Anna Šabatová

Vyhláška ministerstva spravedlnosti z povinného zveřejňování vyjímá všechny trestné činy kromě úplatkářství, které představuje ani ne dvě kauzy z tisíce. Úřady se teď navíc mezi sebou přou o to, zda bude možné kompletní znění rozsudku získat alespoň na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Veřejný ochránce práv se u Nejvyššího správního soudu pokouší zastavit rozhodnutí o výstavbě kontraverzní Šantovky Tower v Olomouci. Výšková budova podle něho ohrožuje druhou největší městskou památkovou rezervaci v zemi.

ČSSD vysílá do senátních voleb v obvodu Praha 11 bývalého premiéra Vladimíra Špidlu, v Praze 10 sociálního pracovníka Štěpána Kavuru a v Praze 6 vysokoškolského pedagoga Petra Pavlíka. Na tiskové konferenci to v úterý kandidáti řekli novinářům.

Lídr ODS chce silnice, Piráti moderní město pro všechny, jednička kandidátky hnutí ANO konec „experimentů na Pražanech“. Podívejte se, kdo chce stanout v čele hlavního města.

Politická stoka se vzedmula kvůli tomu, že ombudsman Stanislav Křeček odebral agendu své zástupkyni Monice Šimůnkové. Neodvolal ji, na to nemá pravomoci zase Křeček. Šimůnková byla, stejně jako Křeček, zástupkyní ombudsmana zvolena Parlamentem. Odejmout jí agendu ovšem Křeček může. A tak se Monika Šimůnková, věrná aktivistka v ideologických barvách pirátského programu, bude na úřadu cítit jako kůl v plotě. Je to v pořádku? Není.

V dalším díle Politické koridy předsedové politických klubů v olomouckém zastupitelstvu nebo jejich zástupci odpovídali na otázku: Krajský soud v Olomouci nedávno zamítl žalobu proti územnímu rozhodnutí pro výškovou budovu Šantovka Tower. Ta má v Olomouci řadu kritiků. Co si o plánované stavbě myslíte?

"Zvažuji přípravu změny zákona, aby byl ombudsman odvolatelný. Není to řešení současné situace, ale může to být poučení z ní," míní šéfka sněmovny.

Odebrání agendy zástupkyni veřejného ochránce práv Monice Šimůnkové může být ze strany ombudsmana aktem pomsty za to, že jej kritizoval Senát, řekla ve středu ČTK bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Jde o porušení dvaadvacetileté tradice, dodala.

Stanislav Křeček se tak dlouho strachoval o pluralitu názorů, až se rozhodl svou ideovou oponentku odstřihnout od funkce.

Odebrání agendy zástupkyni veřejného ochránce práv Monice Šimůnkové může být ze strany ombudsmana aktem pomsty za to, že jej kritizoval Senát, řekla ČTK bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Jde o porušení dvaadvacetileté tradice, dodala.

Rázné rozhodnutí přišlo od veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, který odebral své zástupkyni Monice Šimůnkové všechny agendy. Organizační změnu argumentuje nedůvěrou a ostražitostí ze strany zástupkyně, která ztěžovala pracovní spolupráci. Šimůnková mluví o šikaně.

Anna Šabatová chce být pražskou primátorkou. Uspět se ale snaží s celostátními tématy a za její navrhovaná „řešení“ by se nemusel stydět lecjaký populista. Mimořádná osobnost tak trochu hraje o vlastní odkaz.

"Annu Šabatovou můžeme mít rádi, nemusíme ji mít rádi, ale je to žena, která se vždycky zastala slabšího," hájí šéf ČSSD lídryni pro volby v Praze.

Ve dnech 23. a 24. září 2022 čekají Českou republiku volby do zastupitelstev obcí, městských obvodů a městských částí. Podle jejich obsazení se bude jednat o starostech a primátorech pro příští čtyři roky. Kdo usiluje o post v čele našich krajských měst?

