Botanický ústav AV ČR

Vítězem hlavní kategorie soutěže Věda fotogenická se letos stal snímek Anglermoss od Tomáše Figury z Botanického ústavu. Fotografie ukazuje štět s tobolkou mechu po uvolnění výtrusů. Obústí tobolky připomíná zuby hlubinného predátora, který se chystá ulovit svou kořist. Tou je na obrázku klíčící pyl slézu lesního, jenž se do záběru připletl náhodou. Soutěž Věda fotogenická […]

První rostliny na souši byly mechorosty, které si se suchostí prostředí poradily po svém. Nemají kořeny, kterými by mohly získávat vodu z půdy; nemají transportní pletiva, která by vodu po těle rozváděla; nemají kutikulu, která by chránila jejich pletiva před vysycháním. K získávání vody používají celého povrchu těla, a jsou tak závislé na vodě přicházející […]

Devátý, poslední a zároveň nejobsáhlejší svazek kompendia Květena České republiky, kterým se završil více než padesátiletý projekt podrobné revize rostlinné diverzity, získal Cenu AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ocenění převzal editorský tým Jitka Štěpánková, Jindřich Chrtek a Zdeněk Kaplan. Jak zdůraznila Jitka Štěpánková, při práci bylo výzvou především udržet autorský […]

Středoškolští studenti zapojení do programu Otevřená věda představili ve dnech 12. až 14. listopadu 2025 výsledky své práce na studentské konferenci. V závěru každého dne byly vyhlášeny nejlepší příspěvky z daných vědních oblastí. V kategorii biologie a ekologie vyhlásili porotci jako nejlepší stáž Efekt prostředí, stáří semen a typ opylování na klíčení a růst v […]

V podzimním čísle pokračuje série článků o novinkách v české flóře, dočtete se také o přezimujících pupenech, výmladkových lesích, štěrkopískových náplavech na Labi či o pátrání po cizích genech v genomech ječmenů. Detektivní pátrání připomíná i studium evoluční historie horských jestřábníků. Číslo uzavírá článek o pomologickém arboretu v Průhonicích na Chotobuzi, které je nejstarším sbírkovým […]

Sledujete s obavami příběhy o vymírání druhů, o nevratných ztrátách na biodiverzitě? Ať už se jedná o vakovlky, blbouny či bílé nosorožce, jsou navždy ztraceni, už je více nepotkáme. Kromě těchto smutných příběhů ale existují i ty optimistické. O jeden takový příběh se postarali naši kolegové z oddělení populační ekologie rostlin. Mezi lety 2011 a […]

Úspěšná kniha Jitky Klimešové Těla rostlin: Jak nám tvar rostlin pomáhá v poznání jejich životní strategie zaujala i v zahraničí. V nakladatelství Springer Nature vyšel její anglický překlad pod názvem Plant Bodies. How Plant Structures Contribute to Our Comprehension of Their Life-History Strategy. Díky novému překladu dostupnému v knižní i online podobě teď kniha, která […]

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás náhle opustil bývalý dlouholetý vedoucí Správy Průhonického parku, pan Ivan Staňa. V Průhonickém parku působil více než tři desetiletí a svou odborností, nasazením i láskou k parku se nesmazatelně zapsal do jeho historie. Díky jeho dlouhodobé intenzivní péči, získal park znovu svoji mimořádnou uměleckou hodnotu. Na jeho práci i […]

Být botanikem je mnohem jednodušší než být zoologem, rostliny se vám neschovávají, ani před vámi neutíkají. A stejně jako neutíkají před botaniky, neutíkají ani před zvířaty, teplem, zimou nebo požárem. Drží pozice za každou cenu, brání se trny, chemickými látkami, tlustou kůrou. Když to nepomůže a jsou nad zemí zničeny, regenerují z podzemních orgánů, když nebezpečí […]

Náplní jeho výzkumu jsou mykoheterotrofní rostliny a jejich symbióza s půdními houbami. Kromě velké a atraktivní skupiny orchidejí patří mezi mykoheterotrofní rostliny i menší skupiny zcela nenápadných rostlin, které jsou však velmi zajímavé z evolučního hlediska. Tomáš Figura je již dnes uznávaným odborníkem na in-vitro kultivaci orchidejí i dalších mykoheterotrofních rostlin, díky čemuž přispěl k řadě […]

