Cooky

Objevte skvělý recept na poctivý domácí rybí salát ze zavináčů s majonézou a zeleninou! Tradiční delikatesu ze studené kuchyně připravíte snadno do 30 minut.

Šneci z listového těsta patří přesně k těm receptům, které vypadají na návštěvu, ale zvládnete je i ve chvíli, kdy máte chuť na něco sladkého a nechce se vám zadělávat těsto. Tady práci odvede hotové listové těsto, hustý vanilkový pudink a pár měsíčků mandarinek z kompotu. Nic složitého, jen je potřeba pudink nechat opravdu vychladnout, jinak se vám všechno při rolování rozjede do stran.

Když potřebuji udělat večeři, na které se doma shodnou opravdu všichni, končí to velmi často domácí pizzou. Tohle těsto dělám z pár běžných surovin, kyne jen krátce a díky rajčatovému základu s bazalkou chutná poctivě i bez složité přípravy. Nejvíc se mi osvědčilo péct pizzu na dobře rozehřátém plechu, protože spodek pak není bledý ani měkký.

Bramborák znám odmalička, ale tvarohová verze mě překvapila. Tvaroh přidá vláčnost a jemně nakyslý tón, který obyčejné bramboráky nemají. A řecké koření? To celou věc povýší na jiný level.

Zázvorky patří mezi to nejpoctivější vánoční cukroví, jaké znám. Těsto se připraví den předem, přes noc prosychá a v rozpálené troubě se nafoukne do dokonalých kuliček. Recept je jednoduchý, ale má svá pravidla.

Když chci doma upéct něco voňavého, co se dá jíst ještě ten den, sahám po těchto perníčcích plněných povidly. Jsou hned měkké, z malé dávky jich vznikne kolem 35 kusů a nejvíc se mi osvědčilo těsto vyválené zhruba na půl centimetru až centimetr a pečení jen kolem 10 minut.

Opilé kuře je přesně ten recept, který vypadá trochu legračně, ale na stole funguje skvěle. Kuře posazené na lahvi piva se peče rovnoměrně, tuk odkapává dolů a kůže má slušnou šanci být pěkně vypečená. Za mě je nejlepší na tom ta jednoduchost: naložit den předem, druhý den šup s ním do trouby a moc se s tím nemazat.

Loupáky jsou přesně ten typ pečiva, kvůli kterému má smysl vstát o něco dřív. Když se povedou, mají tenkou lesklou kůrku, uvnitř jsou měkké a mák na povrchu dělá svoje. Není to žádná věda, jen je potřeba neuspěchat kynutí a nepřehnat mouku.

Cuketa v moučníku zní možná podivně, ale právě ona dělá tuto buchtu neuvěřitelně vláčnou. Nastrouhána najemno se v těstě úplně ztratí - ani chuť, ani barva vás neprozradí. Výsledek je šťavnatý koláč, který vydrží měkký i druhý den, a to bez jediné kapky másla. Navrch přijde vrstva marmelády, lehký krém ze zakysané smetany s vanilkou a nastrouhaný ledový kaštan.

Rozlétané ražniči mám ráda hlavně ve dnech, kdy se mi nechce nic napichovat na špejle a stát půl večera u plotny. Všechno se jen nakrájí na plech, promíchá a trouba odvede většinu práce. Výsledek je sytý, šťavnatý a za mě i praktičtější než klasický špíz.

Když se doma vařilo uzené maso, skoro vždycky z toho druhý den byla čočková polévka. Přesně taková hustá, s kousky masa, trochou klobásy a majoránkou, která provoní celý byt. Mám ji ráda hlavně proto, že zasytí na dlouho, není drahá a z obyčejné čočky a vývaru z uzeného vykouzlí poctivé jídlo do chladnějších dnů.

Fazole se zeleninou a houbami jsou přesně ten typ jídla, který nevypadá jako hvězda Instagramu, ale na talíři funguje skvěle. Když máte předem uvařené fazole a kousek kořenové zeleniny, je půl práce hotové a zbytek už obstará pánev, cibule a trocha selského rozumu.

Mocca řezy si pamatuji z rodinných oslav i z plechů, které mizely rychleji než chlebíčky. Je to takový starý poctivý zákusek bez manýrů: kakaový piškot, kávový krém, zakysaná smetana navrch a trochu Granka pro pořádek. Jen má jedno pravidlo - nic neuspěchat, protože když se krém maže na teplý korpus, bývá z toho zbytečná patlanice.

Moravská kuchyně je plná pokrmů, jejichž názvy vám možná nic neříkají – ale jakmile je ochutnáte, nezapomenete. Přesňáky, šumajstr nebo tróč jsou jen špička ledovce. Otestujte, jak hluboko do moravské gastronomie sahají vaše znalosti.

