Cooky

Když se v létě objeví miska borůvek a doma je chuť na něco sladkého ke kávě, sahám často právě po této buchtě. Borůvková buchta politá zakysanou smetanou je nenáročná, rychlá a má jednu velkou výhodu - díky smetaně nalité na horký korpus zůstane krásně vláčná i další den.

Když chci uvařit něco sytého pro celou rodinu a nechci stát půl dne u sporáku, sahám po zapečených šunkoflecích. V této verzi přidávám i červenou řepu, která jídlu dá šťavnatost, hezkou barvu a lehce zemitou chuť, ale pořád zůstává příjemně domácí a úplně nenáročná.

Připravte si pravý domácí vlašský salát podle prvorepublikové a ČSN normy z roku 1976! Vyzkoušejte poctivý recept s majonézou, zeleninou a junioru.

Míša řezy jsou u nás doma naprostá klasika - kakaový korpus, svěží tvarohový krém a lesklá čokoládová poleva. Recept zvládne i začátečník a nejlépe chutná druhý den.

Skleněná polévka zní trochu tajemně, ale ve výsledku je to poctivá staročeská bramborová polévka z pár běžných surovin. Její kouzlo není v složitosti, spíš v tom, že se nic nepřekombinuje a vejce přijde do hrnce až úplně nakonec.

Kardinálové řezy patří mezi dezerty, které vypadají složitě, ale ve skutečnosti zvládne jejich přípravu každý, kdo má trpělivost se sáčkem na zdobení. Dva druhy těsta - nadýchaný sníh a jemná žloutkovo-piškotová směs - se pečou vedle sebe na jednom plechu a vytvářejí charakteristické pruhy, které jsou poznávacím znamením tohoto vídeňsky laděného moučníku. Naplněné kávovou šlehačkou s nádechem rumu se řezy promění v dezert, který ze stolu zmizí dřív, než stačíte nakrájet poslední kousek.

Pečená kachna je přesně to jídlo, které vypadá složitěji, než ve skutečnosti je. Když si pohlídáte dvě věci - pomalé pečení a závěrečné vypečení kůže - zbytek už si sedne sám a na talíři máte poctivý oběd, který neurazí ani hladového strejdu.

Když potřebuji upéct něco ke kávě a nechci si zavařit půl dne v kuchyni, často vyhraje právě jablečný koláč s vanilkovým krémem. Je vláčný, voňavý a stojí na obyčejných surovinách, které mívám doma skoro pořád. Odlišuje ho krém vařený předem v rendlíku, který se dává přímo na těsto a při pečení se krásně propojí s jablky.

Česká kuchyně je plná pokrmů, které mají za sebou staletí tradice – a také pár záludností, které i zkušeného kuchaře dovedou do úzkých. Prdelačka, jitrnice, jelita nebo třeba šneci: víte o nich opravdu všechno?

Cmunda po Kaplicku je přesně to jídlo, které nevypadá složitě, ale udělá kolem stolu nečekaně dobré ticho. Když vám z uzených žeber zbyde víc masa, než jste plánovali do zelňačky, tohle je velmi rozumné řešení. Bramborák, kysané zelí a uzené maso si tady nepřekážejí, naopak každý dělá to svoje.

Když se doma sejdou sušené houby ze spíže a pár brambor, často místo kulajdy nebo bramboračky vařím právě gobovu juhu. Tahle tradiční slovinská houbová polévka je sytá, voňavá a přitom úplně obyčejná na suroviny. Odlišuje ji jemně paprikový základ, brambory a smetana přidaná až nakonec, díky které zůstane polévka hebká a kulatá.

Když se doma škvaří sádlo, pozná to celá kuchyň během pár minut. Tenhle starý způsob mám ráda pro jeho jednoduchost, úspornost i výsledek: čisté domácí sádlo do sklenic a k tomu zlatavé škvarky, které stačí jen lehce osolit a dát na chleba. Rozdíl dělá pomalé škvaření, trocha vody na začátku a průběžné odebírání tuku.

