České stavby

Lidé většinou staví a rekonstruují domy a případně k nim něco přistavují. Rodinné domy, chaty, chalupy, vždy jde o podobný příběh. V norském Tingvollu, konkrétně Årsundu, to ale pojali paradoxně jinak. Nejprve přibyl ke starému rekreačnímu domu z 50. let přístavek, pak se již chátrající dům zboural a nahradil jinou stavbou, která na původní přístavek navázala. Vznikl tak vlastně dům postavený opačně, tedy až dodatečně k přístavku. A vlastně je sám přístavbou. Architektonicky ale stavba navržená architekty ze studia Rever & Drage Architects vyráží dech, přitom je dokonale funkční.

Praha může zvláště v letní turistické sezóně působit přeplněně, ale ve světovém měřítku je její hustota obyvatel spíš průměrná. Existují totiž místa, kde na ploše menší než fotbalové hřiště žijí stovky lidí. Jedním z nich je nenápadný ostrůvek Migingo uprostřed Viktoriina jezera. Ano, v Africe.

Původně vlastně chtěli majitelé koupacího jezírka na zahradě v Kašperkách jenom obyčejnou tůňku, kde by pozorovali živočichy. Zahrada však svými dispozicemi umožnila vytvoření vodního díla, které uhranulo svým citlivým kompozičním začleněním do zahrady i Asociaci biobazénů a jezírek (ABAJ) při profesním sdružení Svaz zakládání a údržby zeleně. A následovalo ocenění JEZÍRKO ROKU 2024.

Zavítali jste v posledních dvaatřiceti letech do Vatikánu? Navštívili jste při tom Sixtinskou kapli? Pak máte - sice jen teoretickou, ale přeci jen jakousi – šanci zažádat si zpětně o snížení vstupného. Anebo navrácení jeho poměrné částky. Jako takovou malou papežskou refundaci.

Richard Buckminster Fuller, americký architekt, matematik, vynálezce a spisovatel, se narodil již v roce 1895. Doba to byla třaskavá a také narození Fullera bylo předzvěstí něčeho velkého, totiž „geodetických kopulí“, „fullerenů“ a „tensegritů“.

V dobrém i ve zlém, říkává se při stavebním obřadu. Jenže i ta květnatá slova o věčné a nehynoucí lásce mají své přirozené limity. Láska sice hory přenáší, tu a tam zvítězí i nad lží a nenávistí, ale ne vždycky se povznese nad chrápáním, nebo bitím ze spaní. A někde tam začínají problémy, které je jednoduše lepší nemít. Oddělené postele, potažmo oddělené ložnice, nejsou vždycky špatné řešení.

Když kanadský milionář Marcel LeBrun odešel po čtyřicítce do důchodu, zjistil, že ho zahálka nebaví. V rodném Fredericton proto začal stavět dřevěné mikrodomy pro lidi bez domova. Z jednoho skromného přístřeší se stal projekt, který mění životy i pohled na řešení bezdomovectví.

Floristé a vůbec prodejci velikonočních ozdobných propriet, živých i neživých, nás poučují, že na Velikonoce by hroby měly být hotové zhruba 2 až 3 týdny předem a výzdoba by měla na hrobech zůstat ještě týden po Velikonocích. Ale zkuste si dát na hrob něco, co vydrží měsíc? Navíc když máte rodinný hrob třeba na opačném konci republiky a k cestě tím směrem jste se prokousali až těsně před Velikonoci, nebo až o Velikonocích? Nic se neděje, výzdoba může být i taková, že neurazí křesťany, pohany ani ateisty, o Velikonocích ani po nich. A hmatatelný velikonoční symbol nemusí nést vlastně vůbec žádný.

S příchodem jara se zahrádkáři pravidelně setkávají s nečekanými „nálezy“ v půdě. Larvami, které budí otázky i rozpaky. Jak ale poznat, jestli jde o neškodné pomocníky, nebo škůdce?

Poslední večeře, tak by se vlastně měl správně jmenovat Zelený čtvrtek. Ostatně existuje teorie, podle které pojem vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). V každém případě si právě na tento den křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie, čili křesťanského obřadu připomínajícího poslední večeři Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Konzumuje se chléb (hostie) a pije víno jako symboly těla a krve Krista. Eucharistie se říká také chlebu a vínu konzumovaným při mších. Kněží říkají: „Tělo Kristovo“ a „Krev Kristova“.

