Lovely Home

Topení je dnes jednou z největších položek rodinného rozpočtu, ať už máte plynový kotel, elektrické vytápění, tepelné čerpadlo nebo radiátory v bytovém domě. Dobrou zprávou je, že úspora tepla není o tom, že budete doma mrznout. Většina úspor vzniká díky chytrému nastavení, drobným úpravám a lepším návykům, které nijak nesnižují komfort bydlení. Tento článek vám ukáže, kde teplo nejvíce uniká, jak topit efektivněji a jak může každá domácnost snížit spotřebu i o desítky procent. 1. Optimální teplota v místnostech: Základ úspor bez ztráty komfortu Většina domácností topí víc, než je potřeba. Každý jeden stupeň teploty navíc může zvýšit náklady na vytápění o 5–6 %. Ideální teploty se liší podle místnosti. Vyplatí se zkontrolovat, zda termostaty opravdu měří teplotu správně. Pokud jsou schované za záclonou nebo poblíž radiátoru, mohou ukazovat zkreslené hodnoty a přetápět místnost zbytečně. 2. Větrejte krátce, ale intenzivně Větrání je důležité, ale pokud zůstane okno vyklopené půl dne, uteče vám obrovské množství tepla. Správný postup je otevřít okno dokořán na pět až deset minut, vytvořit průvan a nechat intenzivně vyměnit vzduch. Stěny a nábytek zůstanou teplé, takže se prostor po zavření okna rychle ohřeje. 3. Termostatické hlavice: Malá investice, velký rozdíl Moderní termostatické hlavice umožňují přesně řídit teplotu v každé místnosti. Pokud máte klasické ruční hlavice, často topíte i tam, kde to není potřeba – například v ložnici během dne nebo v chodbě.Chytré hlavice dokáží automaticky snížit teplotu, když odjedete z domu, a opět ji zvýšit těsně před návratem. Díky tomu se topí jen tehdy, kdy je to skutečně nutné. 4. Udržujte volné radiátory Radiátor, který je zakrytý záclonou, nábytkem nebo dekou, ztrácí většinu své účinnosti. Teplo se nedostává do prostoru a topení musí běžet déle, aby vytopilo stejnou plochu. Radiátory by měly mít kolem sebe volný prostor alespoň dvacet až třicet centimetrů. Pokud máte radiátor pod oknem, pomůže i odrazová fólie mezi zdí a radiátorem, která odráží teplo zpět do místnosti. 5. Zkontrolujte těsnění oken a dveří Úniky tepla patří mezi největší zdroje zbytečných nákladů. I malé netěsnosti oken mohou způsobit výrazné ochlazování. Moderní těsnění na okna není drahé a jeho instalace trvá jen několik minut. 6. Rolety, žaluzie a závěsy: Levná pomoc proti únikům Zatažené rolety nebo závěsy dokáží udržet uvnitř více tepla. Ráno je ideální nechat slunce ohřát interiér a večer okna zakrýt. Hustější závěsy fungují jako jednoduchá tepelná izolace a mohou teplotu udržet o několik stupňů vyšší bez zapnutého topení. 7. Topení podle režimu dne: Nepřetápějte zbytečně Nejčastějším důvodem vysokých účtů za topení je dlouhodobé přetápění. Zvlášť v době, kdy je domácnost prázdná. Pokud odcházíte ráno do práce, topení může teplotu automaticky snížit a opět zvýšit až před návratem. V noci většině lidí vyhovuje nižší teplota. Tělo lépe odpočívá a topení pracuje efektivněji. Úspora se projeví už během prvního měsíce. 8. Podlahové topení: Jak ho používat úsporně Podlahové topení má nízkou spotřebu, ale reaguje pomaleji. Proto je důležité nenastavovat ho příliš vysoko a nedělat prudké změny teplot.Ideální je udržovat stabilní teplotu v celém dni s mírně nižší hodnotou přes noc. Náhlé zvyšování teploty spotřebuje mnohem více energie než rovnoměrný chod. 9. Tepelné čerpadlo: Efektivní, ale jen při správném nastavení Pokud používáte tepelné čerpadlo, hlavní zásada zní: nízká teplota vody v topení = vysoká účinnost. Podlahové topení je pro tepelná čerpadla ideální. U radiátorů pomůže přizpůsobit teplotní spád, snížit průtok a nastavit ekvitermní regulaci. Úspore

Postel je dominantou každé ložnice a má přímý vliv na to, jak se na ní vyspíme. Při jejím pořizování se zamýšlejte nad její šířkou, délkou i výškou. Správně vysoká postel má spoustu výhod. Jaké výhody to jsou? Výšku postele vybírejte s ohledem na výšku postavy. Lidé menšího vzrůstu z vysoké postele při sezení nohama nedosáhnou na zem a vysocí lidé se zase zbytečně namáhají při vstávání. Jak vybírat zařízení ložnice, jaká výška je ideální a jak jí docílit? Jaká je ideální výška postele Výška postele je individuální parametr a odvíjí se od vaší výšky. Obecně však odborníci doporučují postel s výškou ložné plochy 45 až 55 cm. U seniorů může být postel o 10 cm vyšší. Nízké postele mají výšku rámu 30 až 35 cm nad zemí. Standardní postele mají rám asi 40 až 45 cm vysoký. Zvýšené a vysoké postele mají maximální výšku rámu obvykle 50 až 55 cm. Sedněte si na postel. Při plném postavení chodidla na zem vaše koleno musí svírat pravý úhel. Pro koho je vhodná vyšší postel Matky ve vysokém stupni těhotenství Seniory Osoby s problémy s pohybovým aparátem Lidé s vysokým tlakem Výhody vyšší postele a vysoko položené ložné plochy Z vyšší postele se lépe vstává a pohodlně se do ní uléhá Ve výšce kolem 50 cm se méně víří prach, což ocení hlavně alergici Na vyšší posteli je větší teplo, které sálá od země směrem nahoru Ochrání vás před průvanem u země vzniklým mezi dveřmi a podlahou Výška rámu postele versus výška ložné plochy Při posuzování výšky postele je třeba nezaměňovat termíny. Výška rámu postele a výška ložné plochy je něco jiného. Rám postele je dán konstrukcí a nelze ji měnit. Výška ložné plochy je skutečná vzdálenost mezi zemí a horní plochou matrace. Dá se ovlivnit výškou použité matrace. Některé postele obsahují výškově stavitelné kování pro rošty, kterými upravíte postelový rošt a výši ložné plochy. Výběr matrace podle hloubky rámu postele Pokud potřebujete udělat vysokou postel z nízké postele, zkuste si pořídit dostatečně vysokou matraci. Nezapomeňte zohlednit i zápustnou hloubku rámu vaší postele, ať je výběr kvalitní matrace dokonalý. Jde o vzdálenost horní hrany bočnice po horní hranu roštu. Při správné volbě vám matrace z postele nebude padat a ani se v ní neutopí. Bočnice by měla krýt nejméně čtvrtinu matrace, abyste zabránili jejímu případnému vypadnutí. Matrace s výškou 20 cm musí být nejméně 5 cm kryta bočnicí. Pokud máte vysoké bočnice a nízké matrace, rám postele bude nepříjemný při odpočinku. Pokud máte v ložnici televizi, výška televize v ložnici je jiná než třeba v obýváku. Jakou zvolit výšku matrace V závislosti na zvoleném rámu můžete matrace vybírat ve výškách od 12 cm do 40 cm, někdy i vyšší. Pro dospělého člověka je doporučeným standardem výška matrace minimálně 18 až 22 cm, aby byla schopna absorbovat hmotnost uživatele. Matrace o výšce 24 cm a vyšší poskytují vyšší komfort spánku. Při výběru matrace nezapomeňte, že musí být alespoň ze čtvrtiny výšky zapuštěna do rámu postele. The post Správná výška postele: Dejte na doporučení odborníků appeared first on Lovely Home.

Pokud máte dům, je třeba řešit revizi na plyn, elektřinu, kotel, komín i hromosvod. Pokud nemáte revizi hromosvodu, po zásahu bleskem do domu nedostanete od pojišťovny vůbec nic. Normy na hromosvod Domy jsou dnes chráněny hromosvody, které v polovině 18. století vymyslel Prokop Diviš a první z nich postavil v Příměticích u Znojma. I když je princip stále stejný, i hromosvody prošly vývojem a musí splňovat určité normy, které určují i četnost revizí a toho, kdo je může provádět. Kdo může dělat revizi hromosvodu Revizi hromosvodu misí dělat licencovaný odborník, tedy revizní technik. Pokud už byl hromosvod revidovaný dříve, je nutné ukázat technikovi revizní zprávu nebo revizní zprávu o instalaci hromosvodu. Podle ČSN 331500 čl. 4.2 je zpráva závazným podkladem k provedení nové revize zpráva o předchozí revizi. Obsahem revize je prohlídka soustavy bleskosvodu, její kompletnost, nepřerušení, zkoušení spojů, zjištění stavu uzemnění a měření zemního odporu. Proč provádět revize Správně fungující hromosvod, přesněji bleskosvod, který zasáhne blesk, uměle svede jeho výboj do země. Tak zabrání případnému vzniku požáru, poškození objektu i elektrických a datových rozvodů v budově i újmě na zdraví. Dnes už je revize hromosvodu běžnou součástí protipožární ochrany. Jaké jsou typy revizí Jak často provádět revizi hromosvodu Hromosvod není na rodinném domě povinný, pokud si ho ale nainstalujete, musí být na 100 % účinný, jinak znamená pro dům větší ohrožení než jeho absence. Provádějte proto revizi hromosvodu stejně jako třeba revize kotle. Hromosvody zřízené do 1. 2. 2009 vyžadují revizi 1x za 5 let a u objektů z hořlavých materiálů každé 2 roky). Na systém ochrany před bleskem a přepětím instalovaný po 1. 2. 2009 je pro rodinné a bytové domy vyžadována vizuální kontrola každé 2 roky a úplná revize každé 4 roky, u kritických zařízení ochrany je nutná celková revize 1x ročně. Cena revize je dle stavu a velikosti kolem 2 000 Kč. Co musí obsahovat revizní zpráva Dejte si pozor na práci revizních techniků. Revizní zpráva podle zákona nemusí obsahovat popis problémů a potřebných úprav pro nastolení podmínečného stavu. Revizní technik vám po změření většího odporu může vystavit negativní osvědčení a odejít. Dbejte tedy na to, aby vám bylo známo, co je třeba na hromosvodu opravit. Technik by vám měl sdělit předběžnou cenu opravy, ke které přičte cenu revizní zprávy. Domluvte se s ním rovnou na opravě hromosvodu. The post Jak vypadá revize hromosvodů appeared first on Lovely Home.

Svíčky vytvářejí opravdu čarovnou atmosféru a zejména v adventním a vánočním období si to bez nich ani neumíme představit. Malé nehody s ukápnutým voskem se ale při vší opatrnosti stávají snad v každé domácnosti. Podívejte se, co dělat, když vám vosk ukápne na ubrus, koberec či na dřevěnou desku stolu. Jak odstranit vosk z oblečení a textilu Do textilií se vosk vpije a nejde jen tak setřít, i když ho předem nahřejete. Nejprve dejte poškozenou látku voskem asi na půl hodiny do mrazáku. Potom ji vytáhněte a vosk oblým nožem seškrábejte. Podobným stylem se odstraňuje i smůla. Pak pomůže nejlépe žehlička a savý papír, ubrousky nebo papírové utěrky. Nejprve odstraňte co nejvíce ztuhlého vosku kulatým nožem, potom textilii podložte několika papírovými utěrkami a 2 přiložte i k materiálu shora. Postižené místo pak přejíždějte lehce zahřátou žehličkou. Roztavený vosk se bude postupně vpíjet do utěrek, které podle potřeby vyměňujte. Postup opakujte, dokud skvrna zcela nezmizí. Oblečení, ubrusy a další textilie nakonec dočistěte přípravkem na skvrny vhodným pro daný materiál. Oblečení či ubrus vyperte na nejvyšší teplotu, kterou daná látka dovolí a v případě bílé textilie přidejte i bělidlo. Jak odstranit vosk z koberce a pohovky V případě koberce nebo sedačky můžete vyzkoušet výše uvedený postup s žehličkou a ubrousky, anebo opět vyzkoušet vlhčené dětské ubrousky. Jak odstranit vosk ze skleněných a hladkých povrchů Z některých materiálů s velmi hladkým povrchem, jako je třeba sklo, se vosk dostává poměrně snadno, protože se přímo do nich nevpíjí. Odstraníme ho celkem snadno například příborovým nožem tak, abychom povrch nepoškrábali. Zůstane nám mastná skvrna, kterou vyčistíme mýdlovou vodou a octem, případně zabere i líh nebo vlhčené ubrousky, které v domácnosti využijete jako všestranný čistič. Jak odstranit vosk z umyvadla či vany Pokud si rádi svíčkami navozujete romantickou atmosféru v koupelně, možná potřebujete sundat vosk z povrhu umyvadla nebo vany. Použijte plastovou kartu nebo nějaké jinou plastovou škrabku. Pokud vosk nechce povolit, můžete jej zkusit rozehřát a uvolnit horkou vodou. Podobně můžete odstranit i silikon. Jak odstranit vosk z nábytku a dřevěných ploch Vosk z nábytku, dřevěné plochy stolu či podlahy a jiných dřevěných ploch odstraníme šetrně tak, že ho zlehka nahřejeme fénem, až vosk změkne a rozpustí se. Pak ho setřeme hadříkem a na zbylou mastnotu použijeme některý z výše zmíněných domácích odmašťovačů. Jak odstranit vosk z vlasů Pokud se vám vosk dostal na vlasy, je třeba jej šetrně odstranit. Jestliže je vosk blízko ke konečkům dlouhých vlasů, rozpusťte ho jednoduše pomocí horké vody. Pokud je blízko u kořínků nebo máte krátké vlasy, vosk uvolníte pomocí vmasírováním olivového oleje do pokožky. Jakmile se vosk dostatečně uvolní, dá se vyčesat nebo vymýt vodou. Vlasy si pak důkladně umyjte šamponem na vlasy. The post Jak odstranit vosk ze všech možných míst appeared first on Lovely Home.

Ceny energií stále patří mezi největší položky domácího rozpočtu. Dobrou zprávou je, že úspora elektřiny neznamená omezování, ale spíš chytřejší přístup k tomu, jak ji používáme. Z malých změn se může stát výrazná úspora – a ročně jde často o stovky až tisíce korun. Podívejme se, jak spotřebu elektřiny snížit bez ztráty komfortu. 1. Vyměňte klasické žárovky za LED osvětlení Staré žárovky přeměňují až 90 % energie na teplo, ne na světlo. LED žárovky spotřebují o 80–90 % méně elektřiny, mají delší životnost a navíc se dají ztlumit nebo řídit chytrými systémy. Pokud vyměníte všechna světla v bytě, může roční úspora přesáhnout i 2 000 Kč. Nezapomeňte také zhasínat tam, kde světlo nepotřebujete – jednoduché pravidlo, které má velký dopad. 2. Vypínejte spotřebiče úplně, ne jen do „standby“ režimu Televize, routery, nabíječky nebo mikrovlnky v pohotovostním režimu odebírají elektřinu neustále. Tzv. „standby spotřeba“ může tvořit až 10 % celkové spotřeby domácnosti. Řešením je vypínat přístroje úplně, ideálně pomocí prodlužovaček s vypínačem. Úspora může být 500–1000 Kč ročně – jen za to, že přestanou svítit malé kontrolky. 3. Moderní spotřebiče znamenají nižší účty Starší lednice, pračky nebo myčky mohou spotřebovat i dvojnásobek energie oproti novým modelům s energetickou třídou A nebo B. Při nákupu se proto dívejte nejen na cenu, ale i na údaj o roční spotřebě (kWh/rok). Například výměna desetileté lednice za moderní může přinést úsporu 200–400 Kč ročně, a pračka s úsporným motorem dokonce víc.Kromě nižší spotřeby nové spotřebiče bývají tišší a šetrnější k prádlu či nádobí. 4. Vařte a pečte efektivně Velká část energie padne na vaření a ohřev. Používejte pokličky, správně zvolenou velikost plotýnky a hrnce s rovným dnem – ušetříte až 30 % energie. Indukční varná deska je úspornější než klasická, protože ohřívá přímo nádobu, ne okolí. Při pečení zase využijte zbytkové teplo trouby – vypněte ji 5–10 minut před koncem a neotvírejte dvířka zbytečně. 5. Využívejte chytré zásuvky a časovače Chytré zásuvky dokážou měřit spotřebu jednotlivých zařízení a automaticky je vypínat v době, kdy nejsou potřeba. Pomocí aplikace v telefonu můžete řídit světla, topení nebo klimatizaci i na dálku. Časovače se hodí třeba pro bojler, který nemusí běžet celý den – pokud ho nastavíte jen na ranní a večerní ohřev, spotřeba klesne i o 30 %. 6. Ohřev vody – skrytý žrout elektřiny Bojler bývá jedním z největších spotřebičů v domácnosti. Nastavte teplotu na 50–55 °C, což je dostatečné pro běžné použití a zároveň úsporné. Vyšší teplota znamená zbytečné přehřívání vody a ztráty tepla. Pokud máte noční tarif (nízký tarif D25d nebo D26d), nastavte ohřev právě na tuto dobu – elektřina je v noci levnější. 7. Praní a mytí s rozumem Praní na 60 °C spotřebuje téměř dvojnásobek energie než praní na 40 °C. Moderní prací prostředky si přitom poradí i s nižší teplotou. Pračku i myčku se vyplatí pouštět až po naplnění, nikoliv napůl prázdné. Zapněte funkci „eco“ – prodlouží čas mytí, ale sníží teplotu vody a celkovou spotřebu. 8. Zateplení a efektivní topení I když jde o větší investici, zateplení domu, výměna oken a dveří mohou výrazně snížit potřebu elektřiny na vytápění i chlazení.Pokud topíte elektrickými přímotopy, vyplatí se přechod na tepelné čerpadlo nebo infrapanely s termostatem – jejich spotřeba je několikanásobně nižší. Každý stupeň dolů na termostatu přináší úsporu přibližně 6 % energie. Skvělým doplňkem pro dlouhodobé úspory je solární elektrárna (FVE). Fotovoltaické panely dokážou pokrýt značnou část spotřeby domu, zejména v letních měsících. Pokud se

Každý z nás už někdy používal sekundové lepidlo. Většinou lepí dobře a opravdu rychle, ale když si s ním ušpiníte ruce nebo vám někam ukápne, je malér. Podívejte se, jak se ho co nejdříve zbavit. Můžete sice zakoupit odstraňovač vteřinového lepidla, ale většinou jej nemáte po ruce. Existuje proto hned několik způsobů, jak lepidlo z některých povrchů odstranit. Jak odstranit vteřinové lepidlo? Jak odstranit vteřinové lepidlo ze dřeva zkuste to nehtem – pokud vám sekundové lepidlo ukápne ve slabší vrstvě, zkuste ho nejdříve odstranit nehtem a jednoduše seškrábnout aceton – jestliže se dostala kapka lepidla na lakované dřevo, vezměte kousek hadru, namočte do acetonu, krouživými pohyby otírejte místo, pak pomocí gumové špachtle lepidlo odloupněte a dřevo omyjte mýdlovou vodou obroušení – jestliže je na dřevě lepidla opravdu hodně a odstranění nefunguje, vezměte smirkový papír, dřevo opracujte, lepidlo odstraňte, dřevo očistěte a pak nalakujte Jak odstranit vteřinové lepidlo z látky Látku zasaženou lepidlem namočte do vody a důkladně vymáchejte. Většina lepidla se po chvilce uvolní. Pokud to nepomůže, podobně jako u dřeva zkuste aceton. Jak odstranit vteřinové lepidlo z plastu Vezměte čistý líh a malý hadřík, který do lihu namočte a otírejte místo potřísněné lepidlem, dokud nebude měkké. Pak je zkuste sloupnout. Zbytky lepidla odstraňte hadříkem namočeným v saponátu. Jak odstranit vteřinové lepidlo ze skla Použijte žiletku a kousek po kousku lepidlo odškrabujte tak, aby se sklo nepoškrábalo. Jakmile bude lepidlo pryč, jemný hadříkem a vodou s mýdlem skleněnou plochu omyjte. Jak odstranit vteřinové lepidlo z kůže horká voda – do misky dejte horkou vodu a ponořte do ní prsty nebo celé ruce, ty se ve vodě začnou potit, dojde k vylučování mastnoty a ta postupně lepidlo od kůže oddělí olej – prsty s lepidlem ponořte do misky s olejem, nechte lepidlo uvolnit a sloupněte sůl – do malé misky dejte 3 lžíce soli a trochu vody, hustší kaší mněte postiženou kůži, ruku opláchněte, nasypte do dlaně 2 lžíce soli, mněte prsty bez vody a lepidlo odlupujte aceton – použijte stejný postup jako u dřeva, můžete použít i odlakovač na nehty s obsahem acetonu Neodborné odstranění lepidla může způsobit problém. Na oblečení či nábytku může dojít k poškození, na kůži zase většinou k podráždění kůže, které se ale velmi rychle vytratí. Při odstraňování vteřinového lepidla i silikonu proto postupujte pomalu a šetrně. Pokud chcete mít jistotu, můžete si pořídit ke vteřinovému lepidlu i jeho odstraňovač. The post Jak odstranit vteřinové lepidlo odkudkoliv appeared first on Lovely Home.

Určitě jste už někdy slyšeli o psychologii barev. Každá barva navozuje konkrétní emoce. Nesmíme opomíjet ani estetiku. Jak sladit tyto dva aspekty v kuchyni? Zeleně či modře vymalovaná kuchyně Zeleně vymalovaná kuchyně může na někoho působit sterilním dojmem, ale hodně záleží na odstínu. Když jej správně zvolíme, dodá místnosti vřelost, útulnost, klid a pohodu. Odstíny zelené si často podvědomě spojujeme s jídlem. Působí velmi svěže a nenuceně, navíc pomáhají lépe trávit jídlo. Modrá barva evokuje chlad, takže i zde hodně záleží na odstínu. Pokud chcete zhubnout, potlačuje chuť k jídlu. Červená i vínová kuchyně Červená barva je často považována za symbol ohně, vášně, erotiky, ale i agresivity a síly. Navíc podporuje chuť k jídlu, čímž je pro kuchyň ještě více zajímavá. Podporuje také tvorbu červených krvinek a zrychluje metabolismus. Nesmí však být ani moc křiklavá, ani moc tmavá, jinak působí příliš vyzývavě. Doporučuje se kombinace s bílou barvou a světlými doplňky. Pokud se vám zdá červená moc výrazná, volte vínovou nebo fialovou, včetně odstínu lila. Oranžová či žlutá kuchyně Oranžová barva je další vhodnou variantou do kuchyně. Povzbuzuje chuťové buňky a pobízí ke komunikaci. Pokud se scházíte s rodinou u večeře či víkendového oběda a vzájemně sdílíte, jaký jste měli den, v oranžové kuchyni bude panovat soudržnost a dobrá nálada. Stejně tak i žlutá barva v kuchyni zaručeně pomůže navodit tu správnou atmosféru a přitom bude působit neotřele. Kuchyně v tmavých barvách I kuchyně vyvedená v tmavých barvách může být krásná, jen si musíte dát více práce s jejím laděním a kombinováním barev. Oblíbené jsou odstíny hnědé a přírodního dřeva. Ty se často kombinují s béžovou barvou. Jak nás barvy ovlivňují Bílá – neutrální, působí klidně, vyváženě, prostor zvětší a prosvětlí. Je barvou ideálů, pravdy a dokonalosti. Ve velkých plochách může působit sterilně. Žlutá – stimuluje, podporuje kreativní myšlení, paměť i optimismus, místnost prozáří, rozveselí a zahřeje. Dá se kombinovat hlavně s pastelovými barvami. Oranžová – barva energie, zlepšuje pozornost, kreativitu, zdraví i optimismus a prozáří prostor. Dodá odvahu a povzbudí chuť k jídlu. Je pěkná se zelenou. Červená – plná energie a vášně, vzbuzuje chuť k jídlu i životu, je dominantní, může vysilovat a vyvolávat úzkost a deprese. Vhodná s šedou a bílou. Zelená – pro dobrou náladu, pohodu, klid a optimismus. Navíc snižuje vnímání hluku. Dobře vypadá vedle odstínů žluté a šedé barvy. Modrá – přináší uvolnění, klid, harmonii, moudrost, inspiraci a čestnost. Uvolní stres a napětí. Zvýrazní ji žlutá, oranžová, zelená i fialová. Fialová – je barvou duchovna, moudrosti, inteligence i vášně. Záleží na odstínu, skvěle vypadá v kombinaci s pastelovými spíše chladnými barvami. Hnědá – uklidňuje, zmírňuje napětí, nerozptyluje a navozuje klid. Oživit ji můžete světle modrou nebo svěží zelenou barvou. Šedá – neutrální, sama o sobě může působit nadčasově a elegantně a skvěle se doplňuje zářivé a energií nabité barvy. Černá – nápadná a někdy depresivní, vhodná na doplňky. Kombinujte ji s optimistickými barvami, třeba oranžovou a žlutou. Barvy, které umí opticky zvětšit i zmenšit místnost Mezi vhodné neutrální odstíny patří odstíny šedé, béžová a hnědé. Intenzivnější barvu by měla mít jen jedna stěna. Do menších místností volte světlé odstíny barev, ve velkých a vysokých prostor můžete prostřednictvím tmavších barev snížit strop nebo prostor opticky zmenšit. Teplé odstíny barev prostor zahřívají, opticky ho zmenší, aktivují smysly a vzbuzují činorodost. Studené odstíny barev naopak místnost zvětšují, ale současně i ochlazují, což může ochladit i em

Avokádo obsahuje zdravé tuky a vlákninu. Vyzkoušejte výbornou avokádovou pomazánku třeba s cibulí nebo Lučinou, která je hotová během pár minut. Receptů máme daleko víc, vyzkoušet můžete i smoothie z avokáda. Jak vyndat pecku z avokáda Pokud nevíte, jak si s avokádem a peckou uvnitř poradit, nezoufejte. Rozkrojení avokáda a vyjmutí pecky je se správným postupem hračka. Podélně plod nakrojte kolem pecky a krouživým pohybem v obou dlaních od sebe jednotlivé poloviny oddělte. Do pecky opatrně zasekněte nůž a otočte ho jako páku. Pecka jde snadno ven a můžete se díky ní pustit do pěstování avokáda z pecky. Avokádová pomazánka Suroviny: 1 avokádo 2 vejce uvařená natvrdo cibule sůl pepř Postup přípravy receptu: Avokádo rozmačkáme vidličkou, přidáme k němu uvařené a vychlazené vejce a také rozmačkáme. Můžete směs rozmíchat i mixerem. Dochutíme solí, pepřem a najemno nasekanou cibulí dle chuti. Naprosto jedinečná je ta fialová. Pomazánka z avokáda s Lučinou Suroviny: avokádo smetanový sýr Lučina sůl pepř citronová šťáva Postup přípravy receptu: K rozmačkanému avokádu prolisujte do misky česnek. Pokud nemáte lis na česnek, snadno ho utřete i nožem a trochou soli. Prkýnko posypte solí a nožem do ní postupně plochou položeného nože oškrábejte stroužek česneku. Sůl udrží česnek na místě a nebude se vpíjet do prkýnka. Utřený česnek s avokádem vidličkou rozmačkejte na kaši. Rozmačkané avokádo s česnekem zakápněte citronovou šťávou, aby avokádo nezačalo oxidovat a hnědnout. Ke směsi přimíchejte Lučinu, osolte, přidejte trochu pepře dle chuti a pomazánka je hotová. Pomazánka z avokáda s jogurtem, zakysanou smetanou či majonézou Ingredience: 1 avokádo ½ cibule 1 lžíce kysané smetany, jogurtu nebo majonézy sůl pepř 1 lžička citrónové šťávy Postup přípravy receptu: Vydlabejte avokádo, rozmačkejte ho vidličkou, přijdete ihned citrónovou šťávu, pak k němu přidejte na jemno nakrájenou cibulku, kysanou smetanu, jogurt nebo majonézu, podle chuti, opepřete a osolte. Vše smíchejte a můžete podávat. Ingredience: 1 avokádo 1 kelímek sýru cottage 1/2 ks papriky sůl pepř Postup přípravy receptu: Avokádo rozmačkejte vidličkou, papriku nakrájejte nadrobno a smíchejte s cotttage sýrem. Podle chuti můžete přidat sůl a pepř. Pomazánka je jednoduchá, chutná a zdravá. Pikantní pomazánka z avokáda Ingredience: 1 ks avokáda 1/2 ks limetky na šťávu 1 ks rajčete 1 až 2 ks chilli papričky sůl pepř Postup přípravy receptu: Avokádo oloupeme nebo vydlabeme do misky, zakapeme půlkou limetkové šťávy, aby avokádo nezhnědlo, vidličkou rozmačkáme na kašičku. Chilli papričky a rajče pokrájíme na malé kousky a pak smícháme s avokádem. Nakonec dochutíme solí a pepřem a dáme alespoň na jednu hodinu vychladit do ledničky. The post Nejlepší recepty na pomazánky z avokáda appeared first on Lovely Home.

