Včera umřel Petr Uhl, statečný ateista se slabostí pro evangelíky

Jakmile jsem si to přečetl, vzpomínky začaly vyvěrat proudem z hlubin paměti jako láva. Nejprve bych měl asi předeslat, jak jsem se k Petrovi prosákl. Vídal jsem se s ním, s Aničkou, jeho ženou, i s jeho dětmi, protože jsem bydlel na druhé straně stejného bloku domů jako oni. Pamatuju, když byl ve vězení a potkával jsem jenom Aničku, pamatuju potom po propuštění letmá setkání kvůli nějakým soudům a samizdatovým tiskovinám.