Historické souvislosti a jak pomoci

Krátký souhrn dění:

Ve čtvrtek 24. února 2022 přepadla ruská vojska Ukrajinu.

Původně se zdálo, že se bude jednat o misi za odtržení Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky na východoukrajinském Donbasu. Ruská vojska však zaútočila na řadu dalších měst, jako je Žitomir, Charkov nebo Mariupol. Rakety dopadaly ale i na Lvov a Kyjev.

Poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu zůstávaly ocelárny Azovstal, z nichž se podařilo evakuovat civilisty i všechny vojáky, kteří drželi kolem areálu pozice a bránili okupantům rychlému dobytí Záporoží. Obrana Azovstalu byla ukončena 20. května.

Po ústupu okupantů z Kyjevské oblasti byly odhaleny válečné zločiny ve městě Buča a také v blízké Boroďance. Očekává se, že podobných svědectví o zabíjení, znásilňování a mučení civilistů, bude přibývat.

Pomoc ze strany NATO:

Ukrajina není členem NATO, proto se do konfliktu nemůže Severoatlantická aliance přímo zapojit.

Členské státy NATO i EU na místo posílají zbraně a vojenské vybavení na obranu. Na okamžitou pomoc na obranu Ukrajiny lze přispět přes účet ukrajinské ambasády v ČR: 304452700/0300

Důležité odkazy:

Základní info a historické souvislosti:

Podpora a pomoc:

Pokud chcete jen dát vědět na čí jste straně, může se vám hodit info:

Kde koupit vlajku Ukrajiny

Pokud chcete pomoci materiálně nebo finančně, přispějte na některou sbírek:

Sbírky pro Ukrajinu

Pokud chcete přispět na okamžitou obranu Ukrajiny, financujte nákup zbraní přes ambasádu:

Zbraně na obranu Ukrajiny

Co zatím nedělat a jaká pomoc není právě teď vhodná:

Jak pomáhat efektivně a co naopak nedělat

Pokud jste z Ukrajiny a hledáte kam se obrátit o pomoc, vše potřebné najdete tady:

Informace pro Ukrajince (nejen v Česku)

Pokud jste z Ukrajiny a potřebujete pomoci vyřídit dlouhodobé vízum nebo cokoliv dalšího

Mapa kontaktních asistenčních center pro Ukrajince

Procento Miloše Čermáka

PodcastTwitter mi zablokoval účet. Nevím proč, říká novinář Vojtěch Gibiš (191)

Podcast
Twitter mi zablokoval účet. Nevím proč, říká novinář Vojtěch Gibiš (191)