Jihlavské listy

Když se dnes sedmatřicetiletý Filip Milfajt, policista z pohotovostního a eskortního oddělení Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, zapisoval v roce 2018 do registru dárců kostní dřeně, netušil, jestli jeho rozhodnutí někdy skutečně někomu pomůže. Seděl tehdy jako začínající policista v sále policejního vzdělávacího zařízení v Brně, kde se účastnil přednášky o fungování registru. „V minulosti jsem se setkal s lidmi i z kruhu blízkých přátel, kteří měli vlastní zkušenost s nějakou formou onkologického onemocnění. Když jsem zjistil, že mohu darováním kostní dřeně přispět k tomu, že někdo, kdo má obdobný problém, dostane šanci na úplné vyléčení a normální život, bylo jasno,“ vzpomíná. Od registrace uběhlo osm let. Milfajt už ani příliš nepočítal s tím, že by ho někdy kontaktovali. Pak ale přišel telefonát s informací, že se v registru našla shoda. „První reakce byla samozřejmě obrovská radost z toho, že se to povedlo,“ popisuje. Zároveň si uvědomoval, že je před ním ještě celý proces vyšetření a příprav. Největší obavu přitom neměl ze samotného odběru. Bál se, aby mu do celé věci nevstoupila nemoc, která by mu nakonec zabránila darovat. „Člověk na sebe musí být opatrný. Největší obavu jsem měl asi z toho, že by do celé věci mohla hodit vidle nějaká nemoc,“ říká. Samotný zákrok ho ale podle jeho slov neděsil. Pomohl mu především přístup zdravotníků, kteří mu průběžně vysvětlovali, co se bude dít. „Člověk prostě ví, že je v rukách profesionálů a nemusí se ničeho obávat,“ dodává. Před odběrem musel podstoupit řadu vyšetření a několik dní si aplikovat speciální injekce. Samotný odběr krvetvorných buněk pak trval několik hodin. Fyzicky pro něj bylo nejnáročnější právě dlouhé ležení na lůžku bez možnosti pohybu. Ani tehdy ale nezůstal sám se svými myšlenkami. Personál za ním pravidelně chodil a povídal si s ním. „Krásně vám odvedou konverzací pozornost od celého procesu a neuvěřitelně to dárci uteče,“ popisuje. Všechny možné komplikace mu totiž zdravotníci vysvětlili už předem. Po odběru ho čekala jen několikadenní únava a modřina na ruce. Moment, kdy si naplno uvědomil význam svého rozhodnutí, přišel podle něj už krátce po telefonátu z registru. Definitivně si ho ale spojil se samotným odběrem. „V průběhu odběru mě u lůžka navštívil pan primář, který mi řekl, že jestli jsem někdy provedl něco špatného, tak ať už to bylo cokoliv, za darování budu mít srovnanou karmu už do konce života,“ líčí. Kdo přesně jeho dar dostal, neví. Dárcovství probíhá anonymně. Ví pouze, že příjemcem je dítě s onkologickým onemocněním. Právě tato skutečnost podle něj ještě více umocňuje význam celého rozhodnutí. Dnes by ke vstupu do registru přemlouval i další lidi. Podle vlastní zkušenosti totiž samotného odběru není třeba se obávat. „Za to málo, co člověk musí udělat, dává šanci na normální život nejen jednomu člověku, ale celé rodině a jeho okolí,“ říká. Zájemci podle něj navíc při registraci nemusí podstupovat nic složitého. K prvnímu vstupu stačí vyplnit formulář a absolvovat stěr z dutiny ústní. Milfajt doufá, že jeho zkušenost přivede k registraci další možné dárce. „S každým novým registrovaným člověkem roste naděje na normální život pro někoho nemocného,“ vzkazuje. Sám už přitom ví, jaké to je dostat takovou šanci skutečně do rukou. A i když příjemce svého daru nikdy nemusí poznat, svého rozhodnutí nelituje. „Ten pocit je k nezaplacení,“ shrnuje Filip Milfajt svou zkušenost.

Krajští silničáři se v tomto týdnu pustili do opravy aktuálně velmi frekventované komunikace vedoucí z Luk nad Jihlavou do Svatoslavi. Úprava povrchu končí těsně před cedulí označující začátek obce Svatoslav. Místním lidem se však prováděné práce pranic nelíbí. Mají za to, že původní stav krajské komunikace byl násobně lepší, než jaký bude po dokončení probíhajících prací pracovníků Krajské správy a údržby silnic Vysočiny (KSÚSV). „Začali s tím v úterý. Byla to krásná silnice, ale teď se po ní nedá normálně jezdit. Musí se jet krokem, do karoserie auta neustále buší kamínky. Když tudy jedete jednou, mávnete nad tím rukou. My ale do Luk jezdíme i několikrát denně,“ postěžoval si redaktorovi Jihlavských listů (JL) přímo na místě jeden z místních zahrádkářů. Redakci nezávisle na sobě kontaktovalo několik rozhořčených čtenářů. Nechápou, proč oprava vůbec probíhá. Obávají se, že povede spíše ke zhoršení sjízdnosti. „Chápeme, že během prací může být průjezd úsekem pro řidiče méně komfortní. Jedná se však o dočasný stav. Provedená opatření mají za cíl především prodloužit životnost vozovky a předejít nákladnější opravě v budoucnu,“ vysvětluje ředitel KSÚSV Radovan Necid. Redaktor JL projel celý úsek od městyse až po Svatoslav na vlastní kůži. „V jednom místě proti mně sice jel starší volkswagen výrazně vyšší rychlostí, já si však kvůli odlétávajícímu kamenivu a riziku poškození laku netroufl jet více než dvacet kilometrů v hodině. A to i přesto, že dopravní značení v úseku dovoluje třicítku,“ popisuje zkušenost z místa. Silnice II/404 v úseku od Luk nad Jihlavou po křižovatku se silnicí III/4045 (místně zvanou „Valdek“) dostala nový asfaltobetonový kryt před bezmála deseti lety. Za tu dobu se na ní podle Necida objevila řada závad, které bylo nutné řešit dříve, než se stav vozovky rapidně zhorší. Šéf krajských silničářů upřesnil, že použitá technologie dvouvrstvého nátěru je standardním způsobem údržby. Při ní se na povrch nanáší asfaltová emulze, která se následně zasypává kamenivem. „Volné kamínky, které se nyní na vozovce nacházejí, jsou součástí technologického postupu. Po určitou dobu je nutné jejich množství průběžně kontrolovat a přebytečný štěrk z vozovky odstraňovat,“ dodává Necid. Z toho důvodu je v místě dočasně omezena rychlost na 30 km/h a řidiče na nebezpečí smyku a odlétávající kameny upozorňuje přechodné dopravní značení. Větší síťové trhliny v úseku silničáři nejprve odfrézovali a položili na ně novou obrusnou vrstvu. Mrazové trhliny ošetřili pružnou asfaltovou zálivkou a zbývající mikrotrhliny nyní uzavírají zmíněným nátěrem. „Cílem je zabránit pronikání vody do konstrukce vozovky, zpomalit její degradaci a prodloužit životnost. Současně se tím zlepší protismykové vlastnosti povrchu,“ doplňuje šéf silničářů na Vysočině. Tuto technologii lze provádět buď za úplné uzavírky, což je pro realizaci jednodušší, nebo za částečného omezení provozu. „S ohledem na aktuální vysokou intenzitu dopravy v tomto místě a také na množství dalších uzavírek v okolí jsme se rozhodli komunikaci zcela nezavírat a opravu provést za provozu,“ uzavřel Necid. K situaci se vyjádřil také Martin Dvořák, starosta Luk nad Jihlavou, pod které Svatoslav spadá. „Jel jsem tudy v úterý kolem poledne a práce ještě nebyly hotové. Je potřeba počkat na finální výsledek,“ reagoval ve středu po poledni na dotaz redakce.

Vybrané prohlídkové okruhy státních hradů, zámků a některých dalších památek se otevřou na dva dny pro veřejnost zdarma. Po úspěchu jarních bezplatných vstupů do státních muzeí a galerií bude i koncem léta a na podzim pokračovat projekt volného zpřístupňování státních kulturních institucí. Letos poprvé nabídne veřejnosti dva dny bezplatných vstupů na státní hrady, zámky či kláštery. Návštěvníci budou moci tyto památky zdarma navštívit v neděli 30. srpna, v předposlední den letních prázdnin. Znovu pak také v neděli 27. září. Do mimořádné akce se podle informace Ministerstva kultury zapojí téměř všechny památky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ). Bezplatné vstupy se podle této informace budou vztahovat na základní prohlídkové okruhy a další vybrané návštěvnické trasy podle nabídky jednotlivých památek. Jak na svém webu upřesňuje NPÚ, je třeba si vždy předem zajistit bezplatnou vstupenku prostřednictvím online rezervačního systému. Prohlídky budou probíhat stejně jako během běžné návštěvnické sezony – v určených časech a s průvodcem, ovšem s omezenou kapacitou návštěvnických skupin. K akci se na Jihlavsku připojuje Státní zámek v Telči. Zdarma tu budou zpřístupněny návštěvnické okruhy Renesanční sály, Byt posledního majitele, Zámecké muzeum a Zámecká galerie. V širším okruhu Vysočiny se zapojí např. zámek Jaroměřice nad Rokytnou. Tady správa zámku zdarma zpřístupní okruhy Hraběcí apartmán a Hostinské pokoje s kuchyní. Zámek Náměšť nad Oslavou zpřístupní zdarma okruhy Reprezentační prostory a Apartmán hraběte Haugwitze. V obou termínech se zapojí též hrad Lipnice nad Sázavou. Jeho správa zároveň upozorňuje, že ve středu 26. 8. bude hrad z provozních důvodů pro návštěvníky uzavřen. „Ne všechny památky a všechny návštěvnické okruhy mohou být z provozních a kapacitních důvodů součástí mimořádných dnů,“ uvádí NPÚ. Na některých památkách se zároveň mohou uskutečnit předem plánované kulturní akce, například koncerty nebo další programy pořádané či spolupořádané jinými organizacemi. Tyto akce mají vlastní organizační režim a nejsou součástí vstupu zdarma. NPÚ zároveň vyzval zájemce o mimořádné volné prohlídky, aby si zarezervovali pouze takové termíny, které skutečně využijí. Pokud je nebudou moci využít, měli by vstupenku uvolnit pro další zájemce.

Při oslavách 800 let od založení Vyskytné nad Jihlavou se příští týden v sobotu představí vokální skupina Voxtet s novým tenorem. Skupina aktuálně obnovila činnost po delší odmlce. S různě dlouhými vynucenými i nevynucenými pauzami se potýkala od dob covidu. „Jednak v roce 2022 skončila naše sopranistka Veronika Szutkovská, na jejíž post se k nám už podruhé vrátila naše zakládající členka Renata Korečková - dříve Píbilová. A hned o rok později se rozhodl skončit i náš dlouholetý tenor a zakládající člen Voxtetu Radek Růžička,“ popisuje zakladatel Voxtetu Martin Mikeš. On sám byl podle svých slov v posledních letech značně zaneprázdněn v souvislosti s výchovou tří malých dětí a „předsedováním“ v jihlavském Pěveckém sdružení Campanula. Časový prostor pro Voxtet se mu uvolnil v momentu, kdy v Campanule po pěti letech předal předsednickou štafetu kolegyni Páje Krajíčkové. V této situaci oslovil Šimona Škrdlu z Jihlavy, který k radosti souboru přijal nabídku připojit se k Voxtetu. V té souvislosti vzpomíná Martin Mikeš na konec devadesátých let, kdy Voxtet, tehdy ještě v plenkách, vystupoval na svatbě divadelníků Jakuba Škrdly a Báry Jandové. „Na naší sobotní hodinové zkoušce se podařilo nacvičit cca dvouhodinový repertoár postavený zejména na slavných zpěvnících Já písnička 1 — 3. V dnes již neexistující Kavárně u Františka v ul. Čajkovského jsme, snad ke spokojenosti Kuby a Báry Škrdlových a přítomných svatebčanů, odehráli, co se po nás chtělo, ale vůbec nás nenapadlo, že se Kubovi a Báře časem narodí Šimon, trochu povyroste a stane se novým tenorem Voxtetu,“ vzpomíná M. Mikeš. Šimon Škrdla podle něho přináší do skupiny novou mladistvou energii. Voxtet pořídil oficiální fotografie, připravuje nová videa a nové webové stránky. „Pevně doufám, že nejpozději během září vše zveřejníme,“ uvažuje Mikeš. Od svého prvního koncertu koncem roku 1998 absolvoval Voxtet přes 300 koncertů v 11 evropských zemích. Účinkoval v několika pořadech České televize, TV Nova (X-Factor) i rozhlasových stanic v ČR a zahraničí. Nově se publikum s Voxtetem potká na koncertech např. na podzim v Polné, anebo na Vánoce v Jihlavě. Termíny mají být zveřejněny v brzké době. Nejbližší vystoupení v nové sestavě začne v sobotu 29. srpna ve Vyskytné nad Jihlavou v 17 hodin.

Masarykovu náměstí v Jihlavě v podobě jak ho známe se čas nemilosrdně krátí. První část revitalizace musí být hotová do dvou let. Pokud by to město nestihlo, mohlo by přijít o stomilionovou evropskou dotaci. Vyplynulo to z páteční tiskové konference města. „Doufal jsem, že začneme už letošní rok na podzim s nějakou částí třeba na západní straně. V tuto chvíli to vypadá, že bychom mohli začít příští rok na jaře, třeba v březnu nebo v dubnu,“ sdělil novinářům primátor města Petr Ryška (ODS). Náklady na celkovou revitalizaci náměstí odhadl na půl miliardy korun. Město má prozatím přislíbenou na akci evropskou dotaci ve výši 100 milionů korun. V první etapě má dojít k revitalizaci jižní a západní části náměstí. Je zde však jedna zásadní podmínka. „První etapa musí začít nejpozději na jaře, abychom ji stihli dokončit do konce roku 2028, protože pak bychom o tu dotaci přišli,“ vysvětlil primátor. V rámci druhé etapy pak dojde k revitalizaci severní a východní části Masarykova náměstí včetně části ulic Znojemská a Křížová. Kdy bude druhá etapa realizována, není zatím zcela jasné. Záležet bude na penězích. „Na druhou část se budeme snažit získat dotace. Jestli zahájíme v roce 2028 nebo 2029 vám v tuto chvíli neřeknu, bude to hodně záležet na dotacích,“ pokračoval Ryška s tím, že město bude mít stavební povolení na celé náměstí. Tvář náměstí nejvíce promění revitalizace jeho západní části. Jde o část náměstí, kde je lékárna a restaurace Tři knížata. Silnice, která podél ní vede, má být posunuta čtyři metry směrem do náměstí. Nově vzniklý prostor bude využit k vysazení aleje stromů. „To znamená teď je tam jedna řada stromů, budou tam dvě, vznikne tam daleko širší společenský prostor,“ vysvětlil Ryška. Dešťovou vodu na náměstí budou zachycovat dvě retenční nádrže. Původně se počítalo ještě s jednou velkou nádrží, která měla vzniknout na Znojemské ulici. Od ní však město upustilo. Místo toho využije kolektor. „V celém kolektoru bude potrubí, které bude mít nějaký metr deset v průměru, a to se bude plnit vodou před tím, než vyteče ven,“ vyjádřil se náměstek jihlavského primátora Radek Popelka (ANO). Voda bude trubkou vytékat do řeky u Křižíkovy ulice. Výtok bude představovat podle náměstka v průměru daleko menší trubka. Důvodem je, aby do kolektoru více vody natékalo než vytékalo. „Potřebujeme srážkové vody zdržet co nejvíce před tím, než se dostane do vodních toků, aby nedocházelo k jejich rozvodňování,“ přiblížil Popelka. Masarykovo náměstí v Jihlavě bude zrevitalizováno na základě projektu pražského MCA ateliéru v čele s architektem Miroslavem Cikánem. Vítězný návrh vzešel z architektonické soutěže.

Máte chuť na nové čtení? Zastavte se v knihobudce Jihlavských listů, kterou najdete na Fritzově ulici 34, před vchodem do naší redakce. Letos na podzim už to budou tři roky, co byla uvedena do provozu. A nutno přiznat, že se setkává s velkým ohlasem. V knihobudce najdete knížky pro malé i velké, non-stop si můžete nějakou půjčit, odnést, přečíst a zase vrátit – nebo naopak přinést knížku, která už vám doma jen leží. Přijďte ji navštívit a třeba si vyberete svého knižního parťáka!

Půl hodiny zdarma bude možné v Jihlavě parkovat mimo centrum v oranžovém a modrém režimu. Na tiskové konferenci to novinářům oznámil primátor města Petr Ryška (ODS). „V tuto chvíli je termín 15. září, ale není to úplně na nás,“ řekl k termínu možného zavedení primátor. Doplnil, že záležet bude na dodavateli IT systému, který uvedené datum přislíbil. Parkovat půl hodiny zdarma bude možné všude kromě oblasti 01 Centrum. Mimo centrum je nyní možné půl hodiny zdarma parkovat ve fialovém režimu. „To znamená tak, jak to máme mimo centrum ve fialovém, tak to samé v modrém a oranžovém režimu jsme si vyhodnotili, že je možné,“ pokračoval Ryška. Podmínkou je, že se řidič bude muset zaregistrovat v parkomatu nebo v aplikaci. „Když do půl hodiny odjedete, tak neplatíte nic,“ podotkl Ryška. A proč není půlhodina zdarma možná u těchto zón v samotném centru? „Protože je tam přetlak aut takový, že si to tam dovolit nemůžeme. Mimo centrum jsme si řekli, že půlhodinka zdarma není problém,“ vysvětlil Ryška. Jako další novinku město oznámilo, že pro seniory rezidenty možnost získat zdarma hodiny navíc zdvojnásobí – z 200 na 400 volných hodin.