Jedlá soda je velký pomocník v domácnosti, který vám pomůže při odstraňování pachů, skvrn, čištění mastnoty nebo drhnutí připálených hrnců nebo sporáku. Navíc je cenově dostupná, ekologická a vysoce účinná. Jedlá soda a soda na praní Jedlá soda obsahuje zcela odlišné látky. Jedlá soda či soda bicarbona je hydrogenuhličitan sodný a je pro zdraví neškodná. Oproti tomu soda na praní je uhličitan sodný a k jídlu a úklidu se opravdu nehodí. Dráždí oči i dýchací cesty, představuje však důležitou složku prášku na praní. Vaše prádlo vypere dokonale. Používá se i ke změkčení vody nebo k namáčení silně znečištěného prádla. Zamezuje také tvorbě vodního kamene. Jedlá soda jako lék Jedlá soda se dá využít k přípravě domácí kosmetiky. Jedná se o ekologickou a zdravotně nezávadnou variantu. Dá se z ní vyrobit přírodní deodorant, zmírňuje podráždění po poštípání hmyzem a hodí se i do koupele, kdy dokáže neutralizovat kyselost kůže, pach potu a přebytečnou mastnotu. Pokožku příjemně zvláční a dá se použít i jako peeling. Dokáže pomoci i na spoustu zdravotních neduhů. Jedlá soda na zuby Jedlá soda se dá využít jako zubní pasta. Tvoří totiž základní složku pro výrobu některých domácích zubních past. Stačí, když se smíchá jedlá soda a extra panenský kokosový olej lisovaný za studena v poměru 1:1. Můžete přidat i nějaký esenciální olej dle vlastní chuti. Třeba mátu, šalvěj nebo tea tree oil. Jedlá soda na žaludek Jedlá soda neutralizuje žaludeční kyseliny a ulevuje od pálení žáhy. Harmonizuje trávicí systém a tiší vředové bolesti. Stačí ½ lžičky sody rozmíchat ve vodě a vypít, nebo popíjet každé 2 hodiny až do odeznění potíží. Neužívejte víc než 5 lžiček denně, jinak dojde k narušení rovnováhy elektrolytů a kyselin v žaludku. Jedlá soda v těhotenství Lázeň s jedlou sodou skvěle pomáhá také proti oteklým nohám, které se často objevují v těhotenství. Je bezpečná je i pro těhotné ženy a chodidla krásně změkčí. Navíc dokáže odstranit zápach z nohou i bot. Jedlá soda na vlasy Na boj s lupy přidejte do běžné dávky šamponu trochu sody. Vlasy budou po umytí nádherně lesklé, dokonale zbavené všech kosmetických přípravků, mastnoty i lupů. Jedlá soda na hubnutí Jedlá soda pomůže k odstranění přebytečného podkožního tuku, podpoří metabolismus a má vliv na alkalické prostředí. Lžičku jedlé sody dejte do ½ šálku vody a přidejte citronovou nebo grapefruitovou šťávu. Pijte ráno na lačný žaludek a za 20 minut si dejte snídani. Čištění pomocí jedlé sody Smíchejte sodu s vodou v poměru 1:1. Čistící pasta má skvělé, mírně abrazivní účinky, díky čemuž efektivně odstraníte mastnotu ze všech ploch v kuchyni a připáleniny ze sporáku i nádobí. Je to dobrý způsob jak vyčistit troubu. Dá se použít i na nečistoty v koupelně. Účinnost pasty zvýšíte, když místo vody dáte ocet, kyselinu citronovou či citronovou šťávu. Tak odstraníte i vodní kámen, pach z lednice i plastových krabiček, prkének na krájení i odpadkového koše. Čištění odpadů V ucpaném odtoku v koupelně i v kuchyni stačí nechat působit 100 g sody bikarbony a zalít ji 200 ml octa. Po 15. minutách odpad zalijte horkou vodou. Postup opakujte dle potřeby. Podívejte se jak vyčistit odpady. Čištění trouby Pokud smícháte jedlou sodu s vodou na pastu, touto směsí vyčistíte i velmi špinavou troubu a sporák. Pastu stačí nanést na znečištěná místa a nechat asi 2 hodiny působit. Pak ji stačí setřít vlhkým hadrem. Stejným způsobem lze vyčistit hrnce, mikrovlnku, podlahu, dlažbu a obklady v koupelně. Čištění pračky Ptáte se, jak vyčistit pračku? Se sodou je to snadné. Pokud se navíc potřebujete zbavit skvrn z oblečení, k pracímu prášku přidejte 1 šálek sody a spusťte prací program. Prádlo bude zářivě

Zařízení dětského pokoje pro jedno dítě je výzva, ale pokud má pokoj sloužit hned dvěma dětem, stává se z něj opravdový projekt, který vyžaduje promyšlené řešení. Každé dítě potřebuje vlastní prostor, ale zároveň je nutné skloubit vše do jedné místnosti tak, aby byl pokoj funkční, útulný a podporoval, jak hraní, tak učení i odpočinek. Rozdělení místnosti, výběr vhodného nábytku a správné uspořádání jsou klíčové kroky, které rozhodují o tom, zda budou děti svůj pokoj vnímat jako příjemné místo, kde tráví čas, nebo jako prostor, kde se musí neustále přetahovat o místo a hračky. V tomto článku se podíváme na to, jak prakticky zařídit dětský pokoj pro dvě děti a na co nezapomenout. Rozvržení prostoru Základem je promyslet, jak pokoj rozdělit, tak, aby každé dítě mělo své vlastní zázemí. U menších dětí je vhodné, když je prostor spíše společný, aby spolu mohly sdílet hry i povídání. S věkem ale roste potřeba soukromí, proto je dobré myslet i na to, že časem bude nutné dětský pokoj alespoň částečně rozdělit. Pokud to velikost místnosti dovolí, lze ji opticky rozdělit na dvě části. Pomohou k tomu nejen skříně a regály, které slouží jako úložný prostor, ale i paravány nebo závěsy. Děti tak získají pocit, že mají své místo, i když zůstávají ve společném pokoji. Důležité je také správně rozmístit funkční zóny – prostor pro spaní, pracovní část a místo na hraní. Tyto tři zóny by měly být jasně vymezené, aby pokoj nepůsobil chaoticky. Postele a spaní Největším oříškem bývá vyřešení spaní. Pokud je místnost menší, často se nabízí palanda, která ušetří hodně místa. Moderní palandy bývají bezpečné, mají pevnou konstrukci a často i úložný prostor v podobě šuplíků. Horní lůžko je vhodnější pro starší dítě, zatímco mladší spí dole, kde je snadnější přístup. Pokud je prostor větší, mohou mít děti klasické samostatné postele. V tom případě je dobré postele umístit tak, aby si děti nekoukaly přímo do obličeje – například podél stěn nebo do rohu místnosti. Často se vyplatí pořídit postele s úložným prostorem, protože úschova lůžkovin, hraček nebo oblečení je v dětském pokoji vždy potřeba. Kromě samotné postele hraje roli i matrace. Pro správný vývoj zad je nutné pořídit matraci, která poskytuje dostatečnou oporu a není příliš měkká. Pokud mají děti odlišné potřeby nebo věk, nebojte se vybrat každému jiný typ matrace. Pracovní kout a učení Dětský pokoj není jen o hraní a spaní, ale i o učení. Každé dítě by mělo mít vlastní pracovní prostor, ať už jde o psací stůl, nebo alespoň pracovní plochu. Pokud je pokoj menší, dá se vyřešit jeden větší stůl, který je rozdělený na dvě části – každá se svou židlí a lampičkou. Židle musí být ergonomická, výškově nastavitelná a pohodlná, protože děti u ní stráví hodně času. Pro školní potřeby je praktické mít dostatek poliček, šuplíků nebo boxů. Každé dítě by mělo mít svou část, aby se předešlo zmatku a dohadům. Úložný prostor a organizace Pokoj pro dvě děti znamená dvakrát tolik věcí – od oblečení, přes hračky až po knihy a školní pomůcky. Proto je nutné mít dostatek úložných prostor. Skříně, police, boxy a kontejnery na hračky pomohou udržet pořádek. Skvěle fungují i postele s úložnými šuplíky, vysoké skříně až ke stropu nebo policové sestavy, které zároveň oddělí prostor. Boxy na hračky je dobré mít na dosah, aby si děti mohly uklízet samy. Praktické je označit úložné prostory – například barvami nebo jmenovkami, aby každé dítě mělo jasně určené, co patří jemu. Díky tomu se předejde častým sporům o to, kdo si, co může vzít. Místo na hraní Hra je nedílnou součástí dětského pokoje. Pro dvě děti je vhodné vytvořit prostor, kde si moh

Červená řepa obsahuje hodně vlákniny, která zlepšuje trávení. Má také mnoho benefitů, které tato zdravá zelenina přináší. Vyzkoušejte skvělé recepty na zavařování červené řepy a dopřejte si tuto pochoutku i v zimě. Sladkokyselý nálev na červenou řepu Ingredience: 1 l vody 0,3 l octa 100 g cukru 1 lžička soli Postup přípravy: Do hrnce nalijte vodu s octem a přisypte cukr a sůl. Směs míchejte a přiveďte k varu a nechte nálev vychladnout. Sladký nálev na červenou řepu Ingredience: 2 l vody 500 ml jablečného octa 200 g cukru 40 g soli Postup přípravy: Vodu nalijte do hrnce, přidejte ocet, sůl a cukr, nechte projít varem a pak nechte vychladnout. Klasické konzervování červené řepy Ingredience a pomůcky: Uvařená řepa Nálev dle volby Zavařovací sklenice s víčky Zavařovací hrnec Postup přípravy: Připravte si nálev a sterilizujte sklenice i s víčky. Uvařenou řepu oloupejte a nakrájejte na 1 cm kostky. Sklenice naplňte, zalijte nálevem a zavíčkujte. Vložte je do zavařovacího hrnce, dejte 1 cm od sebe a vařte 20 minut na 80 °C. Nakonec je otočte dnem vzhůru, nechte vychladnout a skladujte na chladném a tmavém místě. Nakládaná červená řepa s křenem Ingredience: 30 až 40 ks menších červených řep 2 šálky vody 3 šálky bílého octa 2 šálky cukru 1 lžíce soli 2 lžičky celého kmínu 1 lžička semínek fenyklu 1 lžička kuliček černého pepře 1/2 lžičky chilli čerstvý křen nakrájený na plátky Postup přípravy: Červenou řepu uvařte v páře nebo upečte do měkka, nechte mírně vychladnout, oloupejte, nakrájejte na tenké plátky nebo nahrubo nastrouhejte. Vložte ji do nádoby a na noc uzavřete. V hrnci smíchejte vodu, cukr, ocet, sůl, kmín, fenykl, černý pepř a chilli, přiveďte k varu, přikryté vařte 15 minut a nechte mírně vychladnout. Nalijte přes síto na řepu, zamíchejte a nechte 2 až 3 hodiny uležet. Na dno sklenic položte pár plátků čerstvého křenu, naplňte je nakládanou řepou, zavíčkujte a zavařte. Nakládaná červená řepa se zelím Ingredience: 1 kg červené řepy 1 kg bílého hlávkového zelí 200 g cibule 250 ml octa 2 lžíce soli 1/2 lžíce cukru Postup přípravy: Řepu omyjte, uvařte, za 30 minut sceďte, nechte vychladnout a nahrubo nastrouhejte. Zelí očistěte, nakrájejte na nudličky i s cibulí, smíchejte a 5 minut povařte v nálevu z vody, cukru, octa a soli. Přimíchejte nastrouhanou řepu, horkou směs plňte do sklenic a zavařte. Čatní z červené řepy Ingredience: 1 kg červené řepy 2 pomeranče 500 ml jablečného octa 400 g třtinového cukru 3 cibule 3 jablka 2 stroužky česneku 1 lžíce soli 4 hřebíčky 2 chilli papričky 1 bobkový list 1 tyčinka skořice 1 lžička strouhaného čerstvého zázvoru Postup přípravy: Oloupejte řepu a nakrájejte na kostičky. Z pomeranče nastrouhejte kůru, odstraňte bílou dřeň a dužinu bez membrány nakrájejte na kousky a šťávu uchovejte. Ingredience dejte do pánve a pomalu zahřívejte, až se cukr rozpustí. Přiveďte k varu, snižte na mírný plamen a vařte hodinu do měkka. Vyjměte bobkový list a tyčinku skořice, rozmělněte směs šťouchadlem na brambory, nalijte do sterilizovaných sklenic a zavíčkujte. Po otevření čatní vydrží měsíc v lednici. The post Nejlepší recepty na zavařování řepy appeared first on Lovely Home.

Vepřové maso je často odsuzováno kvůli jeho tučnosti, škodlivému cholesterolu a nezdravému životnímu stylu. Domácí zabíječka bez tlačenky, krvavé polévky a hlavně bůčku ale nedává smysl. Pokud si dáte uzený bůček s mírou, není co řešit. Tradiční uzení bůčku Na uzený vepřový bůček můžete použít maso vykostěné i s kostí. Vykostěné maso však můžete rovnou krájet, ale nevykostěný bůček se zase lépe zavěšuje na háky. Nejčastěji se bok nakrájí do dvou pruhů a svalovina se pak střídá s vrstvami tuku. Pokud nechcete mít bůček tak tučný, můžete vyudit jen přední část bůčku, kde však můžete narazit na části žeber či chrupavek. Proto buďte opatrní při konzumaci. Postup přípravy a naložení bůčku Maso na uzení předem naložte do slaného láku nebo dusičnanové rychlo-soli. Čím slanější je lák, tím kratší dobu se maso nakládá. K dochucení můžete použít česnek a při krátkém uzení i sladkou papriku pro dobarvení. Do bůčku vetřete dle receptu oblíbené ingredience, tedy česnek, jalovec, pepř či šťávu z cibule, která dodá masu nasládlou chuť. Řádně nasolené maso se nechá odležet při nízké teplotě kolem 4 °C na několik dnů. Při namáčení v láku průběžně bůček kontrolujte. Výběr dřeva Nejvhodnější je tvrdé dřevo, jako jsou dub a buk. Piliny jsou také z tvrdého dřeva. Polínka zbavte kůry, aby maso nemělo nevhodnou příchuť. Dřevo ze švestky se používá ke konci uzení pro aromatizaci masa. Použijte jen pár polínek, jinak bude mít uzený bůček štiplavou příchuť. Podívat se také můžete, jak se staví dřevěná udírna. Jak dlouho udit bůček Uzení studeným kouřem K uzení bůčku za zastudena se hodí především větší kusy bůčku a doba nakládání bývá okolo 14 dnů. Bůček je třeba průběžně kontrolovat, protože maso musí být stále potopené v nálevu, který nesmí zapáchat. Před samotným uzením je nutné kousky masa důkladně osušit. Uzení studeným kouřem trvá 8 až 10 dnů. Uzení teplým kouřem Na uzení teplým kouřem použijte velikost kusů masa o váze 1 kg až 1,5 kg a uďte teplým kouřem při teplotě 60 až 80 °C přibližně 6 až 10 hodin. Podívejte se také, jak využít sýr na uzení. Uzení bůčku horkým kouřem Na uzení bůčku je nejvhodnější vysoká teplota alespoň 90 oC. Horký kouř se používá u masa pro okamžitou spotřebu anení tak chutné jako to, na které se používá studený či teplý kouř. Před i po uzení se maso dovaří v horké vodě, jinak je po krátkém naložení a uzení v horkém kouři tvrdé. Oheň se pravidelně stříká vodou, aby se nevytvořila povrchová kůrka, při které by aromatické látky neprošly do masa. Při rozvlažení se maso se naloží do vody, která má minimálně 90 oC na 1 až 1,5 hodiny. Okapané a osušené maso se pověsí na háčky do udírny. Teplota je na začátku uzení do 60 oC, postupně se po dobu půl hodiny zvyšuje na 90 oC a topí se dřevem. Při uzení pro vytvoření dostatku kouře přihazujeme piliny namočené v kbelíku s vodou. Pro vypalování krátkodobě zvýšíme teplotu na 120 oC. Vytvoří se kůrka, která ale nesmí vadit při kousání masa. Během douzování, které trvá1 hodinu, dojde k minimální ztrátě na váze bůčku. Při dovařování se povrchová vrstva tvořená usazeninami z kouře zatáhne dovnitř masa a to získá lepší chuť. Krásná zlatožlutá barva, která uzením vznikne, se ale ve vodě rozpustí. The post Jak naložit bůček na uzení a jak ho udit appeared first on Lovely Home.

Zavařování nebo nakládání hub, které si vlastnoručně nasbíráte, je u nás velmi oblíbené. Chutnají trochu jinak, než houby sušené nebo zamražené. Zavařené houby vás svou chutí mile překvapí. Mít ve své spíži skleničky se zavařenými houbami se vám vyplatí. Budete je mít k dispozici kdykoli a uspokojíte svoje chutě. Jaké vybrat houby Houby pro zavařování musí být čerstvé, kvalitní, bez plísní, červů a dalších napadení. Pamatujte na to, že odříznutím plesnivého kousku houby se plísně nezbavíte, takže tyto napadené houby raději hned vyhoďte. Nejvhodnější jsou na nakládání středně velké a hlavně pevné houby. Nejlepší jsou hřiby, mladé žampiony, lišky, ryzce, křemenáče, václavky a další houby. Houby povařte je a sceďte Houby nejprve pečlivě očistěte a propláchněte je proudem studené vody, ať odstraníte všechny nečistoty z lesa. Malé houby klidně nechte vcelku a větší houby nakrájejte na kousky. Pak připravené houby povařte v osolené vodě asi 10 až 15 minut podle tvrdosti hub. Takto zahubíte všechny případné nežádoucí mikroorganismy. Nakonec houby sceďte, znovu je propláchněte teplou vodou a nechte je pořádně okapat na cedníku a následně vychladnout. Zavařování hub na kyselo Ingredience na 4 skleničky o obsahu cca 300 ml: 1 kg tvrdších hub 4 velké bobkové listy 8 kuliček černého pepře 8 kuliček nového koření 25 g soli (1 lžíce) 15 g krystalového cukru 165 ml kvasného octa (8 %) 3,5 dl vody Jak připravit sladkokyselý nálev na houby Ingredience: 1,5 litrů vody 3 dl octa 70 g cukru krystal špetku soli dle chuti česnek, feferonky nebo chilli papričky Postup: Pokud zavařujete více hub, všechny ingredience smíchejte dohromady a přiveďte je k varu. Pak je odstavte a nechte nálev vychladnout. Na dno pečlivě umytých sklenic vložte kousky bobkového listu, pár kuliček pepře a nového koření a přidejte chladný nálev, který dodá houbám to správné aroma. Povařené houby opatrně naskládejte do čistých zavařovacích sklenic. Nabízíme vám dva druhy receptů, vyberte si podle vaší chuti. Toto je základní a osvědčený nálev. Zavařování hub v sladkokyselém nálevu Po vychladnutí sladkokyselým nálevem zalijte připravené sklenice s naskládanými houbami a zavíčkujte je. Sklenice vložte do zavařovacího hrnce a houby zavařujte při teplotě 90 °C po dobu 20 až 30 minut, opět podle tvrdosti hub. Následně nechte sklenice s houbami pomalu vychladnout. Sklenice se zavařenými houbami nechte minimálně 3 až 4 týdny v chladu a temnu uležet než je budete konzumovat. V chladné komoře vám houby vydrží až do další sezóny. Zavařené houby jsou vhodné k masu, salátům, do polévek i omáček nebo jen tak na chuť. Zavařování hub na smaženici Na smaženici si nepřipravujte houby na kyselo, ale připravte si polotovar. Podušené houby ochuťte jen solí a kmínem a zavařte. Pak si v nich můžete v zimě připravit smaženici. Můžete je použít i jako přísadu do omáček a polévek. Ingredience: 300 g a směsi hub vhodných na smaženici kmín sůl zavařovací sklenice Postup: Očištěné houby pokrájejte na kousky, osolte je, přidejte k nim kmín a poduste je asi 15 minut, až se šťáva z hub téměř vysmahne a odpaří. Podušené houby dejte do naprosto čistých, nejlépe vyvařených zavařovacích sklenic a dobře uzavřeme víčky. Houby ve sklenicích sterilizujte 50 minut při teplotě 100 °C. Druhý den je znovu 30 minut sterilizujte při stejné teplotě. Zavařování hub v troubě Režim horký vzduch s ventilátorem – bez předehřevu, zavařování 250 °C po dobu 8 až 10 minut 8 ks menších sklenic na plechu nebo 6 ks větších sklenic na plechu po dobu 10 až 12 minut. Režim trouby horní a dolní topné těleso – předehřev na 95 až 100°C, zavařování na 250 °C po dobu 8 až 10 minut menší a 10 až 12 minut u větších sklenic. Houby zavaříte v elektrické, plynové i horkov

Minimalistický styl v interiéru si nachází stále více příznivců. Při výběru dekorací je důležité najít rovnováhu – měly by být jednoduché, ale zároveň něčím zaujmout. A i když je léto a Vánoce zatím daleko, právě teď je ideální doba začít přemýšlet, jaké dekorace vybrat. Stylový doplněk Vánoční stromek je sezónní dekorací. Jenže ve spoustě domácností zdobí interiér už několik dní nebo týdnu před Vánoci i po nich. Proto byste měli vybrat takový, který budete skutečnou ozdobou. Namísto vybírání z živých stromků, které mnohdy nevyhovují našim představám, můžete zvolit ten umělý. Full 3D vánoční stromek je krásně objemný, má pravidelné větvě a představuje tak perfektní doplněk, který zapadne do minimalistického interiéru. Praktické řešení Minimalismus se zaměřuje taky na jednoduchost a efektivitu při péči o domácnost. Umělé stromky nevyžadují žádnou speciální údržbu. Neopadává z nich jehličí, po svátcích ho jednoduše uskladníte a počká na další sezónu. Pokud se chcete vyhnout vánočnímu stresu a zbytečnému úklidu, právě teď je vhodná příležitost pořídit si stromek. Přípravy na Vánoce vám dost usnadní. Neotálejte, před svátky se totiž ty nejkrásnější modely rychle vyprodají a doručení většinou trvá déle. Flexibilní dekorace 3D stromeček vypadá skvěle sám o sobě. Kvalitní zpracování si zamilujete. Pokud ho navíc pořídíte už teď, můžete si dobře promyslet výběr ozdob. I ty můžete mimo sezónu sehnat výhodněji. Vycházet můžete z aktuálních trendů nebo jednoduše toho, co máte rádi. I ozdobený vánoční stromek může být minimalistický – stač zvolit jemné barvy a jen pár výrazných ozdob, které doladí sváteční atmosféru. Vyplatí se připravit se předem – právě umělý stromek můžete koupit kdykoli. Když si vyberete už teď, můžete se před svátky soustředit na důležitější věci. Zdroj obrázku: Vladibulgakov / stock.adobe.com The post Umělý vánoční stromek jako součást moderního minimalistického bydlení appeared first on Lovely Home.