Když mám v mrazáku schovaný pytlík lesních hub a na lince poslední cuketu, bývá o obědě rozhodnuto během pár minut. Tahle omáčka z lesních hub s cuketovými knedlíky je poctivá, voňavá a přitom mile úsporná. Cuketové knedlíky jsou jemnější než klasické houskové a díky nastrouhané cuketě nepůsobí tak těžce.

Meruňkový koláč s drobenkou je pro mě každé léto povinnost. Křehké kynuté těsto, šťavnaté meruňky a zlatavá drobenka - tohle je recept, který u nás doma zmizí ještě teplý.

Koblihy s ricottou nejsou úplně běžná česká klasika, ale je na nich hezké právě to, že uvnitř nepřekvapí marmeláda, nýbrž jemná náplň s citronovou kůrou a rozinkami. Jsou trochu pracnější než plechová buchta, to bez řečí, ale když člověk ví, jak těsto zavřít a proč první minutu přikrýt hrnec pokličkou, jde to bez zbytečného vztekání.

Kávové řezy patří mezi ty moučníky, které vypadají skvěle, chutnají ještě líp a přitom nevyžadují ani hodinu aktivní práce v kuchyni. Tento recept je litý, takže žádné válení ani skládání vrstev - těsto prostě nalijete na plech a troubu necháte pracovat za vás.

Domácí pizza, která chutná jako z italské pece, není žádná utopie. Stačí kvalitní mouka, trochu trpělivosti a lednice, která udělá většinu práce za vás. Těsto kynuté přes noc se chová úplně jinak než to hodinové - je vláčnější, vzdušnější a na okrajích se při pečení krásně nafukuje do zlatavých bublin.

Sýrová pomazánka patří na každý stůl, kde se sejde víc lidí najednou. Tahle verze kombinuje čtyři druhy sýrů, uvařená vejce a sterilované okurky a výsledek je hutný, pikantní a naprosto návykový.

Bramborový švestkový koláč ze syrových brambor je podzimní klasika, která se peče za půl hodiny a zmizí ještě rychleji. Stačí čtyři brambory, dvě vajíčka, špetka soli a tři lžíce mouky.

Holubky jsou jídlo, které si u nás říká o pomalé pečení, voňavou omáčku a pořádný krajíc něčeho k zakousnutí. Já je dělám na maďarský způsob, protože mám ráda výraznější chuť, mletou papriku, slaninku a šťávu, do které se s chutí namáčí i rychlé placky z pánve. Právě spojení kapustových listů, vepřového masa a pečené paprikové omáčky z nich dělá recept, ke kterému se doma vracíme.

Pečená krůta s těstovinami je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako velká věda, ale na stole udělá víc práce než kdejaký složitý recept. Když se maso nevysuší a těstoviny se neuvaří na kaši, máte hotový oběd, který zasytí a zbytečně neunaví kuchaře.

Pamatuji si, jak jsem ho pekla poprvé z jablek, která mi přinesla kolegyně přímo ze své zahrady. Hrnkový perník s jablky je přesně ten typ receptu, který nepotřebuje ani váhu, ani velké zkušenosti - a přesto z trouby vytáhnete něco, co u vás doma zmizí ještě teplé.

Cca jednou za rok si zase udělám malou zásobu do mrazáku a pokaždé si pak říkám, proč to nedělám častěji. Zmražená citrusová šťáva z citronu a pomeranče je hotová za pár minut, nezabere skoro žádnou práci a v létě zachrání domácí pití, v zimě zase čaj. Stačí ovoce odšťavit, přecedit a nalít do tvořítek na led.

Uzená fazolová polévka patří k těm jídlům, která se nedají uspěchat. Přes noc namočené fazole, pomalu vařená žebra a hustá jíška na závěr - to je základ, který se vyplatí dodržet.

Mramorové řezy s vanilkovým pudinkem a šlehačkou jsou ten typ dezertu, který na stole vyvolá otázku, kde jste to nechali upéct. Přitom celé kouzlo spočívá v jednoduchém triku - dvě těsta, bílé a kakaové, se naskládají na sebe a stěrkou lehce propojí. Výsledek je pokaždé jiný a pokaždé překvapivě efektní.

Cukeťáky dělám hlavně ve chvíli, kdy se doma válí přerostlá cuketa a už nikdo nechce další ratatouille ani polévku. Jsou rychlé, levné a při správném postupu pěkně křupnou. Jen je potřeba nepodcenit jednu věc: cuketa pustí vody víc, než by člověk poctivě vyždímal jednou utěrkou.

Češi vypijí v průměru 126 litrů piva na osobu ročně – víc než kdokoliv jiný na světě. Ale kolik toho o pivu skutečně víme? Ležák, šnyt, stupně, spodní kvašení – tohle je kvíz, který prověří každého.

