ČSÚ

Praha - Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta. Údaje dnes ČSÚ zveřejnil na svém webu.

Index spotřebitelské důvěry vyskočil na nejvyšší hodnotu od října 2021. Projevuje se menší inflace, obavy z budoucnosti ustupují i u podniků.

Ceny vývozu a dovozu v lednu meziročně opět klesly, ve vývozu se snížily o 1,2 procenta a v dovozu o čtyři procenta, oznámil v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj byl meziročně výrazný zejména pokles cen elektřiny, v dovozu se kromě cen elektřiny snížily také ceny ropy a zemního plynu. Meziměsíčně vývozní i dovozní ceny stouply.

Praha - Odhadovaná hodnota zemědělské produkce v ČR loni podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 7,8 procenta na 176,9 miliardy korun. Hodnota rostlinné produkce se zejména kvůli nízké ceně úrody pšenice, ječmene a řepky ve srovnání s rokem 2022 snížila o 16,8 procenta. Živočišná produkce naopak díky vyšším cenám všech hlavních komodit ve výrobě o 6,9 procenta stoupla. I tak ale s 53,7 procenta podíl rostlinné produkce převažoval nad živočišnou, která měla podíl 39,9 procenta, informoval dnes ČSÚ. Podnikatelský důchod zemědělců podle něj loni meziročně klesl o 45,2 procenta ze 25,6 miliardy Kč na 14 miliard korun.

Praha - Březnové zlepšení důvěry v tuzemskou ekonomiku ukazuje, že české hospodářství začíná ožívat. Shodují se na tom analytici při hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyzdvihují především optimismus spotřebitelů, který podle nich může podpořit spotřebu domácností. Ta by podle dnešních sdělení odborníků pro ČTK letos měla táhnout hrubý domácí produkt (HDP).

V Libereckém kraji loni meziročně přibylo 1551 obyvatel. Na konci roku jich tam žilo 450 728. Nárůst je díky stěhování, přirozenou cestou kraj obyvatele ztrácel. Je to dané i tím, že dětí se narodilo nejméně minimálně od roku 2000. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V Plzeňském kraji se meziročně zvýšil počet obyvatel o 7986. V regionu žilo na konci loňského roku 613 374 lidí, z toho 312 345 žen a 301 029 mužů. Nárůst zajistilo výhradně stěhování. Předběžné údaje zveřejnil Český statistický úřad. Počty na rozdíl od loňska už zahrnují lidi s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s válkou na Ukrajině.

V Karlovarském kraji v roce 2023 přibylo 1 482 obyvatel. Sice více lidí zemřelo, než se narodilo, ale stěhováním se celkový počet obyvatel zvýšil. Celkový přírůstek zaznamenalo Chebsko i Karlovarsko, na Sokolovsku obyvatel dál ubývá. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci roku žilo v Karlovarském kraji 295 077 obyvatel, 143 579 mužů a 151 498 žen. Údaje jsou ale předběžné a mohou se ještě měnit, upozorňuje ČSÚ.

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje loni stoupl o 1682 na 556.949. Důvodem nárůstu bylo stěhování. Naopak počet narozených byl nižší než počet zemřelých. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V Jihočeském kraji loni vzrostl počet obyvatel o 2202 na 654 505 lidí. Více lidí v regionu zemřelo, než se narodilo, nárůst proto způsobilo stěhování, jako tomu bylo i v minulých letech. V regionu žije nepatrně více žen než mužů. Nejvíce obyvatel je na Českobudějovicku, v tomto okrese je přihlášeno více než 200 000 lidí. Vyplývá to z aktuálních informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl o zhruba 73 tisíc na 10,90 milionu. Nárůst však zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl ze zhruba 10,83 milionu na 10,90 milionu. Nárůst však zajistila jen migrace.

Počet obyvatel České republiky se během roku 2023 zvýšil z necelých 10,83 milionu na 10,90 milionu. Oznámil to ve středu Český statistický úřad. Růstu počtu obyvatel pomohla migrace, narodilo se nejméně dětí za posledních 22 let.

