ČSÚ

Domácnosti v Česku si v prvním roce epidemie příjmově polepšily, a to hlavně díky penězům od státu. Průměrná čistá částka na osobu v roce 2020 dosáhla 220.100 korun. Proti roku 2019 se zvedla přibližně o 10.300 korun. Nejrychleji předloni rostl příjem lidem nad 65 let. Lidí v příjmové chudobě ubylo, a to zhruba o 100.000. Bylo jich tak celkem kolem 900.000. Míra příjmové chudoby meziročně poklesla z 9,5 na 8,6 procenta. Zjistil to Český statistický úřad (ČSÚ), který dnes zveřejnil výsledky.

Každý pátý obyvatel Česka byl v roce 2020 starší 65 let. Stárnutí populace však neřeší jen Česká republika – podle WHO se procento populace starší 60 let mezi lety 2015 a 2050 téměř zdvojnásobí.

Jihočeští policisté řešili loni více než čtyři tisíce dopravních nehod. Zemřelo při nich 45 lidí, což je o sedm víc než v roce 2020. Věcná škoda dosáhla téměř 353 milionů korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V Olomouckém kraji za posledních deset ubylo obyvatel. Zatímco výsledek loňského sčítání byl 619 807 obyvatel, v roce 2011 to bylo o 8621 více. Průměrný věk obyvatel kraje byl 43,3 roku, převažují ženy. V celé České republice loni žilo 10,52 milionu lidí, za deset let přibylo 87 600 obyvatel.

Inflace nezmírní. Ukazují to data z průmyslu a dalších odvětví. Ceny průmyslových výrobců za loňský rok rostly nejvíce od roku 1995. V samotném prosinci růst mírně zpomalil. Naopak koncem roku výrazněji rostly ceny v zemědělství.

Přestože na první pohled se vaše úspory mohou zdát v bance nedotknutelné, ve skutečnosti ztrácejí na hodnotě. V naší interaktivní kalkulačce si můžete snadno spočítat, o kolik procent se snížila hodnota vaší hotovosti.

Růst cen nemovitostí v Česku nepřestává, naopak ještě zrychluje. Podle Indexu cen nemovitostí vydávaného Českým statistickým úřadem (ČSÚ) zdražily nemovitosti v loňském třetím čtvrtletí meziročně o výrazných 22 procent. Jde o nejvyšší nárůst v celé historii indexu, tedy od roku 2009. Růst se týká jak nových nemovitostí, které přidaly na ceně 22,2 procenta, tak i těch nových (+ 21,1 procenta).

Čtvrtka másla v průměru za 54 korun, kilo eidamu za 183 korun. Ceny některých základních potravin v lednu podražily meziročně dvouciferným tempem a jsou nejvyšší za poslední tři roky, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Ceny tak naplňují prognózy z podzimu ohlašující výrazné zdražování, mimo jiné kvůli rostoucím cenám energií a dopravy. A vzhledem k předpovědím, že inflace letos v některých měsících dosáhne i deseti procent, se růst cen nezastaví.

Libereckému kraji přibylo za deset let 2815 obyvatel, loni v březnu tam žilo 435 254 lidí. Průměrný věk byl 42,7 roku. Vyplývá to z prvních výsledků loňského sčítání lidu, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Méně lidí než v Libereckém kraji žilo ke stejnému datu jen v Karlovarském kraji, 279 100. Naopak nejvíce ve středních Čechách, přes 1,415 milionu.

V Jihočeském kraji žilo loni 631 801 obyvatel. Za deset let jich o 3 465 přibylo. Průměrný věk byl 43,2 roku. Tři procenta obyvatel tvořili lidé s cizím státním občanstvím. Věřících byla loni mezi Jihočechy téměř třetina všech. Vyplývá to z prvních výsledků loňského sčítání lidu, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Maloobchodní tržby v Česku loni v listopadu meziročně stouply o 13,2 procenta po říjnovém revidovaném růstu o šest procent, uvedl Český statistický úřad. Jde o „virtuální boom" maloobchodu, na meziroční srovnání má totiž vliv loňský propad tržeb v důsledku omezení prodeje kvůli epidemii covidu. U některých typů zboží totiž tržby oproti listopadu v předcovidovém roce 2019 klesly.