Její syn je u Zelených, bratr u sociální demokracie. Anna Šabatová chce dovést obě strany zpět na pražský magistrát.

Zástupci pražské ČSSD a Zelených dnes podepsali memorandum o spolupráci do podzimních komunálních voleb. Jejich kandidátem na primátorku bude bývalá ombudsmanka a mluvčí Charty 77 Anna Šabatová. Orientovat se chtějí na bydlení, životní prostředí, dopravu či sociální oblast. Konkrétní program a podobu kampaně představí strany na začátku června. Budou spolupracovat také v některých městských částech. Novinářům to dnes řekli kandidáti obou stran. ČSSD ani Zelení se v uplynulých volbách v roce 2018 do zastupitelstva Prahy nedostali.

ČSSD a Zelení se pokusí probojovat na pražský magistrát ve společné koalici. Před čtyřmi lety obě strany z pražského zastupitelstva vypadly.

Ředitel pražské fakultní nemocnice Motol a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík odchází z ČSSD. Oznámil to v pondělí na Twitteru. Jako důvod uvedl vznikající koalici pro komunální volby v Praze včetně jejího lídra. Sociální demokracie se v hlavním městě dohodla na koalici se Zelenými, jedničkou kandidátky bude bývalá disidentka a ombudsmanka Anna Šabatová.

Miloslav Ludvík, ředitel motolské nemocnice a bývalý ministr zdravotnictví, se rozhodl pro odchod z ČSSD. V pondělí to oznámil na svém twitteru. Uvedl, že důvodem pro odejití je vznikající koalice pro nadcházející komunální volby. V hlavním městě se sociální demokracie dohodla na koalici se Stranou zelených. V čele kandidátky má být bývalá disidentka a ombudsmanka Anna Šabatová.

Ředitel motolské nemocnice a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík odchází z ČSSD. Důvodem je podle něj vznikající koalice pro komunální volby v Praze. Sociální demokraté se pro pražské volby spojili se Zelenými a společnou kandidátku má vést bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.

Ředitel motolské nemocnice a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík odchází z ČSSD. Oznámil to dnes na twitteru. Jako důvod uvedl vznikající koalici pro komunální volby v Praze včetně jejího lídra. Sociální demokracie se v hlavním městě dohodla na koalici se Zelenými, jedničkou kandidátky bude bývalá disidentka a ombudsmanka Anna Šabatová.

Předsednictvo pražské ČSSD dnes zvolilo jako lídra společné kandidátky se Zelenými do podzimních komunálních voleb bývalou disidentku a ombudsmanku Anna Šabatovou. Hlasovalo pro ni 23 z 30 přítomných delegátů. ČTK to dnes sdělil bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Předsednictvo schválilo rovněž koaliční spolupráci se Zelenými. Kandidáti sociální demokracie ani Zelených v uplynulých volbách v roce 2018 v metropoli neuspěli a do zastupitelstva hlavního města se nedostali.

Sociální demokraté se Zelenými chtějí zabojovat o Prahu společně. Lídrem má být bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.

Více než třetina obyvatel České republiky nevěří v nezávislost justice. Důvěru podlamují zejména obavy, že se do řízení vměšují ekonomické subjekty nebo zájmové skupiny, i přílišná délka soudního procesu.

Krajský soud v Olomouci odmítl žalobu proti územnímu rozhodnutí pro výškovou budovu Šantovka Tower. Podnět k soudu podal úřad veřejného ochránce práv, podle soudkyně se neprokázalo, že by stavba ohrozila ochranu hodnot městské památkové rezervace. Kvůli žalobě nemohl dosud nemohl developer projektu žádat o stavební povolení.

Že se politici za svá selhání omlouvají a odstupují z funkcí, je zdravá demokratická praxe. Ale teď je hodně cenná i stabilita. Prezidentské volby mohou počkat na řádný termín v lednu.

