Dolní Cerekev

S velmi vážným kombinovaným postižením se musí od svého narození potýkat čtrnáctiletá Leonka, která bydlí v obci na Jihlavsku. Pochází z dvojčat, se svou sestrou Nelou se narodila o měsíc dříve. Jak uvedla maminka Eva Mezerová, Leonka trpí velmi vzácným genetickým onemocněním zvaným Kabuki syndrom. To vyžaduje nepřetržitou péči.

Nedělního Dne proti úložišti v Dolní Cerekvi na Jihlavsku se zúčastnilo asi 50 lidí, kteří se sešli k otvírání Černé studánky v lese pod…

Na více místech republiky se během tohoto víkendu konala každoroční akce Den proti úložišti. Sklad vyhořelého paliva byl ústředním tématem dnes po obědě také v lokalitě Hrádek, která se nachází na Jihlavsku. Mottem letošního setkání bylo otvírání studánek bez vrtání.

Dnešního Dne proti úložišti v Dolní Cerekvi na Jihlavsku se zúčastnilo asi 50 lidí, kteří se sešli k otvírání Černé studánky v lese pod Přední skálou. Lokalita patří mezi čtyři místa, s nimiž Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) pracuje pro umístění hlubinného úložiště. Obyvatelé záměr dlouhodobě odmítají. Letošní podtitul akce zněl Otevírání studánek bez vrtání, protože právě blízko místa akce má být hlubinný vrt, řekl ČTK starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák (nestraník).

Další titul z řady svých tematických angažovaných inscenací odehrál v sobotu 28. března, a poté v jediné repríze 11. dubna, dolnocerekvický ochotnický spolek Roztoč kolektiv. S využitím motivů předlohy Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník a rodinné historie místní rodiny Kovářových uvedl autorskou hru Nikola Šuhaj a Ivan spisovatel. Roztoč kolektiv se ve svých občasných inscenacích vždy vyjadřuje k aktuálním tématům. V minulosti se zabýval např. uvažovanou stavbou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva na Čeřínku. V inscenaci Mezi námi hřbitovy zase v roce 2022 komentoval místní vztahová témata. Připravil také sérii scének u příležitosti výročí 800 let od založení obce. Jak uvedl spolurežisér Roztoč kolektivu, výtvarník a pedagog SUPŠ Jihlava - Helenín Petr Kovář, všechny hry se soubor snaží dělat tak, že čerpají z historie a zároveň se do nich promítají dnešní děje a témata. V aktuální inscenaci přenesl soubor publikum na Podkarpatskou Ukrajinu. Novinku připravoval během pondělních zkoušek od loňského listopadu. Finální scénář vytvořil Petr Kovář rozpracováním původního námětu a scénáře svého otce Pavla Kováře. Režie se ujali manželé Petr a Marta Kovářovi. Loupežník a vrah? V úvodním slově k představení o loupežníkovi Šuhajovi oslovil publikum scenárista a spolurežisér Petr Kovář. „Myslím si…, že znáte příběh o mladém muži, který odmítl bojovat v armádě, dezertoval, a pak se toulal po kopcích nad svým rodným bydlištěm, nad Koločavou, loupil a vraždil… Možná si pamatujete, že se seznámil s krásnou Eržikou, zamiloval se do ní, a že ta krásná Eržika si pak vzala četníka, který toho Nikolu Šuhaje naháněl po těch kopcích…,“ oslovil diváky při premiéře. Jak připomněl, právě tak máme tenhle příběh v představách: „Ale jaký byl ten Nikola Šuhaj? Kdo vlastně byl? Byl to kriminálník, jak o něm psal dobový tisk? Nebo to byla oběť systému? Protože když nechcete bojovat, jste pacifista, vrátíte se domů, tam na ty chotáry, kde můžete jenom živořit, tak ono moc cest není, že jo? Anebo to byl prostě člověk, který toužil být svobodný a jít si zkrátka svojí vlastní cestou?“ Odpovědi na takové otázky jsou podle Kováře na nás. „Vy rozhodujete o tom, jestli to byl hodný zbojník, anebo zlý bandita. A je to neuvěřitelné, protože máme víc než sto let poté, co se tyhle události staly, a přesto vy si teď můžete říct, kdo to byl,“ obrátil se k publiku. Takto podle Kováře přistupujeme i ke spoustě dalších věcí. Důvodem pro uvedení představení by tedy podle jeho slov mohly být zmíněné otázky, anebo „probíhající hrůzostrašný konflikt, který rozpoutalo Rusko na území Ukrajiny a který trvá už více než čtyři roky.“ Díra v historii Přesto byla podle Petra Kováře základním impulsem pro uvedení představení především díra v historii: „Ani spisovatel Ivan Olbracht, ani dramatik Milan Uhde totiž do příběhu o Nikolu Šuhajovi nezařadili mého pradědečka. My přitom víme, že tam byl,“ vysvětlil divákům. Jaroslava Matějku z Dolní Cerekve podle něho řada místních pamětníků znala. Byl československý legionář v Rusku a posléze četník, a jako takový byl na Podkarpatí povolán, aby zbojníka chytal. Publikum tak má podle režiséra jedinečnou příležitost konečně zhlédnout příběh o Šuhajovi podle skutečných událostí, jak je zaznamenali a zpracovali vnuk a pravnuk přímého účastníka. Četník z Dolní Cerekve měl dokonce přímo přispět k legendě o nepolapitelnosti zbojníka. Pravdivá je podle scenáristů historka, kdy J. Matějka při jednom zátahu zakopl o dřeváky na zápraží chalupy a hlukem varoval Nikolu, který stihl utéct oknem. Jak připomíná Petr Kovář, skutečný kriminální případ o loupežníkovi, který i vraždil, zpracoval spis

