Dravec

Kuriozní dopravní nehodu, srážku opeřeného dravce s osobním vozem, řešili před pár dny strážníci v Plzni. Zatímco auto ji odneslo pochroumanou přední maskou, pro ptáka měla fatální následky.

PLZEŇ – Strážníci měli v ulici Družby opravdu netradiční zásah. K případu je přivolali policisté, kteří potřebovali pomoci s prověřením dopravní nehody. Jenže to, co [...]

Ptáky si většinou nespojujeme s úplným vrcholem potravního řetězce a nevnímáme je jako špičkové predátory. A přesto lze v historii nalézt ptačí druhy, kterým se to povedlo.

Až 7 metrů dlouhý ještěr, který žil na území Austrálie v období pleistocénu. Ačkoliv se při slovu ,,ještěr“ všem vybaví dinosauři, evolučně do této kategorie nespadají a nejsou tedy těmi největšími ještěry. Je jím Megalania prisca.

Hbité tělo, délka až 14 metrů. Sice jen o něco málo menší než Mosasaurus, i tak ale dokázal v okolních obyvatelích moře vyvolat svým zjevem hrůzu. Však také to byl kus pořádného predátora.

Metrová štika je vnímaná jako trofejní kus. A všechno nad to je naprosto výjimečná ryba. Jenomže tenhle kus se svou neskutečnou délkou naprosto vymyká.

Ochrana nové stavby před nežádoucími ptáky, především holuby, se ponese v moderním duchu dle promyšleného ekologického přístupu. V pravidelných intervalech se nad Horáckou arénou bude objevovat dravec.

Až dvoutunový dinosaurus, který vzhledově připomínal známějšího Tyranosaura. I on měl ale své místo mezi tehdejšími dravci a rozhodně nebylo pro ostatní dinosaury dobré ho potkat.

V dobách před prvním objevením dinosaurů kraloval vodám tvor, který svým vzhledem s trochou fantazie připomínal Loch Ness příšeru. Měřil až 4 metry a mohl se pohybovat jak ve vodě, tak po souši. Nebyl ni rybou, ani plazem, ale jejich prostředníkem.

Jsou chvíle, kdy se u vody nestane vůbec nic. Ani drb. Bezkontaktní sport, řekli by mnozí. Pak jsou okamžiky, které mění dějiny rybaření. Přesně to se stalo zkušenému rybáři, který během jednoho krátkého dopoledne ulovil živoucí rybí legendu.

Vrcholový predátor v období jury, který naháněl hrůzu v mořích a oceánech. Silný trup a tělo, dlouhé až 13 metrů, k tomu útoky ze zálohy. Se svými zuby budil hrůzu u všech obyvatel mořského světa.

Kdo už se stal ptákem roku a proč? Česká ornitologická společnost každý rok upozorňuje na ptačí druhy, kterým hrozí nebezpečí nebo které jsou symbolem aktuálně palčivých ekologických témat. Od vlaštovky přes čápa až po různé dravce… Příběhy těchto ptáků jsou silnou výzvou k ochraně přírody.

Tvar zornice u zvířat souvisí s jejich životním stylem a způsobem lovu. Ta s vertikálními štěrbinovitými zornicemi jsou obvykle predátoři – a s podélnými kořist. Zvířata s kulatýma očima buď kořist nezajímá, nebo na ni klidně číhají. A co člověk?

Velikým úspěchem skončilo první hnízdění sokolů stěhovavých ve Žďárských vrších po téměř sedmdesáti letech. Obě mláďata vyletěla z hnízda a přírodní rezervace Čtyři palice u Křižánek je od července znovu přístupná návštěvníkům.

Žádný mistr letu nespadl z nebe — ani orel skalní. Mladí orli se učí létat celé tři až čtyři roky, než dosáhnou dovedností svých rodičů a zvládnou využívat vzdušné proudy jako opravdoví experti.

Nemusel chodit po 2 končetinách, aby budil hrůzu v ostatních dinosaurech. Bohatě mu k tomu postačila délka cca 4 metry a velká lebka. Hrůzu naháněly i jeho zuby.

Paní Věra se provozuje ptačí záchrannou stanici v Dubé a zároveň pořádá edukativní ukázky pro školy, školky i veřejnost. Požár auta ale vše mění. Pomoci se jí rozhodli hasiči.

Prostředí hlubokomořských příkopů patří k těm nejvíce nepřátelským pro život. Panuje zde věčná tma, teploty klesají až příliš nízko a tlak je zde naprosto extrémní. I zde se ale život uchytil.

