HistoryPlus

Na zasedání budějovické městské rady to vře. „Každý, kdo se církevní klatby bojí a není ochoten snášet s obcí dobré i zlé, může svobodně odejít,“ pronese hrdě purkmistr Ondřej Puklice. Ač katolík, husitskému králi Jiřímu z Poděbrad byl vždycky věrný, což se mu až dosud vyplácelo.

„Nu ovšem, můžete se stát pražským arcibiskupem, ale až Německo vyhraje válku,“ ušklíbne se Antonín Bořek-Dohalský na německého kanovníka Josefa Grünera. Ten zaskřípe zuby a bouchne za sebou dveřmi. Jen pár dní nato odvede Dohalského gestapo. Pochází ze starého šlechtického rodu, jehož majetek se však na konci 19. století povážlivě zúžil.

„Věděl jsem to,“ promne si ruce britský archeolog Bernard Grenfell, když se mu v roce 1897 podaří poblíž Káhiry vykopat velké množství papyrů. Aristotelovy spisy, po nichž tak vehementně pátrá, mezi nimi však nejsou.

Je to pohled k uzoufání. Evropa se zmítá ve třicetileté válce a boje se nevyhnou ani východočeské Litomyšli. Při jedné z potyček v roce 1635 město zachvátí plameny, které zničí téměř 300 zdejších domů. Z dědictví Frebonie z Pernštejna zbývá jen kupa popela.

Je asi nejcennější a nejkrásnější římskou památkou ve městě. Současně patří k nejstarším křesťanským kostelům, které se v řecké Soluni dochovaly, a k unikátnosti Galeriovy rotundy přispívá také fakt, že nějakou dobu sloužila jako mešita.

Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením. Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální.

Čtrnáctiletý chlapec stojí nedobrovolně před oltářem vedle dvanáctileté znetvořené dívky. „Nevěřil jsem, že je tak ošklivá,“ stěžuje si. Královu rozhodnutí se ale protivit nesmí. Syn francouzského krále Karla VII. (1403–1461) z rodu Valois, Ludvík XI. (1423–1483), se dere k trůnu už od mládí.

Od kopyt koní odlétává bahno. „Britové přicházejí! Chopte se zbraní!“ křičí z plných plic revolucionář Paul Revere. Nepřátelské vojsko je mu v patách… Patří k největším hrdinům americké války za nezávislost a za oceánem je považován za patriota.

„Omluvte mě,“ zašvitoří drobná blondýnka a vstane od stolu. Jakmile zmizí za dveřmi, nenápadně vklouzne do vinného sklípku, kde má její hostitel ukryté umělecké předměty včetně seznamu jejich „majitelů“ – nacistických pohlavárů.

Nemá to špatně vymyšlené. Počká, až kníže Bedřich odjede do Říše, a pak se svým vojskem oblehne Pražský hrad. Svržený Soběslav však vládu nad českým knížectvím nazpět nezíská. Podcenil totiž Bedřichovu energickou manželku, která jeho útok odrazí.

Ozve se výstřel a zraněný levhart padne k zemi. „Díky bohu,“ uleví si Paclt a opatrně se ke zvířeti přiblíží. Levhart se však vzchopí, skočí po něm a popadne ho za levou ruku. Vyděšený muž odhodí ručnici, uchopí zvíře za krk a divoce s ním zápasí.

Věhlasný oxfordský lékař otevírá rakev s mrtvým tělem popravené ženy, které si chystá k veřejné instruktážní pitvě. Dívka, ležící uvnitř, je mladá a krásná. A pak se nadechne. Smírčí soudce Thomas Reade (1575–1650) z Duns Tew v anglickém hrabství Oxfordshire je dostatečně bohatý na to, aby si pořídil služku, místní 22letou dívku Anne Greeneovou (asi 1628–asi 1665). […]

Od roku 1903 hostí newyorský Coney Island lunapark, který však spíš než klasický zábavní park připomíná přehlídku zázraků. K vidění je tu celá řada kuriozit – obřím modelem Vernovy ponorky počínaje a vesničkou plnou „pravých“ živoucích trpaslíků konče.

Mají oči a uši všude. Eunuchové doprovázejí čínské císaře už v dobách prvních panovnických dynastií. V některých obdobích se jim daří hůř, jindy líp. Jejich doslova zlatá éra nastává za vlády Mingů, kdy se jich u dvora běžně pohybuje několik desítek tisíc.

Slavný spisovatel pokleká na červený koberec, pevně uchopí vzácný rituální meč a vede smrtící řez přes své břicho. Umírá zklamán a nepochopen světem, který tolik toužil změnit. V poválečných letech Japonsko nemá významnějšího literáta než autora, který vystupuje pod pseudonymem Jukio Mišima (1925–1970).

