Alternativa pro Německo

Německem otřásla kauza plánovaného pokusu o státní převrat. V souvislosti s ním policisté zatkli extremisty, mezi nimiž je hned několik bývalých zástupců populistické strany Alternativa pro Německo (AfD). V čele zamýšleného puče měl stát muž s modrou krví – princ Heinrich XIII.

Němečtí policisté rozprášili organizovanou skupinu, která chtěla svrhnout spolkovou vládu a ustanovit nové vedení země. To v Maďarsku jsou napřed, tam totiž kabinet dělá vše pro to, aby brzy sklidil plody populistické politiky.

Německu nehrozí nebezpečí z pravicového politického spektra, ale od přistěhovalců. Na twitteru to napsal poslanec protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň, který je českého původu. Ve středu zadrženou skupinu lidí včetně soudkyně a bývalé poslankyně AfD považuje za skupinu důchodců, která by neobsadila ani radnici v San Marinu. Podle vyšetřovatelů ale zadržení plánovali převrat a ozbrojené útoky proti německému státu.

Vůdci skupiny krajně pravicových extremistů, proti nimž ve středu provedly velký zátah německé úřady, byli člen německého šlechtického rodu Reussů Jindřich XIII. a soudkyně a bývalá poslankyně za pravicově populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Birgit Malsack-Winkemann, uvedl s odvoláním na své zdroje deník Bild. Skupina se podle agentury Reuters snažila o navázání kontaktů s Ruskem.

Při rozsáhlé razii v 11 německých spolkových zemích zatkla ve středu ráno policie 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala převrat a ozbrojené útoky proti státu.

Po pondělním napadení dvou školaček, z nichž jedna útok nepřežila, se agresor z Eritreje k případu, který otřásl jihoněmeckým Illerkirchbergem, nevyjádřil. Soud ho dnes poslal do vazby. Muž využil svého práva nevypovídat, uvedl mluvčí příslušného státního zastupitelství. Sedmadvacetiletý podezřelý dosud u úřadů nemá žádný záznam v souvislosti s násilnými činy.

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

Šéf německé civilní kontrarozvědky Thomas Haldenwang nyní nevidí důvod, aby jeho úřad sledoval ekologické skupiny, jako je Letzte Generation (Poslední generace), jejíž členové v posledních týdnech pořádali například silniční blokády. Podle Haldenwanga tito aktivisté sice porušují zákon, ale neútočí na liberální a demokratické zřízení, uvedla agentura DPA. Podle šéfa Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, aktivisté demonstrují, aby vyzvali k akci vládu, což podle něj dokazuje, že respektují demokratické zřízení.

Ve volbách do Evropského parlamentu budou moci v Německu hlasovat lidé od 16 let. Dnes o tom rozhodli poslanci Spolkového sněmu. Snížení voličského věku navrhla vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP).

Politik z krajně pravicové AfD se na památníku vyfotil po protestu v Berlíně.

Nedělní volby v severoněmeckém Dolním Sasku jasně vyhrála sociální demokracie (SPD) tamního premiéra Stephana Weila, která po sečtení takřka všech okrsků získala 33,3 procenta hlasů. Volební úspěch slaví také Zelení, se kterými chce Weil sestavit vládu, a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).

Vítězem voleb ve spolkové zemi Dolní Sasko se stala německá sociální demokracie (SPD). Po sečtení téměř všech volebních okrsků získala 33,3 procenta hlasů, píše server týdeníku Focus.

Nedělní volby v německém Dolním Sasku podle prognóz veřejnoprávních televizí ARD a ZDF jasně vyhráli sociální demokraté nynějšího premiéra Stephana Weila se zhruba 33 procenty. Druhá je s odstupem asi 5 procentních bodů konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Úspěch si připsala i protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která by mohla získat okolo 12 procent hlasů, což by pro ni byl v tomto regionu doposud nejlepší výsledek.

Několik tisíc lidí v centru Berlína demonstrovalo v sobotu proti energetické politice vlády kancléře Olafa Scholze a proti rostoucím cenám. Pod heslem Energetická bezpečnost a ochrana před inflací akci svolala strana Alternativa pro Německo (AfD), která má v zemi nálepku populistické a až krajně pravicové. Podle policie berlínskými ulicemi pochodovalo kolem 10.000 demonstrantů, napsala agentura DPA.