Věděli jste, že rostliny mají tajné spojence pod povrchem půdy? Přijďte na náš stánek na Veletrhu vědy a objevte fascinující svět mykorhizních hub! Pod mikroskopem uvidíte jejich jemné hyfy, záhadné spory a zjistíte, jak pomáhají rostlinám růst. Odhalte, jak houby propojují rostliny na loukách, polích i v lesích do podzemní sítě a proč bez nich […]

V době mých studií ekologie rostlin byl mezi studenty velmi oblíbený Zimní kurz ekologických měření. V rámci tohoto kurzu jsme jezdili do zimních hor a tam jsme kopali díry ve sněhu a měřili teplotu, abychom se přesvědčili, že metr tlustá sněhová pokrývka způsobí, že rostliny na povrchu půdy nezmrznou ani za dost silných mrazů. Potom jsme pomocí […]

Od čtvrtka 29. května do soboty 31. května 2025 se v Botanické zahradě Třeboň uskuteční tradiční Dny otevřených dveří, vždy od 9 do 18 hodin. V tyto tři dny bude vstup do zahrady zdarma a zájemce budeme provázet po botanické zahradě, začátek prohlídky bude v každou lichou hodinu. Pro zvídavé děti a studenty budou připraveny […]

Kvalitní fotografie a systematický popis 450 druhů rostlin vázaných na vodní a mokřadní stanoviště přináší nový atlas připravený pracovníky Botanického ústavu AV ČR, který právě vyšel v nakladatelství Academia. Přibližuje rostliny stojatých a tekoucích vod i rostliny ze stanovišť zaplavených nebo vodou nasycených jen menší část roku, jako jsou vlhké louky, lužní lesy a pobřežní […]

U nás v sezónním klimatu rostliny chladnou zimu prospí a pokračují v růstu na jaře. Jejich jarní růst umožňují zásoby sacharidů a pupeny, lépe řečeno dělivé pletivo uložené v pupenech. Sacharidy jako škrob nebo inulin dodávají energii a stavební materiál, zatímco dělivé pletivo (meristém) je továrna, kde za použití oné energie a stavebního materiálu rostlina […]

V letošním prvním čísle představujeme starček úzkolistý – rostlinu roku 2025, orchideje s nápadnými trojúhelníkovitými květy či škornice – bylinné příbuzné dřišťálů. Dále se dočtete o jednobuněčných zelených řasách krásivkách v Krušných horách nebo o strategii managementu invazních a nepůvodních druhů v NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Celý obsah si můžete prohlédnout zde, více zde. […]

Zveme vás na mezinárodní konferenci Průhonický park v proměnách času, která se bude konat 21.-22. května u příležitosti 140. výročí založení Průhonického parku a 15. výročí jeho zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Na konferenci vystoupí odborníci z řad předních krajinářských architektů, památkářů, a dalších souvisejících oborů, včetně mezinárodního zastoupení autorit v oblasti Světového dědictví. […]

Italsko-rakousko-český tým zveřejnil popis úplně nového druhu lišejníku, který je zatím znám pouze ze severní Itálie. Zde roste nejčastěji na dubech ve světlých lužních lesích. Za tento objev sice nejspíš nebude udělena Nobelova cena, nicméně okolnosti vedoucí k popisu druhu byly plné překvapení. „Před více než rokem mi poštou přišla obálka s lišejníkem, který na první […]

Za největší dobrodružství jsem v dětství považovala přežití na opuštěném ostrově. Bylo to díky četbě Robinsona Crusoa od Daniela Defoe, Tajuplného ostrova a Dvou roků prázdnin od Jula Verna, nebo Trpaslíčků Robinsonů od Dominika Filipa. Obdivovala jsem, jak si robinzoni dovedou v novém prostředí poradit, opatřit jídlo, šatstvo i zábavu a jak to změní jejich charaktery. […]

Botanický ústav letos vydal již 60. „seznam semen“, Index seminum. Jde o katalog dostupných semen planě rostoucích nebo pěstovaných rostlin, který slouží k nekomerční výměně semen mezi botanickými zahradami, arborety a podobnými institucemi. Výměna probíhá na základě reciprocity – instituce, která obdrží semena, poskytne na oplátku semena ze svého vlastního katalogu. Index Seminum tedy podporuje […]

Byla otevřena registrace na mezinárodní konferenci zaměřenou na populační biologii rostlin, kterou pořádá Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s PřF UK. Konference se uskuteční ve dnech 22. – 24. května 2025 v Praze na Albertově. Více informací najdete na webu https://popbio2025.ibot.cas.cz.

