Ruku v ruce s prudkým rozvojem Prahy 7 na přelomu 19. a 20. století a postupnou proměnou čistě industriálního předměstí v moderní rezidenční čtvrť se objevila potřeba zajistit zdejším obyvatelům kvalitní a komplexní vzdělání pro jejich potomstvo. Zatímco síť škol, které bychom dnes označili za základní, se podařilo vybudovat prakticky během dvou dekád, se školami poskytujícími vyšší vzdělání byla situace o poznání složitější.