Alejandro Jodorowsky

Hutnými sonickými vlnami čeří Acid Row hladinu místní scény už desátým rokem. Překonali personální otřes po prvním albu, s druhým chytli nový dech a třetí kolekce "Poisoned Mind" jim vynesla Anděla. Další krok v kariéře kapely tak byl pod drobnohledem a muzikanti s ním neotáleli. Na "Magic" se opět posouvají.

Ve svých 97 letech vydává tento chilský umělec knihu s nakladatelstvím Taschen, ve které rekapituluje svou kariéru, která je téměř tak neuchopitelná jako surrealistická. „Mé nejdůležitější dílo je zavázat si tkaničky zuby,“ ujišťuje.

O Duně Alejandra Jodorowského jste určitě slyšeli. Ale co Duna Rogera Cormana? Legendární producent béčkových filmů byl údajně vůbec prvním, kdo zakoupil práva na zfilmování klasického sci-fi románu Franka Herberta a v roce 1972 plánoval natočit film.

Kvůli tomu, jak se poslední dobou mluví jenom o nové Duně (Dune: Part Two), bychom málem zapomněli na… starou Dunu. Ne tedy první díl od Denise Villeneuva z roku 2021, nýbrž jedinou starší filmovou adaptaci románu Franka Herberta. Tu má na svědomí poněkud netypicky David Lynch a podivné dílo z roku 1984 dodnes svérázně vystupuje ze zbytku jeho filmografie.

Hrdina Paul Atreides se v poušti stává jakýmsi psychedelickým mstitelem. Urputným, naštvaným. Jedná tak, že zaskočí souputníky i nepřátele.

Chilsko-francouzský režisér Alejandro Jodorowsky dnes slaví 95. narozeniny. Přestože za svůj život nenatočil ani deset filmů, patří mezi nejikoničtější a nejkultovnější filmaře. Ve skutečnosti se dá říct, že naše představa o „kultovním filmaři“ vznikla právě na základě jeho práce a života. Jeho Krtka (El Topo) z roku 1970 mnozí považují za první půlnoční film. Tedy takový, který neuspěje v klasické distribuci, zato však žije bohatým životem v klubových a komunitních kinech. Na rozdíl od mnohých půlnočních režisérů typu Tommyho Wiseaua a Neila Breena však Jodorowsky není patlal, jehož filmy by byly „tak špatné, až jsou dobré“, jedná se o mistra surrealismu.

Už jste někoho zabili s touhou poznat, co to s vámi udělá? Nemusíte to zkoušet. Dostojevskij podobná muka podstoupil za nás všechny a na kříži vlastní spisovatelské geniality ukřižoval jak zločin, tak i následný trest. To je první a nejzásadnější novinka (nově vydaná, novinka příliš ne) tohoto týdne. Podíváme si i do Polska a na univerzitu v Princetonu. Čekají nás i obrázky. Je toho zase nad hlavu.

Alejandro Jodorowsky rozhodně patří k nejzábavnějším mystikům posledního více než půlstoletí. Namísto esoterických motivačních příruček vydává rozmáchlé komiksové space opery, jeho filmy se objevují v žebříčcích nejbizarnějších počinů dějin kinematografie a jeho životním projektem byla adaptace sci-fi klasiky Duna. Teď máme možnost vidět průřez celou mistrovou filmografií na velkém plátně.

Sci-fi kult Duna amerického spisovatele Franka Herberta byl dlouho považovaný za nezfilmovatelný, vždyť si na něm vylámal zuby i David Lynch a Alejandro Jodorowsky, který svou skoro mytickou verzi ani nedotáhl k realizaci. Až kanadský filmař Denis Villeneuve přišel v roce 2019 se snímkem, který mnoho lidí uspokojil a části publika dokonce přišel mistrný. Jeho pokračování tedy mnozí netrpělivě vyhlížejí a nyní mohou zhlédnout alespoň několik fotek.

Počátkem letošního roku vydala nekompromisní novelu se řvavým titulem Co je ti do toho a závěrem přichází s dalším krátkým, a o to intenzivnějším počinem Hyena. Experimentální prozaička Hana Lundiaková, kterou tuzemská hudební scéna zná pod pseudonymem Stinka, v nové knize bez zastírání líčí pokřivené uvažování notorika Adama.

Román i celá série Franka Herberta z roku 1965 je jedním ze stěžejních děl SF. Patří také k těm nemnoha knihám, které obstály ve zkoušce časem – „Dunu“ lze číst i dnes, aniž by vyvolávala úsměv na tváři nebo pocit nechtěné trapnosti. Jak si však vedou její filmové adaptace nebo pokusy o ně, včetně té nejnovější?

Novozélandský režisér Taika Waititi má po nedávných úspěších sebevědomí na rozdávání. Vrhne se proto na adaptaci díla, které je nejprodávanější grafickou novelou v rámci science fiction v historii.

Nová verze „nezfilmovatelné předlohy“ je pokus vytvořit nové Hvězdné války.

Clint Eastwood, narozen roku 1930. Mnozí z vás si řeknou, že již dávno odešel na zasloužilý odpočinek do filmového důchodu a někde u řeky Mississippi v horských oblastech chytá ryby.

Premiéra jednoho z nejočekávanějších a produkčně nejobjemnějších filmů posledních let je za dveřmi. Adaptace románu Franka Herberta od kanadského režiséra Denise Villeneuvea ohromí moderním audiovizuálem a novou autorskou vizí, ovšem současně bude stát na ramenou dvěma předchůdcům, kteří „nezfilmovatelnou“ a obsáhlou knižní předlohu adaptovali po svém. Pojďme si je nyní připomenout.

Slavný sci-fi román amerického spisovatele Franka Herberta „Duna“ (z roku 1965) se již v 70. letech neúspěšně pokoušel převést na plátna kin chilský filmař Alejandro Jodorowsky, v roce 1984 pak zfilmoval rozporuplně přijímanou adaptaci režisér David Lynch a na přelomu tisíciletí vznikla i třídílná americká minisérie, natočená v evropské koprodukci (a obsazená mimo jiné řadou českých herců).

Diskutovaný filmový projekt na motivy literární sci-fi klasiky Franka Herberta se představil publiku na festivalu v italských Benátkách a okamžitě sklízí rozporuplné ohlasy, které přeci jen vzbuzují více obav než radosti.

V nedávném rozhovoru pro kanadské rádio se režisér očekávaného megafilmu Duna vyjádřil, že má v plánu natočit dvě další pokračování. Údajně by musel snímek finančně opravdu hodně propadnout, aby mu studio neodsouhlasilo dva plá díly.

Geniální vesmírný opus Duna vyšel již v roce 1965, navzdory masivní oblibě existují ale jen tři filmové pokusy ji zfilmovat. Psychedelický pokus Davida Lynche kritici strhali jako nejhorší film roku. Dvě televizní minisérie o třech dílech dominovaly na kanále Sci-Fi Channel, ale nijak bombastické také nejsou.

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii... Mocichtivý stařec vytvořil dítě z DNA surového zabijáka a matky s nulovou mentální aktivitou.

Poetika jihokorejského režiséra nabídla neotesaný přístup k artovým filmům, brutalitu i přepálené emoce. A třebaže se časem vyčerpala, ve světové kinematografii má svoje místo.

V češtině vychází komiks o Caravaggiovi. Jeho autor Milo Manara kvůli němu upravil svůj malířský styl.