Noví mistři tradiční rukodělné výroby jsou dva kováři, švadlena a vedoucí souboru Hadářek

Noví mistři tradiční rukodělné výroby jsou dva kováři, švadlena a vedoucí souboru Hadářek Lukáš Vaníček Čt, 21. 8. 2025 - 16:50 řemeslo mistr tradiční rukodělné výroby Muzeum východních Čech v Hradci Králové „Tradiční lidová řemesla jsou vzácným bohatstvím našeho kraje – uchovávají dovednosti, příběhy i kulturní paměť, která se předává z generace na generaci. Noví nositelé titulu Mistr tradiční rukodělné výroby dokazují, že poctivá ruční práce i uchovávání lidových zvyků má stále své pevné místo i v dnešní době. Velmi si vážím jejich úsilí,“ uvedl náměstek pro kulturu a regionální rozvoj Jiří Štěpán. Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje uděluje Rada Královéhradeckého kraje za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury, a to tvůrcům v oborech tradičních lidových řemesel a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působícím v oblasti tradiční lidové kultury. Součástí udělení titulu je i finanční odměna ve výši 10 tisíc korun. Tituly předával oceněným řemeslníkům náměstek Jiří Štěpán. Za rok 2024 obdrželi titul: Miroslava Holečková – v oboru textil, strojové vyšívání; Markéta Janušová – osobnost v oblasti péče o tradiční lidovou kulturu; Ondřej Klír – v oboru uměleckého kovářství; Ondřej Požár – v oboru kovářství, podkovářství (cenu v zastoupení převzal Miroslav Sixta). Návrhy na nominace přijímá Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu při Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Ocenění schvaluje Rada Královéhradeckého kraje na základě doporučení Odborné komise pro tradiční lidovou kulturu. Nominaci může podat kdokoliv. Miroslava Holečková Žádané výšivky zdobí kroje i prapory široko daleko Miroslava Holečková z Opočna zasvětila svůj život ručním pracím a především výšivce, které se intenzivně věnuje od roku 1993. Z původního koníčku vytvořila vysoce ceněné umění – její výšivky dnes zdobí kroje, dobové oděvy i spolkové a obecní prapory. Její práce si našly cestu do folklorních souborů, muzeí i významných institucí – například k Vojenskému souboru Ondráš, do muzea v Novém Bydžově či k souborům Horačky, Kohoutek, Jitro a mnoha dalším. Díky pečlivosti a vlastnímu uměleckému rukopisu se stala vyhledávanou autorkou výšivek, které nesou kus tradice i současného řemeslného mistrovství. Markéta Janušová Srdce i duše souboru Hadářek Markéta Janušová z Náchoda se zasloužila o uchování lidových písní, tanců a říkadel prostřednictvím Dětského folklorního souboru Hadářek v Červeném Kostelci, který vede. Díky ní se stovky dětí setkávají s autentickou podobou lidové kultury, učí se jejím hodnotám a přirozeně je předávají dál. Její práce stojí na osobním vztahu k folkloru a na mezigeneračním přenosu tradic. Hadářek pod jejím vedením patří mezi respektované soubory, které reprezentují region na významných akcích. Markéta Janušová tak zásadním způsobem přispívá k tomu, aby živý odkaz našich předků zůstal součástí života i dnešní generace. Ondřej Klír Kovářství starých mistrů v novém pojetí Kovář Ondřej Klír, který si Broumovsko zvolil za svůj domov, vnáší do regionu tvůrčí energii a cit pro umělecké řemeslo. Už od dětství ho přitahoval středověk a práce se železem, a dnes dokáže tento sen přetavit do originálních děl. Vystudoval kovářskou školu v Turnově i Fakultu umění a designu v Ústí nad Labem. Jeho tvorba spojuje tradiční postupy s moderním cítěním a nachází uplatnění v uměleckých plastikách i při spolupráci s památkáři. Stopy jeho práce lze najít na broumovských kostelech i v krajině – třeba na kříži u cyk