Co byste dělali druhý den po extrémním běhu na 400 metrů do skokanského můstku s převýšením 135 metrů a sklonem až 35 procent? Lukáš Kynický z brněnského klubu Move3ment místo odpočinku přejel z libereckého Ještědu do jihlavského autokempu Pávov, aby se zúčastnil 21. ročníku Jihlavského triatlonu (9. srpna). „Čekal jsem, jak budou reagovat moje nohy. Chtěl jsem si jenom zasoutěžit s ostatními, ale kluci na špici a jedna holčina z Brna mě pořádně prohnali,“ makal Kynický naplno i na Vysočině a stal se absolutním vítězem. O pouhých 19 sekund nestihl stlačit výsledný čas pod „magickou“ jednu hodinu. Do hlavního závodu odstartovalo 84 triatlonistů, včetně štafet. Opět se potvrdilo, že plavecká část je víceméně na zahřátí. Z pávovského rybníka se jako první vynořil junior Jáchym Šafránek, jenž držel náskok minuty a 37 vteřin na Kynického, respektive minuty a čtvrt na celkově druhého v celkovém pořadí Jana Kučeru. Po polovině cyklistické části Šafránek koukal oběma soupeřům na záda, a ti se hodně rychle vzdalovali… „Na kole jsme s Honzou sjížděli ztrátu a po 13 kilometrech jsme se v kopci ´trhli´. Já měl rychlejší depo před běžeckou částí a hlídal jsem ho za sebou,“ líčil Lukáš Kynický. Při cílovém podávání rukou slyšel od Kučery větu, že pro něj není soupeř, řečenou s nadsázkou a úsměvem. „Honza to myslel tak, že je ve věkově starší kategorii. Já jsem rád, že upřednostnil první místo v kategorii před celkovým vítězstvím. V opačném případě bych musel pořádně šlapat do pedálů a protáhnout krok,“ vysvětlil Kynický. Jihlavský triatlon byl tradičně vypsán pro závodníky z regionálních oddílů jako mistrovství Kraje Vysočina mužů, žen a dorostu. Na šampióny byli v dospělých kategoriích korunováni Matěj Hansl (SK CykloChlubna Žďár nad Sázavou), Petr Miláček (Melechov), Veronika Bočková (Havlíčkův Brod), Věra Sochorová (TJ Jiskra Havlíčkův Brod), Luke Svoboda (Humpolec) a Lenka Juřičková (Triatlon Štoky).

Na 44. festival Prázdniny v Telči, který se i návštěvou prezidenta Petra Pavla uzavřel minulou neděli, naváže dnes a o víkendu show horkovzdušných balónů a městská slavnost Telč podruhé na vlně. Setkání horkovzdušných balónů v rámci akce Balóny nad Telčí se uskuteční od 21. do 23. 8. Starty ze zámeckého parku a náměstí budou probíhat od 6 do 7 hodin a od 18 a 19 hodin. Dnešek a sobota bude zároveň patřit 2. ročníku městské slavnosti Telč podruhé na vlně. V pátek 21. 8. od 18 hodin uvede program koncert kapely Big Papa na náměstí. Sobotní program pak od 9 hodin uvedou farmářské a řemeslné trhy. Hlavní program začne ve 14 hodin na hrázi rybníka Štěpničáku, kam se z plavidel nejrůznějšího typu vylodí na souš členové místních spolků. Hrát k tomu budou Pražská dixielandová společnost a Telčská dechovka. Městskou branou se průvod vydá ke kašně na náměstí, kde bude na úvod programu uvedena divadelní performance jihlavského divadla T.E.J.P. v čele s divadelníkem Jakubem Škrdlou nazvaná LOĎsemLOĎtam. Čas od 15 hodin bude patřit hodinovému hudebnímu bloku Pražské dixielandové společnosti. Po něm uvede soubor Sacra Circus pantomimu Neviditelný cirkus. Od 17 hodin zahraje Telčská dechovka a v 18 hodin následuje performance divadla T.E.J.P. Díkůvzdání vodě. Svoji vodnickou žonglérskou dílnu otevře v 18.30 hodin Dr. Kuželka. Od 19 hodin pak nastoupí dechový big band Zatrestband z Třeště. Flotila spolkových plavidel na závěr ve 21.30 hodin odrazí od břehů kašny a zamíří zpět ke Štěpnickému rybníku. Tady celý program uzavře světelná iluminace hladiny.

K poslední části rozečtené knihy se dá přirovnat ulice Romana Havelky v Jihlavě. Na komunikaci, která patří kraji, je postupně vyměňován povrch. Nyní zbývá posledních 200 metrů od sjezdu k Vodnímu ráji až po odbočku na Hybráleckou ulici. Zrekonstruuje ho Krajská správa a údržba silnic Vysočiny (KSÚSV) ve spolupráci s městem. „Až se to udělá, tak od Starých Hor od Humpolecké až vlastně po Rozkvět bude nový povrch,“ avizoval primátor Jihlavy Petr Ryška (ODS). Před třemi lety prošel rekonstrukcí úsek silnice od Pražského mostu přes kruháč u Kauflandu k nájezdu na dálniční přivaděč. V loňském roce se pak opravoval úsek mezi ulicemi Humpolecká a Hybrálecká. „Zahájení prací se předpokládá cca v polovině září. V současné době se uzavírá smlouva s vítězným uchazečem,“ sdělil pro JL ředitel KSÚSV Radovan Necid. Doplnil, že s dokončením prací se počítá příští rok na jaře. „Silnice bude po celou dobu stavby průjezdná. Do zimy bychom rádi stihli opravy v prostoru mostu. Nové povrchy na zbývajících 200 metrech chceme realizovat až na jaře,“ pokračoval Necid. Doplnil, že cena vítězného uchazeče za akci činí přibližně 15 milionů korun bez DPH. Z toho asi tři a půl milionu Kč bez DPH zaplatí Jihlava. Po dobu oprav budou provoz řídit semafory. Město bude v úseku dodělávat cykloztezku. Zaplatí rovněž 40 % ceny za opravu mostu přes Smrčenský potok, který je součástí akce. „Rozdělení nákladů na opravu nosné konstrukce je dáno majetkově, kdy dělení majetku města a kraje odpovídá i hranici pozemků města a kraje,“ vysvětlil JL ředitel KSÚSV. Upřesnil, že každý ze zadavatelů hradí práce na své části, jež jsou v projektu oceněny v samostatných stavebních objektech. „Ve směru na Hybrálec je v majetku kraje pravá římsa a plocha mostu pod ulicí Romana Havelky, v majetku města je část mostu pod chodníkem a místní komunikací,“ dodal Necid.

Práce na průtahu Jihlavou se komplikují. Úplné uzavírky Žižkovy ulice od Ústředního hřbitova ke krajskému úřadu a Brněnské ulice od Teska k novému kruhovému objezdu u Helenína se protáhnou. Město o tom informovalo v tiskové zprávě a na Facebooku Doprava v Jihlavě. Akci realizuje kraj zhruba za 46 milionů korun. Opravený průtah od ONO až k Helenínu poté předá městu. Město avizuje návrat části MHD do opravovaného úseku Žižkovy ulice 27. září. Podle původního harmonogramu měl být úsek dokončen 24. srpna. Zbývající úsek mezi Zverimexem a krajským úřadem se o prázdninách už opravovat nebude. Pro veškerou dopravu se Žižkova ulice podle města otevře na základě dalšího postupu prací. „Navazující druhou část opravy mezi Štefánikovým náměstím a Hradební ulicí Kraj Vysočina odložil. Aktuálně ji plánuje na konec září,“ napsala ve zprávě Hana Marhanová z kanceláře jihlavského primátora. Oproti původním předpokladům se má o týden prodloužit III. etapa Brněnské ulice. V jejím rámci prochází renovací silniční úsek od Tesca k Helenínu. Původní předpoklad ukončení prací byl 24. srpna. Podle Dopravy v Jihlavě budou veškeré práce ukončeny tak, aby do úseku mohla od 1. září veškerá doprava. „Po odfrézování vozovky se ukázal velmi špatný stav podkladních vrstev. Bylo proto nutné výrazně rozšířit sanace…,“ vysvětlila mimo jiné Doprava v Jihlavě s tím, že bylo nutné doplnit další práce. Od 18. srpna je kvůli stavebním pracím uzavřen vjezd do Nemocnice Jihlava ve směru z ulice U Cvičiště. Uzavírka je naplánována do konce března 2027.

Měla to být obyčejná cesta na nákup po silnici, kterou důvěrně znala. Během několika vteřin se však její jinak rutinní jízda změnila v boj o holý život. Autem sjela přímo do hlubokého rybníka. Když už to vypadalo, že svůj boj o život prohraje, objevil se na břehu její anděl strážný. Pondělní dopoledne 11. května přitom nevěstilo nic zlého. Řidička v Citroenu projížděla silnicí od Věžné směrem k Suchým Loukám. Přestože jela podle svých slov velmi opatrně, v mírné pravotočivé zatáčce se jí vozidlo náhle vymklo kontrole. Auto přejelo travnatou mez a skončilo v místním rybníku. Vodní hladina okamžitě obklíčila plechovou karoserii a vůz se začal potápět a mizet pod hladinou. Žena uvnitř nezpanikařila a okamžitě se pokusila z auta dostat. Jenže fyzikální zákony byly proti ní. Obrovský tlak vody na přední dveře způsobil, že s nimi nešlo pohnout ani o milimetr. Zoufale stiskla tlačítko pro stažení okénka. Sklo sjelo jen částečně – na prolezení přes něj to nestačilo. V tu chvíli navíc ledová voda zkratovala elektroinstalaci. Okénko se samovolně zavřelo a uvěznilo řidičku v temné, chladné pasti. Na břehu v tu chvíli zastavila vyděšená svědkyně, která začala okamžitě volat záchranáře. Sama ale do vody skočit nedokázala. V tu chvíli jel kolem Jakub Vrbka. Když spatřil na hladině se houpající auto nezaváhal ani vteřinu. „Máte něco na rozbití skla? Okénko nejde otevřít!“ křičela na něj žena z břehu. Jakuba v té vteřině bleskově napadlo jediné řešení. Skočil ke kufru svého auta, popadl masivní kovový klíč na utahování kol a rozběhl se k rybníku. Bez ohledu na chladnou vodu skočil do hlubiny a začal k potápějícímu se vozu plavat. Když k autu doplaval, situace byla kritická. Přední část Citroenu už byla celá pod vodou. Řidička se v naprostém zoufalství musela přesunout na zadní sedadla, kde zbývalo trochu místa. Jakub začal vší silou bušit těžkým klíčem do skla zadních dveří. Sklo odolávalo. Voda uvnitř vozu stoupala každou sekundou. Žena už musela držet hlavu těsně u stropu – zbývalo posledních deset centimetrů vzduchu. Jakub pochopil, že sklo nerozbije. Čas vypršel. Rozhodl se vsadit všechno na jednu kartu. Potopil se pod hladinu, nahmatal kliku zadních dveří a vší silou zatáhl. Napoprvé nic. Tlak vody byl obrovský. Zabral znovu, na několikátý pokus, s vypětím všech sil, dveře konečně povolily. „Nadechněte se a vyplavte!“ zakřičel na ženu do kabiny. Sám se znovu ponořil, pomohl dezorientované a podchlazené řidičce vyprostit se ze sevření sedadel a vytáhl ji nad hladinu. Společně pak doplavali ke břehu, kde už v tu chvíli s houkajícími sirénami zastavovali hasiči a záchranáři. Prochladlá žena v šoku skončila v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Utrpěla lehká zranění, ale přežila. „Svému zachránci jsem moc vděčná. Nebýt jeho, sama bych se ven nedostala. Vděčím mu za život,“ svěřila se později se slzami v očích. Jakub Vrbka byl za svůj mimořádný čin na územním odboru policie ve Žďáru nad Sázavou oficiálně oceněn prestižním titulem Gentleman silnic. „Jako hrdina se necítím. Tak by se zachoval každý správný člověk,“ řekl skromně při přebírání ceny. Policejní šéf Miroslav Buchta však jeho čin vidí jasně: „Rozhodovaly vteřiny. Mladý muž projevil obrovskou osobní statečnost a zachránil lidský život.“

Dnes, 21. srpna, si připomínáme 58. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Před 35 lety toto smutné výročí na stránkách Jihlavských listů zcela přehlušily dvě zásadní události. Těmi byly odchod sovětských vojsk z území Československa po 23 letech a neúspěšný srpnový státní převrat proti Michailu Gorbačovovi v Sovětském svazu. Mnozí pisatelé dávali tyto události do vzájemné souvislosti. Jaroslav Kubík z Jihlavy ve svém článku Srpnová satisfakce po třiadvaceti letech připomněl, že se sovětská vláda po listopadu 1989 omluvila za okupaci z roku 1968, stejně jako ostatní aktéři invaze. „V pondělí 19. srpna 1991 se svět dozvěděl o vojenském puči v Sovětském svazu a opět bylo na celém světě čeho se obávat. Po třech dnech, právě v den výročí 21. srpna 1968 u nás, tento puč zkrachoval,“ nastínil historickou paralelu. Tehdejší redaktor JL Horymír Vohlídal označil ve svém článku několik dní vládnoucí protigorbačovskou juntu za sedm krkavců. „Sedm jestřábů, které bych příhodněji nazval krkavci, dosadilo kvůli image do svého čela čtyřiapadesátiletého dosavadního viceprezidenta Gennadije Janajeva,“ napsal v článku Janajev a sedm krkavců Vohlídal. Krkavci myslel sedm zarytě konzervativních politiků, kteří měli pověst jestřábů. Puč na stránkách JL odsoudili zástupci ODS a sociální demokracie. „Nemůžeme nevidět analogii s okupací Československa v roce 1968,“ napsal okresní výbor jihlavských sociálních demokratů. ODS ve světle událostí v Sovětském svazu v JL odůvodňovala urychlenou privatizaci jako hlavní záruku stability demokratického státu. Prohlášení klubu ODS v České národní radě (ČNR) otištěné v JL dále požadovalo urychlené zveřejnění seznamu všech příslušníků a spolupracovníků československé (StB) a sovětské tajné policie (KGB) pro posílení vnitřní bezpečnosti. Sedm krkavců v čele s Janajevem se během tří dnů odebralo do propadliště dějin. Několik měsíců po neúspěšném puči se rozpadl Sovětských svaz a s ním i veškeré naděje na obnovu komunismu ve střední a východní Evropě. O odchodu sovětských vojsk z našeho území psal ve svém článku Dočasný pobyt trval 23 let tehdejší šéfredaktor JL Josef Jelínek. Uvedl, že ve středu 26. července 1991 opustil jako poslední sovětský voják naše území generál Eduard Vorobjov. Jelínek vyjádřil víru, že se současný svět už opravdu nikdy nebude točit podle přání agresorů. Čtenáře vyzval, aby nikdy nezapomněli na 21. srpen 1968. „V roce 1968 poškodili komunističtí dogmatici okupací Československa vše, co se dalo: nás, Evropu, lidskou kulturu a koneckonců i sami sebe,“ uzavřel.