Jednou, když jsem navštívila Veselí nad Moravou a kupovala jsem si svačinu v místním supermarketu, paní u pokladny mě upozornila, že v Bílých Karpatech mají louky, které jsou pověstné velkou druhovou bohatostí a výskytem vzácných orchidejí. Nemůžu slovy vypsat, jak překvapená a potěšená jsem tímto krátkým zdvořilostním rozhovorem byla! Bílé Karpaty opravdu hostí unikátní orchidejové louky a […]

Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky studia diverzity lišejníků, které kombinovalo analýzu environmentální DNA (eDNA) s tradičními taxonomickými průzkumy. Díky této inovativní metodě se významně zlepšilo poznání českých lišejníků. Bylo nalezeno 43 druhů nových pro Českou republiku, 12 zcela nových pro vědu a objeveny 2 nové rody. Kombinace metod odhalila, […]

Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali, jak vytrvalé luční rostliny ve střední Evropě využívají teplé zimy posledních let. Zjistili, že více druhů lučních rostlin zůstává během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy ale mají jiné vlastnosti než listy letní a díky tomu jsou dostatečně odolné vůči mrazům, které se mohou i v teplejších […]

Všichni zájemci o téma invazí jsou zváni na mezioborový workshop, který se uskuteční 6. prosince 2024 v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze. Vzhledem k omezené kapacitě sálu prosíme o registraci do 29. listopadu na https://docs.google.com/forms/d/1rgqU2rjMKlGG5rlFx4A_6dZf6ohifwpAgt9Ns_KSKkk/viewform?edit_requested=true nebo prostřednictvím e-mailu peter.szabo@ibot.cas.cz. Akci organizují Botanický ústav AV ČR a Ústav pro soudobé dějiny AV […]

Jan Roleček z Botanického ústavu AV ČR se svými spolupracovníky odhalil původ mimořádné druhové bohatosti luk v rumunské Transylvánii, které patří mezi nejbohatší na světě. Výzkum publikovaný v časopise The Holocene ukázal, že zdrojem této rozmanitosti jsou světlé lesy z doby ledové, ve kterých se mohla vyskytovat řada druhů dnešních luk. Druhově nejbohatší louky na světě […]

Týden Akademie věd ČR má bohatý program, najdete ho zde. Po celý týden můžete navštívit minivýstavu Tundra i pastvina v hlavní budově AV ČR na Národní třídě a výstavu Inspirováno rostlinami v Galerii Natura v průhonickém zámku. Na úterý 5. 11. 2024 od 9:00 do 15:30 jsou připraveny Dny otevřených dveří pro školy i pro […]

Srdečně zveme všechny zájemce v rámci Týdne Akademie věd ČR v úterý 5.11.2024 od 9:00 do 15:30 na brněnské pracoviště Odd. experimentální fykologie a ekotoxikologie (budova VÚKOZ, 3. patro, Lidická 25/27, Brno) na Den otevřených dveří (viz odkaz v programu Týdne AV ČR), tentokrát na téma „Rovnováha ve vodě„. Rádi vás provedeme našimi laboratořemi a […]

Unikátní technologie na čištění vod, na které se podíleli vědci z Botanického ústavu pod vedením Blahoslava Maršálka, zvítězila v Cenách TA ČR 2024, v kategorii Společnost. Dokáže si totiž poradit i s těžko odstranitelnými mikropolutanty. Více o projektu i o cenách se dovíte zde.

