ČSÚ

Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru relativně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly se snížil o dva procentní body na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Slovinska. O tři procentní body výše je Itálie. Česko je naopak v této statistice třeba nad Španělskem (84 procent) či Portugalskem (74 procent). Ukázaly to v pondělí zveřejněné údaje ve Statistické ročence 2022 od Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru relativně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly se snížil o dva procentní body na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Slovinska, mírně zaostává za Itálií (95 procent) a Maltou (96 procent) a naopak je nad Španělskem (84 procent) či Portugalskem (74 procent). Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2022.

Hodnota stavebních investic v Královéhradeckém kraji, které povolily úřady, za první tři čtvrtletí vzrostla více než dvojnásobně na 31 miliard korun z loňských 13,8 miliardy korun. Nejvíce rostla hodnota chystaných investic do různých nebytových budov a do inženýrských staveb. Vyplývá to z údajů hradecké pobočky Českého statistického úřadu.

V říjnu vzrostly ceny potravin o víc než čtvrtinu. Vliv na to mají nejen drahé energie, ale také to, že obchody kopírují ceny v Německu. Navíc čeští výrobci vyvážejí víc do zahraničí a vytvářejí nedostatek v tuzemsku.

Aktuální ceny jablek v českých obchodech jsou v meziročním porovnání nejnižší za poslední dva roky. Zcela se tak vymykají výraznému zdražování potravin v posledním roce. Důvodem zlevnění je zahlcení trhu polskými jablky, která kvůli napadení Ukrajiny Ruskem nelze vyvézt na východ. Čeští ovocnáři kvůli nízkým cenám a ztrátovosti pěstování chystají další kácení sadů.

Potraviny ve světě už plošně zlevňují, čeští prodejci ovšem místo toho své ceny často dále šponují. Češi by si měli dát při nákupu v obchodě pozor a nekupovat potraviny za jakoukoli cenu, říká ekonom Lukáš Kovanda.

Ceny výrobců v Česku se v říjnu dál meziročně zvyšovaly, růst ale zmírnil v průmyslu, zemědělství, stavebnictví i službách. Nejvýrazněji o 27,1 procenta opět stouply ceny zemědělských výrobců, v průmyslu se výrobní ceny meziročně zvýšily o 24,1 procenta, u stavebních prací o 12 procent a u tržních služeb pro podniky o 6,3 procenta. Proti září výrobní ceny klesly v zemědělství. Údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Výstavba bytů na Vysočině v porovnání s minulým rokem zpomaluje. Od ledna do konce září dokončili stavbaři 1243 nových bytů, meziročně o 3,1 procenta méně. Počet nově rozestavěných bytových jednotek se v tomto kraji v prvních letošních devíti měsících snížil v porovnání s loňskem o desetinu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česko mělo v říjnu nejnižší inflaci za půl roku. Zlomil se tedy trend, jenž letos trápí Čechy jako máloco jiného? Ano i ne.

Držitelé protiinflačních státních dluhopisů na své investici vydělají méně. Důvodem je to, že inflace v říjnu dosáhla 15,1 procenta, což bylo výrazně níže, než očekával trh. Podle ekonoma Lukáše Kovandy za tím stojí pochybný výpočet Českého statistického úřadu (ČSÚ), který nahrál vládě. Ta podle něj tímto krokem ušetří miliardy korun, které by jinak investorům do dluhopisů musela vyplatit. Statistici i ministerstvo financí nařčení odmítli.

Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta.

Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze o 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. ČNB pak počítala s hodnotou 17,4 procenta. Jediné ministerstvo financí s plus minus takovou inflací počítalo, předpokládalo nárůst o 15,3 procenta. Je v tom háček, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Spotřebitelské ceny v říjnu oproti září klesly o 1,4 procenta. V meziročním srovnání došlo k překvapivému snížení míry inflace z 18 na 15 procent. Na oslavu, že démon inflace mizí ze scény, je však ještě brzy.

Říjnovou inflaci zkreslilo započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na více než 18 procent, shodují se analytici. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla v říjnu meziroční inflace 15,1 procenta, v září bylo tempo růstu cen 18 procent.

