Nový level politické satiry: Sedláčková mluví o vymetání zla, u Turka ho pomáhala skrývat

Gabriela Sedláčková se o těchto svátcích stylizovala do role ženy, která rozjímá o pašijovém týdnu, Bílé sobotě, křesťanských symbolech, zvycích, pokoře, vnitřním očištění a duchovní síle Velikonoc. Píše o Kristově hrobu, vzkříšení, čistotě, „vymetání zla a špíny“, svém křtu, duchovní proměně i o tom, jak jí víra pomáhá nést bolest a utrpení. Zveřejnila dlouhé texty, v nichž popisuje Bílou sobotu jako den modlitby a očekávání zmrtvýchvstání, připomíná lidové zvyky kolem úklidu a symbolického očištění a současně nabízí i osobní „velikonoční zamyšlení“, v němž píše, že byla před čtyřmi lety pokřtěna, že od té doby žije jinak a že ji křest „nabil energií a specifickou silou“.