České stavby

Projekt designérského studia Roosegaarde dává dohromady dvě věci, které jsou pro Nizozemsko docela charakteristické. Jednak zájem o přírodu, její ochranu. A pak třeba odkaz malířských mistrů. A jedno i druhé, byť to působí docela vzdáleně, vytváří jeden velmi zajímavý projekt. Po kterém se můžete projet nebo projít.

Příjemná procházka mezi lesními tůňkami. A také jedna z největších laboratoří v terénu, muzeum ne zrovna miniaturních vodních staveb. Nizozemské Waterloopbos jsou obojím, a proto si pozornost zaslouží. Ať už jste diplomovaným stavebním inženýrem, nebo jen máte rádi přírodu a stavění přehrádek na potocích.

Jen tak nějaký obyčejný, starý komín, který se občas vyčistí, už od července letošního roku nestačí. Komíny a kouřovody se staly novelou technické normy ČSN 73 4201 právními subjekty, které nám mohou přinést pokuty. Novela normy přináší technické zpřesnění pravidel a mnohem vyšší nároky na majitele komínů, jejich odpovědnost a právní povinnosti. Prostě už nejde jenom o „obyčejné roury“, kterými se odvádí kouř. I když určitá dostatečná tolerance stávajícího stavu zde zůstává. Vždy bude záležet na revizním technikovi a jeho posouzení stavu komína a kouřovodu.

Historické městské byty, často sevřené svými původními dispozicemi a skromnou metráží, představují pro architekty jedinečnou výzvu i příležitost. V jejich kompaktních půdorysech se ukrývá bohatý potenciál, který lze citlivými zásahy proměnit ve funkční, světlé a moderní bydlení. Vydařené rekonstrukce takových bytů ukazují, že i nejmenší interiér může nabídnout velkorysou atmosféru, pokud se propojí respekt k historii s aktuálními potřebami.

Radioaktivní zóna Černobylu nepřestává překvapovat. Nejenže zde bují život včetně obratlovců (divocí psi, koně, vlci, lišky, sobi, zajíci, ptactvo atd.), ale unikátní forma života a funkční ekosystém byly nalezeny i přímo v srdci černobylského průšvihu, totiž v troskách zničených reaktorů ukrytých pod sarkofágem. Ví se to už docela dlouho, ale teprve nyní nabyla tato skutečnost na velkém významu. Houba živící se radioaktivitou by nám mohla pomoci při cestách vesmírem. Na tento fakt již zacílila NASA, která poslala vzorky houby k pozorování na ISS, ale i společnost SpaceX Elona Muska. Ta plánuje na konec roku 2026 misi na Mars a zdá se, že právě houba Cladosporium sphaerospermum by mohla ochránit posádku před radioaktivitou, stejně jako kolonizátory rudé planety.

Trh s modulárními dřevostavbami se v Evropě docela slušně zaplnil. Stavitelé a výrobci se proto pokouší hledat si cestičky k úspěchu vyšší specializací svého zaměření. Nizozemští Vanboom, firma s dlouholetou tradicí, na to ale jdou jinak.

Dosud největší česká vertikální zahrada je zároveň výzkumným pracovištěm. Vědci z ČZU zkoumají na cca 1300 metrech čtverečních v CTParku Prague North, jak mohou zelené stěny zlepšovat mikroklima a pomáhat snižovat tepelnou zátěž průmyslových areálů. A již první výsledky ukázaly, že mezi zelenou a běžnou fasádou je rozdíl teplot až 15 °C. Výzkum ale bude probíhat až do konce roku 2026.

Kvalita osvětlení je zásadní nejen v rezidenční zástavbě, dílnách a kancelářích. Specifické nároky na proměnlivou prosvětlenost prostoru, vytváření různé světelné atmosféry, mohou mít i kaple a kostely. Příklad z montrealského svatostánku ukazuje, jak intenzivní dojem tu může chytře řešená světelná instalace vytvářet.