Praha - Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl ze zhruba 10,83 milionu na 10,90 milionu. Nárůst však zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Díky stěhování ze zahraničí přibylo loni asi 94.700 obyvatel České republiky. Naopak přirozenou výměnou, tedy rozdílem mezi počtem zemřelých a narozených, 21.600 obyvatel ubylo. Celkový přírůstek tak činil asi 73.000 obyvatel.

Praha - Za posledních deset let v Česku nejvýrazněji zdražila zelenina a pečivo. Cibule zdražila od ledna 2014 do prvního kalendářního měsíce letošního roku ledna na dvojnásobek a ještě výrazněji šla nahoru cena hlávkového zelí. Klesla naopak cena trvanlivého mléka či cukru. Vyplývá to z porovnání průměrných cen více než tři desítek potravin na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Praha - Češi spotřebovali v roce 2022 podobný objem potravin jako v roce 1950, a to téměř 800 kilogramů na jednoho obyvatele za rok. O více než polovinu ale například stoupla od roku 1950 spotřeba masa nebo alkoholu. Naopak brambory a chleba jí v současnosti obyvatelé Česka výrazně méně než na začátku 50. let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) v aktuálním vydání svého magazínu Statistika&My.

Ceny v průmyslu v ČR v únoru meziročně klesly o 0,9 procenta a v zemědělství o 18,7 pct. Ceny stavebních prací meziročně stouply o 1,6 pct, uvedl ČSÚ.

Praha - Ceny průmyslových a zemědělských výrobců v ČR v únoru meziročně opět klesly, zatímco ve stavebnictví a v tržních službách pro podniky se znovu zvýšily. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes na webu informoval, že v porovnání s loňským únorem byly ceny v průmyslu nižší o 0,9 procenta a v zemědělství o 18,7 procenta. Ceny stavebních prací stouply o 1,6 procenta a tržních služeb pro podniky o 4,9 procenta. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Průmyslová produkce v lednu byla meziročně reálně na stejné úrovni jako v lednu 2023, zatímco trh počítal se nárůstem o dvě procenta. Meziměsíčně byla nižší o 2,3 procenta, ukazují čerstvá data Českého statistického úřadu. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 2,7 procenta. Stavebnictví podle analytiků čeká pozvolné oživení.

Stavební výroba v lednu meziročně klesla o 5,9 procenta. Pokles byl dán především vysokou srovnávací základnou, upozornil Český statistický úřad (ČSÚ), který v pátek údaje zveřejnil. Vzrostlo ale inženýrské stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí. Meziměsíčně byla stavební produkce o rovné procento vyšší.

Průmyslová produkce v úvodním měsíci tohoto roku stagnovala, když byla na stejné úrovni jako v lednu 2023. Meziměsíčně byla výroba v průmyslu nižší o 2,3 procenta, uvedl v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).

Praha - Průmyslová výroba letos v lednu v Česku stagnovala a stavební produkce meziročně oslabila o 5,9 procenta. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Podle expertů by se stavebnictví letos mohlo vrátit k růstu. I v průmyslu se situace stabilizuje, ale oživovat bude výroba jen pozvolně, uvedli analytici, které oslovila ČTK.

Praha - Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, měla s členskými státy vždy kladnou obchodní bilanci. Za posledních 20 let přebytek zahraničního obchodu ČR s těmito zeměmi vzrostl více než čtyřnásobně, a to z 214,2 miliardy korun v roce 2004 na loňských 866,3 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které na dnešní tiskové konferenci v Praze představili zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za celou dobu členství v EU bylo nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka Německo.

Praha - Český statistický úřad (ČSÚ) bude dnes na tiskové konferenci v Praze informovat o vývoji zahraničního obchodu ČR od vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zveřejní údaje o vývozních a dovozních komoditách za posledních 20 let nebo přehled nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR. Zahraniční obchod ČR skončil za celý loňský rok přebytkem 122,8 miliardy korun. Předloni ČR měla zápornou bilanci 204,8 miliardy korun. Lepšího výsledku se loni podařilo dosáhnout díky poklesu dovozu ropy a zemního plynu.