Skupina deseti bývalých politiků a signatářů Charty 77 vyzvala prezidenta Miloše Zemana k abdikaci. Podporou ruského prezidenta Vladimira Putina se podle nich stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Mezi signatáři je někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Jan Urban, bývalý disident a člen správní rady watchdogové organizace Kverulant.org. The post Respektované osobnosti vyzvaly Zemana k rezignaci first appeared on kverulant.org.

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně Petra Pitharta, Anny Šabatové nebo Michala Horáčka. Neexistuje podle nich způsob, jak by mohl svou vinu odčinit.

Na výzvu k abdikaci Miloše Zemana odmítá jeho mluvčí Jiří Ovčáček reagovat. Řekl jen, že autoři výzvy, mezi kterými jsou i bývalí signatáři Charty 77, rozdělují společnost. Kancléř Vratislav Mynář je zase nazval závistivci.

Někteří expolitici vyzvali Miloše Zemana k abdikaci. Tím, že podporoval ruského prezidenta Vladimira Putina, se podle nich stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině.

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo Zemanova protikandidáta z minulé volby hlavy státu Michala Horáčka.

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo Zemanova protikandidáta z minulé volby hlavy státu Michala Horáčka. Neexistuje podle nich způsob, jak by mohl svou vinu odčinit. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ponechal výzvu bez komentáře.

"Zbývá vám poslední a jediná čestná cesta: Omluvte se ukrajinskému lidu, České republice i našim spojencům a co nejdříve abdikujte!" napsali.

Skupina deseti bývalých politiků a signatářů Charty 77 vyzvala prezidenta Miloše Zemana k abdikaci. Podporou ruského prezidenta Vladimira Putina se podle nich stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Mezi signatáři je někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulé volby hlavy státu Michal Horáček. Podle signatářů neexistuje způsob, jak

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo Zemanova protikandidáta z minulé volby hlavy státu Michala Horáčka. Neexistuje podle nich způsob, jak by mohl svou vinu odčinit. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ponechal výzvu bez komentáře.

Proč se pandemický zákon týká pouze covid-19? ptá se bývalá ombudsmanka Anna Šabatová s tím, že by norma přece mohla být k použití i v případě jiné pandemie v budoucnu. Ústavní právník Jan Wintr naopak kritizuje, že není platnost normy časově omezená. Právník a bývalý nominant na ministra zdravotnictví za Piráty Ondřej Dostál k tomu varuje před chaosem, který může způsobit nařizování karantény a izolace po telefonu.

Dialog, který má přispět k řešení ekologických i sociálních krizí, je cílem publikace Nová dohoda a z ní vyplývající výzvy. Na on-line konferenci je představili zástupci Re-set: platformy pro sociálně-ekologickou transformaci a jejich spolupracovníci. Publikace staví na tématech práce, přírody a péče. Zástupci iniciativy dnes hovořili o změnách, které považují za nutné pro úspěšný a sociálně spravedlivý posun k nízkouhlíkové ekonomice. Na iniciativu chtějí organizátoři v budoucnu navázat další aktivity a zapojit do ní další lidi.

Stále lze ještě změnit způsob našeho uvažování a dohodnout se na takové podobě společnosti, v níž by lidé prosperovali společně s ostatními formami života, více pečovali o sebe navzájem i o krajinu.

Před deseti lety zemřel první český prezident Václav Havel. Odkaz dramatika a vůdčí tváře politického přerodu roku 1989 nese v Brně plátno s Havlovou fotografií i speciální výstava. Osobnost výrazné politické figury připomene debata s lidmi, kteří byli prezidentovi blízcí.

