Večer 5. Prosince, který letos připadá na pátek, patří v českých domácnostech tradičně Mikulášovi, andělovi a čertovi. Co kdysi dělali sousedé nebo starší sourozenci zadarmo, je dnes často placená služba. Ceny? Ty se pohybují od symbolických stokorun až po tisíce.
Desítky let jsme si mysleli, že africké deštné pralesy jsou naším spojencem – obří přírodní klimatizace, která tiše pohlcuje uhlík a pomáhá nám udržet planetu v chodu. Jenže kolem roku 2010 se něco zlomilo. p
Poslední turnaj před olympijskými hrami je na obzoru. České hokejisty čekají příští týden Švýcarské hry, na kterých mohou naposledy zabojovat o poslední volná místa v nominaci pod pěti kruhy. V Miláně nicméně velmi pravděpodobně bude chybět Filip Zadina, jenž se trenéru Rulíkovi z nominace omluvil. Nominaci nejen seniorské reprezentace rozebírají v novém dílu podcastu Za mantinelem redaktoři Martin Kézr a Michal Sobotka.
Český statistický úřad zveřejnil čerstvá data o spotřebě potravin za rok 2024 – a výsledky nabízejí zajímavý pohled na to, jak se mění naše stravovací návyky. Zatímco na talířích přibývá masa a sýrů, alkoholu se vypije méně. A drůbeží maso poprvé v historii překonalo magickou hranici 30 kilogramů na osobu ročně.
Rozvádíte se a bojíte se, že budete platit alimenty až do důchodu? Nebo naopak nevíte, jak zajistit dětem dostatek peněz na důstojný život? Pojďme si říct, jak to s výživným skutečně funguje - bez právnických keců a zbytečných komplikací.
Zloději ukradli z francouzské farmy jedlé šneky v hodnotě 90 tisíc eur, tedy zhruba 2,2 milionu korun. Krádež všech zásob farmy L'Escargot Des Grands Crus nedaleko Remeše přišla v nejhorší možnou chvíli – těsně před vánoční sezonou, kdy je po této delikatese největší poptávka. Případ ukazuje, že zemědělský organizovaný zločin se nezaměřuje jen na traktory a pohonné hmoty, ale i na produkty, které bychom v běžném životě za cennost nepovažovali.
Představte si, že chcete trestat podvodníky, ale místo pokuty jim nabídnete slevu. Přesně tohle hrozí Evropské unii s jejím novým mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Od ledna 2026 má zajistit, aby dovážená ocel, cement nebo hnojiva platily za své emise stejně jako evropští výrobci. Jenže průmysl varuje: navrhované výpočty jsou tak velkorysé, že celý systém může skončit jako tygr z papíru.
Zatímco Západ doufal, že sankce ochromí ruský zbrojní průmysl, realita vypadá jinak. Válka na Ukrajině se stala pro ruské zbrojovky tím nejlepším obchodním modelem – domácí poptávka pohltila vše, co export ztratil. Jenže pod povrchem se rýsují trhliny, které žádné státní zakázky nezacelí.
Insolvence, často označovaná také jako osobní bankrot nebo oddlužení, je legální cesta, jak se zbavit dluhů, které už člověk nezvládá splácet. Pokud se vám hromadí exekuce, hrozí ztráta majetku a každý měsíc končíte s prázdným účtem, právě insolvence může být řešením. Článek Insolvence v ČR: kompletní průvodce oddlužením a osobním bankrotem se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.
Ještě před deseti lety bylo Řecko synonymem pro ekonomickou katastrofu. Dnes roste rychleji než průměr eurozóny, snižuje dluh a vytváří pracovní místa. Co se vlastně stalo? A co si z toho může vzít zbytek kontinentu?
Zatímco většina Evropy stárne, Španělsko v tomto ohledu získává nechtěné prvenství. V příštích třech dekádách vzroste poměr důchodců k pracujícím o 41 procent – nejvíce ze všech zemí EU. Systém, který už dnes skřípe, čeká skutečná zatěžkávací zkouška.
Padesátiletý manažer sedí vedle čerstvého absolventa a ptá se, jak správně „promptovat" ChatGPT. Před pár lety by tahle scéna vypadala absurdně. Dnes je běžná. Šedesát procent mladých lidí z generace Z používá umělou inteligenci v práci – skoro trojnásobek oproti loňsku.
Angela Merkelová se v říjnu dostala do diplomatického víru. V rozhovoru pro maďarská média naznačila, že Polsko a pobaltské státy nesou část odpovědnosti za vypuknutí ruské války na Ukrajině. Nyní tvrdí, že šlo o dezinterpretaci jejích slov. „Musíte to nazvat falešnými zprávami," prohlásila bývalá německá kancléřka pro veřejnoprávní stanici Phoenix. Politická realita je ale složitější než pouhé popírání. Článek Merkelová a „fake news“: Když se minulost stává polem politické bitvy se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.
