Když jsem se oženil měli jsme dvě děti. Pral jsem pleny, žehlil, občas uklidil, uvařil atd. Před deseti lety manželka vážně onemocněla a zůstala ležet. Staral jsem se o ni do poslední chvilky a mám čisté svědomí. Před osmi lety jsem ovdověl a zůstal sám se synem, protože dcera se vdala a odstěhovala. Syn chodí do práce od rána většinou do večera. Proto jsem rád, co jsem se skoro za 45 let s manželkou naučil a dnes používám. DĚKUJI MIRKO !!!!
Pane Jurečka.
Už více rok a půl zde vládnete. Slibovali jste, že budete vládnout lépe než Babiš, /i když ho nemusím/, ale jde to od desíti k pěti. Stále se radíte, přemýšlíte, vysíláte signály, máte poradce, manažery, ale život českých občanů vás nezajímá. Raději posíláte zbraně a naše peníze na Ukrajinu. Kdybych jako zedník řekl mistrovi, když mě nařídí nějakou práci. Počkejte, já zavolám svému poradci a manažerovi, třeba do Bruselu, nebo USA, pak vám řeknu, jestli to můžu udělat. Co by mě asi čekalo????? To co čeká vás. Vyhazov !!!!!!!!!!!
V roce 1971 jsem přišel z vojny a nastoupil do práce jako zedník. Po roce jsem se ženil a podnik mi přidělil byt 3+1 nájem 180 korun, se závazkem 10 let, ale věděl jsem, že mám zajištěnou práci. Svatební noc jsme s manželkou prožili v novém bytě. Po roce se nám narodil syn a za dva roky dcera. Nájem nám byl snížen na 118 korun. Vím že tenkrát byly jiné platy, ale srovnejte to s dnešními nájmy. Žili jsme šťastně a spokojeně. Nezávidím dnešním mladým.
Z druhého konce. Před více než osmi roky jsem po více než 45 letech šťastného manželství ovdověl. Po nějakém čase jsem se sešel s manželky sestřenicí, také vdova . Domluvili jsme se, že si budeme pomáhat. Nebydleli jsme spolu, mám auto a tak jsem za ní jezdil 25 kilometrů skoro každý víkend. Byli jsme spolu týden na rekreaci na Šumavě, dvakrát v Itálii u moře. Jezdili jsme na výlety a za zábavou. Byl jsem šťastnej ! Bohužel, vloni 2. května mě zavolala : Vašku končíme, nejezdi, nevolej, nepiš ! Když jsem se ptal proč, řekla že o nás mluvila se synem a dcerou a rozhodla se skončit. Řekl jsem jí, že je to její rozhodnutí, ale moje ne, ale že to budu tolerovat. Přesto jsem jí ještě zavolal k svátku, Vánocům a novému roku a k jejím narozeninám. Vždycky řekla jen : Děkuji, ahoj ! Mám ji stále rád a každý den vzpomínám. Je to na nervy!!!!!
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Je mi přes sedmdesát let. Když budu sedět v Senátu, Parlamentu, nebo ve Vládě v sedmdesáti, osmdesáti letech, je to v pořádku. Když půjdu v sedmdesáti, osmdesáti letech k volbám, tak mě vyhodí? To je ta dnešní demokracie s lidskou tváří, jak říkal Havel?