Kristova léta svobody

Bylo deset hodin. Vydal jsem se metrem na Václavák na zvukovou zkoušku kvůli odpolednímu koncertu a zdálo se, jako by lidé dneska neměli státem vyhlášené volno. V centru bylo plno. I ve dvaadvacítce si člověk najednou neměl kam sednout, všude rodinky s dětmi, různé odrůdy mladých lidí, rozhodně ne jenom studenti. I moji vrstevníci, důchodci, často s trikolorami nebo jinými ozdůbkami připomínajícími, co se slaví, připnutými na kabátech. Mám rád ty chvíle, kdy do ulic vyrazí i ti, kteří by sice…