Nákupní horečka v Česku se podle analytiků, které dnes ČTK oslovila, loni v listopadu nekonala. Výsledky maloobchodu za listopad 2021 je podle nich totiž spíše než v meziročním potřeba vnímat v meziměsíčním srovnání nebo s jedenáctým měsícem předcovidového roku 2019. V listopadu 2020 byl totiž maloobchod silně omezený protiepidemickými opatřeními. Přesto tržby obchodníků za loňský listopad odráží solidní poptávku domácností, která měla loni pozitivní vliv na vývoj české ekonomiky. Důležitou roli by měla sehrát i letos, uvedli dále analytici.

Česku za deset let přibylo obyvatel. Loni jich v zemi žilo přes 10,52 milionu, tedy o 87.600 víc než v roce 2011. Téměř polovina lidí bydlela ve čtyřech krajích, a to v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Průměrnému obyvateli republiky bylo 42,7 roku. Za desetiletí tak zestárl o 1,7 roku. Vyplývá to z prvních výsledků loňského sčítání lidu, které na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Cenzus se konal od 27. března do 11. května. Údaje jsou k prvnímu dni sčítací akce.

Maloobchodní tržby v Česku loni v listopadu meziročně stouply o 13,2 procenta po říjnovém revidovaném růstu o šest procent. Zvýšily se podeváté po sobě, když na meziroční srovnání má vliv omezení prodeje kvůli epidemii koronaviru v roce 2020. Tržby za nepotravinářské zboží tak v listopadu vzrostly téměř o čtvrtinu, stouply také u pohonných hmot, u potravin stagnovaly. Proti říjnu se tržby nicméně snížily. Vyplývá to z informací, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad.

Český statistický úřad (ČSÚ) dnes představí první výsledky sčítání lidu, domů a bytů, které se konalo minulý rok od 27. března do 11. května. Lidé měli možnost posílat statistikům údaje elektronicky. Podle dřívějších informací toho využilo 87 procent ze zhruba 10,7 milionu obyvatel republiky.

Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008, tedy v úplných začátcích minulé finanční krize. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Loňská průměrná inflace je nejvyšší od roku 2008. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický…

Inflace v prosinci ještě zrychlila, z listopadových šesti procent na 6,6 procenta. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008, uvádí Český statistický úřad. A bude hůř. Česká národní banka nevylučuje, že v prvních měsících letošního roku inflace dosáhne dvouciferných hodnot.

Meziroční inflace v prosinci stoupla na 6,6 procenta z listopadových šesti procent, tedy na nejvyšší hodnotu od září 2008. Vývoj podle údajů Českého statistického úřadu nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Průměrná míra inflace za celý loňský rok činila 3,8 procenta, tedy nejvíce od roku 2008. Inflace podle odhadu odborníků nadále poroste a v prvních měsících letošního roku může přesáhnout i deset procent, což dnes nevyloučila ani Česká národní banka.

Finální čtení národních účtů za třetí čtvrtletí přineslo mírně vzestupnou revizi. Ekonomika díky rozvolnění protipandemických opatření nakonec vzrostla oproti loňskému druhému čtvrtletí o 1,6 procenta oproti původně udávaným 1,5 procenta. Meziroční dynamika činila 3,3 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zveřejněných minulý pátek.

Meziroční inflace se v prosinci přehoupla přes listopadových šest procent na asi 6,6 procenta, odhadují v anketě oslovení analytici. Tomu odpovídá průměrná míra inflace za celý loňský rok 3,8 procenta. Je tak nejvyšší od roku 2008.

Přesně před 53 lety, přesně tedy 8. ledna 1969, byl zřízen Český statistický úřad (ČSÚ), ústřední orgán státní správy České republiky. Jde o úřad, který zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.

Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí rostla o 3,3 procenta. Ve svém zpřesněném odhadu to uvedl Český statistický úřad. Předchozí odhad z listopadu hovořil růstu o 3,1 procenta.

Český průmysl po třech měsících poklesu v listopadu meziročně vzrostl. Produkce se zvýšila o 1,6 procenta. Stále se však nedařilo automobilovému průmyslu ani stavebnictví, které také výrazně kleslo. Meziměsíčně byla v listopadu průmyslová produkce vyšší o 4,9 procenta.