Ochotnický spolek Roztoč kolektiv v Dolní Cerekvi uvede v sobotu 11. dubna od 18.30 hodin v místním Kulturním domě jedinou reprízu své nedávno premiérované inscenace Nikola Šuhaj a Ivan spisovatel. Premiéru autorské hry, nastudované podle předlohy Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník a motivů z rodinné historie místní rodiny Kovářových, uvedl soubor v premiéře 28. března. Scénář vytvořil Petr Kovář rozpracováním původního námětu a scénáře svého otce Pavla Kováře. Scenáristé přitom vyšli ze vzpomínek svého děda, respektive praděda Jaroslava Matějky, který se jako četník účastnil akce proti loupežníku Nikolovi Šuhajovi (1898 - 1921) na Podkarpatské Ukrajině. Jejich předek je také jednou z postav inscenace, kterou režírovali Petr a Marta Kovářovi. Divadelníci ve své hře zkoumají možné různé pohledy na obecně zažitou „pravdu“. Inscenace přináší variantní pohledy na konkrétní události a zkoumá, zda byl vojenský dezertér Nikola Šuhaj kriminálníkem a vrahem, jak o něm psal dobový tisk, anebo spíše obětí systému. Odpovědi jsou podle Kováře na nás, my rozhodujeme, zda byl hodný zbojník, anebo zlý bandita. To platí i v pohledu na ostatní dění a otázky našeho světa. Důvodem pro uvedení představení by tak podle scenáristy mohly být takovéto otázky, anebo „probíhající hrůzostrašný konflikt, který rozpoutalo Rusko na území Ukrajiny.“ Svá představení uvádí Roztoč kolektiv často v jediném termínu. Tentokrát se soubor rozhodl uvést také reprízu. Naváže na ni možnost neformální besedy nad tématem. Reportáž z inscenace Nikola Šuhaj a Ivan spisovatel přineseme v JL.

Před námi je prodloužený víkend, který se ponese v duchu Velikonoc. Těmto významným křesťanským svátkům je uzpůsobená i řada kulturních akcí. Jihlavská Drbna přináší pozvánku na čtyři události, které se konají na Jihlavsku.

První dubnový den i letos nabídl řadu aprílových žertů, přičemž pozadu nezůstaly ani různé instituce či radnice na Jihlavsku. Přinášíme výběr těch nejpovedenějších.

Zaplněný sál kulturního domu v Dolní Cerekvi sledoval v sobotu večer premiéru nové autorské inscenace tamního spolku Roztoč kolektiv, představení Nikola Šuhaj a Ivan spisovatel. Autoři scénáře, otec a syn Pavel a Petr Kovářovi, vycházeli z rodinné zkušenosti, když jejich předek, legionář Jaroslav Matějka, byl jedním z žandárů, kteří na Podkarpatské Rusi pronásledovali zběha a loupežníka Nikolu Šuhaje. Inscenace v režii Marty a Petra Kovářových sledovala dnes velmi aktuální téma různých názorových pohledů na tutéž událost. U diváků sklidila velký potlesk. Reportáž z premiéry přineseme v JL. Na snímku scéna Nikoly a jedné z Eržik při sobotní premiéře. Titulní dvojroli ztvárnil Zbyněk Dvořák.