Na slavné svatbě se radují všichni, jen nevěsta ne. V jejím světě se žen na názor nikdo neptá. Tahle dívka je ale výjimečná. Manželovi uteče a zanedlouho se právě ona stane vůdkyní svého národa. Až do svých 18 let je kyrgyzská dívka Kurmandžan (1811–1907) nikterak nápadnou příslušnicí nomádského kmene Munguš v Alajském pohoří ve Střední Asii.

Výzkum poblíž vesnice Barumini na Sardinii se táhne už řadu měsíců. Teprve na jaře 1951 ale italský archeolog Giovanni Lilliu narazí pod nánosy hlíny na zbytky prastaré kamenné stavby. „Je to ono,“ zaraduje se vědec.

V bitvě u Malagy jej v roce 1704 trefí dělová koule do levé nohy, následuje amputace pod kolenem a povýšení za statečnost na nadporučíka. O tři roky později, v bitvě o námořní základnu Toulon, ztrácí levé oko.

Skandinávské země sehrály během druhé světové války mimořádnou roli při záchraně evropských Židů. Nešlo přitom jen o jednotlivé hrdinské činy, ale o projev hluboce zakořeněné společenské vyspělosti, a i proto se na sever Evropy mohly dostat desítky Židů také z českých zemí.

To, že jste skvělý kuchař, vám ještě nezajistí místo v prestižní pařížské restauraci. Musíte kromě toho výborně hrát fotbal a nejlépe dát týmu francouzských kuchařů gól. Nebo radši dva. Když přichází v Lounech na svět Jaromír Trejbal (1905–1995), jako synek kováře má budoucnost namalovanou jasně.

„Je to silný alkoholik. Pije denně, klidně litr nebo litr a půl rumu,“ stěžuje si soudu v Brně manželka pana Lojky. Její muž se skutečně už roky topí v depresích. Má totiž za to, že vypuknutí světové války způsobil právě on.

Věčným městem hlučí motory buldozerů a bagrů a staromilci skřípou zuby. K zemi padají vzácné památky, aby vytvořily prostor pro novou, monumentální stavbu. Dávná historie nedobrovolně ustupuje té novější.

Cestující, zesláblý kvůli nemoci, se nemůže ani pohnout a anglický celník od jeho prohlídky shovívavě upustí. Netuší, že pod rukávy a nohavicemi má mazaný pasažér omotané technické výkresy, podléhající přísnému utajení.

Ve vzduchu poletují klobouky. „Penkala to dokáže!“ ozve se z rozjásaného davu, když se letoun slavného vynálezce odlepí od země. S vlastním strojem, dlouhým skoro 11 metrů, vzlétne jen o pár let později než bratři Wrightové.

Vážná oční choroba, která ho postupně připravuje o zrak, ho přivádí k zuřivosti. Pražská korunovace jeho druhé ženy Beatrix také nedopadla podle očekávání, Češi své nové královně projevili jen pramálo úcty.

Středověká obytná věž se vypíná do výšky 23 metrů. Z jejích úzkých oken je možné pozorovat zelené skotské pahorky, které se střídají s mlhavými údolími poblíž vesnice Milton of Balgonie nedaleko Glenrothes v hrabství Fife.

Na náměstí v Moskvě je nebývale živo. „Ať žije Francie! Ať žije Dornon!“ skandují lidé, když konečně spatří onoho „blázna“, který sem na chůdách doputoval až z Paříže. Cesta mu zabrala celých 58 dní! Obyvatelé kraje Landes na jihozápadě Francie žijí po staletí doslova odříznutí od světa.

Na psacím stole se vrší jedna kniha za druhou. „Samé učebnice. A k čemu?“ rozčiluje se František Ladislav Čelakovský. Ambice jeho ženy ho přivádějí k nepříčetnosti. Není s to pochopit, že má sedět doma a starat se o děti.

Někdy kolem roku 1290 jsou v oblasti dnešní Kutné Hory otevřeny bohaté stříbrné žíly. Rázem se sem sjíždějí lidé ze všech koutů království i z ciziny. Doboví kronikáři hovoří až o 100 000 příchozích, dnešní historikové jsou opatrnější a uvádějí 10 000.

„Pusťte ho,“ pokyne sultán Murad I. strážím. „Ať řekne, co chce,“ vybídne mladého zběha. Ten sklopí hlavu, padne na kolena a spustí: „Jsem bán Miloš a chtěl bych se přidat na vaši stranu.“ Sultán zaváhá, ale nakonec nastaví ruku k políbení.

Varoval ji, že studium architektury je náročné i fyzicky. Vadila mu její neznalost angličtiny a francouzštiny. Milada přesto Jana Koulu přesvědčí, aby jí dal šanci na pražské technice studovat. Všem škarohlídům brzy dokáže, že si tuto příležitost zasloužila.