Češi utráceli, míra úspor klesl. I díky tomu rostla česká ekonomika ve třetím čtvrtletí o 3,3 procenta.

Česká ekonomika loni ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 3,3 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 1,6 procenta. Předchozí odhad z konce listopadu uváděl meziroční nárůst HDP o 3,1 procenta a mezičtvrtletní růst o 1,5 procenta.

Český průmysl po říjnovém poklesu o téměř pět procent v listopadu meziročně vzrostl o 1,6 procenta. Šlo o druhý nejsilnější měsíc roku, uvedl ČSÚ. Stavební výroba zpomalila meziroční růst na dvě procenta z říjnových 3,7%. Pozemní stavitelství rostlo, inženýrské kleslo. Zahraniční obchod skončil po pěti měsících v přebytku. Činil 5,7 mld. Kč, meziročně byl nižší o 26,3 mld. Vývoz i dovoz stouply.

Průměrné ceny másla, eidamu či mouky v prosinci oproti listopadu mírně klesly, stále jsou však na několikaletých maximech. Vyplývá to z aktuálních výsledků šetření průměrných cen vybraných výrobků Českého statistického úřadu. Základní potraviny v Česku v posledních měsících až na výjimky zdražují – například čtvrtka másla se přehoupla přes 50 korun – a následují tak trend ze zahraničí. A bude tomu i v novém roce, neboť inflace by měla dosáhnout až sedmi procent.

Mají větší problém s nadváhou muži, nebo ženy? Kdo své zdraví spíš považuje za dobré? A o kolik procent méně než muži berou průměrně ženy v Evropské unii? Zkuste si, jestli znáte na tyto otázky správné odpovědi.

Vzpomínkové akce k desátému výročí úmrtí Václava Havla sledujeme v on-line reportáži.

Dnešní data o cenách průmyslových výrobců naznačují další růst spotřebitelské inflace, která již v listopadu stoupla na šest procent, a také další výraznější zvyšování úrokových sazeb České národní banky. Shodují se na tom ekonomové, které dnes oslovila ČTK. Podle nich tak lze čekat, že ČNB příští týden zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.

Vysočina ztratila během letošních prvních tří čtvrtletí 701 obyvatel. Větším dílem k tomu ve druhém roce s koronavirovou epidemií přispěl vyšší počet zemřelých. Na úbytku obyvatel se podílelo i stěhování. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). K 30. září žilo v Kraji Vysočina trvale 508 151 lidí.

V Libereckém kraji žilo na konci září 442 160 obyvatel, je to o 316 méně než na začátku letošního roku. Hlavním důvodem byl přirozený úbytek obyvatel, když výrazně víc lidí zemřelo, než se jich narodilo. Kraj tímto způsobem ztratil 1112 obyvatel. Podle údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), dopady zmírnil přírůstek stěhováním. Za devět měsíců letošního roku se do kraje přistěhovalo o 796 lidí víc, než z něj odešlo.

V Jihočeském kraji ubylo za tři čtvrtletí 487 obyvatel. Ke 30. září žilo v kraji 643 064 lidí, z toho 325 551 žen. Za úbytkem je hlavně vyšší počet zemřelých než narozených. Od ledna do konce září zemřelo na jihu Čech 6 138 lidí, meziročně asi o pětinu víc. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Svou roli ve vyšším počtu zemřelých sehrála i koronavirová pandemie a zvýšená úmrtnost s ní související.

V Libereckém kraji žilo na konci září 442 160 obyvatel, je to o 316 méně než na začátku letošního roku. Hlavním důvodem byl přirozený úbytek obyvatel, když výrazně víc lidí zemřelo, než se jich narodilo. Kraj tímto způsobem ztratil 1112 obyvatel. Podle údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), dopady zmírnil přírůstek stěhováním. Za devět měsíců letošního roku se do kraje přistěhovalo o 796 lidí víc, než z něj odešlo.

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje za první tři čtvrtletí roku klesl o 2 765 na 548 038. Důvodem bylo to, že výrazně vzrostla úmrtnost a mnohem více lidí zemřelo, než se narodilo. Kraj obyvatele ztratil i stěhováním, když výrazně stoupl odchod lidí do ciziny. Vyplynulo to z dnes zveřejněných předběžných údajů Českého statistického úřadu.