Úložiště jaderného odpadu, větrný park a ještě dálnice – to vše by v příštích letech mohlo vzniknout ve stejné lokalitě u Dolní Cerekve na Jihlavsku. Starosta návrhu trasy rozumí, vidí ale celou řadu negativ.

Pracovní týden je u svého konce a před námi je zasloužený víkend. Organizátoři akcí na Jihlavsku zvou na akce, z nichž si určitě každý vybere. V Jihlavě se bude koncertovat i tančit na zcela novém plese. V plánu je i masopust a pochod, který připomene jednu významnou událost z historie Jihlavy. Jihlavská Drbna vybrala čtyři nejzajímavější akce.

Začátek ledna je v naší zemi každoročně spojovaný s největší dobrovolnickou sbírkou – s Tříkrálovou sbírkou. Ta se konala také v Kraji Vysočina. Řada obcí v tomto roce přepsala rekord, což značí, že lidé jsou rok od roku štědřejší. Spokojeni jsou také starostové tří Cerekví na Vysočině – tedy Horní, Dolní a Nové Cerekve.

Zanedlouho bude zahájena rekonstrukce vlakového nádraží v Batelově. JL informaci potvrdil investor stavby, kterým je Správa železnic (SŽ). „Rekonstrukci stanice Batelov bychom chtěli zahájit na začátku příštího roku, práce pak potrvají do druhé poloviny roku 2027,“ sdělil na dotaz JL mluvčí SŽ Dušan Gavenda. Martina Městecká jezdí občas z Batelova do Jihlavy vlakem. Na zrekonstruovanou stanici se moc těší. „Už je na čase, aby se nádraží dočkalo modernizace. Doufám, že to přinese větší komfort pro cestující a že se stane důstojnou vstupní branou do našeho městečka,“ řekla JL Městecká. Celkové náklady na rekonstrukci mluvčí SŽ odhadl na 1,2 miliardy korun s tím, že část peněz pokryje dotace z EU. Gavenda podotkl, že předmětem zakázky není jen samotná rekonstrukce nádraží v Batelově. „Ale také zřízení dálkového ovládání výhybny Spělov a dále vybudování zcela nové zastávky Horní Cerekev město, v blízkosti přejezdu s Havlíčkovou ulicí,“ navázal mluvčí. Doplnil, že celkovou rekonstrukcí projde také zastávka v Dolní Cerekvi. Zde má dojít k prodloužení nástupiště a jeho přizpůsobení, aby u něho mohly zastavovat vlaky dálkové dopravy. Nová stanice Horní Cerekev město má sloužit jako zastávka pro regionální vlaky. Práce za provozu Podle starostky Batelova Lenky Charvátové (KDU-ČSL) mají přípravné práce začít od února za plného provozu. „V roce 2027 pak bude probíhat hlavní výstavba, kdy dojde k omezení provozu a všechny vlaky osobní dopravy budou nahrazeny autobusy,“ přiblížila na dotaz JL starostka. Práce se částečně dotknou i necestující veřejnosti. Mezi ně bude patřit především regulace provozu na přejezdech. Limitován má být také pohyb osob během stavby v části zámeckého parku, která kopíruje železniční stanici. „Každá stavba s sebou nese určitá omezení, proto bude nutná trpělivost. Cílem je ovšem zlepšit a zjednodušit veřejnou dopravu, takže věřím, že po dokončení stavby budeme všichni spokojení,“ uzavřela Charvátová. Budova je v pořádku Podle dostupných údajů byl provoz na nádraží v Batelově zahájen v roce 1887. Někdy z této doby pochází historická výpravní budova, která stále funguje. Na rozdíl od historické budovy na městském nádraží, která padla k zemi, chce SŽ tu v Batelově zachovat. Vzniknout by v ní měl pouze nový přístavek. „Nádražní budova v Batelově nevyžaduje žádné větší stavební zásahy. Vznikne zde pouze technologická místnost pro sdělovací zařízení,“ ubezpečila SŽ ve svém komentáři k projektu. Podle SŽ dostane nádraží v Batelově dvě nová nástupiště. Na ně má vést bezbariérový přístup z nově vybudovaného podchodu. „Přístup do podchodu bude pomocí šikmého chodníku z prostoru před nádražní budovou, vyústění na druhé straně kolejiště naváže na stávající zpevněnou cestu,“ uvádí SŽ v projektu. SŽ si od akce slibují výrazné zvýšení komfortu pro cestující, spolehlivé provozování drážní dopravy a bezpečnost pohybu cestujících. V rámci prací má dojít k rekonstrukci tří mostů. Před nádražní budovou je naplánována dvě nová parkoviště a stanoviště autobusů. Ve výhybně Spělov pak vznikne nová budova pro umístění technologií. Obratiště i pro VDV Součástí prací je i realizace obratiště, na něž se bude finančně podílet kraj. Krajští zastupitelé to jednomyslně schválili na svém letos posledním prosincovém jednání. Náměstek vysočinského hejtmana Vladimír Novotný (SOCDEM) k bodu mimo jiné řekl, že kraj obratiště potřebuje pro autobusy, které pro něj jezdí v závazku Veřejné dopravy Vysočiny (VDV). „Domluvili jsme se na tom, že se budeme podílet příspěvkem na tom, abychom připravili toto obratiště. Obec dá pozemky a stane se jeho budoucím provozovatelem,“ upřesnil náměstek. Kra