Když potřebuji něco sladkého k odpolední kávě a nechci vytahovat váhu, sahám právě po téhle buchtě s tvarohem a marmeládou. Je to poctivá domácí klasika z hrnků, hotová bez zbytečného přemýšlení, a právě vrstva oslazeného tvarohu s trochou domácí meruňkové marmelády jí dává vláčnost i příjemně ovocnou chuť.

Někdy je potřeba rychle připravit teplou večeři a člověk se u toho nechce dlouho rozmýšlet. V takové chvíli většinou stačí tenké plátky brambor, cibule, slanina a smetanová zálivka. V troubě z toho vznikne přesně to, co má. Navrchu se vše lehce opeče, uvnitř zůstane jídlo vláčné a šťavnaté. Poctivá domácí večeře z obyčejných surovin, které bývají doma skoro pořád.

Když se cukety v létě rozjedou, bývá jich najednou víc, než člověk stihne spotřebovat do oběda nebo na gril. Právě tehdy u nás doma přichází na řadu cuketové zelí do skla – je levné, praktické a překvapivě podobné klasickému zelí, hlavně díky cibuli, octu, soli a kmínu. Dělám ho už několik sezon a v zimě jsem za každou sklenici opravdu ráda.

Když se doma sejde miska švestek, trochu máku a chuť upéct něco poctivého na plech, většinou z toho u nás vyjde právě tento švestkový koláč z kynutého těsta. Je vláčný, sytý a hezky voní po drobence, přitom není složitý a zvládám ho i ve dnech, kdy nechci v kuchyni strávit celé odpoledne. Odlišuje ho měkčí těsto s mlékem a trochou majolky, díky kterému zůstává pěkně jemný i druhý den.

Kuřecí medailonky v pikantní hořčičné omáčce se sójovou omáčkou, worcesterem a kapkou medu. Šťavnaté kuře hotové za 30 minut - recept, který se u nás doma opakuje každý týden.

Telecí tomahawk není jídlo na úterý mezi dvěma maily. Je to spíš kus masa na víkend, kdy člověk chvíli postojí u grilu a hlídá, aby ho zbytečně nepřetáhl. S liškovou omáčkou a pečenými bramborami z něj ale bez cirkusu uděláte oběd, který vypadá slavnostně a přitom stojí hlavně na pár poctivých pravidlech.

Na konci léta u nás bývá kuchyň plná zeleniny a právě tehdy přichází na řadu zeleninová čalamáda. Je to poctivá domácí zásoba do sklenic, která se hodí k masu, k večeři i jen tak na chleba, a mám ráda, že v ní zůstane příjemná křupavost zelí i paprik. Oproti některým rychlým salátům se nechává přes noc odležet v nálevu, takže se chutě krásně propojí ještě před sterilováním.

Švestky u nás doma mizí po hrstech jen pár týdnů v roce, a právě tehdy dělám tohle švestkové tiramisu po česku nejraději. Je bez pečení, složené za chvilku a díky mascarpone, bílému jogurtu a mletému máku má úplně jiný charakter než klasická italská verze. Nejlepší je, že se jen navrství do formy, nechá přes noc v lednici a druhý den chutná ještě líp.

Když potřebuji něco sladkého ke kávě a nechce se mi zadělávat těsto od začátku, sahám po tomhle receptu. Listová kolečka s tvarohem a broskvemi z kompotu jsou rychlá, hezká na pohled a díky vrstvení dvou koleček i příjemně křupavá. Uprostřed je jemný tvaroh s vanilkou a citronovou kůrou, navrch šťavnatý měsíček broskve.

Když chci doma upéct něco obyčejného, poctivého a přitom levného, sahám právě po domácích pletýnkách. Z pár základních surovin vznikne měkké kynuté pečivo se zlatou kůrkou, které se hodí k máslu, marmeládě i kousku sýra. U nás mizí ještě vlažné a mám ráda i to, že šest kusů vyjde opravdu za pár korun.

Dneska byla ke kávě černá buchta, které u nás doma málokdo řekne jinak než Šalamounovy řezy. Dělám ji na velký plech, když chci něco vláčného, sytého a přitom bez zbytečného složitění. O jemnost se tu starají nastrouhaná jablka v těstě a nahoře kakaová poleva s rumem a kokosem, která z obyčejné buchty udělá přesně ten typ moučníku, od kterého se chodí ukrajovat ještě po večeři.

