Lidé pomáhají zavřenému nádraží z 19. století. Bydlí tam poslední rodina

Kdysi tam bývalo rušno jako ve včelím úlu, ale teď je tam pusto a prázdno. Hodiny na omšelé zdi se dávno zastavily. Ručičky ukazují za pět minut dvanáct, jako by s posledním mechanickým výdechem vzkazovaly, že je nejvyšší čas budovu zachránit. „Tady byla odbavovací hala, tady hospoda, tady čekárna. A tady měli místnost vozmistři. Ještě tam mají ceduli,“ řekne paní domácí Jana Ondráčková, když odloží hadr do kýblu a začne ukazovat skupince návštěvníků interiér nefunkční a chátrající historické budovy železniční stanice Louka u Litvínova. Návštěvníci nepřijeli na výlet, ale pomáhat. Mají montérky a s dalšími partami venku uklízejí, zametají, odstraňují a pálí křoviska. Chtějí tím dát najevo, že kulturní památka je důležitou součástí Litvínovska a je třeba o ni pečovat.