První den roku 1981, tedy přesně před 45 lety, se v jihlavské porodnici narodilo pět miminek. Michal, Martina, Marek, Jan a Miroslav. Společně vstoupili do nového roku, společně začali život. Po letech se znovu setkali - z celé party „novoročních dětí“ přijali pozvání do redakce JL Michal Pytlík z Polné a Martina Konířová se svou maminkou Bohuslavou Syrovátkovou z Dolní Cerekve. „Novoroční děti“ jsme si vyzpovídali a samozřejmě jsme je zachytili i na fotografii. Setkání proběhlo v přátelské atmosféře a nechyběly vzpomínky ani úsměvy. Dvojice se potkala poprvé od svého pobytu v porodnici. „Je zvláštní si uvědomit, že jsme přišli na svět ve stejný den, na stejném místě,“ shodli se Michal s Martinou. Každý z nich se během let samozřejmě vydal jinou životní cestou, přesto je spojuje datum narození a místo, kde jejich příběh začal. Michal i Martina se shodují, že narodit se prvního ledna není nic moc. Oslava jejich narozenin se vždy spojí s vánočními svátky nebo se silvestrem. „Jsme prostě ošizení,“ přiznávají s nadhledem. S úsměvem dodávají, že s rostoucím věkem si ale z toho nic nedělají. „Slaví se silvestr a po půlnoci nám kromě přání do nového roku chodí zprávy, s přáním k narozeninám,“ referují. V obou rodinách dle predikcí lékařů s miminky počítali už na silvestra. Paní Syrovátková si stihla ještě dát doma novoroční přípitek, manžel ji odvezl do porodnice kolem šesté hodiny. Paní Pytlíková už byla v tu dobu v nemocnici. Michal přišel na svět jako první, v čase 1.20 ho porodila maminka Libuše. Vážil 4300 gramů a měřil 53 cm. Následovala ho Martina (3400 g, 50 cm) v porodním čase 8.10. Během prvního dne roku 1981 dle zprávy z 6. ledna 1981 v tehdejší Jiskře na svět v jihlavské porodnici vykoukli ještě tři kluci – Marek Ivany Tomicové z Malého Beranova, Jan Dany Hejskové z Jihlavy a Miroslav Libuše Maxové z Jihlavy. „Všechny jsme se sešly na jednom pokoji a postupně jsme se seznámily. Byl to zvláštní pocit. Pět miminek v jeden den,“ přiznává paní Syrovátková, pro kterou byla Martina druhým dítětem. Doma na sestřičku čekal brácha. U Pytlíků se na malého brášku těšily dvě starší sestry. Paní Syrovátková vzpomíná, že s bříškem zvládla připravit rodině Vánoce. „Nešetřila jsem se do poslední chvíle. Zvládla jsem i mytí oken, vytírání podlahy, cukroví…,“ líčí a dodává, že na pokoji s ostatními maminkami vzpomínaly, jak se mají jejich partneři doma, jestli zvládají domácnost… Porody byly v dobách minulých totiž bez přítomnosti mužů. Tatínek viděl své miminko až „po akci“, když mu ho maminka v případě jihlavské staré nemocnice ukázala přes sklo na schodech. „A co jsme si pro naše miminka přály? Tak aby byla zdravá, vyrůstala v klidu, míru. To si myslím, že si přeje každá žena v jakékoli době,“ reaguje paní Syrovátková. Michal i Martina vzpomínají, že doba jejich dětství byla krásná. Život v menších obcích jim oběma dával možnost lumpačit a prožívat dobrodružství, o kterých dnešní děti už ani nemají potuchy. „Bohužel dnešní svět mladých je jen o počítačích a mobilech. Ale jak by se to dalo změnit?“ pokládají si otázku čerství pětačtyřicátníci. Oba jsou už sami rodiči. Martina má dvě dcery, Michal taktéž a ještě syna. Setkání prvních dětí z jihlavské porodnice roku 1981 se stalo milou připomínkou toho, jak čas plyne a jak nečekaná spojení může život přinést. Redakce děkuje všem zúčastněným za to, že přišli, a přeje jim mnoho dalších úspěšných let. „Právě na nás je vidět, že čas nezastavíte. Jde dál a je důležité si z ničeho nedělat nervy. Berte život takový, jaký je,“ vzkazují čtenářům JL první miminka roku 1981 Michal a Martina.

