HistoryPlus

Jízdní kolo u prodejny obuvi pořád stojí. Jindřiška se chopí řídítek a chystá se rychle vypařit. Smůla. Zastavují ji dvě drbny. Před chvílí viděly přijet zakrvaveného muže. Chce mu ta holka snad kolo ukrást? „Tatínek měl úraz,“ odbude je malá spolupracovnice výsadkáře Jana Kubiše… Vlastenectví klade náčelník sokolské župy Václav Novák (1893–1942) z Děčínska […]

Britové nemají prince Alberta zrovna v lásce. Sympatie poddaných si manžel královny Viktorie získá, až když se mu roku 1851 povede v Londýně uspořádat mimořádně úspěšnou Světovou výstavu. Z jejího výtěžku hodlá v Kensingtonu vybudovat pro místní obyvatele kulturní oázu.

Nemůžou z té cizokrajně vyhlížející krásky v róbě s bohatými volány oči spustit. Tahle umělkyně dodá oslavám říz. V podniku hojně navštěvovaném příslušníky SS se však rozpoutá jiný tanec, než hosté čekali… Nikdo totiž netuší, co má ta půvabná neznámá v kabelce.

Hned dvakrát přijede Napoleon během svých válečných tažení do Brna. Při druhé návštěvě pro něj francouzští vojáci zorganizují opožděnou oslavu jeho 40. narozenin. Pro velkolepou akci si vyberou Lužánky, jeden z nejstarších městských veřejných parků ve střední Evropě.

Uvnitř sovětské ponorky panuje nesnesitelné vedro. Je tu 40, možná 50 stupňů. „Nahoře už je beztak válka,“ křičí kapitán Savickij. Kontakt s velitelstvím ztratil před několika dny. „Není na co čekat,“ sevře ruce v pěsti, „připravte jaderné torpédo!“ Americký prezident John F.

„Chceš poddané obrat o poslední košili?“ odrazuje paní z Coventry chotě od dalšího navýšení daní. S vydřiduchem ale nehne. „Dobrá. Ukážu těm chudákům, jak s nimi soucítím a že se stydím za tvou hamižnost,“ rozhořčí se ochránkyně chudých. „Projedu městem úplně nahá!“ Lepší vtip chamtivý Leofrik z Mercie (†1057) dlouho neslyšel. „Ty?

„Přece neskončíš někde v Zapadákově,“ hučí do ní kolegyně od divadla. „Ty, hvězda naší společnosti!“ Sofie váhá, ale nemá moc na vybranou. Rozešla se s manželem, má milence a ten zase mecenáše v Pošumaví.

„Vůně svobody,“ pochvaluje si přímořský vánek v Terstu Rigas Feraios. Všechno už zařídil, aby mohlo propuknout povstání za nezávislost Řecka. Chystá se zrovna na francouzský konzulát požádat o ochranu, když do jeho hotelového pokoje vstoupí dva vojáci. „Z nařízení rakouských úřadů budete zatčen,“ dozvídá se zaskočený řecký vlastenec a spisovatel Rigas Feraios (1757–1798).

„Tak dlouho jsme se píkami přeli, než se Bohu zlíbilo dát nám vítězství,“ líčí bitvu u Breitenfeldu 17. září 1631 John Forbes, jeden ze Skotů bojujících ve švédských službách. Zřejmě patřil k oddílům pikenýrů, nedílné součásti žoldnéřského vojska ve třicetileté válce… 5,5 metru od nepřítele Pikenýři společně s mušketýry tvoří páteř pěchoty za třicetileté války. […]

V rohu pařížské kavárny Nouvelles Athènes hlučí skupinka malířů. Tvoří ji Manet, Degas, Monet, Sisley, Cézanne a Pissarro, který sedí úplně v koutě. Na jaře 1873 zde spřádají plány na první společnou výstavu a vznik hnutí.

Od rybníka v Telči se ozývá hlasitý povyk. „Přihraj! Sem!“ křikne jeden z hokejistů v teplém svetru. Už už se natahuje po puku, když mu ho přímo před nosem vyfoukne usměvavá tmavovlasá dívka. Není to nikdo jiný než zdejší hraběnka… Pro nový sport, který v českých zemích získává stále větší popularitu, se Markéta Podstatzká-Lichtenštejnová (1912–1994) doslova nadchne.