„Jako čerstvý, ale v principu vlastně dávný podporovatel SPD se opět blíží k davu, který jeho NE rozumí. I on říká Ne, Ne, Ne na všechno nové, co přichází do světa, na všechno, co nás nutí měnit se a proměňovat i společnost.“

Bývalý prezident Václav Klaus dal v komunálních volbách hlas hnutí SPD. Řekl to na akci euroskeptické frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie, která se minulý týden konala v Praze. Exprezident již dříve označil SPD jako jednu z cest „k návratu do normálu“. Na projev upozornil web Hlídací pes.

Nedávné komunální volby označil Klaus za "jarmark marnosti" apolitismu.

Bouřlivý potlesk a nadšení na Václavském náměstí a následný posměch na sociálních sítích si vysloužila tlumočnice z protivládní demonstrace. Proslov německé europoslankyně a členky pravicové protiimigrační strany Alternativa pro Německo Christine Andersonové si totiž vyložila po svém a překlad byl z její strany mírně řečeno velmi volný.

Poslanec Bundestagu a místopředseda parlamentní frakce AfD Norbert Kleinwächter má v Alternativě pro Německo blíž k umírněné než k radikální části strany. Když ale letos kandidoval na šéfa AfD, kterou kvůli extremistickým proudům sleduje i německá kontrarozvědka, neuspěl. V rozhovoru pro HlídacíPes.org mluví o tom, jak by podle něj měl vypadat „nový začátek“ AfD, i o tom, proč

V Praze se konala druhá protivládní demonstrace uskupení Česká republika na 1. místě. Podle policie na ni dorazily „nižší desítky tisíc“ účastníků. Pořadatelé požadovali demisi pětikoaličního kabinetu a obrat politického směřování země. Dění na Václavském náměstí pořadatelé přenášeli živě na obrazovky i v dalších městech po České republice.

Pokud se organizátoři protivládních protestů na Václavském náměstí chtěli zbavit nálepky „proruských sil“, pozvat na pódium hned dva politiky německé strany AfD nebyl zrovna nejlepší nápad. Alternativa pro Německo se dlouhodobě zasazuje o zrušení protiruských sankcí a kvůli extremistickým tendencím ji monitoruje německá tajná služba. AfD se také dlouhodobě hlásí ke spolupráci s SPD Tomia Okamury

Skupina politiků Alternativy pro Německo (AfD) tento týden po silné kritice odvolala chystanou cestu na Donbas okupovaný Ruskem. Plán vyrazit na ruskou stranu fronty ukazuje, že dlouhodobou vzájemnou vstřícnost AfD a Kremlu nezměnila ani ruská invaze na Ukrajinu. S někdejší ruskou spojkou Alternativy pro Německo se před časem setkal i Tomio Okamura. Jeho hnutí SPD udržuje

Předsedkyně Poslanecké sněmovny přijela do Berlína na diplomatickou „dámskou partii“. A to v časech, kdy česko-německé vztahy procházejí složitějšími časy - kvůli válce na Ukrajině a energetice.

Vzteklý Mario N. zavraždil v září 2021 pokladního na čerpací stanici na západě Německa. Prodavač mu odmítl prodat pivo, jelikož muž neměl nasazenou roušku. Soud ho za to v úterý odsoudil na doživotí.

Devětašedesát procent Němců projevilo podle průzkumu veřejného mínění pro týdeník Focus pochopení pro to, aby lidé vyšli do ulic protestovat proti explozi cen energií i proti tomu, jak si v energetické krizi počíná vláda kancléře Olafa Scholze (SPD).

Krajně pravicová strana vysílala tiskovou konferenci na TikToku. Poslanec Harald Weyel pronesl šokující větu.

O pořádný skandál se v Německu postarali politici pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Při diskusi v Berlíně technici zapomněli o přestávce vypnout mikrofon a v živě přenášeném přenosu tak z úst politiků zaznělo, že doufají, že bude následující zima pro Německo co nejhorší.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se v Německu ocitla pod palbou kritiky ze strany opozice kvůli středečnímu pražskému vyjádření o podpoře Ukrajiny bez ohledu na mínění voličů v Německu. Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) a krajně levicová formace Levice političku Zelených obvinily z pohrdání vůlí voličů, uvedla agentura DPA. Kritika však přišla i od největší opoziční strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Ceny elektřiny a plynu v současné době atakují hodnoty, kterým nevěří ani ti nejotrlejší burzovní analytici. Velkoobchodní cena elektřiny, která je pro Evropu klíčová, včera na burze prolomila hranici 1000 eur za MWh, oproti loňsku stoupla na 10násobek. Cena plynu vzrostla od června z 18 eur za MWh až na zhruba 310 eur. Vláda chce tuto bezprecedentní situaci řešit na celoevropské úrovni. Premiér Fiala po včerejším jednání na sociálních sítích příliš velkým optimismem nehýřil. Kritici prohlašují, že si nemáme dělat žádné velké naděje.