Sedm procent Čechů jedná při půjčování peněz vysoce rizikově – stejně jako loni. Zdá se to jako dobrá zpráva? Možná. Jenže celkové zadlužení českých domácností přesáhlo 2,5 bilionu korun a v exekuci se nachází přes 600 tisíc lidí. Stabilita čísel ještě neznamená, že problém zmizel.
Když česká iniciativa „Dárek pro Putina" vybrala 12,5 milionu korun na nákup ukrajinské střely Flamingo během jediného dne, vypadalo to jako příběh moderní solidarity. Raketa s doletem až 3000 kilometrů se stala symbolem ukrajinské odolnosti. Jenže za tímto příběhem se skrývá komplikovanější realita – startup Fire Point, který Flamingo vyrábí, se dnes nachází v centru korupčního skandálu.
Andrej Babiš vyhrál volby a začal skládat vládu. Výsledek? Kabinet, který vypadá spíš jako casting do reality show než seriózní exekutiva. Koalice ANO, SPD a Motoristů s většinou 108 poslanců přinesla pětici postav, které by si zasloužily vlastní kapitolu v učebnici politického marketingu. Od závodníka vyšetřovaného policií přes klimaskeptika v obřím pickupu až po funk-rockového frontmana.
Každý rok se řeší, jestli státní rozpočet skončí o pár miliard víc, nebo míň v mínusu. Jenže to není ten hlavní problém. Skutečná potíž je v tom, že stát vlastně ani pořádně neví, za co přesně peníze vydává a co za ně lidé skutečně dostávají.
Představte si, že se čtvrtina české ekonomiky začne hroutit. Pomalu, ale vytrvale. Měsíc za měsícem. A nikdo neví, kdy to skončí. Přesně to se děje v Číně, kde realitní sektor – tvořící zhruba 25 procent HDP – prochází krizí, která už trvá čtyři roky a stále se prohlubuje. Pád gigantů jako Evergrande a Country Garden nebyl koncem příběhu, ale jen začátkem vlny, která nadále otřásá druhou největší ekonomikou světa.
Čínské zásoby stříbra klesly dramaticky poté, co země v posledních měsících masivně exportovala tento kov do Londýna. Kombinace průmyslové poptávky, daňových změn a spekulativního tlaku vytváří na globálním trhu napětí, které může vyhnat ceny ještě výš.
Česká bankovní asociace zlepšila svůj odhad letošního růstu ekonomiky na 2,5 procenta. Ještě v srpnu počítala s růstem 2,1 procenta – posun o čtyři desetiny procenta nahoru může znít jako detail, ale v makroekonomických prognózách jde o výrazný optimismus. Za ním stojí lepší výkon exportu, rychlejší růst mezd a vyšší vládní spotřeba. Bankovní sektor tak vysílá signál: tuzemská ekonomika si vede lépe, než se čekalo.
Španělská ekonomika je hvězdou Evropy. Roste rychleji než Německo i Francie, vytváří pracovní místa tempem, které jinde na kontinentu nikdo nedokáže napodobit. JP Morgan nedávno ukázal, že bez Španělska by růst zaměstnanosti v Evropě vypadal dost bídně. Pod povrchem tohoto úspěchu se ale začínají objevovat trhliny, které některým pozorovatelům připomínají předehru k nejhorší krizi tohoto století.
Na konci října při výročí vzniku samostatného československého státu se vyhřívali v čele extraligové tabulky s luxusním 11bodový náskokem. Jenže od té doby jdou hokejisté Třince od porážky k porážce, aktuálně jich mají na kontě už sedm v řadě a na třetím fleku mají jen šestibodový polštář na 11. Olomouc. Trápení Ocelářů se věnuje i nový díl podcastu Za mantinelem s šéfredaktorem Martinem Kézrem a redaktorem Janem Škvorem.
Pět let bez růstu. Německá ekonomika se zastavila – a není to jen číslo v tabulce. Je to problém, který dopadne na lidi, firmy i celou Evropu. A na Česko v první řadě.
Skoro každý třetí zaměstnanec v Česku řeší pracovní e-maily, telefonáty a zprávy i mimo pracovní dobu. A pak se diví, proč je pořád unavený. Výzkum Masarykovy univerzity potvrdil, co by mělo být jasné: čím víc práce po večerech a víkendech, tím horší regenerace. A v dlouhodobém horizontu? Stres, únava, vyhoření.