Růst spotřebitelských cen v Česku zmírnil. V říjnu dosáhla meziroční míra inflace 15,1 procenta. To je o 2,9 procenta méně než v září. Meziměsíčně pak inflace dokonce klesla, a to o 1,4 procenta. Data ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Inflace v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Zpomalení bylo ovlivněno zejména cenami v bydlení, kde ceny elektřiny klesly o 38,2 procenta. Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziroční růst cen opět zrychlil, uvedl Český statistický úřad.

Česká republika už déle než dva měsíce odebírá jiný než ruský zemní plyn. Po odstavení Nord Streamu a následných explozích, které zničily část potrubí na dně Baltského moře, už to ani jinak nejde. Přesto Český statistický úřad tuto změnu jaksi nepostřehl a dál ze setrvačnosti uvádí, že plyn k nám jde z Ruska.

Stavbaři v Libereckém kraji zahájili do konce letošního září výstavbu 1119 nových bytů. I když je to o 6,4 procenta méně než v loňském roce, jde o třetí nejvyšší počet zahájených bytů v kraji za posledních deset let. Víc nových bytů se v kraji začalo stavět jen loni a v předcovidovém roce 2019. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Krajská správa Českého statistického úřadu v Liberci (ČSÚ).

Tržby ve službách v Česku ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně stouply o 6,9 procenta. Rostou tak už šest čtvrtletí v řadě. Zvýšení tržeb zaznamenala všechna hlavní odvětví služeb kromě ubytování a stravování. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Nadále se velmi dařilo cestovním agenturám a kancelářím, kterým stouply tržby skoro na dvojnásobek.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním třetím čtvrtletí ubytovalo 7,3 milionu hostů, meziročně o 11 procenta víc. Proti létu roku 2019, ve kterém cestovní ruch ještě neovlivňovala epidemie koronaviru, byla návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení jen o tři procenta nižší, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Počet přenocování hostů se ve sledovaném období meziročně zvýšil o 7,4 procenta na 20,4 milionu nocí.

Tržby v maloobchodě v Česku v září meziročně klesly o 5,6 procenta po revidovaném srpnovém poklesu o 8,1 procenta. Snížily se pátý měsíc po sobě, v předchozích měsících se ale pokles prohluboval. Méně v září proti loňsku utržily všechny sortimentní typy prodejen s výjimkou farmaceutických a zdravotnických obchodů. Proti srpnu se zářijové tržby zvýšily o 0,8 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků ale Češi utráceli stále více, než očekávali ekonomové věštící hlubší propad.

Tržby v maloobchodě v ČR v září klesly o 5,6 procenta po revidovaném srpnovém poklesu o 8,1 procenta. Snížily se pátý měsíc po sobě. Rostly jen lékárnám. Meziměsíčně ale tržby vzrostly o 0,8 procenta. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ).

Stavební výroba v Česku po letních prázdninách zrychlila meziroční pokles. Stále více se vzdaluje vrcholu, kterého dosáhla na začátku roku, komentuje Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

Zářijové výsledky českého průmyslu podpořilo meziroční zvýšení výroby motorových vozidel o téměř 60 procent, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na srpnových šesti procentech. Nejnižší byla i nadále v České republice, kde klesla na 2,2 procenta ze srpnových 2,4 procenta, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Nejvyšší je naopak ve Španělsku.

Míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla v září 2,2 procenta. Meziročně se snížil o 0,5 procentního bodu, oproti srpnu pak o 0,3 bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 1,9 procenta, u žen 2,6 procenta, uvedl Český statistický úřad.

Česká ekonomika podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve třetím čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, po předchozím růstu o 0,5 procenta. Podle předběžného odhadu statistického úřadu se český hrubý domácí produkt (HDP) snížil především v důsledku slabších útrat domácností.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,6 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) naopak snížil o 0,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej dnes zveřejnil na webu.