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu na pražské Karlově univerzitě představil v pondělí důležité kroky pro posílení jednoty a bezpečnosti Evropy. Na twitteru to uvedla Saskia Eskenová, která je spolupředsedkyní kancléřovy sociální demokracie (SPD). Kritikou naopak nešetřila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).

Násilný konec dcery věrozvěsta ruského ultranacionalismu Alexandra Dugina se rychle proměnil v symbol.

Každý Němec si bude moci jednou za rok změnit pohlaví. Bude mu k tomu stačit dorazit na matriku. Počítá s tím návrh zákona o sebeurčení, který připravila spolková ministryně pro rodinu Lisa Pausová a ministr spravedlnosti Marco Buschmann. Zákon má v těchto dnech začít svou pouť legislativním kolečkem, upozornil týdeník Echo24.

Evropští populisté a krajní pravice se už řadu let snaží působit jako jednotná síla. Čas od času však vyplují na povrch jejich vnitřní neshody, jako právě teď. Ideologické rozpory mezi dvěma hlavními stranami euroskeptické frakce Identita a demokracie – francouzským Národním sdružením a italskou Ligou – dokazují i tvrdá data. Frakce v europarlamentu nedokáže hlasovat jednotně

Německý poslanec českého původu Petr Bystroň, který ve Spolkovém sněmu zastupuje protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), čelí vyšetřování kvůli možnému hajlování na demonstraci proti karanténním opatřením. Bystroň odmítá obvinění, že zvedl pravici k nacistickému pozdravu, a celou kauzu označuje za dílo snaživé mnichovské prokurátorky Evy Diplichové.

Německý poslanec českého původu Petr Bystroň, který ve Spolkovém sněmu zastupuje protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), čelí vyšetřování kvůli možnému hajlování na demonstraci proti karanténním opatřením. Bystroň odmítá obvinění, že zvedl pravici k nacistickému pozdravu, a celou kauzu označuje za dílo snaživé mnichovské prokurátorky Evy Diplichové.

Petr Bystroň z Alternativy pro Německo na březnové demonstraci proti karanténním opatřením výrazně pozvedl pravici. Že by šlo o hajlování, poslanec odmítá a mluví o policejním zastrašování.

Německý poslanec českého původu Petr Bystroň, který ve Spolkovém sněmu zastupuje protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), čelí vyšetřování kvůli možnému hajlování na demonstraci proti karanténním opatřením. Bystroň odmítá obvinění, že zvedl pravici k nacistickému pozdravu, a celou kauzu označuje za dílo snaživé mnichovské prokurátorky Evy Diplichové.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová (CDU/CSU) zasáhla do práv strany Alternativa pro Německo, když kritizovala její účast na volbě premiéra. Ve středu o tom rozhodl ústavní soud. Podle něj porušila svůj závazek zachovat neutralitu, píše server deníku Süddeutsche Zeitung. Exkancléřka verdikt respektuje, ale vyjadřovat se k němu nebude.

Někdejší německá kancléřka Angela Merkelová komentářem k volbě durynského premiéra v únoru 2020 zasáhla do práv protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Dnes o tom verdiktem rozhodl německý ústavní soud, na který se AfD obrátila. Merkelová tehdy označila za neodpustitelné, že byl durynským premiérem zvolen liberál Thomas Kemmerich za podpory konzervativců a právě AfD. Podle AfD, která bývá označována jako populistická až krajně pravicová, tak Merkelová porušila svůj závazek neutrality…

Někdejší německá kancléřka Angela Merkelová komentářem k volbě durynského premiéra v únoru 2020 zasáhla do práv protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Dnes o tom verdiktem rozhodl německý ústavní soud, na který se AfD obrátila. Merkelová tehdy označila za neodpustitelné, že byl durynským premiérem zvolen liberál Thomas Kemmerich za podpory konzervativců a právě AfD. Podle AfD, která bývá označována jako populistická až krajně pravicová, tak Merkelová porušila svůj závazek neutrality. Merkelová verdikt podle své mluvčí respektuje, jeho obsah ale nekomentovala, uvedla agentura DPA.