Soňa Krátká rezignovala k 31. lednu letošního roku z osobních důvodů na funkci ředitelky Brány Jihlavy. Nadále však zůstala zaměstnankyní organizace, kde působila na pozici destinační manažerky. Jak nyní potvrdila redakci JL, její pracovní poměr v Bráně Jihlavy v září skončí. Současná ředitelka Brány Jihlavy Patrícia Glinská (Bránu Jihlavy vede od letošního května) na dotaz JL sdělila, že Soňa Krátká odchází po oboustranné dohodě. „Osobně jsem poděkovala Soni Krátké za práci, kterou pro Bránu Jihlavy odvedla. Pravda je, že vedení organizace takovéhoto formátu je velmi náročné a naprosto chápu, že to může vést k potřebě změny a zvolnění,“ uvedla Glinská. Náměstek primátora pro oblast kultury Richard Šedivý (ANO) předně zdůraznil, že personální záležitosti a změny jsou plně v kompetenci ředitelky organizace. Také on nicméně potvrdil, že pracovní poměr Ing. Soni Krátké končí oboustrannou dohodou. Podle Šedivého Krátká udělala během svého působení na pozici ředitelky příspěvkové organizace města Brána Jihlavy velký kus práce. „A já jí za tu práci děkuji. Organizace je poměrně mladá, má široký okruh činností a není jednoduché takovouto organizaci vést,“ uvedl na dotaz, jak by zhodnotil působení Soni Krátké na pozici ředitelky. Konkrétně Šedivý vypíchl např. nový koncept Vánoc: „Došlo k výraznému zkvalitnění programu, byly nainstalovány nové světelné sochy a nové prvky (iglú, vyhlídkové kolo, vláček atd.).“ Celkově došlo podle Šedivého za působení Krátké ke zkvalitnění dramaturgie akcí pořádaných Bránou Jihlavy, vznikla také nová akce – Bránobraní. „Paní ředitelka také zpracovala novou koncepci rozvoje Brány Jihlavy na další pětileté období. Výrazným způsobem se zapracovalo na marketingu, vzniklo nové logo a značka #DoJihlavy se stává stále známější,“ dodal náměstek primátora. „Pracovní poměr v Bráně Jihlavy ukončím ke dni 13. září 2026. Jedná se o vzájemnou dohodu,“ uvedla Krátká na dotaz JL, proč odchází z pozice destinační manažerky. V bilanci svého působení v čele organizace zdůrazňuje především posílení viditelnosti Brány Jihlavy: „Domnívám se, že se Brána Jihlavy výrazně zviditelnila. Akce sice existovaly i dříve a byly velmi kvalitní, ale jen úzká skupina lidí věděla, že je pořádá právě Brána.“ Jedním z hlavních cílů S. Krátké bylo, aby se Brána Jihlavy etablovala jako významný organizátor a kulturní aktér města. Z konkrétních projektů vyzdvihuje rozšíření vánočního programu, vznik nové akce Bránobraní a rozvoj komentovaných prohlídek a procházek městem, jejichž hlavním průvodcem je pracovník organizace Marek Skřivánek. „Snažila jsem se mu poskytovat maximální podporu a dostatek prostoru pro rozvoj tohoto produktu. Myslím, že se to dařilo. Propojovali jsme jej s dalšími organizacemi a veřejnost to ocenila i v anketách Zlatá jeřabina a Kulturní počin roku. Projekt se podařilo rozvinout i za hranice Jihlavy a Kraje Vysočina,“ doplňuje. Komentované prohlídky podle ní úspěšně navázaly i na další akce. „Například při konferenci Národní sítě zdravých měst jsme připravili zásadní doprovodný program, díky čemuž se Brána Jihlavy zviditelnila celorepublikově.“ Podobně někdejší ředitelka prezentovala Jihlavu také na celostátní konferenci v Mikulově. Za významný moment svého působení považuje převzetí Stříbrného domu: „Po rekonstrukci byl nádherný, ale ne vše bylo dotaženo. Uvedení objektu do života a vyřešení technicko organizačních záležitostí stálo mnoho energie. Myslím, že nyní už Stříbrný dům vstupuje do kulturního života města jako jeho důležitá součást.“ Krátká dále připomíná realizaci dvou přeshraničních projektů – jednoho zaměřeného na hudební tradice (společný projekt s rakouským par

Po dvou utkáních „na suchu“ hokejisté jihlavské Dukly zahnali střeleckou žízeň čtyřmi „kousky“. V dalším ze série přípravných duelů proti extraligovým celkům porazili v domácí aréně Mladou Boleslav 4:3 v prodloužení. „Bylo to kvalitní utkání s výborným soupeřem, v extraligovém tempu. Máme radost, že jsme to zvládli,“ shrnul jihlavský obránce Adam Srdínko dění na ledové ploše, které se „natáhlo“ o necelou minutu. Byl to právě on, kdo po 39 sekundách nastaveného času dorazil Burkovovu střelu a rozhodl zápas ve prospěch Dukly. „Ubojovaná vydřená výhra,“ dodal Srdínko. Historie české nejvyšší soutěže obsahuje mnoho rekordních zápisů. Například letos v únoru sparťan Michal Řepík rozvlnil plzeňskou síť šest vteřin po úvodním buly. Kdyby se počítaly i přáteláky, Řepíkovi by v úterý rekord sebral mladoboleslavský Dávid Gríger, jenž po pěti sekundách potrestal chybnou rozehrávku jihlavského brankáře Adama Berana a hosté vedli v Jihlavě 1:0. „Možná nás to ovlivnilo, možná ne, ale byli jsme v první třetině horším týmem,“ řekl asistent kouče Karel Nekvasil. Dukla se nenechala nešťastným úvodem zlomit a správně vycítila, že hosté nejsou podobně těžkou váhou jako Hradec Králové s brněnskou Kometou. Druhou třetinou počínaje hrála naprosto otevřenou partii. V početní výhodě oprášili spolupráci asistující Tomáš Čachotský a skórující Richard Cachnín. Na druhou přestávku Jihlavané odcházeli s náskokem 2:1, který při přečíslení obstaral Edgars Kulda. Ještě předtím Todd Winder ujel v oslabení, ovšem gólmana Dominika Furcha nepřelstil. Kanadská posila Dukly rozjásala fanoušky až při přesilové hře ve třetí třetině, kdy ranou do pravého horního růžku upravila skóre na 3:2 (hosté předtím srovnali, taktéž v přesilovce). V poslední minutě si Kulda neodpustil faul, Mladá Boleslav odvolala Furcha, usadila se v útočném pásmu a 28 sekund před koncem Pavol Skalický nasměroval zápas do prodloužení. „Je škoda, že jsme nedokázali vyhrát po 60 minutách, ale jsme spokojeni. Konečně jsme se střelecky prosadili a pomohli jsme si přesilovkami. Na druhou stranu jsme dvakrát inkasovali v oslabení, ovšem soupeř to dobře sehrál,“ doplnil Nekvasil. Včera (po uzávěrce JL) jihlavští hokejisté zavítali v rámci přípravy do Olomouce.

Dlouhým aplausem odměnilo publikum dokumentární film Veřejný prostor Františka Skály, který se promítal v pátek odpoledne v Telči. Akci v orlovně a v tamním klubu Prostor uspořádalo město Telč, aby tak podpořilo probíhající výstavu obrazů Františka Skály v Hasičském domě na náměstí a také jeho čtyřtunovou sedmimetrovou drátěnou sochu Vulpes Gott Dratoslav von Mischling. Ta po celé léto vítá návštěvníky Telče při vstupu do centra z hráze Štěpnického rybníku. Vstupné na projekci filmu režiséra Petra Slavíka (snímek právě vstoupil do kinodistribuce) tentokrát uhradilo město Telč. Jak vysvětlil místostarosta Jiří Pykal, je jednak pro město složité vybírat vstupné, a jednak vedení Telče neváhalo, jakmile kurátor David Bartoň zprostředkoval možnost převést do Telče ze Zlína sochu obřího Vulpesa (patrona utlačovaných), uvést výstavu Skálových obrazů a nový dokument o jeho tvorbě. „Byla to jasná volba,“ řekl Pykal. František Skála dorazil na páteční projekci dokumentu a následný zámecký koncert své kapely Třaskavá směs v rámci festivalu Prázdniny v Telči v doprovodu své paní Evy, která je také jednou z protagonistek filmu. „Rozumím lidem na okraji, kdybych neměl Evu, snadno bych se stal bezďákem,“ složil ostatně výtvarník své paní hold v nedávném rozhovoru pro Deník N. Skála ve filmu odhaluje zákulisí tvorby svých konkrétních velkých realizací, jako jsou drátěný Jednorožec, Prastánek nebo Rajská zahrada připomínající Noemovu archu, součást Domu přírody Litovelského Pomoraví v centru ekologických aktivit Sluňákov v Horce nad Moravou na Olomoucku (2013-2014). Film obsahuje i amatérské fotografické záběry z letitých projektů ve veřejném prostoru. Jak Skála uvažoval ve zmíněném rozhovoru pro Deník N, laická veřejnost má mnohdy úplně naivní představy o tom, co vznik takového díla obnáší. Skála ve filmu hovoří o okouzlení a inspiraci konkrétním materiálem, popisuje okolnosti vzniku soch, které často teprve posléze hledají svá umístění a uplatnění. Některé končí zapomenuty. Zásadní prostor dostává v dokumentu právě vznik sochy Vulpes Gott a její cesta na první destinaci lodí do Drážďan. Ačkoli Skála podle svých slov o své tvorbě nehovoří rád, po telčské projekci se spolu s režisérem Slavíkem postavili před publikum a reagovali na několik otázek. „Na horách Petr zjistil, že o mě dosud nikdo žádný film nenatočil, a že už na to mám věk. Je to asi šest let. Tak jsme si řekli, že jo…,“ popsal Skála první momenty spojené s natáčením. Dokument výtvarník částečně točil i sám na chytrý telefon. Tak vznikl např. záběr, který nebyl ve scénáři, kdy Skála v ateliéru vystřelí z koltu po svém otci (na besedě v Telči reagoval i na dotaz jednoho z dětských diváků, proč tak vlastně učinil). „Cítil jsem zodpovědnost, když mi ten telefon dali, taky na něj něco natočit. Já jsem si nikdy neudělal žádné selfíčko. To jako moc nedělám, že bych fotil sám sebe a někomu to hlavně posílal,“ uvažoval Skála, který nemá auto a nepoužívá moderní elektroniku. Jak připomněl, je především ateliérový umělec, který maluje a dělá objekty. Práce do veřejného prostoru tvoří jen menší část jeho tvorby. I tentokrát Skála zdůraznil, že na rozdíl od předchozí destinace ve Zlíně, kde ji provázela řada různých omezení, je umístění sochy v Telči i její přijetí veřejností velmi příjemné a pozitivní, že Vulpesovi je tu dobře. „Úředník je vyslanec pekla…,“ konstatuje Skála. I ve filmu popisuje např. kamennou sochu ve formě tajemné prolézačky, kde si děti hrají a „můžou padat na tu, nebo na druhou stranu“. Naráží tím na všemožná pravidla a omezení, která si ve společnosti vytváříme. Někteří z diváků projekce Františku Skálovi děkovali za sochu Vulpesa a za pozitivní energ

„Připadám si jako Láďa Hruška v sukni. Ze staré nové.“ Tak začíná dopis Jarmily Vaňátkové z Jihlavy, který přiložila do balíčku zaslaného Jihlavským listům. Jednadevadesátiletá seniorka v něm poslala knoflíkové medaile pro naše nejmenší čtenáře. „Co vyrobím, nechávám rozebrat – naklíčené květiny, sklenice na sušené houby malované barvami na sklo, sousedovým pejskům hračky – zdraví mne štěkáním za dveřmi,“ avizuje aktivní seniorka, s jejíž tvorbou jsme se v JL už setkali prostřednictvím jejích pohádek a obrázků na dětské stránce ježka Pastelníčka. „Proč to všechno dělám? Pro dobrý pocit, že je o to zájem.“ Přiznává, že letos ji nejvíc zaujaly náramky z provázků i tvoření postaviček. „Nejvíce se mi povedl Honzík z TV pořadu na kanálu ČT Déčko nazvaný Tralala. Tu postavičku miluji.“ Začátek školního roku už klepe na dveře. Právě to je ten ideální čas, jak zlepšit našim nejmenším náladu. Třeba odměnou od Jarmily Vaňátkové. Zavolejte nám, či napište, a domluvíme se na předání. Kontakty na redakci JL: e-mail redakce@jihlavske-listy.cz, nebo WhatsApp 737 587 692.

Po těžké nemoci ve věku nedožitých 67 let zemřel 16. srpna Josef Vávra – vrchní sládek, generální ředitel a spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard. Spolu se Stanislavem Bernardem stál v roce 1991 u zrodu firmy, která se ze zchátralé provozovny vypracovala mezi nejvýznamnější a nejznámější pivovary v Česku. Je autorem receptur piva Bernard. Širší veřejnosti je znám z televizní reklamy na výrobu ochuceného piva. Josef Vávra (*24. října 1959) pocházel ze selské rodiny z Humpolecka. Toužil se stát námořním kapitánem, ale synovi politicky nepohodlného rolníka představitelé tehdejšího systému dali najevo, že na střední či vysokou školu nemůže pomýšlet. Vyučil se sladovníkem, nakonec se mu při zaměstnání podařilo vystudovat průmyslovou školu a později dokončil i Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. V roce 1991 v privatizační dražbě koupil spolu se Stanislavem Bernardem a Rudolfem Šmejkalem zchátralý humpolecký pivovar za astronomickou částku 52 milionů korun. Josef Vávra měl na starosti výrobu a kvalitu piva. Kolegové a zaměstnanci na něj budou vzpomínat nejen jako na zaměstnavatele a nadřízeného, ale také jako na člověka s velkým srdcem, který dokázal nezištně pomáhat. „Odešel profesionál, který svoji práci měl opravdu velmi rád a věnoval se jí na maximum. Odešel parťák, se kterým jsme si přes třicet let společně plnili to, o čem jsme na začátku jen snili. Josef byl srdcem každého našeho piva – bez jeho nadšení a řemesla by naše pivo nebylo takové, jaké je. Odešel dobrý kamarád. Bude nám všem opravdu moc chybět, profesně i lidsky,“ řekl za sebe i kolektiv pivovaru Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard.

Noviny Kraje Vysočina pravidelně informují o dění v regionu. Vedle zpravodajské funkce ale zároveň utvářejí i veřejný obraz krajských politiků. Fotografie totiž nejsou pouze ilustračním doplňkem textu. „Stále platí, že fotografie řekne víc než tisíc slov. Oblečení, výraz, prostředí i lidé kolem politika vytvářejí dojem kompetence, blízkosti, nebo naopak odtažitosti. Příliš aranžované fotografie mohou působit jako propaganda,“ vysvětluje Jan Klíma, generální ředitel marketinkové společnosti AC&C. To stejné prokazují i výzkumy z oblasti vizuální politické komunikace, například autorů Hajo G. Boomgaardena, Marka Boukese a Aurory Iorgoveanu, ukazují, že vizuální prezentace politiků může ovlivňovat, jak veřejnost vnímá jejich celkový obraz. „Vizuální prezentace je dnes často stejně důležitá jako samotný text, někdy i důležitější. Lidé nejprve vidí fotografii nebo video a teprve potom se rozhodují, zda budou číst,“ doplňuje Klíma. Právě proto se Jihlavské listy rozhodly zaměřit na analýzu fotografií v Novinách Kraje Vysočina. Zatímco obdobnou roli plní i radniční periodika, krajské noviny nabízejí zajímavé srovnání, protože se za poslední dvě volební období v čele kraje vystřídali dva hejtmani z odlišných politických stran. Analyzovali jsme posledních osmnáct vydání krajských novin z období, kdy byl hejtmanem Vítězslav Schrek (ODS), a prvních osmnáct vydání po nástupu Martina Kukly (ANO). Celkem jsme tak porovnali 36 vydání z let 2023 až 2026 a zaměřili se na četnost i charakter fotografií obou hejtmanů. Podle Marie Krutišové z organizace Oživení, zabývající se problematikou korupce, střetu zájmů a vyšší transparentnosti na všech úrovních veřejné politiky a veřejné správy, bývá u obecních a krajských periodik častým problémem skutečnost, že vedení kraje nebo obce může získat významný vliv na způsob, jakým jsou jeho vlastní kroky veřejnosti prezentovány. „Pro zajímavost existují i periodika, kde se s fotografií starosty prakticky nesetkáte. Například periodikum HoBuLet městské části Praha 7,“ komentuje. V posledních osmnácti měsících Schrekova vedení se jako hejtman objevil celkem na 43 fotografiích. V průměru to znamenalo zhruba 2,4 fotky na jedno číslo. Po nástupu Martina Kukly ale fotek hejtmana výrazně přibylo. V osmnácti vydáních napočítáme celkem 76 jeho snímků, což zvedlo průměr na 4,2 fotky na jedno vydání. Kukla se tak ve srovnávaném období objevoval na stránkách novin o 77 procent častěji než jeho předchůdce. „Politik, který je pravidelně vidět, může v očích veřejnosti působit jako aktivnější a významnější než jeho kolegové, i když skutečný rozsah jeho práce nemusí být větší. Získává větší známost, snáze se s ním spojují konkrétní projekty a před volbami má náskok,” přibližuje problematiku Klíma. U Vítězslava Schreka se počet fotek v jednom čísle držel stabilně mezi jednou až třemi. Zatímco u Martina Kukly nejsou výjimkou vydání, kde má šest nebo sedm fotek. Rekordní bylo zářijové číslo z roku 2025, kde se Kukla objevil dokonce devětkrát, a to na pěti různých stránkách. Rozdíl je vidět i na titulních stranách měsíčníků. Zatímco Schrek byl na obálce v necelých 39 procentech případů, u Kukly podíl vzrostl na rovných 50 procent. Současný hejtman je tak v novinách nejen častěji, ale i na těch nejviditelnějších místech.

Necelý rok po hokejistech jihlavské Dukly se dočkali nového „svatostánku“, byť v menším provedení, i jejich rivalové v Třebíči. Exhibiční utkání „Hvězdy zpět“ obstaralo slavnostní otevření zrekonstruovaného zimního stadionu – KHNP Areny. „Začala nová kapitola třebíčského hokeje“ radoval se předseda Horácké Slavie Martin Svoboda.

Do tří let chce Kraj Vysočina postavit v areálu jihlavské nemocnice novou centrální prádelnu. Předpokládané náklady na nové zařízení kraj vyčíslil na 585 milionů korun bez DPH. Vzniknout má na jižním okraji areálu Nemocnice Jihlava, kde nyní stojí vrátnice. „Vlastní prádelna kraji přinese větší nezávislost na dodavatelích a může snížit provozní náklady,“ sdělil hejtman kraje Martin Kukla (ANO). Do nové prádelny by kraj chtěl svážet prádlo ze zdravotnických a sociálních zařízení, která na Vysočině provozuje. „Záložní kapacitu budou dál poskytovat prádelny v krajských nemocnicích v Havlíčkově Brodě a Pelhřimově,“ pokračoval hejtman. Pro ČTK již dříve podotkl, že službu soutěží dodavatelsky a prádlo vozí přes půl republiky, například do Prahy. „S ohledem na životní prostředí a selský rozum chceme vybudovat naši vlastní centrální prádelnu a prát prádlo v našich zařízeních,“ vysvětlil Kukla. Na dotaz JL, jestli by nemohl kraj využívat Prádelny a čistírny Jihlava v nedaleké Rantířovské ulici, odkázalo tiskové oddělení kraje na zprávu, v níž se však hejtman k tomuto zařízení nevyjádřil. V blízké prádelně ne „U nás by to určitě nešlo, protože se zaměřujeme na hotely,“ vyloučila jednatelka jihlavských prádelen Martina Prošková. „Je však možné, že náš provoz to ohrozí,“ připustila. Podle ní si budou muset prádelny specializující se na prádlo ze zdravotnických zařízení hledat na trhu náhradu. Tou může být praní právě pro ubytovací zařízení. V případě nové prádelny je Prošková skeptická. Hovořila o nedostatku zaměstnanců na trhu i o údržbě, která stojí nemalé finanční prostředky i, o možné neproduktivitě podobných zařízení. Kraj navíc sám v minulosti například oznámil záměr na zkapacitnění prádelny v Nemocnici Pelhřimov. Proč Jihlava? Roční náklady kraje na čištění prádla se pohybují okolo osmi milionů korun. „Jen jihlavská nemocnice má přes 1800 zaměstnanců, plus lůžková kapacita a domov seniorů. Je to tam soustředěné, proto padlo to místo na Jihlavu,“ vysvětlil ČTK Kukla. Nová centrální prádelna v Jihlavě má mít jedno podzemní a tři nadzemní podlaží. „Součástí návrhu jsou technologie pro praní, výrobu páry, fotovoltaická elektrárna a vodní hospodářství,“ přiblížil náměstek vysočinského hejtmana Otto Vopěnka (ANO). Součástí objektu má být i čistírna odpadních vod, které vznikají při praní.

V pondělí 17. srpna měla skončit krátká výluka na trati Jihlava – Horní Cerekev. Výluka byla zahájena 10. srpna. Po dobu výluky dopravu zajišťovala náhradní autobusová doprava. Jenže železniční stanice Dvorce jí obsluhována nebyla. JL na to upozornila jejich čtenářka Marie Schránilová. Posteskla si, že informovanost občanů je nulová. „V čekárně na informační tabuli je vylepený pouze platný jízdní řád. Nikde o výluce žádná zmínka. Chudák cestující, stojí na peroně, kouká a čeká a čeká,“ napsala nám čtenářka. Upozornila, že výluka byla pro osobní vlaky a spěšné vlaky stanicí projížděly. „Je asi velký problém, aby po dobu výluky některý z nich na znamení zastavil. Žijí zde většinou lidé 70 a 80 let výše, kteří jsou na veřejnou dopravu odkázáni, jak na nákupy, tak k lékařům,“ zdůraznila Schránilová. „Obsluha zastávky Dvorce není zajištěna z důvodu uzavírek pozemních komunikací,“ reagovala na dotaz JL Nikola Moravcová, mluvčí Českých drah (ČD). Doplnila, že řešení náhradní autobusové dopravy bylo odsouhlaseno objednavatelem, kterým je Kraj Vysočina. „Pokud na zastávce chybí informace o této výluce, bude zajištěna náprava v co nejkratším možném čase,“ slíbila Moravcová. Autobusy po půl hodinách Z odpovědi Pavla Bartoše, vedoucího krajského odboru dopravy a silničního hospodářství, vyplynulo, že na zastávce informace o výluce byla vyvěšena. Upozornil, že výlukový jízdní řád byl s předstihem umístěn na stránkách Veřejné dopravy Vysočiny (VDV): www.idsvdv.cz. Potvrdil, že z důvodu uzavírky v Rantířově linka náhradní autobusové dopravy končila v této obci. „Úprava zastavovací politiky spěšných vlaků není technologicky možná,“ vyloučil Bartoš. Podle něho byla dopravní obsluha Dvorců zajištěna ze zastávky Dvorce, rozcestí linkou 300 Jihlava–Pelhřimov–Pacov v intervalu 60 minut a ze zastávky Dvorce, osada Zastávka linkou 331 Jihlava– Batelov v intervalu 60 minut. Upřesnil, že souhrnný interval činil 30 minut. „Jedná se o krátkodobou výluku, o které jsme standardním způsobem informovali, a tak věřím, že dotyčný občan dočasné zhoršení obsluhy pochopí,“ dodal Bartoš.

Železobetonové konstrukce nového pavilonu dominují nyní mohutnému staveništi v areálu Nemocnice Jihlava. Před rokem zde byla zahájena krajská stavba pavilonu geriatrické, následné a rehabilitační péče a parkovacího domu. Kraj oznámil v tiskové zprávě, že stavba pokračuje podle plánu.

Obří psí hračka se objevila v sobotu 15. srpna před monumentální sochou Vulpes Gott od Františka Skály, která stojí na hrázi Štěpnického rybníka. Hračka v podobě jakéhosi barevného textilního věnce upozorňuje na tisíce psů, kteří po odebrání z množíren zůstávají dlouhé měsíce, někdy i roky v útulcích. „Kvůli současné legislativě je totiž po dobu správních a soudních řízení není možné nabídnout k adopci,“ vysvětlila Jana Pospíšilová z organizačního týmu happeningu k umístění hračky. Akce se zúčastnili předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, místostarosta Telče Jiří Pykal, iniciátorka kampaně Pusť je domů a majitelka útulku Dogpoint Michaela Zemánková či autor sochy Vulpes Gott František Skála. Položení hračky na Mezinárodní den zvířat bez domova bylo součástí iniciativy Pusť je domů, která usiluje o změnu legislativy. Za iniciativou stojí psí útulky Dogpoint, Voříškov, Animal Rescue, útulek Tábor, LOZ Olomouc a ForDogs z.s. Zapojené psí útulky v Telči reprezentovali Kamila Šťastná z útulku Tábor a Vladimír Kössl z útulku Animal Rescue. Uměleckou instalaci doplnila informační cedule vysvětlující cíle kampaně Pusť je domů. Její součástí je i veřejná petice, která vyzývá ke změně legislativy, jež by pomohla zachráněným psům najít rychleji nové majitele. Vladimír Kössl (Animal Rescue) sdílel zkušenost, že čím déle psi čekají na nový domov, tím náročnější je potom jejich začlenění do běžného života. Michaela Zemánková (Dogpoint) zdůraznila, že útulek má být bezpečnou přestupní stanicí před tím, než zvíře najde nové útočiště, nikoli místem, kde čeká roky na rozhodnutí úřadů: „Chceme, aby zákony více myslely na samotná zvířata.“ Podle místostarosty Telče Jiřího Pykala má být veřejný prostor místem, které lidi inspiruje i vede k zamyšlení. František Skála ocenil, že umění může pomoci: „Když jsem sochu vytvářel, přemýšlel jsem o psovi jako o věrném společníkovi člověka. Dnes připomíná i psy, na které jsme my lidé zapomněli.“

Kurýra, který přebíral peníze od oběti internetových podvodů, se podařilo zadržet jihlavským kriminalistům. Cizinec (22) čelí obvinění ze spáchání zločinu legalizace výnosu z trestné činnosti ve stádiu pokusu. Obviněný podle zjištění kriminalistů reagoval na nabídku práce prostřednictvím komunikační aplikace Telegram. Nabízený džob spočíval v převážení přesně nespecifikovaných zásilek. Dosud neznámá osoba muže instruovala, aby převzal zásilku v Lukách nad Jihlavou. Předání mělo proběhnout 24. července kolem poledne na předem určeném místě. Mladík měl za úkol balíček převzít a bez porušení ho odvézt do Prahy. Objednal si proto vozidlo taxislužby i s řidičem a vyrazil na místo. Kriminalisté však zasáhli včas a kurýra i se zásilkou zadrželi. Celý případ začal pro policii 23. července, kdy se na ně obrátila žena s oznámením, že se stala obětí podvodu. Kriminalistům popsala, že ji oslovil neznámý pachatel s nabídkou investování na burze a slibem vysokého zhodnocení financí. Komunikace začala podle informací od poškozené už v dubnu letošního roku. Neznámý pachatel vystupoval jako finanční poradce investiční platformy Eger-hold. Zhodnotíte úspory Nabídl jí možnost zhodnocení úspor. Žena uvěřila, že se jedná o seriózní nabídku, a odeslala na zahraniční účet prvotní vklad přesahující částku 16.000 korun. Komunikace s neznámými pachateli pak pokračovala a žena pokračovala v investování. Tentokrát 22. července předala hotovost ve výši 350.000 korun neznámému kurýrovi. „Další předání se mělo uskutečnit následující den, ale to už jsme celou situaci monitorovali. Neznámí pachatelé tentokrát po ženě chtěli částku 600.000 korun, kdy podle pokynů měla žena připravit pro kurýra zásilku, která měla obsahovat tři balíčky. Každý po 200.000 korunách,“ uvedl k případu Pavel Dvořák, komisař oddělení hospodářské kriminality. Pro zásilku si skutečně ve smluvený den kurýr do Luk nad Jihlavou přijel. Osobním vozidlem dorazili do Luk nad Jihlavou dva muži, z nichž jeden od ženy převzal balíček. Policisté oba muže okamžitě zadrželi a eskortovali na policejní stanici v Jihlavě. Výslech ukázal, že jeden z dvojice pracuje jako řidič taxislužby. Muže, kterého vezl, vůbec neznal a nikdy předtím ho také neviděl. Zákazník si ho v Praze jen objednal na odvoz do Luk nad Jihlavou a zpět, přičemž taxikář o účelu cesty dopředu nic netušil. Policisté ho proto po ukončení úkonů propustili na svobodu. Druhý cizinec, který v Lukách nad Jihlavou převzal zásilku plnou peněz, s kriminalisty spolupracoval. Uvedl, že přebírání balíčků bylo pro něho pouhou prací a netušil,jaký je vlastně obsah jednotlivých zásilek. Instrukce dostával od neznámého člověka přes mobilní aplikaci. Muž je dál stíhaný na svobodě.

Dlouhá a hrozně moc náročná byla uplynulá sezona v podání klubu Abraka agency Volejbal Jihlava. „A současně nejúspěšnější, jakou dívčí volejbal na Vysočině pamatuje,“ zdůraznil oddílový předseda a trenér Kryštof Kozler. V extralize dorostenek i juniorek „Demlovka“ pokukovala po cenných kovech, v dospělé kategorii hrála kvalifikaci o postup do první ligy. „Udělali jsme obrovskou díru do české volejbalové scény. Soupeři už vědí, kdo jsme. Budeme chtít v nové sezoně potvrdit, že dobré výsledky nebyly výstřelem do tmy,“ avizoval Kozler. Bezkonkurenční Podruhé v historii se Volejbal Jihlava představil ve druhé lize žen. Před 16 lety jako nováček nasbíral jenom osm bodů a sestoupil. Letos doslova drtil veškerou konkurenci. Prostřední skupinu „Demlovka“ vyhrála s náskokem 27 bodů na druhý B-tým brněnských Šelem. Lednem počínaje natáhla vítěznou sérii na 18 utkání. Dílčí ambici v podobě účasti v prvoligové kvalifikaci Jihlavanky naplnily, hlavní cíl (postup) jim unikl. Částečně doplatily na to, že „prolínačka“ se týkala posílených „béček“ extraligových klubů KP Brno a Prostějova, které nechtěly první ligu ztratit. Na vysočinského zástupce zbylo třetí místo (první nepostupové). Očima Kryštofa Kozlera: „Ve druhé polovině dlouhodobé části jsme byli bezkonkurenční. V kvalifikaci nám chyběly síly a hlavně zkušenosti. Každý soupeř, kromě Malé Skály, nastoupil s posilami, které hrají nebo hrály extraligu. V příští sezoně bude postup prioritou. Naše holky, které jdou na vysokou školu, budou hostovat v první lize, aby nabraly zkušenosti, a pak nám případně pomohly v kvalifikaci.“ Příjemné překvapení Extraliga kategorie U22 je oproti elitní lize juniorek méně atraktivní, ale pořád je to kvalitní soutěž. Volejbal Jihlava ji přihlásil jako odměnu pro hráčky, které se v mládežnických kategoriích s extraligovou úrovní často nesetkaly. Kádr sestavený z volejbalistek „Demlovky“, Havlíčkova Brodu a Nového Veselí příjemně překvapil. Náročným a nevyzpytatelným turnajovým systémem se Jihlavanky „prokousaly“ do finálové top 6, kde jim vystavily „stopku“ mistrovský Liberec, respektive bronzové Lvice Praha, a KP Brno (pokaždé 0:3) v zápase o páté místo. Očima Kryštofa Kozlera: „Cíle jsme neměli vysoké. Udržení soutěže by bohatě stačilo. Postupem na finálový turnaj holky ukázaly, že mají kvalitu. Mohly pomýšlet na ještě vyšší metu, ale bohužel pro nás soupeři jezdí na finále s naprosto odlišnými (posílenými) sestavami, než v jakých hrají v sezoně. Konečná šestá příčka je lichotivá.“ Čtvrtfinálové klopýtnutí Nepotvrdilo se rčení, že druhý rok je pro nováčka obtížnější. Pro Volejbal Jihlava byla druhá účast po sobě v extralize juniorek přelomová. V základní skupině nastřádal 42 bodů, o 16 více než při premiéře. „Demlovka“ pravidelně porážela přední kluby. Třikrát rozesmutněla liberecké vicemistryně, z toho dvakrát na jejich palubovce „pod Ještědem“. V nadstavbové prostřední skupině vyhrála všechna utkání (o sezonu dříve žádné) a nechala za sebou Frýdek-Místek, KP Brno i Kralupy nad Vltavou. O to více mrzelo čtvrtfinálové klopýtnutí s Ostravou (1:3), která rozhodně byla hratelná. Chuť si Jihlavanky spravily v utkání o páté místo proti Frýdku-Místku (3:0) Očima Kryštofa Kozlera: „Po výkonech, jaké holky předvedly v přípravě, jsme neměli obavu, že bychom hráli jenom o udržení. Po fantastickém dvojzápase v Liberci jsem si poprvé přípustil, že tenhle tým má kvalitu na medaili. Bohužel jsme si nejslabší moment v sezoně vybrali zrovna ve čtvrtfinále, což nás pravděpodobně připravilo o stupně vítězů. Budeme se chtít opět probojovat na finálový turnaj a máme ambici ho pořádat.“ Nejblíže medaili Po roční odmlce se Volejba

Sobota 22. srpna od 14 do 19 hodin bude letošním termínem festivalu Jazz na Roštejně. V posledních letech je jeho dramaturgem brtnický hudebník a pedagog ZUŠ Třešť Antonín Vidlák. Festival hostí někdejší lovecký hrad na Třešťsku od počátku 80. let minulého století. Během jeho více než čtyřicetileté tradice se měnili organizátoři, ale i rozsah akce. „Původní Jazz na hradě založil Mirek Šmikmátor, otec proslulého swingového zpěváka Jana Smigmatora,“ ohlíží se Antonín Vidlák. Před lety se také hrálo přímo na hradním nádvoří, dnes se kapely potkávají s publikem z pódia na předhradí. Jak současný organizátor akce připomíná, v průběhu let se akce zúčastnily takové osobnosti, jako Karel Velebný, Emil Viklický, František Uhlíř, Tony Viktora, Jiří Stivín, Mirka Křivánková, Jan Koubková, Peter Lipa, Luděk Švábenský, Martin Kratochvíl, Tony Ackerman, Luboš Andršt, Eva Emingerová, František Kop, Zdeněk Zdeněk, Štěpán Markovič či Radovan Tariška. Na roštejnském jazzu si zahrály Zatrestband z Třeště, Jihlavský big band, Žďárský big band, Big band Žďár nad Sázavou, Jindřichohradecký big band, Steamboad Stompers Tonyho Brycha, Telečský dixieland Luboše Bláhy a mnoho jiných souborů. Nechyběli zahraniční hosté, anebo regionální jazzové kapely. V současné době se festival odehrává zpravidla předposlední srpnovou sobotu. Letos dramaturg Antonín Vidlák pozval chotěbořské Dixie Friends, konzervatoristy z kapely 1. Srpen, Quartet Jany Koubkové, Quartet kytaristy Libora Šmoldase a swingaře Jana Smigmatora.

Pan doktor Vystrčil a pan doktor Běhounek, to jsou lidé, kterých si dodneška strašně moc vážím, říká o vysočinských hejtmanech jejich dlouholetá vedoucí kanceláře Ivana Šteklová.

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou v neděli 16. 8. soukromě navštívil Telč. Pozdravil se i s návštěvníky festivalu Prázdniny v Telči, jehož 44. ročník ve stejný den skončil. Prezidentská návštěva ve městě oživila příběh pozlaceného psacího pera uloženého v místním muzeu. „Původně se s ním do pamětní knihy v roce 1928 podepsal prezident Tomáš Garrigue Masaryk,“ řekl starosta města Vladimír Brtník.

Měl to být hokejový svátek. Přípravné střetnutí na novou sezonu dvou historicky vůbec nejúspěšnějších mančaftů tuzemské hokejové historie se ale krátce před koncem zvrhlo. Čtvrteční duel mezi jihlavskou Duklou a brněnskou Kometou se ve třetí třetině za rozhodnutého stavu 0:3 pro hosty z moravské metropole chýlil ke svému závěru, když jeden z fanoušků extraligového týmu odpálil v jihlavské Horácké aréně pyrotechniku. Světlice začala halit halu do šedivé mlhy. „Mladistvého (17), který pyrotechnický prostředek použil, jsme na místě zajistili,“ uvedla k případu policejní komisařka Dominika Mrkosová. Tím ale problémy pro mladíka nekončí. Policisté už zjišťují, kdo mu nalil alkohol, protože nadýchal skoro dvě promile (1,76). Do rodinného hnízda se vrátil až druhý den, jelikož musel do rána vystřízlivět na jihlavské záchytné stanici. „Je podezřelý z přestupku proti veřejnému pořádku,“ doplnila Mrkosová. Jenže tímto excesem to neskončilo. Policisté museli řešit ještě násilnosti po skončení samotného duelu, které se odehrály před halou v Tolstého ulici. Více v tištěném vydání JL s datem 18. 8.

Holandsko-americká bluegrassová kapela King Springs Road zahraje ve čtvrtek 20. srpna v rámci svého evropského turné v Hostinci U Kuřítků v Lukách nad Jihlavou. Doplní ji česko-holandská formace Four Brothers. Pamětníci loucké bluegrassové scény si tak zároveň připomenou, že právě U Kuřítků se před dvaadvaceti lety konal první bluegrassový Minifestiválek. Před dvanácti lety zde potom proběhl jeho třicátý ročník, který tradici těchto akcí završil. Tuto éru připomene na nadcházejícím koncertu také účast někdejšího „louckého Holanďana“ Ralpha Schuta, který se ve své době na bluegrassovém provozu v Lukách zásadně podílel. King Springs Road se do ČR vracejí po třech letech, když se zde poprvé představili v roce 2023 na festivalu Banjo Jamboree v Čáslavi. V současné sestavě kapela spojuje muzikanty z USA, Nizozemska a Německa. Několik z nich prošlo studiem bluegrassu na East Tennessee State University. „Kytarista Tyler Griffith je výborný multiinstrumentalista a skladatel, kterého mohou čeští fanoušci znát především z působení v kapele Seth Mulder & Midnight Run. S ní už také v České republice vystupoval,“ vysvětluje Ralph Schut. Jak dodává, z USA pochází také mandolinistka Kylie Kay Anderson, která stejně jako Tyler studovala bluegrass na East Tennessee State University. Dalším absolventem stejné školy je nizozemský dobroista Owen Schinkel, jeden z výrazných evropských hráčů na tento nástroj. Na kontrabas hraje v King Springs Road Nienke Bruinsma. „Její cesta do kapely má téměř písničkový příběh. Původně prý Spojenými státy jen projížděla, ale Tyler pro ni napsal skladbu Please Stay. Nienke nakonec skutečně zůstala, naučila se hrát na kontrabas a z muzikantského příběhu se časem stal i příběh partnerský – Tyler ji později obdaroval snubním prstenem,“ popisuje Schut. Samotný „loucký Holanďan“ Ralph Schut (G-runs ‚n Roses) na koncertu zaskočí za stálého banjistu kapely, když se německý hudebník Lukas Grabe tohoto evropského turné nemůže zúčastnit. Česko-holandská kapela Four Brothers se coby předskokan postará o úvod večera. Tvoří ji dvě bratrské dvojice – Jaromír a Zdeněk Jahodovi a Ralph a Christopher Schutovi. Velkou část repertoáru kapely tvoří vlastní písně Christophera Schuta. „Ten se pohybuje v různých hudebních žánrech a nezapře v sobě rockera,“ konstatuje jeho bratr Ralph. Jak ale dodává, on sám, spolu s bratry Jahodovými, mají srdce pevně zakotvené v bluegrassu, a tak Chrisovým skladbám dali bluegrassovou podobu. Loucký koncert začne ve 20 hodin. Z Luk zamíří King Springs Road na slovenský Dobrofest v Trnavě a na Bluegrass Theatre v Metylovicích, kde zahrají v pátek 21. srpna, respektive v neděli 23. srpna. V Lukách nad Jihlavou bude následovat od 21. do 23. 8. ve stanu za úřadem městyse hudební program v rámci Bartolomějské poutě. V pátek zahrají Druhej dech a Expáni, v sobotu PTV a Pohoda dřez a v neděli dechovka Horané.

Konečně prolomili střelecké trápení… Fotbalisté FC Vysočina triumfovali ve 4. kole Chance Národní ligy v Kroměříži 4:0. Pohodové utkání bez obtíží? Jihlavský kouč Marek Nikl to viděl trochu jinak… „Byl to náš nejhorší výkon v dosavadním průběhu druholigové sezony,“ volil při hodnocení zápasu překvapivá slova. Hostujícímu lodivodovi se nelíbilo chování jeho svěřenců po brzkém dvoubrankovém „trháku“. „Mnohem spokojenější bych byl, kdybychom si po takovém vstupu do utkání soupeře lépe připravili, kdybychom vedli 4:0 už v poločase a po přestávce drželi balon a kontrolovali hru. Hodně míčů jsme pokazili, spoustu situací jsme chybně vyřešili a nedařilo se nám diktovat tempo,“ vysvětlil Nikl. Ve dvou předešlých vystoupeních v „Hanáckých Aténách“ vysočinský tým pokaždé remizoval. V srpnu 2023 (1:1) dohrával po Tonbulově a Piškově vyloučení v devíti lidech. Minulý rok v říjnu (0:0) jihlavský kapitán Adrián Čermák neproměnil penaltu. V sobotu bylo všechno jinak. Hosté měli doslova pohádkový začátek. Časomíra „ukrojila“ 40 sekund, když k neobsazenému Matúši Lackovi prošla Omotoyeho přízemní přihrávka – 0:1. Ve 12. minutě po faulu si zmíněný Čermák postavil balon k přímému kopu ze vzdálenosti 25 metrů a umístil ho k levé tyči – 0:2. „Celý týden se připravujeme na to, že soupeř má dobré vstupy do zápasů, ale hned v první minutě inkasujeme. Navlas stejná situace před druhým gólem. Říkáme si, že nemůžeme zbytečně faulovat v blízkosti pokutového území,“ kroutil nechápavě hlavou domácí středopolař Marek Mach. „Hrozně špatný začátek se s námi táhl celý zápas,“ dodal. Kroměříž reagovala trojím střídáním plus aktivním ofenzivním nástupem do druhé půle. Holíkův přímý kop „orazítkoval“ břevno, Kudelova střela rozvlnila jenom boční síť a Poláškovi šanci perfektně vyrazil brankář Filip Slavata. Čím více se domácí tlačili do útoku takříkajíc na sílu, tím více okének nechávali v defenzivě. V 74. minutě se Vysočina prokombinovali do šestnáctky, střídající Khalid Labaran „zasekl“ míč a na dlouhou nohu ho umístil k pravé tyči – 0:3. Po premiérové ligové trefě v jihlavském dresu Labaran přidal v 81. minutě i asistenci. „Uličkou“ poslal do úniku Ibrahima Usmana – 0:4. „Mně osobně se náš výkon úplně nelíbil, máme co zlepšovat, ale nic to nemění na tom, že jsme dosáhli cenného vítězství, podpořeného čtyřmi vstřelenými góly a čistým kontem, takže převládá spokojenost,“ doplnil Marek Nikl. Zatímco jihlavští fotbalisté jsou se sedmi body blízko čelu tabulky, Kroměříž je poslední se skóre 0:8. Její trenér Darko Šuškavčevič proto nabídl klubovému vedení svoji rezignaci…

Na pomezí Čech a Moravy v blízkosti Polné na Jihlavsku v katastru obce Janovice ve Špitálském lese se nacházel křížový kámen. Stál v lese nalevo od silnice Janovice – Rudolec. Místu se říká U kalicha nebo Na Mandě. Kámen byl v roce 2012 přemístěn asi o 50 metrů severovýchodním směrem. Při těžbě dřeva v této lokalitě byl totiž povalen a technikou částečně zasypán zeminou. Pak byl opřen o strom. Kámen byl naposledy viděn zaměstnanci Lesů České republiky při pravidelné obchůzce v zimních měsících roku 2026. Na jaře tohoto roku již nebyl na svém místě. Krádež smírčího křížového kamene Janovice byla oznámena na Policii České republiky. Kámen byl na místě více než 300 let. Traduje se, že tyto kameny přemístěné na jiné místo přináší novému majiteli neštěstí. Několik jich noví majitelé vrátili pod tíhou svědomí na původní místo. Je to hrubě opracovaná jednostranná deska. Na přední straně je přes celou plochu vyrytý kříž. Ten je tvořen křížením rýh. Pod levým ramenem je rytý kalich. Kámen nemá hrubě opracovanou spodní část. Rozměry kamene jsou 56 x 51 x 17 cm. Jedna z pověstí vypráví o řezníkovi, který vedl touto cestou býka, ten se splašil a řezníka zabil. Skutečnost je jiná, zachovalo se vyprávění Matěje Fresara, sedláka v Sirákově, očitého svědka události, která se stala dne 6. července 1693, kdy byl zabit řezník a zároveň bratrský kazatel z Polné Jakub Holý. Stejný Matěj Fresar byl účastníkem postavení křížového kamene na památku Jakuba Holého dne 25. července v roce 1698. Kámen byl zhotoven v Polné. Na přední straně je sekera řeznická a kalich, příslušnost k církvi bratrské. Na zadní straně bylo vysekáno datum, jméno Jakoubek a nápis: Na Miestie teym, zabiteg Byw člowiek Dobry Ržeznig z Polny Gakoubek zwany Syn Cyrkwy Bratrski To stalo sie Dnia 25 – ho Julis, Lietha Panie 1698 Kámen, který se nacházel v místě U kalicha, se zcela neshoduje s popsaným. Mnozí badatelé se proto domnívají, že se jedná o jiný kámen. Opět je zaznamenáno svědectví Bartoloměje Fresara, (syna zmíněného Matěje Fresara) z roku 1752. Nápis byl na zadní straně kamene odsekán na přání děkana v Polné, aby to lidi nedráždilo. Můžeme téměř s jistotou říci, že se tedy jedná o původní kámen. Jedná se tak o výjimečný kámen, u kterého je přesně popsán důvod postavení i postavení vlastní. Uvedené svědectví pochází z kroniky rodu Flesarů (rod se přejmenoval) psané v Sirákově v letech 1535 až 1754 (část 3. knihy). Kroniku zpracoval a knižně vydal Václav Flesar (1934 - 2019) z Jimramova v roce 2015 pod názvem Kořeny věků.

Podle původního plánu měla v této době probíhat rekonstrukce dálniční odpočívky na 111. kilometru u Pávova. Na posledním červnovém jednání jihlavského zastupitelstva se hovořilo již o roce 2028. Zastupitelé na něm jednomyslně schválili prodej pozemku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které bude akci realizovat. „Příprava na modernizaci a rozšíření dálniční odpočívky Pávov na dálnici D1 pokročila do fáze majetkoprávního vypořádání a zpracování dokumentace pro provedení stavby,“ informoval na dotaz JL Luděk Hubáček z týmu komunikace ŘSD pro Vysočinu. Mluvčí JL potvrdil, že se zahájením stavebních prací se aktuálně počítá na jaře 2028. „K mírnému posunu harmonogramu došlo zejména v průběhu povolovacích řízení,“ vysvětlil Hubáček. V rámci akce dojde k výraznému navýšení parkovacích míst pro kamiony, pro které by mělo přibýt přes 60 nových parkovacích míst. Celkové předpokládané náklady ŘSD vyčíslilo na 326 milionů korun bez DPH. „Jedná se o to, že by došlo k nějakému rozšíření, zvětšení parkoviště. Myslím si, že pro nás to má tu výhodu, že nám kamiony nebudou parkovat po Jihlavě,“ argumentoval na zastupitelstvu pro prodej pozemku ŘSD předkladatel návrhu Petr Piáček (KDU-ČSL). To v minulosti kvitoval i tehdejší náměstek vysočinského hejtmana Miroslav Houška (KDU-ČSL). „Zhruba 66 nových míst pro kamiony určitě pomůže, protože nebudou sjíždět do Jihlavy a jejího okolí. Já to vítám,“ sdělil pro JL již dříve. Naopak pro osobní automobily by měla parkovací místa ubýt ze 185 míst v obou směrech zhruba o čtvrtinu. Na parkovišti mají být i místa pro autobusy, nadrozměrný náklad nebo pro karavany. „Celková kapacita po dokončení modernizace dosáhne zhruba 220 parkovacích míst pro obě strany odpočívky dohromady. Tedy pro osobní auta, autobusy i nákladní auta,“ shrnul Hubáček. Ovšem prodejem pozemku ŘSD není výstavba definitivně vyřešena. ŘSD musí ještě čekat na vydání povolení s nakládáním s vodami. Podle Hubáčka je účastníkem řízení majitel sousedního pozemku. Ten svůj souhlas podmiňuje vyřešením problému s dálniční dešťovou kanalizací. „Při intenzivních srážkách totiž dochází k zaplavování jeho pozemku. Požadavek na řešení této situace byl předán příslušné správě dálnic,“ vysvětlil člen týmu komunikace ŘSD pro Vysočinu. Úpravy odpočívky dále zahrnují přesunutí zázemí pro osobní vozy na klidnější místo mezi motel a čerpací stanici. Na odpočívce má dojít ke kompletní výměně povrchů, výstavbě dětského hřiště i nové vjezdové brány. ŘSD v projektu počítá i s Památníkem obětem dopravních nehod na D1, který se stane oficiální součástí odpočívky a přejde do její správy. Stejně tak i podchod. „V rámci modernizace bude celá odpočívka oplocena, aby byla přístupná pouze z dálnice, a podchod bude uzavřen,“ potvrdil JL již dříve tehdejší mluvčí ŘSD Jan Studecký. Dálniční odpočívka na Pávově patří svého druhu k nejstarším v ČR. Postavena byla současně s novou dálnici. Uvádí se, že v roce 1991 na ní byla otevřena první zahraniční čerpací stanice v bývalém Československu (OMV).

Žurnalistickou školu pořádá obecně prospěšná společnost Centrum Vysočina. Účastníci kurzu budou pracovat v pěti skupinách podle typu média - televize, rozhlas, tisk, digitální média a tiskový mluvčí. Budou psát, točit televizní a rozhlasové reportáže nebo tvořit on-line obsah. Jedním z mediálních partnerů akce jsou i Jihlavské listy.

Nabídku lékařů v Jihlavě v nedávné době doplnil se svojí novou ordinací mladý praktický lékař pro dospělé Bronislav Kolář. Rodák z Liberce ve své praxi úročí zkušenosti z civilní i vojenské medicíny. Při vstupu do ordinace nás v typickém bílém lékařském oděvu vítá usměvavý mladý muž, ze kterého vyzařuje pozitivní nálada. Jeho ordinace stále ještě voní novotou, všechny nezbytné přístroje už jsou na místě. Zároveň je ale patrné, že prostor ještě není docela „zabydlený“. „Ty věci, které nejsou kruciální pro poskytování péče, tak pomaličku doplňujeme,“ vysvětluje lékař. Postupně plánuje ordinaci zkrášlit například nástěnnými obrazy a přiznává, že by se hodilo také větší množství skříněk pro uskladnění dokumentů a vybavení. Přestože v současné době už v ordinaci přijímá nové pacienty, cesta Bronislava Koláře do vlastního provozu v krajském městě Vysočiny nebyla úplně přímočará. Jak sám přiznává, medicína nebyla jeho dětským snem a k rozhodnutí stát se lékařem dospěl postupně. Po střední škole tak nastoupil k souběžnému studiu lékařské fakulty v Hradci Králové a Vojenské lékařské fakulty, což mu umožnilo spojit medicínu s armádou. Specializaci na všeobecného praktického lékaře absolvoval už v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) s vyhlídkou, že ho v budoucnu čeká služba u chemického vojska v Liberci. „V ÚVNce jsem byl v době covidu, takže to bylo takové specifické. A pak jsem půl roku pracoval v Liberci. Tam se ale ukázalo, že mi moc nedává smysl, jak se ta péče v armádě dělala,“ vysvětluje doktor okolnosti svého odchodu do civilního sektoru, po němž následoval přesun na Vysočinu, „mám manželku, která pochází z Jihlavy a pracuje tady. Takže byla logická volba se přesunout sem.“ Díky zkušenosti s vojenským lékařstvím může nyní B. Kolář reflektovat, jak se liší role praktického lékaře v armádě a ve veřejném sektoru. Přestože základ medicíny je podle něj stejný v obou oblastech, za hlavní rozdíl považuje to, že v armádě praktický lékař pro dospělé pracuje s předvybranou populací. „Máte tam lidi, kteří jsou většinou zdraví a většinově zdravotně způsobilí vykonávat nějakou zátěž. Takže se v rámci péče neřeší chronická forma léčby typu diabetes, arteriální hypertenze a podobně,“ vysvětluje. Jeho hlavní náplní práce tak byla léčba úrazů ze cvičení a přezkumná činnost, při níž se hodnotí, zda jsou vojáci schopni a zdravotně způsobilí vykonávat svou činnost. V roli nearmádního praktického lékaře už je jeho role jiná: „V civilní medicíně je důležitý záchyt onemocnění ještě v době, kdy se klinicky nemanifestují.“ Změnu pro mladého lékaře, který se mimo svoji práci odreagovává například při potápění nebo hraní na playstationu, znamená také skladba pacientů, o které se v ordinaci stará. V armádě jich navíc měl na starosti méně. „Lékař tak má větší prostor věnovat se konkrétnímu jednotlivci. Zase na druhou stranu v armádě potřebujete plnit i ty vojenské části, jako jsou různá cvičení a jejich zabezpečování. To už tady dělat nemusím,“ usmívá se. Po odchodu z vojenské nemocnice a přesunu do Jihlavy si Bronislav Kolář na místní lékařské prostředí zvykal nejdříve jako zaměstnanec jedné z jihlavských ambulancí. Až poté přišlo rozhodnutí osamostatnit se a založit vlastní ordinaci. „Všechno má svoje. Pracovat na vlastním projektu je samozřejmě zajímavé, ale pokud na to máte náturu. Pro spoustu lékařů to zajímavé není a je pro ně schůdnější působit jako zaměstnanec v nemocnici nebo ambulanci,“ uvědomuje si lékař. Proces zřízení vlastní ordinace popisuje jako „strašnou byrokracii“. Veškeré přípravy mu zabraly téměř celý jeden rok. Během něj bylo třeba získat schválení od kra

Ve středu 19. srpna v 16 hodin bude poblíž synagogy v telčské ulici Na Parkáně zprovozněn tzv. Poesiomat. Jak vysvětlil Martin Šeda ze spolku Poesiomat & Piána na ulici, nabídne telčské poetické mluvítko básně Ivana Martina Jirouse, vzpomínky malířky Míly Doleželové, záznam hlasu Jana Zrzavého nebo místní folklorní písně. Poesiomat uvedou slavnostně do provozu starosta Telče Vladimír Brtník, místostarosta Jiří Pykal, autor projektu Ondřej Kobza, básníci Marta Veselá Jirousová, Tereza Bínová, Radek Štěpánek a další hosté. Samotné těleso Poesiomatu připomíná výdech z lodi nebo periskop ponorky. Má kliku a po zatočení zpívá a vypráví o místě, kde stojí. Poesiomaty umisťuje od roku 2015 do ulic českých i zahraničních měst spolek Piána na ulici zakladatele Ondřeje Kobzy. Původní jukeboxy na poezii se postupem času proměnily do podoby média, které vypráví příběh místa z pohledu hudby, literatury, historie či významných osobností.

Předposlední srpnový víkend bude v Lukách nad Jihlavou opět patřit jedné z nejočekávanějších událostí roku. Pořadatelé zvou všechny obyvatele i návštěvníky z širokého okolí na tradiční Bartolomějskou pouť. Bohatý třídenní program plný koncertů a sousedské atmosféry se letos odehraje ve velkokapacitním stanu umístěném přímo na parkovišti za úřadem městyse. Pouťové veselí vypukne v pátek 21. srpna v 18 hodin, kdy hudební scénu otevře rocková formace Druhej Dech. Na ně úderem osmé hodiny večerní naváže oblíbená kapela Expáni. Sobotní odpoledne a večer 22. srpna nabídnou žánrově pestrý mix. Od 17 hodin se o zábavu postará skupina PTV, kterou v 19 hodin na pódiu vystřídá formace Pohoda Dřez. Nedělní program 23. srpna pak potěší zejména milovníky klasiky a lidových tónů. Od 15 hodin se stanem rozezní dechová hudba Horané, která stylově a v poklidném duchu uzavře letošní pouťový víkend. K dispozici bude také v centru městyse stánkový prodej a tradiční pouťové atrakce. Stále je ještě možné, aby si stánkaři opozdilci pořídili na pouťový víkend stánková místa, ale už zbývají jen poslední zbytky z vyhrazených ploch. Starosta Martin Dvořák uvádí, že zájem stánkařů je přibližně stejný jako v předchozích letech. „Míst je ale volných už jen minimálně,“ dodává. Pořadatelé se o pouti drží osvědčeného programu z minulých let. Kolotočové atrakce budou také totožné. „Provozovatel má ještě na letošní rok smlouvu. Jako každý rok bude program na parkovišti za obecním úřadem, které pořádá místní kulturní středisko,“ dodal starosta. Starosta bude pouť trávit v rodinném kruhu. „Program máme každý rok stejný. S dětmi chodím po atrakcích, ale jinak se snažíme být jako rodina pospolu. Sejdeme se třeba i tradičně u rodičů na nedělním obědě,“ dodal.

Na Vysočině zbývaly zkraje tohoto týdne obiloviny na šesti procentech polí a řepka na osmi procentech. Téměř u konce jsou žně na Třebíčsku, v ostatních částech kraje vzhledem k pokračování horkého počasí sklizeň těchto plodin skončí zřejmě v nejbližších dnech. Úroda je v meziročním porovnání menší, hlavně kvůli suchu. Vyplývá to z údajů jihlavské agrární komory. Žně postupují rychleji než před rokem. „Vloni bylo k tomuto datu posečeno zhruba 55 procent obilovin a 65 procent řepky,“ řekl ředitel okresní agrární komory Vlastimil Vaněk. Průměrný výnos u obilovin je podle agrární komory okolo 5,6 tuny z hektaru, což je zhruba o 0,7 tuny méně než před rokem. Řepky bylo zatím letos z hektaru 2,5 tuny, zatímco vloni to bylo přes 3,2 tuny. Výsledky se liší podle toho, jak kde pršelo. Obiloviny letos zemědělci na Vysočině naseli na 123.888 hektarů polí, sklizené jsou na 115.865 hektarech. Řepka vyrostla na 36.258 hektarech, do konce minulého týdne bylo posekaných 33.372 hektarů. U obilovin je nejvyšší hektarový výnos, okolo šesti tun, u ozimého ječmene. Nejnižší výnosy jsou na Třebíčsku, kde už je řepka sklizená a obilí zbývalo koncem minulého týdne posekat zhruba z 300 hektarů. U obilovin je v tomto okrese průměrný výnos 5,12 tuny a u řepky 2,24 tuny. Nejlepší výsledky mají pěstitelé na výše položeném Žďársku, kteří zatím z hektaru mají v průměru 6,06 tuny obilí a 2,6 tuny řepky.

Po dlouhých 13 letech se jihlavské fotbalistky (pod hlavičkou FKM Vysočina) vrátily na druholigovou mapu. A dopadnout by měly lépe než na podzim 2013, kdy dobrovolně opustily rozehranou soutěž kvůli úzkému kádru a špatné tréninkové morálce… „Nám rozpad nehrozí, naopak se rozrůstáme. Holek máme hodně, přes 20 v A-týmu a přes 30 dorostenek. Založili jsme B-tým, abychom všechny hráčky vytížili,“ řekl šéftrenér Petr Benedikt. Jeho svěřenkyně skočí do druholigových vod hezky po hlavě. Premiéra je čeká pozítří na půdě Sparty Praha B! Ostrý start, co říkáte? Jo, krásně nám to nalosovali (úsměv). I když je to „béčko“, je to pořád Sparta, takže poloprofesionální tým. Možná nastoupí holky z „áčka“ na rozehrání. Obtížnějšího soupeře, s výjimkou Hradce Králové, jsme dostat nemohli. Bude to názorná ukázka toho, jaké kvalitě budeme čelit ve druhé lize, a obrovská zkušenost. Jak dlouhá byla cesta do celostátní ligy? Je to třetí rok, co pracujeme s aktuálním kádrem. Začali jsme v moravskoslezské divizi. Posbírali jsme holky z okolí, které již fotbal hrály, a „nabalili“ jsme na ně dorostenky, které postupně zapadly do týmu. Prvním úspěchem byl postup do moravskoslezské ligy v předloňské sezoně. Ale moravskoslezskou ligu jste neměli jistou, protože jako taková neexistovala… Bylo potřeba ji nejprve založit. Podařilo se to díky dohodě se šesti moravskými kluby, které měly zájem zachovat kontinuitu v tom smyslu, aby nejlepší tým z Moravy mohl usilovat o postup do druhé ligy. Z divize do druhé ligy nešlo přímo postoupit. Chyběl mezičlánek v podobě moravskoslezské ligy, kterou jsme v loňské sezoně vyhráli. Byla to pro nás průlomová sezona. Je pravda, že jste o účast ve druhé lize málem přišli kvůli nejasnému postupovému klíči? Ano. Došlo k určitému nedorozumění na straně řídících komisí soutěží, které se nedomluvily na postupovém klíči pro Moravu. Moravský klub měl přislíbenou účast v baráži o druhou ligu, v české skupině byl předepsán přímý postup, protože s baráží nikdo nepočítal. Dostali jste se takříkajíc na slepou kolej… Podle soutěžních řádů jsme byli v pasti, proto jsme se obrátili na Fotbalovou asociaci České republiky, která nás automaticky posunula do vyšší soutěže. Z mého pohledu naprosto oprávněně, protože by bylo hodně nesportovní nás takhle „zaříznout“. Neumím si představit, jak bychom holkám vysvětlovali, že po úspěšné a hlavně vítězné sezoně musejí zůstat v moravskoslezské lize. Jak moc reálná byla hrozba toho, že vám druhá liga bude zapovězena? Hodně reálná, protože došlo k situaci, že sestupoval jeden druholigista a najednou měly postoupit dva týmy. Resumé je takové, že druhá liga má v letošní sezoně 11 účastníků. Kdybyste se neozvali, že je nespravedlivé nepustit vás nahoru… …tak jsme zůstali dole. Byla by to nefér, protože jsme nic neporušili. Před sezonou nám bylo avizováno, že jako případný vítěz moravskoslezské ligy budeme hrát baráž o postup proti vítězi české skupiny, a to nám bylo odepřeno. Mezi moravskoslezskou ligou a druhou nejvyšší soutěží je velký rozdíl. Jste na to připraveni? Ano, jsme si vědomi toho, že nás čeká obrovský výkonnostní skok, proto jsme začali s letní přípravou v ostřejším tempu o tři týdny dříve. Prakticky všechny holky mají s druhou ligou nulové zkušenosti. My trenéři ji máme nastudovanou jenom v roli pozorovatelů. Bude rychlejší, silovější a techničtější. Hlavně rychlost bude oproti moravskoslezské lize někde úplně jinde. Jak to vypadá s kádrem? Podařilo se nám postoupit, takže holky nemají potřebu chodit za druhou ligou jinam. Týmová osa pokračuje ve stejném složení. Bohužel se nám nepříjemně zranila kapitánka Johanka Pauzarová, která bude mimo minimálně půl roku, ne-li celou s

V říjnu to bude rok, co občané Dudína v referendu schválili vedení obce záměr začít plánovat stavbu domova pro seniory. V obci nedaleko Větrného Jeníkova šli lidé k referendu kvůli tomuto projektu už před přibližně třemi lety. I tehdy dostal potenciální zájem investora zelenou. Výsledky hlasování však byly výrazně těsnější než při prezidentských volbách v roce 2023 a ze záměru nakonec sešlo. Jak to s plány na domov pro seniory vypadá aktuálně? Obec chce vlastnit pozemek, na kterém má objekt vyrůst. Až se domluví se soukromým investorem, pronajme mu ho. Investor pak stavbu zafinancuje ze svého a zařízení v Dudíně bude provozovat. „S domovem to nyní vypadá tak, že jsme oslavili čtyři investory. Přihlásil se nám pátý a uvidíme, jestli do toho bude chtít jít,“ vysvětluje starosta Dudína Luboš Jakubů. Z původních pěti potenciálních zájemců se jejich počet už smrskl na čtyři. Jeden z nich vedení obce sdělil, že o projekt nemá zájem. „Bylo to proto, že počítáme s kapacitou nějakých 55 až 60 míst, a to se investorovi zdálo málo, respektive sdělil, že pro to, aby měl o tento projekt zájem, musela by být kapacita vyšší. Stávající považoval za nedostatečnou,“ uvedl dudínský starosta. Jakubů přiznává, že projekt bere spoustu času. V době letních prázdnin se sice moc nekomunikuje, ale starosta předpokládá, že právě v průběhu aktuálního měsíce se jednání opět rozjedou. Zastupitelstvo v únoru letošního roku na veřejném jednání schválilo podmínky pro investory. „Chtěli jsme mít morální kodex, aby se investoři drželi nějaké osnovy, a jak se tak říká, nezvlčeli,“ glosuje starosta. Obec již uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí se dvěma soukromými vlastníky parcel. Až do konce příštího roku má tak garantovanou výkupní cenu, za kterou může pozemky pořídit do svého vlastnictví a následně pronajmout partnerovi. „Investorovi pozemek pronajmeme na 99 let. Ve smlouvě bude i podmínka, aby se všichni senioři, kteří v domově budou bydlet, přihlásili v obci k trvalému pobytu. Tím pádem by se obci zvedl počet obyvatel a do rozpočtu by šel i větší objem finančních prostředků,“ říká Jakubů a dodává, že obec získá i další příjmy související s nemovitostí. Ročně by si tak Dudín mohl přilepšit přibližně o 1,5 milionu korun. „Jen z toho, že by tu senioři měli trvalé bydliště, investor by nám platil nájem a ještě by nám šel příjem z daně z nemovitosti,“ vypočítává. Obec do projektu sama jít nemůže, protože na tak finančně náročnou stavbu nemá prostředky. Ročně hospodaří se zhruba pěti miliony korun. Starosta v letošních volbách kandiduje znovu. Funkci vykonává jako neuvolněný člen zastupitelstva, tedy po svém občanském zaměstnání. Věří, že v nadcházejícím čtyřletém období se mezi zastupiteli najde kandidát, který po něm funkci pro další volební cykly převezme.

Nabídka nejrůznějších služeb určených zvířecím mazlíčkům a zejména psům je stále širší. Existují například psí hotely nebo kosmetické salony a rozšiřují se také veterinární služby. Psům s chronickými či akutními pohybovými obtížemi v Jihlavě pomáhá psí fyzioterapeutka Kristýna Šmídová, která svoji činnost představila i v rámci Jihlavského psího dne v prostoru letního kina na konci července. „Nejčastěji pomáhám psům po různých úrazech a operacích. Ale týká se to i domácích psů, kteří mají jenom ztuhlá záda,“ vysvětluje, v čem její práce spočívá. Kromě psů se zdravotními problémy se věnuje také těm psím klientům, kteří se připravují na sportovní výkon nebo výstavu. V tom případě je jejím úkolem například vyrýsovat určité skupiny svalů, které mají oslnit soutěžní porotu. Se psy pracuje Kristýna Šmídová dlouhodobě, psí fyzioterapii přidala mezi své činnosti asi před dvěma lety. „Mám chovatelskou stanici border teriérů a jedno ze štěňat se mi vrátilo v dost zuboženém stavu. Takže jsem se o to začala aktivně zajímat a pak už jsem se do toho zamilovala,“ líčí původ svého zájmu. Otevření vlastní ordinace předcházelo ještě studium a získání potřebného certifikátu zvířecího fyzioterapeuta. Jednotlivé procedury, které nabízí, se v základu příliš neliší od toho, co obnáší fyzioterapie u lidí. Jedná se například o masáže a pasivní pohybovou terapii. Ale také aktivní cvičení v podobě chůze přes překážky, po senzorických podložkách nebo mezi kužely. Zajímavostí je, že psím pacientům pomáhá také tejpování kloubů a svalů. „Lidé se stimulují přes kůži, ale u psů se to stimuluje přes folikuly chlupů. Takže je před tejpováním není potřeba oholit. Jsou na to speciální tejpy pro psy, které drží i na srsti,“ říká fyzioterapeutka. Předtím, než zvolí vhodnou léčebnou proceduru, musí se nejdříve vždy seznámit s anamnézou nového psího pacienta. Začíná se proto úvodní terapií, která trvá asi hodinu. Při ní si prohlédne, jak pes chodí, a prohmatá ho. Zhodnotí jeho zdravotní stav a také dokumentaci od doktora a rentgenové snímky, pokud je majitelé mají. Majitelům psa se pak snaží srozumitelně vysvětlit, v jakém zdravotním stavu se jejich mazlíček nachází a jak je s ním třeba pracovat. „Když jsou například po ochrnutí zadních nohou, tak začínáme stimulací tlapek,“ popisuje, „majitelům také zadávám domácí úkoly, jak se psem cvičit mezi terapiemi.“ Zájem o fyzioterapii je podle Kristýny Šmídové v průběhu roku kolísavý. Skupina stálých pacientů k ní ale na „údržbu“ dochází pravidelně. Zbylé případy tvoří obvykle psi, kteří se potřebují zotavit po operaci.

Ve svozový den v srpnu nechávejte víka hnědých kontejnerů na odpad otevřená! Tak zní výzva krajského města adresovaná občanům. Důvodem je zvýšený výskyt vos, které se v tomto období shromažďují v nádobách na bioodpad. Uzavřené vosy by mohly ohrozit popeláře. Vyšší výskyt vos město zaznamenalo například na Horním Kosově. Zvednuté víko vosám umožní vyletět, a sníží se tak riziko. „Bioodpad od rodinných domů se sváží ještě tento týden a následně v týdnu od 24. do 28. srpna. Poté by se měla situace s výskytem vos postupně uklidnit,“ informovala Martina Gregorová z jihlavského odboru životního prostředí, která občanům za spolupráci poděkovala.

Několik stovek lidí se sešlo ve středeční podvečer na poli u Hybrálce, aby zhlédlo částečně zatmění Slunce. Jihlavská astronomická společnost spolu s Muzeem Vysočina zde připravily veřejné astronomické pozorování. „Trošku jsme se báli, že přijde hodně lidí, a tahle obava se naplnila,“ konstatoval s úsměvem člen společnosti Miloš Podařil. Jak naznal, bylo to hlavně tím, že nebe bylo bez mráčku, takže pozorování zatmění nic nebránilo. Astronomové na poli připravili pro veřejnost celkem čtyři dalekohledy. „Bohužel, máme jenom čtyři, protože nějaká část naší techniky odjela do Španělska na expedici za úplným zatměním.“ U dalekohledů se sice tvořily fronty, ale desítky lidí sledovaly astronomický úkaz vlastníma očima, které si chránily všemožnými způsoby - od svářečských helem až po speciální skla. Často se mluví o tom, že výjimečné je jen úplné zatmění, to ale Podařil rozporuje. „Každé zatmění je jako nějakým způsobem výjimečné, pro nás je to většinou práce, a já se přiznám, že jsem se ještě do žádného dalekohledu nestihl podívat,“ usmívá se. S megafonem totiž přítomným popisuje jev, který se vidí jednou za mnoho let, a odpovídá na dotazy. Byl některý z nich zajímavější, než by se očekávalo? ptáme se. „Spíš při minulém zatmění v roce 2022 se objevovaly z nějakého důvodu otázky, jak je to vlastně s tou plochou zemí a zatměním,“ říká Podařil, „tak ty jsem trošku čekal, ale zatím se to nestalo. Letos to jsou konstruktivní dotazy k úkazu, kdy, kde, co a jak se vlastně odehrává.“ Co ho trochu mrzí, je skutečnost, že lidé nemohli sehnat sluneční brýle, které jsou určeny pro pozorování zatmění. „Nám už všechny došly a nejsme to jenom my, ale letos je to obrovská vlna i po všech hvězdárnách v republice. Takže na to se nás lidé ptají nejvíc, jestli si je ještě na poslední chvíli nemůžou koupit.“ Více foto ve fotogalerii na www.jihlavske-listy.cz

Letní uzavírky na průtahu Jihlavou se chýlí do své závěrečné čtvrtiny. Od pondělí 10. srpna začala za úplné uzavírky rekonstrukce úseku Žižkovy ulice od čerpací stanice ONO až ke krajskému úřadu. Ve stejný den začala MHD obsluhovat zastávky na novém Brněnském mostě a v jeho okolí. Od den později od úterý 11. srpna byla do úseku mezi Cityparkem a Tescem puštěna i veškerá doprava. Práce se přesunuly do části Brněnské ulice mezi křižovatkou s Okružní ulicí na Březinkách až k novému kruhovému objezdu u Helenína. Úsek má být úplně uzavřen pro veškerou dopravu do 24. srpna. „Po dobu uzavírky bude východní komunikace Štefánikova náměstí průjezdná obousměrně. Město žádá řidiče o zvýšenou opatrnost. Podélné parkování na straně u parku zůstane zachováno,“ napsala ve zprávě Hana Marhanová z kanceláře jihlavského primátora. Objízdná trasa nebyla stanovena. „Bude možné využít obchvat města I/38 z Pelhřimovské na Znojemskou a dále do centra města nebo souběžné ulice Vrchlického a Jiráskovu,“ pokračovala Marhanová. Na něj uvedený úsek naváže druhá část ulice od krajského úřadu ke Zverimexu. Závěrečná etapa opravy průtahu Jihlavou má skončit do 31. srpna. Žižkovu ulici a její okolí čeká výluka MHD. Podle města obsluhovány nebudou zastávky Žižkova, U Hřbitova, P+R Žižkova, Za Prachárnou, Rantířovská a Lípová. Uzavírky vzbudily na sociálních sítích celou řadu reakcí. Například diskutující Vlasta Poulová si posteskla, že přes prázdniny byly zrušeny linky D a F a na Seifertovu ulici a Ke Skalce zajížděla linka G. „Teď jste Seifertovu úplně od MHD odřízli. Nikdo nepřemýšlí, jak to budou dělat staří lidé s omezeným pohybem, kteří si vždy sjeli MHD na náměstí do Alberta nakoupit?“ pokračovala Poulová. Zuzana Andělová na sociální síti vznesla dotaz, jak se dostane na parkoviště ke hřbitovu. „Hřbitov je autem dostupný z parkoviště P+R Žižkova z Pelhřimovské a Rantířovské nebo ze sídliště U Hřbitova (parkoviště ve fialovém režimu),“ reagovala Doprava v Jihlavě. Opravy průtahu Jihlavou od ONO až po Helenín probíhají od půlky července. Práce zajišťuje Krajská správa a údržba silnic Vysočiny (KSÚSV) za 46 milionů korun. Silnice po opravách kraj předá Jihlavě.

Vůně restované cibule, masa a koření přilákala do Pávova davy hladových návštěvníků. Osm soutěžních týmů se tam minulou sobotu utkalo v premiérovém ročníku Guláš-festu. „Chtěli jsem uspořádat akci a napadl nás právě Guláš-fest. Chceme to otestovat, jde nám o to, aby se lidé sešli a pobavili se,“ uvedl pořadatel akce Lukáš Koníř ze Spolku Pávov. Chvíle, na kterou se všichni návštěvníci těšili, nastala ve tři hodiny odpoledne, když moderátor ohlásil začátek ochutnávky. Před osmičkou stánků se rychle začaly tvořit fronty hladových zvědavců s připravenými ochutnávkovými miskami. Každý z gulášů byl trochu jiný. Některá omáčka byla viditelně hustější, jiná pikantnější. Ochutnat bylo možné vepřový, hovězí i zvěřinový guláš. Jedna ze soutěžních skupin dokonce zvolila variantu s mletým masem. „My máme od všeho trošku, je to, jak když pejsek s kočičkou vařili guláš. Takže tam máme různé druhy masa, hovězí i zvěřinu, prostě takový mix,“ přiblížil svůj recept soutěžní tým Milda a Tom. S přípravou začínali soutěžící časně dopoledne, aby se jim podařilo vše nachystat a guláš zavčas dokončit. Mnoho času ukrojilo už jen krájení a smažení cibule. „Je to hodně o přípravě. Nachystat cibuli, česnek, restovat maso. Měli jsem plnej kotlík cibule a lidi chodili a ptali se, kam dají to maso? Smažili jsme ji asi dvě a půl hodiny,“ popisovali úskalí příprav členové týmu Pokojovské lišky. Zájem o guláše byl enormní a už za půl hodiny někteří soutěžící nervózně pozorovali, jak se hladina v jejich kotlíku povážlivě blíží ke dnu. Po ochutnávce gulášů pokračoval program vystoupením kapely Magdaléna. Završením akce bylo vyhlášení nejlepších gulášů, které probíhalo ve dvou kategoriích. Svého favorita určili návštěvníci hlasováním a trojici nejlepších gulášů vybírala také porota. Srdce návštěvníků a nejvíce hlasů do své skleničky posbírala skupina s názvem Elektrický guláš. Porota si zase nejvíc pochutnala na Guláši přes palubu.

Závěrečný víkend Prázdnin v Telči bude na hlavních koncertech na zámku patřit v sobotu programu Edith Piaf: Dnes nechci spát sama a v neděli na úplný závěr festivalu písničkáři a kytaristovi Karlu Plíhalovi. Druhá velká open-air festivalová scéna v Panském dvoře už má za sebou první blok tří koncertních večerů. Z hlavní kapel tu zahráli Vypsaná fiXa, Mňága a Žďorp a minulou sobotu pak zaplnili plochu svou energií Monkey Business. Jejich frontmann Matěj Ruppert si pod zdejšími kaštany dokonce zazpíval několik songů s místní jihlavskou kapelou Funkin‘ Your Soul, o jejíchž kvalitách se vyjádřil mimořádně pochvalně. Druhý blok open-air koncertů v Panském dvoře otevřela včera (po uzávěrce vydání JL) jako hlavní host kapela Poletíme? Dnes večer se do Panského dvora po roce opět vrátí Tata Bojs a v sobotu program uzavře energická formace Sto zvířat. Hlavní hvězda večera v Panském dvoře nastupuje vždy okolo 21. hodiny. Tyto koncerty se časově překrývají s koncerty na zámku. Pátek 14. srpna bude ovšem v Telči už od odpoledních hodin patřit zejména výtvarníkovi a hudebníkovi Františku Skálovi, jehož sedmimetrová drátěná socha Dratoslav Vulpes Gott na hrázi Štěpnického rybníka fascinuje návštěvníky města a láká je k jeho návštěvě. „Socha tu určitě bude do ledna, ale doufáme, že ještě déle. Děkujeme za ni…,“ poznamenal 5. srpna na vernisáži Skálových obrazů ve zcela zaplněné Městské galerii Hasičský dům místostarosta Telče Jiří Pykal. Skála zpíval při vernisáži i po ní písně a doprovázel se na kytaru. Dnes odpoledne spolu s režisérem Petrem Slavíkem osobně uvede v Orlovně dokument o své tvorbě Veřejný prostor Františka Skály, který mimo jiné zachycuje právě i celý postup vzniku obřího Vulpesa. Film už vstoupil do distribuce v kinech. Projekce v Telči začne v 16 hodin a vstup na ni je podle informace organizátorů volný. Po projekci následuje beseda s tvůrci. Večer pak Skála spolu s kapelou Třaskavá směs zahraje v rámci festivalu Prázdniny v Telči na nádvoří zámku. Se čtyřtunovou sochou na hrázi Štěpnického rybníka, která je Skálovou poctou všem outsiderům a utiskovaným, se na hrázi fotí stovky lidí. V centru pozornosti se ještě více ocitne v sobotu 15. srpna, na Mezinárodní den týraných a opuštěných zvířat bez domova, kdy bude obdarována obří hračkou. Setkání s odhalením obří textilní hračky, kterou společně vytvořily psí útulky pro sochu Vulpes Gott v Telči, se uskuteční v sobotu 15. srpna od 10 hodin za účasti kynologů a ochránců zvířat. Podle tvůrců bude hračka symbolizovat dlouhou dobu, kterou musí odebraní a týraní psi často strávit v útulcích, než mohou získat nový domov. „Zvířata mohou zůstávat v útulcích měsíce i roky, protože nadále formálně patří původním majitelům. Proto vznikla iniciativa Pusť je domů, jejímž prostřednictvím chtějí útulky upozornit na dopady současného systému a podpořit změnu legislativy, která by rozhodování o budoucnosti odebraných zvířat urychlila,“ nastínila Jana Pospíšilová z organizačního týmu chystané iniciativy. Hračka byla zhotovena a bude k soše doplněna po konzultacích s autorem sochy Františkem Skálou a vedením města Telče. Happening k předání hračky upozorní na situaci tisíců psů zachráněných z množíren, kteří podle organizátorů iniciativy už dávno mohli mít nový, bezpečný domov, ale kvůli chybné legislativně zůstávají v útulcích. Předání hračky se zúčastní např. místostarosta Telče Jiří Pykal nebo ředitelka útulku Dogpoint Michaela Zemánková, která stojí za iniciativou Pusť je domů. Dorazit mají zástupci místního útulku Animal Rescue a útulku Tábor, kynologové se svými psy i samotný autor sochy Vulpes Gott František Skála. Více v tištěném vydání JL s datem 14. 8.

Eskorta ji tam převezla ve středu odpoledne poté, co na ni uvalil takzvanou předstižná vazbu soudce Okresního soudu v Jihlavě Igor Petrecký. Vazební zasedání trvalo něco málo přes hodinu. Návrh na vzetí do vazby podali dozorujícímu státnímu zástupci případu Ivu Novákovi jihlavští policisté poté, co ženu v pondělí okolo osmé večer zadrželi v lokalitě Na Dolech. Právě tehdy začala běžet 48hodinová lhůta pro zadržení. Během této doby museli policisté provést výslech zadržené, shromáždit důkazy a sdělit jí obvinění. Nad jejím pobytem na svobodě se začalo smrákat 7. července, kdy soudce Zdeněk Chalupa potrestal Gabrielu trestním příkazem za přečin výtržnictví podmínkou. Jenže nerespektování pravidel a zákonů je pro ni typické. Aktuálně má v evidenci přestupků už přes 40 záznamů. Tomu se případ dostal na stůl letos v květnu poté, co na Gabrielu podala trestní oznámení nemocnice v Jihlavě. Stihla podle mluvčí nemocnice Moniky Zachrlové například vytopit toalety, pomatlat zdi vlastními exkrementy nebo vulgárně útočit na zaměstnance i pacienty. Došlo i k fyzickému napadení. Pohybovala se znovu hlavně v okolí nemocnice ve Vrchlického ulici, u obchodního domu v Brněnské ulici, popřípadě v blízkosti autobusových zastávek městské hromadné dopravy. „Žena se na různých místech chovala nevhodně, vulgárně pokřikovala na ostatní osoby, slovně je napadala a chovala se vůči nim agresivně. Přes výzvy, aby svého jednání zanechala, ve svém chování pokračovala,“ přiblížila.

Nebyl to debakl jako před třemi lety (8:0), ale fotbalisté FC Vysočina měli středeční utkání prvního kola MOL Cupu v Havlíčkově Brodě opět pod kontrolou. Divizního protivníka porazili 5:1. „Ale čekali jsme trochu více. Mohli jsme podat lepší výkon a vstřelit více branek,“ nehodnotil kouč Marek Nikl povinný postup jenom pozitivně. Základní sestava jihlavského celku doznala oproti ligové soutěži mnoha změn. Na soupisce se objevilo i jedno nové jméno. Z pražské Sparty dorazil na půlroční hostování křídelník nebo útočník Roman Mokrovics (20). První poločas pozoroval z lavičky, do druhého vyběhl na trávník jako střídající hráč, aby v 81. minutě přesnou střelou uzavřel výsledek. „Roman je právem považován za jeden z největších talentů českého fotbalu ročníku 2006. Je to dynamický, přímočarý a rychlý hráč, který rozšíří naši variabilitu na obou krajích zálohy a v útoku,“ řekl klubový ředitel Lukáš Vaculík na adresu mládežnického reprezentanta, jenž má na kontě 64 druholigových startů (devět branek). Havlíčkobrodský Slovan vlétl na favorita bez bázně a hany. Po pěti minutách a rohovém kopu mohl vést 1:0, ale dorážející hráč stál v ofsajdu. „Čelili jsme houževnatému a zodpovědnému soupeři, který nám připravil v první půli nepříjemné momenty a ukázal fotbalovou kvalitu,“ podotkl Nikl. Po vlažnější úvodní čtvrthodině hosté přepnuli do správné provozní teploty. Následoval rohový kop, respektive Sambouova střela z hranice pokutového území, po níž se gólman Patrik Soukal jenom smutně ohlédl – 0:1, a zápas nabral očekávaný směr. „Jihlava potvrdila kvalitu a zaslouženě postoupila. U nás je spokojenost s výkonem v prvním poločase, kdy jsme se dostávali do zajímavých příležitostí a předvedli jsme dobré věci. Po přestávce byla hra jednoznačně v soupeřově režii,“ uvedl domácí trenér Pavel Mazánek mladší, jenž prožil pohárové derby Havlíčkův Brod – Jihlava na obou stranách. V roce 2023 dělal v FC Vysočina asistenta, takže seděl na hostující střídačce. „Letos jsem to bral jako normální utkání, protože z doby, kdy jsem v Jihlavě působil, zůstali v kádru dva tři hráči. Je to úplně nový tým,“ dodal Mazánek. Tentokrát si Slovan připsal čestný úspěch. Alkasimův faul v šestnáctce ve 39. minutě potrestal penaltový exekutor Matěj Vopršal, který korigoval průběžné skóre na 1:2 přesnou střelou k levé tyči (hostující brankář skočil doprava). Jméno soupeře pro druhé kolo MOL Cupu (26. 8.) se fotbalisté FC Vysočina dozvědí po dnešním losu. Mnohem více je bude zajímat zítřejší druholigový zápas v Kroměříži (18 hod.), odkud se nechtějí vracet s prázdnou.

V létě loňského roku si neformální uskupení recesistů v Suché na Jihlavsku připomnělo desetileté výročí své tradice každoročních letních scénických akcí. Zároveň recesisté oslavili třicet let existence místní víkendové Hospůdky U Štrofů, v jejímž zázemí se dění odehrává. Tradice, která se udržela dodnes, vznikla po roce 2015, kdy se jejím základem stala soukromá letní oslava Vánoc. Spoluzakladatel série akcí Luděk Štrof už mezi recesisty několik let chybí. Tradici ale udržují Miluše Štrofová, tvůrce řady rekvizit a kreativní režisér Ladislav Kopeček a přátelé. Zatímco loňské setkání se ohlédlo za dosavadními tématy (pyžamová párty, Divoký západ, doba kamenná, indiáni, piráti, pohádky, komiks, Všechnopárty, večerníčky 1965 – 2020…), letos došlo na téma řemesel. Titul ročníku 2026 zněl Řemeslo má zlaté dno. „Chtěli jsme složit řemeslům a řemeslníkům hold. Dobrých řemeslníků není nikdy dost a dnes jich docela začíná být nedostatek,“ vysvětluje organizátorka Miluše Štrofová. Před hospůdkou na návsi v Suché se i letos sešly desítky účastníků. Po celý podvečer a večer hrála hudba, připraveny byly scénky a hry, voněl kančí guláš. Z řemesel a profesí tu v patřičných kostýmech slavili a tančili řezník, kominík, pradlena, zdravotní sestřička, policistka, výpravčí, zahradnice, ale i klaun. Malíř pokojů v podání L. Kopečka předváděl tanec se štaflemi, rybář lovil pomyslné kapry z rybníka Rožmberka v podobě nafukovacího bazénku. „A máme tam nepečeno, takže jsou tu zastoupeni i pekaři, cukráři, kuchaři. Vážíme si všech řemeslníků, kteří svoji práci dělají dobře. Třeba my máme v rodině tesaře, a dobrých řemeslníků není nikdy dost…,“ dodala Miluše Štrofová.

