Dějiny

Listopadové události roku 1989 zcela zásadně změnily podobu naší země. Proto si každoročně připomínáme Den boje za svobodu a demokracii. Vyplňte kvíz a ověřte si svoje znalosti moderních českých dějin. Jak jste na tom?

Šlo o „Manhattan“ jen s přivřením očí/uší/otvorů, a odpovědí je, že šlo o mezilidské spory. Ty poháněly krátkou periodu budování šíleně vysokých staveb, které neměly dlouhého trvání.

Obdivovaná stověžatá Praha za svou nebývalou krásu do značné míry vděčí bohaté a pozoruhodné historii. Znáte dějiny naší matky měst na výbornou? Pojďte se blýsknout v testových otázkách.

Obraz Rudolfa II. v myslích mnoha Čechů utváří především komedie Císařův pekař a Pekařův císař, kde platil za pošetilého panovníka, kterého kdekdo ošálí. Rudolfínská Praha ovšem rozhodně měla něco do sebe. Co o této pozoruhodné části našich dějin víte?

Kristen R. Ghodsee přichází s knihou pěti biografií feministických revolucionářek východního bloku.

To vůbec nejdůležitější o naší zemi, zejména jejích dějinách, se žáci většinou učí ve vlastivědě, kterou mají ve čtvrté a páté třídě. Jestli znáte s přehledem všechna tato základní fakta, si můžete zkusit v kvízu.

Vyšehrad máme probádaný jen z patnácti procent. Ukrývá poklady, které se už na Pražském hradě nedochovaly, říká vedoucí tamějšího archeologického výzkumu Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd.

Jaká je Ruská pravda a skutečnost z pohledu slovenského cestovatele a spisovatele a někdejšího disidenta Fera Richarda Hrabala-Krondaka.

V neděli 2. října budou ve Varšavě rozdány nejprestižnější polské literární ceny Nike. Cenu čtenářů proti všem předpokladům získá dokumentární kniha o osudech homosexuálů během druhé světové války a po ní.

Nové zjištění doslova přepisuje dějiny. Díky novým nálezům je nyní jasné, že dinosauři by vymřeli, i kdyby na Zemi nedopadl žádný asteroid.

Historici a archiváři z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd spustili nejen pro seniory interaktivní stránky Tohle jsme prožili. Učí je aktivně bádat pomocí moderních technologií.

Zářijový návrat do lavic se často nese v duchu opakování látky z minulého školního roku. Přes prázdniny se totiž leccos zapomene! A co teprve, když jste ze školy už pěkných pár let. Schválně: jak se vypořádáte s testem ze znalostí učiva 1. stupně ZŠ?

Jaká je vlastně historie tak běžné věci, jako je konzerva? Můžete si připravit konzervu i v domácích podmínkách? To vše se dozvíte v našem článku a zjistíte, jaký je nejlepší recept na domácí vepřovou konzervu nebo proč je s první konzervou spojován Napoleon.

Niels Bohr musel během nacistické okupace Dánska rozpustit Nobelovky. Proč a jak? Zejména kvůli tomu, že byly ze zlata. Celá story má naštěstí povzbudivý konec.

Jak vypadal výhled z dnešní obchodní Galerie Moritz v centru Olomouce před 170 letech zjistil v zámořských archivech olomoucký badatel Petr Hofman. Podařilo se mu objevit pravděpodobně nejstarší známý snímek Olomouce. Mezi lety 1853 až 1855 jej pořídil Jakob Hölfinger zřejmě z okna svého ateliéru nad Merkurovou kašnou, kterou vzácná fotografie zachycuje.

Observatoř Chankillo je v řadě ohledů podobná evropským megalitům, mezi nimiž je nejznačnější Stonehenge.

Budova Národního muzea na Václavském náměstí je jedním z nejkrásnějších odkazů našich předků z 19. století. V její bohaté historii se zrcadlí osud českého národa. A snad částečně i jeho povaha. Důkazem je novinový článek z Národních listů z roku 1902.

Prostějovský rodák a člen spolku Hanácký Jeruzalém Jan Lázna prožil v židovských uličkách v Prostějově, ze kterých dnes zbylo už jen torzo, své dětství. Shromáždil stovky fotografií, archivních materiálů, dokumentů a vzpomínek a dnes o nich dokáže poutavě vyprávět. Již několik let také pracuje na papírovém modelu celého ghetta.

Století nazpět skončila snaha carského Ruska o globální projekci síly jedním z nejvíce tragikomických válečných příběhů moderní éry. Absolutně vůbec neříkám, že dnes je to stejné… Nicméně lze asi konstatovat, že některé motivy se v dějinách Ruska rýmuji častěji nežli jiné.

V pondělí můžete objet Afriku na Pionýru, poté zabrousit do tajů naší země, dostanete se i na Island a pak se hned podíváte blíže na to, jak je to s včelami. Zhlédněte další dokumenty na Prima ZOOM.

Ukrajinské dějiny jsou vnořené do politiky a ideologie. Do neustálých pokusů o „přepisování“. Kdokoli poukáže na možné nacionalistické dezinterpretace, může být podezřelý z podpory Putina a jeho agrese. Tak pojďme na to.