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,6 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) naopak snížil o 0,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej zveřejnil na webu. V prvním čtvrtletí česká ekonomika meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Podle analytiků tak česká ekonomika vstupuje do recese.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,6 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) naopak snížil o 0,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej v úterý zveřejnil na svém webu.

Další pokles důvěry v české ekonomice není s ohledem na situaci žádným překvapením. V hlavní roli zůstává příběh energetické drahoty a jeho dopadu na vývoj podnikatelské sféry i peněženky spotřebitelů.

České domácnosti se obávají zhoršení své vlastní finanční situace v nadcházející době jako dosud nikdy v historii měření od roku 2003. Jejich obava je dokonce hlubší, než během světové finanční krize před třinácti lety, a je mnohem hlubší, než kdykoli během pandemie. Vyplývá to z říjnových dat k náladě v ekonomice, která v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

I v průběhu října pokračovalo zhoršování důvěry českých podnikatelů i spotřebitelů. U spotřebitelů indikátor již po třetí v řadě překonal svou historicky nejnižší úroveň. Respondenti se stále výrazně obávají zhoršení celkové ekonomické i finanční situace. Čísla podle analytiků potvrzují zhoršování kondice domácí ekonomiky a blížící se mělké recese.

Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu mírně snížila o 0,3 bodu na hodnotu 89,8 bodu. Pod 90 bodů se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Snižuje se již pět měsíců v řadě.

České domácnosti se na celkové spotřebě energií v zemi podílejí zhruba ze 30 procent. Většinu své spotřeby, a to kolem dvou třetin, přitom používají na vytápění. Další významnou položkou je pak ohřev vody. Nejvíce energie domácnosti získávají z obnovitelných zdrojů energií a ze zemního plynu. Vyplývá to výzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podíl domácností na celkově spotřebě energií je tak podobný jako u průmyslu a služeb.

Cukr v českých obchodech za měsíc zdražil o více než 60 procent, což je zcela mimořádné. Na vině je drahý plyn a povolenky, ale zřejmě i navýšené marže obchodních řetězců, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Meziroční růst cen všech výrobců pokračoval v Česku také v září, tempo zdražování v zemědělství a stavebnictví bylo ale proti předchozímu měsíci pomalejší. Z údajů, které zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ), vyplynulo, že nejvíce opět stouply ceny zemědělských výrobců, a to o 33,6 procenta.

Růst cen v Česku v září zrychlil a inflace se zvýšila na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. Meziroční inflace je nejvyšší od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. Na růstu cen se nejvíce podílely ceny bydlení, a to především zdražení energií. Podle České národní banky (ČNB) i podle analytiků se inflace blíží svému vrcholu. Analytici nepředpokládají, že by tempo zdražování přimělo ČNB, aby v listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

Úroda základních obilovin bude letos v Česku o 4,7 procenta vyšší než loni. Zemědělci jich sklidí 7,563 milionu tun. Více bude také řepky, její úroda vzrostla téměř o 13 procent na 1,156 milionu tun. Nižší bude naopak úroda brambor, cukrovky, máku nebo kukuřice. Vyplývá to ze třetího odhadu sklizně, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Růst cen v Česku znovu zrychlil, když letos v září dosáhla meziroční inflace 18 procent. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Spotřebitelské ceny v Česku dál rostou. Meziroční míra inflace v srpnu dosáhla 18 procent, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Meziměsíčně byla inflace vyšší o 0,8 procenta. Data v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Na zdražování se nejvíce podílí zejména ceny energií.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v Česku v září o 18 procent, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Meziměsíčně se inflace zvýšila o 0,8 procenta. Uvedl to Český statistický úřad.

Spotřebitelé stále pokračují v omezování svých nákupů v obchodech. Potvrzují to čerstvé statistiky, podle nichž maloobchod v srpnu dál výrazně klesal. Oproti červenci lidé utratili o 0,7 procenta napříč všemi hlavními kategoriemi a po sezonním očištění již pátý měsíc v řadě. Meziroční propad se proto prohloubil a v srpnu činil -8,8 procenta.

