Alternativa pro Německo

Každý Němec si bude moci jednou za rok změnit pohlaví. Bude mu k tomu stačit dorazit na matriku. Počítá s tím návrh zákona o sebeurčení, který připravila spolková ministryně pro rodinu Lisa Pausová a ministr spravedlnosti Marco Buschmann. Zákon má v těchto dnech začít svou pouť legislativním kolečkem, upozornil týdeník Echo24.

Evropští populisté a krajní pravice se už řadu let snaží působit jako jednotná síla. Čas od času však vyplují na povrch jejich vnitřní neshody, jako právě teď. Ideologické rozpory mezi dvěma hlavními stranami euroskeptické frakce Identita a demokracie – francouzským Národním sdružením a italskou Ligou – dokazují i tvrdá data. Frakce v europarlamentu nedokáže hlasovat jednotně

Německý poslanec českého původu Petr Bystroň, který ve Spolkovém sněmu zastupuje protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), čelí vyšetřování kvůli možnému hajlování na demonstraci proti karanténním opatřením. Bystroň odmítá obvinění, že zvedl pravici k nacistickému pozdravu, a celou kauzu označuje za dílo snaživé mnichovské prokurátorky Evy Diplichové.

Německý poslanec českého původu Petr Bystroň, který ve Spolkovém sněmu zastupuje protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), čelí vyšetřování kvůli možnému hajlování na demonstraci proti karanténním opatřením. Bystroň odmítá obvinění, že zvedl pravici k nacistickému pozdravu, a celou kauzu označuje za dílo snaživé mnichovské prokurátorky Evy Diplichové.

Petr Bystroň z Alternativy pro Německo na březnové demonstraci proti karanténním opatřením výrazně pozvedl pravici. Že by šlo o hajlování, poslanec odmítá a mluví o policejním zastrašování.

Německý poslanec českého původu Petr Bystroň, který ve Spolkovém sněmu zastupuje protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), čelí vyšetřování kvůli možnému hajlování na demonstraci proti karanténním opatřením. Bystroň odmítá obvinění, že zvedl pravici k nacistickému pozdravu, a celou kauzu označuje za dílo snaživé mnichovské prokurátorky Evy Diplichové.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová (CDU/CSU) zasáhla do práv strany Alternativa pro Německo, když kritizovala její účast na volbě premiéra. Ve středu o tom rozhodl ústavní soud. Podle něj porušila svůj závazek zachovat neutralitu, píše server deníku Süddeutsche Zeitung. Exkancléřka verdikt respektuje, ale vyjadřovat se k němu nebude.

Někdejší německá kancléřka Angela Merkelová komentářem k volbě durynského premiéra v únoru 2020 zasáhla do práv protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Dnes o tom verdiktem rozhodl německý ústavní soud, na který se AfD obrátila. Merkelová tehdy označila za neodpustitelné, že byl durynským premiérem zvolen liberál Thomas Kemmerich za podpory konzervativců a právě AfD. Podle AfD, která bývá označována jako populistická až krajně pravicová, tak Merkelová porušila svůj závazek neutrality…

Někdejší německá kancléřka Angela Merkelová komentářem k volbě durynského premiéra v únoru 2020 zasáhla do práv protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Dnes o tom verdiktem rozhodl německý ústavní soud, na který se AfD obrátila. Merkelová tehdy označila za neodpustitelné, že byl durynským premiérem zvolen liberál Thomas Kemmerich za podpory konzervativců a právě AfD. Podle AfD, která bývá označována jako populistická až krajně pravicová, tak Merkelová porušila svůj závazek neutrality. Merkelová verdikt podle své mluvčí respektuje, jeho obsah ale nekomentovala, uvedla agentura DPA.

KOMENTÁŘ. Před třemi lety měly být volby do Evropského parlamentu velkým vítězstvím samozvaně „vlasteneckých“, ve skutečnosti populistických či rovnou krajně pravicových stran. Nakonec nebyly – a na vítězství to nevypadá ani v nejbližší době. Místo toho se evropským spojencům Tomia Okamury nedaří setřást image průšvihářů, nenasytných korupčníků, případně chaoticky působících křiklounů, které toho nespojuje o moc

Zaujal mě úterní hlavní komentář v MFD, kde se i v těchto měsících drží ostrá antizápadní linie. Když není k dispozici bývalý náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, zaskočí německý poslanec ...