Určitě můžeme vzpomenout ságu Avatar, jejíž třetí díl jde právě do kin. Nebo planetu Felucia ze ságy Star Wars. Zde jsou viditelně zářící a různě světélkující živé bytosti a jejich části samozřejmostí. Jenže vědecky založená lidská společnost si vyžaduje důkazy. Nestačí vyjádření typu: „Vidím tvou auru, je modrá...“ A z vědeckého hlediska nyní nestačí už jen proto, že vědci sice vyzařování světla živými živočichy a rostlinami prokázali, ale prokázali také, že je ho tak malé množství, že nemůže být našima očima vidět.

Zimu jako v Salt Lake City, dějišti Zimních olympijských her v roce 2002, u nás běžně nezažijeme. A proto možná v té naší rozpačité „zimě“ potěší pohled na obydlí, které je na zimu nejen dobře připravené, ale skutečně ji i zažívá. Stojí v americkém Utahu a architekti ze Sparano + Mooney Architecture mu říkají Hnízdo.

Milovníci ohňostrojů mají od dnešního dne velký problém. Začíná platit novela zákona o pyrotechnice zavádějící takzvaná ochranná pásma.

Potřebuje vaše prosperující metropole pracovní sílu, ale současně nemáte prostor ani chuť vpouštět si do centra špinavé křupany odkudsi z venkova? Zhruba tak nezaobaleně by se dal vystihnout jeden z motivů, které stojí za čtvrtí Farimagsgade v Kodani.

Život je plný překvapení a každý den se člověk může naučit něco nového. Třeba to, proč by do dvířek od ledničky člověk neměl dávat máslo. I když právě tam je na ně uchystaná speciální přihrádka.

S jinými si ji nespletete. Její přítomnost v krajině je zrovna tak nenápadná, jako nepřehlédnutelná. Tmavá barva fasády vykresluje původní kontury objektu, venkovské stodoly. Takové, jako by tu stála odnepaměti, ale při bližším pohledu z té černavé hmoty vystupují rysy, které z ní činí neobvyklý dům.

Kromě šesti nejlépe hodnocených staveb byl v anketě Česká cena za architekturu zvolen také hlavní vítěz. A jím se letos stal Dům pro Julii. Nejenže je to krásná a výjimečná stavba, ale také má velice silný příběh, proto zřejmě došlo k nevídanému. Odborná porota se shodla s veřejností. Ano, Dům pro Julii si zvolila za nejlepší český architektonický počin svým hlasováním jak veřejnost (letos mohli lidé hlasovat poprvé), tak odborní hodnotitelé, kteří osobně navštívili všech 25 finalistů.

Přes jaro a léto si ho skoro nevšimneme, na podzim se ale vždy připomeneme a do zimy se stane naší modlou. Drží nás v sychravých ránech, překonáváme s ním období nachlazení a chřipek, rozehřívá nás zevnitř. Zázvor je taková osvědčená přírodní pojistka našeho zdraví. Ve světě jich ale existuje více druhů.

Přibližně 20 000 fotbalových hřišť, tak velkou plochu si zabrala na západním pobřeží Austrálie jediná rostlina. Kdysi jedno semínko vzniklé křížením dvou různých druhů mořské trávy a po cca 4 500 letech organismus zabírající plochu 200 kilometrů čtverečních. Když výzkumníci místo našli, říkali si: „Co se to tu sakra děje?“ Pojďme se v současném mrazivém počasí ponořit do teplých australských vod.

Rekonstrukce rodinného domu v Portlandu od torontského studia AAmp ukazuje, že i stavba poznamenaná desetiletími nešťastných zásahů může znovu ožít. Pokud má zdravé jádro. Architekti se rozhodli nebourat, ale „léčit“. To znamená očistit dům od nánosů minulosti a vrátit mu eleganci i funkčnost původního návrhu.

Tak trochu zvláštní mobilheim, vlastně obdoba dřívějších maringotek kombinovaná se stylovým přívěsem, to je divoká Aranka, jejíž autor se nezalekl luxusního řešení vnitřního vybavení minimalizovaných obytných prostor ořechovým dřevem. Vlastně architekt svou první realizaci projektu Hideandseek přímo nazval Aranka z ořechového dřeva. Původně navrhl rovnou 3 objekty, postaven však byl zatím jeden, právě Aranka.

