Policisté zaznamenávají stále více podvodů na internetu. Pachatelé k okrádání svých obětí používají sofistikovanější scénáře v online prostředí. Spoléhají na překonání lidského faktoru za použití časového nátlaku, vyvolání strachu o ztrátu finančních prostředků, a také na nezkušenost, nepozornost a důvěřivost. O tom, že se jim v této oblasti daří, svědčí i nemalé škody, které dosahují i stovek tisíc korun na osobu. K nejčastějším online rizikovým situacím patří: Podvodné telefonáty – pachatel se vydává za bankéře, který se snaží ve své oběti vyvolat strach o finanční prostředky legendou o napadení bankovního účtu. Pod tímto tlakem se snaží přimět volaného, aby své peníze převedl na „zabezpečený“ účet banky, či vložil peníze do vkladomatu na virtuální měny. Často je tento telefonát doplněn o telefonát falešného policisty, který má potvrdit věrohodnost volajícího bankéře. K této metodě je využíván tzv. spoofing – napodobení čísla banky či policie. Novinkou je, že se pachatelé vydávají už při prvotním kontaktu místo bankéře za policistu. Uvádí, že neznámý pachatel se snažil v bance načerpat půjčku na doklady osoby, které policista volá. Pro zvýšení věrohodnosti, že volá policista, zasílá pachatel volané osobě skrze WhatsApp kopii služebního průkazu, případně předvolání k podání vysvětlení. Následně volaného nabádá ke sjednání půjčky a pod záminkou ochrany, k převedení všech financí na účet, který je v moci pachatele. Podvodné phishingové SMS, emaily apod. – pachatelé rozesílají podvodné zprávy, jejichž předmětem je daňový přeplatek, refundace bydlení, zabezpečení bankovních účtů, zásilka zboží apod. Součástí zpráv je odkaz, který navádí na věrohodně vypadající, avšak podvržené - falešné stránky, snažící se vylákat přihlašovací údaje k online bankovnictví. Novinkou jsou příchozí SMS či WhatsApp zprávy z neznámého čísla, s oslovením „Ahoj tati, ahoj mami, tohle je mé nové číslo…“, ve kterých se coby potomek osloveného snaží vylákat finance na uhrazení akutního problému s vysvětlením, že komunikuje z nového čísla, jelikož mu původní číslo nefunguje, apod. Investiční podvody – na internetu se často objevují reklamy a články o bezpečném investování do akcií a kryptoměn s vidinou zaručeného, velmi vysokého zisku. Bývají doplněné o doporučení veřejně známých osobností a pochvalné komentáře dalších lidí, kteří potvrzují pravdivost tvrzení. Při projevení zájmu o investice volá zájemci falešný investiční poradce, který se snaží pod legendou pomoci s první investicí vmanipulovat svou oběť do instalace softwaru pro vzdálený přístup s cílem dostat se do bankovnictví a následného odcizení peněz. Prodeje na inzertních serverech – poškozený inzeruje zboží na prodej. Falešný zájemce reaguje a v rámci rychlého a zjednodušeného obchodu se snaží prodávajícího přesvědčit k vložení údajů o platební kartě do platební brány, jevící se na první pohled jako pravé. Udává, že na tuto kartu poukáže finanční prostředky, avšak po získání údajů k platební kartě, dochází k jejímu zneužití.