Pro ohraničení trávníku či záhonu můžete použít více materiálů. Ohraničení má estetickou i praktickou funkci. Slouží k vytyčení a přechodu mezi chodníkem, cestou, trávníkem či záhony. Díky ohraničení nám také do záhonů neprorůstá plevel a tráva. Trávníkové lemy a obruby Nejjednodušší ohraničení vytvoříte pomocí ukončovacích kamenů. Jde o jednoduchý způsob jak ozvláštnit zahradu. Využít můžete trávníkové lemy a kamenné obruby v nejrůznějších provedeních. Podle výšky je můžete použít jednotlivě nebo se záhonovými sloupky jako zdicí prvek nebo na olemování vyvýšených záhonů. Palisády a minipalisády Palisády oddělí záhon a zvýrazní jeho pěkný vzhled. Palisády mohou být plastové, dřevěné i kamenné a dají se zakoupit jednotlivě nebo v blocích. Můžete je také svázat do záhonových lemů pomocí drátů. U minipalisád je snadná montáž. Stačí rýčem vyhloubit mělkou brázdu a palisády do ní zatlačit. K ohraničení záhonů a zabránění prorůstání trávy či plevele můžete použít i zámkovou dlažbu. Kameny a dlažba z přírodního kamene Dají se použít lomové kameny, bludné balvany, pramenné kameny, ale i kamenné desky i dlažba z přírodního kamene. Zakoupit se dají i kameny a kamínky s přírodně či uměle zaoblenými tvary a různými barvani. U přírodních kamenů počítejte s rozdíly v barvách a odlamováním při pohybu kamenů. Dekorativní štěrk a drť Okrasný štěrk vytváří v zahradě velmi výrazný efekt. Vytvoříte z něj i cestu či chodník na zahradě. Hodí se zejména pro vytváření ohraničení, cest, vjezdů a parkovišť. Hranaté kameny a kamínky se dají dobře zapřít a při zatížení navíc mnohem méně sesedávají než zaoblený štěrk. Gabiony Gabiony jsou drátěné koše nebo klece, které se vyplní kameny. Jde o velmi praktickou možnost ohraničení a oplocení v zahradě. Gabiony postavíte rychle a snadno. Skládají se k sobě a spojují pomocí úchopů bez použití nářadí. Drát je vyroben z nerezové oceli nebo nerezového legovaného kovu. Kameny by měly být mrazuvzdorné a vždy o něco větší než je velikost jednotlivých ok košíku. Gabiony jsou správnou volbou, když je vaše zahrada ve svahu. Lávový mulč Lávový mulč z vulkanických hornin má vysoký podíl minerálů, který zajišťuje zlepšení půdní struktury a půda zůstává mnohem déle vlhká. Zrnitá struktura udržuje záhon odolný proti pošlapání a navíc snižuje riziko napadení slimáky. Na rozdíl od jiných organických pokrývek záhonu je lávový mulč bez zápachu, nehnije a nevyžaduje náročnou údržbu. Mulčovací kůra Mulčovací kůra je nadrobno nasekaná, nefermentovaná stromová kůra. Patří k organickým záhonovým pokrývkám, ve kterých se usídlují drobní živočichové, kteří zvyšují úrodnost půdy. Po určité době však začne hnít a odčerpává dusík z půdy, proto je vhodné ji smíchat se zrohovatělými pilinami. Mulčovací kůra není vhodná do zeleninových a květinových záhonů. The post Jak na ohraničení záhonů? appeared first on Lovely Home.

V dnešní době je kancelář mnohem víc než jen místo, kam lidé dochází kvůli práci. Moderní design kanceláří má zásadní vliv na kulturu firmy, pohodu i produktivitu zaměstnanců. Když prostředí podporuje kreativitu, soustředění i společenský kontakt, odráží se to v úspěchu celé společnosti. Nová éra kancelářského designu: Od open space k individualizaci Zapomeňte na jeden stůl a unifikované pracovní boxy. Současný trend míří k holistickému přístupu – každý prvek kanceláře by měl směřovat k propojení lidí, technologií a prostoru. Místo rutiny vznikají zóny určené pro týmovou spolupráci, relaxaci, intenzivní soustředění nebo neformální setkání. Modulární nábytek, pohyblivé příčky a víceúčelové vybavení umožňují proměnu kanceláře podle aktuálních potřeb. Jen tak mohou firmy efektivně fungovat bez ohledu na to, zda pracují hybridně, nebo plně na dálku. Klíčové pilíře moderního kancelářského designu Personalizace a firemní identita na každém kroku Pracoviště by mělo odrážet hodnoty firmy a zároveň respektovat individualitu zaměstnanců. Interiér může být doplněn o originální umění, firemní barvy i customizovatelné prvky. Právě osobitý design přispívá k pocitu sounáležitosti a dlouhodobé loajalitě týmu. Atraktivní a funkční prostředí navíc usnadňuje nábor nových talentů a působí reprezentativně při jednání s partnery. Digitální plánování a konfigurace: Kancelář na míru Návrh kanceláře již není nutné zdlouhavě koncipovat pouze na základě náčrtků. Moderní systémy online konfigurátorů umožňují vytvořit prostor podle konkrétních scénářů – například kombinace konferenčního stolu a židlí nebo speciálních relaxačních zón. Pomocí rozšířené reality lze navržený produkt „vysadit“ přímo do plánovaného prostředí – stačí využít chytrý telefon nebo tablet. Díky tomu je rozhodování rychlejší a přesnější a výsledný prostor odpovídá potřebám týmu i firemní kultuře. Udržitelnost a dlouhodobá hodnota Ekologické a udržitelné řešení jsou dnes standardem. Recyklovatelné materiály, kvalitní výrobní procesy a dlouhá životnost vybavení šetří nejen planetu, ale také rozpočet firmy. Moderní kancelář musí být flexibilní i z hlediska budoucího rozvoje – tak, aby bylo možné snadno vyměnit nebo přidat jednotlivé prvky bez nutnosti zásadních stavebních úprav. Praktické tipy pro plánování kancelářského prostoru Kromě toho nabízí společnost Wiesner-Hager možnost virtuálně namodelovat nábytek přímo do stávajícího prostředí prostřednictvím aplikace pCon.box . Tento nástroj využívá pokročilou technologii rozšířené reality, díky níž si můžete představit, jak nové prvky zapadnou do vaší kanceláře, a to jednoduše pomocí mobilního zařízení. Tento přístup minimalizuje rizika chybného výběru a zajišťuje, že finální řešení bude přesně odpovídat vašim potřebám. Inspirace a služby na míru Společnost Wiesner-Hager poskytuje komplexní podporu při plánování kancelářských prostor: od prvotního poradenství, přes architektonický návrh až po realizaci na míru. Sjednocuje v sobě odborné znalosti z ergonomie, designu i technologie. Jejich online konfigurátor, možnost virtuálního plánování i aplikační scénáře urychlí proces a přinesou do vaší firmy inspiraci a efektivní řešení. Pokud hledáte partnera pro modernizaci pracovního prostředí, navštivte web Wiesner-Hager.com a kontaktujte nás. Investice do kvalitně navržené kanceláře se mnohonásobně vrátí – ať už v podobě vyšší produktivity, lepšího zdraví zaměstnanců nebo silnější firemní kultury. Promyšlený design bude každý den inspirovat vás i váš tým k novým nápadům a úspěchům. Zdroj foto: wiesner-hager.com The post Kancelář, která inspiruje: Moderní design nejen pro vizuální efekt, ale i

Vybrat správný jídelní, psací, kancelářský či pracovní stůl není zcela jednoduché. Svou roli hraje design i praktičnost. Nepodceňte správnou výšku, ergonomii a pohodlí. Zohlednit bychom měli kvalitu materiálu, který předurčuje nejen životnost, ale i nároky na snadnou údržbu. Výška jídelního stolu Kromě kvalitního materiálu jsou důležité i rozměry, ergonomie a výška. Jak zvolit stůl, aby byl pohodlný k sezení? Ideální výška stolu je nejčastěji 75 cm nebo 76 cm, výjimečně mohou mít stoly výšku 77 cm nebo 78 cm. Tento rozměr se vztahuje k dospělému člověku průměrné výšky 180 cm. Rozměry stolu volte dle počtu osob. Sedět byste měli s rovnými zády a předloktí na stole by mělo svírat pravý úhel. Stejně jako se řeší světlá výška pokoje, řeší se i výška jídelního stolu. Pokud má jídelní stůl tzv. lub, což je asi 10 cm vysoká podpůrná deska, která se připojuje pod desku pro zpevnění spoje mezi deskou stolu a nohami od stolu. Od podlahy směrem k n desce by mělo být 65 cm volného prostoru. Výška stolu je důležitá také pro nákup správné výšky židle. Deska by se měla nacházet ve výšce 25 cm až 30 cm nad sedákem židle. Pokud kupujete židle s područkami, zkontrolujte si, zda se pod desku stolu zasunuté vejdou. Výška barového stolu Optimální výška barového pultu je 90 cm až 125 cm pro jeho pohodlné využívání. Přesah vrchní desky barového pultu směrem k barovým židlím by měl být minimálně 22 cm, aby bylo dostatek místa na nohy. Pro pohodlné sezení u vysokého barového pultu je velmi důležitá opora nohou ve spodní části barové židle. Vzdálenost mezi sedací plochou barové židle a deskou barového pultu má být přibližně 25 až 30 cm. Oceníte barové židle s opěradlem, které pomáhají udržovat správnou polohu při sezení. Pokud není opěrka nohou na židli, můžete ji dát na barový pult. Barové mají mít výšku 60 až 80 cm s průměrem minimálně 45 cm. Výška kancelářského stolu Prostor pro dolní končetiny pod kancelářským stolem by měl mít minimální výšku 60 cm, šířku 50 cm a hloubku 50 cm. Vzdálenost očí od obrazovky má činit 40 až 75 cm a výška horizontální oční roviny 74 až 80 cm nad sedadlem pro vzpřímený sed. Výška desky stolu se pro muže doporučuje 70 cm nad podlahou a pro ženy 65 cm. U stolů s možností nastavení výšky pracovní desky má být umožněno variabilní nastavení 62 a 82 cm podle tělesných rozměrů a potřeb. Klávesnici je optimální umístit na podložce 3 až 5 cm pod rovinou stolu. Vzdálenost mezi předním okrajem klávesnice a hranou stolu má být asi 10 cm. S ohledem na délku dolních končetin a potřebný fyziologicky vhodný úhel v koleni je pro postavu výšky 155 cm doporučeno nastavení výšky sedáku na 41 cm, pro člověka výšky 170 cm 46 cm a výšky 185 cm na 52 cm. V pokoji pro školáka i ve své pracovně volte i ergonomickou židli. Výška psacího stolu Správná úroveň desky u klasického psacího stolu je ve výšce 75 cm. Mezi sedákem židle a dolní stranou pracovní desky má být mezera 30 cm. Pokud nelze zajistit po celé délce stolu prostor pro nohy o hloubce 60 cm, měří se v místě sezení hloubka ve více úrovních. Ve výšce 12 cm od země máte mít vsedě u nohou prostor v hloubce 60 cm. Ve výšce 55 cm nad zemí 45 cm a ve výšce od 62 cm 20 cm. Výška pracovního stolu neboli ponku do dílny Pokud máme na mysli pracovní stůl do dílny, tedy ponk, i ten musí mít správné rozměry. Ponk musí být dostatečně pevný a rozměrný. Nejdůležitější jsou rozměry pracovní desky, které by měly být na délku alespoň 200 cm a na šířku 70 cm. Tloušťka desky musí být alespoň 4 cm a musí být z kvalitního masivního dřeva, nejlépe bukového nebo dubového. Výška pracovní desky se pohybuje ideálně mezi 75 až 95 cm. Záleží na tom, jak jste vysocí a budete-li při práci stát nebo sedět. Pokud budet

Mytí oken patří mezi domácí práce, které většina z nás nemá moc ráda. Obzvlášť když bydlíte ve vyšším patře nebo máte hodně oken. V takových chvílích oceníte pomocníka, který tuhle nepříjemnost vyřeší za vás. Robotický čistič oken vám ušetří dost starostí. Jak to vlastně funguje? Robotické vysavače a mopy už jsou v dnešní době běžnou výbavou mnoha domácností. Ale slyšeli jste už o robotickém čističi oken? Přichytí se na okna a díky inteligentnímu systému pohonu neuklouzne a nemine žádnou šmouhu. Díky inteligentní navigaci vybere optimální trasu a vzor čištění. Poradí si i s okraji, navíc se udrží i na sklopných oknech do úhlu 45 °. A využít ho můžete i na skleněné dveře, zrcadla nebo bezrámová skla sprchového koutu. Vyplatí se? Mytí oken je sice poměrně neoblíbená činnost, ale většinou ji neděláme tak často. Proto je otázkou, zda se robotický čistič oken vůbec vyplatí. Pokud máte doma velká okna nebo hodně zrcadel, pak rozhodně. Ocení ho i každý, kdo chce svůj čas věnovat jiným činnostem, než je zdlouhavý úklid a leštění oken. Používání je bezpečné, máte to bez práce a okna mohou být neustále dokonale čistá. Na co se zaměřit při výběru? Důležitý je kvalitní pohon a navigace, aby robot spolehlivě sloužil. Kromě toho je ale dobré zaměřit se i na jednotlivé funkce. Modely se mohou lišit počtem trysek, sacím výkonem či výdrží baterie. K dispozici jsou i v různých rozměrech. Vhod přijde i možnost manuálního ovládání. Výběr je individuální, proto si na něj vyhraďte dost času – na nabídku se podívejte zde. Jde o skvělého pomocníka, který vám ušetří čas i starosti. Mytí oken už nemusí být otravná povinnost, ale snadná záležitost, se kterou si nemusíte dělat starosti. Stačí jen zapnout robota a nechat ho pracovat. Zdroj obrázku: Tinatin / stock.adobe.com The post Robotický čistič oken: Když chcete mít křišťálově čistá okna bez zbytečné námahy appeared first on Lovely Home.

V každé kuchyni by neměly chybět kvalitní hrnce, pánve, ostré nože, prkénko, mísy, cedník, odměrka a základní kuchyňské pomůcky jako škrabka, struhadlo a metlička. Bez těchto věcí je vaření pomalejší a často složitější. Díky správnému vybavení zvládnu připravit většinu jídel pohodlně a bez zbytečného stresu. Kromě nádobí je velmi důležité mít i dostatek úložného prostoru a volné pracovní plochy. Rád si dávám pozor i na to, abych měl po ruce utěrky, kuchyňské kleště, stěrku a další drobnosti, které mi práci v kuchyni hodně usnadní. Správná organizace a výběr základních pomůcek dělá vaření rychlejším i zábavnějším. Nejde jen o množství věcí, ale hlavně o jejich praktičnost. Vyplatí se mít méně, ale opravdu použitelné a kvalitní náčiní. Taková kuchyně je připravená skoro na cokoliv, co budu chtít uvařit. Základní nádobí a pomůcky pro každodenní vaření V každé kuchyni je potřeba vybavení, které vaření opravdu usnadní. Soustředím se na výběr hrnců, pánví a nejdůležitější pomocníky, které mi každý den výrazně pomáhají. Hrnce a jejich správný výběr Při výběru hrnců se vždy zaměřuji na kvalitu materiálu a vhodnou velikost. Pro běžné vaření mi stačí menší hrnec (2–3 litry) na polévky nebo omáčky a větší hrnec (5–6 litrů) na těstoviny nebo vývary. Dávám přednost nerezovým hrncům, protože se snadno udržují a vydrží dlouhá léta. Hrnec s tlustým dnem zabraňuje připalování, což je důležité hlavně při přípravě složitějších jídel. Pokud vařím často těstoviny, ocení se speciální vysoký hrnec nebo hrnec s cedníkem. Nezapomínám na poklice. Ty zrychlují vaření a šetří energii. Hrnec s plastovými uchy je praktický, ale pokud chci dát pokrm zapéct do trouby, vybírám ten s kovovými úchyty. Pánve a typy povrchů Správná pánev je základ pro smažení i restování. Nejčastěji používám pánev s nepřilnavým povrchem. Je vhodná pro vajíčka, omelety nebo lehké míchání zeleniny. Když připravuji maso, hodí se mi litinová nebo nerezová pánev – výborně drží teplo a vytvoří na povrchu pěknou kůrku. Při výběru sleduji průměr pánve. Pro běžnou rodinu je ideální průměr kolem 26 cm. Držím se také pravidla, že univerzální je pánev trochu hlubší, kde zamíchám i těstoviny s omáčkou. Pokud mám ráda palačinky, vybírám speciální pánev s velmi rovným a nízkým okrajem. Každý druh povrchu vyžaduje jiné náčiní – na nepřilnavý povrch dávám pouze dřevěné nebo silikonové vařečky, abych ho nepoškodila. Důležité příslušenství na vaření Bez správných pomůcek by bylo vaření zdlouhavé a nepraktické. Vařečky používám nejen na míchání, ale i na podlévání, nabírání nebo ochutnávání během vaření. V kuchyni mám dřevěné, plastové i silikonové vařečky, každá se hodí na něco jiného. Naběračky mi slouží hlavně na polévky nebo omáčky. Mám jednu větší a jednu menší, záleží na druhu jídla. Nechybí u mě ani mísu na míchání a cedník na scezení těstovin nebo zeleniny. Do základního příslušenství počítám i škrabku, struhadlo, metličku, a obracečku. Zvlášť důležité je pro mě mít všechny pomůcky čisté a po ruce – usnadňují každodenní vaření a snižují nepořádek v kuchyni. Vybavení na pečení, krájení a přípravu surovin Při vaření i pečení se často neobejdu bez základního vybavení, které mi práci výrazně usnadní. Správně zvolené pomůcky šetří čas, zvyšují bezpečnost a zajišťují rovnoměrné výsledky. Pekáče, plechy a mísy Pekáč patří mezi základní vybavení pro přípravu pečených jídel. Používám ho na maso, zeleninu, sladké i slané pokrmy. Doporučuji mít alespoň jeden hluboký a jeden mělčí pekáč. Neobejdu se ani bez plechů na pečení, které jsou vhodné například na sušenky, housky nebo pizzu. Ne

Vepřové maso je u nás hodně v oblibě. Z těch dietnějších je populární hlavně kýta či panenka, která obsahuje minimum tuku, ale správně připravená krkovice dodá masu šťavnatost. Při dodržení základních rad a tipů z ní vykouzlíte perfektní steak i řízek. Šťavnatá krkovice je sice oproti ostatním druhům vepřového masa prorostlejší a tučnější, zato je chutnější. Řízky z krkovice můžete ponořit do pivního těstíčka a na vepřovou krkovici na grilu zase můžete vyzkoušet medovou marinádu. Domácí marináda Na trhu existuje mnoho marinád, které masu dodají dobrou chuť, ale jsou často plné různých konzervačních látek a dochucovadel. Vyzkoušejte proto raději domácí marinády. Medová marináda Co budete potřebovat: Postup přípravy: Uvedené množství marinády vystačí přibližně na 4 kousky krkovice. Ve větší míse smíchejte med, olej a citronovou šťávu a podle chuti osolte a opepřete. Přidejte do směsi krkovici a pořádně ji v marinádě promněte, aby pokrývala maso po celém povrchu ze všech stran. Pak mísu uzavřete víkem nebo potravinářskou fólií a vložte do chladničky. Maso by se mělo marinovat alespoň 4 hodiny, klidně do druhého dne nebo více dní. Takto připravené maso můžete smažit na pánvi nebo grilovat. Marináda z medu a hořčice Co budete potřebovat: Postup přípravy: Do větší mísy nalijte pivo, přidejte med, hořčici a bylinky a prolisujte česnek. Ke směsi přisypte sůl a pepř a nakonec k promíchané směsi přidejte nakrájenou krkovici. Maso opět nechte minimálně 4 hodiny v chladničce odpočívat, než ho začnete grilovat. Chilli marináda Co budete potřebovat: Postup přípravy: Všechny tekuté suroviny smícháme ve větší míse a nakrájíme k nim chilli papričku. Do směsi přidejte i maso. Krkovici pořádně propracujte, ať ji směs pokryje po celém povrchu. Mísu s masem a marinádou uzavřete a minimálně na 4 hodiny vložte do chladničky než ji dáte na gril. Pivní těstíčko na řízky Co budete potřebovat: Postup přípravy: Prolisujte česnek, potřete jím plátky masa a nechte je chvilku v chladu odpočívat. Těstíčko připravte rozšleháním vajec, vsypte do nich mouku a za stálého vmíchejte pivo. Těsto by mělo být řidší a hladké. Kousky masa obalené v těstíčku smažte dozlatova. The post Jak naložit krkovici? appeared first on Lovely Home.

Stylová, funkční a zároveň cenově dostupná? Ano, i taková může být vaše kuchyně. Jak na to? Kuchyně je srdcem domova. Je místem, kde se vaří, setkává se rodina, odehrávají se důležité rozhovory a vznikají nezapomenutelné zážitky. Nezáleží na tom, jestli vaříte denně nebo si kuchařskou čepici nasadíte jen jednou za čas, kuchyň by měla určitě být praktická a také esteticky příjemná. A co je nejlepší, nemusíte na ni utrácet celý rozpočet. Díky dnešním dostupným řešením, jako jsou levné kuchyňské linky a kuchyňské skříňky, si můžeme vytvořit funkční a stylovou kuchyni i s omezeným rozpočtem. No pozor, levné nemusí hned znamenat nekvalitní. Dnes už i technologie výroby pokročily tak, že i levné kuchyňské linky se často vyznačují kvalitou, estetikou a spolehlivou funkčností. V tomto článku se společně podíváme na to, jak si zařídit stylovou kuchyni i bez toho, abyste na ni museli utrácet celé své úspory. Jak začít? Plánování je základ Zařizování kuchyně není jen o výběru prvků, jako je kuchyňská skříňka či stůl a židle. Je to i o funkčnosti a efektivním využití prostoru. Než se pustíte do nákupu, udělejte si malý plán a zodpovězte si několik otázek. I levné kuchyňské linky mohou splnit všechny vaše požadavky, pokud víte, co chcete a vybíráte s rozumem. Zvažte také dispozici kuchyně jako místnosti. Je vaše kuchyně úzká? Poskytuje otevřený prostor? Dal by se v ní využít roh? Podle toho pak vybírejte vhodný typ linky, ať už rovnou, rohovou nebo ve tvaru U či linku s ostrůvkem. Víte, co je pracovní trojúhelník? Umístění sporáku, dřezu a chladničky v kuchyni. A to by mělo být co nejefektivnější, co vám usnadní pohyb při vaření. No a nezapomínejte ani na úložný prostor. Kuchyňská skříňka, případně více skříněk by měly poskytnout dostatek místa nejen na nádobí, ale také na potraviny, zásoby, hrnce a veškeré vaše příslušenství, které chcete mít uloženo. Dobrou zprávou je, že dnes naleznete i levné kuchyňské linky, které kombinují styl, praktičnost i dostupnou cenu. Moderní modely dokonce nabízí i modulární řešení, a tak si kuchyni můžete vyskládat přesně podle svých potřeb. Levné kuchyňské linky, které vás překvapí Hledáte moderní design za rozumnou cenu? Dnešní trh nabízí řadu řešení pro kuchyně, kuchyňské skříňky a linky. Jak se v tom však vyznat a nekoupit něco, co je sice levné, ale po pár letech bude vyžadovat výměnu? Dnešní levné kuchyňské linky už dávno nejsou synonymem kompromisů. Mnohé nabízejí elegantní vzhled, kvalitní materiály a funkční řešení, která byste ještě před pár lety hledali jen ve vyšší cenové kategorii. Stačí vědět, co sledovat a co nepřehlédnout. Na co se zaměřit při výběru? Největší výhodou moderních kuchyňských linek je také modularita. Nemusíte kupovat hotový set. Můžete si vyskládat kuchyni podle toho, jak velký nebo malý máte prostor. Můžete kombinovat různé typy skříněk podle potřeby nebo vkusu. Můžete si také zvolit pořadí jednotlivých částí podle toho, jak se vám hodí nebo případně doplnit kuchyni i později, bez potřeby výměny celé linky. Vybíráte kuchyňskou skříňku? Na co se zaměřit? Kuchyňské skříňky jsou základem každé kuchyně. Ovlivňují nejen vzhled místnosti, ale také vaše každodenní pohodlí. I při nižším rozpočtu můžete získat kvalitní řešení, pokud víte, na co se při výběru zaměřit. Zde je několik tipů: Rozhodněte se, jestli vám více vyhovují závěsné kuchynské skříňky, dolní skříňky nebo kombinace obou. V malých kuchyních spíše oceníte vyšší úložné prostory, které efektivně využijí stěnu až po strop. A pokud máte spoustu nádobí či zásob, sáhněte po skříňkách s výsuvnými zásuvkami nebo policemi. Manipulace s nimi je totiž pohodlnější než u klasických dví

Pořádek na zahradě pomáhá šetřit čas, zjednodušuje práci a přispívá k většímu pohodlí každý den. Udržovaná zahrada nejen lépe vypadá, ale je také snadnější najít potřebné nářadí a rychle uklidit vše na své místo. Když má každá věc svůj pevně daný prostor, údržba i sezónní úklid jsou mnohem jednodušší. Čistý a přehledný prostor usnadňuje plánování dalších úkolů a zabraňuje zbytečnému stresu. Zahradní kůlna nebo úložné boxy můžou být opravdu užitečné, aby se nářadí neztrácelo a vše bylo po ruce. Drobné změny v organizaci mohou přinést velký rozdíl, ať už se starají o malou nebo velkou zahradu. Základy organizace zahrady Pro pořádek na zahradě je důležité vědět, kolik místa je k dispozici, co je potřeba ukládat a jak zahradu rozdělit na praktické části. Dobrý systém ukládání a jasné zóny zjednoduší úklid i běžnou práci. Analýza prostoru a potřeb Nejprve je třeba zjistit, kolik prostoru zahrada nabízí a jaké jsou hlavní potřeby uživatelů. Měří se volné plochy a zapisují se všechny aktivity, které se v zahradě provádějí. Pomáhá také vytvořit seznam zahradního nářadí, sezónních věcí a dekorací. Při analýze je vhodné zvážit, kde jsou hlavní přístupové cesty, slunná a stinná místa nebo kde je potřeba skladovat nástroje. Pečlivé zhodnocení pomáhá předejít pozdějšímu nepořádku. Tabulka příkladů potřeb: Potřeba Příklady vybavení Sečení trávy Sekačka, vyžínač, hrábě Péče o květiny Konev, rukavice, nůžky Relaxace Židle, lehátka, slunečník Úklid Koště, pytle, lopata Plánování zón a funkčních oblastí Zahrada by měla být rozdělena na několik zón podle jednotlivých činností. Typicky je vhodné mít oddělené prostory pro pěstování zeleniny, okrasné květinové záhony, místo na posezení a pracovní kout na nářadí. Každá část má jasný účel. Rozvržení zón zlepšuje přehlednost. Pomoc může jednoduchý plán na papíře, případně lze použít kolíky a provázky přímo v zahradě. Praktické je myslet na pohodlné cestičky mezi zónami a dostatek místa u každé z nich. Pokud má zahrada více uživatelů, je užitečné zvážit společné i soukromé zóny, např. dětský koutek nebo kompostování. Seznam základních zón: Vytvoření skladovacích řešení Pro pořádek je klíčové mít správná skladovací řešení. Mnoho věcí lze uložit do zahradního domku, na police, do regálů nebo pevných plastových boxů. Věci je vhodné označit nebo rozdělit podle typu, například náčiní do závěsných háků na zdi, semena do malých krabiček a polštáře na lavice do boxu na terase. Na menších zahradách se využívá prostor vertikálně – zavěšené police nebo úložné systémy na stěně šetří místo na zemi a snižují riziko zakopnutí. Čisté a uspořádané místo pro každý předmět znamená méně hledání a rychlejší úklid. Údržba a pravidelnost Pořádek na zahradě závisí na dobře nastaveném systému péče, správném rozvržení činností a odstranění věcí, které už neslouží. Jednotlivé kroky lze provádět pravidelně i podle ročního období. Pravidelné úklidové rutiny Pravidelný úklid je základem čisté a bezpečné zahrady. Tzv. Routine činnosti, jako je zametání cestiček, sbírání spadaných listů a odstraňování plevele, zabraňují rychlému hromadění nepořádku. Klíčové je ukládat nářadí po použití na jedno místo. Hodí se také pravidelně vynášet odpadky a třidit zahradní odpad, například do kompostu. Tabulka níže ukazuje přehled rutinních úklidových úkolů: Úkon Frekvence Zametání cest 1–2× týdně Odnos odpadu 1× týdně Úklid nářadí Po každém použití Pletí plevele 1× za 2 týdny Dodržování těchto kroků pomáhá udržovat prostor uspořádaný a bezpečný. Sezónní práce na zahradě Během roku jsou nutné úkony, které se opakují podle sezóny.