Mladí majitelé ve spolupráci s architekty proměnili malometrážní byt o rozloze pouhých 46 metrů čtverečních v překvapivě plnohodnotné a sofistikované bydlení. Díky důmyslně navrženým vestavným prvkům, multifunkčnímu nábytku a promyšlenému členění vznikl prostor, který splňuje vysoké nároky mladého páru, aniž by ustoupil z estetických ambicí.

Moderní domácnosti mají z hlediska hrozeb kybernetických útoků více slabých míst, než si myslíte. Například robotický vysavač a robotická sekačka připojené k internetu mohou odesílat citlivá data na nežádoucí místa. Obrovský problém však podle NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) představují čínské soláry. A jelikož více jak 90 % všech instalovaných zařízení pochází z Číny, hrozba je vysoká. Tato zařízení mohou být v určitých případech spravována na dálku přímo z území výrobce a mohou být prostředkem koordinovaných hromadných útoků nebo vzdálených povelů střídačů. Dokonce může dojít až k ohrožení stability celé distribuční sítě a blackoutu.

Architektonické studio Lehrer Architects společně se stavebním odborem města Los Angeles navrhlo a spolupodílelo se na výstavbě „komunitního“ projektu pro lidi bez domova. Úzký a nevyužívaný pozemek proměnili ve vesničku barevných domků. Které mají potenciál změnit životy k lepšímu.

Nová filtrační membrána má vyřešit problémy s kombinovaným znečištěním vody při čištění odpadních vod v průmyslových oblastech, v rozvojových zemích i za krizových situací. Pomoci má v oblastech postižených přírodními katastrofami i při válečných konfliktech, kdy je kromě čisté vody omezený přístup i k elektrické energii. Svou novou technologii představili vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB – Technické univerzity Ostrava v prestižním časopisu Chem.

Prosklená chatka stojící na pilotech vyrostla u rakouského Hainburg an der Donau, navržena však byla českým architektem Janem Tyrpeklem. U něho je známa tendence k maloformátovým stavbám zasazeným do krajiny. Běžný je i kombinovaný rezidenční účel takových staveb, ale hlavně výhledy umocněné vyvýšením objektu. Ne nadarmo je v jeho repertoáru třeba i zateplený glampingový posed. Tyrpeklovy projekty se vyznačují minimalistickou čistotou, přírodními materiály a unikátními pobytovými zážitky. A právě i rakouská prosklená chatka vznikla jako požadavek vytvořit unikátní zážitky z pobytu v přírodě.

Svilušky. Jen to jedno slovo stačí k tomu, aby se vám udělalo mdlo. Pokud vám totiž záleží na vašich pokojových rostlinách, mít svilušky je opravdu pořádný problém. Pro vás i vaše rostlinky. Kobylky, mor, neštovice? Ani ty nezní příjemně, ale svilušky jsou pro pěstitele pokojovek jako za trest. Poradíme vám, co se s nimi dá dělat.

Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.

Na tom, že ve velšském Ceredigionu mají tři mosty, zase tolik divného není. I když je to vesnička malinká, nemá ani pět stovek obyvatel, leží v docela hornatém kraji, plném soutěsek a roklí. Trojice mostů by zde tedy dávala smysl. Ovšem to, že všechny tři stojí na jenom a tom samém místě, si už vysvětlení zaslouží.

Nic proti místním, ale Borová Lada zní spíše jako diagnóza, než jako adresa. Vesnice na konci světa a poslední výspa civilizace, dobrá ke strávení dovolené v přírodě. Nikoli však k bydlení. Nu, a právě tyto ne úplně lichotivé představy nyní narušuje projekt architektů ze Studia Plyš.

Vložíte do mikrovlnky pokrm, necháte ohřát, vyjmete a půlka jídla je studená a půlka horká. Tekuté pokrmy můžete promíchat a mikrovlnku ještě na chvíli zapnout, ale ostatní? Jak je takový rozdíl možný? Odpovědí jsou stojaté vlny, dají se však elegantně obejít. Jak?

Není to omyl, i když se většinou říká: „Pojedeme z kopce.“ O mostu mezi japonskými prefekturami Šimane a Tottori si ale lidé zvykli smýšlet jako o jedné velké klouzačce. I když tedy neprávem. K vizuální senzaci údajně nejstrmějšího mostu Asie totiž přispěla reklama.