Vepřová plec na medové hořčici je přesně ten typ jídla, které vypadá nenápadně, ale na talíři absolutně zazáří. Papiňák udělá z tuhého kusu masa něco, co se doslova rozpadá pod vidličkou, a medovo-hořčičná omáčka mu dodá tu správnou sladkokyselou hloubku.

Když mi doma zbydou starší rohlíky a v lednici čeká kus uzeného boku, bývá o obědě rozhodnuto. Špekové knedlíky dělám právě v takových dnech nejraději, protože jsou syté, poctivé a přitom z obyčejných surovin. Rozdíl dělá krátké prosušení pečiva v troubě a dobře opečená cibule se slaninou, která celé směsi dá správnou vůni i chuť.

Když chci udělat poctivý nedělní oběd, na který se těší celá rodina, často skončím právě u pečeného bůčku. Nejvíc se mi osvědčil pomalejší způsob pečení s česnekem, cibulí a kmínem, díky kterému zůstane maso šťavnaté a kůže se na konci krásně vypeče dokřupava.

Hovězí vývar s drožďovými knedlíčky není rychlá polévka na úterní večer. Je to rituál, který zabere celý den, odmění vás zlatavým vývarem vonícím po libečku a česnek-majoránkových knedlíčcích, které se rozpadají přímo v lžíci.

Bramborový salát je u nás doma každoroční rituál, který beru velmi vážně. Brambory vařím den předem, krájím kulatým krájítkem a dochucuji lák z okurek i citronovou šťávou. Výsledek stojí za tu trpělivost.

Krupicová kaše, u nás doma grízka a na Slovensku grízik, patří k jídlům, která vytáhnu ve chvíli, kdy chci něco teplého, rychlého a uklidňujícího. Stačí mléko, dětská krupice, trochu cukru a kousek másla, ale právě v tom je její síla. Když ji nahoře popráším kakaem nebo skořicí a nechám rozpustit máslo, vrací mě pokaždé rovnou do dětství.

Když se u nás doma pečou dukátové buchtičky s vanilkovým krémem, je hned jasné, co bude k obědu za malý svátek. Mám je ráda hlavně o víkendu, kdy je čas nechat kynuté těsto v klidu pracovat a pak vytáhnout z trouby plech měkkých, máslem potřených buchtiček. Tento recept je poctivý, přitom srozumitelný, a vanilkový krém dělám z mléka a pudinku, takže není zbytečně složitý.

Uzená žebra jsem dlouho dělala jen vařená, bez jakéhokoliv finišování. Pak jsem je jednou zkusila potřít marinádou a dopéct v troubě - a od té doby jinak nedělám.

Když chci doma připravit něco poctivého ke chlebu, co vydrží v lednici a hodí se k večeři i na návštěvu, dělám nářez z lisovaného vepřového kolena. Není to složité, jen je potřeba dopřát masu čas, dobře ho dochutit česnekem a po uvaření ho správně stlačit ve formě. Výsledek stojí za to hlavně vychlazený, nakrájený na tenké plátky s křenem, hořčicí a kyselou okurkou.

Když doma zůstanou dva hodně zralé banány a nikomu se nechce pro pečivo, přichází u nás na řadu banánové lívance. Jsou rychlé, měkké, hotové za chvilku a stačí na ně pár běžných surovin včetně trošky mléka a prášku do pečiva. Těsto mívám nejraději rozmixované tyčovým mixérem, protože je pak hladké a lívance se na pánvi hezky obracejí.

Hermelínová pomazánka s vejci a opečenou šunkou je klasika, která se na každém stole ztratí jako první. Krémová, plná chuti a hotová za dvacet minut.

Když potřebuji doma připravit něco sladkého na svačinu a nechci sahat po kupovaných tyčinkách, dělám tyto ovocné rolky neboli slánky. Jsou z jablek, banánu, trochy ovesných vloček a špetky skořice, bez přidaného cukru a dobře se jedí i menším dětem. Nejvíc se mi na nich líbí to, že stačí ovoce rozmixovat, rozetřít na plech a nechat pomalu usušit.

Když chci doma udělat palačinky a nechce se mi otevírat mléko, sáhnu po sodovce. Těsto je díky ní lehké, palačinky se hezky rozlévají po pánvi a po usmažení zůstávají jemné a pružné. Do těchto dávám sladký tvaroh a nahoře klidně trochu marmelády nebo pár jahod, přesně jak to máme doma nejradši k odpolednímu čaji.

Svíčková se smetanou, bramborový knedlík, řízek v trojobalu – tato jídla zná každý. Ale poznáte je jen podle pár vět popisu, bez fotky a bez nápovědy? Přesně to po vás chce tento kvíz.

Cukrářka v pražské cukrárně vstává ve tři ráno, aby měl zákazník u kávy čerstvý zákusek. Kolik za to reálně dostane? Číslo na výplatní pásce vás možná překvapí, ale ne tak, jak byste čekali.