Zahradu lze zařídit jednoduše tím, že si dopředu promyslíte, co od ní očekáváte, rozdělíte ji na praktické zóny a vyberete vhodné rostliny a doplňky. Správné plánování je základ úspěchu – bez něj může být péče o zahradu složitější a méně radostná. Důležité je také myslet na údržbu a na to, aby zahrada byla příjemným místem pro odpočinek i případné pěstování květin nebo zeleniny. Na začátku stačí rozdělit si prostor podle svých potřeb. Někdo upřednostní bylinkový záhon, jiný dětské hřiště nebo místo na posezení. Dobře zvolený nábytek, vhodné cesty a vhodné stromy či keře pomohou vytvořit prostor, který vydrží krásný po celý rok. Plánování zahrady Při plánování nové zahrady je zásadní postupovat krok za krokem. Pečlivé zhodnocení pozemku, výběr vhodného stylu a jasné určení rozpočtu ovlivní konečný vzhled i funkčnost celého prostoru. Analýza pozemku a jeho možností Nejdříve je důležité pozemek dobře poznat. Zahradník by měl sledovat směr slunce, zastínění stavbami a stromy i členitost terénu. Důležité je vědět, kde je půda suchá, kde se po dešti drží voda a jaký je typ půdy – například hlinitá, jílovitá nebo písčitá. Měří se rozměry a zakreslují se stávající prvky, jako jsou ploty, cesty nebo studna. Pomůže i jednoduchý plán na papír, kde se zaznamenají všechny detaily včetně vchodů, vjezdů a terénních nerovností. Pro zjištění kvality půdy je vhodné udělat jednoduchý test: vzít hrst hlíny a navlhčit ji. Hlína, která se snadno modeluje do „klobásky“, bývá jílovitá, písčitá se rozpadá a hlinitá drží tvar, ale není příliš tvrdá. Tato informace je důležitá pro výběr rostlin. Výběr vhodného stylu zahrady Volba stylu ovlivní celé řešení. Někteří lidé dávají přednost formálním, geometrickým zahradám, jiní spíše přírodním, uvolněným variantám. Výhodou moderního stylu jsou jednoduché linie a snadná údržba, anglická zahrada je zase vhodná pro větší pozemky a nabízí bohaté trvalkové záhony. Při výběru stylu je dobré promyslet, kolik času má majitel na údržbu. Pro rodiny s dětmi je vhodná zahrada s trávníkem na hry a stínem pod stromy. Venkovské zahrady se hodí ke starším domům, minimalistické styly k moderní architektuře. Tabulka stylů a jejich výhod: Styl Vhodné pro Údržba Moderní Malé pozemky, novostavby Nízká Anglický Větší zahrady Střední Venkovský Chalupy, starší domy Vyšší Stanovení rozpočtu a priorit Každý projekt je ovlivněný financemi. Je dobré si určit celkovou částku na založení i údržbu zahrady. Největší část rozpočtu bývá často potřeba na zemní práce, cesty, větší stavební prvky nebo zavlažování. Stroje a materiál mohou rychle navýšit náklady. Prioritu je vhodné dát věcem, které mají dlouhou životnost – například kvalitní oplocení, dlažby, aleje stromů. Ostatní prvky, jako sezonní květiny nebo menší dekorace, lze dokoupit později podle finančních možností. Seznam priorit pomůže udržet plán pod kontrolou. Měl by obsahovat nezbytnosti (oplocení, cesty, základní výsadbu) a volitelné doplňky (jezírka, altány, speciální osvětlení). Takový postup zabrání zbytečným výdajům a přinese efektivní výsledky. Design a rozvržení prostoru Vzhled a funkčnost zahrady ovlivňuje, jak jsou jednotlivé části rozčleněné, jaké prvky v ní dominují a jak je zajištěný pohodlný pohyb. Dobré rozplánování prostoru zvyšuje užitnou hodnotu i celkový vizuální dojem. Rozdělení na zóny a funkční plochy Každá zahrada by měla být rozdělena na různé zóny podle potřeb a životního stylu majitelů. Typické rozdělení zahrnuje obytnou část (například terasa nebo místo k posezení), užitkovou zónu na pěstování zeleniny, okrasné záhony a herní nebo odpočinkovou zónu. Rozdělení prostoru pomáhá udržet pořádek a jasně v

Pokud pračka neždímá, problém může být často jednoduchý a dá se vyřešit i bez odborníka. Mezi nejčastější příčiny patří přetížení bubnu, nerovnoměrně rozložené prádlo nebo ucpaný odtok vody. Někdy stačí prádlo lépe rozložit, odstranit zbytky vlasů a nečistot z filtru nebo zkontrolovat hadici. Nefunkční odstřeďování nemusí hned znamenat velkou závadu. Když zná člověk běžné chyby a jednoduché postupy na jejich odstranění, může si často poradit sám a ušetřit čas i peníze. Tento článek vysvětluje, proč pračka může přestat ždímat, a jak tyto nepříjemnosti snadno odstranit krok za krokem. Nejčastější příčiny, proč pračka neždíme Porucha odstředění může mít několik konkrétních příčin. Některé z nich se dají jednoduše odstranit svépomocí, jiné už vyžadují větší zásah nebo servis. Zanesený filtr nebo odtok Zanesený filtr je jedním z nejběžnějších důvodů, proč pračka odmítá ždímat. Pokud voda nemůže správně odtéct, pračka bezpečnostně ukončí ždímací cyklus. Filtr bývá umístěný na přední straně dole. Stačí jej vyčistit od nečistot, mincí, kousků oblečení nebo vlasů. Pomoci může i jednoduché propláchnutí vodou. Kromě filtru je důležité zkontrolovat i odtokovou hadici. Zalomená nebo ucpaná hadice brání odtoku vody. V tabulce jsou nejčastější známky zanešení filtru nebo odtoku: Příznak Možný problém Voda zůstává v bubnu Zanesený filtr Program se nedokončí Ucpaná odtoková hadice Hluk při čerpání vody Cizí předmět ve filtru Pravidelné čištění filtru a hadice může těmto problémům snadno zabránit. Přeplněná pračka Pokud je pračka přeplněná, ždímací cyklus často nezačne vůbec nebo funguje jen špatně. Motor má problém otočit těžký buben, a tak se pračka chrání před přetížením ukončením programu. Přeplnění poznáte tak, že prádlo po praní zůstává velmi mokré i přes nastavený ždímací program. Maximální kapacita bývá uvedena v návodu nebo na dvířkách pračky. Proto je dobré rozdělit větší množství prádla na menší dávky. Mezi typické znaky přeplnění patří: Dodržování výrobních limitů prodlužuje životnost pračky. Nesprávné rozložení prádla Nevyvážené prádlo v bubnu vede k tomu, že ždímací program neproběhne správně. Pračka může automaticky zastavit ždímání kvůli nerovnoměrnému rozložení. Tento problém nastává nejčastěji při praní větších kusů, jako jsou deky nebo ručníky. Prádlo se během praní nasaje vodou a vytvoří jeden těžký celek. Buben nedokáže rozloženou váhu správně roztočit, a tak zůstává stát nebo vibrace překročí bezpečný limit. Rady pro správné rozložení prádla: Správná distribuce prádla zajišťuje hladký průběh ždímání. Technické závady motoru nebo řemenu Pokud pračka neždímá ani po kontrole předchozích bodů, chyba může být v motoru nebo pohonném řemenu. Opotřebovaný nebo dokonce prasklý řemen nedovolí bubnu, aby se roztočil požadovanou rychlostí. Některé modely při poruše motoru vůbec nezačnou ždímací proces nebo se během ždímání zastaví s chybovým hlášením na displeji. Známky technické závady zahrnují: V případě podezření na technickou poruchu je vhodné kontaktovat odborný servis, protože oprava domácí cestou může být složitá i nebezpečná. Rychlé tipy na řešení problémů s odstřeďováním Problémy s odstřeďováním často způsobují ucpané filtry, nesprávně naplněná pračka nebo špatně zvolený program. Řešení těchto běžných situací může pomoci obnovit správnou funkci pračky a ušetřit čas i peníze. Kontrola a vyčištění filtru Zanesený nebo ucpaný filtr je častou příčinou potíží s odstřeďováním. Pokud filtr není čistý, pračka nemůže správně odvádět vodu, což vede k neúplnému odstředění prádla. Doporučuje se pravidelně vyndávat a čis

Cestovní plakáty představují jedinečný způsob, jak do vašeho domova vnést kousek světa a vyprávět příběh vašich dobrodružství nebo snů o budoucích cestách. Tyto umělecké díla dokážou proměnit obyčejnou stěnu v galerii vzpomínek a inspirací, která odráží vaši osobnost a vášeň pro objevování nových míst. Moderní domácí dekorace stále více využívá cestovní plakáty jako způsob vytvoření osobního a autentického prostoru. Kvalitní plakáty od Desenio nabízejí širokou škálu motivů od ikonických světových destinací až po české kulturní motivy, které dokonale zapadnou do konceptu vyprávění vašeho cestovního příběhu prostřednictvím interiérového designu. Výběr plakátů podle vašeho cestovního příběhu Při vytváření soudržné estetiky je klíčové vybírat plakáty, které spolu tematicky souvisí a vypovídají o vašich zážitcích nebo touhách. Pokud jste milovníkem evropských metropolí, můžete kombinovat plakáty Prahy, Paříže a Říma ve stejném stylovém pojetí. Naopak pokud preferujete přírodní krásy, soustřeďte se na horské scenérie nebo mořské pobřeží. Důležitou roli hraje také umělecký styl plakátů. České cestovní plakáty historicky odrážely významné umělecké směry včetně secese a art deca, což ukazuje, jak se cestovní obrazy vyvíjejí spolu s uměleckými trendy. Kombinace vintage a současných stylů vám umožní vytvořit všestranný a zajímavý dekorativní přístup. Nezapomínejte na barevnou harmonii – plakáty by měly sdílet podobnou barevnou paletu nebo alespoň jeden dominantní odstín, který celou kompozici sjednotí. Teplé tóny evokují útulnost a nostalgie, zatímco chladnější barvy působí moderně a elegantně. Při výběru motivů zvažte také jejich emocionální hodnotu. Plakáty míst, která jste navštívili, vyvolávají konkrétní vzpomínky, zatímco obrazy destinací na vašem seznamu přání fungují jako denní inspirace a motivace k dalším cestám. Rozmístění a kompozice pro maximální efekt Úspěšné rozmístění cestovních plakátů vyžaduje promyšlený přístup k prostoru a kompozici. Začněte výběrem hlavní stěny, která bude sloužit jako vaše cestovní galerie – ideálně místo, kde trávíte nejvíce času nebo které je první, co hosté uvidí při vstupu. Při vytváření kompozice myslete na princip trojúhelníku nebo mřížky. Větší plakáty umístěte jako kotevní body a menší doplňte kolem nich. Zachovejte konzistentní rozestupy mezi jednotlivými díly – obvykle 5-10 centimetrů mezi rámy vytvoří harmonický vzhled. Výška zavěšení je stejně důležitá jako horizontální rozmístění. Střed plakátu by měl být ve výšce očí, tedy přibližně 150-160 centimetrů od podlahy. U skupinových kompozic počítejte střední výšku celé skupiny, ne jednotlivých kusů. Osvětlení hraje klíčovou roli v prezentaci vašich plakátů. Přirozené světlo je ideální, ale vyhněte se přímému slunečnímu záření, které může barvy vybledat. Umělé osvětlení by mělo být teplé a rovnoměrné, aby zvýraznilo detaily a barvy bez vytváření nežádoucích stínů. Propojení s českými kulturními motivy a globálními destinacemi Česká republika má bohatou tradici v oblasti cestovních plakátů, které dlouhodobě propagují naši kulturní identitu a turistické atrakce. V roce 2019 přivítala více než 37,2 milionu návštěvníků, což dokládá sílu vizuální propagace našich destinací prostřednictvím uměleckých děl. Kombinace českých motivů s mezinárodními destinacemi vytváří zajímavý kontrast a ukazuje vaši otevřenost vůči různým kulturám. Plakát Pražského hradu může krásně doplnit obraz Eiffelovy věže nebo benátských kanálů, přičemž každý přidává svůj jedinečný příběh do celkové kompozice. Moderní digitální platformy umožňují přístup k širokému spektru vintage i současných cest

Rybenky se často objevují v koupelně, na toaletě nebo ve spíži. Tento drobný hmyz sice neškodí lidskému zdraví, ale může poškodit papír, potraviny a jiné předměty v domácnosti. Nejlepší způsob, jak se rybenek zbavit, je udržovat domácnost v suchu, pravidelně větrat a odstranit zdroje potravy, jako jsou drobky či zbytky papíru. Rybenky láká vlhké a teplé prostředí, proto se doporučuje věnovat pozornost hlavně místům s vyšší vlhkostí. Pomůže také uskladnění potravin v uzavřených dózách, opravování netěsnících kohoutků a použití jednoduchých pastí, například s boraxem nebo bramborou. Tímto postupem lze výskytu rybenek účinně zabránit nebo ho výrazně snížit. Jak poznat rybenky Rybenky jsou malí bělaví nebo stříbřití škůdci, kteří se často ukrývají na tmavých a vlhkých místech v domácnosti. Jejich přítomnost se často zjistí podle jasných znaků na stěnách, podlahách nebo kolem potravy. Příznaky výskytu rybenek Nejčastěji se rybenky najdou v koupelnách, na toaletách, nebo ve spíži. Hýbou se rychle, zejména ve tmě a při rozsvícení světla se rozeběhnou do různých směrů. Někdy jsou vidět malé šupinaté bělavé nebo stříbrné tvary na podlaze, kolem odpadů, za skříněmi, nebo pod kobercem. Je možné spatřit drobné stopy, jako jsou šupiny z jejich těla nebo malé černé skvrnky od trusu. Dalším znakem mohou být nepoškozené papíry nebo knihy se známkami okousání na okrajích. Rybenky totiž hledají škroby, papír a zbytky potravy, takže poškození textilií nebo lepidel může být signálem jejich výskytu. Příznak Vzhled Typické místo Bělavý tvar Šupinatý, protáhlý Koupelna, spíž Skvrnky trusu Drobné černé tečky Podlaha, police Okousaný papír Kousance na okrajích Knihy, doklady Proč se rybenky objevují v domácnosti Rybenky přitahuje vlhké prostředí a nedostatek světla, což je v domácnostech běžné hlavně v koupelnách a sklepech. Vysoká vlhkost vzduchu nad 75 % a teplota okolo 20–25 °C jsou pro ně ideální. Často vstupují do domů prasklinami, kolem potrubí nebo pod dveřmi. Dobře se skrývají ve štěrbinách, pod obklady nebo za nábytkem. Starší byty a domy s nedostatečným větráním bývají více náchylné. Efektivní způsoby, jak se zbavit rybenek Rybenky často zůstávají skryté v tmavých a vlhkých místech, kde hledají potravu. Základem jejich likvidace je odstranění vhodných podmínek pro přežití a použití vhodných metod v domácím prostředí. Mechanické a fyzické metody Pravidelné a důkladné uklízení je základním krokem. Je důležité vysávat rohy, spáry a prostory za nábytkem, kde se rybenky rády schovávají. Vhodné je také utěsnění prasklin a spár silikonem nebo tmelem, aby se rybenky nemohly bezpečně ukrýt. Efektivní jsou lepové pasti, které lze umístit ke zdem, do rohů místností či pod umyvadla. Tyto pasti lapají rybenky při jejich pohybu za potravou. Pasti vydrží obvykle několik týdnů až měsíců. Pomoci může i snižování vlhkosti v místnosti použitím odvlhčovačů nebo intenzivnějším větráním. Rybenky nemají rády suché prostředí, proto pravidelné větrání a sušení koupelen či sklepů jejich výskyt omezuje. Chemické prostředky proti rybenkám Na trhu existují různé insekticidní spreje a prášky určené přímo na rybenky. Tyto produkty je vhodné aplikovat do míst, kde byl hmyz spatřen, například za sokly, do spár dlažby nebo pod vanu. Je důležité pečlivě dodržovat návod k použití a nevystavovat děti nebo domácí zvířata chemikáliím. Pro rozsáhlejší zamoření lze využít profesionální deratizační firmy, které aplikují silnější prostředky bezpečně a účinně. Tyto zásahy jsou většinou rychlé, ale někdy může být potřeba zásah opakovat. Po chemickém zásahu je vhodné pokoj důkladně vyvětrat a zvýšit pravidelnost úklidu. Přírodní a ekologické řešení Pro odpůrce chemie

Nakládaný hermelín patří mezi naše české speciality. Dobře naložený hermelín vám bude chutnat hlavně k vychlazenému pivu, podobně jako utopence. Nabízejí jej v každé tradiční hospodě, často i v restauraci. Pokud hermelín naložíte správně, rozhodně si na něm pochutnáte. Jak vybrat vhodný hermelín Velmi důležitý je správný výběr vhodného sýra. Vybírejte kvalitní sýr, který má lehce slanou chuť, bílá plíseň po celém povrchu a je pěkně vláčný uvnitř. Výsledná konzistence nakládaného hermelínu se odvíjí od délky doby zrání. První 3 dny se uvolňuje aroma koření a sýr mírně změkne. Za týden je sýr vláčný a má intenzivní, lahodnou chuť. Za 2 týdny už je sýr mírně tekutý a mazlavý. Jak vybrat vhodný olej Důležitou surovinou pro dokonalý nakládaný hermelín je kvalitní olej. Správná chuť oleje podtrhne chuť hermelínu. Sýr musí být v oleji celý ponořený. V ledničce vám pak vydrží několik týdnů, aniž by se zkazil. Možná vás překvapí, že se výjimečně nedoporučuje chuťově výrazný olivový olej. Na nakládání hermelínu je ideální slunečnicový olej, který není chuťově příliš výrazný. Při další várce nakládání hermelínu můžete použít slunečnicový olej, který vám ve sklenici zůstal po předchozím hermelínu. Už do sebe vtáhl chuť sýra a koření, a proto bude mít nová várka ještě mnohem intenzivnější chuť i vůni. Díky tomu si nebudete lámat hlavu nad tím co připravit pro návštěvu. Jak vybrat správné koření Vhodným kořením pro nakládání hermelínu je bobkový list, nové koření a celý černý pepř. Díky této kombinaci koření dostane nakládaný hermelín skvělou chuť i aroma. Pokud si chcete chuť něčím zpestřit, použijte česnek, cibuli, rozmarýn nebo chilli. Pokud je vám v domácnosti k dispozici zděná, dřevěná či plechová udírna, můžete se také podívat jak naložit sýr na uzení. Recept na dokonalý nakládaný hermelín Potřebné ingredience: Sýry v polovině podélně rozkrojte. Utřete 4 stroužky česneku, přidejte chilli papričku, mletou papriku a sůl. Směsí potřete hermelín v místě řezu a přiklopte ho druhou polovinou. Zbývající česnek pokrájejte na plátky. Do sklenice postupně skládejte jednotlivé ingredience a nakonec je zalijte olejem tak, aby všechno bylo ponořené a olej sahal ve sklenici téměř až po okraj. Na závěr se sklenicí opatrně klepněte, aby se odstranil vzduch a ingredience srovnaly a nakonec sklenici důkladně uzavřete. První 3 dny nechte hermelín ve sklenici stát v pokojové teplotě a pak ho přemístěte do lednice. Často kladené otázky The post Jak naložit hermelín? appeared first on Lovely Home.

Průzračná a křišťálově čistá voda je snem každého majitele bazénu. Pokud čelíte zakalené a bělavě mléčné vodě, nezoufejte. Vysvětlíme vám, co mléčnou vodu způsobuje a jak se jí zbavit? Co mléčnou vodu způsobuje Pokud je z původní průzračné čerstvě napuštěné vody nevábná, mléčná a zakalená tekutina, mohou za to nejčastěji tyto potíže: Nevhodná hodnota pH vody Nejprve si v bazénu změřte hodnotu pH. Tento vodíkový exponent určuje, zda se kapalina chová jako kyselina nebo zásada. Ideální hodnota pH by se měla pohybovat v rozmezí 6,8 až 7,6. Nedostatečně fungující písková filtrace Pískovou filtraci pravidelně kontrolujte alespoň 1 x za měsíc. Zjistěte, zda vám písek ve filtraci neubývá a jestli není zanesený. Jakmile se písek znečistí, má horší propustnost a tlak v systému stoupne. Mléčná voda může být také způsobena krátkým filtračním časem, který je třeba navýšit. Absence vločkovače I když vodu čistíte pravidelně Savem nebo jinými chlórovými přípravky, může se bazénová voda zakalit do mléčného tónu. Chlór totiž zabíjí vše, co ve vodě žije. Písková filtrace je totiž schopna vyfiltrovat pouze částice větší než 15 mikronů. Mikročástice ve vodě zůstávají a projdou filtrací. Předávkování vločkovačem Pokud se mléčný zákal objevil až po nadávkování vločkovače, přidali jste ho až příliš mnoho. Problém časem sám odezní. The post Mléčná voda v bazénu: Jak to vyřešit? appeared first on Lovely Home.

V poslední době začínáme místo květin stále více pěstovat vlastní zeleninu, drobné ovoce a bylinky. Pokud na vaši zahradu padá stín, podívejte se, jaké zelenině a bylinám se bude ve stínu dařit. Stejně jako existují pokojové rostliny do stínu, najdete i takové venkovní rostliny. Některá zelenina pěstovaná ve stínu je kvalitnější a bohatší na vitaminy i minerály, než kdyby rosta na slunci. I stinné podmínky můžete využít pro zahradnické úspěchy. Podívejme se, jak na to. Druhy stínu Polostín je plocha, kde rostliny nejsou slunci vystaveny celý den, 5 až 6 hodin sem svítí slunce, nejvíce okolo poledne. Ráno a v pozdním odpoledni je slunečních paprsků méně. Mozaikový nebo světlejší stín označuje záhony stíněné korunami stromů a dopadající stín na rostliny podle točícího se slunce. Jde o nejpřirozenější a nejpříjemnější polostín pro rostliny. Hluboký stín od stodoly, zídky či hustého živého plotu pod thujemi, kam se sluneční paprsky nedostanou, doprovází vlhko. Zde se dají pěstovat jen vybrané druhy okrasných rostlin. Zelenina do stínu a polostínu Rajčata, papriky nebo dýně potřebují hodně slunce. V polostínu asi po čase dozrají, ale nebudou nic moc. Zaměřte se na zeleninu, která si vystačí i s polostínem nebo mozaikovým stínem. Nejméně slunečního záření, asi 2 hodiny denně, potřebují asijské druhy listové zeleniny, třeba mizuna podobná roketě a rukole, kterým stačí 3 až 4 hodiny slunce denně. To platí i pro salát, kapustu a špenát, který má pak šťavnaté a křupavé listy. Asi 4 až 5 hodin slunce stačí pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu a fazole. Kořenová zelenina má v částečném stínu více vláhy a je šťavnatější. Asi 5 až 6 hodin slunce stačí brukvovité zelenině, jako je květák, brokolice, růžičková kapusta, zelí, ale i pórek. Z ovoce vám zde poroste třeba kanadská borůvka. Bylinky na stinná místa V polostínu rostou i některé bylinky, třeba středomořské rostliny, jako je levandule, tymián nebo rozmarýn. Polostín svědčí i kerblíku, jenž připomíná petržel a má trochu nasládlé listy. Když na něj bude svítit slunce jen pár hodin, budou jeho listy voňavé a šťavnaté. Podobné podmínky vyhovují i libečku, kterému se lidově říká maggi. Je aromatický a používá se do polévek a v polostínu má chutnější listy. Polostín i stín ocení máta, které vyhovuje vlhko. Daří se jí kolem zídek a v koutech v zahradě. Doporučujeme vysadit více druhů máty a vytvořit z odstínů zelené zajímavou mozaiku. Plicník lékařský rozkvétá růžově, proměňuje se do fialové a po opylení květy zmodrají. Existují i druhy s bílými květy. Po odkvětu jsou ozdobou velké skvrnité zelenobílé listy a na zimu se rostlina zatáhne. Třezalka tečkovaná má svěže zelené lístky, v létě zářivě žluté kvítky a listy mají proti světlu tečkování. Z okrasných trvalek můžete zasadit i kakost, dlužichu, barvínek, hortenzii i pieris. The post Co pěstovat ve stínu aneb co poroste i bez slunce? appeared first on Lovely Home.