Na poli za městem proti sobě za rozbřesku stojí dva sokové s napřaženými meči. Stačí jediný výpad, aby čepel prošla skrz celé tělo až do páteře, a kvůli banální hádce při kartách končí život muže, který se stal námořní legendou.

Slavnostně vyzdobený chrám sv. Víta zažívá významný okamžik. Za vyzvánění zvonů a za dělových salv je česká koruna vložena na hlavu nového panovníka. Je jím přitom teprve 12letý chlapec. Ferdinand III. Habsburský (1608–1657) už dosáhl všeho, po čem v životě mohl jen toužit.

K nebi stoupá ohromující a děsivý atomový hřib. První pokusný jaderný výbuch v historii je úspěšný, ale jedna z autorek bomby radost nemá. „Co bude se světem?“ honí se jí hlavou. Narodila se v Ústí nad Labem, otec Erwin (1908–1982), význačný chemik, pocházel z Německa, matka Rascha z Ruska.

Zámek v Děčíně jim patřil přes 300 let. Thun-Hohensteinové původem z jižního Tyrolska mu vtiskli současnou podobu, a to dvěma zásadními přestavbami. Při té první k zámeckému areálu vybudovali novou přístupovou cestu, která je zcela ojedinělou barokní stavbou svého druhu v Čechách.

S kališníky se rakouský vévoda Albrecht II. střetl během husitských válek několikrát. V žádné velké bitvě je ale neporazil. Naopak zjara 1427 čeští kacíři uštědří zeti Zikmunda Lucemburského potupnou porážku na jeho domácí půdě!

„Pane Watsone, přijďte sem, prosím,“ telefonuje šéf svému asistentovi do vedlejší místnosti. Na první pohled na tomto hovoru není nic výjimečného. Až na to, že je to úplně první telefonní hovor historie.

Před jednou z prosklených vitrín Egyptského muzea v Káhiře stojí hlouček lidí. Září v ní zlatá pohřební maska. Neznalý člověk by si mohl myslet, že patří Tutanchamonovi. Je jí totiž velmi podobná. Ve skutečnosti však byla součástí pohřební výbavy panovníka známého jako stříbrný faraon.

„Dříve nebo později přijde pád. A bude to strašlivé,“ varuje v září 1929 americký ekonom Roger W. Babson. Jeho předpověď neblahého vývoje ekonomiky v tu chvíli všichni zavrhnou jako plané strašení. Ještě téhož dne se akciový trh propadne o tři procenta.

Archeologové se nestačí divit. Ve vikinské pohřební mohyle v norském Osebergu objevují nejen pozůstatky dávné lodi, ale také stovky útržků hedvábí. Jak se sem dostalo? Původní teorie, že mohlo jít o lup, se ukázala jako lichá.

„Zase pozdě,“ povzdechne si Platon a lehce protočí oči v sloup. Vidí, jak se další ze studentů trousí na jeho přednášku a zdánlivě nenápadně přisedne k hloučku ostatních. „Co jsem to jen chtěl říct?“ zamyslí se filozof.

„To máš za to, že našemu pánu šálíš mysl, žide!“ vykřikují útočníci, zatímco svou oběť zasypávají desítkami ran. Omráčeného vezíra pak dotáhnou na otevřené prostranství a za ruce i nohy jej hřeby přitlučou k dřevěnému kříži.

Klidná mýtina v lese, na níž vedou dvoje paralelní koleje. Ideální místo pro dva vlaky znepřátelených mocností. Také dostatečné klidné pro vyjednávání podmínek příměří. V jídelním voze 2419 D „papírově“ končí první světová válka. V té době, tedy 11. listopadu 1918, už to však není luxusní jídelní vůz zavedené mezinárodní společnosti Wagons-Lits, ale pracovna na kolejích maršála […]

Dlouho se snažil papeže a Jiřího z Poděbrad usmířit. Joštovi záleží na Českém království, má strach, že pokračující spory mezi katolíky a příznivci kalicha povedou k jeho rozpadu. Válce však vzdělaný biskup nezabrání a nakonec si sám musí vybrat, na kterou stranu se postaví.

Nazout brusle, popadnout hokejku a honem na led. Na Ulickém rybníku v Telči je rušno. Hokejisté v teplých svetrech s pětilistou růží na hrudi se musejí před utkáním ještě rozbruslit. Uprostřed jejich chumlu se rozjíždí tmavovlasá usměvavá slečna.

Ještě položit korunu na hlavu a je hotovo. „Snad jsme vybrali dobře,“ honí se v myslích zástupcům českých stavů během korunovace Fridricha Falckého českým králem 4. listopadu 1619. Nepřátelské vojsko je prakticky za branami a osud celého stavovského povstání tak nyní závisí na tom, jak si povede nový panovník.