Zatímco Západ obviňuje Čínu z podpory ruské agrese na Ukrajině, Peking tiše provádí jednu z nejziskovějších obchodních operací poslední doby. Ceny vojenského a průmyslového zboží dodávaného do Ruska vzrostly od roku 2021 o 87 procent. Pro srovnání: stejné produkty pro ostatní zákazníky zdražily jen o devět procent. Čínské firmy tak dávají Moskvě jasně najevo, že „neomezené partnerství" má své cenové limity.
Když americká letadlová loď USS Gerald R. Ford vyplouvá na moře, vezme s sebou až devadesát letadel a přes čtyři a půl tisíce členů posádky. A taky cenovku přesahující 13 miliard dolarů. Není divu, že podobný kolos si může dovolit jen málokdo. Letadlové lodě jsou dnes symbolem globálního vlivu.
Evropa ráda mluví o strategické autonomii. Jenže zatímco politici debatují o počtech tanků a letadel, skutečná zranitelnost kontinentu se skrývá jinde – v softwaru, datech a technologiích, bez nichž moderní armáda nemůže fungovat. A ty většinou pocházejí z druhé strany Atlantiku.
České veřejné finance stojí na neudržitelné představě o tom, co si země může dovolit. Politici se tváří, že jejich cílem je zajistit vyšší kvalitu života skandinávského ražení. Slibují moderní stát, lepší školy, bezpečnost i zdravotnictví. Už ale mlčí o tom, jakou cenu za to Česko zaplatí. A zároveň trvají na nízkých daních.
AI neúnavně proniká do všech vrstev řízení, firmy masivně investují do business intelligence, real-time dashboardů, datových skladů a pokročilé analytiky. Díky AI získávají odpovědní pracovníci větší rychlost, přesnost a schopnost nahlížet data v širších souvislostech.
Představte si, že váš dlouholetý přítel, na kterého jste se vždycky mohli spolehnout, vám jednoho dne řekne: „Od teď platíš za každou službu. A víš co? Zdražuju." Přesně takhle se musí cítit evropští spojenci Ameriky v roce 2025.
Dobré zprávy pro domácnosti na dálkovém vytápění – energetická krize odezněla a dramatické zdražování tepla se v příštím roce nekoná. Většina tepláren buď ceny vůbec nezmění, nebo je upraví zhruba o inflaci, která v říjnu činila 2,6 procenta. Jenže několik menších tepláren čeká cenový šok.
Vlaky se v Česku pořád sráží. Za prvních deset měsíců letošního roku eviduje Drážní inspekce 281 nehod – o 49 víc než loni. Počet mrtvých vzrostl z 36 na 59. Přitom do železnice teče víc peněz než kdy dřív, evropský zabezpečovací systém ETCS pokrývá už čtvrtinu sítě a o bezpečnosti se mluví na každém briefingu. Tak co se děje?
Tři čtvrtiny Čechů platí raději kartou než hotovostí. Přesto v oběhu koluje rekordních 731 miliard korun v bankovkách. Paradox? Ne – spíš obraz společnosti, která si chce zachovat svobodu volby, i když ji nevyužívá na sto procent.
Brusel se chystá přímo investovat do těžby v Austrálii. Jde o zásadní posun – od papírových dohod k vlastnictví podílů v dolech. Unijní komisař Maroš Šefčovič po jednání s australskou ministryní pro zdroje Madeleine Kingovou naznačil, že konkrétní projekty budou brzy na stole. Otázka zní: není to trochu pozdě?
Země, která ještě před dekádou pumpovala přes milion barelů ropy denně, dnes čelí alarmující realitě: její zásoby vydrží maximálně sedm let. Kolumbie se stává varovným příběhem o tom, co se stane, když se politika dostane do přímého střetu s geologickou realitou.
Zatímco americká datová centra čekají na elektřinu, čínská vláda ji rozdává zdarma. V závodě o nadvládu v umělé inteligenci se ukazuje, že rozhodující nemusí být jen nejrychlejší čipy, ale i schopnost je zapojit do zásuvky. A právě tady se role supermocností nečekaně obrací.
Páteční ráno na evropských burzách rozhodně nepatřilo k těm příjemným. Panevropský index STOXX 600 klesl o 1,07 %, německý DAX o 1,11 %, francouzský CAC 40 ztratil 0,82 % a britský FTSE 100 se propadl o 0,80 %. Evropské trhy tak zažívají jeden z nejhorších týdnů v letošním roce – a tentokrát za to může především nervozita přicházející z druhé strany Atlantiku. Článek Evropské akcie pod tlakem: když se volatilita vrací jako bumerang se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.