Pohoštění pro návštěvy může být lehké, chutné a zdravé zároveň. Máme pro vás tipy na snadné studené pochoutky, kterými své hosty příjemně překvapíte. Pokud chcete mít pro hosty připraveno něco malého k zakousnutí, podívejte se na naše tipy. Netradiční saláty na špejli i párátku Barevné a svěží saláty zkuste tentokrát svým hostům podat na špejli nebo párátku ve formě mini špízů. Tento typ servírování můžete využít na caprese i řecký salát. Napíchněte na párátko koktejlové rajče, lístek bazalky, kousek okurky či papriky a plátek či kuličku baby mozarelly. K tomu přidejte trochu pesta nebo pár kapek balzamikového octa a získáte skvělý a rychlý caprese finger food. Caprese mini špízy Vytvořte si mini špízy caprese z řeckého salátu. Na párátko napíchněte kostičku sýru feta, černou či zelenou olivu, plátek okurky, kousek červené cibule, kterou lze vyměnit za papriku a cherry rajčátko. Hotové špízy potřete olivovým olejem dochuceným sušeným oreganem, solí a pepřem. Pokud jste spíše milovníci masa a grilování, podívejte se jak naložit maso na grilování. Bruschetta na tisíce způsobů Bruschetty můžete připravit v řadě různých variant. Klidně na ně můžete použít starší pečivo. Připravte netradiční mini bruschetty s jahodami a kozím sýrem. Pokud vám nechutná ani nevoní, zvolte jakýkoli krémový sýr nebo plátek tvrdého sýra. Plátky pečiva potřete olivovým olejem, opečte z obou stran dozlatova, vrchní část namažte, dejte kousky jahod, posypte lístky bazalky a zakápněte balzamikem. Plněné okurkové rolky Okurkové závitky osvěží a dají se plnit čímkoli, třeba bylinkovým krémovým sýrem. Z omyté neoloupané okurky vytvořte škrabkou dlouhé tenké plátky a osušte je. Krémový sýr smíchejte s nasekanou chilli papričkou nebo sušenými rajčaty, petrželkou či bazalkou a černými olivami, osolte, opepřete a zakápněte citronovou šťávou. Na plátek okurky naneste náplň a srolujte. Rolky svažte stonkem pažitky a přizdobte kouskem chilli. Dají se zafixovat i párátkem. Zeleninové crudités ve skle Zeleninové hranolky se sýrovým dipem jsou zdravější než chlebíčky a jednohubky. Mrkev, salátovou okurku nebo řapíkatý celer nakrájejte na tenčí hranolky a naskládejte do skleniček s různými dipy. Sýrový dip připravte smícháním zakysané smetany, modrého sýra a majonézou. Použít lze i jogurt. Dochuťte ho česnekem, solí, pepřem, kapkou worcestrové omáčky čilžičkou pesta. Použít můžete i humus, hodí se i pomazánky z avokáda. Naučte se rychlomoučníky Umění bleskově připravit moučník je k nezaplacení. Vybavte se různými polotovary, třeba hotovým rozváleným listovým těstem, hotovým kynutým těstem nebo těstem na croissanty v plechovce, které stačí naplnit a upéct. V naší databázi najdete ale i moučníky, které jen zamícháte a můžete upéct. Pokud chcete upéct rychlou bábovku, pořiďte si kvalitní formy na pečení. The post Co připravit pro návštěvu? Rychlé recepty na občerstvení, které budou chutnat appeared first on Lovely Home.

Vepřová kolena mají šťavnatou a lahodnou svalovinou i kůžičkou. Přední a zadní vepřová kolena se kromě ovaru hodí do polévky, dávají se jako náplň rolád, používají se k dušení, zapékán i grilování. Jak naložit vepřové koleno na pečení Suroviny: Pokud jste příznivcem výraznější chuti česneku a bylinek a je vás doma více, zkuste tento recept: Suroviny: Postup přípravy: Cibuli a česnek očistíme, cibuli nakrájíme na měsíčky a česnek na plátky. Do 3 litrů vody na nálev přidáme oloupané a rozpůlené cibule a plátky česneku, sůl a uvedené koření a vše pomalu převaříme. Potřebujeme získat chuť ze všech surovin, proto využijeme při vaření takzvané pomalé táhnutí. Lák po delším vaření necháme vychladnout. Vepřová kolena očistíme, omyjeme a nařízneme je přes kůži až ke kosti, aby se nálev dostal co nejlépe až k masu u kosti. Očištěná vepřová kolena zalijeme lákem a necháme je přes noc naložit v ledničce. Nejlepší je nechat je v chladu odležet 48 hodin a za tu dobu je 2x obrátit. Kolena by měla být celá ponořena v láku. Následně nakládaná kolena vaříme na velmi mírném ohni a táhneme je v nálevu asi 90 minut. Pak je z nálevu vyjmeme, přendáme do pekáčku, nařízneme kůžičku na kostičky, osolíme a posypeme drceným kmínem. Kolena pečeme na v troubě na 200 °C po dobu 1 hodiny, až jsou pěkně měkká, zlatohnědá až do červena s křupavou kůrčičkou. Z počátku je zakryjeme alobalem nebo přikryjeme poklicí. V průběhu pečení kolena přeléváme vývarem, ve kterém byla kolena naložená a uvařená. Upečená nakládaná kolena podáváme s čerstvým chlebem, křenem a hořčicí. Přejeme dobrou chuť. Chutnat by vám mohla i naložená svíčková nebo bůček na uzení, neváhejte je proto vyzkoušet. Jak naložit vepřové koleno na grilování Suroviny: Postup přípravy: Olej smícháme s medem, hořčicí, grilovacím kořením, solí a pepřem podle chuti. Marinádou důkladně potřeme koleno ze všech stran. Maso dáme na hliníkový tácek bez otvorů, podlijeme ho pivem, přidáme zbývající koření s marinádou a vložíme do roztopeného grilu. Gril následně uzavřeme a koleno v něm grilujeme asi 2 až 2,5 hodiny. Nejčastější dotazy The post Jak naložit vepřové koleno appeared first on Lovely Home.

Dlažba je nepostradatelnou součástí rodinných domů. Existuje dlouhá řada typových provedení a barevných variant, takže se výběr vhodného typu může zdát jako velký oříšek. Při výběru je proto vhodné zvážit hned několik důležitých faktorů, aby byla nejen funkční a estetická, ale především odolná. Podle čeho vybrat vhodnou dlažbu Výběr vhodného typu je potřeba přizpůsobit především způsobu využití. Jiný typ je totiž vhodný tam, kde bude zaparkované auto, a jiný zase v případě, že se bude po dlažbě jen chodit. Zátěži, které bude vystavena, by měla odpovídat i daná tloušťka. V tomto ohledu platí, že pro pojezdovou dlažbu je nutná větší tloušťka. Menší formáty skladbové nebo zámkové dlažby jsou vhodnou volbou spíše u starších domů, chat a chalup, kde působí přirozeným dojmem. Velkoformátové provedení vyniká moderním vzhledem a dokáže opticky zvětšit daný prostor. Je potřeba zaměřit se i na konkrétní povrch. Lesklé povrchy mohou být kluzké, kdežto ty matné jsou více protiskluzové. V neposlední řadě byste si měli důkladně změřit daný prostor pro výběr správného množství. Dostupné možnosti v oblasti dlažby V oblasti dlažby se nabízí hned několik možností. Nejčastějšími druhy jsou betonové, kamenné, keramické či dřevěné varianty. Dalším typem jsou zatravňovací a vsakovací dlažby. Pro exteriér jsou nejvhodnější kamenné, keramické, zatravňovací a vsakovací. Například na terasách ale využijete i dřevěné provedení, kdy se nejčastěji jedná o tvrdé typy dřevin (např. akát nebo dub). Specifika zámkové dlažby Zámková dlažba patří k nejvíce rozšířeným typům vůbec. Díky vzájemnému uzamčení dlaždic umožňuje rychlou a pohodlnou pokládku na sucho bez použití jakéhokoliv speciálního vybavení v kombinaci se zajištěním potřebné stability a odolnosti. V případě potřeby je možné dlažbu rozebrat a znovu poskládat. Díky široké nabídce různých odstínů lze vytvářet zajímavé dekorativní vzory. Dlaždice jsou vyrobeny z kvalitního betonu, díky čemuž jsou odolné vůči zatížení, opotřebení i povětrnostním vlivům. Zatravňovací dlažba a její specifika Dalším poměrně častým řešením je tzv. zatravňovací dlažba. Jedná se o vegetační a drenážní dlažbu, která je ideální volbou pro zpevnění travnatých ploch a odvodnění. Kombinuje v sobě estetické a funkční vlastnosti, zajišťuje rychlý a efektivní odtok vody a zabraňuje tak nežádoucím erozím půdy. Hodí se pro zahrady a svahy a je velmi nenáročná na údržbu. Chrání trávník před poškozením a zpevňuje podklad. Zároveň také pomáhá zlepšovat celkový vzhled exteriéru rodinného domu. Výhody betonových dlaždic Betonová dlažba přináší hned několik výhod. V první řadě je to vysoká pevnost a odolnost vůči nejrůznějším vnějším vlivům, jako je sluneční záření, mráz nebo posypová sůl. Je odolná i vůči mechanickému zatížení, takže je vhodnou volbou pro parkoviště a příjezdové cesty. Velkým plusem je i mimořádně snadná pokládka, protože do sebe jednotlivé dlaždice jednoduše zapadají. Vyniká dlouhou životností a minimálními nároky na údržbu. Nespočetné možnosti, co se týče výběru barevných odstínů umožňují sladění s exteriérem i samotným rodinným domem. Díky tomu je v oblasti dlažeb klasikou, která nikdy nevyjde z módy. Zdroj obrázků: presbeton.cz. The post Jak vybrat tu správnou dlažbu k rodinnému domu appeared first on Lovely Home.

Zlatou barvu můžete občas potřebovat na malbu obrazu nebo pro dekoraci. Metody pro získávání zlaté barvy se mohou mírně lišit. Podívejme se na tom jak si zlatou barvu vyrobit a používat. Barvy pro malování, řezbu i modelování Zlatá i stříbrná barva je součástí některých sad akvarelu. Ve většině případů barvy neobsahují žádné jiné kovové inkluze. Řezbáři a modeláři používají barvy se speciálními látkami, kdy je pak struktura podobná kovu. Mnoho profesionálů si je většinou vyrábí. Achromatické a chromatické barvy K malbě obrazu potřebuje umělec achromatické a chromatické barvy. Achromatické barvy zahrnují černou a bílou. Jejich smícháním v různých poměrech získáte všechny odstíny šedé. Na chromatickou stupnici potřebujete primární barvu žlutou, červenouamodrou. Z nich získáte všechny další barvy. Z červené a žluté sekundární oranžovou, zežluté a modré zelenou a z červené a modré fialovou barvu. Barvy mohou být také transparentní, např. akvarel a neprůhledné, např. olej a kvaš. Zlatá barva na obraze Zlatá se získá smícháním žluté a červené. Odstín se podobá okrově žluté či oranžové. Používá se královská červená nebo červenohnědá, jen pár kapek na sklenku kvaše. Pokud je kvaš suchý, zřeďte ho vodou a míchejte do konzistence husté zakysané smetany. Do sklenice přidejte červený karmín a žluté stroncium a rozmíchejte. Stejné je to u oleje či akvarelu, kde lze míchat barvy i na paletě. Zlatá barva z kvaše Pokud je třeba kvaš použít na obrazy nebo pokrytí dekorativních předmětů, jako je třeba basreliéf z plastelíny opatřený emulzí na vodní bázi, není vhodný tradiční způsob malby. Potřebujete žlutý kvaš zředěný na požadovanou konzistenci a přidat bronzový prášek. Po natření objektu jej přetřete lakem. Zlaté šperky a předměty Na pokrytí šperků, figur nebo nábytku zlatou barvou potřebujete bronzový nebo zlatý prášek a nitro lak nebo olej. Zlatý prášek lze zakoupit v obchodech s uměleckými potřebami, ale je dražší. Bronzový bývá levnější a dá se koupit i v železářství. V barvě se navíc téměř neliší. Pro jemné šperky je vhodnější zlatý prášek, u větších předmětů lze použít levnější bronz. Prášek se ředí v laku či oleji. Výroba barviva a nátěr K výrobě zlaté barvy je vhodný jakýkoli lak, nejčastěji se používá nitro nebo olej. Cena se výrazně neliší, ale olej zasychá mnohem pomaleji. Nalijte lak do skleněné nádoby, pomalu přidávejte bronzový prášek a neustále míchejte na homogenní směs. Produkt natřete štětcem a nechte zaschnout. Zlacený produkt nevyžaduje lak. Prášek lze dát i do sklenice, natřít předmět olejem nebo lakem, objekt ponořit do sklenice a práškem a pokrýt další vrstvou laku. The post Jak namíchat zlatou barvu appeared first on Lovely Home.

Nejlepší způsob, jak odstranit skvrny od rajčat, je opláchnout skvrnu studenou vodou, nanést prostředek na praní nebo mytí nádobí a jemně místo promnout. Rajčatové skvrny umí být opravdu odolné a často se objeví na bílém nebo světlém oblečení, kde jsou velmi viditelné. Pokud si nevím rady, někdy pomůže i citronová šťáva nebo kyselina citronová, která dokáže skvrnu zesvětlit. Zbavit se těchto skvrn nemusí být těžké, když vím, jak na to správně. Mám osvědčené tipy, které mi už mnohokrát zachránily oblíbené tričko nebo ubrus. Tento postup je rychlý, jednoduchý a zvládnu ho i doma bez speciálních přípravků. Nejčastější příčiny skvrn od rajčat Skvrny od rajčat jsou velmi běžné při vaření nebo stolování. Jejich odstranění bývá často složité, protože obsahují intenzivní barviva a kyseliny, které snadno proniknou do různých materiálů. Chemické složení rajčatové šťávy Rajčatová šťáva obsahuje silná přírodní barviva, hlavně lykopen, který dává rajčatům jejich výraznou červenou barvu. Tyto pigmenty se silně vážou na textilní vlákna, plast a jiné povrchy. Kromě barviv v sobě šťáva nese i kyseliny, hlavně kyselinu citronovou a jablečnou. Ty dokážou narušit povrch materiálu a umožnit hlubší průnik šťávy. Čím déle skvrna působí, tím hůře ji lze odstranit. Proč jsou skvrny od rajčat těžko odstranitelné Hlavním problémem je schopnost lykopenu silně barvit a „přilepit“ se k materiálu. Při praní běžnými pracími prostředky často zůstává červený nebo oranžový odstín. Skvrny jsou viditelné i po několika vypráních. Dalším důvodem je rychlost, s jakou šťáva zaschne a na povrchu vytvoří film. Kyseliny navíc mohou mírně poškodit vlákna látky, což ztěžuje čištění. Některé enzymy v pracích prášcích a speciální čistící prostředky rozbíjejí barvivo a tuky v omáčce. To však nefunguje vždy a zvlášť u starších nebo zaschlých skvrn je potřeba kombinovat různé čisticí metody. Typy povrchů náchylných ke skvrnám Rajčata zanechávají skvrny nejčastěji na textilu, hlavně na bílých a světlých látkách. Postupy pro odstranění skvrn od rajčat Odstranění skvrn od rajčat je často otázkou správného postupu a rychlosti. Každý typ skvrny a materiálu si žádá jiný přístup a výběr prostředku. Rychlé kroky pro čerstvé skvrny Když zjistím čerstvou skvrnu od rajčat, vždy jednám hned. Nejprve pečlivě sundám zbytky rajčat lžičkou nebo ubrouskem, abych nerozetřela skvrnu do látky. Skvrnu oplachuji co nejdříve studenou vodou z rubu látky. Tím zabráním tomu, aby se barvivo zažralo hlouběji. V některých případech používám trochu jemného mýdla a nechám krátce působit. Pokud mám po ruce mléko, namočím postižené místo do studeného mléka asi na 30 minut. Nakonec opláchnu studenou vodou a zkontroluji, zda skvrna skutečně zmizela. Metody pro zaschlé skvrny Když mám co do činění se zaschlou skvrnou od rajčat, bývá postup náročnější. Skvrnu nejdříve navlhčím, například vlažnou vodou. Poté použiji roztok vody a octa v poměru 2:1, do kterého textilii na 30 minut namočím. Po namočení jemně třu skvrnu prsty nebo měkkým kartáčkem. Pokud skvrna zůstává, opakuji celý postup ještě jednou. Někdy také pomáhá citronová šťáva, kterou nakapu přímo na místo a po chvíli opláchnu teplou vodou. Vždy dbám na to, abych na začátku otestovala vybraný postup na malém a nenápadném místě tkaniny, abych předešla poškození materiálu. Doporučené čisticí prostředky Používám různé prostředky podle druhu a barvy tkaniny. Tekuté prací prostředky na skvrny, například Vanish nebo Persil, jsou vhodné pro většinu textilií. Nechávám je působit několik minut, než dám prát do pračky. Pro bílé nebo světlé prádlo je účinný roztok vody s bílým octem nebo citronová šťáva. Tyto přírodní prostřed

Olejové skvrny na oblečení nebo na různých površích umí být opravdu nepříjemné. Stačí chvilka nepozornosti při vaření nebo práci a mastná stopa je na světě. Někdy se zdá, že ji skoro nejde dostat pryč. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak se takových skvrn zbavit. Pomůže třeba žlučové mýdlo, jedlá soda, bílý ocet nebo papírový ubrousek, který olej nasaje. Tyhle běžné prostředky mastnotu rozloží a pomohou látku nebo povrch vyčistit. Pokud vás zajímá, jak tyto metody fungují v praxi a které jsou opravdu účinné, ráda se s vámi podělím o své zkušenosti a tipy, díky nimž budou vaše věci zase jako nové. Jak efektivně odstranit skvrny od oleje Odstranění olejových skvrn může být jednoduché, pokud zvolím správný postup a reaguji rychle. Nejlepší výsledky získám kombinací okamžitých kroků, domácích prostředků a vhodných čisticích přípravků. Rychlá reakce a základní kroky Když objevím čerstvou olejovou skvrnu, první, co udělám, je opatrně ji odsát papírovým ubrouskem nebo utěrkou. Snažím se nepřitlačovat moc, abych olej nezatlačila hlouběji do látky. Pokud je to možné, dám z obou stran pod skvrnu suchý savý hadr nebo ubrousek. Tím snížím množství oleje, které by mohlo proniknout do vláken. Skvrnu neperu ani nemáchám v horké vodě, protože by se mohla ještě víc zafixovat. Pokračuji tím, že na skvrnu nasypu absorpční látku, například dětský pudr, jedlou sodu nebo kukuřičný škrob. Nechám několik minut působit a pak opatrně oklepu nebo jemně vykartáčuji. Použití domácích prostředků Pro starší nebo zaschlé skvrny často pomáhají běžně dostupné domácí ingredience. Na skvrnu opatrně vtírám žlučové mýdlo nebo tekutý prostředek na mytí nádobí. Nechám několik minut působit, aby látky pronikly co nejhlouběji. Další možností je použití bílého octa nebo citronové šťávy, které rozkládají mastnotu. Stačí smíchat trochu octa s vodou a nanést na postižené místo. Po několika minutách jemně vyperu vlažnou vodou. Postup s čisticími prostředky z obchodu Když běžné domácí postupy nestačí, sahám po specializovaných čisticích prostředcích. V drogeriích najdu odstraňovače skvrn, gely nebo spreje určené na mastnotu a olej. Používám je podle návodu výrobce přímo na skvrnu. Pro textil je vhodné předpírání s enzymatickými pracími prostředky. U skvrn na podlaze nebo v garáži doporučuji použít prostředek na odstranění oleje a drátěný kartáč. Po použití produktu nechám prostředek několik minut působit, pokud je uvedeno. Následně skvrnu důkladně opláchnu nebo vyperu, abych zabránila poškození povrchu či textilu. Odstraňování skvrn podle typu povrchu Různé povrchy vyžadují jiný přístup k odstranění olejových skvrn. U textilu, podlah a čalounění se liší vhodné metody i použité přípravky. Olejové skvrny na textilu U čerstvých skvrn nejdřív ihned setřu přebytečný olej savým papírem nebo ubrouskem, abych zabránila jeho vsáknutí. Pak místo posypu jedlou sodou nebo kukuřičným škrobem, které olej pomáhají nasát. Po pár minutách absorbenty opatrně oklepu a skvrnu potřu trochou prostředku na mytí nádobí. Jemně promnu prsty a nechám působit asi 10 minut. Pak oblečení vyperu v nejteplejší vodě, kterou materiál snese. Když je skvrna opravdu odolná, přidám ještě ocet nebo citronovou šťávu a postup opakuju, dokud skvrna nezmizí. Nejhorší je nechat skvrny dlouho zaschnout – pak je jejich odstranění mnohem těžší. Odstraňování oleje z podlah a dlaždic Na podlahách nebo dlaždicích nejdřív odsaju co nejvíc oleje papírovým ručníkem. Když je skvrna čerstvá, často stačí místo posypat absorpčním práškem, třeba jedlou sodou nebo expandovaným jílem. Silnější znečištění odstraňuji přípravkem na mastnotu – nastříkám ho na skvrnu, nechám pár minut působit a pak opláchnu teplo

Často se stává, že pes musí trávit několik hodin doma sám. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak mu tuto dobu zpříjemnit? Základem by mělo být zajištění bezpečného prostředí, ve kterém se bude cítit dobře. Komfortní pelíšek Řada psů dobu, kdy nejste doma, jednoduše prospí. Je důležité vytvořit bezpečné místo, kde se váš mazlíček bude cítit dobře. Mnoho majitelů volí klec – ačkoli může na první pohled vypadat jako vězení, jde o velmi praktickou věc. Vždy je ale nutné na ni psa nejprve navyknout a ukázat mu, že jde o jeho útulné místo pro odpočinek. Neměli byste ho zavírat za trest. Pokud ho správně naučíte na pobyt v kleci, můžete ho na dobu vaší nepřítomnosti zavřít. Máte tak jistotu, že je v bezpečí pes i vaše domácnost. Pozor na nudu Ačkoli pes hodně času prospí, je dobré zásobit ho hračkami, než odejdete. Vždy volte pouze bezpečné hračky pro psy z odolných materiálů. Důležitým kritériem při výběru je také velikost a plemeno psa – například velká plemena, jako tibetská doga nebo labrador, potřebují mnohem větší hračky než malá plemena. Příliš malá hračka může být pro velkého psa nebezpečná, protože ji může snadno rozkousat nebo spolknout. Nabízí se různé gumové žvýkací hračky či hlavolamy a podložky, ze kterých musí dostat schované pamlsky. Poměrně na dlouho zabaví i lízací podložka, zvlášť když ji zamrazíte. Žvýkání a lízání je pro psa uklidňující, navíc se nebude nudit. Je dobré vybrat pár hraček, které mu budete dávat jen když nejste doma. Tak pro něj budou stále zajímavé a neomrzí se, zvlášť když jich budete střídat více. Pozor na skryté hrozby Pelíšek a hračky jsou skvělým základem, se kterým si většina psů spokojeně vystačí. Ale je třeba dbát i na bezpečnost. Zdánlivě neviditelnou hrozbou, která se mnohdy podceňuje, jsou paraziti. Pokud pes tráví čas na zahradě, je třeba ho chránit. Antiparazitika pro psy jsou důležitá vždy – i na procházce totiž mohou číhat klíšťata nebo blechy. Nabízí se různé varianty, ale pozor na obojky. Pes by se někde mohl zachytit. Pro pohodu psa doma a na zahradě je důležité vytvořit vhodné prostředí. Tak můžete mít jistotu, že je váš mazlík spokojený, i když zrovna nejste doma. Zdroj foto: Andy / Adobestock.com The post Když pes zůstane doma sám: 3 důležité kroky pro bezpečnost vašeho mazlíčka appeared first on Lovely Home.

