České stavby

Co se stane, když se dánské hygge zabydlí v Itálii? V horském bytě pro mladou rodinu dostává severská představa útulnosti trochu jinou podobu. Totiž méně strohou, barevnější, ale pořád příjemně jednoduchou.

Mnoho lidí odchází do lesa či do parku s pocitem, že slupka od banánu, nedojedená svačina nebo stará halloweenská dýně přírodě neublíží, protože jde přece o biologický materiál, který shnije. Realita je však mnohem temnější. Volně pohozený odpad, ať už organického původu, nebo z plastu, kovu či skla a jiných materiálů, představuje pro divokou zvěř smrtící past, která narušuje přirozené instinkty, způsobuje těžká poranění a často vede k pomalému umírání. Pochopení toho, jak konkrétní zbytky z našich domácností v trávě a podrostu působí, je prvním krokem k tomu, abychom z lesů přestali dělat nebezpečná smetiště.

Děti na zahradě v jednom kuse něco staví – domečky, úkryty, hnízda i hrady. Většinou si vystačí samy, tu a tam si vyžádají pomoc rodičů. Co se stane, když se rodiče do takové stavby pustí z gruntu, s architekty a profesionálními tesaři?

Než uvidíte první korunu z bezúročného úvěru, budete muset zaplatit za dokumenty. Kolik stojí renovační pas, k čemu je průkaz energetické náročnosti, kdy potřebujete projekt a co za vás zaplatí stát? Reálné ceny z praxe přinesl v podcastu energetický auditor Petr Kotek.

Sun Valley zní jako místo zalité sluncem, jenže zdejší horská krajina umí být po velkou část roku pořádně nehostinná. Greenhorn Cabin od Farmer Payne Architects na ni odpovídá robustní, ale citlivě členěnou architekturou, která se zařezává do svahu, otevírá se výhledům a současný komfort ukrývá do podoby tradičního horského domu.

Při podzimním úklidu záhonů nebo kontrole dřevěného plotu můžete narazit na útvar, který připomíná trochu zaschlou stavební pěnu, miniaturní vosí hnízdo či hliněný zámotek. Než ale sáhnete po špachtli, zadržte. Narazili jste na ootéku – geniální schránku, která dokazuje, že se ve vašem okolí usadil fascinující a vysoce užitečný predátor: kudlanka nábožná. Je to živočich, který se na našem území nevyskytuje v přírodě příliš dlouho, a u něhož nebyla pozorována invaznost.

Podzim je tu a s ním i pošmourné deštivé počasí, sychravá rána a dopolední mlhy, které utne až časnější příchod večerního šera. Hříchy léta jsou rázem zapomenuty a slunce v domácnosti se znovu stává vítaným jevem. Že z vás ještě letní vedra úplně nevyvanula? Dejte tomu pár dní. A pak teprve naplno oceníte zimní zahradu u newyorského domu.

Levandule patří k nejoblíbenějším stálicím našich zahrad, balkonů i bylinkových záhonů. Její nezaměnitelné aroma, stříbřité listy a záplava modrofialových květů evokují prosluněnou atmosféru Provence. Aby však tento polokeř zůstal vitální, hustý a bohatě kvetl každé léto, vyžaduje, abychom správně porozuměli jeho nárokům. Zásadní roli hraje především přelom léta a podzimu, kdy se rozhoduje o tom, jak rostlina přestojí chladné měsíce a zda na jaře úspěšně obnoví svůj růst. Pokud vezmete do ruky zahradní nůžky a začnete bezhlavě řezat, je všechno špatně.

Podzimní věnec je nejjednodušší dekorace, jakou si můžete vyrobit sami: materiál posbíráte na jedné procházce, korpus stojí pár korun a výsledek vydrží na dveřích až do adventu. Jak ho udělat tak, aby nevypadal jako hromada listí, co použít na základ a čím ho ozdobit?

Musíte dům renovovat celý najednou, nebo můžete postupovat po krocích? Nová zelená úsporám umožňuje obojí, ale s jinými limity a jinými pravidly. Kdy se vyplatí co a jak podat víc žádostí postupně, vysvětluje energetický auditor Petr Kotek.

