěmi a provětrávané mezery. Jdete po schodech na půdu a najednou na vás kápne kapka vody, podíváte se vzhůru a vidíte, že v tepelné izolaci záklopu je už pořádná díra. Pak vylezete úplně nahoru a takových míst najdete na podlaze víc. Poslední zimy to už příliš nezažíváme, ale po ladovské zimě, jaká letos panovala cca 3 týdny, se za oblevy zatékání do střech rozhodně ukáže. Dokonce můžeme říci, že při tání většího množství sněhu na střechách zatéká vždy. Tedy pokud nemáte hydroizolaci. Bránit se ale dá i jinak.

Když se rodina utěšeně rozrůstá, dříve nebo později se celá domácnost dostane na limit, kdy stávající prostor přestane postačovat. A pak? Pak se hledají nová řešení na starých místech. Tam, kde by to nikoho dříve ani nenapadlo. Například na zastrčené půdě domu, kterou londýnští architekti ze studia Turner přestavěli na příjemné obytné podkroví.

Namíchejte si koktejl z trochy anatomie, trochy představivosti, smyslu pro humor a uměleckého záměru. A výsledkem může být třeba série docela vtipných uměleckých děl využívajících podobu lidských orgánů pro docela obyčejné lidské činnosti. Jako třeba hotelové přespání v tlustém střevě (vykouknout ven se dá konečníkem) nebo zakoupení drinku z okénka v tomtéž, pití různých nápojů podaných z obří spermie nebo zohaveného ženského těla ležícího na pláži. Bez hlavy, rukou a chodidel. Přesně tak se vůči světu vymezil Ateliér Van Lieshout vedený holandským umělcem Joepem van Lieshoutem. A se svými výtvory dnes exceluje po celém světě.

Domy ze staré dobré Anglie připomínají minulost. V tom také tkví jejich síla. Háček je ovšem v tom, že té minulosti už dnes nejde příliš rozumět. A to jim dost výrazně ubírá na efektu. Rysy tradičních viktoriánských stavení totiž povětšinou nedávají současnému uživateli smysl. Dílem proto, že se toho kolem změnilo tolik.

Týká se to českých zahrádkářů úplně stejně jako farmáře někde na Severozápadě USA, v Německu, Irsku nebo Číně. Drobní majitelé několika záhonů to však nepoznají, jednoduše si koupí „pár semínek“ jako dřív, akorát za víc peněz. Po titěrných dávkách se drahota snadno rozpustí. Zato farmáři si již osivo nekupují, ale pronajímají. Dokonce si ani nemohou příliš vybírat. O tom, co a kdy se bude pěstovat, rozhoduje hrstka lidí mimo farmy. Potažmo zástupci 4 gigantů vlastnících 60 procent globálního trhu s osivy a 75 procent trhu s pesticidy. A jelikož jde výhradně o chemické firmy, neexistuje překážka spojení prodeje chemie spolu s „licencí“ na osivo. Jeden ze 4 monopolních korporátů patří dokonce Číňanům, což by mělo na západě vzbudit ještě větší obavy o potravinovou bezpečnost. Zamýšlí se Autumn Spredemann a Anastasia Gubin v časopisu EPOCH TIMES.

Dvě sestřenice, které pobuřovaly Anglii, odmítly společenské konvence i architektonická klišé. Na konci 18. století navrhly a nechaly si postavit dům, který neměl obdoby. Plný světla a technických novinek. A la Ronde je dodnes památníkem výstřednosti, odvahy a nečekaně moderního myšlení.

Santiago de Chile najdete na glóbusu na 33 stupních jižní šířky, což odpovídá na jižní polokouli subtropickému klima té severní. Zimy jsou zde od června do srpna chladné a deštivé a může i mrznout, léta jsou suchá – téměř neprší. Není proto divu, že si zde musí kvůli lásce k tropickým rostlinným kráskám pořizovat velké skleníky. Místní klima totiž tropickým druhům nevyhovuje po celý rok. Představíme vám jeden, který vás může nadchnout svou architekturou i technickým řešením. Doslova lze jeho jméno PirqueCasa de Vidrio přeložit jako Skleněný dům Pirque.

Ne každá módní vlna se prosadí hned. Nápad odívat domy do zinkových střech čekal v Paříži na svou realizaci dlouho. Poté ale nastoupil do praxe s razancí laviny a všem domům ve městě nad Seinou dodal typicky modro-šedý vzhled. Háček je v tom, že stará elegance zinkových střech dnes nesouzní s proměnami klimatu.