Zahraniční obchod České republiky se zbožím skončil v srpnu schodkem 28,2 miliardy korun, který byl meziročně o 400 milionů Kč vyšší. Obchodní bilance zůstává v minusu sedmý měsíc v řadě. V srpnu měl ale vývoz zboží po více než roce meziročně rychlejší tempo růstu než dovoz. Předběžné údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průmyslová výroba v srpnu rostla. Ale to především díky výrobě aut, která se zvýšila o padesát procent, protože loni byla kvůli problémům s dodávkami a covidem nízká. Bez aut byl růst mírný. Stavebnictví zmírnilo pokles.

Český průmysl v srpnu zrychlil meziroční růst na 7,2 procenta z červencových revidovaných 0,9 procenta. Růst ovlivnilo hlavně snížení produkce v loňském srpnu. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce vyšší o 0,8 procenta. Stavební výroba v srpnu zmírnila meziroční pokles na 0,4 procenta. V červenci byla nižší o 2,7 procenta, předtím více než rok rostla, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Výhled do budoucna podle analytiků nevěští nic dobrého.

Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.

Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.

Učitelé v regionálním školství pobírali po započtení všech příplatků a odměn v roce 2021 průměrnou hrubou měsíční mzdu téměř 47 tisíc Kč. Je to meziročně o osm procent více. Pedagogové působící na základních a středních školách si loni v průměru vydělali téměř 50 tisíc měsíčně, průměrný plat učitelů v mateřských školách je o pětinu nižší.

Učitelé v regionálním školství pobírali po započtení všech příplatků a odměn v roce 2021 průměrnou hrubou měsíční mzdu téměř 47 tisíc korun. Je to meziročně o osm procent více. Pedagogové působící na základních a středních školách si loni v průměru vydělali téměř 50 tisíc měsíčně, průměrný plat učitelů v mateřských školách je o pětinu nižší, uvedl mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar. Průměrná mzda v celém Česku ve druhém čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun.

V Česku jsou ženy v IT profesích zastoupeny jen 10 procenty, to je nejhorší výsledek v EU. Za posledních 9 let se číslo dokonce zhoršilo, ukazují data Eurostatu. V Ženském byznysu mluví o problému Jana Černínová z Kyndrylu.

V důsledku zdražování lidé k zajištění své spotřeby potřebují více peněz. Jejich příjmy proto klesají a míra úspor se ztenčuje.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 3,7 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Výsledky se tak proti předchozímu odhadu z konce srpna nezměnily. Vyplynulo to z pátečních informací ČSÚ na webu.

Nákupní cena bytů v Česku se za deset let více než zdvojnásobila. Index cen bytových nemovitostí (HPI), který měří vývoj cen bytů a rodinných domů včetně cen souvisejících pozemků, měl ve druhém čtvrtletí letošního roku hodnotu 218,6. Proti stejnému období loňského roku byl o 23,1 procenta vyšší. Index roste nepřetržitě od konce roku 2013. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Důvěra v ekonomiku ČR v září dál klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na hodnotu 90,1. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu. Vyplynulo to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.

Podle zveřejněných údajů statistického úřadu se důvěra v českou ekonomiku opět propadla. Rovněž se ukázalo, že srpnové zlepšení nálady spotřebitelů bylo jen chvilkovým záchvěvem, který pod tlakem inflace a nejistých vyhlídek rozhodně neznamená pozitivní obrat, komentuje statistiku Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

Čtvrtka másla za 65 korun, kilo chleba za 37,50, vejce za 41,30 koruny. Průměrné ceny většiny základních potravin v uplynulém týdnu opět zvedly svá maxima, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Mléko, eidam či vepřová pečeně naopak zaznamenaly mírný pokles, i tak jsou stále vysoko. Důvodem je přetrvávající inflace mající vliv na ceny od energií až po obaly či hnojiva.

Volební dění sledujeme v online reportáži.

Růst cen v průmyslu pokračoval také v srpnu, tempo zdražování ale oproti předchozímu měsíci zpomalilo. Zdá se, že výrobní inflace už zřejmě kulminovala, avšak ceny zůstaly výrazně nad předcovidovou úrovní.