Podzim svádí k velkému úklidu zahrady a zahradnické nůžky už netrpělivě čekají na svou chvíli. Jenže právě teď mohou nadělat více škody než užitku. Okrasné trávy, některé keře, ovocné stromy i odkvetlé trvalky mají dobré důvody zůstat přes zimu nedotčené. Co na podzim rozhodně nestříhat?

Pěstování fíkovníku už dávno není výsadou pouze středomořských oblastí. Oteplování klimatu v posledních letech spolu s dostupností moderních mrazuvzdorných kultivarů umožnilo této subtropické dřevině zdomácnět i v českých podmínkách. Ačkoli fíkovník jako dekorativní keř poroste na chráněném místě poměrně snadno, získat sladké a plně vyzrálé plody vyžaduje pečlivou volbu odrůdy i dodržení základních agrotechnických pravidel. V oblastech, kde se tradičně daří vinné révě, broskvoním nebo meruňkám, má fíkovník ideální startovní pozici, uspět s ním však lze i ve vyšších polohách, pokud zvolíte správnou strategii.

Účty za elektřinu a topení umí pořádně zamávat rodinným rozpočtem a peníze přitom často utíkají kvůli drobnostem. Víte, co doma energii opravdu šetří a co je jen zažitý mýtus? Otestujte se v našem kvízu.

Vytápění tvoří v běžné české domácnosti největší položku výdajů za energie. Úspory ale nezačínají u výměny kotle za statisíce – většina domácností může snížit účet o desítky procent kombinací levných režimových opatření a rozumné údržby. Sestavili jsme přehled od nejjednodušších kroků po investice s dotací a u každého uvádíme, kolik zhruba přinese.

Zatímco většina víkendových houbařů balí s koncem teplých dnů košíky v domnění, že s ústupem pravých hřibů sezóna skončila, pro skutečné labužníky hostina teprve začíná. Hřibovité houby bývají na podzim často nasáklé vodou, blátivé a chuťově mdlé. Skutečný kulinářský vrchol pozdního roku totiž nepatří hnědým kloboukům, nýbrž pestré paletě lupenatých a dřevokazných druhů, které potřebují chladné noci a podzimní mlhy. Právě ty nabízejí pevnou, křupavou texturu, hluboké kořeněné aroma a schopnost pozvednout omáčky či nakládanou zeleninu do gastronomických výšin.

Účty za elektřinu a topení umí pořádně zamávat rodinným rozpočtem a peníze přitom často utíkají kvůli drobnostem. Víte, co doma energii opravdu šetří a co je jen zažitý mýtus? Otestujte se v našem kvízu.

Jak se ve středověku stavěl hrad, když nebyly bagry, jeřáby ani motorové pily? Ve francouzském Guédelonu se rozhodli na tuhle otázku neodpovídat odhadem, ale pustit se do experimentu v životní velikosti. A jejich unikátní stavba už je téměř hotová.

Podzim představuje pro pěstitele drobného ovoce klíčové období, kdy se rozhoduje o výnosu i vitalitě keřů pro celou nadcházející sezónu. Ačkoliv se po sklizni může zdát, že zahrada ukládá své síly k odpočinku, kořenový systém rostlin zůstává aktivní a nadzemní části potřebují cílený zásah podle biologických nároků konkrétního druhu. Zatímco některé dřeviny vyžadují radikální prosvětlovací řez a silné zásobení draslíkem, jiné nesmíte řezat dříve než v předjaří a vyžadují specifické pH půdy či ochranu před mrazivým větrem a holomrazy. Následující přehled mapuje podzimní péči o tradiční i teplomilnější druhy pěstovatelné v podmínkách České republiky.

Kompromisy, územní ústupky a racionální řešení. Zhruba tím lze vystihnout to, co se řadě zahradníků na podzim ze srdce tak příčí. Totiž představa, že by snad někde na jejich zahradě mělo existovat místo, kde by nebylo shrabané listí. Že by ho tam prostě jen tak nechali. Ale ono se někde to listí opravdu docela hodí.