Malometrážní bydlení ve velkém městě klade na architekturu mimořádné nároky. Omezená plocha, vysoké teploty, potřeba flexibility i každodenní komfort vytvářejí složitou rovnici, kterou nelze řešit pouze estetikou. Náš článek vám představí byt, který ukazuje, že i na ploše menší než padesát metrů čtverečních lze vytvořit kvalitní, udržitelné a sociálně otevřené bydlení, které reaguje nejen na potřeby člověka, ale i jeho zvířecího společníka.

Objednávat si ve Švýcarsku pivo po decilitrech není póza ani projev asketismu. Je to jen jeden z mnoha důkazů, že měrné jednotky nejsou zdaleka tak univerzální, jak se tváří být. Od evropských technických tradic až po americkou neschopnost opustit míle a galony vede klikatá cesta, na jejímž konci stojí i jediná skutečně metrická dálnice v USA.

Na to, že jste četli něco o pastech v titulku, raději hned zapomeňte. K líčení nějakých nástrah na zloděje se české zákony nestaví vstřícně. Přesto svůj nemovitý majetek skrze cosi, co se dá velmi volně nazvat pastmi na zloděje, chránit lze. Čím a jak?

Napadlo hodně sněhu, drží se už od Vánoc, které letos byly po patnácti letech bílé na většině území ČR. A nyní padá další. Je to nádhera. Státní správa ukolébaná letitou absencí zim nestíhá zajistit údržbu silnic a cest, novináři se radují z nenadálých témat v okurkovém období, ale skutečnou radost mají ze sněhu děti, zvířata a rostliny. Čistá, ničím nezatížená příroda. Ale co zahrádkáři? Jásejte, sníh je dar, poklad, který dříve ukrýval naši krajinu pod bílým hávem zimu co zimu. Jak v zahradě naložit se sněhem co nejlépe?

Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo? Kolegyně mi posílá fotky svého piplaného jedince a ptá se, co vlastně dělá špatně. Rostlina je vytáhlá jako stonek tulipánu nebo rychlená sazenička rajčete na místě, kde bylo málo světla. Nahoře pár lístků a jinak nic. Že prý často hnědnou listy a pak opadají a uschnou, většinou je ale raději ustřihne. Koukám a hledám. Nakonec mi dochází, že by se dalo sepsat něco jako krátký rádce pro pokusy o identifikaci zdravotních problémů rostlin pěstovaných v interiérech. Ony už vlastně v případě na smrt nemocného avokáda napověděly zaslané fotografie.

Nejpodivnější a hodná obdivu, přesto nevídaná a téměř nikým neviděná. Že takové představení rostliny působí až příliš teatrálně? Tak to jste ještě neslyšeli o Rhizanthella gardneri. Česky je nazývána Podzemní orchidejí a její unikátnost spočívá mimo jiné v tom, že roste a kvete pod povrchem. Vidět zkrátka není.

Recyklace a upcyklace, to nejsou jen moderní „zelené“ nálepky. V nové epizodě podcastu se moderátorka Jana Machová baví s Ing. Mojmírem Urbánkem o tom, jak dát stavebním materiálům druhý život – prakticky, bez iluzí a tak, aby to dávalo smysl nejen technicky, ale i ekonomicky. Pokud stavíte nebo rekonstruujete rodinný dům a zajímá vás, jak se chovat racionálně a ekologicky, je tahle epizoda přesně pro vás.

Malý podkrovní byt v Kyjevě se proměnil v intimní útočiště, kde se potkává současný design s řemeslem, meditací a každodenními rituály. Interiérová designérka Olga Fradina zde pomocí tmavých barev, přírodních materiálů a nábytku na míru vytvořila harmonický prostor, který vybízí ke zklidnění a soustředění.

Stalo se skoro národním sportem srovnávat kvalitu a ceny potravin a jiných produktů v obchodních řetězcích. Svůj srovnávací nákup si před časem udělal v souvislosti s inflací i bývalý premiér. Velmi často jsou přitom srovnávány obchody německých řetězců u nás a za hranicemi. Je ale pravdou, že jde především o řetězce německé? Kdo vlastní největší super a hypermarkety s potravinami v ČR a kdo tedy u nás diktuje ceny, velikosti balení i kvalitu? Kdo určuje hru? Jenom Němci to nejsou a v případě britského Tesca jde dokonce o široké portfólio akcionářů z celého světa. Do sítí malých prodejen pro změnu pronikli Maďaři. Až půjdete k večeru po práci někam nakoupit potraviny, může být dobré alespoň trochu vědět, komu prodejna patří. Možná pak budete méně spílat právě sousedním Němcům.