Svět zasáhla hospodářská krize. Centrální banky v řadě zemí devalvují domácí měnu. Guvernér Pospíšil, jakožto zastánce silné čs. koruny, s takovým krokem nesouhlasí. Jenže tentokrát prohraje a ve funkci ho vystřídá jeho velký rival… Po maturitě na gymnáziu v Pelhřimově pokračuje ve studiích na právnické fakultě v Praze.

U stěžně zajaté lodi stojí přivázaný její kapitán s hlavou hrdě vztyčenou. Jeho pokořitel hledá způsob, jak dát najevo svou převahu. Nakonec máchne rukou a ve vzduchu se zaleskne ostří šavle… V polovině 18. století spolu Španělsko a Británie soupeří o vliv ve svých amerických koloniích.

Je parno, ale v silných zdech Nového hradu u Kunratic panuje příjemný chlad. Poklidný srpnový den roku 1419 se však náhle změní v nečekané drama. „Poražen jsa šlakem, s velikým křikem a řvaním jako lvovým,“ slovy kronikáře Vavřince z Březové zde znenadání umírá král Václav IV. Žofie Bavorská (1376–1428) je bledá jako stěna, když přijímá […]

Před pohledným mladíkem s kaštanově hnědýma očima leží noviny. Jde o Clauda Moneta, který si v nejnovějším vydání La Chronique des Arts právě čte recenzi na výstavu impresionistů. „Děti, kterým byste dali papír a barvičky, by si vedly lépe,“ stojí v ní.

„Nevím, prostě nevím, kterou si vybrat,“ naříká nad kabelkami manželka filipínského prezidenta Marcose při návštěvě jednoho z butiků. Nakonec se rozhodne, že ho koupí celý, a to i s vyděšenou prodavačkou.

Je významným šlechticem a mecenášem umění, kterého si váží široko daleko. V jeho koncertních sálech vystupují největší hvězdy. A ještě aby si před nimi hlídal manželku! Ještě v roce 1759 šlechtický rod Clam-Gallasů neexistuje.

„Chtějí nás otrávit,“ šuškají si mezi sebou ustrašení sousedé. Šepot rázem přechází v rozvášněný křik. Vyzbrojení vesničané vezmou věci do vlastích rukou. Mají pravdu v tom, že jim lékaři a páni sypou do studen jed?

Šejdíř, zlodějíček, sedmilhář, šarlatán a nactiutrhač – i tak je nazýván známý letopisec Václav Hájek z Libočan, autor tolik oblíbené Kroniky české. Nejednou mu totiž hrozilo vězení. A nejen za krádeže! Václav Hájek z Libočan (†1553) přichází na svět koncem 15. století na Žatecku, šlechtický titul získal pravděpodobně už jeho otec.

Příroda je tu přítomná na každém metru. Přírodopisné muzeum v Londýně se chlubí nejen výjimečnými exponáty, ale také jeho výzdoba je s přírodou propojena tak jako snad v žádné jiné budově na světě. Druhá polovina 19. století je dobou, kdy se světové muzejní instituce předhánějí v tom, čí budova bude okázalejší ukázkou architektonické invence.

Člen kulturní komise národního výboru v hledišti znervózní. Gauner nad gaunery, postava policisty Lockita, šikovně manipuluje celým podsvětím. Zloději a prostitutky se vyjadřují sofistikovaným jazykem politiků a veřejných činitelů.

Skupina profesionálních zabijáků se tiše krade hradištěm Tetín. Jejich cílem je stárnoucí žena, příliš vlivná a příliš mocná. Mají jen jedinou instrukci: při její vraždě nesmí být prolita krev. O tom, odkud vlastně Ludmila (asi 860–921), manželka prvního historicky doloženého Přemyslovce Bořivoje I. (asi 852–888/890), pocházela, se názory historiků různí.

Hitler si ke konci války uvědomuje, že od jisté porážky ho může zachránit snad už jen zázrak. „Pracujeme na tom,“ ujistí ho ministr letectví Hermann Göring. V únoru 1945 má na pražském letišti ve Kbelích proběhnout test nové německé superzbraně – letounu ve tvaru disku, který dokáže vyvinout rychlost až 4000 kilometrů v hodině… […]

Francouzi nahánějí černé otroky na loď. Nevnímají je jako lidské bytosti, ale pouhé zboží. Vyděšené výrazy v černých očích v kontrastu se svítícím bělmem jako by říkaly: „Co s námi bude?“ Část z nich nepřežije ani nalodění. Domorodci z Dahomejské říše (dnešní západoafrický Benin) se bílých francouzských otrokářů bojí jako čert kříže.