Tak podzim už začal!  Stromová kapradina, lotos, kávovník a další rostliny z exotické části botanické zahrady v Třeboni byly přestěhovány do skleníku – to je pro nás botaniky, jako když odletí vlaštovky! Jak se vůbec liší naše domácí rostliny od těchto citlivých exotů? Jsou odolnější? Většinou ne, ale nezkoušejí zimu přežít zelené, kromě několika výjimek ztratí […]

Připravili jsme krátká videa, která představují tři tradiční metody péče o lesy, jež dnes zažívají renesanci v praktické ochraně lesních biotopů a otevřené krajiny. Patří mezi ně zakládání středních lesů, hrabání steliva a letnění stromů, známé také jako ořez na babku. Tyto postupy nejen pomáhají zachovat současný stav, ale také podporují rozmanitost biologicky cenných míst. […]

Vědci z Botanického ústavu AV ČR, odborníci na geoinformatiku z VŠB – Technické univerzity Ostravy, Univerzity Karlovy a ochranáři z CHKO Poodří vyhodnotili více než patnáctiletou aktivitu směřující k potlačení křídlatek a přinášejí doporučení k omezení použití herbicidů. Křídlatky jsou jedněmi z nejproblematičtějších invazních rostlin Evropy, které ohrožují jak přírodu, tak infrastrukturu. Před více než […]

My botanici si tradičně představujeme, že vztahy v rostlinném společenstvu jsou hlavně nepřátelské: rostliny se snaží dostat ke světlu a zastínit své sousedy, takže nakonec ve společenstvu převládnou jen ty, které jsou v tom opravdu dobré. Jenže to není tak jednoduché, dlouhodobá sledování lučního společenstva v Krkonoších ukázala, že se zde jako na houpačce střídají v dominanci po 8 […]

Přijďte do Galerie Natura v Průhonickém zámku na výstavu linorytů, kreseb, akvarelů a keramiky – uvidíte rostliny tak, jak jste je ještě neviděli. Autoři Jitka Klimešová a F. Curtis Lubbe, kteří se v Botanickém ústavu zabývají výzkumem podzemních orgánů rostlin, se nechávají ve své výtvarné tvorbě inspirovat rostlinami a doufají, že svým nadšením inspirují ostatní.

My botanici si tradičně představujeme, že vztahy v rostlinném společenstvu jsou hlavně nepřátelské: rostliny se snaží dostat ke světlu a zastínit své sousedy, takže nakonec ve společenstvu převládnou jen ty, které jsou v tom opravdu dobré. Jenže to není tak jednoduché, dlouhodobá sledování lučního společenstva v Krkonoších ukázala, že se zde jako na houpačce střídají v dominanci po 8 […]

Do třetího ročníku bleskového mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin v ČR se zapojilo téměř 200 dobrovolníků. Z více než 850 pozorování se podařilo získat informace o rozšíření 27 nepůvodních druhů.  Podobně jako v předcházejících ročnících byl nejčastěji pozorovaným druhem pajasan žláznatý (182 záznamů). V drtivé většině byl nalezen ve městech – z toho v […]

Z dětství si pamatuji úzkostlivou péči, kterou babička věnovala skleníku: Brzy na jaře vysázela sazenice a muselo se jim přitápět, později se muselo sledovat počasí a větrat a pořád zalívat. Výsledkem byla perfektní úroda salátů, okurek a rajčat. Teď máme skleníkový efekt tak nějak všude kolem sebe v celé přírodě, takže zalévání a větrání nemáme šanci stihnout […]

Víte, co mají společného bér, bojínek, ježatka, kukuřice, metlice, pšenice, rosička, sveřep, válečka, vousatka, zaječí ocásek? Jsou to zástupci trav, v botanickém názvosloví čeledi lipnicovitých, ekonomicky a hospodářsky jedné z nejdůležitějších čeledí světa. Té je věnována největší část posledního, 9. dílu Květeny ČR, který právě vyšel v nakladatelství Academia. Uzavírá se tím více než padesátiletý […]

Kateřina Kopalová se zabývá sladkovodními rozsivkami – skupinou řas z oblasti Antarktidy, která tvoří základ místních potravních sítí. Díky svým specifickým vlastnostem slouží často jako vynikající bioindikátory životního prostředí. Jejich studium tak přispívá k lepšímu poznání taxonomie, ekologie, evoluce a biogeografie mikroorganismů. Nyní se stala další nositelkou ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Tento program […]