Některé mýty se rády vracejí jako bumerang. Třeba ten o tom, že bytovou krizi lze vyřešit znárodňováním, vyvlastňováním a unifikovanou výstavbou. Jenže historie nabízí i jiné, méně zavrženíhodné příklady. Jeden z nich pochází ze Spojených států, z časů první světové války. A ukazuje, že i masivní bytovou krizi lze řešit bez králíkáren a nátlaku. A překvapivě elegantně.

Úsloví „Jak si kdo ustele, tak si taky lehne“ jistě dobře znáte. Ale ještě než začnete s doslovným vybalováním ložního prádla, je třeba postel v rámci spacího prostoru, ložnice, někam dobře umístit. A to není maličkost. Udělat právě v tomhle chybu znamená podrýt kvalitu vlastního spánku.

Kde byly trosky, tam dnes místo ruin voní káva. To ale není všechno, příběh renovované Cibulky Domkem zahradníka teprve začíná. Kromě již otevřené kavárny a komunitního centra, které navrhl architekt František Brychta, vznikne i nový pavilon dětského hospicu podle návrhu architekta Petra Hájka. A ke stejnému účelu má nakonec sloužit celá Cibulka. Financování projektu se ujala Nadace rodiny Vlčkových, kteří Cibulku zakoupili ve zuboženém stavu v roce 2021. Inspirujte se vizí, která je u nás ojedinělým počinem. První dětský hospic byl postaven v Brně a rovnou byl ověnčen cenami (Dům pro Julii), tento bude druhým.

Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.

Už je to za námi. Silvestrovské veselí pominulo, chleba do rána nezlevnil a do práce se zatím musí vstát stejně jako loni a předloni. Takže by se hodilo z oné bývalé vánoční slávy nějak elegantně vycouvat zase zpět do normálu. Patří k tomu úklid, odzdobení stromečku a vánočních dekorací, stejně jako vhodný způsob likvidace rostlinného odpadu.

Nejde o kdovíjak duchaplný snímek. Ale určitě je to hezká rodinná podívaná. Komedie Sám doma je zkrátka filmové dílo, které k zimním svátkům patří. A byť už jej nesledujete z pozice dětského diváka, ale spíš rodiče, pořád vás dokáže něčím zaujmout. Třeba realitu naprosto popírající nezničitelností Mokrých banditů.

Když se řekne stavba rodinného domu, většina lidí automaticky uvažuje o dvou cestách: klasické cihle nebo dřevostavbě. V aktuální epizodě našeho podcastu se však naši hosté architekti Vojtěch Bochníček a Martina Havelková rozpovídali o třetí, často opomíjené variantě – betonovém skeletu. Ačkoliv je tato technologie spojována spíše s průmyslovými halami, nabízí překvapivé výhody i pro individuální výstavbu. Je však třeba vědět, do čeho jdete.

Dolní sankční hranice je 5 000 korun pro fyzické osoby a 10 000 korun pro osoby právnické, horní 1 milion a 3 miliony korun plus možné odebrání zvířete a zákaz chovu po dobu až 5 let. O sankcích za dlouhodobé uvazování psů mají rozhodovat obce s rozšířenou působností, reálně to ale bude v mnoha případech Státní veterinární správa.

Česká společnost ornitologická vyhlásila nový ročník Ptačí hodinky, kdy se lidé mohou zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách. Letos to bude od 9. do 11. ledna, s krmením ptáků na krmítkách se ale pojí mnoho lidských zlozvyků, které opeřencům škodí. Jak jim při „sčítacím krmení“ prospět? Co smíme nasypat do krmítka a co nikdy? Proč bychom neměli krmit kachny a labutě pečivem a čím jsou nebezpečné síťky od lojových koulí?

Od 1.12. letošního roku platí velmi přísná pravidla pro odpalování pyrotechniky. A legislativa byla nastavena tak, aby se mapa ochranných pásem propsala již do letošních vánočních svátků a Silvestra. Hrozí přitom pokuta až 10 tisíc korun na místě a 100 tisíc ve správním řízení každému, kdo by pyrotechniku odpaloval v zakázaných zónách. U právnických osob je horní sankční hranice ještě mnohem vyšší.

Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.