Když si parta lidí v Jižní Karolíně vyšla zahrát discgolf, nikoho ani v nejdivočejších snech nenapadlo, co je na hřišti čeká. Ale když mezi ně zhruba v půlce hry spadl z nebe malý žralok, přesvědčili se o univerzální platnosti známého úsloví, že i takové věci se zkrátka stávají.

Slovo teror se ve spojitosti se zvířaty obvykle nepoužívá. V případě nebojácných lidožravých lvích bratrů je ale docela na místě. Duch a Temnota sevřeli Afriku do čelistí strachu.

Hlavatky jsou nefalšovanými královnami říčních proudů v mnoha evropských zemích. Čeští rybáři za těmito nádhernými rybami míří třeba na Slovensko nebo do Slovinska. Věděli jste ale, že hlavatku je možné chytit i na českém území?

Neobvyklý zásah řešili ve čtvrtek dopoledne hasiči v Ústí nad Labem. Zachraňovali orla bělohlavého, který se za šňůru, na níž byl upoutaný za nohu, zamotal do trolejového vedení na sídlišti Kamenný vrch.

Přestože loví především jedovaté hady, jejichž jediné uštknutí by ho mohlo zabít, je nebojácný a k jejich lovu má speciálně vyvinuté nohy, kterými hady udupe. Říká se mu příznačně hadilov.

Úžasné, nezapomenutelné okamžiky, při kterých vláčkař vidí, jak na jeho nástrahu útočí vymodlená ryba. Takový bonbónek jsme si pro vás dnes připravili.

V Zoo Ostrava se vylíhla hned čtyři mláďata orlosupů bradatých. Ale jen dvě byla ponechána v péči rodičů, další dvě putovala k pěstounům do jiných zoologických zahrad. Pokud se vše podaří a mláďata se dožijí dospělosti, mohla by všechna létat ve volné přírodě.

Dva chráněné dravce otrávil neznámý pachatel zakázaným jedem karbofuranem u Brtnice na Jihlavsku. Otrávení ptáci byli nalezeni na začátku března, první informace se ale objevují z taktických důvodů kvůli vyšetřování až nyní. Na Vysočině šlo o první letošní případy.

Obrovský dravec, který je vrcholovým predátorem deštného pralesa. Harpyje je nádherný pták, který udržuje rovnováhu v prostředí, kde žije. S rozpětím křídel až dva metry a silnými drápy, jako má grizzly, si před ní nemůže být nic jisté.

Představte si, že vyrazíte na kapry a amury, podaří se vám zaseknout parádního amura, ale místo toho se půl hodiny přetahujete s dvoumetrovým sumcem. To se přesně stalo Danielovi Hnízdilovi.

Pojem invazivní druhy je v dnešní době skloňován poměrně často. Rostliny i živočichové, kteří zde nejsou doma, mohou působit problémy místním druhům a v některých případech i člověku.

Britská vesnice se potýká se střemhlavými útoky káněte, které se zaměřuje pouze na vysoké muže ve středním věku. Pták pravděpodobně uletěl soukromému majiteli a za poslední dva týdny zaútočil na hlavy přinejmenším dvaceti lidí.

Téměř osudnou se stala samici jestřába síť chránící slepice před útokem dravců. Samice se do ní zamotala na konci loňského roku při svém lovu v Jiřetíně pod Bukovou na Jablonecku. Nárazem však oslepla, a pokud by zůstala bez pomoci, jistě by zahynula.

V hlubinách vod se skrývají tajemství, která si jen málokdo dokáže představit. Každý rybář ví, že nikdy nemůže být stoprocentně připraven na to, co se pod hladinou skrývá. A právě proto je rybaření tak vzrušující.

Setkat se tváří v tvář s divokým dravcem je nezapomenutelným zážitkem. Jsou to překrásná a elegantní zvířata. Při útoku nekouká kolem sebe a jeho urputnost je fascinující.

Vzít si do letadla psa coby asistenční či emocionálně podpůrné zvíře už není ničím neobvyklým. Spatřit ale v business class sokoly může být poněkud šokující. A právě s těmito dravci se na palubě Qatar Airways setkal americký pasažér jménem Ryan, a tak se rozhodl nevšední podívanou natočit.

Na planetě existují živočichové, které sice známe, víme o nich, ale za běžných situací se s nimi prostě nesetkáme. Jedná se většinou o noční živočichy, kteří ožívají, když my chodíme spát.

Harpyje pralesní má pověst mytické bytosti. Přitom se jedná o nádherného, ale dokonale smrtícího dravce, který udržuje rovnováhu v pralese, kde žije.