Chtít slušné bydlení není extrémní přání. Mladý pár s dětmi si nežádal víc než tři ložnice, běžné zázemí a malý dvorek s posezením. Proti stála realita parcely: rohová pozice v uliční síti, okolní zástavba a pouhých 150 metrů čtverečních. Jak do tak ostře ohraničeného území vpravit svůj sen?

Výsadbou stromu péče teprve začíná. Nadace Partnerství otevírá další ročník grantové výzvy Sázíme budoucnost: Péče o mladé stromy, která pomůže zajistit odborné ošetření mladých dřevin a zároveň vyškolit lidi, kteří se o ně v obcích a komunitách dlouhodobě starají. Mezi žadatele se rozdělí 850 tisíc korun, přičemž na jeden projekt lze získat 20 až 100 tisíc korun. Žádosti je možné podávat do 15. listopadu 2026 prostřednictvím systému Grantys.

Zatímco ranní mlhy líně usedají do čerstvé trávy a pavučiny babího léta chytají kapky rosy, ve větvích stromů se odehrává tichý zázrak. Jablka chytají karmínový ruměnec, hrušky těžknou medovou sladkostí a zahrada začíná vonět tím nejlepším podzimním parfémem. Jenže vědět, kdy nastal ten pravý okamžik natáhnout ruku a plod utrhnout, je tak trochu alchymie. Utrhnete-li příliš brzy, skousnete trpkou kyselost; počkáte-li moc dlouho, zbyde vám úroda leda na rychlý mošt. O hodně se postará hmyz, zbytek dorazí hniloba. Pojďme se podívat, jak tento voňavý poklad očesat opatrně a uložit ho k odpočinku tak, aby vám křupavou radost dělal možná ještě až v únoru. To platí samozřejmě pouze pro jablka a ještě k tomu jenom u některých odrůd. Hrušky se sklízí výhradně ještě tvrdé, v nekonzumní zralosti, a nechávají se pak dozrávat na bedýnce. Po dozrání hrušek (obvykle ještě v podzimním čase) je nutná jejich velmi rychlá konzumace.

Peníze, které nemusíte vracet, dnes z Nové zelené úsporám dostanou jen domácnosti s nižšími příjmy. Kdo přesně to je, jaké podmínky musí splnit dům a jak se vyhnout pasti, do které se v minulých letech chytila řada seniorů? Vysvětluje energetický auditor Petr Kotek.

Některá světová velkoměsta pomalu ztrácejí jistou půdu pod vlastníma nohama. New York se každoročně propadne o několik milimetrů, Ciudad de México místy téměř o čtvrt metru a Teherán klesá pod zem ještě rychleji.

Když se před lety začal pražský Karlín proměňovat ze záplavami zkoušené a industriální čtvrti v magnet pro mladé profesionály a mezinárodní firmy, mnozí to vnímali jako neopakovatelný fenomén. Dnes se však velmi podobný urbanistický posun odehrává jen o pár kilometrů jižněji. Vršovice, tradiční pražská čtvrť se silným průmyslovým odkazem, zažívají razantní transformaci. Z kdysi nepřístupných areálů a brownfieldů se stávají moderní rezidenční celky citlivě provázané s historickou zástavbou, přičemž klíčovým katalyzátorem proměny je nejen nová výstavba, ale i unikátní rekultivace bývalé dopravní infrastruktury.

Podivíni, kteří zbožňují technická udělátka z 19. století? Kutilové, kterým nedají spát hračky užívané padouchy v Tajemném hradu v Karpatech? Anebo jen děti, které si rády hrají a nechybí jim fantazie? Tak pro ty je tenhle vynález zkázy jako dělaný.

Broskvová, šalvějová, fialová, petrolejová i vínová. Interiér milánského bytu od studia Chromastudio ukazuje, jak může pestrá paleta sjednotit celý obytný prostor. Patnáct pečlivě sladěných odstínů tu vymezuje jednotlivé zóny, zvýrazňuje průchody a mění vnímání prostředí. Dřevěné parkety, mozaika, vestavěný nábytek a originální prosklená příčka vytvářejí domov, který působí osobitě, přitom však i přirozeně a útulně.