Zahrady v láhvi působí jako malé zázraky přírody, uzavřené světy, kde si rostliny vystačí samy. Stačí jim ale opravdu jen světlo, voda a pár živin? Příběh slavného „soběstačného“ ekosystému ukazuje, že realita je o něco složitější, než jak ji prezentují nadšené titulky.

Jarní péče o jahodníky není v zásadě nijak složitá. Přes zimu zůstala na rostlinách v záhonech spousta listů, které se ale obvykle jara v dobré kondici nedožijí. Musíme je odstranit stejně jako zbytečné šlahouny. Zároveň plejeme, okopáváme, hnojíme a pokud neprší, bude potřebná i pravidelná závlaha, jahody potřebují hodně vody. V zásadě tedy můžeme jarní péči o jahodníky rozdělit na čištění a řez, úpravu půdy a hnojení. Je toho ale o "malinko" víc.

Soudě podle současných cen pohonných hmot, které vylétly do nebes jako následek válčení na Blízkém východě a s tím spojené energetické krize (kolikáté už za poslední roky), by si člověk řekl: "Nedá se nic dělat. Jsme v tom všichni." To by ale naše redakce nesměla vypátrat, že pod jižní Moravou jsou tak obrovské zásoby ropy, jaké by vystačily celé zemi při současné průměrné spotřebě na 200 let. Proč ji nemůžeme těžit a využívat?

Jak souvisí populární výrobce vysavačů a možná budoucnost zemědělství na planetě Zemi? Překvapivě o dost víc, než by se zdálo. A možná o dost míň, než bychom asi chtěli. Proč?

Pravda, s Kanárskými ostrovy to právě v této době není zrovna příliš dobré. Protesty proti turistice zde sílí do té míry, že se nemusí někteří turisté cítit nejlépe. Pro spoustu Čechů ale jde nadále o oblíbenou dovolenkovou destinaci. A kromě toho, že právě na jaře je místní „endemitní“ příroda nejkrásnější, hlavně kvetoucí rostlinstvo, najdeme zde i „trvalky“, které fascinují bez ohledu na roční dobu. Například slavné jalovce. Prastaré stromy zkroucené díky klimatu (hlavně silným větrům) do prapodivných tvarů.

Jak vytvořit útulný a moderní domov na pouhých 38 metrech čtverečních? Tento byt v Petrohradu ukazuje, že i s omezeným rozpočtem a bez velkých stavebních zásahů lze vykouzlit prostor s osobností, teplem a stylem. Ideální inspirace pro první vlastní bydlení mladé ženy.

Upřímně, znáte někoho, kdo by alespoň neznal nikoho, komu doma nechytil adaptér? Anebo dokonce nezpůsobil požár? Bohužel je právě toto riziko vysoké. Nejrizikovější jsou nekvalitní výrobky s chybějícími ochrannými prvky, jejich případné mechanické poškození, ale i nabíjení na hořlavém podkladu. Ovšem zcela největším rizikem jsou lithium-iontové baterie, tedy běžné vybavení elektrokoloběžek, elektrokol, elektromobilů a velkých powerbank. Hoření těchto akumulátorů je extrémně intenzivní a spojené s toxickým dýmem, navíc hrozí opakované vznícení i po zdánlivém uhašení.

Německý Eisenhüttenstadt nabízí bydlení na zkoušku, byty za pár eur a naději na nový začátek. Město, které kdysi neslo jméno Stalina a dnes se potýká s vylidňováním, zoufale hledá nové obyvatele. Má to ale jeden zásadní háček: vítáni jsou jen ti „správní“.

Ve Švédsku si historických domů váží, není to ale neobvyklý jev ani u nás. Když si zkusíte vyhledat tuzemské realitní kanceláře zaměřující se na luxusní historické objekty, narazíte rovnou na více takzvaně dobrých adres a jmen. Ve Švédsku je jejich synonymem například realitní kancelář Historiska Hem, která nedávno prodala neobyčejný starý venkovský dům z poloviny 19. století. V neobyčejném stavu.

Na první pohled klidný a střídmý interiér, při bližším zkoumání však plný promyšlených detailů a odvážných kontrastů. Moskevský byt o rozloze 71 metrů čtverečních ukazuje, jak lze i na relativně malé ploše vytvořit harmonické, funkční a zároveň vizuálně zajímavé bydlení. Kombinace neutrálních tónů, kvalitních materiálů a výrazných barevných prvků dává prostoru jedinečný charakter, který odráží osobnost jeho majitelů.