V nedělních volbách v Severním Porýní-Vestfálsku, nejlidnatější německé spolkové zemi, jasně zvítězila Křesťanskodemokratická unie (CDU). Podle předběžných konečných výsledků zveřejněných v pondělí ráno naopak sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze (63) utrpěli drtivou porážku.

V Německu se politici dohadují, jak vyřešit budoucnost rafinerie ve Schwedtu, jež je závislá na ruské ropě. Od Levice a Alternativy pro Německo zaznívá požadavek na výjimku po vzoru Maďarska.

Nedělní volby v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) tamního premiéra Hendrika Wüsta, která po sečtení všech hlasů získala 35,7 procenta. Na druhém místě skončila sociální demokracie vedená Thomasem Kutschatym, pro kterou výsledek z nejlidnatější německé spolkové země znamená prohru i oslabení sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Triumf naopak slaví s 18,2 procenta Zelení, kteří se stali klíčovou silou pro vznik vládních koalic.

Sedmou českou posilou z NHL je brankář Anaheimu Lukáš Dostál. Jednadvacetiletý gólman chytal během sezony převážně na farmě v San Diegu.

Nejlepší kousky vybere redakce do nové fotogalerie. Mezitím se v galerii inspirujte uplynulými ročníky.

S prodlužující se válkou na Ukrajině přibývá hlasů volajících po ukončení vojenské podpory Kyjevu. Pravdu mají v tom, že v tom případě by válka rychle skončila. Rusko by dosáhlo svého.

Německý parlament schválil ve čtvrtek velkou většinou hlasů návrh vlády a opozice na dodávku těžkých zbraní na Ukrajinu. Ze 693 poslanců se jich pro vyslovilo 586, stovka návrh odmítla a sedm poslanců se hlasování zdrželo.

Parlamentní skupina opozičního konzervativního dvojbloku CDU/CSU zvažuje, že ve Spolkovém sněmu předloží návrh o dodávkách německých zbraní na Ukrajinu. „Pokud se kancléř Olaf Scholz v této otázce zbraní neposune, bude muset příští týden očekávat náš návrh v parlamentu,“ tweetoval Johann Wadephul (CDU), místopředseda sněmovní frakce CDU/CSU.

Společnými fotkami s Heinzem-Christianem Strachem se Tomio Okamura už dávno nechlubí. Až příliš totiž připomínají tenký led, na kterém se evropští populisté a extremisté pohybují. Někdejšího šéfa rakouské strany Svobodných a Okamurova spojence Stracheho před třemi lety smetla korupční „aféra Ibiza“. Rakouskou vládu tehdy položila zjištění německých novinářů v čele s Bastianem Obermayerem. „Byla to výjimečná kauza,“ říká

Stále více Ukrajinců směřuje do Německa a vůbec nejvíce do Berlína. Na měsíc každý dostane základní podporu deset tisíc korun. Na Ukrajinu mohou volat zdarma.

Podle statistik sexuální kriminality se Německo potýká s rostoucím problémem v souvislosti s populací narozenou v zahraničí, informuje server Remix a deník Junge Freiheit.

Putin donutil Evropu, aby hledala odpověď na válku, již rozpoutal. Snad přitom objeví také to, čeho dosud nebyla schopna - jednotný postoj k Rusku.

Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu, do druhého funkčního období převážně reprezentativní role ho dnes jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z 12 dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat.

Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu, do druhého funkčního období převážně reprezentativní role ho dnes jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z 12 dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat.

Spolkové shromáždění v neděli odpoledne zvolí současného německého prezidenta Franka-Waltera Steinemeiera do druhého funkčního období.

Své kandidáty sice postavili Svobodní voliči (FW), postkomunistická Levice a také protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), ti ale naději nemají.

Scholzovo hodnocení sráží jeho postoj ke krizi na Ukrajině a k boji s pandemií nemoci covid-19.

Předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU) se Friedrich Merz stal až na třetí pokus. Silný mandát umožní, aby se snáze vypořádal s dědictvím bývalé kancléřky a zároveň sokyně Angely Merkelové.

Pouze 12 procent Němců se vyslovilo pro to, aby se do Spolkové republiky smělo přistěhovat více cizinců. Tak vyzněl průzkum veřejného mínění, který pro týdeník Focus připravil sociologický institut INSA.

