PodcastEvropa se musí vzpamatovat. Brexit vyšel, východ roste, západ stagnuje, říká ekonom
Před 10 měsíci
Je to pět let, co Velká Británie opustila Evropskou unii. O brexitu se tehdy mluvilo jako o kroku, který britskou ekonomiku destabilizuje, oslabí a uvrhne do nejistoty. Nyní se však vřící debaty vracejí, protože průzkumy ukazují, že mnoho Britů by rádo znovu vstoupilo do EU. Jak hodnotí brexit ekonom Petr Bartoň z Datarunu? Brexit nenaplnil černé scénáře Podle Petra Bartoně je nutné se na brexit dívat přes tvrdá ekonomická data a ne jen skrze průzkumy veřejného mínění. „Průzkumy těsně před brexitem ukazovaly, že většina Britů chce zůstat v EU, ale ve skutečném referendu hlasovali jinak. I dnes ty průzkumy nemusí nutně odrážet realitu,“ vysvětluje Bartoň. Ačkoliv výsledky hlasování překvapily, Velká Británie se ekonomicky nezhroutila. „Kdyby brexit byl takový propadák, jak mnozí tvrdili, tak bychom to viděli v datech. Skutečností však je, že britská ekonomika rostla kumulativně o 3 %, zatímco německá pouze o 0,1 %, a francouzská o 4 %,“ doplňuje Bartoň. Britská libra v prvních měsících po referendu klesla o více než 10 % vůči dolaru a euru, ale následně stabilizovala. Inflace vzrostla především kvůli zdražení importovaných produktů, ale nezaznamenala žádný extrémní vývoj oproti ostatním evropským ekonomikám. Nenaplněná očekávání a vina vlády Brexit nebyl zdaleka dokonalý a významně ovlivnil obchod i migraci. Bartoň ale upozorňuje, že hlavní frustrace Britů nepramení z brexitu samotného, ale z nenaplněných slibů tamní vlády. „Lidé si od brexitu slibovali větší deregulaci, menší byrokracii a silnější otevření světu. Jenže britská vláda tyto změny dostatečně neprovedla,“ říká. Významnou roli sehrál i covid-19, který přišel právě v okamžiku brexitu. Británie navíc zašla v lockdownu dál než většina evropských zemí, což vedlo k hlubšímu hospodářskému propadu. „Britské hospodářství se kvůli covidu propadlo dvakrát více než průměr EU, ale přesto se z toho dokázalo vzpamatovat,“ konstatuje Bartoň. Když se podíváme na obchodní bilanci, tak britský export do EU poklesl o 14 % v prvním roce po brexitu, ale následně se částečně zotavil. Naopak obchod s USA a Asií posílil, což ukazuje, že se Británie snaží diverzifikovat své obchodní vztahy. Jak brexit ovlivnil evropskou politiku? O brexitu se mluví i jako o odstrašujícím příkladu pro další členské státy EU, které by mohly uvažovat o vlastním odchodu. „Evropská unie se snažila Británii „trestat“ a ukázat ostatním zemím, že odchod není snadný. To vedlo k občas absurdním opatřením, jako byly obchodní bariéry a komplikace při uznávání standardů,“ vysvětluje Bartoň. Nicméně myšlenky na další "exit" nejsou v Evropě mrtvé. Slovensko nebo Maďarsko občas zaznívají jako kandidáti na potenciální výstup, ale podle Bartoně to není realistické: „Británie měla vždy sklon k ekonomické otevřenosti. Menší státy by se po odchodu pravděpodobně izolovaly a ekonomicky uzavřely, což by je mohlo zruinovat.“ Důležitým faktorem je i otázka pracovního trhu. Po brexitu se počet evropských pracovníků ve Velké Británii snížil o 7 %, což způsobilo nedostatek pracovní síly v některých sektorech, zejména ve stavebnictví a pohostinství. Budoucnost britské ekonomiky Brexit znamenal pro Velkou Británii výzvy i příležitosti. Zatímco někteří volají po návratu do EU, realita ukazuje, že Británie se s brexitem vypořádala lépe, než se předpokládalo. „Pokud se Británie nyní dokáže skutečně deregulovat a otevřít novým trhům, může z brexitu těžit,“ uzavírá Bartoň. Evropa se mezitím musí zamyslet nad svou konkurenceschopností. „Východ Evropy roste, zatímco Západ stagnuje. Pokud EU nenajde způsob, jak efektivně reformovat své instituce a byrokracii, další 'exity' nemusí být tak nereálné,“ varuje Bartoň. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo p