Během 5-10 let bude naše území zabobřeno

Jen těžko se najde v Evropě konfliktnější druh. Důvodem je i skutečnost, že u nás nemá ve větším množství své přirozené nepřátele – vlka, rysa nebo medvěda. Ve své přednášce přítomným vysvětlil, jak bobr žije, a pokusil se nastínit, zda je bobr ničema a darebák, nebo spása naší krajiny. Uvedl na pravou míru i mýty, které bobra provázejí. Kupříkladu ten, že nás bobři zachrání před povodněmi. „Bobr sucho a povodně nevyřeší,“ říká jednoznačně. Mnohá ochranná opatření jako oplocení, pachové odpuzovače nebo ochranné nátěry jsou málo účinné. Při hledání kompromisu pro zvíře a člověka se používá takzvané drénování hrází. Znamená to vytvoření přijatelné hloubky vody jak pro bobra, tak pro člověka. Drénování je však drahé a může vydržet třeba jen pár týdnů. Když se totiž bobrovi nelíbí, postaví hráz o pár metrů vedle. Z hlediska ochrany před povodněmi je bobrův přínos doslova zanedbatelný. Jeho význam v krajině je však velký. Jedná se například o biodiverzitu krajiny, podzemní vodu nebo mikroklima. Jak přítomná zooložka jihlavského muzea Klára Bezděčková uvedla, ve všech pohraničních pohořích je již zmapován výskyt vlka. „Pokud média nebudou štvát proti vlkovi, budou mít bobři přirozeného nepřítele,“ řekla. „Nevěřme tomu, že nás bobr zachrání před povodněmi a suchem, ale má svůj velký význam, a pokud to jde, snažme se s ním vyjít,“ uzavřel svou přednášku prof. Tomáš Dostál.