David Klimeš

Přestože působí mladě, starostenský poslanec Jan Farský už patří pomalu k inventáři Poslanecké sněmovny. A nejen proto, že v ní zasedá od roku 2010. Je vyhledávaným zprostředkovatelem sněmovních kompromisů. Klidný a pracovitý bývalý starosta Semil dokázal vyjednat leccos nemožného – zdanění hazardu, registr veřejných smluv, napomohl lepším exekučním pravidlům. O to je bizarnější jeho nesoudné rozhodnutí odjet na půl roku do USA na stáž a nevzdat se poslaneckého mandátu.

Když začínal rok 2021, málokdo pochyboval, že v boji s covidem se blížíme záchraně. Na přelomu roku se začalo s očkováním i v Česku, takže tu konečně byla možnost, jak se ochránit a nečekat na nákazu. Optimismus ale vyprchal. Z roku 2021 se stal nepovedený reparát roku 2020 – s politickým zmatkem, extrémními covidovými statistikami i s vynucenými lockdowny. Skoro to vypadalo, že oč více se vystřídalo ministrů zdravotnictví, o to menší systém byl v krizovém pandemickém řízení.

V demokratické Evropě se za posledních šestnáct let vystřídaly tucty lídrů, jen v Německu vládla stále ta samá žena – Angela Merkelová. Po jejím odchodu zavládlo všeobecné přesvědčení, že její nástupce Olaf Scholz je jen pokračováním éry Merkelové s jiným obsazením. Není to úplně pravda. Ač je oběma letitým vládním spolupracovníkům vlastní strohost, skromnost a racionalita, nástup sociálního demokrata po tom křesťanském prostě musí být změna. A Česko mnohé z toho brzo pocítí.

Reportéři Radiožurnálu zmapovali činnost dvou nadací, které oslovují lidi, aby pomohli dětem v Africe. Kam přesně finance putují, ale není jasné. Ročně přitom nadace vyberou přes 10 milionů korun a získají dary za dalších 25 milionů. Jak organizace nesrovnalosti vysvětlují? Jak často v českém prostředí k podobným případům dochází? A na co by si lidé měli dát při posílání charitativních příspěvků pozor? Lenka Kabrhelová mluví s reportérem Radiožurnálu Arturem Janouškem.

Miroslav Zikmund patří k legendám českého veřejného života, na jejichž osud dopadly historické zvraty 20. století. Jaký byl jako cestovatel a jako člověk? Čím si vysloužil obdiv a respekt tolika lidí? Hostem Vinohradské 12 je Vladimír Kroc, moderátor Radiožurnálu a spoluautor knihy Století Miroslava Zikmunda.

Nominace bankéře Jozefa Síkely na post ministra průmyslu a obchodu vyvolává otazníky ohledně jeho chybějící politické zkušenosti. S čím do nové vlády přichází? A jak velkým problémem může být to, že za sebou nemá praxi ve stranické politice? Hostem Vinohradské 12 je novinář a komentátor Aktuálně.cz David Klimeš.

Snaha zužovat 17. listopad na připravenou sérii připomínek roku 1939 a 1989 jde proti samotnému smyslu svátku. Václav Havel mluvil o „strachu, že na své úkoly nebudeme stačit, strachu z vlastní nedostatečnosti, strachu z nás samotných“. Pokud tento strach odfiltrujeme, nebudeme lepší a schopnější. Naopak budeme o to více žít minulostí a nezájmem o současnost. Budeme adorovat svobodu od minulých přítěží, aniž bychom věděli, jakou chceme svobodu k novému pozitivnímu programu.

Slyšeli jste už, že Česko se stává evropským centrem na praní peněz? Díky slabinám v systému proti praní peněz a nedostatečnému dohledu hraje v posledních několika letech Česká republika jedny z prvních houslí. Posledních několik let také narůstá objem peněz ze zahraničí na českých účtech a přibývá varování mezinárodních organizací. A všichni tak nějak tušíme, že je praní peněz špatně. Jenže… co to vlastně přesně je? Dvoudílná série, která posluchačům osvětlí, jak funguje praní peněz a svět offshorů a jak to dopadá na život každého z nás. 

Stalo se to, co se děje vždy po sněmovních volbách. Nejprve se vítězní i poražení politici dušují, že chtějí co nejrychleji ustanovit novou sněmovnu, protože ta bude mít hned spoustu práce. Pak ale přijde onen den, kdy se má zvolit vrcholné vedení sněmu, bez kterého se nic dalšího nepohne. A v té chvíli propuká lítá ladovská hospodská rvačka. Letos to není jiné.

Podle litery zákona existuje Energetický regulační úřad (ERÚ) už dvacet let proto, aby v souladu s evropskou legislativou reguloval energetický trh. A to výslovně v zájmu spotřebitelů. S cílem zajistit jim bezpečné, výhodné a k životnímu prostředí šetrné zásobování energiemi.