Zcela nově vytvořenou expozici Dějiny si od čtvrtka mohou prohlédnout návštěvníci historické budovy Národního muzea v Praze. Dva tisíce exponátů - od titěrností až po předměty obří svými rozměry nebo hmotností - představují minulost českých zemí od osmého století až do první světové války. Od doby budování hradišť až do příchodu toho nejmodernějšího věku.

Život v 16. a 17. století nebyl jednoduchý. Citelně těžší to však měly ruské ženy, které si vzaly bohatého manžela. Uvrhly se doslova do zlaté klece. V domácnostech zámožných Rusů totiž panovaly podmínky, jež se dají přirovnat k psychickému týrání.

Co charakterizuje proudy radikálně levicového hnutí v někdejším Československu? I na to jsme se zeptali historika Jana Mervarta. Přetiskujeme článek z nového čísla A2, jehož hlavním tématem je československá radikální levice.

Státní oblastní archiv v Třeboni vydal sborník o zvířatech v dějinách. Mezi tématy jsou vlk v české heraldice, chov koní v 17. století, ornitologické názvosloví, psí známky, dějiny hlubocké zoo nebo výroba pergamenu.

„Na hradě je ženská!“ Kdo by neznal známou hlášku z legendárního filmu Noc na Karlštejně. Teď už samozřejmě víme, že na nejznámější český hrad mají ženy vstup dávno povolen. Další dobrou zprávou je, že v okolí ikonické památky je toho k vidění tolik, že se sem s celou rodinou budete chtít vrátit hned několikrát! Která atraktivní místa byste zaručeně neměli vynechat?

Rok po smrti antropologa Davida Graebera se objevila kniha, na níž spolu s archeologem Davidem Wengrowem pracovali deset let. Autoři přesvědčivě ukazují, že lidstvo mělo vždy možnost žít jinak.

35 až 36 milénií nazpět zaplavila Středomoří masivními vlnami tsunami, a mimo jiné zabila na pobřeží Turecka mladého teenagera. Tedy – možná!

Fenomén, jenž ve světě vznikl před více než 17 lety a stal se populárním až v době covidové. V České republice se období vzniku podcastu datuje k přelomu roku 2019–2020, a již v současné době patří mezi oblíbené platformy napříč generacemi. Svůj žánr a zaměření si najde opravdu každý, přesto existují takové podcasty, které svojí silou informovanosti a stylem provedení ovlivňují myšlení nás všech. Pojďme si představit 5 vybraných, které si musíte poslechnout!

Zloděj starožitností řádil po amerických muzeích po dobu dvou dekád. Pro své konání měl Thomas Gavin jediné vysvětlení: rád sbírá staré věci. Teď byl odsouzen k jednomu dni za mřížemi a pokutě.

Palubní deníky nevyčíslitelné hodnoty ukrývaly trezory novozélandského meteorologického ústavu. Jsou v nich zaznamenané detaily proslulých expedicí, které se datují kolem roku 1910. Rukopisy jsou spojené se známými objeviteli Ernestem Henrym Shackletonem a Robertem Falconem Scottem, kteří dobývali jižní pól.

Bizarně rychlý nástup puberty či nesmírně silná touha po synovi. Za otěhotněním stojí různé dramatické příběhy, z nichž některé přepisují dějiny. Matkou se kdysi stala i holčička, která by za normálních okolností chodila do mateřské školky!

Narodil jste se třináct let potom, co vašeho dědečka 5. ledna 1943 popravili v berlínské věznici. Pamatujete si, kdy jste o něm slyšel prvně?

Město Christchurch na Novém Zélandu mělo až do teď svého čaroděje ve službách státu. Byl zřejmě naprostým světovým unikátem. Teď s ním město rozvázalo kontrakt. On sám rozhodnutí odůvodňuje tím, že nezapadá do konceptu moderního města, který úředníci propagují.

Minimálně jeden velký židovský pogrom povolil, několika dalším nezabránil. Podílel se tak na vraždě stovek lidí. Méně známá stránka panování „otce vlasti“ a „největšího Čecha“Karla IV.

Existují historické postavy, které filmaře lákají už celá desetiletí a navzdory tomu, že již o nich bylo natočeno nemálo snímků, neustále vznikají filmy nové. Jednou z těchto postav je bezesporu i král Artuš.

Můžete přiblížit váš projekt a jeho cíl?

Jednotlivé geologické vrstvy naší planety slouží jako historické záznamy dějin Země. Vědci díky nim mohli rozklíčovat jednotlivé významené události, které zásadním způsobem ovlivnily jak vývoj samotné planety, tak život na jejím povrchu.

Nedávno objevená kniha Vlachů v jedné z berlínských knihoven se stala doslova senzací mezi českými historiky. Tato kniha plná alchymistických textů totiž mimo jiné přepisuje dosavadní známé dějiny krkonošské oblasti.