Vláda rozhodla 16. prosince 2025 o navýšení dotace na regulované ceny elektřiny ze státního rozpočtu tak, aby pokryla náklady na podporu POZE v plné výši. Přenesla tím financování POZE na stát a hned ten samý den ERÚ zahájil povinný veřejný konzultační proces ke změnovému cenovému rozhodnutí. Změnový cenový výměr, kterým upravuje regulované ceny na rok 2026, ERÚ vydal právě dnes 29.12. Regulované ceny za nízké napětí klesnou domácnostem a podnikatelům o 15,1 %, za vysoké napětí o 21 % a za velmi vysoké napětí o 34,2 %.

Malometrážní bydlení představuje jednu z největších výzev současné architektury. Jak vytvořit prostor, který je funkční, elegantní a zároveň útulný, když má k dispozici jen pár desítek metrů čtverečních? Následující článek popisuje koncept kompaktního městského bytu, jenž čerpá inspiraci z atmosféry kvalitního hotelového pokoje a estetiky minulého století. Výsledkem je nadčasové bydlení, které dokazuje, že i malý prostor může nabídnout velký komfort.

V časech, kdy se tahle metropole ještě hřála na výsluní, v časech slavné Benátské republiky, byly zdejší ostrovní uličky o dost méně bezpečné, než je tomu dnes. Jen tak si ve večerních hodinách vyrazit z jednoho ostrůvku na druhý, na návštěvu z paláce do paláce, to bylo doslova o život.

Pohled na areál středověké tvrze s bývalými hospodářskými budovami není zrovna pěkný. Ale kdo se nebojí rekonstrukcí a přitom potřebuje spoustu místa, mohl by se v tomto případě „trefit do černého“. Tchořovice jsou tvrz, která byla přestavěná na sýpku ve stejnojmenné obci v okrese Strakonice. A od doby, kdy není tato nemovitost využívána, jenom zbytečně chátrá.

Možná jste už někdy slyšeli větu: „Do toho žabince nevlezu!“ Pokud je nějaká vodní plocha zarostlá okřehkem, opravdu příliš neláká ke koupání, racionální důvod však neexistuje. Do vody bychom neměli lézt kvůli přemnožení řas a sinic, ale okřehek? To jsou droboučké rostlinky, které lze dokonce jíst. A které rostou v čisté vodě stejně jako ve špinavější. Jak náramná potravina budoucnosti by to přitom mohla být! Ale bude chutnat?

Kam v noci složit hlavu, když venku prší anebo mrzne, a domov je tím, co nemáte? Ve staré dobré Anglii na to měli svérázné řešení. Ve slumech viktoriánského Londýna dokázali zpoplatnit i komfort spánku. A tomu receptu se u nich přiučili i ve světě.

Architekti se na tomto domku skutečně vyřádili, ale v tom nejlepším slova smyslu. Investor oslovil architektonické studio s požadavkem vytvoření jedinečného a harmonického bydlení. Nechal je navrhnout jak dům a exteriérové prvky, tak interiér, venkovní úpravy a kombinaci okrasné i užitkové zahrady. A jak to všechno dopadlo? Nadmíru pěkně.

Vypadá to jako otázka z vědomostní soutěže. A hned za pár milionů! Jenže ať už vám pomůže přítel na telefonu, teta Wikipedie anebo vaše encyklopedické znalosti, správně ji nejspíš nezodpovíte. Výška Eiffelovy věže v Paříži se totiž v průběhu roku mění.

Divadelní klub libereckého Malého divadla F. X. Šaldy dostal novou tvář, vlastně více tváří. A také nové funkce. Samotné divadlo postavené podle návrhu slavného architekta Karla Hubáčka z libereckého SIALu je včetně divadelního sálu i po třiceti letech vysoce současným dílem, ale prostory vstupu a divácké zázemí již nevyhovovaly současným potřebám. Příležitost dostalo studio mjölk architekti a náležitě si tuto šanci užilo. Promyšleno je vše do posledního detailu a souvislosti.

Projekt je to docela malý, ale zajímavý svým dosahem. Hloubkou, chcete-li. Jde totiž o studnu, na kterou se zapomnělo. A dílo slovinských architektů ji dokázalo velmi sympatickým způsobem znovu připomenout.

Zajistit rodině střechu nad hlavou, to je práce na celý život. A snahu o aspoň trochu slušné bydlení vám zpravidla komplikuje to, že většinu svého produktivního času trávíte v zaměstnání. Své o tom věděli i rybáři z francouzského departmentu Pas-de-Calais, kteří na nějaké budování nebo zvelebování obývaných domácností neměli kdy. Proto také dali vznik „stavební“ tradici Quilles en l’Air.