Zatímco politici v Bruselu ladí detaily Zelené dohody, v českých hutích a chemičkách se počítá něco jiného – kolik měsíců ještě vydrží platit účty za elektřinu. Studie poradenské společnosti EGU přináší varování, které by mělo znepokojit každého, kdo si myslí, že průmysl je jen abstraktní položka v HDP. Energeticky náročným firmám v Česku hrozí brzká ztráta konkurenceschopnosti. Článek Český průmysl na křižovatce: Když elektřina rozhoduje o přežití se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.
Kupní síla průměrného Čecha od roku 1989 výrazně vzrostla – na máslo vydělává třikrát rychleji, na benzin čtyřikrát. Přesto řada lidí vzpomíná na socialismus s nostalgií. Jak je to možné?
Představte si, že máte v zahradě poklad, ale nemáte lopatu. A ten jediný, kdo lopaty vyrábí, vám je může kdykoliv přestat prodávat. Přesně v takové situaci se nachází Evropa, když jde o vzácné zeminy – kritické suroviny pro elektromobily, větrné turbíny nebo obranný průmysl.
Sedm měsíců po posledním propadu se Bitcoin opět propadl pod hranici 90 000 dolarů. Zisky za letošní rok jsou téměř vymazané a trh ovládá nervozita. Je to začátek konce, nebo jen zdravá korekce po přehřátém růstu?
Před třemi lety chtěly Odru zachránit všechny polské politické strany. Ale jen na papíře. Řeka v zemi stále slouží jako odpadní kanál pro města a průmysl – a vyhlídky na změnu nejsou vidět. Byla promarněna šance, která se objevila po katastrofě na Odře v létě 2022?
Evropská komise zvedla odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. To je víc, než se ještě na jaře zdálo reálné. Hlavní motor? Domácí spotřeba, rostoucí mzdy a domácnosti, které konečně přestávají šetřit každou korunu. Jenže růst má svá úskalí – a příští rok už nebude tak růžový.
Žádný zázrak se nestal, a tak navzdory výhrám v odvetě pouť českých klubů letošním ročníkem hokejové Ligy mistrů končí už v osmifinále. To je samo o sobě zklamání, ale ještě větší pachuť zůstala z představení pražské Sparty a brněnské Komety v úvodním duelu série, po které se úterní revanš stal pouhou formalitou. Proč české kluby přistupují k Lize mistrů s despektem? A je na vině i soutěž s honosným názvem se svou ekonomickou neatraktivitou? Také to rozebírá nový díl podcastu Za mantinelem s hokejovými redaktory Sport.cz Martinem Kézrem a Robertem Sárou.
Ve třetím vzrostly případy podvodů s využitím nástroje Telekopí, zjistil Eset. Kromě útočníků vydávajících se za banky, telekomunikace či sociální sítě zvýšili v Česku svou aktivitu také podvodníci z online bazarů.
Evropská unie v roce 2025 překvapila ekonomy i skeptiky. Zatímco mnozí čekali, že americká obchodní politika pod vedením Donalda Trumpa zasadí evropskému hospodářství tvrdou ránu, realita je jiná. Ekonomika EU poroste letos o 1,4 procenta – více, než se ještě na jaře očekávalo. Pod povrchem těchto čísel se ale skrývá příběh o proměňující se Evropě, kde staré jistoty přestávají platit. Článek Evropa roste navzdory Trumpovi. Ale ne všude stejně se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.
Když mladá Jo Malone prodávala na londýnských ulicích domácí krémy, aby pomohla rodině, těžko mohla tušit, že jednou její jméno bude zdobit luxusní parfumerie po celém světě. Dnes je britská podnikatelka Jo Malone CBE symbolem toho, jak se z drsného startu může zrodit globální úspěch – a zároveň živým důkazem, že nejlepší podnikatelské školy někdy nemají učebny.
V posledních měsících se v Německu rozhořela debata o přítomnosti mladých ukrajinských mužů, kteří hledají útočiště za Rýnem. Friedrich Merz, lídr německé opozice, vyjádřil názor, že by měli zůstat doma a pomoci své zemi. Téma se stalo předmětem politických diskusí, které odhalují složitost současné situace.
Když se druhá největší ekonomika světa potýká s problémy, celý svět zpozorní. Čínská tovární produkce a maloobchodní tržby v říjnu 2025 zaznamenaly zpomalení, které vyvolává obavy. Průmyslová výroba vzrostla jen o 4,9 % meziročně, maloobchod o pouhá 2,9 %. Čísla, která by jinde mohla vypadat přijatelně, v Číně signalizují vážné problémy. A ty se týkají nejen Pekingu.
Zatímco tradiční ekonomika čelí výzvám, trh s umělou inteligencí roste tempem, které se vymyká běžným zákonitostem. Rozdělení amerického akciového trhu na dvě paralelní reality ukazuje, jak hluboká je tato propast.