Za první tři čtvrtletí letošního roku zemřelo v Česku téměř 103 tisíc lidí, meziročně o pětinu více, uvádí statistiky ČSÚ. Počet obyvatel země se od začátku roku snížil o téměř 20 tisíc. Pandemická nadúmrtnost je ale na vině jen zčásti.

Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o počtu obyvatel Česka za tři čtvrtletí letošního roku. Současně bude informovat o tom, kolik dětí se od počátku ledna do konce září narodilo, kolik lidí zemřelo nebo kolik lidí se do země přistěhovalo, a naopak se z ní odstěhovalo. Statistici rovněž uvedou počty uzavřených a rozvedených manželství.

Inflace v listopadu zrychlila meziroční růst na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Šestiprocentní růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v říjnu 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici v průměru očekávali listopadovou inflaci na úrovni 6,2 procenta. A pokud by vláda neodpustila domácnostem DPH na rychle zdražující energie, byla by inflace ještě o procentní bod vyšší. Analytici očekávají, že inflace dál poroste.

Rostoucí úrokové sazby v důsledku monetární politiky centrální banky nejsou jediným důvodem, proč by mělo zpomalit tempo růstu českých nemovitostí.

Vývoj inflace v listopadu zmírnilo hlavně dočasné odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) u energií. Jde ale jen o dočasný efekt, v dalších měsících lze čekat pokračující růst inflace. Vyplývá to z reakcí analytiků, které dnes ČTK oslovila. Podle některých odhadů se může inflace na počátku příštího roku dostat dokonce až k desetiprocentní hranici. Ekonomové zároveň upozornili, že inflace byla v listopadu výrazně nad odhady ČNB, což zřejmě povede k dalšímu zvyšování úrokových sazeb.

Inflace v listopadu zrychlila meziroční růst na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Šestiprocentní růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v říjnu 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici v průměru očekávali listopadovou inflaci na úrovni 6,2 procenta.

Vánoční čas je co do počtu dobrovolných odchodů ze světa historicky nejbezpečnějším obdobím. Nejhorší je v tomto ohledu naopak jaro a začátek léta, kdy si sahá na život nejvíce Čechů. Od devadesátých let jsou to mnohem častěji muži, kteří k tomu ve většině případů volí oběšení nebo zastřelení. Krizový je ale také blížící se Nový rok. Ačkoliv u nás počet sebevražd dlouhodobě klesá, je Česko stále nad evropským průměrem. Překvapivě mnohem lépe jsou na tom Slováci, kteří se v sebevražednosti…

Inflace v listopadu zrychlila meziroční růst na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Šestiprocentní růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v říjnu 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici v průměru očekávali listopadovou inflaci na úrovni 6,2 procenta.

V Česku spáchá někdo sebevraždu v průměru každých 7 hodin a 11 minut. Přestože sebevražednost v zemi již 50 let klesá, stále jsme na tom hůře než je průměr EU. Svůj život výrazně více dobrovolně ukončují muži, ukazují statistiky.

Celkem 1224 lidí loni úmyslně ukončilo svůj život. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 tak bylo sebevražd o tři procenta víc. Celkově je to ale druhý nejnižší počet za 144 let, co jsou údaje k dispozici. Data dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). I přes pokles počtu je Česko v sebevražednosti nad průměrem EU. Mnohem častěji si na život sahají muži než ženy.

Meziroční inflace v listopadu podle odhadu analytiků stoupla z říjnových 5,8 procenta v průměru na 6,2 procenta. Zdražení podle nich nastalo v téměř všech segmentech, nejistý je ale vliv růstu cen energií. Oficiální data zveřejní Český statistický úřad v pátek.