Stojím na zahradě a dívám se na náš pětimetrový monument. Líska u zídky za ty roky vyrostla do úctyhodných rozměrů. Je hustá, zdravá, v předjaří krásně zdobená žlutými jehnědami. Když ale přijde podzim, košík na oříšky zůstává prázdný. Pár scvrklých nebo červavých kousků za celou sezónu se opravdu počítat nedá. Dlouho jsme si lámali hlavu, kde je chyba. Voda? Živiny? Špatný řez? Odpověď je přitom překvapivě prostá, i když z pohledu botaniky fascinující: naše líska je zkrátka osamělá.

Přímé dotace pro běžné domácnosti skončily, místo nich je tu úvěr až na 2 miliony korun, za který stát zaplatí úroky. Jak ho reálně získat, v jakém pořadí postupovat a co dělat, když banka řekne ne? Energetický auditor Petr Kotek to v našem podcastu rozebral do detailu.

Projekt, který přináší odpovědi. Tak by se také dal pojmenovat záměr, který pod italskými Alpami realizovali architekti z týmu RdN studio. Zmínku o Alpách ovšem neberte jako pozvánku do malebné roubenky. Tohle je docela jiný příběh. O rekonstrukci, která nachází řešení.

Konec léta a začátek podzimu představují pro trávník klíčové období, kdy se rozhoduje o jeho kondici na celý příští rok. Letní měsíce plné veder, intenzivního sešlapávání a sucha zanechávají v travním drnu spoušť v podobě holých míst, plsti a celkového vyčerpání. Právě přelom září a října nabízí optimální podmínky pro zásadní ozdravnou kúru: půda je stále vyhřátá ze slunečných dnů, noci přinášejí blahodárnou vláhu a ranní rosu a slunce již nemá ničivou sílu. Následující kroky vás provedou celým procesem důkladné podzimní regenerace od prvního sečení až po závěrečnou výživu.

Má smysl adaptovat městský byt, který vznikl bezmála před šedesáti lety? Architekt David Bilo o tom nepochybuje. Navíc mu zakázka na „oživení“ jednoho takového bytu v Coimbře dala příležitost navázat na dílo slavného portugalského architekta.

Tyčí se nad západním Londýnem jako monument ze sci-fi filmu a dlouhá léta budila spíše strach než obdiv. Dnes je jednatřicetipatrová Trellick Tower jednou z nejvýraznějších architektonických památek britské metropole. Cesta od odsuzovaného experimentu sociálního bydlení k vyhledávané adrese milovníků designu však trvala desítky let a byla plná dramatických zvratů.

Na první pohled působí robustně. A možná až příliš drsně, seveřansky. Ale to vlastně k domu, který se skrývá uprostřed divoké přírody, patří. Rezidence Buckrail na břehu jezera Coeur d\'Alene v americkém Idahu ale ukazuje i to, že za drsnou fasádou z recyklovaného dřeva se nachází překvapivě citlivě propracovaný interiér.

Střešní zahrada bývá přílepek na stavbě, hezký bonus navíc. U rodinného domu v Tokiu se ale zeleň na střeše stala ústředním motivem celého projektu – a rodina se sedmi členy má uprostřed metropole 115 metrů čtverečních zahrady.

Možná jste si jich na stěnách domů, zídkách nebo v rozích verand všimli také. Dlouhé tenké nohy, drobné tělo a zdánlivý klid. Sekáči patří k běžnému koloritu konce léta a podzimu. V posledních letech se však v české přírodě i městech začíná prosazovat nový, exotický hráč. Jde o sekáče rohatého či vidlonohého (Dicranopalpus ramosus), který na sebe v tuzemsku strhává stále větší pozornost odborníků i veřejnosti. Ačkoliv pro člověka nepředstavuje žádné nebezpečí, pro biology a ekology jde o fascinující, ale i varovný fenomén. Noví sekáči se totiž šíří nebývale rychlým tempem.

Když se tady míč ocitne mimo hrací plochu, nebývá to klasický aut. Většinou to šplouchne a kopačák už vlny nesou pryč. Možná je to ale lepší, než když se daleký výkop obratem vrátí útočníkovi, protože se odrazil od hradní věže. Vítejte na Igrališti Batarija, nejslavnějším chorvatském fotbalovém hřišti. A díky internetu dnes možná i na jednom z nejslavnějších hřišť světa.