KOMENTÁŘ. Před třemi lety měly být volby do Evropského parlamentu velkým vítězstvím samozvaně „vlasteneckých“, ve skutečnosti populistických či rovnou krajně pravicových stran. Nakonec nebyly – a na vítězství to nevypadá ani v nejbližší době. Místo toho se evropským spojencům Tomia Okamury nedaří setřást image průšvihářů, nenasytných korupčníků, případně chaoticky působících křiklounů, které toho nespojuje o moc

Zaujal mě úterní hlavní komentář v MFD, kde se i v těchto měsících drží ostrá antizápadní linie. Když není k dispozici bývalý náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, zaskočí německý poslanec ...

V nedělních volbách v Severním Porýní-Vestfálsku, nejlidnatější německé spolkové zemi, jasně zvítězila Křesťanskodemokratická unie (CDU). Podle předběžných konečných výsledků zveřejněných v pondělí ráno naopak sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze (63) utrpěli drtivou porážku.

V Německu se politici dohadují, jak vyřešit budoucnost rafinerie ve Schwedtu, jež je závislá na ruské ropě. Od Levice a Alternativy pro Německo zaznívá požadavek na výjimku po vzoru Maďarska.

Nedělní volby v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) tamního premiéra Hendrika Wüsta, která po sečtení všech hlasů získala 35,7 procenta. Na druhém místě skončila sociální demokracie vedená Thomasem Kutschatym, pro kterou výsledek z nejlidnatější německé spolkové země znamená prohru i oslabení sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Triumf naopak slaví s 18,2 procenta Zelení, kteří se stali klíčovou silou pro vznik vládních koalic.

Sedmou českou posilou z NHL je brankář Anaheimu Lukáš Dostál. Jednadvacetiletý gólman chytal během sezony převážně na farmě v San Diegu.

Nejlepší kousky vybere redakce do nové fotogalerie. Mezitím se v galerii inspirujte uplynulými ročníky.

S prodlužující se válkou na Ukrajině přibývá hlasů volajících po ukončení vojenské podpory Kyjevu. Pravdu mají v tom, že v tom případě by válka rychle skončila. Rusko by dosáhlo svého.

Německý parlament schválil ve čtvrtek velkou většinou hlasů návrh vlády a opozice na dodávku těžkých zbraní na Ukrajinu. Ze 693 poslanců se jich pro vyslovilo 586, stovka návrh odmítla a sedm poslanců se hlasování zdrželo.

Parlamentní skupina opozičního konzervativního dvojbloku CDU/CSU zvažuje, že ve Spolkovém sněmu předloží návrh o dodávkách německých zbraní na Ukrajinu. „Pokud se kancléř Olaf Scholz v této otázce zbraní neposune, bude muset příští týden očekávat náš návrh v parlamentu,“ tweetoval Johann Wadephul (CDU), místopředseda sněmovní frakce CDU/CSU.

Společnými fotkami s Heinzem-Christianem Strachem se Tomio Okamura už dávno nechlubí. Až příliš totiž připomínají tenký led, na kterém se evropští populisté a extremisté pohybují. Někdejšího šéfa rakouské strany Svobodných a Okamurova spojence Stracheho před třemi lety smetla korupční „aféra Ibiza“. Rakouskou vládu tehdy položila zjištění německých novinářů v čele s Bastianem Obermayerem. „Byla to výjimečná kauza,“ říká

Stále více Ukrajinců směřuje do Německa a vůbec nejvíce do Berlína. Na měsíc každý dostane základní podporu deset tisíc korun. Na Ukrajinu mohou volat zdarma.

Podle statistik sexuální kriminality se Německo potýká s rostoucím problémem v souvislosti s populací narozenou v zahraničí, informuje server Remix a deník Junge Freiheit.

Putin donutil Evropu, aby hledala odpověď na válku, již rozpoutal. Snad přitom objeví také to, čeho dosud nebyla schopna - jednotný postoj k Rusku.

Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu, do druhého funkčního období převážně reprezentativní role ho dnes jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z 12 dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat.

Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu, do druhého funkčního období převážně reprezentativní role ho dnes jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z 12 dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat.

Spolkové shromáždění v neděli odpoledne zvolí současného německého prezidenta Franka-Waltera Steinemeiera do druhého funkčního období.