Kořeny hnutí Sokol Hnutí Sokol bylo založeno v roce 1862 v Praze – zakladateli byli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Hlavní myšlenkou bylo vychovávat tělesně i mravně silné a zdravé jedince — ideál „ve zdravém těle zdravý duch“. Sokol se brzy rozšířil i do menších měst a vesnic po českých zemích — vznikaly „jednoty Sokola“ i v malých obcích. 🎯 Založení Sokola v Bobrové V Bobrové byla místní jednota Sokola oficiálně založena 15. listopadu 1900. Zakladatelé byli například učitelé a místní řemeslníci — mezi nimi profesor František Straka, učitel Jan Košťál, mlynář Aleš Dusík a další. Při založení měla jednota: 41 mužů, 1 cvičitele, 24 aktivních cvičících, 17 pasivních členů a 1 ženu (paní Sálovou). 📈 Rozvoj a meziroční činnost Již v roce 1926 se členové Sokola z Bobrové účastnili velké celostátní sokolské akce — VIII. Všesokolský slet v Praze. V této době se v obci začaly přípravy na stavbu vlastní sokolovny. ⚠️ Přerušení činnosti — válka a okupace Během druhé světové války byla činnost Sokola zakázána — konkrétně 12. dubna 1941 byla jednota rozpuštěna. 🔄 Obnova po válce a proměny Po konci války byla činnost Sokola v Bobrové obnovena — tehdy jednota měla asi 185 členů. V roce 1947 Sokolu patřila výrazná část vystoupení — při předsletovém vystoupení se účastnilo 419 cvičících. Jednota se dokonce zúčastnila dalšího celostátního sletového shromáždění — XI. Všesokolský slet v Praze, na kterém vystupovalo 76 cvičících z Bobrové. Postupně ale zájem o klasické sokolské cvičení klesal — v Bobrové rostl zájem o „nové sporty“ a kolektivní sporty: fotbal, hokej, stolní tenis, košíkovou atd. Například už v 50. letech 20. století se konaly „Dny tělovýchovy“ s účastí školní mládeže. 🏡 Přeměna na moderní spolek — dnes Dnes existuje pod jménem TJ Sokol Bobrová z.s. — nová právní subjektivita byla zapsána 24. března 2018. Spolek dnes organizuje různé sportovní a společenské aktivity — včetně správy fotbalového hřiště v Bobrové. 📘 Význam Sokola pro Bobrovou a region Sokol přinesl do Bobrové myšlenku tělovýchovy, zdravého životního stylu a aktivního spolkového života — což zapadalo do širšího motta Sokolského hnutí: rozvoj těla, ducha a smyslu pro komunitu. Jednota byla místem, kde se lidé setkávali — cvičili, organizovali společenské a kulturní akce, což posilovalo komunitní soudržnost v obci. Například po válce se díky Sokolu obnovovalo sociální a kulturní dění. I dnes hraje Sokol roli spolku, který podporuje sport, setkávání a aktivní život obyvatel Bobrové.