Ačkoliv byl poválečný architektonický vývoj v Československu svázán plánovaným hospodářstvím a diktátem prefabrikace, pod povrchem normalizační šedi vyrostly stavby, které předběhly svou dobu o celá desetiletí. Domácí tvůrci dokázali reagovat na světovou vlnu kosmického věku, high-tech i brutalismu a přetavit je do specifického, neopakovatelného vizuálního jazyka.

Domy na Azorech zpravidla nepatří k největším, ale tenhle mezi nimi opravdu vyniká. Projekt Mini Atalhada totiž vznikl přestavbou a rozšířením malého skladu a jeho zastavěná plocha činí pouhých třináct metrů čtverečních.

Česká republika se dlouhodobě pyšní pověstí premianta v nakládání s odpady. Podle statistik společnosti EKO-KOM aktivně třídí téměř tři čtvrtiny obyvatel a barevné popelnice bereme jako samozřejmost. Přesto tuzemské odpadové hospodářství prožívá nejbouřlivější transformaci za poslední dekády. Pod tlakem evropských směrnic a balíčků cirkulární ekonomiky přibývá nových povinností: od zpoplatnění skládkování přes povinný sběr bioodpadu až po povinný sběr textilu pro všechny obce od roku 2025.

Někdy stačí jen maličkost a chyba je na světě. I z nedomyšlených detailů pak vznikají dost zásadní komplikace. Svět je plný příkladů takových selhání. A nemusíme za nimi chodit daleko. Stačí i to, co je k vidění na obyčejných toaletách. Někdy jde o neobyčejný zážitek.

Podzimní stromy se prohýbají pod tíhou švestek, jablek či hrušek a v hlavě nejednoho zahrádkáře zraje stejný plán, proměnit přebytečnou úrodu v čirou tekutou radost. Pěstitelské pálenice jedou touto dobou na plné obrátky. Než ale naložíte kvas nebo alespoň sklizené ovoce do kufru auta, vyplatí se znát přesná pravidla hry. Stát totiž pěstitelům nabízí lákavou poloviční daň, její čerpání má však přísný strop, který celní správa hlídá nekompromisně. Tak důsledně, že se nedá obejít, leda domácím pálením načerno, které samozřejmě nemůžeme nikomu doporučit.

Jubilejní pětadvacátý ročník oblíbené celonárodní ankety Strom roku dospěl do svého absolutního vrcholu. Z původní desítky nominovaných dřevin zbyla pětice nejúspěšnějších kandidátů, kteří v dosavadním průběhu oslovili nejvíce příznivců. Aby byl závěr co nejdramatičtější, vstoupila soutěž do režimu přísného utajení – počítadla hlasů jsou pro veřejnost skrytá a o držiteli mimořádného titulu rozhodne závěrečný nápor hlasujících až do pondělí 5. října 16:00. Na vyhlášení vítěze si pak bude nutné počkat do 20. října.

Existují odvážné experimenty architektury, které se i přes úvodní rozpaky do historie zapíší chvalně. Jsou experimenty, které úplně úspěšné nejsou. A pak je tu ještě Romanita. Unikátní panelová stavba z moldavského Kišiněva, která si i mezi neúspěšnými projekty vytváří svou svébytnou kategorii.

Záchranáři tráví velkou část služby čekáním na výjezd – a od kvality jejich zázemí se odvíjí, v jaké kondici do akce vyrážejí. Jihomoravský kraj proto nahradil šest zastaralých základen zdravotnické záchranné služby novými budovami v pasivním standardu. Všechny mají stejný půdorys, vlastní fotovoltaiku, tepelná čerpadla s vrty a navíc si mezi sebou sdílejí vyrobenou elektřinu.