Praha - V loňském roce používalo internet 92 procent Čechů ve věku 16 až 74 let, což je o půl procentního bodu více než je průměr Evropské unie. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), která dnes zveřejnil v tiskové zprávě. Vyššího průměru podle statistiků oproti celoevropskému srovnání dosáhli Češi také v míře osvojení základních i pokročilých digitálních dovedností.

Tržby v maloobchodě v Česku v lednu podruhé po sobě meziročně stouply, růst zrychlil na 2,4 procenta z prosincových 1,2 procenta. Meziměsíčně se tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel zvýšily o rovné procento, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). V prosinci tržby meziročně vzrostly poprvé po 19 měsících poklesu.

Maloobchodní tržby pokračují ve svém růstu, který po roce a půl poklesu započal loni v listopadu. V lednu tržby meziročně vzrostly o 2,4 procenta, vychází z dat Českého statistického úřadu. Růst táhl především internetový prodej. Růst statistici zaznamenali i v meziměsíčním srovnání, a to o rovné procento.

Praha - Tržby v maloobchodě v Česku v lednu podruhé po sobě meziročně stouply, růst zrychlil na 2,4 procenta z prosincových 1,2 procenta. Meziměsíčně se tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel zvýšily o rovné procento. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V prosinci tržby meziročně vzrostly poprvé po 19 měsících poklesu. Za lednovým meziročním růstem tržeb podle analytiků stojí zpomalující inflace. Vliv mohlo mít i snížení úrokových sazeb.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zpomalil na dvě procenta z lednových 2,3 procenta. Meziroční inflace zmírňuje až na jednu výjimku od loňského února, kdy dosahovala 16,7 procenta. Nyní se dostala na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), naposledy na dvou procentech byla na konci roku 2018. Údaje veřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s lednem spotřebitelské ceny stouply o 0,3 procenta.

Pokles spotřebitelských cen v Česku pokračoval i v únoru. Z lednových 2,3 procenta se meziroční míra inflace v únoru dostala ještě níž, a to na rovná dvě procenta. Poprvé od prosince 2018 tak došlo k naplnění inflačního cíle České národní banky. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Praha - Zahraniční obchod Česka skončil v lednu v přebytku 3,7 miliardy korun, meziročně byl o 4,2 miliardy nižší. Nepříznivý vliv na celkovou bilanci měl hlavně obchod s dopravními prostředky mimo aut. Naopak právě obchod s automobily ovlivnil bilanci zahraničního obchodu pozitivně. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za nižší přebytek zahraničního obchodu může podle analytiků slabá zahraniční poptávka.

Počet obyvatel v kraji roste, i když města a některé jejich městské části hlásí spíš úbytek obyvatel. Jaká jsou aktuální čísla? Olomoucký Report přináší statistiku počtu obyvatel v celém kraji. Redakce získala data na vyžádání. Podle statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) došlo v posledních dvou letech k nárůstu obyvatel v celém Olomouckém kraji.

V posledním čtvrtletí loňského roku se reálné mzdy meziročně propadly o 1,2 procenta. Pokles přitom trval téměř dva roky, což komplikovalo život především lidem s nízkými příjmy. „Obnášelo to změnu životního standardu, který se často ani změnit nedá, například přestěhovat se do menšího bytu,“ řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Průměrná hrubá mzda v Jihočeském kraji v posledním loňském čtvrtletí stoupla na 42 761 korun. Je to o 2 510 korun více než ve stejném období před rokem. Znamená to, že meziročně si zaměstnanci nominálně polepšili o 6,2 procenta. Reálně však kvůli inflaci mzdy klesly o 1,3 procenta. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průměrná hrubá mzda v Libereckém kraji překročila v závěru loňského roku hranici 41 tisíc korun. Podle předběžných informací vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,9 procenta na na 41 911 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 2704 korun hrubého měsíčně. Spotřebitelské ceny se ale ve stejném období zvýšily o 7,6 procenta, při započtení inflace tak podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) reálně výdělky zaměstnanců v kraji v závěru loňského roku o 0,7 procenta klesly.