Jeden z posledních webinářů programu Adapterra Nadace Partnerství se zaměřil na prostorová, technická a památková omezení při výsadbě dřevin v historických centrech měst. Ta jsou často památkově chráněna, je proto třeba vědět, jak vybírat vhodné dřeviny a výsadbová místa, ale i jak pečovat o půdu a dešťovou vodu. Webinář se proto věnoval zásadám výsadeb v památkově cenných lokalitách a také zkušenostem z přípravy a návrhu projektu obnovy historického Náměstí Republiky v Plzni. Hlavním cílem webináře bylo ukázat, jak stromy vysazovat, aby pomáhaly klimatu, přitom však nenarušily historický charakter místa.

Byť se to tak nezdá, lidé mají až obdivuhodnou schopnost přizpůsobovat se nenadálým událostem. Názorným příkladem jedné takové adaptace je i zobytněný prostor zahradní kůlny za rodinným domem v Seattle.

Do širokého povědomí veřejnosti se zpravidla dostanou jen ty plány slavných architektů, které se dočkaly realizace. Plán švýcarsko-francouzského architekta Le Corbusiera na přestavbu centra francouzského hlavního města ale zabodoval tím, že realizován nikdy nebyl. Podobu Paříže přesto ovlivnil.

Při automatizované výsadbě na polích jsou naklíčené brambory k ničemu, klíčky by sázecí stroj zničil. Doma ale obvykle nepěstujeme brambory v obřích objemech a můžeme si proto dovolit každou opatrně vložit do výsadbové rýhy klíčky vzhůru a nakonec všechno opatrně zahrnout zeminou. Na rychlosti růstu i pozdější úrodě by to mělo být znát. Je to vlastně luxus, který máme oproti velkovýrobě. A protože se brambory většinou vysazují po celý duben, na předklíčení sadby je ještě čas. Jak to udělat?

V letošním ročníku ankety Evropský strom roku zvítězil litevský Dub z Laukiai, druhé místo získala Stará jabloň ze Slovenska a třetí polský Křivý strom. Český zástupce, vítěz tuzemské soutěže Strom roku 2025, Oldřichův dub z Peruce v Ústeckém kraji, skončil sedmý. Poprvé letos nerozhodl pouze počet zaslaných hlasů, ale takzvaných bodů pro stromy (tree points). Body se vypočítávaly tak, že obdržené hlasy byly přepočtené na populaci obyvatel jednotlivých zemí.

České pranostiky sloužily po staletí jako jednoduchý návod, jak číst počasí i přírodu. Jenže v době klimatických změn přestává řada z nich odpovídat realitě. Které lidové moudrosti obstojí i dnes a které už patří spíše do minulosti?

Narazíme na podobnou argumentaci často. Pokud budeme pravidelně využívat pročištěnou odpadní vodu a vodu dešťovou, ušetříme spoustu peněz. Hodí se ke splachování záchodu, zalévání (pouze dešťovka), různému mytí a čištění v domácnostech, praní prádla, ale i k mytí automobilu, traktůrku, sekačky, motorky. Pozor však, jenom tak si doma na svém pozemku umýt auto (či jinou techniku), aniž byste navštívili k tomu určenou myčku, je docela risk, který se může hodně prodražit. A od vidiny vysokých úspor za nepoužívání oficiálních myček nechce k vysoké pokutě dokráčet nikdo.

Projekt malého bytu v historické části maltského města Cospicua ukazuje, jak lze s respektem k původním prvkům vytvořit funkční a zároveň osobitý domov pro mladý pár.

Fotovoltaika už dávno není jen doplněk pro technologické nadšence. U rodinných domů se stala běžnou součástí rekonstrukcí i novostaveb a nejčastější otázka zní pořád stejně: kolik panelů vlastně potřebuji, aby mi elektrárna dávala smysl? Odpověď dnes začíná u spotřeby domácnosti, tvaru a orientace střechy a také u toho, že moderní panely jsou výrazně výkonnější než ještě před pár lety.

Nemáte vlastní zahradu a chtěli byste se potěšit jarem jinde než jenom v městských parcích? Nevadí, celá naše země je jednou velkou zahradou. A kromě procházek městskou zelení a okolo zahrádek větších šťastlivců se můžete podívat do zahrad vyhlášených, proslulých právě jarní atmosférou. A nejen jí. Jednou z nich je například Krafferova zahrada, která dokonce leží v podstatě v samém centru Jindřichova Hradce. Tomuto nádhernému místu pohnutého osudu hrozilo ještě v roce 2020, že se stane prachobyčejným parkovištěm. Mladí krajinářští architekti ale naštěstí dokázali zástupce města přesvědčit, že by to byla velká chyba, a že právě staré zahrady jsou cenné. Stejně jako zahradnictví v centru města.