Poslanci Spolkového sněmu dnes poprvé debatovali o možném zavedení všeobecné očkovací povinnosti v Německu i o tom, od jakého věku případně očkování nařídit. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která povinné očkování zásadně odmítá, rozpravu využila ke kritice vlády. Výtkám z řad opoziční konzervativní unie CDU/CSU čelili také ministr zdravotnictví Karl Lauterbach a kancléř Olaf Scholz za to, že návrhy zákona přenechali na poslancích.

Vláda kancléře Olafa Scholze ho chce. Rozhodnutí ale nechala čistě na parlamentu. Ve hře je povinné očkování pro všechny dospělé, jenom pro starší od 50 let nebo žádné. Každopádně má platit až od léta.

Novým předsedou německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) delegáti zvolili Friedricha Merze, který v čele největší opoziční strany střídá dosavadního šéfa Armina Lascheta.

Merz v projevu slíbil, že stranu sjednotí a vyvede ji z vnitřní krize po loňské porážce v parlamentních volbách.

Únorovému znovuzvolení Franka-Waltera Steinmeiera německým prezidentem nic nestojí v cestě. Steinmeier, který má podporu vládní koalice a také opoziční konzervativní unie CDU/CSU, i tak ale bude nejméně jednomu protikandidátovi čelit. Postkomunistická Levice jako uchazeče o post hlavy státu nominovala lékaře Gerharda Traberta a se svým návrhem chce přijít také protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).

Ústecký kraj nejistě vyhlíží definitivní konec uhlí. Část jeho obyvatel přitom dávno ztratila důvěru v systém, který by měl tuto zásadní výzvu řešit. Hrozí severním Čechám podobný scénář jako sousednímu Sasku, kde volby vyhrává Alternativa pro Německo usilující o radikální přehodnocení současného směřování země? Vyrazili jsme natáčet mezi zaplavené i fungující uhelné doly, kde jsme mluvili s pravicovými populisty na české i německé straně hranice.

Policie v Bavorsku prohledala byty dvou politiků protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), informoval v úterý na svých internetových stránkách zpravodajský magazín Der Spiegel. Šlo o součást vyšetřování extremistického obsahu v jedné ze skupin na komunikační službě Telegram.

Policie v Bavorsku prohledala byty dvou politiků protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Šlo o součást vyšetřování extremistického obsahu v jedné ze skupin na komunikační službě Telegram, uvedl magazín Der Spiegel.

Spolkový sněm ve čtvrtek zvolil sociálního demokrata Olafa Scholze novým německým kancléřem. Hlas mu dalo 395 poslanců, což bylo více než potřebných 369 hlasů.

Poslanci Spolkového sněmu zvolili předsedu sociálních demokratů Olafa Scholze kancléřem. Scholze čeká cesta za prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, jenž jej do úřadu jmenuje. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra křesťanskodemokratické kancléřky Angely Merkelové.

I v západní Evropě panují velké rozdíly v proočkovanosti. Špatně na tom jsou alpské regiony a oblasti, kde je vysoká podpora krajní pravice.

Dvě německé spolkové země sousedící s Českou republikou přijímají tvrdá opatření, aby zpomalily šíření pandemie: Bavorsko a Sasko.

Hluboká provázanost České republiky a Německa i napojení naší země na současný svět je málokde vidět tolik jako v oblasti práce. A právě její podoba se dnes zásadně mění, přičemž další proměny budou následovat. Velký vliv na ně má jak globalizace, nástup digitálních platforem, tak i nová situace v Evropě poznamenané bojem s klimatickou změnou.

Němci začínají brát na milost jaderné elektrárny. Podle průzkumu agentury YouGov pro deník Welt am Sonntag je přesně 50 procent dotázaných toho názoru, že plánované odstavení elektráren má být rozhodně nebo spíše odvoláno. Oproti tomu 36 procent dotázaných si přeje rychlé odstavení zbývajících jaderných reaktorů.

Politika v oblasti zdravotnictví se musí dostat do centra pozornosti příští spolkové vlády. Na 125. kongresu německých lékařů Deutscher Ärztetag, který se konal v Berlíně, to řekl šéf Německé lékařské komory Klaus Reinhardt. Souhlas s nutností změn v německém zdravotnictví vyjádřili také někteří politici z těch stran, jež by mohly v příští spolkové vládě zasednout. Tématem se zabýval deník Deutsches Ärzteblatt

V Německu přibývá lidí nakažených koronavirem a vláda stejně jako v Česku řeší co dál. Kritice čelí nedávné rozhodnutí zpoplatnit testy na koronavirus. Politici debatují také o fungování očkovacích center.