Stavební firmy v Česku zahájily letos do konce října stavbu 13.422 bytů v bytových domech, meziročně o 66,4 procenta více. Nejvíce jich bylo v Praze, kde jejich počet vzrostl o 104,9 procenta na 5952. Počet zahájených staveb rodinných domů se v ČR meziročně zvýšil o 4,9 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Výsledky zahraničního obchodu za říjen zklamaly očekávání analytiků, se slabším výkonem je nutné podle nich počítat i v dalších měsících. Růst české ekonomiky bude zahraniční obchod spíše zpomalovat, než by pomáhal v oživení. Problémy s dodávkami či zdražováním surovin by se mohly zlepšit ve druhé polovině příštího roku, kdy by se mohla vylepšit i obchodní bilance. Vyplývá to z vyjádření analytiků.

Český zahraniční obchod se v říjnu dle očekávání citelně propadl, v národním pojetí činila jeho bilance minus 18,2 miliardy, což je meziročně o takřka padesát miliard korun horší výsledek. Trh citelně záporné saldo očekával, ale přece jenom ne až takto hluboké. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na tom, že saldo vykáže hodnotu minus 14,5 miliardy.

Průmyslová výroba v Česku chytá dech. Meziroční pokles českého průmyslu v říjnu sice zrychlil na 4,9 procenta ze zářijových čtyř procent, meziměsíčně ale poskočil o 0,9 procenta. Také říjnový výsledek průmyslu poznamenala především výroba aut, i u ní ale dochází k mírnému zlepšení, neboť i ta už meziměsíčně vzrostla, uvedl Český statistický úřad. Stavební výroba mírně roste, čelí však přetrvávajícímu problému s vysokými cenami materiálů.

Stavební výroba v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 3,7 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 0,4 procenta. Růst odvětví táhlo pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov. Jeho produkce se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 7,1 procenta. Naopak průmyslová výroba meziročně poklesla téměř o 5%. Vyplývá to z dnešního oznámení Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Problémy s dodávkami či zdražováním surovin i v říjnu zhoršovaly výsledky zahraničního obchodu České republiky a dále zejména kvůli nedostatku komponent klesala také průmyslová výroba. V průmyslu se ale situace podle analytiků mírně zlepšuje. Stavební produkce v říjnu dokonce proti září zrychlila růst, ekonomové ale vidí hrozbu v růstu cen ve stavebnictví a také v nedostatku kapacit. Stavebních povolení sice přibylo, ale firmy nestíhají stavět.

Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37 499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Vývoj průměrné mzdy v ČR, který sleduje Český statistický úřad, v letošním třetím čtvrtletí potvrzuje, že Češi si musejí „nechat zajít chuť“ na rapidní nárůst reálných výdělků v pásmu tří až více než šesti procent, na nějž byli čtvrtletí co čtvrtletí zvyklí před pandemií.

Mzdy porostou nominálně i nadále, reálně ale budou vzhledem k vysoké inflaci výdělky spíše klesat. Vyplývá to z vyjádření analytiků v reakci na dnešní údaje Českého statistického úřadu o vývoji průměrných mezd ve třetím čtvrtletí. Data navíc podle ekonomů ukazují realističtější obraz vývoje než v první polovině roku, nejsou zkreslena výplatou mimořádných odměn ve zdravotnictví a vysokou srovnávací základnou z loňska. Růst mezd byl vyšší než čekala Česká národní banka, což bude jedním z dalších argumentů pro další zvyšování úrokových sazeb, upozornili někteří ekonomové.

Meziroční růst maloobchodních tržeb v Česku v říjnu zrychlil na 5,6 procenta ze zářijových revidovaných 3,7 procenta. Loňské tržby ovlivnila protiepidemická opatření, prodej v některých kamenných obchodech byl omezen. Proti letošnímu září se tržby očištěné o sezonní vlivy zvýšily o 1,4 procenta. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37.499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí překonal očekávání, když vykázal tempo 3,1 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. V předběžném odhadu uváděl úřad číslo 2,8 procenta. Svůj odhad tedy zpřesněním upravil poměrně výrazně nahoru. Stále však nejde o definitivní údaj. Každopádně žádných výrazných změn by již doznat neměl.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí vykázala vyšší než očekávaný růst přesto, že ji rekordním způsobem stahoval dolů propad zahraničního obchodu, který jde na konto zejména automobilek, které se stále perou s čipovým hladomorem.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostla mezičtvrtletně o 1,5 procenta a meziročně o 3,1 procenta. Na vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se kladně podepsala domácí poptávka.