Plesnivá jádra ořechů ve skořápkách představují v českých domácnostech jedno z nejvíce podceňovaných zdravotních rizik. Zatímco plesnivý krajíc chleba většina lidí bez váhání vyhodí do koše (přestože se stále najdou tací, kteří jej i sní), u ořechů přetrvává všeobecná benevolence. Lidé často špatnou část jednoduše odkrojí, napadená jádra zamíchají do těsta na bábovku nebo je použijí do vánočního cukroví v mylné víře, že trouba vše sterilizuje. Skutečnost je však alarmující. Plísně napadající ořechy totiž produkují vysoce toxické a chemicky odolné látky zvané mykotoxiny, které nelze zničit běžnou kuchyňskou úpravou ani omytím pod tekoucí vodou.

Na okraji pražského Hloubětína stál několik let železobetonový skelet supermarketu, který nikdo nedostavěl. Vydavatelství deskových her Czech Games Edition v něm místo problému uvidělo příležitost: skelet zachovalo, obalilo ho úspornou obálkou, pod podlahu zavrtalo tepelná čerpadla a na místo plánovaného asfaltového parkoviště vysadilo stromy, keře a jedlou zahradu. Vzniklo sídlo, které se v létě nepřehřívá a déšť si nechává pro sebe.

Rozšíření a renovace jsou věčné téma, ale uchopit je lze různě. Klient britských architektů nechtěl jen víc metrů, chtěl zvýšit „adaptovatelnost“ domu – požadavek netradiční, ale praktický, protože nereaguje jen na přítomnost, ale i na budoucnost.

Postel, jídelní kout, kuchyň, úložné prostory i koupelna na ploše pouhých 20 metrů čtverečních? Do apartmánu v polském Gdaňsku se všechno vešlo díky tomu, že designérka nepřistupovala k návrhu jako ke zmenšenému běžnému bytu. Zařídila ho jako prostor pro krátkodobé pobyty: praktické zázemí soustředila ke vstupu a hlavní pokoj věnovala pohodlí a odpočinku.

S příchodem podzimu a zkracujícími se dny dochází v interiérech k výrazné změně mikroklimatu. Pokles intenzity přirozeného světla v kombinaci se zahájením topné sezóny představuje pro většinu pokojových rostlin zátěžovou zkoušku, na kterou je třeba včas reagovat. Úspěšné přezimování spočívá především v přizpůsobení zálivky, ukončení výživy a vytvoření optimálních světelných i teplotních podmínek podle konkrétních fyziologických nároků jednotlivých druhů pokojových rostlin.

Postavit si dům s výhledem na Atlantik zní jako nezbytná položka na seznamu splněných životních snů. Jenže na kanadských Magdaleniných ostrovech dostává taková romantika docela drsné obrysy reality. Jak zde stavět, bydlet a žít?

Vzpomínáte na svůj první letní tábor? Chatky vonící dřevem a plísní, stany s podsadou, první noc pod širákem. Časy se mění a s nimi nároky dětí i rodičů. Nová škola v přírodě z Číny ukazuje, jak může dětský tábor vypadat v budoucnu – a jak vypadá, když ho pro městské děti navrhnou architekti.

Co vám symbolizuje slovo Sopoty? Těm starším možná socialistické soutěže v popovém zpěvu; i místními jsou přitom Sopoty dosud vnímány – řečeno slovníkem mladých – jako místo ‚kalby‘. Ve svatém trojměstí Gdaňsk, Sopoty a Gdyně hrají Sopoty roli města lázeňského a kulturního, místa odpočinku a zábavy, zatímco Gdaňsk je symbolem pobaltské historie a poválečné novoměsto Gdyně především ohromným přístavem s několika funkcionalistickými skvosty, které přežily válečné hrůzy. Už když se v devatenáctém století sjížděla evropská smetánka na baltské pobřeží, chtěla dýchat léčivý mořský vzduch, ale rozhodně u toho nechtěla mrznout. Odpovědí stavitelů v polských Sopotech se staly půvabné dřevěné verandy a vyřezávané arkýře, které dodnes visí na zdejších vilách jako elegantní ptačí budky pro milovníky odpoledního čaje. A přistavují se nadále i k novostavbám, při velmi bohatém prosklení de facto můžeme hovořit i o přistavěných zimních zahradách, které mohou mít až tři podlaží. Tento styl je dokonce patrný i v moderní bytové výstavbě. Skutečně jsem při svých procházkách s fotoaparátem v ruce po přímořských uličkách Sopot nemohl tyto skvosty přehlédnout. Vlastně mne hned praštily do očí a objektivu. Nyní se při studiu materiálů dokonce dozvídám, že ony dřevěné stavbičky jsou dokonce jedním z největších architektonických zážitků, které polské pobřeží Baltu vůbec nabízí. Bingo!