Čištění studny je důležitý úkol pro každého, kdo se spoléhá na studniční vodu pro každodenní potřebu. S nečistotami a sedimenty, které se časem nahromadí, může kvalita a bezpečnost vody klesat, což může ovlivnit naše zdraví. Použití tlakové vody a vhodného dezinfekčního prostředku, jako je Savo, nám pomůže zajistit čistotu a kvalitu studny. Když se pustíme do čištění studny, je třeba mít na paměti, že pečlivost je klíčem. Nejdříve omyjeme stěny studny tlakovou vodou, což pomáhá odstranit usazené nečistoty. Jakmile je studna čistá, necháme do ní natéct vodu a postupně ji čerpáme, dokud nebude zcela čirá. Stává se, že kalná voda nebo nevábný zápach upozorní na potřebu čištění. Pravidelná údržba je zásadní pro udržení čisté vody a funkční studny. Kromě čištění bychom měli dbát také na použití dezinfekčních prostředků, které zabrání množení nežádoucích bakterií. Důležitost čištění studní Čištění studní je klíčové pro zajištění bezpečné a kvalitní vody. Naše zdraví závisí na čistotě studniční vody, kterou pijeme a používáme v domácnostech. Studny mohou být kontaminovány bakteriemi, řasami nebo chemikáliemi. Tyto látky mohou způsobit zdravotní problémy. Pravidelný rozbor vody může pomoci zjistit přítomnost škodlivých látek. Kontaminovaná voda může prosakovat ze země a vracet se zpět do studně. Tím se dále šíří škodlivé látky. Proto je důležité také správně nakládat s vodou při čištění. Investice do údržby studní se nám vyplatí, protože čistá voda přináší zdraví. K tomu patří také výběr vhodných dezinfekčních přípravků a kontrola jejich správného použití. Tabulka: Nástrahy kontaminace vody Typ kontaminace Možné následky Bakterie Infekce, průjmy Chemikálie Dlouhodobé poškození Zajištění čistoty vody by mělo být naší prioritou. Společně můžeme chránit naše rodiny a přispět k bezpečnému užívání přírodních zdrojů. Metody čištění studny Čištění studny je důležitým úkolem, který zajišťuje, že voda zůstane čistá a bezpečná pro použití. Existují různé přístupy, jak se postarat o to, aby studna zůstala v optimální kondici, včetně mechanických a chemických metod. Mechanické čištění Při mechanickém čištění se zaměřujeme na odstranění fyzických nečistot, jako je sediment, který se mohl usadit na stěnách nebo dně studny. Začneme tím, že vypustíme vodu a použijeme tlakový čistič na stěny. Dalším krokem je nanést nový štěrk či kačírek na dno studny, což pomáhá zamezit další akumulaci sedimentu. Použití štěrku také pomáhá při odstraňování drobných částic. Čerpadlo také vyčistíme, aby se zajistilo, že čerpání vody nebude narušeno usazenými nečistotami. Chemické čištění Při chemickém čištění využíváme dezinfekční prostředky, jako je chloramin či Savo, které pomáhají neutralizovat mikroorganismy ve vodě. Měříme koncentraci chemikálií, aby byla dostatečná pro dekontaminaci, ale stále bezpečná pro další použití. Diskutujte s odborníky, abyste zjistili správné množství a typ chemikálií podle specifik vaší studny. Chemické čištění je zvláště důležité v oblastech s vysokým rizikem bakteriálního znečištění. Čištění čerpadla Péče o čerpadlo je nezbytná pro jeho dlouhou životnost a účinnost. Pravidelně jej vyjmeme ze studny a vyčistíme tak, aby zbavilo veškerých chemikálií a sedimentu, které by mohly narušit jeho funkci. Zkontrolujeme také hadice a další komponenty na opotřebení. Usazené nečistoty mohou způsobit potíže, proto je důležité je všechny důkladně odstranit. Postup čištění studny Čištění studny je zásadní pro zajištění kvalitní a nezávadné vody. Klíčovým krokem je odstranění veškerých nečistot a sedimentů, následné použití chemikálií pro dezinfekci a provedení

Údržba bazénu může vypadat jako náročný úkol, zvláště po zimě, kdy se mohou objevit usazeniny a nečistoty. Nejdůležitější je pravidelně kontrolovat a upravovat pH vody, dezinfikovat a odstranit nežádoucí usazeniny. Tím zajistíme křišťálově čistou vodu, která bude lákat k osvěžujícímu plavání. Začínáme vypuštěním bazénu, což nám umožní odstranit veškeré nepříjemné nánosy a usazeniny. Poté použijeme čisticí prostředky a kartáče, abychom důkladně vyčistili dno a stěny bazénu. Tímto způsobem můžeme efektivně odstranit i ty nejzažranější nečistoty. Jakmile je bazén opět naplněn, je nezbytné zkontrolovat filtraci, solární ohřev a případně i tepelné čerpadlo. Následně se zaměříme na pravidelné měření hodnoty pH a přidávání potřebných přípravků pro udržování čistoty a dezinfekci vody. Správnou údržbou dokážeme dosáhnout zářivě čistého bazénu, na který budeme právem hrdí. Příprava bazénu k čištění Před samotným čištěním je nutné připravit bazén tak, aby byl proces co nejefektivnější. V této části se zaměříme na odstranění hrubých nečistot a kontrolu stavu vody, které jsou klíčové pro udržení čisté a bezpečné vody. Odstranění hrubých nečistot Nejprve se zaměříme na odstranění větších nečistot, například listí, větviček a hmyzu. Ty často plavou na hladině bazénu nebo se usazují na dně. Použijeme síťku na teleskopické tyči, která nám umožní pohodlně dosáhnout na nečistoty na hladině. Pro čištění dna bazénu pak využijeme bazénové vysavače. Tyto přístroje jsou specificky navrženy k odsávání usazenin a menších nečistot ze dna a stěn. Před použitím vysavače je dobré zkontrolovat, zda je správně připojen k filtračnímu systému. Kontrola stavu vody Dále se soustředíme na kontrolu stavu vody pomocí testovacích proužků. Tyto proužky rychle ukazují pH a tvrdost vody, což jsou klíčové ukazatele pro udržení zdravého prostředí v bazénu. Je důležité také zkontrolovat úroveň chlóru ve vodě. Použitím bazénové chemie můžeme efektivně regulovat hodnoty pH a chlóru, což pomáhá zamezit růstu řas a bakterií. Doporučujeme pravidelně použít tester k ověření, že vody je v optimálním stavu pro bezpečné užívání zahradního bazénu. Chemická úprava vody Aby byla voda v bazénu křišťálově čistá, musíme zajistit vyvážené pH a efektivně bojovat proti řasám a bakteriím. Chemické ošetření vody je klíčové pro zdravý a bezpečný bazén. Vyvážení pH hodnoty Udržení správné hodnoty pH je zásadní pro účinnost bazénové chemie. Naše voda by měla mít pH v rozmezí 7.2 až 7.6. Pokud je hodnota příliš vysoká, můžeme použít přípravek pH minus k jejímu snížení. Naopak, pokud je pH nižší než doporučené, použijeme pH plus pro zvýšení. Kontrola hodnot pH by měla probíhat alespoň jednou týdně. Správné pH zajistí, že další chemikálie budou účinně fungovat a snížíme podráždění kůže a očí. Při vyvážení pH můžeme také využít domácí prostředky jako je jedlá soda, která pomáhá stabilizovat hodnotu pH bez nutnosti častějšího použití jiných chemikálií. Dezinfekce a prevence řas Používání chloru je standardní metoda dezinfekce vody, která zabíjí bakterie a zabraňuje růstu řas. Chlór můžeme aplikovat v tabletách, prášcích nebo tekutině. Pro maximální účinek dezinfekce je nutné pravidelně měřit a upravovat hladinu chloru v bazénu. Mechanická filtrace a čištění Při čištění bazénu je klíčové zajistit správnou funkci filtračního systému a efektivní odstranění nečistot. Díky tomu udržíme vodu v bazénu čistou a bezpečnou. Údržba filtů a čerpadel Pravidelná údržba filtrů a čerpadel je zásadní pro zajištění efektivního čištění vody. Písková filtrace je oblíbená volba, protože dokáže zachytit malé částice, které j

Čmeláci jsou skvělí opylovači a jejich budování čmelína může být nejen zábavné, ale také velmi prospěšné pro naši zahradu a životní prostředí. Abyste postavili čmelín svépomocí, postačí vám i obyčejná dřevěná bedýnka a trocha zručnosti. Klíčové je umístit ho na správné místo, které je chráněné před větrem a není na přímém slunci. Správné umístění hraje zásadní roli pro úspěch našeho čmelína. Potřebujeme najít klidné, stinné místo, které poskytne ochranu před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Čmeláci lépe snášejí chlad než velké horko, takže ideální je sluníčko brzy po ránu. Výběr vhodného místa pro čmelín Při výběru ideálního místa pro čmelín hraje zásadní roli jeho umístění ve stínu, chráněné před přímým sluncem. Čmeláci ocení klidné stanoviště na zahradě, kde se minimalizuje rušení jejich přirozeného prostředí. Pozorování prostředí a potřeb čmeláků Než se pustíme do stavby čmelína, měli bychom pozorně sledovat, jaké podmínky mají čmeláci v oblibě. Nejprve si všimneme míst, kde je klid a kde se čmeláci v přirozeném prostředí cítí dobře. Čmeláci preferují klidná a bezpečná místa. Pozorování nám pomůže určit, kde umístit čmelín tak, aby čmelákům poskytl vhodný domov. Vybereme místo, kde není velký ruch a které je chráněné před predátory. Vliv teploty a stínu na umístění čmelínu Čmeláci dávají přednost místům, která nejsou přímo vystavena slunečnímu záření. Ideální je, když čmelín umístíme ve stínu, třeba pod stromy nebo keře. Tím se vyhneme přehřívání, které by čmelákům ztěžovalo život. Teplota může ovlivnit aktivitu čmeláků. Na chladnějších místech mohou být čmeláci aktivní i během horkých letních dnů. Stín a klidné místo pomáhají udržet optimální teplotu a vlhkost. To je klíčové pro jejich zdraví a pohodu. Zahrada jako ideální stanoviště Zahradu můžeme snadno proměnit v ideální místo pro čmelín. Zahradní prostor je obvykle plný květin, které čmelákům poskytují zdroj potravy. Pokud máme možnost, umístíme čmelín na místě, které je snadno dostupné a přitom klidné. Zahradu si přizpůsobíme tak, aby obsahovala různé druhy rostlin, které kvetou v různých ročních obdobích. To zajistí stálý přísun nektaru. Správné uspořádání zahrady hravě podporuje život čmeláků a zvyšuje jejich šance na přežití. Konstrukce čmeláčího úlu Při stavbě čmeláčího úlu je důležité pečlivě vybrat materiály, naplánovat správnou velikost a tvar, a dbát na technické detaily. Klíčové prvky zahrnují použití přírodních materiálů, zajištění dostatečného prostoru pro čmeláky a vytvoření bezpečného prostředí. Výběr přírodních materiálů Vyberme dřevo, které je zdravé a ošetřené přírodním nátěrem, aby bylo odolné vůči povětrnostním vlivům. Dřevo musí být pevné, aby čmeláčí úl dobře chránilo. Lisované desky jsou také vhodné, pokud nejsou chemicky ošetřené, což by mohlo být pro čmeláky škodlivé. Vyhněme se dřevotřískovým deskám a spárovkám, které nejsou dostatečně odolné a mohou se rozpadat. Plánování velikosti a tvaru Při plánování čmeláčího úlu je důležité určit správnou velikost a tvar. Úl by měl mít vnitřní prostor odpovídající velikosti čmeláčí kolonie. Obecně platí, že čím větší kolonie očekáváme, tím větší úl bude potřeba. Vletový otvor by měl být dostatečně široký, aby umožnil snadný vstup čmelákům, a zároveň dostatečně úzký, aby se minimalizovalo riziko predátorů. Technické aspekty výroby Technické aspekty zahrnují zajištění trvanlivosti a funkčnosti úlu. Při montáži je nezbytné použít kvalitní spojovací materiály a zkontrolovat pevnost konstrukce. Umístění úlu by mělo být ve výšce 50-100 cm na stabilním stojanu nebo pařezu, přípa

Stavba vlastní sauny může být obohacujícím projektem, který přinese radost a relaxaci nám i naší rodině. Doporučujeme začít plánováním prostoru a výběrem materiálů, protože správně zvolený čtvercový tvar pomůže ušetřit místo a náklady. S našimi tipy bude konstrukce sauny zvládnutelná, i když nemáme zkušenosti jako profesionálové. Sauna je více než jen místo pro zahřátí; je to prostor pro relaxaci, který nabízí zdravotní přínosy, jako je podpora imunitního systému. Při saunování se otevírají póry naší pleti a dochází k detoxikaci těla. Je důležité pečlivě vybrat místo pro saunu, abychom po sezení mohli snadno přistoupit k ochlazení těla. Klíčovou součástí projektu je vlastní zápal a radost z řemeslné práce. S trochou úsilí a pečlivosti může být stavba sauny vzrušujícím a úspěšným krokem k vytvoření osobního útočiště pro zdraví a relaxaci. Společnými silami a podle našeho snadného postupu dokážeme tuto vizi přivést k životu. Výběr správného místa a typu sauny Při plánování stavby sauny je důležité rozhodnout se pro typ a umístění, které nejlépe vyhovují našim potřebám. Finská vs. infrasauna Finské sauny jsou tradiční a poskytují vysoké teploty s vlhkým prostředím. Tento typ je ideální pro ty, kdo si užívají intenzivní pocení. Konstrukce může vyžadovat více prostoru a pečlivé plánování. Na druhé straně, infrasauny vytvářejí teplo pomocí infračerveného záření, které ohřívá přímo tělo, ne vzduch. Jsou energeticky úspornější a zahřívají se rychleji. Velikost infrasaun je kompaktnější, což je ideální do menších prostor. Obě mají své specifika a volba závisí na preferencích uživatele. Venkovní vs. domácí sauny Venkovní sauny nabízejí jedinečný zážitek blízký přírodě. Venkovní prostředí umožňuje širší výběr velikostí a designu. Venkovní umístění sauny je skvělé pro odpočinek a socializaci. Stavba vyžaduje solidní základy a často širší přípravu. Domácí sauny jsou vhodné pro rychlé a soukromé relaxování uvnitř domu. Výhodou je pohodlí, dostupnost kdykoliv a méně náročná údržba než u venkovních saun. Správný výběr závisí na dostupném prostoru a preferencích pro využití. Stavební materiály a izolační materiál Při stavbě sauny je klíčové zvolit správné stavební a izolační materiály. Výběr izolace ovlivní energetickou účinnost sauny, zatímco výběr dřeva ovlivní její trvanlivost a vzhled. Důležitost izolace Izolace je důležitá, protože pomáhá udržet teplo uvnitř sauny a zajišťuje účinné využití energie. Izolační vata je populární volbou díky své dobré izolační schopnosti a snadné práci s ní. Je klíčové, aby byla izolace na stropě dvojnásobná v porovnání se stěnami, protože většina tepla uniká stropem. Je důležité, aby izolace byla rovnoměrná a pečlivě instalovaná, čímž se zajistí, že sauna bude rychle vytápět a udrží teplo po delší dobu. Výběr dřeva Dřevo je hlavním stavebním materiálem sauny a jeho výběr významně ovlivňuje kvalitu a trvanlivost konstrukce. Volba dřeva se může odvíjet nejen od odolnosti a vzhledu, ale také od osobních preferencí a rozpočtu. Každý typ dřeva nabízí unikátní vlastnosti, které mohou ovlivnit celkový zážitek z užívání sauny. Konstrukce sauny a ventilace Je důležité brát v úvahu správnou konstrukci a ventilaci pro efektivní výkon každé sauny. Konstrukce zahrnuje použití kvalitních materiálů a vhodné vytápění, zatímco ventilace zajišťuje optimální cirkulaci vzduchu a bezpečnost. Postup stavby Při stavbě sauny začneme s pevnými základy, což může být betonová podlaha. Izolace je klíčová; používáme izolační vatu, kterou umístíme mezi nosné dřevěné hranoly. Dřevo jako smrk nebo cedr je oblíbené díky odolnosti. Pro vytápění můžeme volit mezi kamny na dřevo a elektrick

Uzený sýr můžeme připravit při uzení studeným a horkým kouřem. K uzení je vhodná většina sýrů, jako eidam, ementál, syrečky nebo třeba niva, balkánský sýr i slaný jadel. Udí se v nádobách speciálních střívcích i punčoše. Jak udit sýr? Uzení studeným kouřem Pokud už vás přestalo bavit udit maso, zkuste to se sýry či rybami. Sýry se před uzením nemusí nakládat. Sýry můžeme rozložit na síťové rošty nebo použít síťku na uzení sýrů. Udíme je při teplotě do 30 °C a dobu uzení přizpůsobíme požadované intenzitě kouřového aroma, kterého chceme dosáhnout. Dobře patrné je už po hodině uzení. Za 2 hodiny už je většina sýrů zbarvená do zlatova. Pro intenzivnější chuť udíme sýry 3 až 4 hodiny. Pak nechte sýry úplně vychladnout, zabalte je do potravinové fólie a nechte v lednici odpočinout a naležet alespoň přes noc. Uzení teplým kouřem Na menší kostky nakrájený oblíbený sýr, nebo klidně i více druhů sýrů vložte do sáčků vhodných pro uzení sýrů. Použít můžete koření i bylinky. Střívka je nutné dopředu namočit do teplé vody alespoň na půl hodiny. Můžete udit i ve vhodných nádobkách, nebo použít starou dobrou punčochu. Udírnu vyhřejte na 50 až 60 °C. Sýry se udí přibližně 2 hodiny, aby se kostky sýrů spojily a sýr zezlátl. Hlídejte si, aby vám sýry z punčochy nevytekly a hlídejte si teplotu. Víc jak 80 °C určitě nepoužívejte. Teplotu v udírně můžete zvýšit, pokud má daný sýr vyšší bod tavení. Uzení tofu Uzení tofu je velmi podobné jako uzením klasických sýrů. Tofu jde navíc před uzením velmi dobře marinovat. Použít můžete oblíbené koření i bylinky. Důležité je hlavně tofu před vložením do udírny důkladně osušit. Studené uzení probíhá asi 3 hodiny při teplotě do 30 °C. Barva se postupně změní na zlatavou. Stejně jako sýry, doporučujeme po vyuzení tofu zabalit do potravinové folie a nechat odležet přes noc v lednici. Dostane tak mnohem lepší a intenzivnější uzenou chuť. Při uzení horkým kouřem můžete udit i při vyšší teplotě nad 80 °C a udit asi 2 hodiny. Pokud ještě doma udírnu nemáte, podívejte se, jak se staví dřevěná udírna. The post Jak naložit sýr na uzení. S naším návodem si pochutnáte appeared first on Lovely Home.

Lapače snů jsou estetickou ozdobou ložnice i ochranou před zlými sny. Zkuste si je vyrobit sami a protkat je osobitou výjimečnější. Postupujte podle našeho průvodce krok za krokem. Pokud právě pátráte po tom jak zařídit Feng shui ložnici, lapač snů se do ní bude skvěle hodit. Nejprve obruč pevně omotáte semišovou stuhou, krajkou či kůží a pak vytvoříte pavučinu propletením provázku podél rámu obruče z vnější strany postupně směrem dovnitř. Nakonec ozdobte lapač snů peříčky, mušlemi a korálky. Pomůcky: Postup: Kovovou nebo dřevěnou obruč vámi zvolené velikosti obalte semišovou stuhou nebo krajkou. Ta by měla být dostatečně dlouhá a širší než je šířka obruče. Můžete ji však obalit i tenkou kůží nebo provázkem tak, aby nevznikly mezery. Můžete také obruč potírat lepidlem a stuhu přilepit stejně jako její konce. Pak pevným režným provázkem, konopnou šňůrou či bavlnkou 10 x delším než je průměr obruče. Tradičně se používá provázek přírodní barvy, ale můžete použít libovolnou barvu. Provázek pevně přivažte k horní části kruhu. Začněte tím, že uvážete dvojitý nebo trojitý uzel v horní části obruče. Omotejte provázek kolem obruče asi po 5 cm vzdálených odstupech od sebe. Postupujte ve směru hodinových ručiček a natáhněte provázek nad obručí. Omotejte provázek kolem obruče a zpět přes sebe, abyste vytvořili smyčku. Než přejdete k další smyčce, ujistěte se, že šňůru pevně zatáhnete, abyste ji pevně zajistili a udrželi pevný a pěkný tvar lapače snů. Pokračujte ve smyčkování provázku kolem obruče. Provázek obtočte kolem celého rámu. Konec provázku zajistěte uzlem. Pokračujte smyčkou přes provázek kolem středu první řady provázku a začněte tak druhou řadou. Na provázek průběžně navlékejte korálky. Postupně vytvořte síť a vyplňte jí střed obruče. Pokračujte ve tkaní, dokud se uprostřed nevytvoří malý kruh. Konec opět zajistěte uzlem. Vytvořte očko na zavěšení lapače snů a navažte na něj provázek či stuhu na zavěšení v potřebné délce. Volné konce svažte do uzlu a pevně zatáhněte. Zdobení lapače snů se odvíjí od vašich představ a kreativity. Přidávání korálků do sítě provádějte již během jejího vytváření. Můžete je rozmístit náhodně, nebo vytvořit pravidelný vzor a umístit korálek třeba na každý druhý provázek. Nakonec na spodní část kruhu zavěste nastříhané proužky látky nebo provázky. Navažte je postupně vedle sebe na kruh v potřebné délce. Můžete použít jednobarevné proužky a provázky, anebo použít různé barvy nebo vzory látek a provázků. Tuto techniku můžete také provést pomocí semišové stuhy, taftové stužky, krajky, proužků kůže, režného provázku či lýka. Na proužky látky, stuhu či provázek navlékněte korálky, mušle či kamínky. Můžete na ně také navázat jednobarevná nebo různobarevné peříčka. Podobně si můžete sami vytvořit a pozměnit mnoho věcí v domácnosti. Kreativní tvoření přináší radost. Často kladené otázky The post Jak vyrobit lapač snů? appeared first on Lovely Home.

Papriky jsou u nás společně s rajčaty velmi oblíbenou zeleninou, kterou můžeme pěstovat v mnoha barvách, velikostech i různých chuťových odrůdách. Jak si zajistit, aby byla úroda opravdu bohatá? Postačí pár rad a běžných ingrediencí. Papriky patří při pěstování mezi náročnější zeleninu. Jejich pěstování je těžší než jak pěstovat rajčata. Paprika je náročná na péči, pravidelnou zálivku i hnojení. Použijte hnojivo, které paprikám prospěje a zaručí vám velmi bohatou úrodu. Vyrobit si můžete i vlastní. Pokud si ho nezvládnete vyrobit, doporučuje se hnojivo složené z NPK 12-7-24 + 7 CaO + 2 MgO + mikroprvky bór, měď, mangan, molybden, železo a zinek. Papriky si zkuste sami předpěstovat na dostatečně slunném místě. Jak na pěstování paprik Papriky mají velmi dlouhou vegetační dobu, a proto nezapomeňte s jejich výsevem začít velmi časně z jara. Potřebují ke klíčení i růstu dostatek tepla, asi 25 ºC a hlavně světla. Nejlépe uděláte, pokud sazeničky umístíte na okenní parapet. Semena před setím do výsevního substrátu namočte, urychlíte tak klíčení. Jakmile se na rostlinkách objeví první lístky, přesaďte je do samostatných květináčů a pro podporu růstu si pro ně připravte výživné hnojivo podle našeho návodu. Pěstování rychlených paprik Papriky lze vysadit do skleníku, foliovníku nebo na záhon. Krytá výsadba je mnohem vhodnější, protože papriky jsou extrémně teplomilné. Můžete je pěstovat i v nádobách na terase, balkonu či v lodžii. Paprikám zajistěte pomocí tyčky oporu. Zálivka paprik musí být pravidelná, ne na listy, ale na půdu, půda však nesmí být přemočená.Papriky sklízejte po dosažení zralosti postupně. Dejte si pozor na škůdce a podívejte se, jak se zbavit slimáků, ať nepřijdete o úrodu. Směs hnojiva na papriky Zkuste si podle našeho receptu vyrobit domácí účinné hnojivo na papriky. Ušetříte peníze a budete mít jistotu, že nepoužíváte žádné chemikálie, které by se mohly negativně podepsat na chuti paprik a také na vašem zdraví. Budete potřebovat slepičí trus, vodu a sklenici nastrouhané křídy. Takzvané slepičince jsou léty prověřenou a běžně používanou surovinou, která rostlinám prospěje a dodá jim sílu. Jak na výrobu domácího hnojiva Čerstvý slepičí trus dejte do nádoby společně s vodou v poměru 1:10. Takto připravenou směs důkladně promíchejte a nechte po dobu 12 hodin na odlehlém místě venku na zahradě odstát. Vzhledem k tomu, že se jedná o trus zvířat, bude směs nepříjemně zapáchat. O to více ale bude účinkovat. Pokud máte sušený ptačí trus, nechte jej ve vodě pracovat 14 dní a směs se musí průběžně promíchávat. Aplikace hnojiva na papriky Jakmile je směs odleželá, smíchejte ji znovu s vodou v poměru 1:10. Do rozředěné směsi přidejte sklenici nastrouhané křídy a promíchejte. Tato směs je zcela ideální pro stimulací růstu rostliny. Pro každou rostlinu použijte 1 litr hnojiva a naléváme jej přímo na kořeny. Pokud je půda extrémně kyselá, postup každých 7 dní opakujte. Abyste nemuseli dávat pozor při zalévání, podívejte se, jak vyrobit kapkovou závlahu, díky kterým nemusíte dávat pozor, abyste nenamočili listy. Často kladené otázky Často kladené otázky The post Jak vypěstovat papriky, které vám budou sousedi závidět? appeared first on Lovely Home.

Klasický visací zámek je i v dnešní době v mnoha případech nenahraditelný. Na trhu je celá řada variant. Existují zámky zcela jednoduché, složitější i vybavené číselným kódem. Jaký visací zámek podle účelu vybrat a na co se při jeho výběru zaměřit? Kde a na co použít visací zámek Rozhodněte se podle účelu zámku. Budete zamykat uvnitř či venku, jen pro formu, nebo potřebujete majetek skutečně zabezpečit? Podle účelu vybírejte úroveň zabezpečení. Kvalitní materiál zámku odolný korozi je důležitý zejména v případě, že bude zámek venku vystaven nepříznivým povětrnostním podmínkám. Větší zámky jsou odolnější, ale nemusí se všude vejít, proto zohledněte i jejich velikost. Co je důležité při výběru visacích zámků Ocelové visací zámky Pro ocelové visací zámky představující základní způsob zabezpečení je charakteristický masivní vzhled a snadná manipulace. Jsou vhodné zejména pro použití ve vnitřních prostorách třeba pro uzamčení sklepních kójí a podobně. Venkovní visací zámky Venkovní bezpečnostní visací zámek představuje solidní zabezpečení, je odolný vůči vnějším vlivům a ideální pro využití třeba na zahradě. Zámky jsou vyrobeny z nerezu. Zvýšenou voděodolností se vyznačuje hlavně zámkový mechanismus. Zvládnou odolávat dešti, mrazu a dalším vrtochům nepříznivého počasí. Visací zámky s číselným kódem Visací zámek na kód patří mezi nejbezpečnější. Zabezpečení není vázané na klíč, ale na třímístný až čtyřmístný kód. Číselný kód zná pouze majitel. Samozřejmě i zde však stále existuje riziko mechanického překonání zámku. Visací zámky typu TSA Visací zámky typu TSA jsou uzpůsobené pro důkladné letištní kontroly a ideální na cestování. Slouží k zabezpečení cestovních zavazadel. Zámek lze bez poškození otevřít pomocí univerzálního klíče, který mají k dispozici bezpečnostní pracovníci. TSA zámky musí být certifikované a poznáte je podle loga červeného diamantu. Zámky s číselným kódem mohou mít i indikátor toho, že byly otevřeny. The post Kde všude se vyplatí mít visací zámek? appeared first on Lovely Home.