Prahu už čtvrtý den okupují nacisté. Lidé mají strach, co bude zítra. Potřebují se trochu rozptýlit, a tak vyrazí do centra města. „Do chrámu práce, zboží a lidí.“ Tak líčí dobový tisk nově otevřený obchodní dům Bílá labuť. Jeden stojí v Praze na Letné, další v Ostravě, Brně či Českých Budějovicích.

Portugalská královna oněmí úžasem. Má pocit, že se ocitla v pohádce! Takový dárek od svého manžela nečekala. Kouzelná stavba posazená na skále v sobě ukrývá celou historii Portugalska. A ta jeho fasáda! Její jasné barvy září na míle široko daleko! Lisabon 26. ledna 1835 ovládne svatební veselí.

Do své kanceláře na Pražském hradě přijde československý prezident. Kouká, jak mu dělník vyměňuje zámek u dveří. „Za hodinu to bude hotové,“ slibuje. „Za hodinu? Já bych to měl za pět minut,“ odpoví prezident. „Klidně je to možné, ale já na rozdíl od vás nejsem zámečník, ale doktor filozofie,“ odpoví dělník. Podobných vtipů koluje […]

Dva římští řemeslníci rázují po ulici v družném hovoru. O kousek dál kráčí vznešená dáma, doprovázená otrokyní. Všichni míří do blízkých Caracallových lázní v jihovýchodní části města. Drobný zvonek právě oznámil, že byly otevřeny.

„Je třeba vymýtiti ten nešvar, kdy profesor diktuje studentům přesných slov a nedbá plynulosti myšlenky,“ nabádá Vojtěch Raňkův z Ježova akademické plénum na Sorbonně a za nedodržení navrhuje přísné tresty. Členové shromáždění na sebe zaraženě koukají, neboť jsou si vědomi, že i oni se tohoto zlozvyku dopouštějí. Český pedagog velmi rád ostatní poučuje, sám má […]

Jan Karski vidí nacistické hrůzy páchané na Židech přímo na vlastní oči, když se dobrovolně vydá do varšavského ghetta a potom do tábora ve východopolské Izbici. Na to, co tam zažije, už bohužel nikdy nezapomene. V roce 1939, když do Polska vpadnou nacisté, má 25letý Jan Kozielewski (1914–2000) slušně rozjetou kariéru.

Za jeho vlády dosahuje říše na Nilu jednoho ze svých vrcholů. Faraon Snofru, první z panovníků 4. dynastie, ji ekonomicky pozvedne, administrativně rozčlení, lidé ho uctívají a prosluje i jako zdatný válečník, který během dobyvačných výprav do Núbie nebo Libye získá velké množství zajatců či dobytka.

Nedokáže z ní spustit zrak. Je tak krásná. Její kůže je jako z alabastru. Tváři dominují hluboké tmavé oči, lemují ji hnědé vlasy, korálově rudé rty se jen málokdy usmívají. Polský král Kazimír III. Veliký se právě osudově zamiloval.

Na podlaze útulného bytu na Rue du Bruxelles v centru Paříže leží nehybné tělo. Patří slavnému spisovateli Émilu Zolovi. V místnosti se nedá dýchat a za okny je ještě tma. Kalendář ukazuje 29. září 1902.

Hospodyně Františka přemítá, co bude dneska vařit. Pracuje v rodině pana rady a ten má mlsný jazýček. Zalistuje proto rychle v jedné ze „sandtnerek“. Konec lístků „Zaplaťpánbůh, že už nemusíme chodit s lístky,“ povzdechne si směrem ke služce, kterou má v kuchyni k ruce.