Statečně čelí osudu. Nikdy se nebál postavit Němcům tváří v tvář. Strach nemá ani teď, 26. ledna 1943 v koncentračním táboře Mauthausen. Zato jeho katovi odvaha chybí. Esesák Karlu Pavlíkovi do očí pro jistotu nepohlédne.

Nobunaga Oda je moudrý vládce, nenechá se jen tak oblafnout. Přikáže, aby toho svalnatého „obra“ svlékli donaha a vydrhli horkou vodou. Mezitím v duchu přemýšlí, jak toho podvodníka potrestá. Jenže co to?!

Nejsou zde žádné ostnaté dráty ani strážní věže. Od okolních polí a přilehlého lesa ho odděluje jen obyčejný tyčkový plot. Přesto se tu za druhé světové války odehrávají strašlivé věci. Tábor v Dětřichově totiž nacisté využívají k likvidaci nežádoucích dětí! Přes Moravu a východní Čechy má spojit Vídeň s Vratislaví.

Katalánsko ve válce o španělské dědictví podporovalo rakouské Habsburky. Španělský trůn však pro sebe na základě mírových smluv mezi evropskými mocnostmi uhájí Filip V. z rodu Bourbonů. Katalánci to nerespektují, a tak vnuk francouzského krále Ludvíka XIV. musí jejich odpor zlomit silou.

Poražený nepřítel kajícně pokleká před trůnem, na němž sedí sám král. Rebel uznává porážku a prosí o odpuštění. Odpovědi se však nedočká. Mrtví totiž nemluví. Poté, co je 4. srpna 1306 v Olomouci zavražděn král Václav III. (*1289), se o uvolněný český trůn rozpoutá boj.

Štětec letí po plátně. Pod jeho tahy se rodí hřmotná postava muže s černým kloboukem a výraznou červenou šálou. Henri de Toulouse-Lautrec právě maluje plakát k představení svého přítele, kabaretiéra Aristida Bruanta, v jehož podniku Le Mirliton na Montmartru bývá víc než doma.

Osmanská říše, země obávaných dobyvatelů, se mění v centrum vzdělanosti, období válek střídá mír. Takové uspořádání ale ne zdaleka všem vyhovuje. Éra vzestupu končí krvavým povstáním, které se s novotami rychle vypořádá… Co se v dějinách dá stihnout za pouhých 12 let, zvláště u země s tak dlouhou historií jako Osmanská říše?!

Je jedním z nejvlivnějších mužů v Egyptě. Řídí budování většiny zdejších staveb, včetně zádušního chrámu královny Hatšepsut, a působí i jako její mluvčí. Nikdo přitom netuší, jak se tento tajemný muž jménem Senenmut na královský dvůr dostal. Úzkými otvory ve zdech proudí do místnosti svěží vzduch.

Výtečná pověst v Evropě ho nezachrání, nepomůže mu ani přímluva německých kolegů. Paleontolog Jaroslav Šulc bude popraven. „Ukázal se jako nebezpečný nepřítel státu, proti němuž bylo možné zvažovat pro ochranu lidu a Říše pouze trest smrti,“ stojí v rozsudku německého Lidového soudního dvora.

Dva uprchlíci v horách už slyší pronásledovatele, kteří je obkličují. Otec a syn si naposledy pohlédnou do očí. Když nepřátelé dorazí, spatří už jen plameny, stravující dům i s těly těch, kteří před zajetím dali přednost dobrovolné smrti.

Židy internované v táboře Staro Sajmište Němci chtěli původně zlikvidovat někde na východě. Nakonec ale zvolí jiné, jednodušší řešení. Do srbského Bělehradu pošlou nákladní vůz speciálně upravený na plynovou komoru.

Policejní razie na mezinárodním šachovém turnaji v Německu šokuje přítomné velmistry. V poutech skončí všichni zúčastnění s ruským pasem. „Je to špion!“ zní verdikt i nad budoucím mistrem světa. Šlechtická rodina ruského velkostatkáře bezesporu dokáže svým potomkům zajistit život v blahobytu, ale malý Alexandr Aljechin (1892–1946) si přesto o šťastném dětství může nechat jen zdát.

Rytířský turnaj na Pražském hradě je v plném proudu, když se náhle ozve ohlušující rána. Bronzová jezdecká socha svatého Jiří, na kterou pro lepší výhled vyšplhal hrozen diváků, se zřítila k zemi. Legenda praví, že římský voják jménem Jiří se ocitl v libyjském městě Kyréna právě v okamžiku, kdy si tam nelítostný drak vyžádal za oběť královskou dceru.

Pro mnoho generací se stal symbolem fanatické náboženské cenzury a jeho jméno je spojeno s pálením zakázaných knih. Jezuita Antonín Koniáš byl ale postavou mnohem složitější. Výchovu Antonína Ignáce Nepomuka Koniáše (†1760), který se narodil 13. února 1691, formuje přísně katolická pražská rodina.