Jáhelná kaše, kysané zelí a maso jen o svátcích – tak vypadal jídelníček našich prababiček dávno předtím, než přišly diety, kalorické tabulky a módní superfoods. Leccos z toho dnes zní překvapivě moderně.

Když se doma sejde víc zralých rajčat, bývá u mě pečený kečup první věc, kterou dělám. Mám ho ráda hlavně proto, že se zelenina upeče skoro sama, chuť je výraznější než u vařeného kečupu a při správném postupu vyjde krásně hustý i bez zdlouhavého pasírování.

Když chci ke kávě upéct něco domácího, ale nechce se mi tahat klasický štrúdl, přichází na řadu mrkvový závin s jablečnou náplní. Těsto je překvapivě snadné, hezky se vyvaluje a díky jemně strouhané mrkvi zůstává po upečení křehké i vláčné. U nás doma do něj patří jablka, hrst rozinek, vlašské ořechy a jen trochu skořicového cukru.

Když se v létě objeví doma miska meruněk a člověk nechce trávit půl odpoledne u trouby, dělám právě tyhle listové čtverce s tvarohem a meruňkou. Jsou rychlé, nenáročné a na plechu vypadají hezky i bez složitého zdobení. Stačí listové těsto, oslazený tvaroh se žloutkem a navrch půlka meruňky, která při pečení lehce zkysne a celé pečivo příjemně oživí.

Když potřebuji udělat večeři, která zasytí celou rodinu a ještě něco zbyde na druhý den, často peču právě quiche. Tenhle slaný koláč mám ráda pro jeho jednoduchost, praktickou přípravu a taky pro mandlové těsto, které je příjemně křehké a hezky podrží smetanovo-vaječnou náplň s růžičkovou kapustou a šunkou.

Zapečené brambory s krkovicí jsou přesně ten typ jídla, který nevypadá jako velká frajeřina, ale na stole zmizí mezi prvními. Když se brambory krátce povaří ve smetaně a maso se předem zatáhne na pánvi, dostanete pekáč, který není suchý a drží pohromadě tak, jak má.

Když se doma objeví první rebarbora, většinou z ní nevařím kompot, ale rovnou peču. Tyto šátečky z listového těsta s pudinkem a rebarborou mám ráda hlavně proto, že jsou rychlé, nenadělají nepořádek po celé kuchyni a přitom vypadají, jako by s nimi byla mnohem větší práce. Klíčem je vychlazený vanilkový pudink a krátce povařená rebarbora, díky nimž zůstane náplň jemná a šátečky se nerozmočí.

Když mám chuť na něco poctivého k večeři a vím, že se doma seběhnou všichni ke stolu bez přemlouvání, dělám právě domácí langoše z kynutého těsta. Jsou krásně nadýchané, uvnitř měkké, na povrchu zlatavé a díky jedné vařené bramboře se těsto chová o něco poslušněji než klasická verze bez ní.

Když potřebuji uvařit něco sytého a nechce se mi stát dlouho u sporáku, sahám po špeclích. Se slaninou, dozlatova opečenou cibulkou a šlehačkou z nich vznikne poctivé jídlo z jedné pánve, které je hotové překvapivě rychle. Rozhoduje hlavně správná konzistence těsta a krátké provaření, aby zůstaly měkké a hezky nasály smetanovou omáčku.

Když chci uvařit něco slavnostnějšího, ale nechci stát půl dne u sporáku, sahám právě po hovězím Stroganovu. Je to jídlo, které působí svátečně, přitom je hotové zhruba do hodiny a stojí na pár chytrých krocích – rychle opečené maso, žampiony, cibule, trocha protlaku, hořčice a nakonec zakysaná smetana, která omáčku krásně zjemní.

Když nevím, co udělat k večeři pro celou rodinu najednou, často vyhraje domácí pizza na plechu. Je sytá, přizpůsobí se tomu, co zrovna mám v lednici, a díky jednoduchému kynutému těstu z hladké mouky, droždí a olivového oleje bývá hotová bez zbytečného vymýšlení.

