Vrbno trvá na obnově původní cyklostezky Také Karlovice plánují obnovu cyklostezky podél řeky Opavy, ale až poté co budou znát podobu nové protipovodňové ochrany obce a bude jasné, kde budou ležet břehy řeky, po kterých by cyklostezka mohla vést. Vrbenské zastupitelstvo jako odpověď na karlovický návrh týkající se alternativního spojení mezi obcemi zveřejnilo na komunikačních kanálech města článek, kde jako schůdné východisko nabízí, že se vrbenská část napojí na novou trasu, pokud ji Karlovice na svém katastru vybudují. K dalším tvrzením v článku uvádíme následující. Je třeba znovu říci, že původní stezka pro chodce a cyklisty vybudovaná s využitím dotačních prostředků byla na karlovické části zcela zničena, když při povodni 2024 řeka změnila své koryto. Opravovat bezhlavě cyklostezku v takto rizikovém místě nepovažujeme za rozumné do doby, než bude rozhodnuto o protipovodňové úpravě toku v tomto území. To i s vědomím o vrbenské investici do stavby a následných oprav. I pro nás je však důležité účelné vynaložení veřejných finančních prostředků. Co se týče v článku zmiňovaných nabídek Vrbna Karlovicím, Vrbno nenabídlo nic, natož tak opakovaně. Pokud chtělo poskytnout recyklát, zapomnělo nám to sdělit. S jedinečnou možností vybudovat v nouzovém stavu provizorní lávku přes řeku Opavu financovanou Moravskoslezským krajem nepřišlo město, ale bez dalších podstatných realizačních detailů v březnu roku 2025 nejmenovaný vrbenský podnikatel. Nouzový stav byl v tu dobu již čtyři měsíce ukončený. Je těžké odmítat nabídky, které nezazněly! To, že Vrbno dokázalo využít své příležitosti od moravskoslezského kraje, je chvályhodné, Karlovice takové možnosti neměly a v době, kdy Vrbno řešilo své lávky, Karlovice zajišťovaly obnovu dodávek pitné vody a zprovoznění podtlakové kanalizace, což se v danou chvíli pro život občanů a chod obce jevilo jako důležitější. Navrhovanou alternativní trasu cesty severně nad řekou Opavou je podle Karlovic naopak možné považovat za vhodné a pravděpodobně i rychlejší řešení před obnovením stávající cyklostezky. Vede bezpečně daleko od řeky, místy, kudy polní cesta mezi oběma obcemi vede od nepaměti a její úprava je běžnými prostředky technicky řešitelná. Především ale, jak Karlovice ve svém návrhu zaslaném zastupitelstvu města Vrbna pod Pradědem popisovaly, nejednalo by se jen o novou trasu cyklostezky, ale alternativu vybudovanou jako zpevněná polní cesta a využitelnou také jako náhrada cyklostezky či dopravní alternativa pro krizové situace, do doby, než bude možné obnovit původní trasu kolem řeky. Zřízení této alternativní trasy by stavebně odpovídalo zbudování běžné polní či lesní cesty, majetkoprávně je velmi jednoduché, protože v celém jejím průběhu se jedná o dvě parcely v majetku státu a jejich převedení na obec Karlovice závisí pouze na souhlasu města Vrbna pod Pradědem s předloženým záměrem. Výkup pozemků pro novou trasu by tedy nebyl nutný, obec by je od státu získala bezúplatně, což již bylo s dotčeným úřadem i předjednáno. Následné projekční práce by ta mohly začít a k realizaci plynout patrně rychleji než projekční práce na úpravách řeky, které jsou nutné pro zajištění protipovodňové ochrany obyvatel Karlovic. Ty mají pro Karlovice jednoznačně větší význam než obnova vedení zničené cyklostezky v trase před povodní. To i s vědomím, že jsme si cyklostezky užívali a cenili podobně jako Vrbno pod Pradědem. Karlovice proto považují odpověď Vrbna za nešťastnou, nejen formou, ale především obsahem. Zatímco oficiální zpráva Karlovicím zaslaná datovou schránkou obsahuje jen strohé usnesení zastupitelstva, informace zveřejněná skrze média, je plná jednostranných pohledů a tendenčně posunutých skutečností. Budeme velmi r