Marie Habsburská 1. června 1522 pokorně pokleká v katedrále sv. Víta, aby byla korunována českou panovnicí. Zrak jí přitom sklouzne k nádhernému oltáři, jemuž dominuje Panna Marie a který pro pražský svatostánek namaloval německý renesanční mistr Lucas Cranach starší. Objednavatelem oltáře pro východní chór katedrály měl být sám římský císař Maxmilián I. (1459–1519), dědeček […]

Když mu chtěl otec v devíti letech koupit boty, trhovci se zděsili. Tak velkou nohu totiž dosud neviděli. Už jako chlapec měl Josef takovou sílu, že jedním úderem dokázal zmrzačit krávu. Seděl nerad, raději postával.

Je vlhko a ve vzduchu je cítit zatuchlina. „Podejte mi to,“ pokyne Victor Berg na jednoho ze svých průvodců a natáhne se po páčidle. Chvilku trvá, než se mu podaří prastaré víko kamenné rakve nadzvednout.

Od bolševické revoluce už je to téměř šest desetiletí a sovětský režim drží moc pevně v rukou. Některým to však připadá málo. „Zpátky k Leninovi!“ hřímají a neváhají kvůli tomu riskovat vše. Na počátku 70. let minulého století je do výzbroje sovětského námořnictva zařazena nová, 120 metrů dlouhá protiponorková fregata Storoževoj.

Historický sněm v Jihlavě vyžaduje účast nejdůležitějších mužů země. Mezi nimi zasedá také náhradník, který ale svého pána v přítomnosti samotného panovníka zastoupí více než rovnocenně. Husitské hnutí po prohrané bitvě u Lipan 30. května 1434 ztrácí svou útočnost.

Vilém Tierhier roztrhá Skrejšovského článek na kousky. „Samé nesmysly!“ odfrkne si nasupeně. Pak se zvedne od stolu a rozeběhne se za šéfredaktorem nahoru do patra. „Ty holomku jeden!“ křičí a hrozí mu zaťatou pěstí.

Jsou to již dva roky, co Marina Cvětajevová nemá jedinou zprávu o osudu svého manžela Sergeje a dcery Ariadny. Naposledy je viděla nedlouho před jejich odsouzením za údajnou špionáž. Žijí ještě vůbec? Oba mohou být už dávno mrtví, v lepším případě zažívají muka.

„Vzdát se?! S kým si myslíte, že mluvíte. Vyřiď svému hejtmanovi, ať mi políbí p*del!“ vysměje se německý rytíř Götz von Berlichingen výzvě nepřítele, aby složil zbraně. Je podle všeho úplně prvním člověkem, který kdy tuto dodnes známou a jazykově univerzální nadávku vyřknul.

Střední Evropu v roce 1241 zle poplení Mongolové. Některé regiony se kvůli jejich drancování zcela vylidní. Později obávaní kočovníci sice odtáhnou, všichni ale počítají s jejich návratem. Václav I. proto začne jednat.

Policista pokyne dobře oblečené dámě. Jemu samotnému je situace poněkud trapná. Kontrolovat princeznu! Jenže Marianna Vilemína Oranžská musí hlásit každý svůj přechod prusko-slezských hranic. Mstí se jí tak její bývalý švagr, pruský král… Nákladné šaty, okázalá slavnost, a přesto ji nic moc dobrého nečeká…Když půvabná princezna Marianna Vilemína Oranžská (1810–1883), sestra budoucího nizozemského krále Viléma […]

Mladý král jen v lehké košili odpočívá v olomouckém paláci, když k němu znenadání přiskočí vrah. Se zkrvaveným nožem pak od umírajícího panovníka prchá, než je na nádvoří dopaden a ubit k smrti. Na panovnickou kariéru se malý Václav III. (1289–1306) musí začít připravovat už hodně brzy.

Nacistické komando vyráží dveře institutu a hledá jakoukoliv záminku pro obvinění vědců ze zločinu nebo spiknutí. Nejdůležitější důkaz má přitom přímo na očích, na poličce jedné z laboratoří. Nobelova cena je pro vědce to nejcennější, co v kariéře získá.

Krátce nad ránem 30. července 1916 probudí obyvatele amerického New Jersey ohlušující exploze. Otřesy pocítí i Ed Whalen, který leží v jedné z místních nemocnic. „K čertu,“ nadzvedne se na posteli a chytí se okraje stolu.