Je krátce po půl osmé ráno a do dětské skupiny Mikšíček v Jihlavě přicházejí první děti. Někdo běží rovnou za kamarády, jiný ještě potřebuje obejmout tetu nebo chvíli postát s rodičem. Právě tyto první ranní okamžiky patří podle chův k nejdůležitějším částem dne. „Děti ve věku od jednoho do tří let potřebují hlavně pocit bezpečí. Když vědí, co je čeká a kdo na ně čeká, cítí se jistější a mnohem lépe zvládají celý den,“ říká ředitelka dětské skupiny Mikšíček Jana Křižanová. Přestože má každý den svůj pevný řád, není podle ní svázaný přesným scénářem. Po ranní svačině následuje společný kruh, během kterého si děti zazpívají, zatancují nebo se seznámí s programem dne. Poté přichází čas na hry, tvoření, pohybové aktivity i pobyt venku. Harmonogram sice vychází z připraveného ročního a týdenního plánu, chůvy ho ale často přizpůsobují tomu, co děti právě zajímá. „Když vidíme, že je nadchnou třeba broučci na zahradě nebo stavění z kostek, necháme je téma dál objevovat. V takových chvílích jsou nejvíce soustředěné a učí se s největší radostí,“ vysvětluje Křižanová. V Mikšíčku se děti neučí klasickým způsobem. Největší důraz je kladen na přirozené objevování světa prostřednictvím hry. Při obyčejném stavění kostek nebo společném zpívání si podle chův rozvíjejí nejen řeč a motoriku, ale také trpělivost, spolupráci nebo schopnost řešit první drobné konflikty. „Nejde jen o to děti hlídat. Chůvy musí rozumět dětskému vývoji a vědět, jak každé dítě podpořit podle jeho potřeb,“ říká ředitelka. Právě individuální přístup považuje za jednu z největších předností skupiny. Na dvanáct dětí připadají tři pečující osoby, díky čemuž mohou reagovat na rozdílné tempo vývoje i povahu každého dítěte. „Nesnažíme se, aby všechny děti dělaly všechno stejně. Každé se vyvíjí vlastním tempem a naším cílem je, aby zažívalo pocit úspěchu.“ Velkou součástí každého dne je také rozvoj samostatnosti. Děti se postupně učí jíst příborem, uklízet po sobě hračky, oblékat se nebo používat nočník. Nikdo je ale do ničeho nenutí. „Nejde o to, aby všechno zvládly hned. Důležité je, aby získaly jistotu, že to dokážou. My jim dáváme prostor věci zkoušet a máme radost z každého malého pokroku.“ Stejně důležitý je podle zaměstnankyň pobyt venku. Pokud počasí dovolí, vyrážejí děti na procházky téměř každý den. Pozorují přírodu, hledají brouky, sbírají přírodniny nebo tráví čas na dětských hřištích. Na jaře navíc pravidelně navštěvují jihlavskou zoologickou zahradu. Velkou pozornost věnuje Mikšíček také adaptačnímu období, které bývá pro malé děti i jejich rodiče první větší zkouškou. Každá rodina proto ještě před nástupem probírá průběh adaptace a společně nastavuje tempo, které dítě zvládne. Chůvy se seznamují s jeho zvyky, oblíbenými hračkami i tím, co ho dokáže uklidnit. „Rodiče nám svěřují to nejcennější, co mají. Otevřená komunikace a vzájemná důvěra jsou proto naprostým základem.“ Každý den rodiče dostávají informace o tom, jak jejich dítě den prožilo. Kromě osobního předání využívá skupina také interní aplikaci, ve které sdílí fotografie i stručné shrnutí programu. Práce s nejmenšími dětmi podle Jany Křižanové vyžaduje velkou trpělivost, empatii i schopnost reagovat na potřeby každého dítěte. Nejnáročnější bývá právě období adaptace nebo hledání rovnováhy mezi individuální péčí a fungováním celé skupiny. Přesto říká, že právě tyto okamžiky dávají její práci největší smysl. „Nejkrásnější je sledovat, jak dítě, které při nástupu plakalo, po několika týdnech přichází s úsměvem a běží nás obejmout.“ Silné bývají podle ní také poslední

Demolice bývalého průmyslového areálu v Brněnské ulici, jehož součástí byla restaurace Rebel, začala. JL to potvrdila Lucie Čurdová, manažerka společnosti Property Management Services (PMS). Právě PMS je vlastníkem pozemku a výstavbu realizuje. „Demoliční práce byly zahájeny poté, co jsme po dokončení všech povolovacích procesů konečně získali pravomocné stavební povolení,“ sdělila na dotaz JL Čurdová. Doplnila, že demolice bude probíhat postupně několik měsíců. Podle manažerky PMS není jejich cílem dokončit práce co nejrychleji, ale především co nejšetrněji. Podle Čurdové kladou velký důraz na minimalizaci dopadů na okolí, zejména z hlediska hluku, prašnosti i dopravní zátěže. „Veškeré práce jsou organizovány tak, aby co nejméně omezovaly obyvatele a provoz v okolí. Stejně důležitý je pro nás také ekologický přístup,“ ujistila manažerka PMS. Jak upřesnila, stavební suť bude v maximální možné míře tříděna a recyklována. Významná část má být znovu využita při stavbě. „Demolice tohoto areálu je zároveň nezbytnou přípravou pro výstavbu nové občanské vybavenosti s obchody, službami a restauracemi,“ dodala Čurdová s tím, že je to jediné přípustné využití lokality dle územního plánu Jihlavy. S dokončením výstavby se počítá podle harmonogramu v letech 2027-2028. O novém areálu na Brněnské ulici se jedná už řadu let. Na městském zastupitelstvu se o něm hovořilo například v roce 2021. Výstavbu brzdily požadavky města a zastupitelů ohledně napojení na ulici a bytové výstavby. Tu tam však neumožňuje územní plán města.

Od října loňského roku budují v Růžené kanalizaci. Pracovníci dodavatelské firmy, obyvatelé i vedení obecního úřadu u Třeště ale kroutí hlavou nad bezohledností cyklistů, motorkářů a řidičů osobních automobilů. Většina z projíždějících si totiž s dopravními omezeními vůbec neláme hlavu a klidně vjede i do úseků, kde to dopravní značení přímo zakazuje. Starosta Martin Široký to názorně ilustroval v příspěvku na obecním facebookovém profilu, kde se podařilo zachytit řidiče bílé Škody Yeti, kterak si to minulý týden ve čtvrtek odpoledne klidně míří po nově položeném asfaltu centrální krajské silnice v obci. „Korunu tomu všemu nasadil dnešní řidič. Projel se po nově položeném asfaltu, a to ani ne 10 minut poté, co pracovníci opustili stavbu. Asi nutně potřeboval nový vzorek na pneumatikách a my zase práci navíc. Nulový respekt k cizí práci, nulový zdravý rozum,“ nechápe starosta Růžené. Na policii obec incident nehlásila. Vyjeté koleje se naštěstí podařilo zválcovat. Silnice už je od včerejška puštěná do provozu, pachuť ale v místních zůstává. „Fascinuje nás, kolik lidí ignoruje značky jako Zákaz vjezdu, Pozor stavba nebo Zákaz vstupu. Jako by to byla jen nezávazná doporučení. Místní pravidla dodržují, ale cyklisté si klidně odsunou zábrany a pokračují v cestě na Roštejn, přestože vědí, že tudy nesmí a že je značení směruje na Třeštici,“ vysvětluje starosta obce. Růženská stavební kronika proto už letos zažila ledacos. Starosta zmiňuje cyklisty, kteří kličkují pod lžící jedoucího bagru bez špetky pudu sebezáchovy. Dále motorkáře, který se tak usilovně snažil vyhnout obecnímu plotu, až skončil i s mašinou v potoce, nebo traktoristu, který se rozhodl testovat zákaz vjezdu ve dvě hodiny ráno. „Někdy si říkáme, jestli se v autoškolách ještě učí dopravní značky. To, co lidé předvádí kolem staveb, je čisté šílenství,“ uzavírá téma starosta.

Říká se, že „plichta“ v domácím prostředí je ztráta. V případě historické premiéry fotbalistů Sokola Bedřichov ve 4. Moravskoslezské lize (divizi) to neplatilo. Sobotní remíza 0:0 s favorizovaným Znojmem je dobrým a povzbudivým výsledkem. „Je to pro nás obrovská psychická vzpruha. Kluci si dokázali, že mohou tuhle soutěž hrát. Bod bereme s veškerou pokorou,“ řekl kouč nováčka Marek Zamazal. Kdo ví, jak by utkání dopadlo, kdyby Jihlavané proměnili obrovskou příležitost po krásném centru před malé vápno, kterou měl na hlavě Šimon Homola. Hostující brankář Jiří Novotný měl plné rukavice práce, aby balon vyrazil. Pohnout s ukazatelem skóre mohly v prvním poločase oba celky. Na druhé straně Michal Lancman fantastickým reflexem vytáhl skrytou střelu. „Chytil jasný gól,“ podotkl Zamazal. V předkole pohárového MOL Cupu jeho svěřenci nestačili na Humpolec (1:3), v předsezonní generálce schytali „bůra“ v Chotěboři (0:5). Bedřichovská fotbalová veřejnost měla obavy, jak obstojí proti čtvrtému týmu tabulky loňské sezony. Chybiček a nepřesností na obou polovinách hřiště se nevyvarovali, ale obstáli se ctí. Kompaktnost domácí defenzivy nenabouralo ani brzké vynucené střídání zraněného Dana Tesaře. Znojmo bylo opticky lepší, častěji kontrolovalo míč, ovšem s výjimkou konců poločasů, kdy Jihlavanům docházely síly a „šlapali vodu“, si souvislejší tlak nevytvořilo. „Před klukama smekám, jak to v teplém počasí odpracovali a fyzicky zvládli. Bylo to hodně o morálu. Někteří šli přes hranu. O přestávce říkali, že jsou v pohodě, ale po deseti patnácti minutách druhé půle signalizovali, že dostávají křeče. I proto jsem rád, že nám tam v posledních minutách nespadl nějaký odražený nebo tečovaný balon, že jsme udrželi čisté konto,“ cenil si Zamazal nuly vzadu. Potvrdila se trenérova předsezonní slova o tom, že Bedřichov bude hodně spoléhat na zákroky brankářské posily. Na sklonku utkání nebezpečně pálil Jevhen Danyljuk, ovšem Lancman opět stál na správném místě. Domácí i hosté měli možnost „urvat“ tři body při standardní situaci v podobě přímého kopu z pozice kousek před pokutovým územím, ale netrefili „zařízení“. „Jsme zklamaní, protože jsme z tohoto zápasu mohli vytěžit více. V klíčových momentech nám scházela potřebná kvalita a odvaha v předfinální i finální fázi. Málo jsme chodili do ´boxu´, kde se zápasy rozhodují,“ uvedl znojemský kouč Milan Valachovič, jenž pořádně „vyplísnil“ hlavního arbitra kvůli dvěma nastaveným minutám. „Mělo jich být minimálně pět,“ mračil se. Jeho protějšek naopak rozdával úsměvy na všechny strany. „Remíza je velké povzbuzení do další práce, ale jak jsem řekl, jsme pokorní. Víme, že bod jsme vybojovali s potřebným štěstím,“ uzavřel Marek Zamazal svůj komentář.

Křížové kameny zpravidla připomínají nějakou tragickou událost. Vedle vražd a nehod mohly upomínat také na zabití člověka bleskem. Podle vyprávění pamětníků, které zaznamenal pan Ladislav Vilímek, stával takovýto kámen i u Rounku v polích jihozápadně od rybníku Honzák. Připomínat měl událost, kdy zde blesk zabil při práci na poli sedláka i s párem volů. Ztratil se při rozorávání mezí v době komunismu. Podle vzpomínek pamětníků zhotovil následně L. Vilímek v roce 1992 betonovou repliku kamene, která stojí v remízku nedaleko zmíněného rybníka. Vyprávění se zakládá na skutečné události. Dne 11. května 1906 před 120 lety zabil při polních pracích blesk Wenzela Müllera a jeho ženu Rosinu. Úder blesku tehdy nepřežila rovněž jejich kráva. Manželé pocházeli z Rounku čp. 16. Wenzel (*23. 9. 1857) se tam přiženil v roce 1883 z Hubenova, když si vzal vdovu Rosinu Franzovou (*13. 4. 1852). Ta měla z prvního manželství tři děti a s Wenzelem se jí narodily další čtyři. Nejmladší Anně bylo v době tragédie jen 12 let. Vyskytenský mlynář August Siegl, který vedle vyskytenské psal i rouneckou kroniku, uvádí, že na místě neštěstí byl zřízen jednoduchý pamětní kámen s letopočtem. Tragická událost se stala v místě zvaném Hundsruck a Zimmerrücken (Psí a tesařský hřbet). Na mapách stabilního katastru toto jméno nesou právě polnosti klesající v jihozápadní části rouneckého katastru dolů k řece Jihlavě, v blízkosti dnešní hubenovské nádrže. Podobná tragická událost se udála o 15 let později i v sousedním Jiříně. Dne 19. května 1921 se přihnala malá bouřka, kdy blesk zasáhl dvě ženy a dva voly. Letos od tragické události uplynulo 105 let. Stalo se tak na tzv. Josefově cestě vedoucí z polí do statku čp. 15. Ženám scházelo domů zhruba 250 metrů, když uhodilo. Zatímco služebnou Marii Franzovou (*2. 5. 1905) blesk zasáhl naplno, spálil a zabil, tak druhá z žen, Růžena Eiglová, přežila. Její syn mi vyprávěl, že pokaždé, když pak uslyšela zahřmění, tak ji nemohl nikdo zadržet a upalovala domů. Na místo neštěstí byl následně umístěn kámen s křížem, letopočtem a dvěma blesky. Rovněž tento památník nestojí již řadu let na svém místě. V roce 2007 se kámen pokusili ukrást zloději, byli ale vyrušeni. Po této události přemístil majitel nedalekého statku kámen do svého domu.

Od dnešního úterý 11. srpna by už měla jezdit v Jihlavě veškerá doprava v úseku od Tesca k Cityparku. O den před tím se na úsek měla vrátit skoro po měsíci i MHD. Opravu průtahu Jihlavy zajišťuje Krajská správa a údržba silnic Vysočiny (KSÚSV) za zhruba 46 milionů korun. Opravené komunikace pak předá městu. Práce se na Brněnské ulici nyní přesouvají do úseku mezi Okružní ulici a novým kruháčem s jihovýchodním obchvatem u Helenína. „Obousměrná objízdná trasa povede od Cityparku po Znojemské a Brtnické ulici a dále po jihovýchodním obchvatu do Helenína,“ uvedlo město na svém Facebooku Doprava v Jihlavě. Podle zprávy nebude MHD obsluhovat zastávky Na Člunku a Brněnský kopec. Tesco má být přístupné z Brněnské ulice. „Lokality Stará cesta a Na Člunku budou přístupné z Demlovy od Speciálního pedagogického centra a garáží po cyklostezce. Provoz bude řízen kyvadlově semaforem,“ uvádí Doprava v Jihlavě. V rámci prací na průtahu Jihlavou je od včerejšího pondělí 10. srpna uzavřený úsek Žižkovy ulice mezi čerpací stanicí ONO a krajským úřadem. Práce mají trvat dva týdny. Po uvedenou dobu nebude přístupné sídlo kraje z Žižkovy ulice. „Pro příjezd od Pelhřimova volte ideálně trasu vlevo po I/38 (obchvat města), průjezd tunelem, výjezd na II/523 ulice Jiráskova, Dvořákova, Seifertova, Ke Skalce,“ uvedl kraj ve své tiskové zprávě. Na tyto práce pak naváže úplná uzavírka části Žižkovy ulice mezi krajským úřadem a Zverimexem. Aktuální informace k uzavírkám v krajském městě se dozvíte na webu: jihlava.cz/uzavirky nebo na Facebooku Doprava v Jihlavě.

V Malé galerii Šatlava ve dvoře telčské radnice dostaly netradičním způsobem prostor zejména kytary, ale i další strunné nástroje předních českých muzikantů. Jejich nástroje v žánru specifických zátiší nafotil kytarista Norbi Kovács, fotografie pak stylizovanými portréty příslušných hudebníků doplnil Václav Šípoš. Návštěvník si tak může ještě do 13. srpna netradičním způsobem prohlédnout oblíbené nástroje osobností české hudební scény, jako jsou či byli Ivan Hlas, Petr Kalandra, Radim Hladík, Pavel Skála, Adam Krofian, Stanislav Barek, Petr Janda, Mirek Linhart, Michal Pavlíček, Radek Pastrňák, Vladimír Guma Kulhánek (baskytara), Michal Pixa, Olin Nejezchleba (violoncello), Luboš Andršt, Ota Petřina nebo autor snímků Norbi Kovács. Od pondělí 17. 8. až do konce října bude patřit Malá galerie Šatlava tvorbě autorky Jaroslavy Pokorné.

„Je to neuvěřitelné,“ rozhlížela se spolupořadatelka Petra Turnová u depa v centru městyse, jak kolem ní „frčí“ triatlonisté na kolech, respektive ti, kteří v rámci super sprintu (nejkratší trať) „ukrajovali“ metry z běžecké části. „Chtěli jsme dát prostor nejen sprinterům, ale i závodníkům, kteří mají rádi delší tratě, respektive těm, kteří si to chtěli vyzkoušet,“ vysvětlil Turna. I jeho pochopitelně potěšil účastnický rekord, ale… „Kapacitně jsme na hraně, a to především u depa mezi cyklistickou a běžeckou částí. Musíme popřemýšlet, jestli příští rok neomezit počet závodníků,“ upozornil. Z bezpečnostních důvodů bylo pro osobní a nákladní dopravu uzavřeno loucké náměstí. Někteří řidiči brblali, ovšem nikdo z nich by se nechtěl ocitnout v kůži šoféra, jenž se při červencovém Lipském duatlonu na Havlíčkobrodsku střetl se třemi cyklisty…

Obří vlnu zájmu vyvolalo na sociální síti Facebook třináct minut trvající video zachycující na chodbě onkologie jihlavské nemocnice bezdomovkyni Gábinku (29) z Plzeňska při jednom z jejích agresivních a vulgárních výlevů vůči personálu a pacientům zdravotnického zařízení.

Zdeněk Vřešťál ve čtvrtek se zpěvačkou Anetou Krejčíkovou připomněl Nerez v éře Zuzany Navarové. V sobotu večer pak zakladatel festivalu Prázdniny v Telči Milan Medvěd Kolář uvedl na pódium letošního osmdesátníka, jihočeského folkaře Pavla Lohonku Žalmana. „Protože některé ročníky vystupoval během festivalu dvakrát, nebo dokonce i třikrát, tak dohromady je dnešní koncert pětasedmdesátý koncert Žalmana v Telči,“ uvedl Lohonku na zámeckém nádvoří Milan Kolář. Narozeninový koncert otevřel Žalman beze slov - trampskou klasikou, když s kytarou a se sborem diváků dal svoji skladbu Všech vandráků múza. Hned vzápětí následovala další zlidovělá věc, Jantarová země. Během let napsal Žalman stovky písní, je autorem úprav skotských, amerických nebo indiánských tradicionálů. Do narozeninového koncertu zařadil ze starých věcí např. indiánskou ukolébavku Ho Ho Wwatanay, ještě z časů se skupinou Minnesengři. Z aktuální desky A to máš porád něco, kterou vydal k osmdesátinám, zahrál Žalman s kolegy z kapely např. skladby Konečná, anebo Pomalý šípy, tak to jsme my. Prvním hostem koncertu byla folková písničkářka Pavlína Jíšová. „Tuším, že s Pavlem jsem tady byla už v roce 1984, takže se cítím být trochu inventářem tohoto festivalu,“ oslovila publikum a spolu s Žalmanem zazpívala jeho Přijela jsem v cadillacu.