Z drahých energií loni profitovali nejenom výrobci a obchodníci s energiemi, ale i jejich zaměstnanci. Z hlediska růstu svých výdělků se ocitli na špici. Ačkoliv z dlouhodobého hlediska jsou na tom nejlépe programátoři a další zaměstnanci v informačních technologiích. Naopak zaměstnancům státního a veřejného sektoru se z pohledu výdělků moc nevedlo.

V České republice sice opět meziročně stoupla průměrná mzda, inflace ale její reálný vývoj stahuje do záporu. Podívejte se, koho a v jakém kraji se tento trend týká, nebo mu uniká.

Průměrná hrubá mzda v Moravskoslezském kraji vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí 2023 meziročně o 6,4 procenta na 42.068 korun. Lidé si ve výplatách polepšili v průměru o 2544 korun. Reálně ale mzda kvůli inflaci o 1,1 procenta klesla. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Průměrná mzda v ČR za celý loňský rok činila 43.341 korun. Meziročně to bylo o 7,5 procenta víc, reálně po započtení inflace mzdy o 2,9 procenta klesly, uvedl Český statistický úřad.

Češi nadále chudnou. Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhla 46 013 korun, což bylo meziročně o 6,3 procenta více. Růst inflace ale znovu překonal růst nominální mzdy, a tak reálná mzda Čechům klesla už devátý kvartál v řadě, tentokrát o 1,2 procenta. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Praha - Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46.013 korun. Při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Reálné mzdy se snižují devět čtvrtletí v řadě, což je v historii Česka ojedinělé. Podle analytiků oslovených ČTK se dostaly na úroveň roku 2017 a i když od letošního roku začnou znovu růst, předpandemické úrovně dosáhnou nejdřív v roce 2026.

Posledního února zveřejnil ČSÚ výsledky šetření Životní podmínky. V ČR máme nízkou míru ohrožení chudobou. Analýza dat se zaměřením na seniory a neúplné rodiny a vlastní zamyšlení nad tím, která z těchto skupin je na tom hůře.

Průměrná mzda v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla pomaleji než spotřebitelské ceny, v reálném vyjádření se tak mzdy deváté čtvrtletí za sebou snížily. I v průměru za celý loňský rok vykázaly mzdy v reálném vyjádření pokles. Podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera za dva roky Češi zchudli o 11 procent. Letos by svůj propad mohli začít vyrovnávat, mzdy by mohly reálně vzrůst zhruba o čtyři procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o vývoji mezd v úterý.

Náklady domácností na bydlení loni o více než pětinu vzrostly, čím dál větší množství mělo problémy s jejich splácením. Větší potíže přitom zaznamenali jednotlivci a rodiny žijící v nájemních bytech. Důvodem byly především stále ještě vysoké náklady na energie.

Česká ekonomika v loňském roce meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak dnes zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků.

Česká ekonomika loni meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak nyní potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, oproti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků.

Loňský rok si Česko za rámeček nedá. Českou ekonomiku loni stáhla pod nulu inflace a s ní související slabá spotřeba domácností, ke konci roku se situace mírně lepšila.

Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,4 procenta. V pátek to ve svém zpřesněném odhadu uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který tím potvrdil svůj lednový odhad. V posledním loňském čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, mezičtvrtletně vzrostl o 0,2 procenta.

Praha - Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí hrubý domácí produkt meziročně klesl o 0,2 procenta, mezikvartálně se ale o 0,2 procenta zvýšil. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejněnými údaji potvrdil první odhad z konce ledna. Podle analytiků loni táhla ekonomiku dolů slabá spotřeba domácností, kterou tlumila vysoká inflace. Výsledky čtvrtého čtvrtletí ale podle nich dávají naději na hospodářské oživení. Poslední loňský kvartál dopadl mírně lépe, než očekávala Česká národní banka (ČNB), podle ní oživování ekonomiky začíná o něco dříve, než se předpokládalo.