V souvislosti s pandemií koronaviru a následky distanční výuky je české školství pod drobnohledem. Ústav pro studium totalitních režimů ve čtvrtek zahájil již 12. ročník letní školy pro učitele. Ta znovu otevírá citlivé téma školních osnov – zejména těch, které se týkají dějepisu. Je nějaká šance, že se konečně posílí výuka moderních dějin, která by mohla být pro děti zajímavější než období pravěku a starověku? Redakce TN.cz hledala odpovědi.

Expozici českých dějin 20. století otevřelo Národní muzeum ve své nové budově, která byla mimo jiné sídlem Federálního shromáždění socialistického Československa. Prezentace se připravovala přes osm let a podle jejích autorů je nejrozsáhlejší expozicí moderních dějin, jaká kdy v Česku vznikla. Začíná první světovou válkou a končí vstupem ČR do Evropské unie. Spíše než politické dějiny chce na 1000 exponátech a 2000 metrů čtverečních zachytit proměnu společnosti v daném období. První návštěvníky přivítá v pátek.

V české historii je celá řada slavných a zajímavých postav a bylo o nich napsáno mnoho poutavých románů. Jen filmařům se moc do zpracování českých dějin zajímavou formou, která by oslovila širokou skupinu diváků, moc nechce.

Kde jste se s Jamesem poznali?

Rukopis o dějinách města Šternberka, který zpracovali historikové z olomoucké Univerzity Palackého, je hotový. Obsahuje celkem 1200 normostran a více než 600 fotografií. Unikátní kniha bude čtenářům k dispozici na jaře příštího roku, a Šternberk tak bude mít konečně detailně zpracované své dějiny.

Nové knihy nabízejí různé pohledy svých autorů na dějiny. Alternativní pohled nabízí Laurent Binet ve svém románu Civilizace.

I v případě, že nepatříte mezi pověrčivou část populace, si možná řeknete, že tady je něco podezřelého. Na datum 15. dubna totiž připadá až příliš mnoho nešťastných a tragických událostí světové i tuzemské historie. Přečtěte si o těch nejznámějších z nich.

Dějiny jedné z nejstarších a ve své době nejvyspělejších civilizací na planetě se rozpínají přes tři tisíciletí. Za tu dobu se toho v Egyptě stalo mnohem víc, než že se „jen“ vybudovaly dechberoucí pyramidy a chrámy. Jestli se v dějinách starověkého Egypta orientujete, ověříte v našem kvízu.

Jak byste se zachovali, kdybyste museli utéct ze země, v níž jste se narodili a studovali? Jak byste vzpomínali na svou rodnou vlast, do které se nemůžete přes půl století vrátit, protože ji postupně ovládly dva totalitní režimy? Napadlo by vás umožnit krajanům poznat život, lidi a atmosféru svého nového domova – země, která vám přinesla svobodu, štěstí a bohatství?

/ROZHOVOR/ Brněnští archeologové učinili jeden z nejvýznamnějších objevů za posledních několik desítek let. Našli na slovanském sídlišti u Břeclavi artefakt, který naznačuje, že Slované užívali písmo ještě před rozšířením hlaholice. Konkrétně starogermánské runy. Brněnský deník Rovnost pro vás připravil rozhovor s vedoucím týmu archeologů, který objev učinil, profesorem Jiřím Macháčkem z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity.

Nikoli hlaholice, nýbrž starogermánské runy. Archeologové z brněnské Masarykovy univerzity na lokalitě Lány u Břeclavi vykopali zvířecí žebro s vyrytým nápisem. Jde o objev nejstaršího dokladu písma u Slovanů.

Přestože dnes jsou bitvy u Thermopyl a Salamíny oslavovány jako velká řecká vítězství, ve své době ještě o vítězi Řecko-Perské války zdaleka nebylo rozhodnuto. I přes značné ztráty disponoval perský král Xerxes stále násobně větší silou, než mohly dát dohromady řecké městské státy. Obě zmíněné bitvy však do srdce perského krále zasadily strach. Právě ten ho dost možná přivedl k rozhodnutí, díky kterému se dějiny odvíjely tak, jak je dnes známe.

Neděle 7. března 1948, šumavská osada Hraběcí Huť nedaleko Kvildy. Do půlnoci zbývá asi hodina. Zasněžená pláň přechází v hluboký les, v roklinách se povaluje mlha. Na zamračeném nebi občas prosvitne úzký srpeček měsíce. Asi kilometr jižně od osady se mokrým sněhem prodírá pět postav. Jdou v řadě za sebou. První postupuje muž ve stejnokroji Sboru národní bezpečnosti – štábní strážmistr Václav Hrubín. Ve vysokých vojenských botách prošlapává ve sněhu cestu ostatním.

Bitva u Marathonu nebyla jen tuctovou šarvátkou, podle které se z rozmařilosti pojmenoval běžecký závod na dlouhou vzdálenost. Jednalo se o bitvu, která před 2510 lety pohnula dějinami. Rozhodovalo se v ní totiž o směru vývoje západní civilizace. Proti obrovské početní převaze Perské říše, která disponovala nejmocnější armádou světa, stála třetinová athénská armáda s vytrénovanou strategií a podporou Platajských. Bitva u Marathonu je jedním z největších mezníků starověkých dějin a dala do pohybu věci, které ovlivnily svět následujících století.