Už se těšíte na léto? Na prázdniny a čas, který třeba strávíte s rodinou někde na chatě? Tak přesně tenhle projekt ze Seattle vám dopomůže k tomu, abyste se na takové okamžiky těšili ještě o něco víc. Tahle moderní chata, spíš tedy rezidence v horách, je totiž k letním dovoleným jako stvořená.

Kde a proč se v trávnících tvoří mech? Jeho přítomnost v trávníku nám vždy signalizuje, že něco není rozhodně v pořádku. Třeba je na konkrétních místech příliš mnoho stínu a málo sluníčka, to je důvod vůbec nejčastější. A právě na takových místech je otázkou, jestli má vůbec smysl s mechem bojovat a nenechat mu raději prostor. Zato na větších travních plochách je rozhodně nutné zasáhnout. Jak?

Chválit katastrofy, které vymažou z mapy celá města, pochopitelně nebudeme. Musí se ale nechat, že v případě německého města Freudenberg zprostředkoval požár sídlu vlastně dobrodiní. Když nenasytné plameny uhasly, na spáleništi bylo vystavěno mnohem hezčí město.

Velikonoce jsou významným jarním svátkem nejen křesťanským, ale i lidovým. Pestrá směs pohanských tradic spojených s vítáním jara, plodností a koncem zimy je o Velikonocích kombinována se zvyky a tradicemi křesťanskými. Křesťané slaví 50 dní, mylně je období křesťanských Velikonoc laiky vnímáno jako 4 dny od Zeleného čtvrtku do Velikonoční neděle (Hodu božího), zatímco vrcholem lidových tradic a veselic je Velikonoční pondělí. O rostlinách a květinách sice velikonoční zvyky přímo nehovoří, přesto s nimi však máme Velikonoce přímo spojované. Které to jsou a proč?

Být připraven na věci příští, nachystat se zavčasu na období nedostatku. To je věc pudů, které v sobě máme evolucí ještě pořád pevně zakořeněné. Jenže vytvořit si vrstvu tuku v podkoží dřív, než přijde tuhá zima, je něco trochu jiného, než nabrat si pohonné hmoty do zásoby, protože teď podražilo.

Vlastně by se dalo říci, že oproti domu na pozemku je právě zahrada, tedy způsob užívání vašeho pozemku a rostlinstvo na něm, tím skutečně cenným a trvanlivým. Teprve na zahradě a díky zahradě se dá žít. Té půvabné dívce, která když se mění ve zralou ženu, stále nese stopy oné mladé krásky. A stejné je to i ve stáří, které může být nekonečné.

Pustit se do publikování na téma diet, hubnutí a zaručených přípravků, které mají zázračné účinky, je pro každé médium podřezávanou větví, na které sedí vedení. Vlastně všichni. My to ale uděláme jinak. Pokusíme se krátce pojednat o zázraku, který se nakonec nekoná. Stojí za ním rostlina, které se říká garcinie kambodžská nebo také tamarind malabarský.

Ruská invaze proměňuje Kramatorsk v město plné ruin. Stovky civilních domů se staly terčem raket a dělostřelby. Je to zvláštní, ale domu č. 7 v ulici Mariji Pryjmačenko škoda nebyla. V něm sovětská mentalita zabíjela již dlouho před válkou.

V Praze na Petříně nejde v Seminářské zahradě pod americkou ambasádou o žádnou oficiální slavnost. Mandloně prostě vykvetou a my se jimi můžeme při procházce kochat. Zato v Hustopečích v době, kdy mandloně jsou v „plném květu“, probíhají každoročně Slavnosti mandloní, které má rozhodně smysl navštívit. Svých „zachráněných“ mandloňových sadů si v Hustopečích velmi váží, ve skutečnosti však jde o slavnosti nejen mandloní, nýbrž i vína. Proč? Jednoduše proto, že jižní Morava. Chybět nebude ani folklór.

Momentálně tomu nic nenasvědčuje, ale léto jednou skutečně přijde. A pak? Pak bude Dům moře na chorvatském pobřeží připraven. Třeba zrovna pro vás. A architekti ze Studio Bressan si dali opravdu záležet na tom, aby dovolená zde patřila k nevšedním zážitkům.

