Sváteční chvíle, vzpomínám si - do světnice jsi vešla ty, jen jako závan prosté krásy a jarní vůně čistoty. Nedělní ubrus, vyšívaný a kytka bílých narcisů, pak básnička o srdci mámy zazněla plaše z dětských rtů. Míjely roky, vše si braly - dětství, mládí, radost, žaly, jen chvilky s tebou, mámo, jsou navždycky živou vzpomínkou. Dnes již jenom na hrob kladu kytičku bílých narcisů a místo plachých dětských veršů modlitba tichá plyne z rtů. Anna Vitásková, hlučínská básnířka