I dnes mnoho lidí váhá, zda investovat do dražší a kvalitnější matrace. Domnívají se, že zaplatit poměrně vysokou částku za matraci nepřinese takový efekt, jak by si za vynaložené peníze představovali. Jsou opravdu dražší matrace kvalitnější a vyplatí se do nich investovat? Podívejme se na hlavní důvody, proč si je pořídit. Ochrana před alergiemi a kožními problémy Nekvalitní matrace jsou často vyrobeny z materiálů méně odolných vůči usazování roztočů. Ti jsou často příčinou vzniku nepříjemných alergií a ekzémů. K běžným příznakům přítomnosti roztočů patří svědění a zarudnutí očí, kožní vyrážky, bolesti hlavy, kýchání, kašel a výtok z nosu. Z mírných symptomů se může vyvinout chronický zánět dýchacích cest, průduškové astma či atopický ekzém. Pokud se chcete chránit, volte kvalitní a prodyšné matrace, odolné plísním a roztočům. Dlouhá životnost Matrace v kvalitním provedení mají mnohem delší životnost, než je tomu u levného neodborně vyrobeného výrobku. Je to dáno hlavně použitím kvalitnějších materiálů. Nejlepší matrace od profesionálních výrobců splňují podmínky delší výdrže. Zachování zdraví páteře a pohybového aparátu Kvalitní matrace poskytující tělu dostatečnou oporu během spánku zajistí zdravou krční i bederní páteř, klouby bez bolestí a volnost pohybu. Proto se rozhodně vyplatí investovat do co nejkvalitnějších matrací, které udrží vaše tělo v bezpečí. Prevence chronických onemocnění pohybového aparátu je důležitá především pro osoby, které celý den manuálně pracují nebo pro seniory, kteří potřebují během noci co nejlepší odpočinek a regeneraci po psychické i fyzické stránce. Kvalitnější spánek Do nekvalitní matrace se bude vaše tělo v noci neustále propadat. V nepohodlných polohách si pak tělo nemůže dostatečně odpočinout. Kvalitní matrace oproti nim dobře drží tvar, podepírá tělo po celé ploše a dopřeje vám hluboký spánek. Ať už si zvolíte nejčastější rozměr matrace 200×160 nebo kvalitní matrace 90×200 cm, anebo sáhnete po jiném rozměru, na purtex.cz je kvalita zaručena. The post Rozdíl mezi levnou a kvalitní matrací: Vyplatí se investice? appeared first on Lovely Home.

Dětský pokoj je pro děti velkým útočištěm, obzvláště v dnešní době. Vaše děti by se v něm měly cítit příjemně a bezpečně. Vedle zařízení dětského pokojíčku hrají podstatnou roli i jeho barvy na stěnách. Jaké barvy jsou vhodné do pokojíčku? Jaký zvolit typ barev Aby se stěny v dětském pokoji snadno udržovaly, doporučujeme zvolit odolné a omyvatelné barvy, bez zápachu a uvolňování nebezpečných látek, které jsou vhodné i pro alergiky. Při volbě odstínu barvy do dětského pokoje buďte maximálně obezřetní. Pestré barvy si nechte na doplňky a hračky. Zejména pro miminka a malé děti, u kterých pestré barvy přitahují pozornost, mohou velké barevné plochy způsobovat neklid. Co tedy použít k výběru odstínu barvy stěn v dětském pokoji? Barvy do dětského pokoje Základ výmalby dětského pokoje doporučujeme ponechat v neutrálním odstínu. Ten pak můžete doplnit výraznějšími doplňky. Obecně se doporučují pastelové odstíny, které v dětském pokojíčku navodí příjemnou a útulnou atmosféru a nejsou moc výrazné. Syté barvy totiž mohou nadměrně upoutávat pozornost, dráždit a vzbuzovat neklid. Na psychiku nevhodně působí hlavně výraznější odstíny červené barvy. Dejte pozor, když vybíráte pokoj pro školáka, ať se mu dobře učí. Jak vymalovat dětský pokoj pro holku Holčičky se budou dobře cítit v pokoji laděném do oblíbené růžové, oranžové, fialové či žluté barvy. Odstíny holčičích barev volte jemné. Růžová by neměla pronikavě neonově zářit, stejně jako ostatní odstíny barev. Volte pastelové odstíny, nebo nechte stěny neutrální a zvolte barevný bytový textil a doplňky. Můžete také vymalovat bíle, nebo jinou světlou barvou a jednu ze stěn udělat barevnou v jemném odstínu. Jak vymalovat dětský pokoj pro kluka Chlapci ocení odstíny modré či zelené, ale i fialové barvy. Vhodná je i přírodní hnědá a béžová barva v různých odstínech, anebo třeba oblíbené šedé. Opět volte světlé barvy, jejich pastelové odstíny, nebo nechte stěny neutrální a zvolte barevný bytový textil a doplňky. Nejčastěji používané barvy Žlutá vnese do pokoje radost, slunce, energii a kompenzuje nedostatek přirozeného světla v tmavší místnosti. Oranžová spojuje pozitivní vlastnosti červené i žluté barvy, ale je lepší než čistě červená. Červená je hodně intenzivní a doporučuje se v malé míře, nebo v jemném malinovém odstínu. Klidnějším lidem dodá energii, ale není vhodná pro hyperaktivní děti. Modrá působí relaxačním a uklidňujícím dojmem, uklidňuje před spánkem, zahání noční můry, ale vnáší ale do pokoje chlad, proto volte světlejší odstíny. Zelená symbolizuje přírodu, svěžest, život, harmonii, útulnost a pocit bezpečí. Pozitivně působí dětský zrak a současně vytváří hravou atmosféru. Jak vymalovat dětský pokoj pro kluka i holku Pokud máte dětský pokoj pro jedno dítě, pro správný výběr odstínu je důležité pohlaví a věk dítěte. Pokud máte holku i kluka a dětský pokoj je společný, jednotlivé barvy můžeme mezi sebou kombinovat. Převažovat by však vždy měl odstín vhodnější pro obě děti. Jestliže jeden pokoj obývají obě pohlaví, doporučuje se volit kombinaci barev vhodných pro chlapce i dívku, třeba zeleno žlutá kombinace, aby barevností vyhověla oběma. Jaký zvolit poměr barev Vymalování dětského pokoje natřením stěn barvou a nastěhováním nábytku ještě vůbec nekončí. Navrhujte vhodné barvy úplně na všem. Na hračkách, doplňcích, povlečení, závěsech, koberci i nábytku. Dopředu vše dobře promyslete a zvažte, ať pokoj zbytečně není přeplácaný. Podobně vybírejte, když chcete vybírat barvy do ložnice, nebo vymalovat obývací pokoj. The post Jak vymalovat dětský pokoj appeared first on Lovely Home.

Jakmile se začnou andulky chystat na hnízdění a jsou připraveny na výchovu nové generace zhruba, je ten pravý čas jim připravit hnízdní budku. Jak vyrobit budku pro andulky? Kdy hnízdí andulky U andulek začíná čas hnízdění v únoru a březnu. Samička snese 3 až 6 vajec a z nich se za 18 až 20 dní vylíhnou mláďata. V přírodě si andulky vybírají pro hnízdění dutiny stromů, skalní skuliny a škvíry ve strmých kopcích, kde si budují hnízdo. Doma pro ně musíte budku vyrobit sami, pokud ji nechcete koupit. Co je třeba pro výrobu ptačí budky pro andulky Jak na výrobu ptačí budky pro andulky Nejprve si nařežte si destičky v požadovaných rozměrech a vytvořte vletový otvor. Během řezání si zajistěte bezpečí při práci v dílně a použijte ochranné pomůcky. Pak sestavte dohromady základnu a stěny a přidělejte na panty horní odklápěcí díl střechy. Následně přidejte malé bidýlko u vletového otvoru. Spodní část hnízdní budky doporučujeme vypodložit nepromokavým materiálem. Vnitřek budky pro andulky pak vystelte materiálem udržujícím vajíčka v teple. Mohou to být hobliny nebo seno. Uprostřed výstelky udělejte důlek, aby samička výplň nevyhazovala a neodmítla v budce hnízdit. Hnízdění andulek podpořte výživnější stravou V době námluv nezapomínejte na speciální, výživnou a o dost vydatnější stravu pro andulky. Důležitá je sepiová kost, která je cenným zdrojem vápníku pro podporu tvorby skořápek u vajíček. Běžné krmivo by mělo proto být v období hnízdění obohaceno o vitamíny a minerály. Čím doplnit stravu pro andulky v době hnízdění Kupte andulkám vaječnou směs, nebo jim dejte drcené vařené vejce. Přidejte k tomu kvůli vápníku na prach rozbité vaječné skořápky. Ke stravě přidejte naklíčená semínka a pšenici. Přidejte mladou trávu na zobání. Vynechejte ji ale mezi 1. až 7. dnem líhnutí, jinak hrozí průjmy a úhyn. Přidat můžete i čerstvé větvičky ovocných stromů na ozobávání. Po vylíhnutí mláďat přejděte na běžnou stravu, aby samička moc brzy neodstavila mláďata a nechtěla znovu hnízdit. Čím andulkám přilepšit a jak je krmit Andulkám můžeme přidat tekuté kapky a vitamínové směsi pro andulky. Krmení se v době hnízdění andulek značně liší. Do vylíhnutí prvního vajíčka musí být bohaté na živiny. V době líhnutí musí být zase nutričně chudší. Pak se postupně přidávají další živiny pro podporu vývinu mláďat. Vhodné jsou třeba žloutky. I když jste milovníci chovného ptactva, možná se vám nelíbí, že vám na balkon či terasu nalétávají holubi či vrány znečišťující prostředí. Podívejte se proto, jak vypadá účinná ochrana proti ptactvu. Často kladené dotazy The post Jak vyrobit budku pro andulky? appeared first on Lovely Home.

Pamatujete si ze školy z výtvarné výchovy správné postupy při míchání barev? Pokud ne, možná je na čase si to zopakovat. Míchání barev není až tak složitý proces, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dnes se podíváme na vytvoření žluté barvy a jejích odstínů, ale i na její využití. Barevný kruh Na barevném kruhu najdeme základní neboli primární barvy, které nelze namíchat z jiných barev. Jsou to žlutá, červená a modrá, proto žlutá barva nejde namíchat. Mezi nimi jsou kruhu druhotné neboli sekundární barvy, které vzniknou smícháním primárních barev. Oranžová z červené a žluté, zelená z modré a žluté a fialová z modré a červené. Mezi primárními a sekundárními barvami leží terciální barvy, jako je třeba barva červenofialová nebo zelenomodrá barva. Při míchání žluté a bílé, nebo přidáním světle žluté a kávově hnědé do bílé barvy vznikne béžová barva. Harmonické a kontrastní a studené a teplé barvy Harmonické barvy se k sobě hodí a vytvářejí společně harmonii. V barevném kruhu leží přímo vedle sebe, třeba oranžová a žlutá. Kontrastní barvy leží v barevném kruhu naproti sobě a vzájemně se pozdvihují na vyšší úroveň. Třeba fialová a žlutá. Studené barvy jsou modrá a zelená, teplé barvy jsou žlutá, oranžová a červená. Základy míchání barev Barvy se míchají ze základních odstínů, modré, červené a žluté barvy. K tónování se používá bílá a černá barva. bílá + černá = šedá žlutá + modrá = zelená červená + modrá = fialová červená + žlutá = oranžová červená + žlutá + zelená = hnědá okr + červenohnědá + černá = khaki Žlutou kombinujte s ostatními barvami Standardní doplňkovou barvou ke žluté je fialová nebo modrá, ale můžeme ji ladit například i se zelenou, oranžovou, hnědou a odstíny červené či růžové. Vždy samozřejmě záleží na konkrétním odstínu daných barev a v jakém prostředí je použijeme, nebo pro jakou osobu či k jakému účelu bude prostor sloužit. Vhodnou kombinací můžeme docílit požadované atmosféry, ať už jarní, letní nebo podzimní. Pozor na odstíny žluté Žlutá barva má v sobě velkou energii, opticky rozjasní a zvětší místnost a její intenzita roste i s výrazností použitého odstínu. Světle žlutá barva je barva slunce a umí prostor prozářit, opticky ho zvětší a vyvolá pocit svěžesti. Naproti tomu některé tmavší odstíny mohou naopak místnosti ubrat světlo a tím ji opticky zmenšit, což může vyvolat pocit tmavšího dojmu, než je tomu ve skutečnosti. Využití žluté barvy v interiéru V místnostech situovaných na jih nebo západ se doporučuje žlutou barvu používat střídměji, například s ní oživit jen jednu stěnu, nebo jí využít na doplňcích, drobném nábytku a dekoracích. Je zde dostatek denního světla a slunce a s přemírou žluté barvy by pokoj mohl spíše energii vysávat, než dávat. Oproti tomu v tmavších pokojích na sever a některých menších místnostech se žlutou barvou nešetřete. Tady je ideální prosvětlovací pomůckou. Můžeme vymalovat třeba celý pokoj na žluto, použít žlutě čalouněnou sedací soupravu nebo žlutě lakovaný nábytek. Pěkně působí třeba žlutá skříň, volně stojící komoda nebo žlutá kuchyň. The post Jak namíchat žlutou barvu a jak ji využít appeared first on Lovely Home.

Pokud chcete Feng Shui použít i při zařizování svého domova, podívejme se na to, jak jej využít v obývacím pokoji. O tomto starém čínském učení vám řekneme víc Co je Feng Shui Feng Shui je tradiční čínské učení, které staví na principech proudění energií a má nastolit harmonii v prostoru, který nás obklopuje, jako naše byty a domy. Pracuje s mnoha prvky, doporučuje vhodné materiály, barvy, tvary, vůně a zvuky pro rozproudění energie čchi, jejíž správné proudění nám zajišťuje harmonii a zdraví. Než začnete s výmalbou, podívejte se, jak vymalovat obývací pokoj. Obývací pokoj jako místo setkávání V obýváku můžeme strávit večer o samotě, s rodinou i s přáteli. Poskytne nám k tomu to nejlepší zázemí. Pohodlnou sedačku, křesla, stolek i televizi. Obývací pokoj je tu pro nás, ale i pro všechny, kteří k vám domů přijdou. Proto záleží na jeho vzhledu i uspořádání. Moudrost starých učení, zavede ve vašem obývacím pokoji základní pravidla, která do něj vnesou více harmonie a navodí lepší pocit. Posaďte se vždy čelem ke dveřím Nejdůležitějším prvkem je v obýváku sedací souprava, křesla a židle. Nejlepší je umístit je tak, aby se na nich sedělo čelem ke dveřím nebo alespoň bokem. Sedět zády ke dveřím není vhodné a je nepříjemné. Nikdy nevíte, kdo vejde. Stůl je symbolem zdraví Stůl symbolizuje v obývacím pokoji zdraví. Měl by být pěkný, čistý a nepoškozený. Dejte na něj živé květiny, ale ne suché. Pak na lidi sedící u stolu proudí pozitivní energie a přináší jim zdraví. Zelené rostliny vybírejte s oblými listy, protože ostré listy působí agresivně a narušují tok energie. Suché květy energii berou. Do obýváku přiveďte světlo Podle Feng Shui má být obývací pokoj dostatečně světlý. Pokud v něm máte tmavší rohy, vyzdobte je světlými doplňky a doplňkovými světly. Lustr v obýváku doplňte třeba stojací lampou.. Dbejte na dostatečné a příjemné osvětlení za šera a po setmění. Přirozeně místnost prosvětlíte rostlinami a hřejivým světlem svíček. Krb je dominanta určující rozmístění ostatních prvků Kolem krbu rozestavte nábytek. Pokud nemáte doma krb, začněte ode zdi, k ní postavte televizi a další technické předměty. Všem musí být v obývacím pokoji příjemně při společném koukání do ohně i sledování televize, poslechu hudby nebo u jakýchkoli jiných aktivit. Přidejte optimisticky laděné kresby a fotografie vzbuzující příjemné pocity. Udržujte pořádek Nepořádek a nadbytek věcí, které nepotřebujete, znesnadňuje energii čchi její plynulé proudění. Uklízejte tak, aby se v místnosti pohodlně pobývalo a pohybovalo a zapomeňte na úložné prostory v nástavcích a pod sedačkou plné zbytečností. I když bydlíte v malém bytu k pronájmu, tak pořádek dokáže divy. Volte vhodné barvy Feng Shui do obývacího pokoje doporučuje hřejivé a jemné barvy. Vhodnou barvou je krémová, hnědá a bílá. Žlutá a oranžová navozují přátelskou atmosféru a podporují komunikaci. S červenou barvou opatrně a jen na pár doplňků. Poradíme vám, jak ji namíchat. The post Jak zařídit obývací pokoj dle Feng Shui appeared first on Lovely Home.

Zimě už odzvonilo a o slovo se hlásí jaro, které je potřeba pořádně přivítat. Odpovědí je velikonoční výzdoba – poradíme vám tři jednoduché tipy, které zvládne úplně každý. Stromeček s vajíčky Tento stromeček udělá hodně parády v okně nebo před domem, záleží na tom, jaké velikosti dáte přednost. Můžete si jej koupit jako hotový výrobek nebo udělat. K tomu vám postačí pár větviček, které zasadíte do květináče a vytvarujete je tak, aby připomínaly rozvětvený stromek. Poté stačí nabarvit křepelčí nebo slepičí vejce – letošním hitem jara jsou neonové veselé barvičky, využijte je k ozdobě, nakonec vejce na stromek zavěste. Nezapomínejte ani na veselé barvy květináče – a krásná velikonoční výzdoba je na světě! Košík s narciskami Žluté narcisky jsou krásné květiny, které jsou pro období jara a Velikonoc jako stvořené. K dekoraci si pořiďte vhodný košík s plastovou výplní (košík určený pro pěstování květin), naplňte zeminou, do které zasadíte narcisy. Aby vše působilo realističtěji, pokryjte prázdná místa mechem a vytvořte dojem kopců. Kolem můžete položit například postavičky žlutých kuřátek, které koupíte buď v papírnictví nebo různých dekoračních potřebách. Nakonec květiny zalijte vodou – ta vám v košíku vydrží dlouhou dobu. Vystavit košík můžete venku přede dveřmi nebo doma na stole či v okně. Obilí ve skleničce Úžasnou dekoraci vám na stole vytvoří obyčejné obilí, které většina domácností doma před Velikonoci sází do květináče nebo nějaké obyčejné misky. Vezměte si velkou baňatou sklenici (nejvhodnější jsou sklenice na červené víno, které mají velkou baňku, například z Ikea), do ní přidejte zeminu, zhruba tak dva centimetry a zasaďte obilí. Sklo přinese na stole nádech čistoty a luxusu a zelené rašící obilí vám vytvoří atmosféru spojenou s Velikonoci. Podle libosti jej můžete dozdobit například žlutými peříčky nebo malými bílými kvítky. The post Jednoduchá velikonoční výzdoba appeared first on Lovely Home.

Tuje jsou na živé ploty velmi oblíbené. Jak je správně sázet, hnojit, zalévat a stříhat? Nejsou nijak náročné. Na začátku se jim sice musíte věnovat, ale odmění se vám pěkným vzhledem. Mohou být vysoké až 60 metrů, ale jsou i nižší, záleží na druhu. Zerav západní – Thuja occidentalis Brabant – tmavě zelené zbarvení po celý rok, rychle roste, dorůstá do výšky až 5 metrů, dobře snáší zimu, rovný, roste rychleji, obdélníkový tvar Gold – zlatožluté zbarvení na zimu, tmavne, má kuželovitý tvar a dorůstá do výšky 6 metrů Globe – žlutozelená, na jaře se zbarvuje do žluta, roste do tvaru koule, dorůstá do výšky 1 metr Holmstrup – zelená, kuželovitý a štíhlý tvar, dorůstá do výšky 4 metry, mrazuvzdorná a odolná vůči větru Malonyana – tmavě zelené zbarvení, úzká a hodně hustá, dorůstá do výšky 15 metrů Smaragd – oblíbený, tmavozelená smaragdová barva, má kuželovitý tvar a větve blízko u sebe, dorůstá do výšky 10 metrů, pomalejší růst, dobře snáší zimu Sunkist – kuželovitý tvar, rychle roste, větve hustě u sebe, dorůstá do výšky 6 metrů, větve jsou zlatožluté, v zimě ztmavnou Teddy – má šedozelené zbarvení, je hodně široká, má kulovitý tvar a nízký vzrůst Wareana Lutescent – žlutozelená barva, kuželovitý růst, dorůstá do výšky 1,3 metru a je 1 metr široká Zerav obrovský – Thuja plicata Atrovirens – výška až 30 metrů, celoročně zelený a mohutný strom, větve rostou směrem nahoru Gerderland – dorůstá do výšky 7 metrů, roste rychle, zelená barva, jehlice jsou ploché a lesklé, hustě rostoucí větve, preferuje slunečné polohy 4ever Goldy – vyšlechtěn druh, v létě má zářivě zelenou barvu a na zimu se mění na zlatožlutou, dobře snáší zimu, roste pomalu Whipcord – vyšlechtěný druh, malý keř, který roste velmi pomalu, větvičky rostou směrem dolů Kdy a jak sázet Tuje se prodávají s balem nebo v kontejneru. Thuje s kořenovým balem je vhodné sázet v jarním období nebo začátkem podzimu, tedy březen, duben nebo září, říjen. Potřebují rok na zakořenění a více času na to aby začaly růst, protože byly kořeny zkráceny. Thuje v květináči rychleji zakoření a lépe rostou. Můžete je sázet celoročně, pokud není zamrzlá půda a noční teploty nejsou pod nulou. Doporučuje se chladnější období a to konec podzimu nebo časný začátek zimy. Příprava půdy a sázení Túje mají rády slunce nebo jen slabý stín. Půda by měla být neutrální nebo mírně kyselá. Půdu před sázením prokypřete a provzdušněte. Vykopána jáma by měla být větší než kořenový bal. Nezapomeňte půdu navlhčit a pak thuje zalévejte, protože tuje mají rády vlhké prostředí. Vzdálenost mezi tújemi by měla být alespoň 40 cm, jinak se zahustí a začnou vysychat. Zalévejte je i v zimě, pokud nemrzne a není sníh. Hnojení Začněte hnojit až po dvou měsících, jinak by mohlo hnojivo poškodit kořeny. Hnojte od jara až do začátku podzimu, naposledy v srpnu, tedy 1x až 2x ročně. Zvolte hořkou sůl nebo hnojivo na túje a cypřišky, které se hodí i na cypřiš stálozelený. Stříhání Začněte stromky stříhat až po roce nebo roce a půl. Nejvhodnější období na stříhání je jaro nebo začátek podzimu, aby se větve ještě stihli zahojit před zimou. Stříhejte je jednou ročně, do šířky i do výšky, aby dobře zhoustly a rostly rychleji. Vaši zahradu krásně ozdobí i jilm. Podívejte se, jak jej pěstovat. The post Thuje (Túje) jako skvělý živý plot appeared first on Lovely Home.

Zařizování domácnosti zahrnuje spoustu různých textilií – povlečení, utěrky, ubrusy a podobně. Důležitá je nejen estetika, ale i praktičnost. Proto je důležité volit vhodné materiály, které vydrží dlouho spolehlivě sloužit. Viskóza v domácnosti Viskóza je oblíbená zejména pro šití oblečení, a to hlavně ve formě úpletu. Jenže tento materiál se skvěle hodí i pro šití povlečení. Tkanina je totiž krásně měkká a jemná, prodyšná a šetrná k pokožce. Hodí se na léto i na zimu, působí luxusně. Jemnost ale může být i nevýhodou – materiál proto není tak odolný jako například bavlna. Ale pokud o povlečení budete dobře pečovat, vydrží vám dlouho. Přírodní materiály Velmi oblíbenou volbou jsou přírodní materiály. Klasikou je bavlna – je odolná, snadno se udržuje a hodí se tak pro povlečení, ručníky, ubrusy či jednoduše cokoli. Můžete ji vyprat na vysokou teplotu, zvládne žehlení a skvěle vypadá. Podobně je na tom len. Ten je ještě jemnější, s každým vypráním je měkčí. Je tak ideální pro povlečení, ale třeba i závěsy. Pokud toužíte po luxusu, nabízí se ještě hedvábí. Hedvábné povlečení si zamilujete, je totiž šetrné k pokožce a vlasům. Bytový textil si klidně můžete ušít, aby vše bylo přesně podle vašich představ – stačí nakoupit látky a pustit se do toho. Syntetické materiály V domácnostech mají rozhodně místo i syntetické materiály. Jejich hlavní výhodou je velká odolnost, vydrží roky. Často se používá polyester. Tento materiál není zrovna ideální pro ložní prádlo. Využít se dá na povlaky na dekorativní polštářky či třeba závěsy. Syntetické materiály odolávají nečistotám a vyblednutí, výhodou je snadná údržba. Ale nejsou tak příjemné jako přírodní materiály. Výjimkou může být mikrovlákno – jde o velmi lehký a rychle schnoucí materiál, proto se používá zejména na povlečení nebo ručníky. Finální výběr záleží jen na vás, je třeba zvážit, co od materiálu očekáváte. Výběr kvalitních látek by měl být základem – nabídka je rozmanitá, přizpůsobí se tak různým potřebám. Zdroj obrázka: kostikovanata / stock.adobe.com The post Viskóza a 4 další materiály, se kterými vylepšíte svou domácnost appeared first on Lovely Home.