Betlémské světlo o víkendu dorazilo do Jihlavy. Na Hlavním nádraží si ho v sobotu dopoledne od svých brněnských kolegů převzali místní skauti. Vlak z Havlíčkova Brodu dorazil na stanici s menším zpožděním, tam na něj kromě připravených skautů čekala i menší skupina zájemců s vlastními lucernami, kteří si chtěli plamen z Betléma donést do svých domovů už z nádraží. Předání proběhlo bleskově, ani ne za minutu už souprava pokračovala dál směrem na Třešť, Telč až do Slavonic. Každý, kdo by si chtěl světlo také připálit a odnést, bude mít tuto možnost 22. a 23. prosince na trzích na Masarykově náměstí v Jihlavě, kde budou skauti rozdávat plamen od 13 do 20 hodin. Na Štědrý den pak bude světlo k dispozici od 8 do 12 hodin v kostele sv. Jakuba. Už 20. prosince od 10 do 22 hodin si pak mohou světlo odnést lidé v Dolní Cerekvi od kostela sv. Maří Magdalény. V Kamenici budou skauti rozdávat nejen betlémské světlo, ale i vánoční punč 23. prosince od 18 do 20 hodin. V Telči na náměstí u indiánského tee-pee bude světlo k mání 23. prosince od 15 do 18 hodin. Ve stejný den si zájemci budou moci plamen připálit pod vánočním stromem v Brtnici v rámci vystoupení zdejší Hudební školy, které začíná v 17 hodin. Z kostela sv. Jakuba ve Vílanci bude možné si betlémský oheň odnést 23. prosince od 15 do 19. Na Štědrý den bude betlémské světlo možné získat na několika místech. V kostele v Lukách nad Jihlavou od 9 do 11, v Polné v chrámu Nanebevzetí Panny Marie od 15 do 17 a v Třešti v rámci programu živého betlému na náměstí od 13.00 do 13.45.

Betlémský plamen dovezou i letos do Jihlavy brněnští skauti. Vlak s delegací přijede na hlavní nádraží v sobotu 13. prosince v 10.22, v 10.31 pak bude Betlémské světlo k dispozici i na stanici Staré Hory. Světlo z palestinského Betléma symbolizující mír, lásku, naději a přátelství cestuje každoročně nejdříve letecky do Rakouska, odkud ho delegace skautů z celé Evropy následně rozvážejí do svých zemí. Betlémský plamen na nádraží v Jihlavě převezmou skauti ze střediska Divočáci. Kdo má zájem si Betlémské světlo odnést na svátky domů, zastihne je při rozdávání 22. a 23. prosince od 13 do 20 hodin během trhů na Masarykově náměstí. Na Štědrý den 24. prosince pak budou světlo distribuovat skauti střediska Zvon od 8 do 12 hodin v kostele sv. Jakuba. Oficiální možnost připálit si Betlémské světlo budou mít také lidé v Telči, Dolní Cerekvi nebo Batelově. Mapu s harmonogramem rozvozu i rozdávání světla je možné dohledat na webu betlemskesvetlo.cz

Řada obcí dnes slavnostně rozsvítila vánoční stromy a také výzdobu. Nejinak tomu bylo před několika málo minutami v Dolní Cerekvi na Jihlavsku. Zde každý rok stojí stromek na prostranství na kostelem. Vánoční atmosféru tady už osmým rokem dokresluje betlém v životní velikosti, kam postupně přidávají postavy studenti helenínské umělecké školy.