Z karlovarské dovolené jsem si letos nepřivezla jen oplatky, ale i jeden malý kuchyňský nápad, který u nás doma zabral na první pokus. Hermelín zapečený v listovém těstu s borůvkovou marmeládou je rychlý, sytý a tak akorát slavnostní na pozdní snídani nebo lehkou večeři. Kouzlo je v jednoduchosti: plát těsta, trochu marmelády, půlka hermelínu a pečení při 200 °C, kdy se sýr uvnitř krásně rozpustí.

Vůně kmínu a čerstvě upečeného chleba u nás doma spolehlivě přitáhne do kuchyně úplně každého. Tento domácí žitný kmínový chléb peču ve chvíli, kdy chci poctivý bochník bez zbytečných složitostí - stačí dvě mouky, droždí, voda a trochu octa, který pomáhá střídě zůstat pěkně vláčnou.

Když doma chybí vejce, ještě to neznamená, že musí být po pečení. Tyhle hrnkové jablkové koláče bez vajec dělám právě ve chvíli, kdy chci něco poctivého ke kávě i na svačinu, ale nechci složitě vážit suroviny. Kouzlo je v hrnkovém poměru, sušeném droždí a měkké jablečné náplni se skořicí a citronem.

Po dobrém obědě u nás často přijde chuť na něco sladkého ke kávě, ale ne pokaždé se mi chce pouštět do velkého pečení. Právě tehdy dělám tyto čtverečky z listového těsta se šlehačkovým krémem, které jsou rychlé, vypadají hezky na talířku a díky mandarinkám z kompotu mají svěží chuť. Odlišuje je jednoduchý postup: těsto jen nakrájím, potřu vodou, posypu vanilkovým cukrem a po upečení plním lehkým krémem ze smetany a mascarpone.

Před rokem 1989 se na českých talířích pravidelně objevovala jídla, která dnes mnozí ani neznají. Segedínský guláš v závodní jídelně, žemlovka ve školní jídelně nebo větrník z cukrárny-to byl každodenní svět milionů lidí. Vzpomínáte?

Buchty s tvarohem jsou pro mě ztělesněním nedělního rána, kdy celý dům voní kvasnicovým těstem a z trouby vykukují zlatavé kopečky. Recept mám odkoukaný z kuchyně, kde se nepočítalo na gramy, ale na hrsti a lžíce - a přesně tak ho peču dodnes.

Klasický rajčatový salát s cibulí si pamatuji z dětství v té nejprostší podobě - rajče, cibule, trochu octa a hotovo. Tahle verze je o něco výraznější, protože do zálivky jde i česnek, med, citron a špetka pálivé papriky. Po půlhodině v lednici se všechno pěkně spojí a je z toho příloha, která neurazí ani vedle řízku, ani vedle krajíce chleba.

Šunkafleky si pamatuji jako jídlo, které vypadá nenápadně, ale když se udělá poctivě, zmizí z mísy rychleji než kdejaká slavnostní pečeně. Tohle je verze z remosky s kolínky, moravským uzeným, kouskem anglické slaniny a goudou, takže žádná suchá školní vzpomínka. A sterilovaná okurka k tomu není ozdoba, ale skoro povinnost.

Přiznám se vám, že tenhle salát dělám celé léto skoro každý druhý den. Okurky a rajčata ze zahrady, trocha česneku, citronová zálivka - a je hotovo dřív, než se ohřeje trouba na cokoliv jiného.

Hraběnčiny řezy jsou jeden z těch tradičních českých moučníků, u kterých se divíte, proč je nepečete každý týden. Křehké těsto, vrstva šťavnatých jablek se skořicí a lehounký sníh z bílků - a přitom celý postup zvládnete i v uspěchaný víkend.

Pečená kuřecí stehna s bramborami jsou u nás doma klasika, která nikdy nezklame. Vše jde do jednoho pekáčku a výsledek je pokaždé šťavnatý, voňavý a s kůrčičkou dozlatova.

Škvarky jsem dlouho považovala za záležitost výhradně pro babičky s přístupem k čerstvě poraženému praseti. Jenže pak jsem zkusila verzi z trouby a všechno se změnilo. Křupavé, zlatavé a hotové za hodinu - tohle je recept, který u nás doma zmizí ještě teplý.