Sekaná zabalená do vepřové bránice je jeden z těch receptů, které vypadají složitě, ale v praxi se skoro připraví samy. Bránice maso obalí, udrží šťávu uvnitř a po upečení vytvoří zlatavou kůrčičku, která voní kořením po celém bytě.

Lidl chystá další změny. Řetězec postupně zavádí do všech svých prodejen český platební systém Cvak, který umožňuje platit přímo z bankovní aplikace bez karty.

Tvarohový moučník s marmeládou patří mezi ty recepty, které nevyžadují žádné kuchařské umění, a přesto pokaždé ohromí. Litý základ, hustá tvarohová náplň a vrstva marmelády nahoře - a výsledek je přesně ten typ koláče, který se krájí ještě teplý, protože nikdo nepočká.

Když chci uvařit něco slavnostnějšího, ale pořád po domácku, sahám po vepřové panence s liškovou omáčkou a bramborovými kroketami. Je to jídlo, které vypadá svátečně, přitom se dá zvládnout bez složitých fíglů. Panenka se nejdřív zprudka opeče a pak dojde v troubě, omáčku podrží lišky, smetana a trocha citronové šťávy.

Když mi na míse zůstanou dva až čtyři přezrálé banány a nikomu už se do nich nechce, přichází jejich nejlepší chvíle. Právě tehdy peču banánové muffiny s čokoládou, které jsou hotové bez zbytečného přemýšlení, krásně vláčné a díky rozmačkaným banánům vydrží měkké i druhý den.

Objevte tradiční recept na krémové kuře na paprice z kuřecích prsou se smetanou a těstovinami! Jemný a šťavnatý rodinný oběd uvaříte snadno do 55 minut.

Tiramisu mám ráda, ale přiznejme si, klasická miska je občas trochu rozbředlá disciplína na lžičku. Tiramisu roláda je v tomhle praktičtější kus dezertu: piškot, kávový krém, cukrářské piškoty namočené v kávě s Amarettem a navrch kakao. Vypadá svátečně, ale postup není nijak záludný, jen se nevyplatí spěchat u krému a při rolování.

Tvarohové koblížky jsou přesně ten typ sladkého, který nevyžaduje troubu ani složité plánování. Těsto smícháte za pět minut, smažíte na arašídovém oleji a teplé obalíte v cukru.

Když chci udělat poctivý víkendový oběd, který nasytí celou rodinu a ještě voní po celé kuchyni, sáhnu po vepřovém kolenu. Nejvíc se mi osvědčil pomalý způsob s předvařením v kořenové zelenině, česnekem, cibulí a černým pivem, protože maso zůstane krásně měkké a nahoře získá pěkně vypečenou kůrčičku.

Jsou dny, kdy se mi nechce stát u sporáku hodinu, ale na obyčejný chleba k večeři také není nálada. Právě tehdy dělám kuřecí nudličky na kari s rýží - rychlé, syté jídlo z jedné pánve, které voní kořením a šťávu mu hezky vytáhne i kousek jablka. Díky krátkému restování masa a zahuštění trochou solamylu je hotovo překvapivě brzy.

Žravé řezy jsou přesně ten typ dezertu, který se nedá jíst pomalu. Nadýchaný piškot, smetanový krém, ovoce a lesklé vanilkové želé. Celý plech je pryč dřív, než se nadějete.

Hanácké vdolky jsou pro mě přímá linka do dětství. Maminka je pekla každou neděli a ten charakteristický závan kynutého těsta smíchaný s vůní povidel byl signál, že se blíží něco opravdu dobrého. Tenhle recept jsem se rozhodla zreplikovat přesně tak, jak mi ho předala - s poctivým kváskem, tvarohem z kostky a domácími povidly s rumem.

Krémeš je dezert, který jsem roky obdivovala za cukrárenskými vitrínami a nikdy jsem se neodvážila zkusit ho doma. Dva pláty listového těsta, hustý vanilkový krém a vrstva šlehačky - a přitom je to celé překvapivě zvládnutelné i bez cukrářského výcviku.

Staré kuchyňské vybavení dnes připomíná dobu, kdy vaření zabralo mnohem více času i šikovnosti. Šporhelt, mlýnek na maso nebo smaltovaný hrnec – poznáte je všechny? Otestujte si paměť i přehled v našem retro kvízu.

Maková bábovka je přesně ten typ pečení, kdy člověk nechce vytahovat váhu a půl kuchyně. Stačí hrnek, metla a forma. Výsledkem je poctivá, vláčná bábovka, ve které mák není jen do počtu.

Pomerančové mlsky jsou vláčné sušenky z čerstvé pomerančové šťávy a nastrouhaná kůry. Těsto se míchá v jedné míse, peče se na 190 stupňů a za 20 minut máte plný plech voňavých koleček.