Ohledně teflonového nádobí, například pánviček na smažení vánočního kapra, panují mnohé mýty. Na druhou stranu se ale také dopouštíme omylů, které způsobují poškození teflonu. Asi snad každému dojde, že používat na mytí teflonu drátěnku je nesmysl, teflonový povrch se poškodí poškrábáním. A čím častěji to budeme dělat, tím rychleji nádobí doslouží. Jak je to ale s myčkami? Můžeme nechat mýt právě teflonové nádobí v kuchyňské myčce?

Slovo superčerv sice může vyvolávat prapodivné pocity, ve skutečnosti však jde o běžně používané synonymum pro larvy potemníka rodu Zophobas morio. A dobře je zná mnoho z nás, protože jde o běžné krmivo pro plazy, ptáky a ryby, které se prodává v chovatelských potřebách. Skutečně tito červi plasty žerou a s náramnou chutí, vědci přitom nyní zkoumají, jak je to možné a jak tělo červů plasty vlastně zpracovává. Obzvláště o Vánocích, kdy v křesťanském světě prudce vzrůstá produkce plastového odpadu, je toto téma na výsost aktuální.

Necháme spát poetu Homéra a obejdeme se i bez Achillea, Parida a dalších hrdinů starořeckého eposu. Tróju si totiž dnes připomeneme jinak. Skrze výsledky archeologického výzkumu, které v místě kdysi tak slavného města provádí univerzita v Tübingenu.

Kolik nás vlastně stojí spotřeba elektřiny před Vánoci a o Vánocích? Domácnosti kreslí o Štědrém dni ve spotřebním grafu ostře špičatý vánoční stromeček, přesto ale dovedou dílčí domácnosti spotřebu minimalizovat natolik, že se od běžných dní vlastně vůbec neliší. Co ovlivňuje vánoční spotřebu elektřiny nejvíc? A má smysl se obávat zvýšených nákladů?

Betonové kostky, velké krabice s plechovými vraty, nevzhledné cihlově-betonové bunkry anebo podivné věžičky bez oken. Co to je za hrůzu? Trafostanice, rozvodny elektřiny, tedy uživatelsky skutečně kritická součást elektrické sítě. Ne všude na světě ale vypadají tak ošklivě. V kanadském Torontu s nimi pracovali docela jinak.

Dnes to celé bude jen o obývacích pokojích. A o tom, jak nevhodné uspořádání obývacího pokoje může před potenciálními zájemci o koupi nemovitosti shodit cenu, nebo dokonce překazit celý prodej. Tedy pokud naopak vy sami nechcete prodej své nemovitosti překazit úmyslně.

Dvacet měsíců práce. A to se bavíme o „práci v terénu“, přímo na stavbě. Protože o tom, jak by měl projekt ve výsledku vypadat, se v ateliéru architektů Mattinson Associates rozhodlo docela rychle. Tou skutečnou dřinou ale bylo uvést onu hezkou myšlenku v život. Ze staré sýpky se totiž měl stát dům.

To místo vypadá jako vystřižené z příběhů spisovatele Tolkiena. Nejenom neuvěřitelně vypadající vyprahlou krajinou, plnou skalních věží a útesů. Ale především svou architekturou. Tou neviděnou, skrytou pod zemí. Připomíná důmyslně vytesaná města trpaslíků a zároveň i sluje skřetů.

Řecké architektonické studio Point Supreme proměnilo bývalý sklad v polosuterénu typického athénského bytového domu v neobvyklý jednopokojový byt. Projekt pracuje se surovým betonem, tlumeným světlem a teplými materiály tak, aby podpořil atmosféru „magické jeskyně“, která reaguje nejen na charakter prostoru, ale i na klima a životní styl v Athénách.

Evropské bankovky zdobí mosty, které dlouhá léta existovaly jen na papíře. Záměrně. Měly symbolizovat propojení Evropy, aniž by zvýhodňovaly členské země. Jenže v roce 2011 se našel někdo, kdo se rozhodl tuhle rovnováhu narušit. A mosty na bankovkách rovnou ukradl!

Anglické hrabství Somerset známe spíše jako scénickou kulisu poněkud ospalého detektivního seriálu s komisařem Barnabym. Projekt londýnských kumštýřů ale názorně ukazuje, že se region umí proslavit jinak, než jenom scénáři s vraždami. Stylovou architekturou, která moderním způsobem navazuje na minulost.