Na zámořskou loď nastupuje dvojice žen. Kde je muž, který by je doprovázel? Malířka a vědkyně Maria Merianová je ale natolik emancipovaná, že mužský dohled pro sebe a svou dceru nepotřebuje. Když tříletá Maria Sibylla Merianová (1647–1717) z Frankfurtu nad Mohanem přichází o otce, švýcarského mědirytce Matthäuse Meriana (1593–1650), ještě z toho nemá rozum. „Moje dcera se […]

„Nikoho nešetřete!“ povzbuzují bojovnost ve svých mužích velitelé na obou stranách. Vojáci Říma a Pontu pouze čekají na povel ke zteči, když vtom ozáří oblohu jasné světlo a skrz mraky proletí hořící meteorit, který dopadne přímo mezi dvě nastartované armády.

Komplex Haludovo Palace Hotel patří k nejambicióznějším projektům své doby a je určen pro boháče z celého světa. Na jugoslávském ostrově Krk vyrůstá díky penězům amerického vydavatele erotického časopisu, který věří, že by se jeho „palác hříchů“ mohl stát pomyslným mostem mezi Východem a Západem.

Je to už pár dní, co sultána Mehmeda II. nikdo nespatřil. Z paláce téměř nevychází, v mešitě postává jen za mřížovím. I vojenské přehlídky sleduje z bezpečné vzdálenosti – na palubě své pozlacené lodi v přístavu.

„Každý den vyšleme nad Německo tisíce letadel,“ maluje si maršál RAF Arthur Harris. Ne nadarmo se mu přezdívá Bombarďák. Jenže sami Britové takovou silou nedisponují. Musejí pomoci Američané. Opravdové peklo nad Německem začíná s rokem 1943… Hamburk je v té době druhým největším německým městem (v roce 1940 v něm žily téměř dva miliony […]

Lidé se tlačí u amsterdamského kanálu. Mladý muž se z plující loďky snaží sundat živého úhoře zavěšeného nad hladinou na laně. Mladík zavrávorá a padá do vody. Diváci křičí a smějí se. Nevinná pouliční zábava, dalo by se říct.

Španělský král Filip II. cítí, že se blíží jeho poslední hodinka. Stráví ji ve svém sídle El Escorialu, kde umírá 13. září 1598. V rukou svírá krucifix a kolem má spoustu relikvií svatých. Celý život patřil mezi jejich vášnivé sběratele, a proto i poslední pohled jeho očí patří právě jim. „Mojžíš vzal s sebou […]

„Jedna z nejpřekvapivějších vojenských akcí našeho století.“ Přesně tak hodnotí americký list The New-York Tribune v roce 1860 dobytí sicilského Palerma. Na jeho počátku přitom stála zhruba tisícovka Červených košil, které vedl do boje slavný italský revolucionář Giuseppe Garibaldi.

Obyvatelé Savigny jsou v šoku. S tak odporným zločinem se ještě nesetkali. V poli kousek za vsí našli ohlodané tělíčko pětiletého chlapce. Pachatelé se potloukali kolem, jako by se nic nestalo! Lidé volají po jejich přísném potrestání.

Několik podobných staveb se dochovalo v Německu, Belgii či Nizozemsku. V České republice je však vyhlídková báň, která zdobí litoměřický dům zvaný Kalich, jediná! Vešlo by se do ní přes 300 hektolitrů vína! K nejvlivnějším rodům královského města Litoměřice, jež letos slaví 800. výročí od svého založení, patřili v minulosti Mrázovi.

Večerní směna na vysílací stanici v německých Gliwicích probíhá 31. srpna 1939 rutinně. Vtom se rozletí dveře, do místnosti se nahrnou vojáci v polských uniformách a samopaly střílejí výhrůžně do stropu.

Itálie byla ve druhé světové válce poražena a její civilní i vojenské námořnictvo utrpělo obrovské škody. Italové se ale směle pouštějí do jeho obnovy. Symbolem jejich snahy a schopností se stává zaoceánský parník Andrea Doria.

Ztráty na lidských životech jsou za první světové války enormní. Nic takového si lidstvo do té doby nedokázalo představit. Vojáci neumírají jen přímo v důsledku bojů, ale také v polních lazaretech a nemocnicích vinou infekcí, na které jsou tehdejší doktoři krátcí. 1922 Bojovný enzym Původně se zabýval výzkumy efektivnější léčby pohlavní nemoci syfilis.