Každý miluje žebříčky a všemožná srovnání. Proč tedy nepřipravit srovnávací žebříček něčeho, co nikdo nemiluje? Zhruba tak jde zjednodušeně popsat motiv, který stojí za celým tímto krátkým článkem o rekordně předlouhých kořenech plevelů.

Od trnitého divocha na svazích starověké Asie až po dokonalý šlechtitelský klenot moderních parků, růže je živoucí kronikou lidské touhy po kráse. Její okvětní lístky voněly v ložnicích římských císařů, staly se němým svědkem krvavých britských válek o trůn a nakonec zažehly botanickou revoluci, která proměnila evropské zahrady v kvetoucí ráje.

Naši dědové nasypali zralé ovoce do sudu a zbytek práce nechali na přírodě. O tom, že jejich pálenka chutnala dobře, pochyb není. Dnes bychom ale podle některých návodů potřebovali k dosažení téhož výsledku celou laboratoř. Co je při zakládání kvasu opravdu nezbytné, co může pomoci ? A co už je jen moderní alchymie navíc?

Chytrá zařízení pronikla do našich domovů hlavně pod příslibem vyššího komfortu, úspor energie a bezpečí. Samozřejmě se bez nich nemohou obejít na každém kroku mnozí hračičkové a techničtí fandové, o profesionálech v oboru nemluvě. Moderní domácnost dnes běžně spoléhá na robotické vysavače s laserovou navigací, chytré zásuvky měřící spotřebu, automatické roboty pro stříhání trávníku, motorizované rolety i dálkově ovládané zámky dveří. Každý takový přístroj však generuje nepřetržitý tok dat a otevírá další komunikační kanál do soukromého prostoru. Pokud tato zařízení nejsou dostatečně zabezpečena, přestávají sloužit obyvatelům domu a stávají se tichým pomocníkem organizovaného zločinu. Opomenout nelze ani fakt, že vaše data mohou archivovat například tajné služby nějaké vzdálené země. Když se ale vrátíme k fyzicky reálným lupičům v naší možné blízkosti, klasické tipování domů podle plné poštovní schránky ustupuje do pozadí – moderní zloděj sleduje digitální stopu.

Čekání na to, až hrušky konečně dozrají? To by se vám na podzim taky úplně nemuselo vyplatit. Tohle chutné ovoce se totiž povětšinou nesklízí v plné konzumní zralosti. Dozrává totiž od středu jadřince, zevnitř. A až by uzrály, pak by na jejich sklizeň bylo už pozdě. Od září do října je tedy trháte „dřív“ a „zelené“, a pak je necháváte dojít. Jak? S tím vám pomůže třeba obyčejný papírový sáček.

Jahody, maliny, rybíz a angrešt, možná ještě ostružiny, tvoří pevnou kostru většiny tuzemských zahrad, alespoň co se drobného ovoce týká. Ačkoliv jde o osvědčené stálice, současní zahrádkáři se často zbytečně ochuzují o druhy, které dříve patřily k běžnému inventáři našich předků, nebo o plodiny, jež k nám doputovaly z drsných severských a horských biotopů z jiných koutů světa. Tyto méně známé keře a polokeře přinášejí do zahrad nejen výraznou chuťovou rozmanitost a vysokou nutriční hodnotu, ale především výjimečnou odolnost – zpravidla netrpí běžnými chorobami, nepotřebují chemickou ochranu a bez úhony snášejí i extrémní holomrazy.

Přijmout, co je nevyhnutelné. Ať už jde o horko nebo svažitý terén, tato rodinná rezidence se s obojím vyrovnává po svém. Z toho, co by se zdálo být komplikací, pak umí udělat svou přednost.