Jihlavské listy

Hned dvě tragické nehody orámovaly statistiku dopravní nehodovosti napříč Vysočinou za celý minulý týden. Nejprve řidič osobního vozu nepřežil tragickou nehodu na Pelhřimovsku, když minulý týden v úterý krátce před polednem u Žirovnice vyjel mimo vozovku a narazil do stromu. Přesná příčina fatálního nárazu, který si vyžádal zásah všech složek integrovaného záchranného systému, je předmětem policejního vyšetřování. Druhá nehoda s fatálními následky se stala minulý týden v pátek dopoledne na silnici u Štoků na Havlíčkobrodsku. Hlavní tah z Jihlavy na Havlíčkův Brod ochromila mimořádně závažná dopravní nehoda. Po čelním střetu dvou nákladních automobilů vypukl požár, přičemž oba řidiči utrpěli zranění neslučitelná se životem a zemřeli přímo na místě tragédie. Frekventovaná silnice I/38 musela být kvůli odstraňování následků a vyšetřování kompletně uzavřena. K těžké havárii došlo přibližně dvacet minut po desáté hodině dopoledne. Dva protijedoucí kamiony se z dosud nezjištěných příčin střetly v plné rychlosti. Následky kolize byly devastující, protože bezprostředně po silném nárazu začala obě nákladní vozidla okamžitě hořet. Na místo vyrazily všechny složky integrovaného záchranného systému včetně hasičů a záchranářů, řidičům uvnitř kabin už ale nedokázal nikdo pomoci. „Oba šoféři zemřeli na místě,“ sdělila policejní komisařka Jana Kroutilová. Zásah záchranářů, hašení požáru a následné vyšetřování kompletně zablokovalo dopravu na klíčové dopravní tepně Vysočiny na několik hodin. Policisté ihned uzavřeli úsek kolem Štoků a začali odklánět dopravu. Plně obnovit provoz se podařilo až po šesté hodině večer. Přesné příčiny nehody jsou nyní předmětem probíhajícího vyšetřování.

Čtenář, který se podepsal jako pan Ondřej z Jihlavy (celé jméno je redakci JL známé), nám zaslal dopis, v němž tvrdě zkritizoval stav Jihlavy a její politické představitele. Citujeme zde redakcí vybrané části dopisu. „Nelze si nevšimnout, že jihlavský občan je jaksi na okraji zájmu místní radnice. To, co vítězí, i když se to tak neprezentuje, je hon za finančními prostředky,“ napsal například pan Ondřej. Kritizoval nedostatek odpadkových košů v některých místech Jihlavy i různé bezpečnostní prvky, jako například ostrůvky nebo zpomalovací retardéry nebo zastávky MHD: „Pojďme se podívat na ostrůvek u Domu kultury. Všimli jste si, že na ten ostrůvek navazuje odbočovací pruh, do kterého se, pokud ve městě nejedete 15 km/h, nemáte šanci vejít? Na daném místě přibyla zastávka MHD, a pokud nemáte helikoptéru, tak je celá silnice díky zastávce v křižovatce zcela neprůjezdná. Jsou potřeba dvě zastávky ve stejném směru tři metry od sebe? Dalším moc hezkým bezpečnostním prvkem je ostrůvek u blázince, kde začíná Brněnský most. Opravdu tam někdo umístil zastávku hned za tento ostrůvek? Co když některý tranzitní návštěvník tuto překážku přehlédne a tento ostrůvek nasměruje auto rovnou na zastávku s lidmi?“ Pustil se i do pěší zóny u náměstí, která je podle něho nyní průjezdná křížem krážem: „Provoz v pěší zóně dennodenně ohrožuje chodce užívající historicky nejhodnotnější budovy. Z pěší zóny se stal dopravní uzel. Jen pohled na auta, která mnohdy nezpomalují a do zatáček se nedívají, přináší mnoho skutečně nebezpečných situací.“ Navrhl i řešení: „Co třeba se vrátit k průjezdu do pěší zóny z Palackého ulice a náměstí přes sloupek pro rezidenty? Ono město Jihlava totiž nebylo vymyšleno tak, aby se pěší zóny projížděly zleva doprava a kvůli zcela ,chytrým´ jednosměrkám se musely jednotlivé bloky bez respektu k pěším celé objíždět. V Jihlavě přes náměstí totiž vede hlavní silnice, takže není potřeba projíždět pěší zónou.“ Kritizoval dále systém místních represí a modré zóny i dočasná parkovací místa. Parkovné placené v novém systému parkování označil za výpalné. Upozornil i na to, že monitorovací auto dohlížející na parkování něco stojí. Stejně tak i úředníci vyřizující pokuty.

V nedávno skončeném školním roce měli opětovně žáci 3. tříd základních škol z celého Kraje Vysočina možnost zúčastnit se výtvarné soutěže, která je tematicky zaměřená na rizika a prevenci dětských úrazů, používání ochranných pomůcek, poskytování první pomoci a na propagaci zdravého životního stylu. Letos se soutěž uskutečnila, s jedinou přestávkou v době covidové pandemie, již popatnácté v řadě. Soutěž, kterou organizoval zapsaný spolek Zdravá Vysočina a financoval Kraj Vysočina, je součástí široce pojatého Programu prevence dětských úrazů. Letošní ročník s sebou přinesl opět velmi potěšující účast žáků i škol, celkem se do výtvarné soutěže zapojilo 616 dětí z 49 základních škol a hodnoceno bylo 622 výtvarných prací, většina z nich byla malovaných, nechyběly však ani práce prostorové, kresby na tričkách apod. Sedmičlenná odborná porota vybrala patnáct nejlepších prací, které byly odměněny hodnotnými cenami. Nejlépe si ze všech zúčastněných škol vedla Základní škola ve Velké Bíteši z ulice Sadová 579. Její žáci získali plnou třetinu ze všech oceněných prací. Hlavní cenu, finanční příspěvek na nové jízdní kolo, získal Vojtěch Pluháček. Druhé místo v soutěž získal Jan Solař z téže základní školy a třetí místo pak Ela Dvořáková ze ZŠ a MŠ v Herálci na Havlíčkobrodsku. Ceny společně s diplomy předali zástupci organizátorů soutěže vítěznému Vojtěchovi a dalším oceněným autorům ze základní školy ve Velké Bíteši přímo v jejich škole v závěru školního roku za účasti spolužáků a učitelů. Úrazy u dětí a mládeže stále představují značný zdravotní problém, patří stále k nejčastějším příčinám absencí ve školách a jsou u dětí a mládeže dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. V jejich důsledku zemře každoročně v ČR více než stovka dětí a mladistvých a další tisíce dětí jsou kvůli úrazům hospitalizovány a mnohé z nich mají po úraze trvalé následky. Proto dovednosti, návyky a zkušenosti, které děti v tomto Programu a výtvarné soutěži získávají, a které jim v předcházení úrazů pomáhají, jsou pro ně nesmírně důležité a přínosné. Organizátoři výtvarné soutěže proto i touto cestou děkují všem žákům i školám za jejich účast v této velmi důležité aktivitě.

Číslice 13 je pro jedny nešťastnou a pro jiné šťastnou. Pro letošek ji budou mít řidiči spojenou se začátkem velkých letních komplikací na silnicích v Jihlavě. V pondělí 13. července totiž vypukne rekonstrukce průtahu Jihlavou. Akci realizuje Krajská správa a údržba silnic Vysočiny (KSÚSV). Ta po dokončení prací předá komunikace městu. Kvůli tomu nebude možné skoro měsíc projet přímo Brněnskou ulicí od Cityparku k Tescu. Práce začnou na jedné z nejfrekventovanějších částí vedoucí napříč Jihlavou. Půjde o úsek od Znojemské ulice kolem Cityparku až k výjezdu do jihlavské zoo. A to způsobí řidičům značné dopravní komplikace. Na sociálních sítích rezonuje diskuse, jak to bude s objízdnými trasami. Ty se v době uzávěrky JL teprve ladily. Náměstek ředitele KSÚSV Tomáš Mátl JL sdělil, že žádost byla podána. „Rozhodnutí bude vydáno tak, aby se v pondělí 13. 7. mohlo začít. Objízdné trasy budou po obchvatu a po silnicích II. a III. třídy,“ řekl obecně náměstek. Upřesnil, že uzavřený bude úsek od křižovatky u Cityparku až k zoo. „Pracovní spára bude hned za přechodem pro pěší u Cityparku, který zůstane zachován. Vyfrézované to bude až k odbočení do zoologické zahrady,“ pokračoval Mátl. Více v tištěném vydání JL s datem 10. 7.

Zapalovač, suchá tráva a nebezpečná touha po adrenalinu. Kriminalisté dopadli sériového žháře (24), který čelí obvinění, že na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska založil celkem 12 požárů. Mladý muž plameny nejen záměrně rozdmýchával, ale sám je pak pomáhal i hasit. Kriminalisté ho zadrželi přímo na koupališti v Třešti, a to v druhé polovině předminulého týdne. I tam měl u sebe plynový zapalovač. V případě prokázání viny mu u Okresního soudu v Jihlavě hrozí za zločin obecného ohrožení až osmileté vězení. Kombinace obyčejného zapalovače a suché trávy rozpoutávala nekontrolovaně se šířící oheň, který postupně pohlcoval mýtiny, lesy, oplocenky, ale také seník a ještě také jeden opuštěný objekt. Škody, které za sebou zanechával, vznikaly veliké a stejně tak představovaly podle policejní komisařky Jany Kroutilové značné riziko pro široké okolí. Po zadržení skončil na policejním oddělení v Jihlavě v cele. „Od loňského jara založil ve 12 případech požár. Nejčastěji zapálil suchou trávu, poté místo okamžitě opustil a oheň se nekontrolovaně rozšířil do okolí. Zaměřil se zejména na lokalitu Cejle – Hutě, dále založil požár u obcí Bezděčín, Rohozná, Vyskytná nad Jihlavou, Zbilidy a také u Řeženčic na Pelhřimovsku,“ sdělil šéf jihlavských kriminalistů Jakub Pivoňka. Obviněný na tato místa jezdil autem nebo na kole. Někdy vzniklý požár způsobil škodu za desítky tisíc korun, v dalších případech se škody pohybovaly ve statisících. U Vyskytné nad Jihlavou zničil oheň přes deset hektarů lesa a škoda tam přesáhla dva miliony korun. K nejzávažnějšímu případu došlo vloni v říjnu v Dušejově. Muž v obci zapálil seník, způsobil požár budovy s uskladněným senem a škoda vznikla v řádu milionů korun. V kamenolomu Boršov se zase stal jeho cílem opuštěný objekt. Poslední požár založil předminulý týden kolem jedné hodiny odpoledne a ještě ten den ho kriminalisté zadrželi. „Zakládání požárů bylo pro muže hlavně zdrojem adrenalinu, velmi rád sledoval oheň a sám následně vzniklé požáry pomáhal hasit,“ sdělila policejní komisařka Jana Kroutilová. Obviněný je stíhaný na svobodě. Před propuštěním ze zadržení byl poučen o vazebních důvodech. Celý případ kriminalisté dále vyšetřují.

Jihlavský hudební interpret Petr Streichsbier alias Pett Berris v nedávné době vydal nový singl Playlist, který se objevil ve vysílání hudební televize Óčko. V novém singlu s videoklipem zachycuje šestadvacetiletý Berris dle svých slov pocity generace žijící v neustálém pohybu, tlaku a informačním přetížení. „Je to skladba o hledání krátkého klidu uprostřed chaosu. O nočních jízdách autem, prázdných ulicích a hudbě, která dokáže alespoň na chvíli přehlušit starosti, očekávání a nekonečný koloběh každodenního života,“ popisuje raper. Hudba je důležitou součástí života Petta Berrise už od dětství. K jejímu poslouchání se ale připojila také potřeba tvořit. „Psaní textů pro mě bylo způsobem, jak ze sebe dostat myšlenky, emoce a věci, které prožívám já i moje generace. Dodnes mě na tom nejvíc baví právě skládání písní a hledání způsobů, jak obyčejné životní situace převést do hudby,“ vysvětluje Berris. Jeho hudba spojuje moderní rap s melodickými prvky, přičemž autor avizuje, že důraz ve svých písních klade především na obsah, atmosféru a skutečné životní situace. Na svých písních spolupracoval už s několika významnými jmény české rapové scény – s jihlavskými Pio Squad nebo s Ironkapem. Mladý hudebník pečlivě sleduje také tvorbu svých kolegů z Vysočiny, mezi nimiž zmiňuje například Poetiku, Like-It nebo Highland. Ze zahraničních interpretů se pak inspiruje hudbou Travise Scotta nebo Future. Zároveň však upozorňuje, že se vždy snaží hledat vlastní cestu a svůj specifický zvuk. Píseň Playlist má v budoucnu následovat několik dalších singlů, které už má jihlavský raper rozpracované: „Mým cílem je vydávat hudbu pravidelně a posouvat každý další projekt zase o krok dál.“

Až fotbalisté TJ Sokol Bedřichov kopnou 8. srpna do balonu, bude to historický okamžik. Klub existuje 104 let, ale vůbec poprvé se jeho A-tým představí ve 4. Moravskoslezské lize (divizi), do které postoupil coby krajský vicemistr. „Já osobně jsem na ´Bedru´ od pěti let a hrát divizi bylo dlouhodobě naším snem. Půjdeme si to užít,“ řekl oddílový místopředseda Karel Jambor. Jihlavané absolvují premiéru na domácím stadionu proti Znojmu. Krátký čas na rozhodnutí Bedřichov nakročil směrem 4. liga již v podzimní části uplynulého ročníku, v níž se stal vysočinským půlmistrem. V jarních dostizích o krajskou korunu ovšem poztrácel důležité body a finišoval na druhém místě. Ještě před úplným koncem sezony nicméně Jihlavané tušili, že cesta nahoru povede i přes stříbrnou příčku… Mistrovská Nová Ves u Nového Města na Moravě neměla o historický postup zájem (nesplnila by předepsané podmínky), a tak byla vstupenka do republikové soutěže nabídnuta druhému v pořadí. Bedřichov ji akceptoval. Jedinečnou příležitost si logicky nemohl nechat ujít. „Na rozhodnutí jsme měli krátký čas, pouhé dva dny. Klubové vedení zasedlo a jednohlasně jsme se shodli na tom, že divizi vyzkoušíme. Hráli jsme ji v žákovské i dorostenecké kategorii, takže víme, co taková soutěž obnáší po ekonomické i sportovní stránce, a jsme na to připraveni,“ avizoval Karel Jambor. Fotbalová Popelka Ambice Jihlavanů pro 4. ligu je jasná a neměnná: udržet se. Každý soupeř bude na čistokrevného nováčka nahlížet optikou lehká tříbodová kořist. Záchrana bude cenným úspěchem. „Je nám jasné, jak obtížná zkouška nás čeká, ale my nemáme co ztratit. Přinejhorším se stane to, že příští sezonu budeme hrát opět krajský přebor,“ počítají Karel Jambor a spol. s rolí divizní fotbalové Popelky. V boji o udržení se Bedřichov hodlá opřít o brankáře Michala Lancmana z rakouského Raabs/Thaya. Jihlavský rodák chytal v nedávné minulosti Chance Národní ligu za FC Vysočina (17 utkání) a nabízí i třetiligové zkušenosti (43 zápasů). Další posilou je křídelník Martin Švaříček z Okříšek. Nejsou to poslední změny v kádru. Klub musí reagovat na odchody obránce Jana Chramosty a ofenzivních tahounů Romana Diviše s Jakubem Göthem do regionálních soutěží v Rakousku. „Ano, o nových tvářích jednáme, soupiska ještě není uzavřena,“ potvrdil Karel Jambor. Reálnou kvalitu a sílu obměněného týmu naznačí předkolo pohárového MOL Cupu (26. 7.), ve kterém Bedřichov přivítá na domácím trávníku Humpolec. * Domácí podzimní los Bedřichova – 2. kolo (8. 8.): Znojmo. 4. kolo (22. 8.): Havlíčkův Brod. 6. kolo (5. 9.): Bohunice. 8. kolo (19. 9.): Pelhřimov. 11. kolo (10. 10.): Kuřim. 13. kolo (24. 10.): Sparta Brno. Předehrávané 15. kolo (7. 11.): Žďár nad Sázavou.

Po loňské bídné sezoně doufají, že ta letošní bude na přírodním koupacím biotopu v Třešti, otevřeném v roce 2016, diametrálně odlišná. „Letos jsme otevírali v pátek 19. černa a do neděle minulého týdne prošlo branami našeho areálu už přes 5,5 tisíce lidí, takže zatím jsme maximálně spokojení, ale nechci to zakřiknout, protože loni byl start koupací sezony obdobný, ale pak přišel červenec, který se nepovedl,“ vrátil se o rok zpátky starosta Třeště Vladislav Hynk. Koupací areál provozuje město. Letos žádné zásadní úpravy před startem sezony neproběhly, vstupné zůstalo také stejné jako loni. Už teď mají na koupališti za sebou zatěžkávací zkoušku. Během minulého tropického víkendu si v součtu našlo na Malvíny cestu přes dva tisíce lidí. Historický rekord ale v 11. spuštěné sezoně nepřekonali. „Jsem rád, že se to zvládlo v pohodě. Kapacita parkoviště byla dostačující, a i když máme nějakou maximální kapacitu v jeden okamžik, tak se za sobotu ani neděli nestalo, že by někdo musel čekat před bránou, až někdo z návštěvníků z koupaliště odejde,“ popisuje starosta. Aby sezona podle něj byla úspěšná, na radnici mají spočítáno, že areál musí navštívit kolem 25 tisíc lidí. „Máme za sebou i sezony, kdy nedorazila ani polovina z tohoto počtu, a loňská sezona byla opravdu na draka,“ glosuje nepříznivé počasí během hlavních dvou letních měsíců. Na zdárný průběh každého dne, kdy je koupaliště otevřeno, dohlíží dva proškolení plavčíci a další se povolává do služby ve chvíli, kdy se podle předpovědi počasí dá očekávat, že na koupališti bude nával. V úterý měli službu Matěj Stoklasa a Lenka Bártů. Zatímco Matěj kroutí druhou sezonu, jeho kolegyně na koupališti v Třešti už působí o rok déle. „Primárně tu řešíme ošetření nějakých drobných úrazů, jako jsou odřeniny, spáleniny či bodnutí včelou. Pro nikoho do vody jsem ještě skákat nemusel, ale kolegové už takovou zkušenost za sebou mají,“ popisuje plavčík. Jeho kolegyně Lenka je na tom podobně. Matěj si váží toho, že i když o víkendu bylo tropické počasí a logicky tím pádem obří návštěvnost, že se návštěvníci chovali odpovědně a uvědoměle. „Ceníme si toho, že na sebe dávali pozor a nemuseli jsme řešit nic dramatického během služby,“ dodává. „Plavčíka opravdu nemůže dělat kdokoliv. Prochází pravidelným školením a ve středu ve spolupráci s hasiči jsme jim na koupališti připravili další školení přímo v praxi,“ sdělil Hynk s tím, že plavčíky brigádně v sezoně vykonávají studenti, kteří se do pozice vypracovali takzvaně od píky. „Máme plavčíky, kteří začínali na koupališti pracovat jako uklízeči a vypracovali se,“ oceňuje starosta. Přiznává, že podnikat s počasím není úplně jednoduché, stejně jako pro provozovatele občerstvení v areálu, který v letošní sezoně dohání ztrátu z té předchozí.

Opět po dvou letech připravila sedmnáctka členů sdružení pěstitelů bonsají Tlustá báze svoji další klubovou výstavu. Tentokrát měla pořadové číslo 16 a od pátku do neděle 19. - 21. června ji hostila nová aula jihlavské polytechniky.

Již za několik dní vypukne v Jihlavě na dva měsíce malé dopravní peklo spojené s opravami průtahu městem. Práce vypuknou již za několik dní. „Začínat by se mělo 13. července,“ oznámil JL Radovan Necid, ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny (KSÚSV), která práce zajišťuje. Postupně se budou opravovat komunikace od benzinové stanice ONO přes Hradební a Brněnskou ulici až k Helenínu. Opravené komunikace, které mají stát přes 40 milionů korun, poté kraj předá městu. Podle náměstka ředitele KSÚSV Tomáše Mátla jimi vybraný zhotovitel vyřizuje rozhodnutí, aby byly jasné termíny uzavírky. Stejně jako Necid i on předpokládá zahájení prací v pondělí 13. července. Ubezpečil, že se na tom shodli všichni zúčastnění. „Bude se začínat úplnou uzavírkou, která bude od křižovatky u Cityparku u Znojemského mostu až k zoologické zahradě. To bude první etapa na dva týdny,“ popsal Mátl. Objízdné trasy budou vytyčeny. Občané se s nimi budou moci seznámit například na: jihlava.cz/uzavirky. Ředitel KSÚSV Necid JL již dříve sdělil, že z oprav bude vyjmut nový Brněnský most, který před osmi lety prošel rekonstrukcí. „Potom bude druhá etapa na dva týdny, a ta bude až k Tescu. To znamená, že za ten první měsíc od 13. července zhruba do 9. srpna by měla být dokončená oprava tohoto úseku,“ pokračoval Mátl. Jak upozornil, kvůli stavebním pracím bude prvních 14 dní uzavřen sjezd do Cityparku. Centrum si bude muset na dva týdny zajistit náhradní přístup. Přestože se předpokládá konec prací 9. srpna, uzavírku si KSÚSV vyřídí o šest dní delší. Teprve se uvidí „Během první etapy se uvidí přesný rozsah prací. Uzavírka bude až do 15., abychom měli nějakou rezervu, kdyby se nepovedlo počasí nebo se něco může přihodit,“ vysvětlil náměstek ředitele KSÚSV. Zdůraznil, že tyto dvě etapy jsou jediné, co zatím ví přesně. Doplnil, že následovat by měla oprava úseku Žižkovy ulice od ONO ke krajskému úřadu. „Zároveň s uzavírkou od ONO poběží uzavírka od Tesca ve směru na Helenín k nové okružní křižovatce. To jsou práce, které by měly být dokončeny do konce srpna, aby se od září všude jezdilo,“ ujistil Mátl. Jak připustil, problematickou může být poslední etapa oprav od Štefánikova náměstí ke Zverimexu. „Pokud by se to tam časově nevešlo, tak se tato etapa bude realizovat až v říjnu, až se bude dělat ulice Znojemská,“ dodal Mátl.

Na střeše Horácké arény jsou nově k dispozici vyhlídkové plošiny, odkud je možné obdivovat panorama města a okolních kopců a polí pohledem do čtyř světových stran. Plošiny jsou umístěny v každém rohu arény, cesta k nim vede skrz vedlejší budovu a můstek, který ji spojuje se střechou. Nevelké konstrukce vyhlídek tvoří krátké kovové schůdky s třemi dřevěnými stupni a zábradlím. Pohled z nejvyššího stupně umožňuje shlédnout přes „bodlinatou“ hranu arény například do Tolstého ulice směrem k DKO, na křižovatku u pivovaru nebo do zelenajících se Smetanových sadů. Vyhlídky však nejsou umístěny až u okraje střechy, není tedy možné shlédnout přímo dolů před arénu. Vstup na ně je podle mluvčího arény Bedřicha Musila umožněn během otevírací doby fitcentra, tedy ve všední dny od 8 do 22 hodin a o víkendech od 9 do 21 hodin. Zpoplatněn je 30 korunami, stejně jako hodinový vstup na samotný ovál. „V tuto chvíli je systém nastavený tak, že si návštěvníci zakoupí vstup na recepci fitcentra. Zároveň už chystáme on-line možnost nákupu, která bude nezávislá na nákupu vstupu na běžecký ovál a bude přístupná na našem webu,“ uvedl Musil. Zájemci o návštěvu vyhlídek se proto dle mluvčího nemusí bát, že by se na střechu nedostali například z důvodu plného obsazení oválu nebo probíhající letní přípravy hokejistů Dukly. Po zaplacení vstupného vystoupá návštěvník z pátého patra, kde se nachází fitcentrum, až na úroveň střechy arény, přejde můstek a následně ho zaměstnanec fitcentra propustí na dálku vstupním turniketem na ovál. Vznik vyhlídek byl financován z peněz, kterými přispěli zakoupením panelů na fasádě budovy soukromí donátoři. Aréně se kromě nové atrakce pro místní i turisty dostalo také oficiálního uznání. V červnu získala titul Stavba roku Kraje Vysočina a zároveň byla zařazena mezi 25 nominovaných staveb letošní České ceny za architekturu, kterou vyhlašuje Česká komora architektů.

Na konci srpna chystá Vyskytná nad Jihlavou velkou slávu. Oslaví 800 let obce. K tomuto výročí již nyní starostka obce Hana Provázková s místostarostou Miroslavem Markem převzali model vyskytenského kostela sv. Vavřince. Vytvořil ho modelář Josef Přenosil z Pelhřimova, který v květnu předal svým příbuzným model domu ve Vyskytné nad Jihlavou, kde také vyrůstal. Právě tam se setkal se starostkou a nabídl se, že by mohl vytvořit model vyskytenského kostela. Uběhlo pár týdnů a model byl hotov. V sobotu 20. června jej slavnostně v místní hospodě předal obci. A k tomu překvapivě přidal model nedaleké kaple sv. Antonína, kterou má obec ve správě. „Na webu jsem na fotce uviděl krásnou kapličku, tak jsem si řekl, že ji taky udělám,“ vysvětlil další dar přítomným. Jak prozradil, kapličku měl hotovou asi za 14 dní. „Není na tom prakticky nic těžkého,“ řekl zkušený modelář, „je ze ´šedivky´, průmyslové kartonáže, kolega mi vozí zbytky z práce a takto ji recykluji,“ dodal s úsměvem. „Má můj velký obdiv, který začal už Přenosilovým modelem statku. Obdivuji jeho trpělivost a pečlivost,“ řekla na adresu modeláře starostka Provázková při převzetí. Oba modely požehnal kaplan Kamil Václav Sovadina. „Když se vystavují obrazy svatých, modely kostelů a kaplí k veřejné úctě, dělá se to proto, abychom měli před očima příklad těch, kdo následovali Krista celým svým životem,“ řekl. Oba modely dostaly také kmotra. Kmotrou kaple je starostka Provázková, kmotrou kostela místní občanka Renáta Skořepová. „Je to čest. Žijeme zde, z okna vidím přímo na kostel,“ sdělila kmotra Skořepová, která Přenosilovu práci dlouhodobě obdivuje: „Je to krásný koníček.“ Modelář ke každému modelu předal certifikát a také vysvětlil, proč je kmotrovství tak důležité. „Aby nad modelem neměl záštitu jen jeden člověk. O každém pohybu modelu by kmotr měl vědět.“ Pak se již přítomní mohli usadit u připraveného pohoštění a Josef Přenosil, který působí i jako muzikant a moderátor v rádiu, dokonce zazpíval píseň, kterou nazpíval s Luckou Bílou. Modelařina mu je ale asi stále na prvním místě. Při prohlížení si modelů totiž kaplan Kamil zmínil, že nedaleko v Plandrech je krásná kaple, která by stála také za vytvoření. „Už teď je to slíbený, opravdu ji udělám,“ potvrdil v průběhu setkání modelář Přenosil. Co by ještě rád zvěčnil? Prý starou nádražní budovu na jihlavském městském nádraží, která vzala s přestavbou nádraží za své. „Jenže mi schází fotografie zezadu budovy,“ říká Přenosil, který modely vytváří podle fotografií. Pokud by se takové snímky našly, mohla by Jihlava získat model staré nádražní budovy, která je už historií. Vyskytenské modely kostela a kaple budou vystavovány při různých příležitostech. Jak starostka uvedla, uvažuje se také o nějakém krytu z plexiskla, aby se nerozbily. Modely budou rozhodně vystaveny na konci srpna při třídenních velkých oslavách 800 let. Konat se zde má průvod v historických kostýmech, výstava, archivář Ladislav Vilímek píše o historii obce knihu a naplánovaná je řada dalších akcí. Do oslav je pod vedením místních žen ze Sboru pro občanské záležitosti zapojena spousta lidí z obce a širokého okolí. Unikátním počinem je pak divadlo o historii Vyskytné n/J, které již několik měsíců sepisují, vymýšlejí a zkouší. Zahrají si v něm kromě vyskytenských žen i někteří vyhlášení rantířovští ochotníci a pomocnou ruku podali také členové Horáckého divadla Jihlava Jakub Škrdla a Stanislav Gerstner, který celou hru režíruje.

Minulý čtvrtek byl jedním z mála jihlavských obyvatel, možná jediným, kteří fandili mexickým fotbalistům v utkání mistrovství světa proti Česku (výsledek 3:0). „Byly tři hodiny ráno, takže při gólech jsem křičel potichu, abych neměl problém se sousedy,“ usmívá se Kadosch Méndez. Rodilý Mexičan žije v Jihlavě pátým rokem. „Jsem tady hrozně moc spokojený. Čeština je obtížný jazyk, občas s ní bojuji, ale domluvím se,“ říká. Kadosch Méndez komunikuje v českém jazyce obstojně. Při povídání s redaktorem JL použil automatický překladač v mobilním telefonu jenom jednou, u slova náboženství. Konkrétně při otázce, jestli je fotbal pro Mexičany náboženstvím. „Ano, je. Děti ho hrají na ulici, stačí jim k tomu dva kamínky a míč. Fotbal je důležitou součástí naší kultury,“ potvrzuje. On sám tomuto sportu extra neholduje, což podle jeho slov není pro Mexičana normální, ovšem rád sleduje světový šampionát. „Je super, když se fanoušci různých klubů dají dohromady a společně fandí svojí zemi. Viděl jsem záběry, jak ve městě na monumentu oslavuje skoro 800 tisíc lídi. Bylo to wau, hodně emotivní okamžik,“ dojímá se. Kadosch Méndez pochází z Cancúnu. V lázeňském městě na jihovýchodě Mexika jednoho dne potkal svoji budoucí (aktuálně již bývalou) partnerku, která přijela do oblíbené turistické destinace z Jihlavy. „Bydleli jsme spolu deset let a máme dvě děti. Jenomže Cancún není úplně vhodné město pro děti. Pro lidi od 18 let ano, různé párty a zábava, ale ne pro malé děti,“ vysvětluje, proč se s rodinou přestěhoval do Česka na Vysočinu. „Je tady klid a lepší život. Děti mají možnost chodit každý den na procházky, nebo na školní výlety, což je úplně wau,“ gestikuluje nadšeně Kadosch Méndez. „U nás v Mexiku to není obvyklé, protože třeba v Cancúnu nebylo kam chodit. Není tam tolik lesů a parků,“ dodává. A ještě jeden aspekt, možná nejdůležitější. České ulice jsou ve večerních hodinách bezpečnější. „Ano, je to pravda. Mexiko je trochu nebezpečné, jsou tam různé gangy a drogové kartely, ale dělají svůj byznys, takže jako turista jste v pohodě, protože je nezajímáte,“ líčí Kadosch Méndez. Na české prostředí se adaptoval poměrně rychle. „Když respektujete místní pravidla, není složité se přizpůsobit. Jihlava je mnohem menší město než Cancún, ale jsem tady maximálně spokojený. Po Cancúnu je to můj druhý domov,“ zdůrazňuje Kadosch Méndez. Z jedné věci byl ovšem nemile překvapený. Nebylo to zimní počasí, na které si zvykl, nýbrž dlouhé a krátké dny. „Přes zimu je v pět hodin odpoledne tma, naopak přes léto je v devět hodin večer světlo a děti se ptají, proč musejí do postele,“ usmívá se. Jak je to v Mexiku? „Máme to napůl, 12 hodin světlo i tma,“ prozrazuje. Kadosch Méndez si oblíbil českou architekturu a kulturní památky. „Když jedu třeba do Prahy nebo do Telče a vidím hrady, zámky a kostely, pokaždé si říkám, jaká je to krása. Mexiko má jeden jediný hrad, ale jsou tam pyramidy,“ připomíná. Alkohol Kadosch Méndez moc nepije, ovšem českému pivu přišel na chuť. „Je dobré, skvělé. V porovnání s vaším pivem máme v Mexiku vodu,“ vtipkuje. „Naše nejsilnější pivo je na úrovni české desítky,“ provnává stupně. Dostane-li chuť na mexickou kuchyni, má dvě možnosti: domácí vaření nebo výlet do hlavního města, kde je výborná restaurace. Závěrem ještě k fotbalovému mistrovství světa, které Mexiko spolupořádá. Kadosch Méndez drží palce, aby postoupila turnajem co nejdále. „Je to náš nejlepší šampionát. Nikdy jsme po skupině neměli devět bodů. Čtvrtfinále by mohlo být reálné,“ doufá. Kamarádi mu posílají videa z vyprodaných stadionů. „Mám radost, když vidím 90 tisíc lidí na stadionu, ale pokládám si ot

Blahoslavený páter Jan Bula byl zatčen 30. dubna 1951 komunistickou tajnou Státní bezpečností (StB) v Rokytnici nad Rokytnou, kde působil. Uvádí se, že k tomu došlo na místní faře. Podle pamětníka Miroslava Štorka byl Jan Bula odveden, když je v místní škole učil náboženství. Miroslavu Štorkovi bylo tehdy osm let. „Pan farář Bula nám ve škole v náboženství říkal: ´Dneska budeme mít jako téma Nanebevstoupení Páně´,“ řekl JL pamětník. Doplnil, že farář byl velký malíř a začal v hodině malovat kopec. Když chtěl nakreslit Ježíše Krista, vstoupil do třídy ředitel školy. „Povídá: ´Pane faráři, máte jít do kanceláře.´ Pan farář položil křídu a šel do kanceláře. Dlouho nešel. My jako děti jsme se rozběhly po celé třídě. Hulákaly jsme a honily se…,“ pokračoval Štork. Vzpomíná si, jak se podíval z okna a spatřil před školou stojící černé auto. Víc si nepamatuje. „Neviděl jsem, že by nastoupili do auta,“ zdůraznil. O tom, co se s knězem stalo, jim nikdo nic neřekl. Jako malý kluk si vzpomíná, že páter Bula nosil oblek a pod sakem měl vždy kněžský kolárek. Děti vnímaly Bulovo jednání jako velice laskavé. „Nenadával nám, vůbec na nás nebyl přísný. Na jeho hodiny jsem se těšil,“ popsal. Podle Štorkových rodičů byl Bula vynikající kněz a tichý člověk. Připomněl, že spolu s Milošem Hlouchem založil malířskou školu. Malovali město a okolí. Zmínil, že hodně občanů Rokytnice má jejich obrázky. Miroslav Štork se 6. června zúčastnil obřadu blahořečení páterů Buly a Drboly v Brně. Žádné další vzpomínky z minulosti se mu při obřadu nevrátily. „Žil jsem tím, co je, ze starého jsem si nevybavoval nic,“ potvrdil. Mnozí lidé o 50. letech minulého století mluvit nechtějí, protože jsou ve společnosti tyto události stále živé. Miroslav Štork však patří v tomto ohledu mezi výjimky. „Pokud člověk umře, tak už je všechno ztracené, je potřeba všechno říci, pokud je člověk živý, protože je to pro příští generace,“ má jasno.

Jestli plánujete výlet do Rohozné, tak v průběhu letních prázdnin počítejte s objížďkou. V obci nedaleko Jihlavy probíhá generální rekonstrukce příjezdové komunikace. Právě proto s tím souvisí uzavírka úseku silnice III/1335 až po křižovatku II/639. Práce jsou rozděleny do dvou etap a mají skončit nejpozději v pátek 28. srpna letošního roku.

Obrovského úspěchu dosáhli mladí ekonomové z jihlavské Obchodní akademie. V silné celostátní konkurenci vybojovali skvělé třetí místo v grand finále 5. ročníku soutěže Zaúčtuj to! To se konalo ve dnech 23. a 24. června 2026 v prostorách Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Do závěrečného klání se probojovalo 12 nejlepších účetních týmů z celé České republiky. Jihlavskou Obchodní akademii reprezentoval tým ve složení Tigran Grigoryan, Jiří Koumar a Edgar Nikoyan. Na finalisty čekal mimořádně náročný program. Museli vyřešit komplexní případovou studii, zpracovat business analýzu a prokázat obecné účetní znalosti. Jihlavský tým předvedl perfektní připravenost a po sečtení všech bodů za jednotlivé disciplíny obsadil bronzovou příčku. Nad jejich síly byla pouze družstva z Plzně a Šumperku. Mladým účetním z Jihlavy patří velká gratulace za skvělou reprezentaci školy na celostátní úrovni.

Jak JL psaly minulý pátek, hokejová Dukla Jihlava má další novou tvář do defenzivních řad. Oficiálně potvrdila příchod obránce Michala Plutnara (32). Po útočníkovi Jaroslavu Brožovi je to druhá posila, přicházející z kádru letošního protivníka v extraligové baráži Litvínova. „Dukla je ambiciózní klub s ohromnou tradicí, chce postoupit do nejvyšší soutěže a já toho chci být součástí,“ prozradil Plutnar, proč kývl na nabídku. „Jihlavští fanoušci to prý umějí na tribunách pořádně rozbalit. Hrozně se těším, až poprvé vyjedeme na led,“ dodal. Po dlouhých 16 letech se Michal Plutnar vrátil do rodného kraje. Pochází z Chotěboře, kde udělal první krůčky s hokejkou a pukem. Následoval přesun do Havlíčkova Brodu, odkud se odrazil k profesionální kariéře. Po přestupu do Liberce strávil v letech 2011-14 tři sezony v juniorské zámořské WHL (Tri-City Americans). V roce 2014 reprezentoval Česko na mistrovství světa U20. Počínaje sezonou 2014/15 působí v domácích soutěžích, s výjimkou krátkého hostování ve Znojmě, hrajícího rakouskou EBEL ligu. Plutnar je českým mistrem. Na jaře 2016 pomohl v play off k trofeji libereckým Bílým Tygrům a další rok s nimi zopakoval finálovou účast. Při angažmá pod Ještědem okusil hokejovou Ligu mistrů. V extraligových statistikách má 477 startů, 27 branek a 137 kanadských bodů. Kromě Liberce oblékal dres Karlových Varů a naposledy zmíněného Litvínova. Na prvoligové úrovni – v Benátkách nad Jizerou a opět Karlových Varech (sestoupily) – zapsal 88 utkání, 9 gólů a 42 bodů. V jihlavské Dukle by měl Michal Plutnar patřit k hlavním tahounům.

Plot kolem zrekonstruovaných Smetanových sadů v Jihlavě na konci června zmizel a lidé už mohou využívat nové lavičky, cesty a zpevněné plochy. Vstup na trávníky prozatím možný není, nově vysazená tráva potřebuje čas zakořenit. Už v prvních dnech po zpřístupnění našel park své návštěvníky, kteří posedávali na lavičkách, venčili psy a procházeli se po nové síti dlážděných cest. Tu tvoří kruhový chodník kolem středového prostoru doplněný několika dalšími cestami napříč parkem. K odpočinku slouží množství laviček, k osvěžení pak několik pítek s vodou. Odpočinout si na zelenajícím se trávníku ale prozatím možné není, jak avizují všudypřítomné cedule Nevstupujte na vyseté trávníky. Důvodem tohoto opatření je snaha o dostatečné zakořenění trávy a její tzv. odnožování, při kterém se začínají tvořit nové výhonky a trávník houstne. „Právě odnožování je klíčem k tomu, aby vznikl souvislý a pevný trávník, který zvládne i velké množství návštěvníků,“ vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí Katarína Ruschková. Při návštěvě parku je nutné počítat i s dalšími omezeními, která lze najít na tabuli s plánem prostoru stojícím na rohu směrem ke kinu Dukla. Zakázáno je například volné pobíhání psů, lezení na umělecká díla nebo užívání alkoholu. Lidé by zároveň měli dbát o pořádek a udržovat čistotu. Díky zpřístupnění parku je poprvé od její instalace možné si zblízka prohlédnout sochu Krištofa Kintery vytvořenou ze zábradlí starého zimního stadionu, pod kterou prochází jeden z chodníků. Nová podoba parku sklidila na sociálních sítích vesměs pozitivní ohlasy. „Vypadá to pěkně, až na ty trubky, rádoby umělecký výtvor,“ napsal Roman Hyka. „Pak že to nejde… bez zbytečně vykácených stromů a zrušených trávníků… Vedení Žďáru nad Sázavou by se mohlo inspirovat,“ reagovala Henrieta Doležalová. Ojedinělé kritické komentáře zmiňovaly například nedostatečně zastíněné lavičky nebo otázku životnosti pítek.

Personální veletoče na radnici ve Větrném Jeníkově neberou konce ani s finišem aktuálního čtyřletého funkčního období. Na pondělním bouřlivém jednání zastupitelstva nečekaně rezignoval neuvolněný druhý místostarosta Milan Brtnický. Členem zastupitelstva sice zůstává dál, ale o svém konci ve funkci – pouhý čtvrtrok před komunálními volbami – informoval kolegy až na samotném začátku schůze. Původně chtěl do programu zařadit bod týkající se úplného zrušení své funkce. Zastupitelé však post druhého místostarosty nezrušili, vlastně o tom ani nehlasovali. S Brtnickým se rovnou dohodli na okamžitém odstoupení. Tento krok paradoxně uleví našponovanému rozpočtu městyse. Poté, co se Pavel Koníř stal uvolněným starostou, začalo v obecní kase kvůli navýšení jeho platu a povinných odvodů chybět přes 600 tisíc korun. Tím, že Brtnický rezignoval, mu městys přestane vyplácet místostarostovský plat a bude dostávat již jen odměnu řadového zastupitele. Rodiče podpořili školu Jednání trvalo téměř tři hodiny, přenášelo se živě na internetu a přímo do sálu ho přišla sledovat zhruba dvacítka rodičů žáků z místní základní školy. Ti přišli otevřeně vyjádřit podporu ředitelce Barboře Schrekové a konkrétní učitelce. Škola totiž v poslední době čelila sérii kontrol ze strany České školní inspekce. Jednu z nich na pedagogy poslal sám starosta Koníř, přestože obec je zřizovatelem školy. Nad tímto krokem se přímo na zastupitelstvu podivila i samotná ředitelka Schreková. Starosta však na svém rozhodnutí povolat do školy inspektorky nevidí nic špatného a argumentuje zákonným právem. „Zřizovatel má právo posílat do školy kontroly. Není to nic neobvyklého a v pozici, kdy nezasedá rada, rozhoduje starosta. K tomu není nutný souhlas zastupitelů,“ reagoval na výtky Koníř. Do současného starosty se ostře opřela bývalá starostka městyse a exposlankyně Martina Ochodnická, a to nejprve na sociálních sítích a následně i osobně na zastupitelstvu. Koníř: Ochodnická zahájila kampaň Koníře obvinila z rozkladu obce, vyhazování peněz bez pravidel, lhaní, šmírování, bonzování a bossingu, který popsala jako formu šikany na pracovišti, aroganci a hulvátství, které se podle ní dějí směrem od starosty k ředitelce ZŠ a MŠ Barboře Schrekové. „Chová se tak vůči všem, kteří jakkoli vyjádří opačný názor nebo vyžadují dodržování pravidel. Přitom právě on se přihlásil dobrovolně k tomu, že bude sloužit naší obci i jejím občanům, když inicioval odvolání starosty Helara, které se nakonec neudálo. Odešel sám,“ uvedla Ochodnická na svém Facebooku. Příspěvek, publikovaný jen pár hodin před schůzí, starostu rozlítil natolik, že na něj reagoval hned v úvodu jednání. Svou odpověď předem připravil a přečetl ji z počítače. „K narážkám na bossing a podobně se nebudu vyjadřovat. To je obyčejný ubohý způsob jednání, které se asi paní Ochodnická naučila v Poslanecké sněmovně,“ vrátil úder Koníř. Za útoky bývalé starostky vidí pouze start volební kampaně před blížícími se komunálními volbami. „Pokud paní Ochodnická chce kandidovat, tak ať nehraje divadlo a zahájí kampaň, kde bude ukazovat, jak by to podle ní mělo vypadat. Tak, jak je to běžné,“ uzavřel starosta.

Výjimečný úspěch si připsala žákyně ZŠ Jihlava, Křížová Lilia Hupan. Ve čtvrtek 25. června si v prostorách Zámku Troja v Praze převzala ocenění Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), které je každoročně udělováno dětem a mladistvým s mezinárodní a dočasnou ochranou za jejich mimořádné výsledky. Na ocenění byla nominována vedoucí Centra pro integraci cizinců (CPIC) Kraje Vysočina Lucií Škrdlovou a svou školou. Sedmnáctý ročník slavnostního ceremoniálu přilákal desítky oceněných z celé České republiky. Mezi nimi byla i Lilia Hupan, žákyně 9. ročníku ZŠ Jihlava, Křížová, která byla oceněna za své studijní úspěchy, odpovědný přístup ke školním aktivitám a za aktivní účast na dobrovolnických aktivitách, které organizuje klub mládeže při CPIC Kraje Vysočina. Ocenění UNHCR je udělováno nejen za znalosti a dovednosti, ale také za odvahu, vytrvalost a schopnost překonávat překážky spojené s novým životem v cizí zemi. Její příběh ukazuje, jak důležitou roli hraje podpora školy, rodiny i komunity při začleňování dětí s OMJ do nové společnosti. Pro naši základní školu je ocenění žákyně velkým úspěchem i motivací do budoucna.

Příjemné zpestření letní přípravy s negativním výsledkem. Fotbalisté FC Vysočina podlehli ve středečním utkání Erzgebirge Aue 1:3. Účastník čtvrté německé ligy dal českému celku lekci z produktivity. „Dostali jsme se minimálně do osmi brankových příležitostí, ale proměnili jsme jednu. Soupeř měl i díky našim chybám pět šancí a třikrát skóroval,“ informoval jihlavský kouč Marek Nikl, jenž pamatuje konfrontaci s Erzgebirge jako aktivní hráč z dob druholigového angažmá v Norimberku. Na podzim 2003 (na stadionu Aue) Nikl přispěl gólem k remíze 3:3. Za domácí se tehdy jednou trefil gruzínský krajánek Khvicha Shubitidze, současný trenér klubu z „města mostů“. Inu, ani ve fotbale není o náhody nouze… Hrálo se v Roudnici nad Labem, kde Němci pobývali na tréninkovém kempu. Navzdory letošnímu sestupu ze třetí ligy Erzgebirge ukázalo kvalitu. „Aue má sílu na úrovni horní poloviny české druhé ligy a bylo to na trávníku vidět,“ podotkl Marek Nikl, jemuž se hlásil na testech další cizinec. První poločas odehrál křídelník Temur Odikadze (20), člen gruzínské reprezentace U21. Jeho přítomnost vnukla vysočinskému kouči myšlenku nasadit ofenzivně laděného Tomáše Fraňka na post pravého stopera. „Líbil se mi, podal dobrý výkon,“ chválil Nikl. Po necelé čtvrthodině jihlavská obrana chybovala a Jonas Kehl, který prošel mládežnickou akademií německého giganta Bayernu Mnichov, přeloboval gólmana Slavatu. Po půlhodině Aue předvedlo hezkou kombinaci, na jejímž konci Tim Maciejewski nasměroval balon po zemi k levé tyči. „V první půli mi naše hra připadala unavenější, po přestávce se to zlepšilo. Bez ohledu na výsledek jsme absolvovali cennou prověrku,“ doplnil Marek Nikl. Na startu druhého poločasu dostal Radek Křivánek dostatek času i prostoru rozvlnit síť a snížit na 2:1. O pět minut později Linus Queißer pečetil výsledek dorážkou po prodlouženém rohovém kopu. Další přípravné utkání čeká fotbalisty FC Vysočina až příští sobotu (11. 7.), kdy v rámci soustředění v Novém Městě na Moravě poměří síly s tamní Vrchovinou (hrát by se mělo v Nové Vsi). Zítřejší zápas proti juniorce bratislavského Slovanu byl zrušen kvůli dlouhému cestování a kumulující se únavě. „Před odjezdem na soustředění zúžíme kádr,“ avizoval Nikl.

Řidiči na Jihlavsku se musí připravit na dopravní komplikace, které přinese plánovaná oprava silnice II/406 mezi Salavicemi a Kostelcem. Kvůli kompletní rekonstrukci silničního povrchu v délce přibližně jednoho kilometru se tento úsek od úterý 7. do pátku 17. července zcela uzavře pro veškerý provoz.

V pořadí 24. ročník setkání řezbářů Dřevořezání Třešť se uskuteční 5. a 6. července v zahradě tamního Schumpeterova domu. Lidé budou moci řezbáře sledovat při práci denně od 9 do 17 hodin. V rámci sympozia také vznikají figurky do velkého společného betlému.

Sraz historických a retro kočárků s průvodem, dobovou módní přehlídkou, doplňkovým prodejem, zábavným programem a country kapelou v pivovaru se uskuteční 5. července od 13 hodin na zámeckém nádvoří v Polné.

Leteckého dne v Bukové u Třeště se o posledním červnovém víkendu zúčastnilo 28 závodníků. Ti byli rozdělení do třech kategorií. Diplom za nejdelší let v oblacích v kategorii do 10 let dostal David Mareš, v kategorii do 15 let Adam Pokorný a z kategorie dospělých Zdeněk Mareš. Na závěr soutěže Petr Novák předvedl let s modelem letadla na dálkové ovládání. Akci si všichni užili.za pořadatelský tým Jitka Tůmová

Opět se drželi v popředí individuálních i týmových statistik, opět opakovali základní část Snapbacks ligy amerického fotbalu, ale to samo o sobě nestačí… Chtějí-li Vysočina Gladiators obhájit Czech Bowl (mistrovský titul), musejí nejprve porazit v domácím semifinále Přerov Mammoths. Gladiátoří lov na Mamuty vypukne toto pondělí od 16 hod. v Jihlavě (Na Stoupách).

Rozbitý povrch, málo prostoru na vyhýbání, a přesto to je dosti rušná silnice vedoucí kolem hlavního nádraží v Jihlavě. Jezdí po ní autobusy, osobní a nákladní auta. Do toho všeho se proplétají ještě chodci a cyklisté. Jedná se o úsek Havlíčkovy ulice od hlavního nádraží až k Polenské. Veřejnost již řadu let požaduje opravu této ulice. Za několik dní se dočká. Město oznámilo na svém Facebooku Doprava v Jihlavě, že ve dvou etapách spraví 710 metrů komunikace. „Ulice bude uzavřena od úterý 7. července na několik týdnů. O podobě uzavírky a výluky MHD linky 4 a VDV budeme ještě podrobněji informovat,“ uvádí Doprava v Jihlavě. K opravě ulice se na sociálních sítích strhla velká diskuse. Většina názorů diskutujících byla konstruktivních. „Takže se nic nezmění a jen silnice dostane nový povrch? Chodci mají stále smůlu?“ napsal například Jakub Čížek. „Chodci můžou chodit o kousek vedle pod mostem a vyústí je to na hlavním nádraží. Není to sice nic moc. Na druhou stranu, není tam moc prostoru, kde ten chodník můžou udělat,“ reagoval na jeho příspěvek jiný diskutující Patrik Poláček. Doprava v Jihlavě na to reagovala bez bližší specifikace, že opatření pro chodce připravují po prázdninách. „Nedávno se psalo o tom, že by se z této silnice měla stát jednosměrka…čímž by vznikl volný prostor pro další využití,“ naznačila diskutující Jana Švehlíková. „Tam to chce kompletní rekonstrukci, a hlavně rozšíření silnice i pro ty cyklisty…,“ vyjádřil odlišný názor Michal Šaněk. Podle informací města ulici opraví společnost Porr za dva miliony korun s DPH. V první etapě dostane nový asfaltový povrch úsek silnice od hlavního nádraží k železničnímu přejezdu. V druhé etapě opravou projde úsek od železničního přejezdu po křižovatku s ulicí Polenská.

Dětské hřiště Noemova archa v Zoo Jihlava se v pátek 26. července slavnostně otevřelo veřejnosti. Nové plavidlo nahradilo původní loď z roku 2007. Dětem nabízí na palubě či v podpalubí prolézačky, skluzavku, mapu světa a pexeso se zvířaty. Slavnostního křtu plavidla se nedaleko vstupu do zoo v blízkosti výběhu poníků a expozice surikat zúčastnili při parném pátečním dopoledni zástupci města, kraje, ředitel Zoo Jihlava Jan Vašák a zástup dětí, které si o několik hodin dříve převzaly ve škole svá vysvědčení. „Měli jsme tady loď od roku 2007, ale ta nám dosloužila. Chtěl bych popřát, aby nová loď doplula co nejdál,“ uvedl ředitel zoo moment předtím, než nové herní plavidlo pokřtil symbolickým úderem lahví, ze které se vysypaly čokoládové bonbony. Následovalo přestřižení pásky, po němž už loď patřila dětem a jejich prozkoumávání a testování nových herních prvků. Podle ředitele měl proces obnovy archy ve srovnání s opravami jiných dětských hřišť v zoo svá specifika: „Na jiných místech, kde je herních prvků několik, tak jak dožívají, prostě jeden po druhém nahradíme a není to tak invazivní a bolavé. Zatímco v případě archy bylo třeba celý ten velký kus sundat a znovu vybudovat.“ Také z toho důvodu nelze podle Jana Vašáka aktuálně očekávat další velké úpravy dětských hřišť v areálu. Kromě archy patří mezi oblíbené atrakce také tobogán v nejzazší části areálu téměř u amfiteátru letního kina. Ten je podle ředitele zoo v dobré kondici od chvíle, kdy byla původní dřevěná věž nahrazena kovovou. „Tobogan jednou ročně certifikujeme, takže proběhnou vždycky nějaké menší úpravy, ale ten by měl mít dlouhou životnost,“ ubezpečil.

Po 56 letech se v květnu sešli spolužáci ze základní školy Velký Beranov. Absolventi devítiletky ročníku 1961/70 měli velkou radost, že se opět vidí. V počtu 27 lidí si připomněli spoustu školních historek, zavzpomínali si na své kantory. Byla to prostě radost.

Nebe nad Jihlavou se ve středu po jedné hodině odpoledne barví do temně šeda. Zvedá se silný vítr. Po ulicích krajské metropole začíná ze stromů odlétat listí a menší kusy větví. Město si přesto dál žije svým životem. Křižovatky jsou plné aut. Lidé v lokalitě Staré Hory míří do marketu, na zastávku MHD nebo domů. Auta se začínají štosovat. Je to předzvěst další odpolední dopravní špičky. Vyrážím osobním autem z Jihlavy směrem na Větrný Jeníkov. Na výpadovce, těsně za cedulí označující konec města, se na silnici objevují první větší větve. Protijedoucí řidiči na sebe blikají a jedou krokem. Po dvaceti metrech zastavují. Není vidět na krok. Stěrače nestíhají odklízet nápor vody, která se valí na čelní sklo. Na kapotu začínají třeskutě dopadat kroupy. Dál se jet nedá. Krupobití po zhruba osmdesáti vteřinách ustává, déšť slábne. Před sebou vidím štrůdl aut v protisměru. Pokračovat v jízdě směrem na Bílý Kámen ale nejde. Přes dvě třetiny silnice leží část koruny právě zříceného stromu. Do výšky tří metrů trčí pahýl. Všude kolem jsou drobné větve a listí. I když stále drobně prší, rozjasňuje se. Řidiči kolem sebe vidí spoušť, kterou bouře na silnici během pár desítek vteřin napáchala. Někteří šoféři vystupují z vozů. Větve, které zvládají odtáhnout vlastními silami, odklízejí do příkopu. Na silnici se začíná zipovat. Jednou projede auto směrem na Jihlavu, po něm vůz v opačném směru. Řidiči přes stažená okénka komunikují a bleskově si předávají informace o situaci před nimi. „Když musíte zastavit, protože přes kroupy a přívaly vody není vidět na krok, a přes to všechno slyšíte praskání kmenů, máte strach. Strach o život. Stojíte ve stromořadí a vůbec netušíte, jestli vám nějaký strom zrovna nepadá na auto,“ popisuje redaktor JL situaci na silnici kolem čtvrt na dvě ve středu odpoledne. Mezi větvemi a stojícími auty se mi daří prokličkovat až na křižovatku směrem na Plandry. Dál už je cesta neprůjezdná. Přes silnici směrem na Bílý Kámen se totiž vyvrátil strom i s kořenovým balem a celou ji zatarasil. Řidiči se houfně otáčejí. Ani na Plandry a Vyskytnou nad Jihlavou se jet nedá. Jedinou dostupnou spojkou se tak jeví návrat zpět, nájezd přes přivaděč na dálnici D1 směrem na Prahu a sjezd na Větrný Jeníkov na 104. kilometru. Plán se daří. Opačným směrem na Brno ale dálnice stojí. I tam řidičům vystavil stopku spadlý strom. Situace se na všech místech vrátila do normálu až v průběhu pozdního odpoledne. Události se podle mluvčí krajských hasičů Petry Musilové obešly bez zranění. Více v tištěném vydání JL s datem 3. 7.

Dvacet sedm. To je nynější číslo propuštěných úředníků z vysočinského krajského úřadu. Poslední propuštěné oznámil na pondělní tiskové konferenci novinářům hejtman kraje Martin Kukla (ANO). Z původních 501 má nyní krajský úřad 474 zaměstnanců.

Kostel sv. Jakuba Většího patří spolu s minoritským kostelem Nanebevzetí Panny Marie a kostelem Povýšení sv. Kříže, který původně spravoval řád bratří dominikánů, mezi nejstarší jihlavské chrámy. Přesný rok založení těchto kostelů je stejně jako přesné datum založení města Jihlavy ztraceno v mlze času. Přesto u kostela sv. Jakuba Většího víme přesné datum vysvěcení. 31. května 1257 chrám zasvěcený sv. Jakubu Většímu a Máří Magdaléně osobně vysvětil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu. Kostel zasvěcený patronu horníků sv. Jakubu Většímu zaujímá výjimečné místo mezi prastarými svatostánky města Jihlavy. Byl a je dodnes hlavním farním chrámem města, do dnešních časů spravovaný řádem premonstrátů. Přežil všechny otřesy a zlomy dob minulých. I v časech, kdy jihlavští měšťané vyznávali víru podle luterského způsobu, se zde konaly bohoslužby, byť od roku 1562 do počátku 20. let 17. století podle Lutherova způsobu, tzv. Německé mše. Na rozdíl od zbylých dvou kostelů tak kostel nikdy v historii nebyl ani dočasně opuštěn. Je nutné zdůraznit, že i v časech luterských byl ve vlastnictví premonstrátského řádu. Na dobu luterskou dodnes upomíná výjimečná renesanční křtitelnice umístěná v rohu severní lodi kostela mezi Sladovnickou kaplí a kaplí sv. Kříže. O křtitelnici bylo v minulosti napsáno již mnohé, přesto však v minulých dvou letech došlo k novým zjištěním, která staví celé dílo do nového světla. Jelen s šesti pruhy Během přípravy na přednášku o erbovních měšťanech Jihlavy v 16. století, realizovanou v září roku 2024, jsem měl možnost prozkoumat křtitelnici včetně erbu donátora na jejím víku, za kterého byl do té doby tradičně v literatuře označován jihlavský měšťan, sladovník a v letech 1573–1603 člen městské rady Jacob Seidenmelczer ze Seidenbergu. V době realizace křtitelnice v letech 1598–1599 byl Jacob primátorem (nejstarším radním). Tuto skutečnost jsem chtěl v přednášce prezentovat. O to větší bylo moje překvapení, když jsem porovnáním s erby zaznamenanými Johanem Heinrichem Marzym (1722-1800, magistrátní úředník města Jihlavy) v rukopise Familiae nobiles Iglaviae zjistil, že erb na víku křtitelnice vůbec neodpovídá erbu Jacoba Seidenmelczera! Jacob Seidenmelczer ze Seidenbergu získal svůj erb roku 1582. V erbu je celý jelen ve skoku na trojvrší, zadní část erbu je pošikem rozdělená na stříbrno-modrou. V klenotu nad kolčí přilbou jsou pštrosí péra. Erb na víku křtitelnice má ve svém znaku také jelena, ten je však v polovině předělen šesti pruhy. Navíc i klenot erbu je odlišný, v klenotu je nad kolčí přilbou jelen ve skoku a po stranách bůvolí rohy. Nad erbem je v ozdobné stuze uvedeno I. S. Z. H. B. Pohledem do Marzyho spisu jsem zjistil přesnou shodu erbu na víku křtitelnice s erbem Sebastiana Sule z Hirschbrunnu. Z dalších zdrojů vyplývalo, že měl syna Jacoba. Tedy písmena na stuze odpovídají přesně jménu Jacob Sule z Hirschbrunnu. Jacob zemřel již roku 1585, tedy 13 let před započetím realizace křtitelnice. Byl jsem si jistý pravdivostí zjištěné skutečnosti, ovšem hlavním problémem bylo, jak ji potvrdit např. písemným pramenem. Konzultoval jsem erb s pracovníky Národního archivu v Praze, kde jsem posléze prostudoval Pamětní knihu jihlavského kostela sv. Jakuba Většího z let 1630 – 1790. V ní jsem narazil na zřejmě opis staršího záznamu, který sice neodkazoval k donátorovi, ale zato informoval o původním umístění křtitelnice u hlavního vchodu do kostela: „Roku 1599 nechala jihlavská městská rada postavit křtitelnici zlatníkem Michaelem Burianem z tepané a dobře pozlacené mědi. Stála 1500 kop. Křtitelnice byla umístěna v lodi kostela nedaleko hlavního vchodu. Teprve znamenitý pan Caesarius Kuschel, farář a děkan, přemístil křtitelnici na roh oltář

Kdyby bookmaker vypsal na tuto příležitost sázky, kurz na Annu Marii Novákovou by měl hodně vysoké číslo. A přece se to stalo… Chotěbořská běžkyně v barvách Atletiky Jihlava překvapila na dorosteneckém mistrovství republiky diváky a hlavně konkurentky. Fantastickým strhujícím finišem na 1500 metrů jim doslova ukradla titul!

V Jihlavě se mohou lidé podívat k nově upravenému ústí historické šachty svatého Jiří pod vrchem Rudný. Sestoupí k němu po kovových schodech. Při úpravách místa byla zprůchodněna a o třetinu na skoro 30 metrů prodloužená odvodňovací štola. V její původní části jsou vidět i vysekané výklenky pro uložení hornických lampiček. Do štoly se zájemci kvůli bezpečnosti dostanou jen při komentovaných prohlídkách. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Radek Popelka (ANO). "Je tam potřeba helma, je tam potřeba baterka a je tam potřeba nějaký průvodce," zdůvodnil náměstek, proč úzká důlní chodba nebude volně přístupná. Štola ústí v místech, kde má město v plánu vytvořit repliku huti, jež bude přibližovat středověké zpracování stříbrné rudy. V místě už je vykácený les a byl udělaný první průzkum podloží. Projekt huti pro stavební povolení by měl být hotový letos, vznikat by mohla začít do dvou let. Jihlava byla nejstarším královským horním městem v českých zemích, bohaté stříbrné žíly tam byly objevené v první polovině 13. století. Šachta svatého Jiří dosáhla největšího rozmachu v 80. letech 16. století, poslední pokus o obnovu těžby tam byl v letech 1713 až 1714. "Vlastně je to taková první větší připomínka, že se v Jihlavě dolovalo stříbro," řekl primátor Petr Ryška (ODS) k odkrytí díla pro veřejnost. Práce pod vrchem Rudný, jemuž se také říká Šacberk, původně vyvolala potřeba zajistit nebezpečný propad u šachty, který se projevil na přelomu let 2021 až 2022. O to se postaral státní podnik Diamo. Odborné firmy odkryly ústí šachty i komoru vodního kola. Odtěženo bylo 900 tun horniny. Zpevněné ústí zatopené šachty je v současnosti překryté železnou mříží. Zajištěny byly okolní skalnaté stěny i odvodnění a vznikla horní přístupová štola. Při průzkumu pracovníci v šachtě našli mimořádně zachované části historického vodotěžného zařízení. Zůstaly v šachtě, v budoucnu by měly být osvětlené. Celkové náklady na postupné odkrytí a zajištění historického důlního díla byly podle náměstka okolo 5,5 milionu korun, z části je zaplatil stát. Velkou část prací tam odvedli pracovníci správy jihlavského podzemí. Postarali se také o osazení replik hornického vrátku, ručního čerpacího zařízení či zvoničky.

Chorvatsko, Polsko nebo Španělsko. To jsou dovolenkové destinace, kam si dovolenkáři i z Vysočiny zapomínají léky snad nejčastěji. Vyplývá to z tiskové zprávy kraje. Pokud si do některé z těchto zemí zapomenete léky na předpis doma, není nic ztraceno. Ani když je ztratíte třeba v autobuse. Místního lékaře kvůli tomu vyhledat nemusíte. Můžete svého lékaře požádat vystavení elektronického receptu a na základě něho si vyzvednout léky. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) kromě třech uvedených zemí přeshraniční eRecept funguje pro Čechy například ještě v Řecku, na Litvě, v Lotyšsku, Estonsku, Finsku nebo na Kypru. „Naším cílem je, aby občané mohli bezpečně a jednoduše využívat zdravotní služby bez ohledu na hranice států a aby jejich zdravotní data cestovala s nimi, pokud si to přejí,“ vysvětlil krajský radní Jiří Běhounek (SOCDEM). Doplnil, že zahraniční eRecept každoročně pomáhá tisícům cestovatelů. V jedné z nejčastějších dovolenkových destinací v Chorvatsku si mohou podle SÚKL Češi na eRecept vyzvednout léky až v 1300 provozovnách ve většině turisticky navštěvovaných oblastí. Jak postupovat? Požádejte svého lékaře o předepsání léku. Stejně jako v ČR u lékaře vám přijde identifikátor (eRecept) v SMS zprávě, popřípadě v e-mailu. Můžete k tomu mít i speciální aplikaci. Lékarníkovi předložíte doklad totožnosti a eRecept. „Lékárník následně prostřednictvím evropského systému ověří totožnost pacienta, platnost eReceptu a následně vydá odpovídající léčivý přípravek podle účinné látky,“ přiblížila Klára Jiráková z krajského odboru informatiky. V zahraničí však zaplatíte za léky plnou cenu. Dovolená se vám však kvůli tomu nutně prodražit nemusí. Po návratu můžete totiž požádat o proplacení nákladů svoji zdravotní pojišťovnu.

Vidina snadného zbohatnutí, kterou ale rychle vystřídal strach, spustila finanční lavinu, která dvěma ženám prakticky zničila dosavadní život. Zpočátku banální kliknutí na internetovou reklamu vyústilo v horor, na jehož konci zůstala obří škoda přesahující šest a půl milionu korun. Celý příběh odstartoval loni v říjnu na Třebíčsku. Poškozená (62) totiž podlehla lákavému inzerátu na výhodné investice do kryptoměn. „Rozhodla se tak i přesto, že s investováním neměla zkušenosti a neznámou pro ni byla také oblast kryptoměn,“ sdělila policejní komisařka Jana Kroutilová. Vzápětí se jí přes komunikační aplikaci ozval falešný poradce. Prvotní vklad činil pro oběť přijatelných šest tisíc korun. Následně si žena do telefonu stáhla aplikaci mezinárodní platformy. Tím začal nekonečný kolotoč nátlaku. Podvodník neustále sliboval vysoké zisky, brzy ale otočil. Přišel totiž na vymyšlené historky o překročení limitů a nutnosti poplatků. Když žena chtěla své peníze zpět, objevily se další a další překážky. Podvodník se vymlouval na problémy s bankou i odsun peněz do švýcarské Ženevy. Důvěřivá oběť mu přesto posílala další statisíce. Aby fiktivní poplatky uhradila, sjednávala si nevýhodné půjčky. Zadlužila se u příbuzných a známých a zřídila si nové účty. V lednu pak do své tíživé situace zatáhla i svou nicnetušící kamarádku. Požádala ji o 150 tisíc korun s tím, že je do hodiny vrátí. To se samozřejmě nestalo. Místo toho falešný makléř si omotal kolem prstu i druhou ženu. Ta posílala miliony i přesto, že ji její vlastní banka varovala, že jde o podvod. Na jejím účtu se začaly objevovat cizí peníze, které podle pokynů přeposílala dál, čímž nad transakcemi zcela ztratila kontrolu. Žila v přesvědčení, že na digitální platformě vlastní 150 tisíc eur. Absurdita historek podvodníka přitom postupně dál ještě gradovala. Tvrdil například, že peníze pocházejí z nelegální činnosti, a požadoval platby za makléře, pojištění a celníky. Poslední lží bylo, že hotovost doveze do Česka obrněný vůz. Obě ženy skončily na mizině a se zablokovanými účty. Případem se nyní intenzivně zabývají kriminalisté pro podezření z trestného činu podvodu. Detektivové prověřují složité finanční toky. Zároveň důrazně varují veřejnost: Nikdy neinstalujte neznámé aplikace, nechraňte jen svá hesla, ale hlavně nevěřte slibům podvodníků o rychlém zbohatnutí.

Několik desítek jezdců na tradičních bicyklech i na elektrokolech, dospělí, děti, celé rodiny i koloběžkáři. Pestrá cykloturistická společnost se sešla v neděli 21. června na nové cyklostezce mezi Brtnicí a hradem Rokštejnem, aby poprvé trasu společně projela. Přesněji řečeno se zatím jednalo o část trasy, úsek vedoucí 4,9 kilometru přírodou údolí říčky Brtnice, řečené též Brtnička. Úsek z města Brtnice ke Komárovicím totiž zůstává nadále oficiálně nedokončen, neboť je přerušen stavbou mostu na obchvatu města. Od Brtnice k mostu je už cyklostezka prakticky hotova. Chybějící část pod mostem má jen několik desítek metrů. Standardně na ní bývá umístěna cedulka informující o zákazu vstupu na stavbu. Tou ale cyklisté už řadu týdnů na vlastní nebezpečí projíždějí. Aktuálně se pod tělesem mostu buduje obří podzemní retenční nádrž pro zachycování dešťové vody. V neděli, při otevírání úseku cyklostezky z Komárovic k Rokštejnu, na stavbě zákazové cedulky vidět nebyly. Cykloturisté tudy provedli svá kola po improvizovaném vyjetém singletracku po hromadě hlíny. Na vlastní nebezpečí Jak JL potvrdil starosta Brtnice Jan Přibyl (nestraník) v pátek před slavnostním víkendem se vedení města dovědělo, že až do Brtnice by měla být cyklostezka otevřena letos v září. „Pro nás je tohle pozitivní zpráva, že most bude do září dokončen. Počítali jsme s tím, že to bude hotové později,“ komentuje starosta tuto informaci. Až bude zahrnuta podzemní retenční nádrž, vrátí se podle něho stezka v úseku pod mostem do předchozího režimu, tedy průjezd stavbou bude přes zákazové tabulky. „Řekl bych jim, že je tam vstup na vlastní nebezpečí a že by tam vstupovat neměli,“ reaguje starosta na dotaz JL, co by poradil cykloturistům, kteří se prozatím na stezce dostanou k tabulkám u stavby mostu. Samotnou kvalitu hotových částí cyklostezky hodnotí starosta vysoko: „Já si myslím, že to vypadá velice dobře.“ Celá cyklostezka bude po dokončení dlouhá více než osm kilometrů. V Přímělkově naváže na dálkovou cyklotrasu Jihlava, Třebíč, Raabs (Rakousko). Vedení Brtnice si tak slibuje, že do města přijede řada cykloturistů a oživí město, které jim nabízí kulturní místa jako zámek, rodný dům a galerii architekta a designéra Josefa Hoffmanna, anebo působivý židovský hřbitov. Asfalt i šotolina Samotné otevření části stezky mezi Komárovicemi a Rokštejnem (tedy 2. etapy stavby) se konalo za účasti představitelů města před polednem u jedné z lávek přes Brtničku pod Komárovicemi. „Počasí bylo až příliš pěkné, bylo to myslím super,“ komentuje atmosféru společné jízdy a následného kulturního setkání na Rokštejně starosta Brtnice Jan Přibyl. Při stříhání pásky ocenil zdar stavby a vyjádřil naději, že pomůže turistickému ruchu v Brtnici. Celkem jsou na stezce vybudovány čtyři nové mohutné lávky a je opraven most. Pátá lávka ještě přibude. Vytvořena byla také odpočinková místa. Ve stovkách metrů je těleso stezky opatřeno dřevěným zábradlím nad říčními svahy či kamennými gabiony v zářezech proti sesuvu svahů nad stezkou. Pozor je třeba dát na několik párů sloupků proti vjezdu aut. Stezka byla zbudována v přírodně cenném a částečně i chráněném území. V údolí říčky např. vznikal ve své době fenomén trampingu a dodnes je zde řada rekreačních chat. Po asfaltu se jede poblíž Brtnice, poté navazuje šotolina až k silnici mezi Panskou Lhotou a Střížovem. Do Přímělkova a k Rokštejnu pak opět vede asfalt. Kvůli projektu jednalo město Brtnice s bezmála stovkou vlastníků pozemků. S ohledem na dva případy, kdy nedošlo k dohodě, byla část trasy upravována. Celá stavba má přijít na 58 milionů korun (bez DPH). Náklady z velké části pokryjí dotace z evropského programu a od kraje

V pořadí 12. letní olympijské hry dětí a mládeže České republiky jsou minulostí. Sportovci Kraje Vysočina vybojovali minulý týden v Praze celkem 27 cenných kovů, z toho 10x zlato, 5x stříbro a 12x bronz. V pořadí krajů vysočinská výprava obsadila 11. místo. JL přinášejí přehled medailistů. ATLETIKA Dominik Jančář (TJ Spartak Třebíč): zlato výška, bronz 60 m překážek ml. žáci. Rozálie Machová (TJ Svitavy): zlato 800 m st. žákyně. Maxmilián Melechovský (TJ Jiskra Havlíčkův Brod): zlato 800 m, bronz 60 m ml. žáci. Sára Špačková (TJ Žďár nad Sázavou): stříbro oštěp ml. žákyně. BASEBALL Chlapci: bronz turnaj družstev U16. CYKLISTIKA Veronika Fousková (Bike team Nové Město na Moravě): zlato MTB XCO a MTB short track st. žákyně. Samuel Zítka (Bike team Nové Město na Moravě): zlato dráha – scratch st. žáci. HÁZENÁ Žáci: bronz turnaj družstev JUDO Jan Nechanický (SK Jihlava): bronz -73 kg dorostenci. Vanessa Novotná (TJ Spartak Třebíč): bronz -52 kg dorostenky. KANOISTIKA Jáchym Krpálek (USK Praha): zlato kajak kros K1 dorostenci. PLAVÁNÍ Viggo Talpa (Jihlavský plavecký klub): zlato 200 a 400 m kraul, stříbro 400 m polohově a 800 m kraul, bronz 200 m motýlek chlapci 2013. STOLNÍ TENIS Helena Kamarádová (HB Ostrov): stříbro smíšená družstva, bronz dívky a smíšená čtyřhra U15. Filip Hejkal (HB Ostrov): stříbro smíšená družstva, bronz chlapci, smíšená čtyřhra U15 a družstva U13 + U15. Vojtěch Beránek (HB Ostrov): bronz družstva U13 + U15 chlapci. TENIS Sára Špačková (TJ Žďár nad Sázavou) zlato čtyřhra žákyně. Ema Vomelová (HTK Třebíč): zlato čtyřhra žákyně. PLÁŽOVÝ VOLEJBAL Albert Kozler (TJ Spartak Velké Meziříčí): bronz dvojice chlapci. Alois Pátek (TJ Spartak Velké Meziříčí) bronz dvojice chlapci. VOLEJBAL Dívky: stříbro turnaj družstev. Pořadí krajů: 1. Praha 615 bodů, 2. Jihomoravský 514, 3. Středočeský 500, 4. Moravskoslezský 407, 5. Olomoucký 385, 6. Plzeňský 363, 7. Jihočeský 355, 8. Ústecký 298, 9. Královehradecký 282, 10. Pardubický 266, 11. Vysočina 265, 12. Liberecký 253, 13. Zlínský 246, 14. Karlovarský 234.

Výročí 125 let od druhého odsouzení polenského židovského mladíka Leopolda Hilsnera za údajnou vraždu švadleny Anežky Hrůzové z Věžničky připomene filmová projekce, která se koná 2. července od 17.35 hodin v polenském kině. Na programu bude repríza dokumentárního filmu „Budoucnost utváří minulost“, který o kauze Hilsner natočil a v Polné v premiéře uvedl americký režisér a producent Bryan Felber. Dokument o stopáži 79 minut byl natočen v češtině a angličtině s titulky. Světovou premiéru měl 15. listopadu 2025 v Polné. Titul „Budoucnost utváří minulost“ je citací Michaela Marche, který měl zásluhu o vznik filmu. Tato jeho principiální myšlenka v dokumentu zaznívá jako komentář skutečnosti, že současná justice nechce obnovit proces týkající se očividně neprávem odsouzeného muže, který vraždu, za niž byl odsouzen, nemohl spáchat. Vražda se odehrála v roce 1899 v lese poblíž Polné. Hilsner a Židé byli z rituální vraždy viněni neprávem, jak doložily v současnosti provedené důkazy. Hilsneriáda, jak se antisemitská aféra začala nazývat, rozdělila ve své době českou společnost. Hilsner zůstává dodnes právně vinen, navzdory snahám aktivistů, novinářů a právníků rozsudek zvrátit. Film o kauze je kombinací historické true crime a politického komentáře. Opírá se o knihu Jiřího Kovtuna Tajuplná vražda: Případ Leopolda Hilsnera a přináší odhalující dokumenty, které nově objevil novinář Jaroslav Mareš. Zkoumá dvě témata - kdo zabil Anežku Hrůzovou a Marii Klímovou a proč je česká justice tak neochotná Hilsnera rehabilitovat. Točilo se v ČR (včetně Polné), v Německu, USA, Velké Británii a Kanadě. Film obsahuje rozhovory s obyvateli Polné a členy místního historického spolku, s mezinárodními badateli, potomky osob zapojených do případu, krajským státním zástupcem v Jihlavě a vrchním rabínem České republiky.

Na Vysočině chce svůj post obhajovat primátor Jihlavy Petr Ryška (ODS) i starostové některých menších měst včetně Michala Šmardy (Lepší Nové Město), který zvažuje kandidaturu do Senátu. Starosta Nového Města na Moravě na Žďársku je bývalým členem a předsedou sociálních demokratů. ČTK řekl, že svoji kandidaturu do Senátu zváží do týdne. Před šesti lety skončil v senátních volbách druhý. Komunální volby a první kolo senátních voleb letos budou 9. a 10. října. "Pokud budu kandidovat a kdokoli mě podpoří, budu mu za to vděčný. Velmi jsem si vážil toho, když mě v této věci oslovil pan hejtman (Martin) Netolický nebo pan hejtman (Martin) Kuba," řekl Šmarda. Dodal, že za žádnou ze současných parlamentních stran kandidovat nehodlá. V komunálních volbách bude znovu usilovat o hlasy voličů za místní uskupení Lepší Nové Město, které získalo podporu od hnutí My pardubického hejtmana Netolického. Hnutí Naše Česko, které založil jihočeský hejtman Kuba, bude kandidovat v Jihlavě. Společně s nezávislými kandidáty utvoří kandidátní listinu Naše Česko a Jihlava srdcem. Jejím lídrem bude Vít Prchal. ODS se v Jihlavě pro komunální volby spojila s KDU-ČSL a TOP 09. O primátorskou pozici bude v krajském městě usilovat také náměstek primátora za ANO Radek Popelka nebo bývalá primátorka Karolína Koubová (nestr.), která je lídryní Pirátů a Fóra Jihlavy kandidujících s podporou Zelených. Kandidátku v Jihlavě sestaví i SPD, v čele bude městský zastupitel Petr Paul, řekla ČTK místopředsedkyně hnutí na Vysočině Lucie Pavlů Řádová. Hnutí STAN bude v Třebíči, Havlíčkově Brodě a Žďáru nad Sázavou kandidovat ve sdružení s nezávislými kandidáty. V Třebíči kandidátní listinu povede starosta Pavel Pacal, ve Žďáru nad Sázavou starosta Martin Mrkos a v Havlíčkově Brodě zastupitel Jan Schwarz. V Jihlavě půjde STAN do voleb samostatně. Na jedničce kandidátky v krajském městě se teprve domlouvá, řekla tajemnice hnutí STAN na Vysočině Jana Kunstová. Jméno svého kandidáta zatím nezveřejnili ani Motoristé, kteří budou podle jejich krajského šéfa Libora Formana v Jihlavě také kandidovat. "Budeme sestavovat kandidátku v Jihlavě na magistrát, zbytek jsme zatím neřešili," odpověděl Forman na dotaz na účast Motoristů v komunálních a senátních volbách na Vysočině. Volby do Senátu budou na Vysočině na Žďársku a v obvodu Pelhřimov, jehož součástí je i část Jindřichohradecka. Kandidaturu Michala Kozára za ANO, který je starostou Jindřichova Hradce, ČTK potvrdil šéf hnutí ANO na Vysočině a hejtman Vysočiny Martin Kukla. Za občanské demokraty v koalici se STAN bude na Pelhřimovsku kandidovat starosta Pelhřimova Ladislav Med (ODS), za SPD její krajská místopředsedkyně Pavlů Řádová a Karolína Kubisková, která je předsedkyní strany Výzva2025. Obhajovat senátorský mandát chce na Pelhřimovsku Jaroslav Chalupský (Svobodní). Také na Žďársku bude znovu o voličské hlasy usilovat současný senátor Josef Klement z KDU-ČSL, kterému vyjádřilo podporu hnutí STAN. Soupeřem mu bude poslanec SPD Radek Koten nebo lékař Radek Černý z ODS.

Ve čtvrtek během dne má do Telče dorazit monumentální socha, kterou její autor nazývá Vulpes Gott Dratoslav von Mischling neboli Slávek (rovněž jí říká Chudáček). Podle autora sochy, předního českého výtvarníka Františka Skály (* 1956) představuje socha v podobě více než sedm metrů dlouhého a přes tři metry vysokého šedého vlka pomník ohrožených a odstrkovaných bytostí neboli antihrdinů na okraji společnosti. Je to „antihrdina, který nikdy nic nedobyl, nesjednotil a ničím výrazným na sebe neupozornil. Jen bojoval o holou existenci, budíce u jedněch soucit, u druhých opovržení…” Socha vznikla v roce 2022, pozornost už budila v Drážďanech, Liberci či ve Zlíně. Je také motivem celovečerního dokumentu režiséra Petra Slavíka Veřejný prostor Františka Skály. Do Telče dorazí čtyřtunový kolos v podobě vlka na podvalníku ze Zlína, odkud na více než 200 km dlouhý transport vyrazí ráno v 7.30 hodin. Stát bude v Telči na hrázi Štěpnického rybníka a upozorňovat tak i na výstavu Františka Skály, která začne 5. srpna v 16 hodin v městské galerii Hasičský dům a potrvá do 3. ledna 2027. Jejím kurátorem je telčský malíř David Bartoň. Film Veřejný prostor Františka Skály bude v telčské Orlovně promítnut 14. srpna od 16 hodin, krátce po své premiéře. Po projekci bude následovat beseda s režisérem i s Františkem Skálou. Skála také ve stejný den od 19.30 hodin vystoupí se svou hudební skupinou Třaskavá směs na vyprodaném koncertu festivalu Prázdniny v Telči na nádvoří zámku. Členem skupiny je také výtvarník a hudebník Petr Nikl.

V sobotu 6. června v poledne je výstaviště v Brně zalito sluncem. Uvnitř i venku se pohybuje okolo 13 tisíc lidí z celé republiky, kteří očekávají vskutku historickou událost blahořečení vysočinských kněží Jana Buly a Václava Drboly. Životy mladých kněží vyhasly na základě vykonstruovaných politických procesů. Oba duchovní byli před třičtvrtě stoletím popraveni v Jihlavě. Oba blahoslavení svým mučitelům odpustili. Jejich blahořečení je i velkou událostí pro Jihlavu. Přítomni zde jsou například primátor města Petr Ryška (ODS) nebo jeho lidovecký náměstek Petr Piáček. Hlavní pavilon, v němž blahoslavení probíhá, je na první pohled obrovský. Židle jsou řazeny za sebou ve čtvercích označenými písmeny. Jednotlivá místa představují čísla. Již na první pohled je patrné, že na pódium uvidí pouze ti, kdo sedí pod ním. Pavilon je proto vybaven řadou obrazovek, na nichž probíhá přímý přenos. V pavilonu jsou i místa pro rodiny s dětmi. Programem provázejí moderátoři TV Noe. Přímý přenos vysílá i Česká televize. Akce je velmi dobře zorganizována. Všude jsou spousty dobrovolníků, kteří s úsměvem lidem radí. Občerstvení je k dostání ve velkých bílých stanech před pavilonem. Atmosféra je nadšená, elektrizující a plná velkého očekávání. Lidé jsou usměvaví a chovají se k sobě ohleduplně. Nikdo se nikam netlačí, nikdo nikoho neodstrkuje. Na první pohled není nikde patrná žádná známka neklidu. Lidé jsou zde různí: chudí, bohatí, zdraví, nemocní…, vždyť římskokatolická církev deklaruje, že je tu skutečně pro všechny. Samotný obřad budí dojem jakési vznešené skromnosti. Hlavní proces blahořečení představuje mše svatá. Ta začala ve 14 hodin a trvala dvě hodiny. Na jejím začátku se dlouhý špalír duchovních všech možných hodností, ministrantů a laiků vydal na pódium, kde se konal samotný obřad. Obětní dary nese šestičlenná rodina Tůmových z Jihlavy. Českokanadské zpodobnění Mši celebruje jako papežský legát kanadský kardinál původem z Brna Michael Czerny. Mši slouží v češtině. Místy je jeho projev hůře srozumitelný a některé jeho obraty zní místy až staročesky. Postupem času je kardinálův projev stále lepší a lepší… Publikum kardinála velmi dobře přijímá a na něm je místy vidět dojetí. Ve své homilii Czerny zdůraznil, že Bula a Drbola nebyli žádní revolucionáři ani političtí aktivisté, ale pastýři, kteří chtěli sloužit svému lidu. Řekl, že každý z nás je pozván, aby se s nimi svým způsobem ztotožnil, s jejich dobou a jejich místem. „Například já v době, kdy byli oba umučeni, jsem byl pětiletý chlapec, který v roce 1948 spolu s rodinou uprchl, a našel útočiště v kanadském Montrealu,“ zpodobnil svůj příběh kardinál. Liturgické obřady provázejí náboženské písně, které zpívají farní sbory. Jejich zcela profesionální produkce vyvolává dojetí i naději. Při zpěvu při mši chorálu Kyrie eleison (Pane, smiluj se) doslova běhal mráz po zádech.

Ocenění Patrimonium pro futuro, které NPÚ uděluje za příkladné počiny v péči o kulturní dědictví, by letos mohla za Vysočinu získat obnova Dolního hřbitova ve Žďáru nad Sázavou. Na cenu v kategorii Obnova památky je v tomto případě navržena Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou – II zastoupená farářem o. Markem Husákem. Druhou navrženou realizací je restaurování soch sv. Petra a Pavla v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Přibyslavi. Na cenu NPÚ v kategorii Restaurování jsou navrženi restaurátoři Jan Mach a akad. mal. Hana Vítová a Římskokatolická farnost Přibyslav zastoupená děkanem P. Mgr. Pavlem Sandtnerem. Podle památkářů obě nominace spojuje mimořádná odborná úroveň, vysoká míra respektu k autenticitě historických památek a příkladná spolupráce vlastníků, restaurátorů, zhotovitelů i památkové péče. * Santiniho Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou (založen byl roku 1709 z podnětu opata Václava Vejmluvy) prošel v letech 2022–2025 odborně náročnou obnovou. Zaměřila se zejména na rekonstrukci historických krovů kaplí. Ty byly různě poškozeny vlivem zatékání, dřevokazných škůdců i nevhodných zásahů z minulosti. Někde chyběly důležité statické prvky. Při opravách byly upřednostněny tradiční tesařské postupy. Zachovány byly původní kolíkové spoje, tesané konstrukce i historicky odpovídající materiály. * Restaurování soch sv. Petra a Pavla v přibyslavském chrámu Narození sv. Jana Křtitele (vystavěn byl v letech 1750–1753) navrátilo dílům jejich původní barokní podobu. Podle památkářů odhalilo cenné detaily polychromie, včetně dekoru připomínajícího jemnou krajku: „Odborně podložený přístup restaurátorů a vstřícná spolupráce vlastníka umožnily citlivou obnovu, která posílila historickou autentičnost i výtvarnou kvalitu celého oltáře.“ Ten byl podle památkářů před restaurováním v havarijním stavu. Jednotlivé části byly napadeny dřevokazným hmyzem, poškozeny rozpadem lepidel, rozesycháním dřeva, korozí kovových spojovacích prvků i neodbornými opravami. Někde chyběly části výzdoby, na mnoha místech se odlupovala polychromie a zlacení. Podoba soch byla navíc v minulosti opakovaně upravována množstvím plošných přemaleb, které zakrývaly technické nedostatky nebo se přizpůsobovaly dobovým trendům a technickým možnostem. Výsledná podoba soch nyní vyšla ze stratigrafických průzkumů a respektuje původní úpravu draperií, celkové pojetí oltáře i zařízení kostela.

První vyhrání z kapsy vyhání… Doufejme, že pro fotbalisty FC Vysočina toto české přísloví nebude po startu nového ročníku Chance Národní ligy platit. V přípravných utkáních jsou totiž Jihlavané prozatím stoprocentní. Porazili Žižkov (3:2), prvoligové Slovácko (2:1) a naposledy v sobotu Příbram (3:1), již přivítali ve Velkém Meziříčí. „Dnešní vítězství a dosavadní výsledky nepřeceňujeme, ale pochopitelně mám radost. Mohou mít příznivý vliv na sebevědomí hráčů a mohou jim pomoci zvládnout náročné tréninkové jednotky, které jsou před nimi,“ naznačil kouč Marek Nikl, že jeho svěřenci dostanou v letním drilu zabrat. „Po náběhovém úvodním týdnu postupně zintenzivňujeme a zvedáme tréninkové dávky. Budeme v tom pokračovat až do startu sezony. Hodně jsme trénovali i v pátek před zápasem,“ prozradil Nikl, jenž brzy oficiálně přivítá v kádru novou posilu. Proti Příbrami nastoupil v prvním poločase středopolař David Jambor (23), naposledy působící v Chrudimi, která byla z druholigové společnosti administrativně vyřazena (nedostala soutěžní licenci). Oba kluby aktuálně jednají o Jamborově přestupu do FC Vysočina. Dále dostal příležitost francouzský ofenzivní záložník Selim Pellissard (21), který je v Jihlavě na testech. Po fotbalové stránce vyrostl v Sochaux a dvě poslední sezony strávil v jeho „béčku“ (5. liga). Jihlavský dres opět oblékl brankář Ondřej Mastný (24), jenž působil od předloňského podzimu v Příbrami, kam odešel na hostování (později přestup) s vidinou většího zápasového vytížení. U Litavky se podílel na návratu do druhé ligy, ale minulou sezonu odchytal výhradně ve třetiligové juniorce. V mateřském oddíle se nyní pere o příležitost formou zkoušky. Co se týče testovaných tváří, v dobrém světle se ukazují slovinský stoper Vito Štrakl (24) a defenzivně laděný nigerijský mladík Muhammad Abdullahi (18). „Je prozatím předčasné hovořit o tom, jestli u nás některý z cizinců zůstane, ovšem Abdullahi se dnes jevil velice dobře, a to i na postu levého obránce. Oceňujeme jeho schopnost komunikace na hřišti a mentální stránku,“ chválil Marek Nikl. Ve Velkém Meziříčí bylo velké horko, které o víkendu „mořilo“ celou Českou republiku. Jihlavští i příbramští fotbalisté byli rádi, že běhali po trávníku jenom 45 minut (v obou poločasech nastoupily rozdílné sestavy). „Navzdory náročnému a nepříjemnému počasí jsme podali zajímavý výkon, jímž jsme navázali na dvě předchozí utkání proti Žižkovu a Slovácku. Věřím, že v herním projevu se budeme nadále posouvat,“ dodal Nikl. O vysočinské góly se postarali Tyrese Omotoye (penalta), Ibrahim Usman (střela pod břevno) a Michal Smutný (zakončení z malého vápna). Zítra odpoledne (16 hod.) podstoupí jihlavští fotbalisté mezinárodní konfrontaci s německým Erzgebirge Aue. Hraje se v Roudnici nad Labem.

Místo kancelářské budovy Triangl nákupní centrum rakouského řetězce Billa. To je nynější plán pro oplocenou lokalitu ve Vrchlického ulici v Jihlavě vedle dálničního přivaděče. Pozemek vlastní společnost Property Management Services (PMS), která má sídlo v Praze. „Mohu potvrdit, že s řetězcem Billa proběhla úspěšná jednání a v připravovaném projektu počítáme s jeho účastí,“ potvrdila na dotaz JL Lucie Čurdová, manažerka společnosti PMS. Ta věří, že město projekt podpoří a umožní jeho realizaci. Zdůraznila však, že se jednání o tomto projektu bohužel táhnou nepřiměřeně dlouhou dobu. „Což vytváří značnou nejistotu a oddaluje rozvoj této lokality. Zbytečné protahování může mít vliv i na setrvání řetězce Billa v tomto projektu,“ upozornila Čurdová. Projekt počítá s fotovoltaikou i s místem pro dobíjení elektromobilů. Více v tištěném vydání JL s datem 30. 6.

Spolupráce s ANO byl asi hřebíček, který pronikl nejhlouběji, říká vysočinský předseda SOCDEM Martin Hyský.

Bohatě prostřený stůl plný rozmanitých dobrot přivítal účastníky společné snídaně a lákal svou pestrou nabídkou „od každého něco“. Nechybělo čerstvé ovoce a zelenina, sýrový talíř ani klasika v podobě vajíček se šunkou. K ochutnání bylo také několik druhů domácích pomazánek, které potěšily nejednoho gurmána. O sladkou tečku se postaraly paní vychovatelky společně s některými maminkami, které napekly výběr sladkých dobrot a přispěly tak k příjemné atmosféře společného setkání. Nápojové menu nabídlo osvěžující varianty – ovocný čaj, domácí bezovou limonádu nebo prostou vodu s citronem. Na své si přišli i milovníci zdravějších snídaní. Připravená byla ovesná kaše, kterou si každý mohl dochutit podle vlastní chuti – jahodami, banánem nebo domácí marmeládou. Jedno jídlo však mezi všemi vyniklo a sklidilo zasloužený aplaus. Bezkonkurenčním hitem se staly nadýchané lívance od paní vychovatelky Sáry. A jak se shodli všichni ochutnávající – byly zkrátka mňam!

Třídenní jihlavský multižánrový Vysočina Fest 2026 pořádá agentura Yashica Events na letním amfiteátru v Jihlavě od 2. do 4. července. Hudbu bude letos jeden z největších festivalů Vysočiny nabízet na čtyřech stagích. Ve čtvrtek 2. 7. se areál otevře návštěvníkům v 16 hodin, v pátek a sobotu už v 15 hodin. Pódium Nfctron / Mastercard Stage nabídne ve čtvrtek kapely Čechomor, Krhut a Kozub a Divokej Bill. Město Jihlava Stage bude hostit skupiny Zakázaný ovoce, Stein 27, Sofian Medjmedj a Walda Gang. Na Kraj Vysočina Stage zahrají Lipo, G1nter, Sergei Barracuda a Highlanders. Na HITrádio Stage pak Street 69, Like-it, Sebastian a Jakub Děkan. V pátek to budou na Nfctron / Mastercard Stage interpreti Anna K., Mirai a Lucie. Na Město Jihlava Stage Kojo, Ben Cristovao a Gleb. Na Kraj Vysočina Stage Skyline, Renne Dang, Rohony a The Feet. Na HITrádio Stage Slavíček, Pam Rabbit, UDG a Botox. V sobotu na Vysočina Festu vystoupí na Nfctron / Mastercard Stage Hel´enine oči, Panoptiko, MIG 21 a Chinaski. Na Město Jihlava Stage punkový Visací zámek, Nik Tendo, Cashanova Bulhar a PTK. Kraj Vysočina Stage nabídne Athenu Chlebovou, Iama Oskara, Adama Mišíka, jihlavské Pio Squad a večer DJ Ollixe. Na HITrádio Stage zahrají Narvan, Elizabeth Kopecka, Poletíme? a Nedivoč. Stanové městečko hned vedle areálu festivalu v údolí Heulosu se otevře ve čtvrtek ve 13 hodin. Jeho provoz skončí 5. 7. v 10 hodin.

Je starší než francouzský Paris Saint-Germain (úřadující vítěz Ligy mistrů) nebo italský gigant AS Řím. Fotbalový klub 1. FC Batelov oslavil předminulou sobotu 100 let existence. „Jeden klub, jedna rodina,“ stojí na upomínkových předmětech, které si diváci odnesli domů. Do sportovního areálu dorazilo na 500 místních i přespolních návštěvníků. Neodradily je ani opakující se bouřky, střídající se s teplem, které dramaticky nabouraly slavnostní program. „Doprovodná mládežnická utkání se konala v omezeném modu, naopak vystoupení skupiny Akrobat neproběhlo vůbec, přestože děvčata se pilně připravovala. Neproběhly ani divácké soutěže, takže jsme pokračovali až večerní zábavou,“ informoval spolupořadatel a oddílový sekterář Miroslav Marek. Hlavní narozeninový dárek naštěstí počasí „nespláchlo“. V exhibičním zápase (2x30 minut) proti sobě nastoupili batelovské legendy a internacionálové Bohemians Praha 1905 v čele s Antonínem Panenkou. „Bylo to lepší pokoukání než sledovat českou ´repre´ na mistrovství světa,“ konstatovali někteří diváci. Vzpomínka na Bělehrad Již v 5. minutě fotbalový elegán s knírkem proměnil penaltu, a jak jinak než „vršovickým dloubákem“. „Pískala se brzy. Ještě jsem neměl zavázané kopačky,“ vtipkoval Antonín Panenka. Balon postavil na bílý puntík a nezaváhal. „Dnes ji kopu více než dříve, protože při exhibicích to diváci chtějí vidět. Kopu ji prakticky každý týden, takže praxe je znát,“ dodal. Originálním zakončením se proslavil v rámci evropského šampionátu 1976 v Bělehradě. V den batelovských oslav uplynulo přesně půl století od chvíle, kdy Panenka rozhodl touto kulišárnou finálový rozstřel a zařídil Československu historické zlato. „Jsem na to hrdý a pyšný, ale na druhou stranu mě trochu mrzí, že tahle penalta přehlušila všechno, co jsem ve fotbale udělal, všechny branky, přihrávky i akce,“ svěřil se. Batelov podlehl „Klokanům“ 2:4 (poločas 1:3). Na domácí straně rozjásali obecenstvo Robert Vítek s Radimem Formánkem. Hrál se fotbal jako ve starých dobrých časech. Pomalejší, ale mnohem více kreativní. „Dříve to bylo pro divácké oko líbivější. Dnes převažují hráči, kteří jsou fyzicky a silově dobře připraveni, což jim stačí na to, aby hráli první ligu,“ naznal Antonín Panenka. Ze hřiště do nemocnice Do mikrofonu poděkoval všem lidem, kteří se podíleli a podílejí na chodu batelovského klubu. Následně oblékl sportovní úbor a vyběhl na hřiště, aby faulem na Davida Barteka zařídil pokutový kop. Oddílový předseda Zdeněk Kapoun názorně ukázal, co znamená obětovat se ve prospěch fotbalu… Při nedovoleném zákroku v pokutovém území utrpěl úraz nohy. Opřen o reklamní panel pozoroval dění na trávníku, rozdával úsměvy a vyčkával na příjezd sanitky. Diagnóza: zlomenina holenní kosti. „Pan předseda je po operaci, která dobře dopadla. Čeká ho dlouhé léčení a následná rehabilitace,“ referoval Miroslav Marek. Do klubové historie se Zdeněk Kapoun zapsal opravdu originálním způsobem… Noví členové síně slávy U příležitosti 100. výročí klubového založení přivítala síň slávy 1. FC Batelov nové laureáty. Podmínkou je 250 odehraných zápasů, nebo 75 vstřelených branek. Aktuální počet uvedených členů stoupl na 25. Do elitní společnosti od letoška patří Ondřej Beseda, Marian Blaško, Karel Havlíček, Michal Houzar, Michal Cháb, Lukáš Kapoun, Zbyněk Koreš, Miroslav Marek, Zdeněk Poledna a Lukáš Vostál. Před nimi se této pocty dostalo Petru Besedovi, Jaroslavu Hlaváčkovi, Vlastislavu Chaloupkovi, Josefu Irsovi, Oldřichu Kaňkovskému, Zdeňku Kapounovi, Petru Kourkovi, Janu Kubálkovi, Zdeňku Kupkovi, Tomáši Minaříkovi, Ivu Plachému, Jaroslavu Plachému, Pavlu Policarovi, Drahomíru Rychlému a Milanu Vybíralovi.

Těžká zranění, kterým na místě podlehl, utrpěl dnes před jedenáctou hodinou dopoledne muž, který se zřítil z Brněnského mostu. Policisté a záchranné složky na místo ihned vyrazili, ale lékaři již muži nedokázali pomoci. Okolnosti a přesnou příčinu tragické události nyní prověřuje policie, potvrdila komisařka Jana Kroutilová.

Před brankou koupaliště v Lukách nad Jihlavou postávají nedočkaví návštěvníci. Ještě není otevřeno, přesto v bazénu dva chlapíci v plaveckých čepičkách poctivě „ukrajují“ tempa. „Nějací závodníci?“ přemýšleli… Ano, závodníci. Matyáš Kolář z Brtnice a Rostislav Zapoměl z Panské Lhoty, sedmnáctiletí členové Jihlavského plaveckého klubu (JPK), ladí formu před letním mistrovstvím republiky. Prvně jmenovaný následně odcestuje s juniorskou reprezentací dálkových plavců do maďarského Velence na evropský šampionát. Klub bude mít na „Evropě“ zástupce v mužské kategorii po dlouhých 13 letech. A to ještě Tobias Esposito splnil pro změnu limit pro bazénovou juniorskou „Evropu“ v německém Mnichově… Výsledkový prapor JPK již nedrží v ruce jenom ženy, byť ty nadále zdobí vysoká výkonnost (Jasmína Trněná je v reprezentaci, Mia Pavlinec startovala na mezinárodním miltiutkání v Košicích). „Je super, že jsme se jako kluci začali více prosazovat,“ kvitoval Kolář změnu zavedených pořádků. „Hodně lidí odešlo do jiných oddílů, nebo přestalo plavat, což nám dalo možnost se více prosadit,“ dodal Zapoměl. Matyáš Kolář se před kariérou v bazénu, respektive na otevřené vodě, věnoval fotbalu. Na plavání neměl podle svých slov ani pomyšlení. Jenomže fotbal nebyl to pravé ořechové, a tak jej rodiče nasměrovali k mokrému sportu. „Dobře udělali, protože mi to jde lépe než kopat do balonu,“ usmíval se. Rostislav Zapoměl je naopak čistokrevný plavec. Do vody skočil z vlastní iniciativy. „Kromě triatlonu, který mám jako doplněk letní přípravy, jsem nikdy jiný sport nedělal, ani jsem nebyl členem jiného sportovního kroužku,“ prozradil. Říká se, že plavání dělá kráská těla. Oba pánové jsou toho důkazem. Figuru mají vysportovanou. Jakoby vypadli z katalogu modelů… „Jo, máme hezké postavy, ale u holek spíše vítězí fotbalisté a hokejisté,“ konstatoval Zapoměl. „Protože si mohou v budoucnu vydělat více peněz než plavci,“ doplnil s úsměvem Kolář. Zatímco svěřenci kouče Libora Vejnara polykají dopolední tréninkové dávky a přitom se vyhřívají na sluníčku, jejich spolužáci plní školní povinosti. „Můj třídní účitel nebyl nadšený, že budu mimo školu, ale když jsem mu vysvětlil, oč jde, tak to pochopil,“ prozradil Rostislav Zapoměl. Na Matyáše Koláře se kamarádi a spolužáci trochu zlobili, že s nimi nejel na vodu. „Bohužel to nešlo. Rád bych tam byl, ale příprava na mistrovství Evropy logicky dostala přednost. Třeba si to brzy vynahradíme,“ omlouval se. Časová vytíženost je to, co oběma na plavání vadí. Nemají prostor na kamarády, koníčky a záliby, které dohánějí mimo sezonu. „Ale jednou jsme se pro tento sport rozhodli, takže musíme tu oběť podstoupit,“ shodují se. A „nebrblají“ ani nad brzkým vstáváním kvůli předškolním ranním tréninkům… „Někdy se člověku nechce vstávat a musí se přemáhat,“ přiznal Kolář. „Přemáháme se hlavně na soustředěních,“ mrkal šibalsky Zapoměl na kouče Libora Vejnara, jenž jedním uchem nenápadně poslouchal, co jeho „sporťáci“ říkají. Je to přísný kouč? „Při tréninku ano, ale jinak se k nám chová kamarádsky. Od sportovců z jiných odvětví slýcháváme, jak na ně trenér křičí. U nás to tak není. I proto je to můj plavecký vzor,“ odpověděl Rostislav Zapoměl. Matyáš Kolář vzhlíží k rumunskému kraulaři Davidovi Popovicimu, úřadujícímu olympijskému vítězi na 200 m. Republikový šampionát v Praze – Podolí startuje již dnes. Jaké ambice mají talentovaní závodníci Jihlavského plaveckého klubu? „Hlavně si to užít, a když to dobře půjde, pokusit se kvalifikovat do finále,“ má jasno Zapoměl. Jeho kolega pošetří síly na dálkovou „Evropu“ a odstartuje pouze na 800 m kraul. „Budu cílit na os

Debaty o hlavní krajské nemocnici na Vysočině se vedou od doby vzniku Kraje Vysočina. Na této potřebě se shodují snad všichni krajští politikové. Brání tomu však regionální zájmy. Jednotlivé části kraje se obávají, že by kvůli „hlavní“ nemocnici ztratily některá specializovaná pracoviště. Mezi taková pracoviště patří například kardiologie. A tak je na Vysočině pět v podstatě rovnoprávných nemocnic v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a v Novém Městě na Moravě. Nemocniční péče je tak roztříštěna. Na pondělním krajském zastupitelstvu byla tato otázka znovu otevřena. Souvisela se schválením bodu na dofinancování nemocnic a Zdravotní záchranné služby ze zůstatku kraje. Šlo celkem o 132 milionů korun na provozní náklady. „Myslím, že je na čase přestat předstírat, že pět samostatných nemocnic může donekonečna fungovat jako pět malých samostatných států,“ upozornil v diskusi opoziční zastupitel Pavel Nevrkla (ODS). Zmínil, že několik let se o tom diskutuje a stále to končí stejně. Nemocnicím se pošlou další peníze. „Finanční plány našich zdravotnických organizací ukazují souhrnný deficit zhruba 190 milionů Kč, a to není provozní výkyv, to je strukturální problém, který tady rok co rok necháváme dozrávat,“ pokračoval Nevrkla, který chtěl po kraji nějakou koncepci. Upozornil, že kraj má pět samostatných zařízení, a přitom dlouhodobě chybí na Vysočině lékaři a zdravotní sestry. Navíc tento způsob vedení nemocnic považuje za prodělečný i kvůli duplicitě. „Pokud si naše nemocnice konkurují o stejné lidi a přetahují se náborovými příspěvky a každá se snaží držet co nejširší péči, tak všichni víme, že to nemůže dlouhodobě fungovat,“ varoval opoziční zastupitel, který je starostou Jemnice. Krajský radní Jiří Běhounek (SOCDEM) zdůraznil, že se o to 15 let snažili a vždy to naráželo na lokální zájmy. „Všichni chcete, aby se ty nemocnice změnily, ale nesmí to být u nás. Takže si dejte každý ruku na srdce a zamyslete se!“ apeloval na krajské zastupitele. Doplnil, že nyní kraj zadal vysoutěžené externí firmě analýzu poskytovatelů akutní lůžkové péče na Vysočině. Analýza kraji napoví, co dál. Ubezpečil, že se problematice věnuje i zdravotní komise. „To je neřešitelné, pokud prostě ta situace nenastane tak, že některá oddělení prostě budou nefunkční,“ pokračoval bývalý dlouholetý hejtman. „Ale jde o politické rozhodnutí. Žádná nemocnice se nikdy nezavřela, protože jsme to rozhodli my, jelikož odvaha k tomu není,“ dodal Běhounek.

Na loňském Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava (MFDF) si odbyl svoji vyprodanou distribuční premiéru dánsko-český dokumentární film režiséra Davida Borensteina Pan Nikdo proti Putinovi (Mr. Nobody Against Putin). Zobrazuje propagandu na ruské základní škole, když protagonista, učitel Pavel Paša Talankin, dokládá, jakým způsobem je zde ovlivňováno myšlení dětí. Producenti filmu se právě na loňské Ji.hlavě setkali s filantropy, jejichž podpora následně pomohla financovat drahou oscarovou kampaň. Podle vedení festivalu skupinu filantropů na Ji.hlavu přivedl podnikatel Jan Barta. Ten je také od letoška se svými firmami na tři roky novým generálním partnerem MFDF. Podle ředitele MFDF Marka Hovorky je obrovský úspěch a radost, že český dokumentární film Oscara získal. Producenti Alžběta Karásková a Radovan Síbrt v úterý do Jihlavy přivezli jak sošku Oscara, tak televizní cenu v podobě masky Bafta Film Awards, kterou film získal letos v únoru. Nápad pokusit se o Oscary začal podle Síbrta v kavárně v Praze, kde producenti seděli se Sergem Borensteinem (belgický židovský podnikatel žijící v Praze, podnikatel v realitách, zakladatel nadace podporující mladé talentované umělce a kulturní projekty, pozn. red.), jedním z podporovatelů MFDF. „Ale byl to velmi teoretický nápad… A on říkal, že nám ten první krok podpoří,“ popisuje Síbrt. Tento první krok byl ale podle něho nepatrný, a poté jich byla ještě řada: „Zhmotňovat se začaly tady v Jihlavě, po té distribuční premiéře. To byl zásadní moment. Protože ta projekce byla výjimečná a reakce diváků opravdu silná. A mezi diváky seděli ti lidé, které festival pozval a kteří se rozhodli ten film v kampani podpořit.“ V různých částech světa podle producenta lidé na film reagovali jinak. V Jihlavě to bylo velmi emocionální. Poté se přitočilo několik mecenášů s tím, že film na cestě pro Oscara podpoří. „Díky tomu se začali ozývat další. Protože bylo vidět, že si to mezi sebou říkají, že se něco odehrává, co dává smysl,“ popisuje Síbrt. „Marek (Hovorka) slíbil výjimečnou projekci. Slíbil, že pomůže, a splnil to,“ doplnila A. Karásková. Jak dodal R. Síbrt, producenti doufají, že i letos do Ji.hlavy přinesou nějakou výjimečnou projekci. Peníze v oscarové kampani jsou podle koproducentů zapotřebí pro cestování po světě, na organizování projekcí či rozesílání e-mailových informací členům Akademie za stovky i tisíce dolarů, pro zaplacení týmu lidí, kteří kampaň táhnou. Produkce filmu si podle Síbrta platí také digitální kampaň, aby se příběh dostal k 13 tisícům voličů: „Ti žijí po celém světě, a ne všichni sledují dokumentární tvorbu. Prostě Brad Pitt si asi nepustí všechny dokumentární filmy, které jsou nominované, ale vy se potřebujete k těmhle lidem dostávat.“ „Bez započtení intenzivní práce nás všech, která byla na plný úvazek, se pohybujeme okolo 16 až 18 milionů korun,“ reaguje Síbrt na otázku JL, jaká řádová částka byla na kampaň zapotřebí. Např. film The Perfect Neighbor, který byl po celou dobu favoritem, měl podle něho na kampaň rozpočet okolo osmi milionů dolarů a billboardy doslova vytapetoval Ameriku. „To jsme si my nemohli dovolit, šli jsme prostředky chudých. A prostředky chudých jsou digitální sítě a vyprávění příběhu. A také jsme oslovovali důchodce v LA, to jsou skvělí voliči…,“ usmívá se producent. Atmosféra dokumentární Ji.hlavy je podle Síbrta výjimečná tím, že město festivalem žije, že se odehrává v centru a všichni sem přijíždějí právě kvůli festivalu. „Často jezdíte po velkých festivalech a jste někde zastrčený v nějakém koutě toho města. Paralelně se odehrává spousta jiných aktivit a vlastně ten festival není tak zásadní,“ popsal. V New Yorku, v Paříži, v Londýně j

Některé obyvatele krajského města zaskočilo, že jen se dokončily nové veřejné toalety v Židovské ulici, stavba již rezaví. Město ale v tomto ohledu žádnou reklamaci neuplatnilo. „Ten design je udělán dorezava. Jsou tam takové plátky, které tak vypadají,“ vysvětlil na dotaz JL primátor města Petr Ryška (ODS). Toalety jsou v provozu každý den od 8 do 20 hodin. „Nicméně pokud se na náměstí budou konat jakékoliv akce, tak se doba otevření protáhne a bude končit až půl hodiny po akci,“ upřesnil primátor. Toalety jsou zpoplatněny deseti korunami. „Na záchody se dostanete, pokud zaplatíte ať už mincí nebo kartou. Automat je umístěn mezi ženskými a mužskými záchody,“ přiblížil dále. Kontejner s toaletami dorazil na místo v druhé polovině dubna. Jeho instalace včetně sítí a přípojek trvala asi dva měsíce. Celkové náklady na ně město vyčíslilo zhruba na pět milionů korun bez DPH. Více než polovinu z uvedené částky pokryla dotace.

Na každém šprochu je pravdy trochu… FC Vysočina potvrdil ztrátu klíčového stopera Víta Beneše (37). Člen Klubu legend Chance ligy se vrátil do „béčka“ olomoucké Sigmy, odkud předloni v září do jihlavského angažmá přišel. „Díru v defenzivě po Víťovi dokážeme zacelit,“ je přesvědčen ředitel klubu Lukáš Vaculík. Na Hané má rodinné zázemí a strávil tam bezmála sedm fotbalových let (mimo jiné nosil kapitánskou pásku). I když byl Vít Beneš „degradován“ z prvního týmu do juniorky, na olomoucké prostředí nezanevřel a přijal od nového vedení nabídku pomoci třetiligovému „béčku“ jak na hřišti, tak v kabině coby mentor mladých fotbalistů. „Jihlavu jsem si od prvního dne oblíbil, proto bylo moje rozhodování, jestli navázat na kariéru v Sigmě, nesmírně obtížné. A stejně tak bylo těžké oznámit Lukáši Vaculíkovi, že tady nebudu pokračovat,“ řekl majitel 335 prvoligových startů. Důležitou roli při rozhodování hrála nejen Benešova rodina, ale i ambice a rozvojové plány olomouckého klubu. „Chci být jejich součástí a nastartovat v mládežnických kategoriích trenérskou kariéru,“ dodal. Vít Beneš bojoval v barvách FC Vysočina jeden a půl sezony. Jako nosný stoper opakovaně pomohl k udržení druholigové příslušnosti (letos administrativní cestou) a získal novou chuť do fotbalu. „Jeho osobnost s charakterem a přesahem nám bude velice chybět. Moc si přeji, aby naši mladí hráči na sebe vzali alespoň část Víťovy opakovaně prokazované osobní odpovědnosti za týmové výkony a výsledky,“ zdůraznil Vaculík. Co to znamená pro jihlavskou sestavu? Aktuální stoperskou jedničkou je David Štětka (23), jenž fotbalově vyrostl právě vedle Beneše. Bude-li potřeba, může do středu obrany „zacouvat“ defenzivní štít Adrián Čermák (32). Otevřel se větší prostor pro nigerijský talent Ibrahima Alkasima (20), který letos na jaře ve druhé lize debutoval. Může přijít nová posila, nebo se může prosadit některá z testovaných tváří… „V minulosti jsme se opakovaně vyrovnali s mnoha hráčskými odchody a našli jsme adekvátní náhradu,“ připomenul Lukáš Vaculík.