Čisté příjmy českých domácností vzrostly v roce 2022 o 7,7 %, kvůli inflaci však reálně klesly o 6,5 %. Výdaje na bydlení pak loni vyrostly o 21,7 procenta a měsíčně tak na ně domácnost vydávala 8299 korun, uvedl to dnes ČSÚ.

Praha - Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun. Bylo to téměř 17 procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých 15 procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Praha - Domácnostem v Česku předloni příjmy vzrostly o 7,7 procenta a dosáhly v průměru na osobu 259.900 korun, reálně kvůli vysoké inflaci ale poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze 13 sledovaných položek. Podíl obyvatel v tomto materiálním nedostatku vzrostl meziročně z 4,8 na 6,3 procenta. Lidí pod hranicí příjmové chudoby, která pro samotného člověka činila 16.774 korun, ale ubylo. Bylo jich 9,8 procenta, o rok dřív 10,2 procenta. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Nová data Českého statistického úřadu o vývoji cen zemědělských výrobců naznačují, že by zlevňování některých druhů potravin mělo pokračovat i v následujících měsících.

Ceny průmyslových výrobců v lednu klesly o 2,8 procenta, což je první meziroční pokles od listopadu 2020. V úvodním měsíci tohoto roku meziročně klesly také ceny zemědělských výrobců, které byly nižší o 19,8 procenta. V tomto případě se jedná už o devátý měsíc meziročního poklesu v řadě.

Praha - Ceny průmyslových výrobců v Česku v lednu meziročně klesly o 1,8 procenta, byly tak nižší poprvé za víc než tři roky. V zemědělství se výrobní ceny snížily o 19,8 procenta. Ceny stavebních prací se ve srovnání s loňským lednem zvýšily o dvě procenta a u tržních služeb pro podniky vzrostly o 4,6 procenta. Údaje dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Ceny většiny potravin v Česku v únoru dále klesly, a to jak v meziměsíčním, tak meziročním srovnání. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) k druhému únorovému týdnu. Proti únoru minulého roku podle nich potraviny letos zlevňovaly výrazněji, meziměsíčně mírněji. Například deset kusů vajec stálo 46,34 koruny, což bylo o 26,02 procenta méně než v loňském únoru a pokles o asi půl procenta ve srovnání s letošním lednem. Naopak meziročně i meziměsíčně zdražilo světlé lahvové pivo, jablka a brambory.

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru, jak vyplývá z čerstvých údajů Českého statistického úřadu, stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda, pro niž jsou aktuální čísla ke spotřebitelské důvěře pozitivní.

Praha - Důvěra v českou ekonomiku letos v únoru opět klesla, meziměsíčně o 1,9 bodu na hodnotu 90,6 bodu. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Nižší byla celková důvěra v hospodářství naposledy loni v září. Za poklesem bylo snížení důvěry podnikatelů, kdežto u spotřebitelů se důvěra naopak zvýšila. Také v lednu důvěra klesla, předtím tři měsíce v řadě stoupala. Podle analytiků důvěra v ekonomiku ukazuje na pomalé hospodářské oživení.

Podle údajů Českého statistického úřadu se loni narodilo o 11 % méně dětí než v předešlých letech. K poklesu porodnosti došlo ve všech věkových skupinách. Důvod? Ženy mateřství odkládají.

Praha - Ve srovnání s rokem 2020 zdražily letos v lednu všechny potraviny, které ve svých měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny některých položek se zvýšily až o několik desítek procent. Nejvýrazněji v případě cukru, který tento leden stál téměř dvakrát tolik co před čtyřmi lety, nebo pšeničné hladké mouky, jejíž cena vzrostla o 72,88 procenta. Naopak proti roku 2023 bylo levnějších devět z 13 uváděných položek, nejvýraznější zlevnění, o 24,09 procenta, zaznamenalo balení deseti vajec, o 21,11 procenta pak kilogram másla. Podle dnes zveřejněných dat ČSÚ meziroční růst spotřebitelských cen v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.