Měsíc po sněmovních volbách se rýsuje nové vedení sněmovny i sestava nové vlády Petra Fialy. Pětikoalice se nerozštípla a přes všechno vnitřní pnutí postupuje jednotně. Je ale iluzí si myslet, že se vláda nedostane do sporů. Vnější okolnosti nejsou dobré, ke covidové krizi se přidává energetická. Vnitřní spor v nejširší vládě v historii nejspíš zahájí Piráti, kteří ani neví, proč by v konzervativní vládě měli být. A lídr opozice Andrej Babiš se jistě na kabinet vrhne.

Je toho nějak moc najednou. Ceny letí nahoru téměř před očima. Protože nejsou čipy, omezuje se výroba nejen v automobilkách, ale uvažuje se o tom už i v továrnách na spotřební elektroniku, a to včetně takových světových značek jako je Apple.

Krach velkého dodavatele energií Bohemia Energy není katarzí energetické krize, ale jen jejím příznakem. Na vysoké ceny elektřiny a plynu se musíme připravit i v dalších měsících. V ČR je to o to komplikovanější, že se inflace utrhla ze řetězu a zdražuje domácnostem spousta dalších věcí. Je proto jen správné, pokud se stát nyní snaží pomoci. Problém je, že na liberalizovaném energetickém trhu to jde těžko. Tahákem Andreje Babiše je snížení DPH na energie z 21 procent na nulu.

Hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer upozorňuje na to, že prvním úkolem příští vlády bude nepochybně fiskální politika. Nejméně celý příští rok se bude muset vláda zabývat růstem cen: „Tedy zvýšením nákladů na to, co chtěla pořídit, a také zvýšenými mzdovými požadavky ve státním sektoru.“ Zadlužení podle něj zatím není „vysloveně nebezpečené“, ale obává se vývoje státního deficitu.

Hostem první hodiny povolebního speciálu Plusu a Radiožurnálu je komentátor Aktuálně.cz David Klimeš. „Silným povolebním hráčem bude realita. Doufám v to,“ předpokládá a vysvětluje: „A myslím, že právě to povolební vyjednávání vyhraje. Je tady hodně problémů a ať už vyhrají sebepopulističtější strany, tak je budou muset řešit. Za prvé je to státní rozpočet. “

Jak dopadnou volby do Poslanecké sněmovny – to je nyní pro Česko klíčová a pochopitelně do uzavření volebních místností a sečtení voličských hlasů nezodpověditelná otázka. A k ní se druží důležitá otázka další – jaký je ve skutečnosti zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana, jehož role při povolebním vyjednávání je zásadní.

Francouzská vyšetřovací komise, která po bádání, trvajícím dva a půl roku, v církevních, soudních a policejních archivech a po vyslechnutí nesčetných osobních svědectví došla k otřesnému závěru, že představitelé tamní katolické církve od roku 1950 sexuálně zneužili víc než 200 tisíc dětí a mladistvých, vznikla z iniciativy francouzské katolické církve. A remešský arcibiskup se k jejímu závěru postavil čelem: Veřejně vyjádřil své zděšení a oběti požádal o odpuštění.

Že prezident Miloš Zeman není přes sněmovními volbami v kondici, o tom asi není sporu. Má za sebou pobyt v nemocnici a čeká ho náročná orchestrace povolební situace. Přesto starost o zdraví klíčového hráče povolebního vyjednávání není nutná. Prezident má tu nejlepší péči zajišťovanou lékaři Ústřední vojenské nemocnice. Mnohem větším problémem může být jeho imperiální chování po volbách, kdy si prezident jistě naplno užije své dva pokusy o pomazání příštího premiéra.

Je to ale náhoda. Sněmovní volby se konají 8. a 9. října a šest dnů předtím bude slavnostně otevřena zrekonstruovaná dálnice D1. Nechme stranou lamentování nad předvolebním populismem i to, že dopravní tepna měla být už kompletně znovuotevřená v roce 2018. Hlavně že již je to hotovo a nějaký ten pátek se na spojnici Čech a Moravy nemusí sahat. Jenže to bohužel není pravda. D1 sice už projedeme rychle po opravené vozovce, ale cesta je velmi nebezpečná.

Mnozí v Česku očekávají velkou změnu 8. a 9. října, kdy proběhnou sněmovní volby. Otázka je, zda mnohem větší změna nenastane už poslední zářijový den. Česká národní banka se nejspíše odhodlá ke zvýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu, takového skoku se neodvážila od prosince 1997. Důvodem je vysoká inflace, která v srpnu meziročně přesáhla čtyři procenta. Vládě se to před volbami nelíbí – dražší peníze, to není dobrý recept na znovuzvolení.

Dle očekávání se koronavir s počátkem školy a nástupu do zaměstnání po dovolených zase probral. Více jak pětistovka nakažených za den, to je nejvíce od druhé poloviny května. Čísla jsou naštěstí zatím nízká, nicméně už z předchozích vln víme, jak vše může nabrat rychlý spád. Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky již má tři scénáře podzimu, podle toho nejrizikovějšího by také klidně mohla v nemocnicích přibýt i pětistovka nemocných denně.

Příliš se mluví o tom, jak snížit schodek rozpočtu. Volby už přesně za měsíc. Blahobyt u populistů. Možnosti prezidenta ovlivňovat povolební situaci jsou velké. Čapí hnízdo nepřinese premiérovi klidné spaní.