Nepál má díky velké topografické rozmanitosti naprosto unikátní flóru a vegetaci. Nová kniha, kterou editoval Maan B. Rokaya z Botanického ústavu Akademie věd ČR, shromáždila všechny dostupné informace o flóře a vegetaci Nepálu, které byly dosud velmi roztříštěné. V 15 kapitolách přibližuje jednotlivé skupiny rostlin, klasifikaci vegetace, problematiku invazí či dopady klimatických změn. Více informací […]

Od čtvrtka 30. května do soboty 1. června 2024 se uskuteční další ročník Veletrhu vědy. V interaktivní expozici Botanického ústavu budete mít šanci měřit kořenové systémy, zkoumat průduchy na listech a testovat obranné mechanismy rostlin.   V pátek 31. května 2024 od 17:00 vás také zveme na přednášku Víta Latzela Když se paměť zelená. Mají […]

Třetí ročník Biosmrště je za dveřmi! Projekt občanské vědy, který má za cíl zmapovat nepůvodní druhy živočichů a rostlin v České republice, proběhne od pátku 24. do neděle 26. května. Zapojit se může každý, stačí si nainstalovat do telefonu aplikaci iNaturalist a zaznamenat do ní svá pozorování. Aplikace zároveň slouží jako pomocník pro určení pozorovaného […]

Evoluce není něco, co proběhlo někdy dávno v minulosti. Evoluce stále kolem nás probíhá a způsobuje například to, že se bakterie stávají odolné vůči antibiotikům, nebo že plevely přežijí útok herbicidy. Většina probíhajících změn (v genetické informaci a díky ní i ve vzhledu či chování) je však pomalá na to, aby se dala jednoduše pozorovat. Evoluční […]

V novém čísle se dočtete o rostlině roku 2024, druhově nejbohatších loukách či využití DNA při určování lišejníků. Dále se dovíte, jaký problém představují zvýšené hladiny hormonů v odpadních vodách a k čemu lze využít znalostí o polárních řasách. A článek o dřevitých pivoňkách, které brzy začnou kvést, Vás provede historií jejich pěstování. Více o […]

Mezi hlavní příčiny úbytku druhové diverzity lesních organismů ve střední Evropě patří nedostatek lesních stanovišť, které nebyly ovlivněny hospodářskou činností člověka, a vzájemná izolace zachovalých stanovišť na krajinné úrovni. Vědci z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a Botanického ústavu Akademie věd ČR se ve svém výzkumu zabývali vlivem […]

Přiznejte, kolikrát už jste se rozplývali nad zvířetem a nevšimli jste si při tom rostliny vedle něj? Kolikrát jste se rozněžnili nad štěňátkem a kolikrát nad semenáčkem borovice? Tato nevšímavost k rostlinám má dokonce svoje pojmenování: rostlinná slepota. Rostliny považujeme za méně živé a méně zajímavé než živočichy, i když samozřejmě víme, že živé jsou. […]

Od 18. do 24. března se v Brně konají Dny elektronové mikroskopie (DEM), letošním tématem jsou Padouchové mikrosvěta. Botanický ústav se podílí na přípravě workshopu Krása, jedinečnost a záludnost pylových zrn a Průchozí mikro-laboratoři ve VIDA. Účastníci se dozvědí něco o padouších – pylových alergenech, ale i užitečnosti, kráse a jedinečnosti pylu, který využíváme k rekonstrukci […]

Lesní vegetace v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovuje neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu AV ČR tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa a změnách lesního mikroklimatu. Lesní požár, který propukl v národním parku České Švýcarsko dne […]

Zdroje jsou v přírodě omezené, proto si o ně organismy konkurují a ten, kdo je nejlepší v jejich získávání, vyhraje. Je tomu ale opravdu tak? Vždyť všude kolem nás pozorujeme větší či menší množství druhů žijících pohromadě, jako by konkurence ani neexistovala, a to tyto organismy, na rozdíl od lidské společnosti, nemají antimonopolní úřad! Tato situace […]