Voda je pro ptáky po celý rok stejně důležitá jako krmivo. Nejméně vody se jim však dostává za mrazů a to je právě ta doba, kdy pozorný zahrádkář, který zároveň miluje ptactvo nebeské, naplní pítko čerstvou vodou. A pak to dělá po celou zimu. Problémem pítek je, že se voda i přes chladné počasí rychle kazí, protože ji ptáci rychle zaneřádí. Navíc ale také zamrzá. Stejně jako ostatní zdroje vody v okolí. Jak zamrzání vody v pítku omezit?

Je to sice jen velšský folklór, ale pradávný. A do jisté míry také opodstatněný. Když si dokážete postavit obydlí za jedinou noc, od soumraku do úsvitu, jsou prý vybudované stavení a pozemky kolem něj vaše. Nabyli jste je respektovaným způsobem. Tradičním právem, kterému ve Walesu dodnes říkají Tŷ unnos.

Na webu intersucho.cz interpretují současnou situaci jako paradox. Co se týká půdy, sucho není, ale co se týká vodních toků a hlavně přehrad, vody je málo. Jak si to máme vyložit? Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná. Řekl pro web ekolist.cz: „Průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila.“ Jak je ale možné, že voda nechybí právě půdě?

Mladý pár si přál změnit zanedbaný byt v nájemním domě z 60. let v moderní, světlý a společenský domov. Chtěli odstranit nahromaděný nábytek, otevřít dispozici a vytvořit prostor, který bude esteticky svěží, ale současně útulný. Zásadních změn se dočkala nejen kuchyň a obývací část, ale i vstupní zóna a propojení jednotlivých místností. Výsledkem je harmonický interiér, který propojuje funkčnost, komfort a neotřelé barevné řešení.

S promarněnou šancí na digitalizaci stavebního řízení spojenou s podobně zpackanou novelou stavebního zákona se po nových parlamentních volbách kurz zase otáčí. Propad stavebnictví a klesající počet stavebních řízení mají ukázat na neschopnost předchozí vlády a nastolit staronový návrh řešení. Sloučení stavebních úřadů do jednoho centrálního superúřadu.

Projekt moderního domu Pupunha mění způsob, jakým se staví a vytváří ubytovací kapacity pro cestovní ruch v křehkých ekosystémech jihoamerických deštných pralesů. Ponechává si dojem architektonické senzace, ale přitom si počíná s velkou ohleduplností vůči svému okolí.

To si takhle Martin, Marek a Josefína postavili na Křivoklátsku místo chaty maringotku. Po čase ale zjistili, že jim již nevyhovuje. Nechali si proto navrhnout a postavit hned vedle maringotky chatku, ale ne jenom tak ledajakou. Vlastně jde o starou halu, která však má většinu svých původních vlastností zakrýt, načež se stane chatou. A maringotka? Ta bude sloužit pro uměleckou hudební tvorbu. Na pozemku zůstane.

Jak postavit nový domov, aniž by člověk přerušil pouto s minulostí? V Mesão Frio našla jedna rodina řešení: svůj dům nechala vyrůst přímo uvnitř ruiny, která kdysi patřila jejich předkům. Architekti tak vytvořili jedinečný projekt, kde se vzpomínka proměňuje v prostor k životu. A kde minulost není překážkou, ale základem nového začátku.

Bez recepce, bez personálu, ale s maximálním komfortem. Hotel Hi Inn Self-Service v čínském Ningbo představuje nový typ ubytování, který spojuje nízké náklady s vysokou efektivitou. Architekti ze studia Vermilion Zhou Design Group vsadili na modulární princip a samoobslužnost. A ukázali, že jednoduchost se vyplácí.

Bydlení pro celou rodinu za cenu chytrého telefonu? Tak se dá ve zkratce popsat projekt architektů ze studia Blue Temple. Lidem postiženým přírodními katastrofami dávají levné domky novou šanci na důstojný život.

Novou prosklenou útulnu, která má dokázat, že i moderní architektura dovede splynout s přírodou, navrhl italský ateliér CRA. A zajímavý je jak samotný vznik objektu, tak jeho osud. Včetně příběhu mediálního. Z hlediska čistě fatalistického totiž designeři vyšli z 3D scanu skaliska, kterému navrhli útulnu na míru. Ta se představí v ulicích Milána během zimní olympiády a po ní bude pomocí helikoptéry přesunuta na své finální stanoviště, kde má sloužit několik lidských generací.