Podkrkonošské kyselo je přesně ten typ polévky, který nevypadá jako frajer, ale na stole udělá velkou službu. Z kvásku, brambor, hub a vajec na cibulce vznikne syté jídlo, které se v horách nevařilo pro parádu, ale proto, že dávalo smysl.

Bramborové špalíčky s mákem patří k jídlům, která nevypadají jako velká sláva, ale na talíři udělají přesně to, co mají. Zasytí, nestojí majlant a když se nepřežene mouka, jsou krásně měkké. Za mě je to poctivá kuchyně bez okras a bez zbytečného vymýšlení.

Meruňkové řezy s mascarpone krémem a pudinkovou vrstvou jsou dezert, který vypadá jako z cukrárny, ale zvládne ho každý doma. Piškot, džem, šlehačkový krém, meruňky a pudinková poleva – vrstva po vrstvě vznikne něco, co u nás doma nikdy nevydrží do druhého dne.

Plněné žampiony mám ráda hlavně ve dnech, kdy nechci stát hodinu u plotny a stejně chci na talíři něco pořádného. Tady funguje jednoduchá věc: kloboučky naplníte směsí z mletého masa, nožiček, nivy a vajíčka, vedle přihodíte ochucené brambory a trouba udělá zbytek.

Když potřebuji nachystat něco sladkého ke kávě a nechci trávit půl dne u odpalovaného těsta, dělám tyhle pseudovětrníky z listového těsta. Jsou rychlejší, hezky křupnou a díky banánovému pudinku, tvarohu a troše salka mají jemný krém, který drží tvar a dobře se plní i do domácích ‚vrtulek‘.

Koláčky z taveného sýra jsou přesně ten recept, který nevypadá nijak vznešeně, ale v praxi funguje až podezřele dobře. Těsto je bez kynutí, hotové raz dva a díky sýru zůstane po upečení křehké, ne suché.

Tenhle dezert jsem poprvé složila z toho, co zbylo v lednici po nedělním obědě - tři jablka, pytlík piškotů a vanilkový pudink. Výsledek byl tak dobrý, že ho teď dělám záměrně.

Sortiment v socialistických obchodech nebyl nijak bohatý, ale sladkosti, které se na pultech přece jen objevily, si děti i dospělí pamatují dodnes. Jesenka, Míša, Esíčka nebo žvýkačky Pedro-to byly hvězdy tehdejšího mlsání.

Objevte skvělý recept na osvěžující šopský salát s piquantní nivou! Jednoduchou a zdravou zeleninovou pochoutku připravíte bez vaření do 15 minut.

Domácí zelný salát ve stylu coleslaw s křupavým bílým zelím, mrkví a zálivkou z majonézy, zakysané smetany a křenové pasty. Výborná příloha ke grilování, která se připraví za půl hodiny.

Když se u nás doma pečou vepřové výpečky, je to poznat hned po příchodu do kuchyně. V troubě voní bůček s česnekem a kmínem, na plotně se pomalu dusí červené zelí a do toho se vaří chlupaté knedlíky ze syrových brambor. Je to poctivý český oběd, který chce trochu času, ale samotná příprava není složitá a výsledek za to opravdu stojí.

Když zbyde v lednici kysané zelí a člověk nemá náladu na klasické zelňačky nebo placky, přichází u nás doma na řadu tyhle sušenky ze zelí. Jsou levné, poctivé, krásně křupou a díky škvarkům a sádlu mají chuť, která se hodí k polévce, k pivu i jen tak večer na talířek.

Vošouchy s vejcem jsou jedno z těch jídel, která vypadají skromně, ale u stolu způsobí naprosté ticho - to nejlepší ticho, kdy všichni jen jedí a nikdo nemluví. Bramboráky roztrhané na kousky, opečené dozlatova a smíchané s vláčnými vejci. Recept, který u nás doma nikdy nezůstane do druhého dne.

Vždycky jsem měla před ovocnými košíčky respekt. Vypadají tak dokonale, že člověk váhá, jestli se do nich vůbec pustit doma. Ale výsledek naprosto nadchl - křehké těsto, hedvábný vanilkový krém a ovoce přelité lesklým želé.