Rodina, přátelé, spolupracovníci a desítky dalších hostů se dnes odpoledne přišli do strašnického krematoria v Praze rozloučit s novinářem, bývalým disidentem a politickým vězněm Petrem Uhlem, který se celý život angažoval za svobodu a ochranu lidských práv. Zemřel 1. prosince, bylo mu 80 let. Poslední rozloučení se konalo symbolicky na Den lidských práv. Dlouholetí přátelé z dob disentu i kolegové z polistopadové éry na něj vzpomínali jako na odvážného, čestného a otevřeného muže, energického až pedantského diskutéra, který žil naplno a který byl pro své přesvědčení ochoten vzdát se i vlastní svobody.

Podle bývalé ombudsmanky je krize bydlení tak rozsáhlým problémem, že ho bude třeba řešit na mezinárodní úrovni. Česko by podle ní mělo obnovovat obecní bytové fondy a danit vlastníky většího počtu bytů.

Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. A právě proto ho komunistické tvrdě pronásledovali… „Užití násilí je od ďábla, i kdyby bylo ospravedlněno morálně správnými cíli,“ říkal. Zemřel ve středu 1. prosince 2021.

Poslední rozloučení s Petrem Uhlem se uskuteční ve strašnickém krematoriu 10. prosince, symbolicky na Den lidských práv. ČTK to sdělila jeho manželka Anna Šabatová. Novinář a publicista, někdejší disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i v polistopadové éře zasazoval o ochranu lidských práv, zemřel 1. prosince. Bylo mu 80 let. Rozloučení, které má být podle jeho rodiny oslavou naplněného života statečného člověka, bude možné sledovat i před velkou obřadní síní na obrazovkách.

Obětavý, pracovitý a tolerantní muž, který dokázal akceptovat i člověka s úplně odlišnými názory, byl podle Dany Němcové její přítel Petr Uhl. O ochranu lidských práv se zasazoval nejen v době nesvobody, ale i po listopadu 1989.

Dnešní dění v Notesu shrnuje Barbora Němcová.

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i po revoluci zasazoval o ochranu lidských práv. Sdělila jeho manželka, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň, dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl. ČTK to sdělila jeho manželka, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň, dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl. ČTK to sdělila jeho manželka Anna Šabatová.

Ve věku 80 let dnes zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i v polistopadové éře zasazoval o ochranu lidských práv. ČTK to sdělila jeho manželka, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Petr Uhl patřil k nejvýznamnějším československým a českým postavám druhé poloviny dvacátého století. Patřil mezi nejdéle vězněné představitele českého disentu. Za spravedlnost a lidská práva bojoval až do konce svého života. Bylo mu 80 let.

Lidé se opět obracejí na ombudsmana kvůli nájmům hrobových míst, která byla kdysi zakoupena na věčné časy. Zákon o pohřebnictví to pomíjí a města chtějí po třetí generaci peníze. Na neutěšený právní stav upozorňoval už Otakar Motejl. Původní smlouva by měla zůstat neměnná, co se týče trvání, věčné časy nejsou v rozporu se zákonem o pohřebnictví, říká Stanislav Křeček. V pochybnostech se obraťte na radu obce, radí.

Půjdou k volbám? A koho budou volit? Co je pro ně při rozhodování nejdůležitější? Zeptali jsme se osobností z oblasti vědy, byznysu, kultury i sportu, jak uvažují o politické situaci v Česku.

Ivan Brada kvůli nevyléčitelné nemoci nemohl pracovat, přesto jej úřad práce nutil nastoupit do zaměstnání. Postup úředníků odsoudila i ombudsmanka, píše Deník.

„Dobré věci nejsou jednoduché. Hezké věci nejsou jednoduché. A s tebou je všechno složité,“ říká Zdeňka svému vyvolenému. Příběh vztahu české vozíčkářky a pákistánského hráče FarmVille právě vstupuje do kin ve filmu Manželství a vypovídá hodně i o strachu české společnosti ze všeho odlišného a neznámého. Například z muslimské víry.

Podle aktivistů politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Protestem chtějí apelovat na příští vládu, aby to změnila.