Nezapomeňme, co se říkalo před sněmovními volbami o Petrovi Fialovi: slabý, nemastný neslaný, dokonce ho někteří viděli jako neschopného. A vyhrál.

Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová, se na úvod dnešního ustavujícího zasedání nového Spolkového sněmu postarala o rozruch. Její poslanec Bernd Baumann přirovnal postup sněmu, který vzešel ze zářijových parlamentních voleb, k počínání nacistického pohlavára Hermanna Göringa.

Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová, se na úvod úterního ustavujícího zasedání nového Spolkového sněmu postarala o rozruch.

Novou předsedkyní německého Spolkového sněmu vzešlého ze zářijových parlamentních voleb se na dnešním ustavujícím zasedání stala sociální demokratka Bärbel Basová (SPD). Ta v této ústavní funkci, která je po úřadu spolkového prezidenta protokolárně druhá nejvyšší, vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Německo plánuje na konci roku odstavovat polovinu svých jaderných elektráren, v příštím roce pak budou následovat i ty poslední. Z technického hlediska by bylo možné provoz prodloužit, otázkou je za kolik.

Poslanecká frakce protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) má za sebou bouřlivé ustavující zasedání, na kterém zákonodárci ve středu jednali o osudu dvou svých kolegů. Dnes spory mohou pokračovat, na programu je totiž volba spolupředsedů frakce. O post se hlásí volební lídři Alice Weidelová a Tino Chrupalla, který je zároveň spolupředsedou strany. Zda je poslanci do funkce zvolí, jasné není. Vedení strany, kterou tvoří dvojice Chrupalla a Jörg Meuthen, navíc nemá shodný názor na volební výsledek. Výhrady má také mládežnická organizace AfD.

Vše bude úplně jinak, než je teď. Do roku 2500 se naše Země promění takovým způsobem, že by se na ní současní lidé cítili jako mimozemšťané. Tvrdí to vědci v nově zveřejněné studií v časopisu Global Change Biology. V článku mimo jiné upozorňují na rizika globálního oteplování a zdůrazňují, že pokud brzy nezačneme konat, jejich předpovědi se stanou realitou.

Letos v říjnu to bude 31 let od znovusjednocení Německa. Vzájemné rozdíly však stále zůstávají. Odlišnosti jsou patrné nejen v demografických a hospodářských ukazatelích, ale i ve výsledcích voleb. Na východě jsou totiž oproti západu výrazně silnější radikální strany, jakou jsou protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) a postkomunistická Levice.

„Pro plnou kapacitu mohu přijímat děti pouze z okresu, termíny pro nové jsou již konec listopadu- prosinec,“ visí od srpna na webu jedné z chomutovských ambulancí dětské psychiatrie. „Aktuálně je kapacita všech našich lékařů naplněna a nové pacienty bohužel nejsme schopni přijmout. Můžeme Vás pouze přidat na čekací listinu pro případ, že se místo u některého z našich lékařů uvolní,“ dočtou se pacienti zase u jiné ambulance, tentokrát v Praze. A nejspíš v každém městě bude situace velmi podobná.

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Extrémně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) v nedělních spolkových volbách celkově neuspěla tak, jak si představovala. V pásu kolem severozápadních českých hranic je ale nejsilnější stranou. Na Čechy se AfD dívá skrz prsty a požaduje zrušení Benešových dekretů.

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po 16 letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum, napsala agentura DPA.

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení kancléřským kandidátem Olafem Scholzem, kteří získali 25,7 procenta hlasů. Konzervativní unie CDU/CSU Scholzova soka Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa.

Nedělní parlamentní volby v Německu vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení kancléřským kandidátem Olafem Scholzem, kteří získali 25,7 procenta hlasů. Konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. O kancléřský úřad po odcházející Angele Merkelové se přihlásili jak Scholz, tak Laschet. Na svou stranu ovšem musí získat Zelené a liberální svobodné demokraty (FDP). Volební účast činila 76,6 procenta, v roce 2017 byla 76,2 procenta.