V nadmořských výškách, které Sněžku překonávají dvakrát, se nároky na prostor snižují. A naopak vzrůstá poptávka po udržitelných řešeních a soběstačnosti, ochota s přírodou spolupracovat a obdivovat se jí. Právě tento dům tyto jednoduché principy vystihuje.

Z čela je jedna z posledních chalup před Jizerkou nenápadná. Nepopře, že zde stojí více jak 100 let, do krajiny a okolní zástavby patří a její staré srdce zůstalo při rekonstrukci zachováno. Jak celkový vzhled, tak vůně smrkového dřeva, zatuchlý chlad žulových bloků a praskání polínek v kamnech. Druhá strana chalupy však ukazuje něco nebývalého. Nový obytný prostor vybudovaný z původní kůlny je celý prosklený. Ano, obývák oddělují od krajiny a počasí jenom tabule skla. Prostor pak uvnitř ohřívají ohromná sálavá kachlová kamna.

Původní dům inspirovaný španělským obrozením dostal po desetiletích novou podobu. Architekti ze studia Current Interests se rozhodli pro radikální, ale promyšlené řešení: nahradili klasickou omítku fasádou z ručně vyráběných terakotových dlaždic. Tradiční materiál se tak stal základem současné architektury.

Státní fond životního prostředí České republiky dočasně uzavřel 8. a 10. listopadu 2025 příjem žádostí o dotace z programu Nová zelená úsporám. Jeho hlavním cílem bylo zajistit postupné snižování energetické náročnosti budov a tím zlepšit stav životního prostředí a výrazně stimulovat ekonomiku státu podporou stavebnictví. Dostupné finanční prostředky však byly vyčerpány. Došly a nové se ještě nenašly. Uzavření příjmu žádostí bylo sice označeno jako dočasné, není však jasné, kdy dojde k obnově fungování programu. Odborníci se pouze shodují a považují za potřebné, aby tento program i nadále pokračoval bez dlouhého přerušení a s potřebným finančním zajištěním. Co k tomu kdo řekl?

Alej dubová, platanová, březová, sakurová, lipová, javorová, břestová, jírovcová a jiné? Prastará nebo nedávno vysazená? Celkem bylo v letošním 15. ročníku ankety Alej roku nominováno 59 alejí ze čtrnácti krajů České republiky. Kterou z nich si vyberete? Hlasovat pomocí online formuláře můžete ZDE.

Pod tlakem developerů se veřejné projednávání jejich projektů může změnit v nerovný boj, kde jsou zneužívány zákonné mezery, používají se metody manipulace, falešné participace i zastrašování. Seznamte se s 25 nejčastějšími praktikami, které se opakují napříč developerskými kauzami. Poznejte je, pojmenujte je a nenechte se zastrašit! Seznam praktik připravila na základě svého výzkumu organizace Arnika, která spojuje od roku 2001 lidi usilující o lepší životní prostředí.

Projekt House 64 se netýká ani tak domu, jak by jeho název napovídal. Je ale o jednom bytě, který se v tom domě na předměstí madridského Carabanchelu nachází. Skromně zařízenému interiéru z 60. let zde architekti vdechli nový život.

Konec novodobé Babylónské věže? Financial Times právě referovaly o konci saudskoarabského snu Muhammada bin Salmána o utopickém městě Neom a projektu The Line (Čára). Co tento sen ničí? Především zákony fyziky a financí. Ovšem také špatná příprava a představy o možné realizaci pouze z vizualizací, nikoli studií proveditelnosti. Práce tisíců architektů, inženýrů a jiných odborníků přichází nazmar. Něco se nakonec postaví, ale co to bude?

Koupelna už dávno není jen technickým prostorem pro hygienu. Podle architektky Lívie Kolaříkové bychom ji měli vnímat jako osobní útočiště, kde se propojuje design, funkce a emoce. V nové epizodě podcastu ČESKÉSTAVBY.cz zaznívá inspirativní myšlenka: koupelna by měla oslovit všech pět lidských smyslů.