Na pražských Hřebenkách je právě nabízena k prodeji výjimečná historická vila z roku 1914. Tedy ne celá, ale pouze samostatná část dvojvily v ulici Tichá. Přesto ale jde o velmi prostorný a zajímavý objekt s autentickým geniem loci, který se může stát výjimečným rodinným sídlem i firemním zázemím. Od roku 1947 o vilu pečovala rodina, která se snažila o citlivý přístup k údržbě budovy. Nakonec ale došlo v roce 2015 ke kompletní rekonstrukci vily, ovšem opět s respektem k původní architektuře a historii objektu. Vila tak získala současný obytný komfort v kombinaci se zachovanou stylovou elegancí doby, ve které byla postavena.

V kanadském Vancouveru navrhla společnost Imu Chan Architecture dům pro klienty s velmi specifickým zadáním. Chtěli kompaktní bydlení pro sebe a pro své kočky. Místa ovšem bylo na stavební parcele jen minimum. A tak tu vzniklo obydlí o rozloze 65 metrů čtverečních.

Jaké materiály snáší horkou vodu z vaření nejhůře? Obzvláště hodně prochladlá keramika nesnáší teplotní šoky, prasknout může hned. Pokud tedy máte keramické umyvadlo, nebo dokonce dřez, horká voda do nich nepatří, stejně jako do keramické toaletní mísy. Horkou vodou také trpí smaltované dřezy, odpadní potrubí z PVC a různá těsnění. Dejte si dobrý pozor, aby si třeba voda z právě uvařených brambor nevyžádala novou keramickou záchodovou mísu, nebo dřez.

Když jdou dobré konexe a dobré nápady takříkajíc ruku v ruce, není nemožné skoro nic. Své o tom věděl i Robert Paxton McCulloch. Podnikatel, který se do americké historie v minulém století zapsal hned natřikrát. Prodejem motorových pil, založením městečka Lake Havasu. A též koupí londýnského mostu a jeho převozem do Arizony.

Květy v jarních zahradách a přírodě jsou skloňovány stále stejné. Jako by nebylo nic jiného než sněženky, bledule, krokusy, tulipány, hyacinty, petrklíče a narcisy. Připočtěme mnoho dalších druhů na jaře kvetoucích cibulovin a bylin a zdá se, že jaro máme kompletní. Jenže to není pravda. Velmi častými jarními květy jsou právě jehnědy, ozdoby ještě nahých stromů bez listí. Obvykle samčí květenství větrosnubných dřevin napříč rody a čeleděmi. Hovoříme o tzv. jehnědotvarých nebo bukotvarých a vedle sebe stojí druhy jako vrby, topoly, lísky, ořešáky, bříze, olše a habry, buky, duby a kaštanovníky. I vzhledem k objemu tohoto kvetení v krajině jsou na jaře jehnědy možná nejčastějšími květenstvími, která uchvátí svou rozmanitostí.

Za beton, který je pevnější, odolnější a rychleji tvrdnoucí. A taky za ochranu životního prostředí, které je devastováno neudržitelnou těžbou lithia pro udržitelné technologie. Objev jihoaustralských inženýrů má ve světě, který hladoví po lithiu, opravdu velký potenciál.

Bez povodní se to letos zatím na našem území obešlo, zásoby sněhu na horách se tenčí, nové srážky jsou minimální, voda v mnoha přehradách stále chybí. Velká voda se nekoná, vlastně ani ta malá. Když se ale povodně někde objeví, vždy se řeší to samé. Totiž sanace budov, zahrad a celých větších území, ale také hlavně statika domů (resp. obecněji staveb), kolem kterých a kterými voda prošla. Které typy budov a jiných staveb mají větší šanci, že povodně ustojí?

Na poměry toho, co se dá očekávat od italského Piemontu, je osada Viganella docela průměrná a normám dostačující. Sídlo se dvěma stovkami obyvatel, které je součástí širšího správního celku obce Borgomezzavalle, má obchody, poštu, kostel, zastupitelství i školku. Co jí ale chybí, je sluneční světlo. A proto tu denní osvětlení zdejší návsi zajišťuje obří zrcadlo.

Není divu, že se početné čínské etnikum začalo propisovat do americké architektury nejen ve vyhlášených „čínských čtvrtích“. Důkazem je Dragon Springs ve státě New York, kde právě ožívá krása a velkolepost architektury z období dynastie Tchang. A vůbec nejde jenom o jakýchsi „pár stylových baráčků ze dřeva“. A jenom o stavby.