Začínající prázdniny jsou pro děti obdobím volnočasových aktivit, příměstských i mimoměstských táborů a dovolených s rodiči. S tím se ale pojí také specifické úrazy, ke kterým mohou děti v létě přijít. „Počet dětských úrazů je o prázdninách obvykle vyšší, což je dáno větším podílem volného času, možností věnovat se sportu a venkovním aktivitám včetně účasti na různých táborech a jiných volnočasových aktivitách,“ vysvětluje traumatolog jihlavské nemocnice Roman Pavlas. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) celkový počet dětských úrazů každoročně narůstá. Za posledních 5 let vzrostl zhruba o třetinu, kdy v roce 2021 bylo ošetřeno celkem 179 tisíc poraněných klientů pojišťovny mladších 18 let, v loňském roce to přitom bylo už 232 tisíc. Nejčastější zranění, které loni utrpěli nezletilí klienti VZP, byla poranění zápěstí a ruky. K hospitalizacím pak docházelo nejčastěji z důvodu poranění hlavy. Co se týče úrazů v období prázdnin, v tomto směru se data VZP s tvrzením jihlavského traumatologa rozcházejí. „Mezi dlouhodobě rizikovější patří stále jarní měsíce a také září a říjen. Nejvíce úrazů se pak vloni stalo v červnu, a to skoro 38 tisíc. Během letních prázdnin se pak zranilo skoro 60 tisíc klientů VZP do 18 let věku,“ uvedl náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Miroslav Jankůj. Přestože dle dat počet dětských úrazů narůstá, všímá si Roman Pavlas také pozitivních trendů, mezi které patří například menší počet fatálních úrazů, ke kterým dochází při skocích do mělké vody. „Zde se zřejmě projevil preventivní efekt dlouhodobé osvěty,“ odůvodňuje vývoj lékař. Typem úrazů, které se v posledních letech objevují častěji než dříve, jsou podle Romana Pavlase úrazy spojené s jízdou na elektrokolech a elektrokoloběžkách. „Pády z těchto dopravních prostředků bývají s vyšší kinetickou energií a tudíž se závažnějšími důsledky. Důvodem je vyšší rychlost a váha stroje, kterou dítě obtížně zvládá,“ upozorňuje Pavlas. Lékař uznává, že elektrokolo sice umožňuje cyklistovi dostat se i na místa, kam by na běžném kole nevyjel, o to náročnější a rizikovější ale může být cesta z kopce dolů. Základní doporučení jak předejít úrazu jsou podle Pavlase společné jak pro dětské, tak pro dospělé cyklisty: „Je potřeba použít zdravý rozum, být si vědom svých možností, fyzické a technické zdatnosti, počítat s hmotností elektrokola a předvídat. Zcela samozřejmé by mělo být použití ochranné přilby i pro dospělé.“ Ochranné pomůcky by navíc podle lékaře měly být součástí výbavy třeba i při jízdě na kolečkových bruslích: „Zvláště kvalitní chrániče zápěstí mohou při pádu zabránit zlomeninách v této oblasti.“ Za další z rizikových prázdninových aktivit označuje jihlavský lékař skákání na trampolíně nebo skákacím hradu. „Je evidentní, že skákat v partě je mnohem větší zábava, ale také bohužel větší riziko. Zvláště v případě, kdy na trampolíně skáčou děti o různé hmotnosti. Při dopadu jednoho tak dojde k „vystřelení“ dalšího dítěte a následnému nekontrolovatelnému dopadu zpět na trampolínu,“ varuje Pavlas. Dodává, že při podobném pádu dochází typicky k úrazům v oblasti bérce, kolene, předloktí a zejména loketního kloubu. Prevence je v tomto směru dle Pavlase jednoduchá – „nechat děti vyřádit se po jednom“. Ne všechna zranění ale nutně vyžadují návštěvu zdravotnického zařízení. Jak upozorňuje traumatolog, rodiče doma jistě zvládnou ošetřit například různé oděrky a drobné naraženiny. Ve vážnějších situacích je ale lepší nechat dítě raději prohlédnout profesionálem: „Pokud jde o zranění hlavy, hrudníku či břicha a samozřejmě podezření na zlomeniny,

Čekání na vlaky v unimobuňkách skončilo. Ve středu 24. června byla slavnostně otevřena nová výpravní budova terminálu. Zároveň byla do provozu uvedena trolejová trakce. Z CDT v Jihlavě mají od prosince jezdit přímé vlaky do Prahy. V budoucnu se počítá, že přes CDT povede vysokorychlostní trať (VRT). Jak JL sdělil v rozhovoru ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), první rychlovlak by se na CDT měl objevit do konce 30. let. CDT realizuje Správa železnic (SŽ) ve spolupráci s městem. Stavební práce trvaly dva roky. „Moderní nástupiště ve stanici umožňují pohodlný nástup do vlaků. Cestující se k nim dostanou novým podchodem, ze kterého zajišťují bezbariérový přístup výtahy,“ sdělil při slavnostním otevření novinářům generální ředitel SŽ Tomáš Tóth. Celkové náklady SŽ a města na stavbu dohromady přesáhly dvě miliardy korun. Z toho okolo 1,5 miliardy korun stála budova CDT a nová nástupiště a koleje. Většinu z této částky pokryla evropská dotace. Město upravilo prostor před železniční budovou. Napojilo ho na trolejovou trakci, vznikly nové zastávky, parkoviště, chodníky, nový „kruháč“, chodníky a část nové ulice Evropská. Náklady města se pohybují okolo 300 milionů korun. Část peněz pokryje evropská dotace. „Jde o důležitý první krok k tomu, aby se z nádraží stal funkční dopravní uzel, který bude dobře sloužit obyvatelům Jihlavy i návštěvníkům města,“ řekl na otevření CDT primátor města Petr Ryška (ODS). V další etapě má na terminálu vzniknout autobusové nádraží a zároveň má dojít k propojení Evropské ulice na Jiráskovu. Bednárik k VRT: Konkrétní datum ze mě nevypáčíte Pane ministře, kdy zastaví první rychlovlak na Centrálním dopravním terminálu v Jihlavě (CDT)? Nepatřím mezi iluzionisty ani mezi vizionáře. Takže to, co si myslím já, je úplně irelevantní. Udělám všechno pro to, aby to bylo co nejdříve. Programové prohlášení a snaha vlády je dostat vysokorychlostní trať (VRT) mezi Brnem a Prahou do reality. Některé investice, jako je tato, jsou součástí plánu. Mělo by to být do konce 30. let. Toto já ale neovlivním. Proč? Musíte si uvědomit, že stále čekáme na to, co nám řekne Evropská unie o možnosti kofinancování VRT. Harmonogram je v jednání. Včera jsem konkrétně mluvil o rozpočtu CEF (nástroj na propojení Evropy – pozn. red.) s Magdou Kopčińskou (šéfka Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu – pozn. red.), která právě v CEFu „sedí“ na 51 miliardách euro. Taková je na to alokovaná částka. Dneska ale říci, já to vidím, by bylo diletantství. Odpovědí, kdy někdo řekl nějaké datum, tu už zaznělo hodně a dneska už můžeme konstatovat, že lhal. Takže datum, jestli tu zastaví vysokorychlostní vlak za čtyři, za pět nebo za šest let, ze mě prostě nevypáčíte. Takže se pouze držíte konce 30. let tohoto století? Ano, držím. Pokud si všechno sedne tak, jak je namyšleno, a byl by předpoklad, že by něco mohlo být kofinancovatelné, tak to vidím blízko k realitě. Ale k tomu nám ještě chybí funkční legislativa a novela Liniového zákona. Teď máme stavební zákon v Poslanecké sněmovně ve vášnivé diskusi. Ze Senátu se nám vrátila novela o financování a bilanci státního dluhu k infrastrukturním stavbám. Takže tohle všechno se vším souvisí, a to jsou věci, které nemá ministr dopravy pod kontrolou. Co pro VRT uděláte? Já mohu slíbit, že projektovou přípravu připravíme, tratě budou rozkresleny. Stát to bude několik stovek milionů korun. Vypořádáme se s nabytím pozemků, které jsou k tomu nutné. Bude to stát několik miliard Kč. Všechno bude připraveno, aby tu vysokorychlostní vlak do konce 30. let zastavil. Ještě před CDT by měly rychlovlaky obsluhovat nový terminál VRT na Pávově… Jak to bude vypadat ohledně VRT, tak tady stále ještě skicujeme, jak by

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava (MFDF) letos oslaví 30. výročí svého vzniku. Během deseti dní od 23. října do 1. listopadu proto ve speciální retrospektivní sekci promítne filmy, které svým dopadem dokázaly nějakým způsobem pozměnit svět. „Jsou to filmy stojící na straně obyčejných lidí – jednotlivců, komunit i celé společnosti,“ uvažuje ředitel MFDF Marek Hovorka nad výběrem snímků pro tuto ústřední sekci. Jde o filmy, které např. pomohly dostat z vězení nespravedlivě odsouzené, anebo vedly ke změně pravidel. Další podle Hovorky přispěly k lepšímu financování zanedbávaných regionů, když vláda reagovala na negativní obraz regionu ve filmu. „Některé filmy proměnily třeba pracovní podmínky v továrnách nebo vedly přímo ke změně zákonů. Nehledali jsme ideologické filmy, ale filmy, které stojí za obyčejnými lidmi, snaží se poukázat na jejich příběh, zkušenost, životní situaci. A ukázat, že to lze změnit,“ argumentuje Hovorka. Partnerem sekce Dokumenty, které změnily svět, a na tři roky také novým generálním partnerem MFDF, je společnost Pale Fire Capital podnikatele a filantropa Jana Barty. Festival tohoto partnera našel poté, co mu Kraj Vysočina na svém loňském prosincovém zastupitelstvu snížil podporu pro 30. ročník o 800 tisíc Kč, tedy bezmála o třetinu. Několik špatných zpráv pak ohledně krácení dotací přišlo podle ředitele MFDF z různých institucí i letos. Jak podnikatel Jan Barta uvádí, už více než deset let se společnost Pale Fire Capital z různých úhlů zabývá sociální nerovností: „Uvědomujeme si, jak důležité je, aby jejím důsledkům mohla společnost dobře porozumět. Lidé jsou totiž přirozeně daleko více ochotní řešit ty problémy, které dokážou skutečně vidět a chápat.“ Právě dokumentární film podle Barty umí převádět abstraktní témata do lidské zkušenosti, posiluje empatii a otevírá prostor pro veřejnou debatu. Kvalitní data a analýzy ale podle něho samy o sobě nestačí: „Aby mohly vést ke změně, potřebují širší ekosystém informovanosti a vzdělávání.“ Současná situace ve financování kultury podle Jana Barty přinesla do celého segmentu větší nejistotu a ztížila možnost dlouhodobého plánování. „Stát se letos hlavním partnerem festivalu tak pro nás bylo docela přirozené rozhodnutí,“ říká filantrop. Barta na festival zajíždí už řadu let jako divák a účastník debat. Po loňské ji.hlavské distribuční premiéře snímku Pan Nikdo proti Putinovi, který posléze získal Oscara, se např. producentům tohoto filmu podařilo získat nezbytnou několikamilionovou podporu pro oscarovou kampaň právě díky skupině filantropů, kterou Barta na Ji.hlavu přivezl. Téma filmů, které změnily svět, se promítá také do vizuálu 30. ročníku MFDF. Dvorní festivalový grafik Juraj Horváth zvolil motiv kruhu jako rozvlněné hladiny. Ilustroval tak podstatu každého činu, který se šíří soustřednými kruhy dál, jako když do rybníku hodíte kámen. Pořadatelé Ji.hlavy tento týden také nastínili, jakými tématy se letos bude zabývat festivalová diskusní platforma Inspirační fórum. Ta v Horáckém divadle přináší debaty s osobnostmi různých oborů z celého světa. Jak prozradila dramaturgyně Inspiračního fóra Tereza Schwadoschová, letos se bude hovořit na hlavní témata mapy (v obecném pojetí), humor (včetně politické satiry) či korupce (v širším pojetí systémové korupce či organizovaného zločinu a jejich projektování do politiky). Ve čtvrtém tématu budou diskutující pátrat, kdo a proč brzdí změny, které všichni potřebujeme, a kde vzít ke změnám odvahu.

Tropické teploty už několik dnů v řadě svírají Vysočinu. Rtuť teploměru má přes víkend vyšplhat vysoko přes 30 stupňů Celsia. Podle varování meteorologů ani není vyloučeno, že by mohla pokořit i hranici 40 stupňů Celsia. Ochlazení má následně dorazit do regionu od pondělí. „Je třeba se vyvarovat pobytu na přímém slunci, fyzické práci. Nezapomínejme na pokrývku hlavy a připomínám i nutnost chránit oči slunečními brýlemi. Důležité je také dodržovat pitný režim. Pít nealko nápoje, ideálně čistou vodu. Pít průběžně, i když nemám pocit žízně, když ten pocit nastane, tak už je pozdě,“ vysvětluje mluvčí krajských záchranářů Petr Janáček. Kvůli tropickému počasí začali provádět pracovníci Služeb města Jihlavy rosení ulic v městské památkové rezervaci. Kropicí vůz vyjíždí zhruba každou hodinu a půl a začíná dopoledne v 10 hodin. Kropení probíhá do 17 hodin. „Rosení místních komunikací se provádí z důvodů snížení prašnosti, osvěžení a zvlhčení teplého vzduchu. Také se tím ochladí městská dlažba, z které v těchto tropických dnech sálá nepříjemné horko,“ vysvětluje mluvčí SMJ Martin Málek. Voda na rosení se čerpá do cisterny přes hydrant, který se nachází u smetkové rampy na ulici Mostecká. Po zajímavost SMJ uvádí, že cisterna se napouští čtvrt hodiny a její vyprázdnění při kropení trvá hodinu. Kropení se provádí pitnou vodou. Do kropičky se vejde 7 kubíků vody a je opatřena i zadní tryskou pro osvěžení. Nepsaným pravidlem podle Málka je, že ulice se kropí, když venkovní teploty minimálně tři dny přesahují teploty 28 °C a výše. Starosta Třeště Vladislav Hynk uvedl, že o kropení ulic také uvažoval, ale nakonec od toho upustil, protože by to mělo jen chvilkový efekt. „Ve středu města máme k dispozici fontány a očekáváme během víkendu z řad veřejnosti velký zájem o pobyt u vody. Jsme na to na našem přírodním biotopu připravení,“ říká starosta. Pokud se chystáte cestovat vlakem, České dráhy (ČD) zdůrazňují, aby lidé využívali spoje hlavně na okraji dne, kdy nejsou tak vysoké teploty. „Standardně klimatizaci ve vlakových soupravách udržujeme na teplotě cca o 6 až 8 °C nižší, než je venku. Pokud je tedy venku teplota např. 35 °C, je uvnitř soupravy udržována teplota zhruba 27 až 29 °C,“ uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Školákům dnes oficiálně začínají letní prázdniny. Policisté v té souvislosti bojí na poplach, protože právě konec školního roku a začátek víc než dvouměsíčního volna dětem přináší na silnice po celé Vysočině extrémní zátěž. Policie proto už ode dneška spouští sérii dopravně bezpečnostních akcí. Hlídky budou podle krajské policejní mluvčí Dany Čírtkové v plném nasazení po celý nadcházející víkend i během následujících dvou měsíců. Cílem je podle ní zkrotit nekázeň řidičů a snížit počet vážných nehod. „Období přelomu června a července má svá specifika. Dohled nad bezpečností se zaměřením na všechny skupiny účastníků provozu bude naší hlavní prioritou po celé prázdniny,“ uvedl David Jirák, šéf krajské dopravní policie na Vysočině. Dodal, že zvýšený tlak hlídek má preventivně působit na řidiče a zvrátit nepříznivou bilanci tragických havárií. Řidiči aut, motorkáři, ale i cyklisté a chodci musí s policisty počítat na každém kroku. Hlídky obsadí nejen dálnici D1 a silnice první třídy, ale zaměří se také na silnice nižších tříd v turistických a chatových oblastech po celém regionu. Situaci na Vysočině navíc komplikuje velké množství opravovaných silnic. Doprava je na mnoha místech vedena po objízdných trasách, které už nyní čelí silnému provozu. Ten ještě zesílí s odjezdem lidí na dovolené. Řidiči se nevyhnou kolonám. Policie proto apeluje na ohleduplnost, respektování dopravního značení a doporučuje zjistit si stav trasy ještě před vyjetím na cestu. Léto patří z pohledu dopravy k nejrizikovějším obdobím roku. S prázdninami roste počet zranitelných účastníků provozu, včetně dětí na kolech či koloběžkách, které často zapomínají na ochranné přilby a reflexní prvky. Policie připomíná, že pro jezdce do 18 let je přilba povinná, doporučuje ji však všem bez rozdílu věku. Policisté se ale v létě nespokojí jen s kontrolou silnic. Pořádkové hlídky budou dohlížet na veřejný pořádek během festivalů, sportovních i společenských akcí. Speciální týmy pak vyrazí také na vodu. Preventivní kontroly plavidel a vodáků se zaměří zejména na Dalešickou přehradu a vodní nádrž Švihov, kde platí nejpřísnější pravidla kvůli ochrannému pásmu vodního zdroje.