Nyní přichází čas, kdy tato překrásná rostlina začíná kvést, tudíž ji na zahradách rozhodně nepřehlédnete. Z dálky totiž připomíná rozkvetlý keř či strom, avšak při bližším ohledání zjistíte, že se jedná pouze o iluzi. Jde tedy o ideální rostlinu, která rozzáří vaši zahradu a dodá ji potřebný lesk a prestiž. Dnes se proto podíváme, jak ji správně pěstovat. Jak japonská vrba vypadá? Jak už bylo řečeno, japonská vrba z dálky připomíná rozkvetlý keř nebo strom. Tuto iluzi způsobují mladé listy, které v letním období přecházejí od zelené barvy přes krémovou až do růžové. Vybrat si můžete hned z několika různých druhů, jež jsou všechny nenáročné na pěstování. Ohromí vás zejména barevné spektrum jednotlivých vrb a jejich schopnost keřovitého růstu bez jakéhokoliv zásahu. Tím pádem se o ně nebudete muset prakticky vůbec starat. Do kterého prostředí se hodí? Těmto vrbám obecně prospívá dostatek slunečního záření nebo maximálně polostín, avšak vždy je nutný dostatek chladné a vlhké půdy. Můžete ji proto bez obav umístit na jižní stranu vaší zahrady, a pokud ji občas zalijete, bude se vrbě dařit více než skvěle. Zvlášť v tomto letním počasí je důležitý dostatek vláhy pro správnou podporu růstu, dbejte proto, aby byla půda dostatečně vlhká. Vrba se často prodává již naroubovaná v podobě keříku, nebo na malém kmínku, což vám její pěstování usnadní. Jak se vrba pěstuje? Pěstování japonské vrby je velice jednoduché. Stačí tedy vyhrabat dostatečně hlubokou jámu, do které poté umístíte zakoupenou sazenici v podobě keříku. Naše podmínky jí naštěstí plně vyhovují, protože dokáže odolat mrazům přesahujícím třicet stupňů pod nulou. Pouze nesmíte zapomínat na velké množství vody, které vrba potřebuje k růstu. Pokud ji totiž dostatečně nezalijete, může vymrznout a vy tak přijdete o tolik chtěný skvost na zahradě. Nebojte se ji zalévat i v zimě a to minimálně jednou za týden. Jak se množí? Množení japonské vrby se v praxi příliš nepraktikuje, pokud byste si zakoupili špatnou sazenici, máte pochopitelně nárok na reklamaci. Pokud byste se však přeci jen rozhodli vypěstovat si vlastní strom, poradíme vám, jak na to. Jistě svou vrbu pravidelně stříháte, proto tyto živé odřezky jednoduše zapíchejte do chladné a dostatečně vlhké země. Pečlivě je zalévejte a po nějakém čase spustí kořeny a vzejdou z nich krásné rostlinky. Z nich si pak vyberte tu nejrovnějších, ze které pak můžete řezáním vytvarovat pěkný stromek. Správné ořezání japonské vrby Řez je nutné opakovat přibližně třikrát do roka a je třeba jej provádět velmi radikálně. Ideální dobou pro tuto činnost je jaro, tedy chvíle, kdy ještě nezačala rašit. Vrbu je nutno nejprve zhustit a řezat ji do tvaru koule. Až docílíte husté a pěkně kulaté korunky, budete tento tvar pouze udržovat občasnými zkrášlovacími řezy. Pokud vás japonská vrba zaujala, rozhodně neváhejte a pořiďte si jednu sazenici. Rozhodně toho nebudete litovat. The post Jak pěstovat japonskou vrbu? appeared first on Lovely Home.

Lahodný čekankový sirup vyrobený z květů i kořene čekanky si můžete připravit sami velmi snadno. Je vhodný zejména pro podporu imunity a dá se použít k běžnému doslazování pokrmů i nápojů. Pomůže také při potížích s játry a se žlučníkem. Sirup z květů čekanky Čekanka obecná je léčivá bylinka s jasně modrými květy, která má kromě posílení imunity pozitivní vliv na trávení i na kvalitu zubů. Jak si z ní připravit lahodný sirup? Ingredience: Postup přípravy: Okvětní lístky čekanky natrháme, nasekáme je nadrobno a rozdrtíme, nejlépe v kameninovém hmoždíři. Nadrcené květy pak smícháme s cukrem, vložíme do nádoby s dobrým uzavíráním a postavíme je na slunečné místo. Macerováním květů se začne po několika dnech tvořit tekutina. Čekankový sirup užíváme po lžičkách, nebo jej používáme k doslazování tekutin a pokrmů. Čekankový sirup za tepla či za studena Pokud čekankový sirup následně zakonzervujete vařením, nebude mít tolik vitamínů a chuti jako sirup připravený bez zahřívání, ale na druhou stranu si můžete být jisti, že vysoké teploty zničí veškeré nežádoucí mikroorganismy a déle vám vydrží. Sirup z kořene čekanky Ingredience: Postup: Do hrnce nalijte vodu a přiveďte k varu. Pak přidejte kousky kořene z čekanky a vařte na malém plameni asi 10 minut. Potom opatrně vyndejte kořeny z čekanky a přidejte do vody sladidlo. Nejdříve dejte půl sklenice a pak postupně přidávejte podle požadované hustoty sirupu. Jakmile bude mít sirup ideální konzistenci, odstavte ho z plamene, přeceďte jej přes sítko a skladujte v uzavíratelných nádobách. Výhody konzumace čekankového sirupu Co je to inulin Rozpustná vláknina inulin se získává z luštěnin nebo kořene čekanky. Má nasládlou chuť, hodí se při pečení sladkých moučníků, do obilné kaš a využít na smoothie recepty. Na trhu je dostupný i čekankový sirup, který má na rozdíl od jiných sirupů 95 % vlákniny. Dají se s ním osladit palačinky i lívance, aniž byste navýšili množství cukru ve stravě. Zkuste ho proto v domácnosti zařadit do svého jídelníčku. Prospěšnost inulinu Inulin má schopnost vázat karcinogenní sloučeniny, jako jsou těžké kovy, pomáhá ke zlepšení činnosti střev i vyprazdňování a detoxikuje tělo. Podporuje vstřebávání vápníku, posiluje mineralizaci kostí a zubů a je prevencí osteoporózy. Podporuje tvorbu žluči, část žlučových kyselin se ve střevě navazuje na rozpustnou vlákninu a vytvoří se z nich méně cholesterolu. Často kladené otázky The post Jak vyrobit čekankový sirup (za tepla i za studena) appeared first on Lovely Home.

Levandule lékařská je původně divoká rostlina ze středomoří. Botanický název je odvozen od latinského lavare neboli umývat se. Staří Řekové a Římané ji používali pro blahodárné účinky, do koupele, jako vůni, deodorant i k odpuzování molů. Pěstovala se v klášterních zahradách, používala se na pohmožděniny či popáleniny a měla chránit před nákazou morem. Pokud nemáte k dispozici zahradu u domu, můžete si voňavou levandulí s krásnými modrofialovými květy ozdobit třeba balkon, lodžii nebo terasu, popřípadě si ji umístit do bytu na parapet okna a užívat si její krásu i vůni v interiéru. Jak pěstovat levanduli v bytě Pokud chcete levanduli pěstovat v bytě, zakoupenou sazenici si přesaďte do co největšího květináče nebo truhlíku, který by měl být ideální hliněný. Substrát si můžete zakoupit přímo určený pro bylinky. Bývá složený ze směsi kvalitních druhů rašelin, drceného vápence a různých inertních materiálů. Pokud si jej chcete namíchat sami, použijte rašelinu, kvalitní zeminu a písek v poměru 1:1:1. Do směsi přidejte keramzit nebo drcené lávové kameny, které budou lépe zadržovat vodu a živiny a postupně je uvolňovat. Současně zachovají vzdušnost substrátu. Keramzit nebo kamínky použijte i na dno květináče jako drenážní vrstvu proti přemokření. Levanduli zvykejte postupně na vnitřní prostředí Levanduli je třeba navyknout na vnitřní prostředí a stejně tak ji musíme postupně letnit na venkovní prostředí. V prvních dnech nenechávejte nádobu s levandulí stát venku na prudkém slunci a nevystavujete ji ihned střídání rozdílných teplot ve dne a v noci. Pokud si kupujete naopak rostlinu vypěstovanou venku, na vnitřním parapetu okna je třeba často větrat a dbát na to, aby nebylo v bytě moc horko a suchý vzduch. Pak je třeba okno stínit a rostlinu rosit. Rostlina si musí zvykat postupně. Rostlinky pěstované na parapetu, balkoně i terase mají vyšší nároky na zálivku. Proto dbejte na to, aby substrát úplně nevyschl, zvlášť v horkém a suchém horkém období. Pokud často odjíždíte na více dní, zvolte samozavlažovací květináče nebo keramické kolíky. Na co si dát pozor Levandule pěstované v nádobách na terase a balkonu chraňte před mrazy. Pokud hrozí přízemní mrazíky, na noc je dejte do chladnější místnosti. Můžete také nádobu zapustit do země a zakrýt zeminu, aby kořenový systém nepromrzl. Levandule pěstované v bytě se musí přezimovat v chladné, světlé místnosti. The post Jak na pěstování levandule v bytě? appeared first on Lovely Home.

Při začátcích se zavařováním je klíčové vědět, jak správně sterilizovat sklenice. Sterilizace zavařovacích sklenic je zásadní pro ochranu domácích výrobků před bakteriemi a plísněmi. Bez řádné sterilizace hrozí, že potraviny se zkazí a nebudou bezpečné k jídlu. Existuje několik účinných metod sterilizace sklenic, včetně použití trouby, mikrovlnky nebo horké vody. Každá metoda má své výhody a lze je snadno využít. Dodržováním správného postupu zajistíte, že vaše zavařeniny zůstanou chutné a bezpečné. Tak pojďme zjistit, jak na to! TIP na článek: Jak zavařovat v troubě – rady a tipy Příprava sklenic a víček Při přípravě sklenic a víček na zavařování je důležité dodržet správné kroky, aby se zajistila jejich čistota a bezpečnost. Zaměříme se na výběr správných sklenic, jejich mytí a čištění, a kontrolu poškození. Výběr sklenic Při výběru sklenic je důležité zvolit vhodné typy, které odolají vysokým teplotám. Nejlepší jsou sklenice s širokým hrdlem, které usnadňují plnění. Měly by být vyrobeny ze silného skla, aby se zabránilo praskání. Vyhněte se sklenicím s viditelnými prasklinami nebo poškozením, protože by mohly při sterilizaci prasknout. Typy sklenic k zavařování: Mytí a čištění Sklenice a víčka je nutné důkladně umýt. Nejprve je potřebuji opláchnout v teplé vodě s použitím saponátu. Důležité je zaměřit se na místa kolem závitu a uzávěru, kde se mohou usazovat nečistoty. Po umytí je důležité opláchnout každou sklenici pod tekoucí vodou, aby nezůstaly žádné zbytky saponátu nebo chemikálií. Nechte sklenice uschnout krkem nahoru na čistém ručníku. Tím se zajistí, že se odstraní veškerá vlhkost, což je klíčové pro úspěšné zavařování. Kontrola poškození Po umytí a vysušení je důležité zkontrolovat sklenice a víčka na vady. Zkontroluji, zda nemají praskliny, škrábance nebo jiné poškození. Také se ujistím, že víčka mají perfektní těsnění. Pokud najdu nějaké poškození, sklenice či víčka raději vyřadím. Tímto způsobem mohu zabránit problémům při zavařování. Metody sterilizace Existuje několik efektivních metod, jak sterilizovat zavařovací sklenice. Každá má své výhody a specifické postupy, které zajistí, že sklenice budou dokonale čisté a připravené na konzervaci. V hrnci Sterilizace sklenic v ruce je jednoduchá a účinná metoda. Zde je postup, který doporučuji: Tato metoda je rychlá a vyžaduje minimální zařízení. Použití myčky Použití myčky nádobí je pohodlný způsob sterilizace. Tu jsem si oblíbil pro její efektivitu. Tato metoda je velmi efektivní a šetří čas. Sterilizace v troubě Sterilizace v troubě je další spolehlivou metodou, kterou mohu doporučit. Tento postup je jednoduchý a efektivní. Tato metoda zajišťuje vysokou teplotu, která eliminuje mikroorganismy. Sterilizace párou Sterilizace párou je efektivní a rychlá metoda, kterou jsem také vyzkoušela. V tomto postupu se využívá horká pára k odstranění bakterií. Použití páry je skvělé, pokud hledáte alternativu k vodní sterilizaci. TIP na článek: Jak na zavařování okurek Sklenice po sterilizaci Po dokončení sterilizace sklenic je důležité s nimi zacházet správně, aby se zajistila jejich bezpečnost a připravenost k použití. Zaměříme se na to, jak správně nechat sklenice vychladnout a jak je uskladnit pro budoucí zpracování. Chladnutí sklenic Po sterilizaci sklenice pečlivě vyjměte z horké vody nebo trouby. Je důležité, abychom sklenice nechali chladnout na bezpečném místě. Rozložíme je na čistou utěrku, abychom se vyhnuli kontaminaci. Chlazení obvykle trvá asi 30 minut. Během této doby je nezvedám, aby nedošlo k prasknutí. Jakmile jsou sklenice chladné na dotek, mohu se ujistit, že jsou správně sterilizované a připravené k plnění. Skladování sklenic Sterilizované sklenice je třeba uskladni

Kalná voda ve vířivce je častým problémem, který může být frustrující pro mnoho majitelů. Aby se předešlo tomuto problému, je klíčové věnovat se pravidelné údržbě a používat správné filtry. Pokud se již během několika dní po napuštění vířivky objeví zakalení, může to naznačovat problémy s kvalitou vody. Příčiny zakalení vody mohou být různé, od neefektivní filtrace až po nedostatečnou chemickou úpravu. Pokud si všimnete ztráty jasnosti vody nebo tvorby pěny, je čas prověřit, jak pečujete o svou vířivku. V této příručce se podíváme na běžné příčiny a účinná řešení, abyste si mohli užívat čistou a zdravou vodu pro vaše relaxační chvíle. Příčiny kalné vody Kalná voda ve vířivce může být způsobena několika faktory. Je důležité zjistit, co způsobilo tento problém, abychom pak mohli přijmout správná opatření. Zde jsou hlavní příčiny. Chemická nerovnováha Jednou z nejčastějších příčin kalné vody je chemická nerovnováha. K tomu dochází, když jsou pH a alkalita vody mimo doporučené hodnoty. Doporučené rozsahy: Pokud jsou hodnoty příliš nízké nebo vysoké, může to vést k narušení průhlednosti vody. Také mohou vznikat nečistoty a usazeniny, které vodu zakalí. Filtrační systém Další příčinou kalné vody může být nedostatečně fungující filtrační systém. Filtr má za úkol odstraňovat nečistoty a bakterie. Pokud je filtr ucpaný nebo nedostatečně čistý, nemůže vykonávat svou práci efektivně. Zde je několik kroků, jak zajistit správnou funkčnost filtru: Znečištění z prostředí Znečištění z okolí také může přispět k zakalení vody. Drobné částečky, jako jsou listy, prach nebo vlasy, mohou do vířivky snadno proniknout. Při použití vířivky se doporučuje dodržovat několik pravidel: Tyto kroky pomohou minimalizovat počet znečišťujících látek, které se do vody dostanou. Metody čištění Existují různé metody, jak se zbavit kalné vody ve vířivce. Zaměříme se na mechanické čištění, chemické čištění a také na prevenci, která může pomoci předejít problémům s kvalitou vody. Mechanické čištění Mechanické čištění zahrnuje fyzickou údržbu vířivky. Nejprve doporučuji vypustit starou vodu. Poté je důležité vyčistit stěny a dno vířivky. Doporučuji nastříkat čisticí prostředky na povrchy a nechat je působit určitý čas. Následně je důležité vše důkladně mechanicky dočistit a opláchnout čistou vodou. Tím se odstraní veškeré nečistoty a usazeniny, čímž se zajistí, že vířivka bude připravena na novou vodu. Chemické čištění Chemické čištění je dalším klíčovým krokem pro udržení čistoty vody. Je důležité pravidelně kontrolovat chemické hodnoty vody, jako je pH a hladina dezinfekčního prostředku. Příliš nízké nebo příliš vysoké hodnoty mohou vést k zakalení vody. Pokud zjistíte, že voda je kalná, upravte pH a přidejte potřebný dezinfekční prostředek. Také mohou být užitečné přípravky speciálně určené pro odstranění zákalu vody. Tyto produkty většinou obsahují flokulanty, které pomáhají srážet nečistoty, takže je snadnější je odstranit. Preventivní opatření Prevence je nejlepší způsob, jak zajistit čistou vodu ve vířivce. Když se rozhodnete používat vířivku, doporučuji se nejprve osprchovat a eliminovat tak kontaminaci. Nepoužívejte plavky, které byly prané v pracím prostředku, jelikož i ty mohou zanechat zbytky. Důležité je také pravidelně čistit filtry. Udržení filtrů v dobrém stavu zajistí efektivnější cirkulaci vody. Sledujte chemické složení vody a provádějte pravidelné testy, aby se předešlo problémům s kalnou vodou. Údržba a pravidelná kontrola Správná údržba vířivky a pravidelná kontrola vody jsou důležité pro zajištění její čistoty a zdraví. Zaměřujeme se na testování vody a údržbu filtračního systému, abych

Hledáte kvalitní sáčky do vysavače, které zajistí optimální výkon vašeho zařízení? Vybrat ten správný model nemusí být snadné, ale naštěstí je tu MediaOutlet.cz, kde najdete širokou nabídku sáčků pro vysavače oblíbených značek, jako jsou Bosch, Kärcher, Philips, Electrolux, Makita, Einhell, Parkside, Hoover a mnoho dalších. Obrovský výběr pro každého Každý vysavač má své specifické požadavky na typ sáčku, ať už se jedná o papírové, mikrovláknové nebo pratelné varianty. V e-shopu MediaOutlet.cz si můžete snadno vybrat sáčky přesně podle modelu vašeho vysavače a zajistit tak jeho dlouhodobou efektivitu a čistotu. Kompletní nabídku naleznete na MediaOutlet.cz. Rychlé doručení a přehledná nabídka MediaOutlet.cz se může pochlubit více než 270 typy sáčků do vysavačů skladem, takže na objednávku nebudete muset dlouho čekat. Navíc si zákazníci chválí přehlednost produktů a detailní popisy u každého sáčku, které obsahují informace o kompatibilních modelech vysavačů. Díky tomu snadno vyberete ten správný sáček a minimalizujete riziko nesprávného nákupu. Kvalita, která chrání váš vysavač Sáčky z nabídky MediaOutlet.cz nejsou jen kompatibilní, ale především kvalitní. Vícevrstvé filtrační sáčky pomáhají nejen s efektivním sběrem prachu a nečistot, ale také chrání motor vysavače, čímž prodlužují jeho životnost. Pro alergiky jsou ideální sáčky s pokročilou filtrační technologií, které dokážou zachytit i ty nejjemnější částice. Spolehlivý partner pro váš nákup E-shop MediaOutlet.cz je součástí mezinárodní skupiny Flamingo založba d.o.o., která působí nejen v České republice, ale i v dalších evropských zemích, jako je Slovensko (viz https://www.mediaoutlet.sk/ ), Itálie, Chorvatsko či Rumunsko. Díky tomu si můžete být jisti, že nakupujete u prověřeného a zkušeného dodavatele. Neztrácejte čas hledáním správného sáčku – objevte širokou nabídku MediaOutlet.cz a objednejte si kvalitní sáčky do vysavače ještě dnes! The post Najděte sáčky do vysavače na MediaOutlet.cz a ušetřete čas i peníze appeared first on Lovely Home.

Právě jste se dali do malování a nevíte, jak namíchat tělovou barvu? I když ji má plno výrobců akrylových a jiných barev ve svém portfoliu a při malování interiéru si ji můžete zakoupit nebo nechat namíchat podle vzorníku, mnoho z nás se tuto barvu raději snaží namíchat. Tělová barva Pokud si chcete namíchat tělovou barvu na své barevné paletě, mějte se trošku na pozoru. Tělové odstíny jsou velmi ošemetné a často si i zakoupený tělový odstín musíte dál sami přizpůsobit a doladit. Každý člověk má navíc trošku jiný odstín pleti a navíc je tato barva značně proměnlivá při různých úhlech dopadu světla, jinak vypadá na denním světle i pod jiným zabarvením umělého světla. Jak si tedy odstín nude či tělové barvy namíchat a pracovat s různými odstíny? Jak namíchat tělovou barvu Často se můžete při míchání tělové barvy setkat s různými kombinacemi barev. Někdo používá zelenou či oranžovou, ale i hnědou nebo fialovou barvu. My si dnes ukážeme tu základní kombinaci z klasických primárních barev. Tak pojďme na to. Jaké odstíny barev budete potřebovat Při míchání požadovaného odstínu velmi záleží na daném podílu jednotlivých barev. Podle něj vám vznikají různé odstíny tělové barvy. V průběhu míchání můžete různě dodávat zmíněné barvy podle potřebného odstínu pleti. Vždy přidávejte jen velmi malé množství a také důkladně barvy promíchejte. Jak namíchat tělovou barvu krok za krokem Na míchání tělového odstínu budeme potřebovat primární barvy, tedy žlutou, červenou a modrou. Nejprve smíchejte žlutou barvu s malým množstvím červené barvy. Tady platí, že čím více dáte červené, tím více bude barva do růžova. Díky tomu vám vznikne tmavě oranžová barva. Následně přidejte velmi malé množství modré barvy, které barvu změní do béžovo hnědého odstínu velmi tmavé tělové barvy. Nakonej přidejte bílou barvu, která určuje světlost odstínu pleťové barvy. Můžete si rovnou podle podílu bílé barvy namíchat třeba 5 až 7 odstínů tělové barvy od nejsvětlejší po nejtmavší a při malování portrétu či jiného obrazu pleť stínovat. Hra světla a stínu se vám bude s více odstíny tělové barvy malovat mnohem snáz. Míchání barev je hlavně o citu pro barevné odstíny, cviku i dobrém pozorovacím talentu. Při práci s akvarelem nakapejte na pár kapek vody. Hrotem měkkého štětce naberte trošku červené barvy a získáte slabý růžový odstín. Pak přidejte trochu žluté. Pohrajte si s množstvím přidaných barevných odstínu při tvorbě portrétu. Co najdete v knihách o výtvarném umění Nejčastěji se také setkáte s tímto postupem: Smíchejte 6 dílů žluté barvy s 1 dílem červené, promíchejte je do homogenní žlutooranžové konzistence a přidejte 1/2 dílu modré pro získání červenohnědého odstínu. Pak podle potřeby přidávejte bílé barvivo. The post Jak namíchat tělovou barvu appeared first on Lovely Home.

V dnešní době je z mnoha důvodů vysoká poptávka po malých bytech a menších domcích, kde se však potýkáme s malým prostorem. Pokud má váš domov menší rozměry, využijte pár chytrých nápadů pro optické zvětšení prostoru. Vsaďte na světlé barvy Světlé barvy ovlivní náladu a vizuálně promění prostor. Pokud chcete místnost opticky zvětšit, použijte světlé nebo pastelové odstíny. Jestliže chcete pokoj opticky rozšířit do šířky, zvolte tmavou podlahu a stěny vymalujte na bílo. Chytře použijte tmavé odstíny barev Ani malé místnosti nemusíte vždycky vymalovat jen světlými barvami. Záleží na tom, k jakému účelu budete danou místnost využívat. Pokud přemýšlíte, jak vymalovat obývací pokoj, i malá místnost bude útulná, když použijete tmavé odstíny modré. Vytvořte optický dojem výšky Zkuste natřít stěnu libovolnou barvou až 10 cm pod strop. Pokud máte na stěně obvodovou lištu, vymalujte stěnu až pod ní. Všechna místa nad tím pak vymalujte bílou barvou. Takový pruh bílé strop opticky zvýší a místnost bude vypadat vyšší. Se zářivě bílou velmi hezky kontrastují třeba tmavé odstíny modrozelené barvy. Rozšiřte všechny chodby Pokud máte velmi dlouhou a úzkou chodbu, výmalba tmavou barvou na obou koncích k nim pomůže směřovat pozornost a prostor opticky zkrátí. Pro vysoce intenzivní dojem použijte sytě červenou barvu, klidně i při vymalování kuchyně. Vytvořte motiv z odstínů jedné barvy Zvolte bytový textil i nábytek ve stejných odstínech jako je barva na vaší zdi. Barvy lépe splynou a tolik nevyčnívají. Vytvoříte klidný a uspořádaný prostor, který se bude zdát opticky větší, než je ve skutečnosti. Skvělé jsou odstíny zelené barvy. Nechte vyniknout přírodní dřevěné prvky V malých místnostech volte dřevěné prvky, nábytek, podlahu, dveře a lišty ve stejné barvě jako jsou stěny, ale v o něco tmavším odstínu. Tento malý kontrast zdůrazní architektonické proporce pokoje, oddálí stěny a opticky zvětší místnost. Rafinovaně elegantní vzhled vytvoří kombinace tmavě šedých dřevěných prvků ve světlejším odstínu šedé a stěn v o něco tmavší šedé barvě. Použijte zrcadla, lesklé plochy a kov na lustru Optický klam umí zrcadla, která zvětší pokoj až o polovinu. Můžete je pověsit na zeď místo obrazů, dát je na dveře šatní skříně nebo přímo na dveře. Podobně poslouží i lesklé plochy, třeba nábytková dvířka a kovové prvky na svítidlech. Vsaďte na světlo a otevřený prostor Malým místnostem prospěje dostatek přirozeného světla. Doplňte umělé osvětlení. Nejvhodnější jsou svítidla s možností regulace pro nastavení intenzity světla. Každou zónu místnosti osvětlete zvlášť. Zbavte se příček a otevřete prostor. Místo masivu volte multifunkční, minimalistický, nižší či vzdušný nábytek na nožkách. Volte drobné vzory Textilní doplňky, jako jsou polštářky, plédy, závěsy, tapety na zeď a koberce volte s drobnými jemnými vzory. Čím výraznější a větší vzory zvolíte, tím menší bude místnost vypadat. Volte jednolitou podlahu bez vzorů, o trochu tmavší než stěny. The post Jak opticky zvětšit místnost? appeared first on Lovely Home.