Stín není problém, ale vlastnost prostoru. Když mu porozumíme, jeho typu, intenzitě, vlhkosti i proměnlivosti v čase, můžeme ho využít ve svůj prospěch. Úspěšná zahrada nevzniká bojem proti stávajícím podmínkám, ale jejich chytrým přijetím a využitím.

Jaro letos na pozvánku nečekalo. Otestujte se, jestli poznáte jeho první květinové posly, na které můžete narazit na zahradě i při procházkách probouzející se přírodou.

Co je vlastně exotické ovoce? Na začátku totiž není slovo, ale rostlina. Když pojem přeneseme až do „absolutní logiky“, je na jakémkoli místě naší planety exotickým ovocem takové, které zde není původní a typické, neroste zde a lidé na ně nejsou zvyklí. Jenže hranice toho, co je a není exotické, se v čase mění.

Zařídit si bylinkovou zahrádku, vysít si na pár záhonků rostlinky, které běžně používáte v kuchyni? To je nápad, za který se můžete pochválit předem. Domácí gastronomii tím povýšíte na další úroveň, s chutí a čerstvostí surovin dosáhnete spokojenosti mlsných strávníků. Ovšem zádrhelem může být samotná realizace. Ne každý zahradník je kuchařem a platí to i naopak. Kde se nejčastěji chybuje?

Pokud žena sbírala byliny, měla kočku a žila sama, pravděpodobně ji čekalo mučení, tedy vyšetřování z čarodějnictví. Která z vás žije sama s kočkou a na okenním parapetu má bylinky? Tak pozor, v jiné době by to byla osudová chyba. Ovšem i současná legislativa doslova perlí, především pak obecní a městské vyhlášky. Docela neznámé jsou však lidem i některé zákazy postavené legislativně o dost výše. Takové, které vlastně platí skoro všude. Jaké a k čemu vedou?

Během pandemie se děly velké věci. A ne všechny se dají označit za tragické. Pro rodinu z Ghentu se například covidové časy pojily s pozitivní změnou. Výzvy po sociální izolaci a nejistotě byly tou poslední kapkou, která je přiměla změnit adresu. Z města se přestěhovali na venkov a pustili se do rekonstrukce.

Slovo „sociální“ bývalo někdejším šéfem jedné české politické strany a pozdějším prezidentem zakazováno. Nevíme, jestli se za něj tehdy dávaly prsty zlotřilců do palečnice, nebo se pohlavkovalo a fackovalo plácačkou na mouchy, ale soudě podle myšlenkových deformací některých osob se používaly tresty mnohem drakoničtější. O to více asi překvapí, že na západ od nás, přímo v historickém srdci městečka Augsburg, funguje model sociálního bydlení pojmenovaný Fuggerei již 500 let. Dodnes. Za drobné a modlitbu. Jak se to mohlo stát?

Není to kouzlo digitálně upravené fotografie, není to výmysl umělé inteligence. Je to skutečný dům, který můžete navštívit. Když tedy zavítáte do kanadského Toronta a nebudete mít co jiného na práci. Nebojte, na jeho prohlídku vám bude stačit jen polovina času. Je totiž poloviční. Rozříznutý napůl.

Jaro vtrhlo do zahrad. Čeká vás hodně práce. Ale víte, jak na to? Otestujte se v předjarním řezu dřevin: které stromy a keře stříhat, kdy začít a jak řez vést, abyste nepřišli o květy ani úrodu.

V novém Občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) se objevily v souvislosti s okapy a sváděním dešťové vody nové pojmy. Služebnost okapu, právo na svod dešťové vody a panující pozemek. Vedle toho je ale nutné se také řídit § 1013 a 1019, které se týkají omezení vlastnického práva, stejně jako Vodním zákonem (zákon č. 254/2001 Sb.), případně i Stavebním zákonem (zákon č. 283/2021 Sb.). Jak to tedy s okapy, sváděním dešťové vody, stékáním vody na sousední pozemky a naopak právem na vodu vlastně je?

V panorama Madridu vypadají jako jeden zdvojený omyl, ale vznikly jako technická senzace své doby. Torres de Colón se stavěly jinak než téměř všechny ostatní výškové budovy. A právě tahle stavební zvláštnost dělá z neoblíbených dvojčat architektonickou raritu.