Vodní příkop, ke kterému středověcí stavitelé zapomněli dostavět hrad? Anebo nástraha v cestě, důmyslná past na opravdu neopatrné řidiče? Pohled na „zavodněnou stavbu“ lemující silnici u anglického Roystonu se podbízí mnohým výkladům. Ve skutečnosti je to však nádherný střípek zapomenuté historie.

Výběr nových oken není jen o barvě rámu nebo počtu skel. Téma, které se zdá na první pohled jednoduché, má řadu praktických i technických úskalí. V podcastu ČESKÉSTAVBY.cz se o nich rozpovídal odborník Pavel Stoklasa, který má s výrobou a vývojem okenních systémů bohaté zkušenosti.

Začneme návodnou otázkou. Jak byste postupovali, pokud byste měli sami vymyslet způsob, jak nejlépe osvětlit neznalým turistům něco z historie vašeho města či vesnice? Jakou metodu, prostředky, byste k tomu asi zvolili? Možností se nabízí hodně. V litevském Šilutė vás ale donutí koukat se při cestě městem pod nohy.

Při rozhodování, z jakého materiálu postavit rodinný dům, stojí většina investorů před stejnou otázkou: dřevo, nebo cihla? Pojďme se na obě varianty podrobněji podívat.

S novou topnou sezónou opět eskaluje inzerce souvisejících témat. A někdy může jít až o hranici zneužívání motivu strachu, pokud si podnikatelé v oboru uvědomí nějakou „díru na trhu“. Vlastně oblast, která se zdá být nevyplněnou a přitom nejlépe zároveň hrozí možné legislativní postihy. Tentokrát chceme upozornit na problematiku kontrol systému vytápění stanovených zákonem č. 406/2000 Sb. a vyhláškou č. 38/2022 Sb., které jsou zaměřeny na bytové domy a tedy obvykle SVJ. Zeptali jsme se Zlaty Botero Vaškové, jednatelky online portálu sousede.cz, zaměřeného na správu a komunikaci domů a SVJ, zda se SVJ mají něčeho obávat.

Možná byla přetížená síť, možná bylo někde třeba odpojit rozvodnu, transformátor. Nebo hlavní jistič. Možná se někde pustili do oprav vedení. Anebo dráty zpřetrhala poslední vichřice. Není to něco, co by se nemohlo stát. Výpadky elektřiny se prostě dějí. A vy znenadání čelíte situaci, že sice máte ledničku plnou jídla, ale sama lednička bez elektřiny zkrátka nefunguje. Co s tím?

Památkově chráněný secesní dům v pražském Karlíně z roku 1909 prošel citlivou rekonstrukcí. Domu na adrese Sovova 3 byly obnoveny původní detaily, architekti se totiž inspirovali původní podobou budovy a jejími prvky. Především však byly zrekonstruovány společné prostory i byty a dokonce přibyly 2 nové byty mezonetové. Představíme si na fotografiích i textem jeden z nich, prostorný 4+kk, který propojuje kouzlo starého domu s komfortem moderního bydlení.

Práci se špinavým nádobím asi nikdo úplně nezbožňuje, a tak si ji usnadňujeme, jak to jen jde. Proto taky někdy necháváme mastné nebo špinavé talíře a hrnce odmáčet ve dřezu. Po takové lázni z nich pak nečistoty jdou skutečně lépe dolů. Jenže úplně rozumný nápad to není. Kvůli bakteriím.

Barva je jedním z nejsilnějších nástrojů architektury v interiérech. Dokáže definovat prostor, ovlivnit jeho vnímání a proměnit náladu místnosti bez nutnosti fyzických zásahů. Ve světle současného minimalismu, který často spoléhá na neutrální paletu, představuje práce s výraznými odstíny způsob, jak vrátit interiérům identitu a individualitu. Dobře zvolená barva může nahradit zdi, zvýraznit funkční zóny nebo prostě přinést každodenní radost.

Naše představa génia bývá obvykle spojena s rovnicemi a experimenty. Ne s betonem a okny. Přitom právě architektura nás obklopuje každý den. Slovutný architekt Le Corbusier byl jedním z těch, kteří ji dokázali proměnit v manifest moderního myšlení. A zároveň nám ukázal, že i génius se může pořádně mýlit.