Na nebi se pohybuje cosi velkého. Stín plachtící ve výšce, který bedlivě pozoruje své okolí. Monstrózní dravec, který je jedním z největších ve vzduchu. Je to mrchožrout, pasoucí se na hnijícím mase.

Život některých živočišných druhů je až neuvěřitelně krátký. Vydají ze sebe téměř vše a to jen proto, aby vznikl nový život.

Útočil ze zálohy, ve vodě zrychlil díky ploutvím, nebylo před ním úniku. Svou smrt v jeho čelistech nespočet druhů ryb a další mořští plazi. Nikdo před ním nebyl v bezpečí.

Oba druhy patří mezi největší supy. Obrovské rozpětí křídel, ostré zobáky, pronikavý pohled. Sup královský neboli ušatý je nejagresivnější a ostatní supi mu raději ustoupí. Sup hnědý mu však zdatně konkuruje a rozhodně není mírumilovný jako mnich.

Orel opičí patří k největším dravcům světa. Vyskytuje se pouze na Filipínách, kde zastává roli vrcholového predátora. Je jejich národním ptákem a místní lidé si ho velmi váží. Nebylo tomu tak ale vždy, a proto se z lesního ducha stal kriticky ohrožený druh, který přežívá v počtu pouhých několika set jedinců. Tento neutěšený stav se rozhodla zvrátit Philippine Eagle Foundation, která je na Filipínách uznávanou ochranářskou organizací.

Život predátorů není tak snadný, jak se může na první pohled zdát. Dlouhé čekání, pozorování, výběr vhodné kořisti a správný moment načasování. Ne vždy predátor zvítězí, ale harpyje je velmi úspěšný lovec.

Ačkoliv dinosauři byli největšími žijícími predátory své doby před miliony let, následující období měla také své hrozivě vypadající zástupce, i když ne tak velké a rychlé. Jedním z hrůzu nahánějících velikánů byl Gastornis.

Nepomohly speciální třepetalky ani makety dravců za desetitisíce korun, úlevu přineslo až živé káně, kterého se teprve špačci na prostějovském hřbitově zalekli. Stačily tři dny, ptáci odletěli a přestali znečišťovat zdejší hroby.

Prostějovský hřbitov se dlouhodobě potýkal s hejny špačků. Ti intenzivně znečišťovali hroby pod habrovou alejí. K jejich vyhnání ze hřbitova pomohl dravý pták.

V Podyjí se poprvé za třicet let vylíhla mláďata majestátního orla mořského. Nad meandrující řekou Dyjí lze nyní u Podmolí na Znojemsku pozorovat vznášející se orlí rodiče i s jejich dvěma potomky. Úspěšný odchov dravců slaví ochranáři z Národního parku Podyjí i sousedního rakouského Národního parku Thayatal, které k sobě přiléhají.

Jen těsně unikl rybář fatálním následkům útoku marlína, když se s kolegy vydal na lov na širé moře v Mexickém zálivu. Několikasekundový videozáznam, který se minulý týden objevil na sociálních sítích, ukazuje, co ryba s bodcem dokáže, když se cítí ohrožena.

Čtrnáct mladých sokolů vylétlo letos z hnízd v chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Je to nejvíc sokolích mláďat v novodobé historii. Celkem ve zdejší krajině zahnízdilo sedm párů těchto ptáků, dvě hnízdění však nebyla úspěšná. Už v době zahřívání vajec zřejmě do hnízda vnikl nějaký dravec.

Výkyvy počasí a silné deště v Plzeňském kraji potrápily v posledních dnech také zvířata. Jejich záchranáři například vyjížděli k samici luňáka červeného, která byla natolik promočená, že nemohla létat. Vzali ji k sobě na stanici a dosušili fénem. Postarali se také o ztracené labutí mládě.

Kriticky ohroženým sokolům stěhovavým se letos poprvé podařilo vyvést mláďata na komíně pardubického výrobního závodu Paramo. Pro sokolí pár to byla jejich první mláďata. Tři malí sokolíci se vylíhli koncem dubna a v půli května je ornitologové opatřili identifikačními kroužky.

Čtyři mláďata se k velkému překvapení ochranářů vylíhla v hnízdě, které si vzácní sokoli stěhovaví postavili přímo na turistické stezce protínající jeskyni Jáchymku v Josefovském údolí v centru Moravského krasu na Blanensku. Tato část rušné stezky je kvůli jejich hnízdění uzavřena do doby, než vyletí z hnízda.

Představa, že létající pták dorůstá velikosti člověka, může být pro někoho šokující. Harpyje nám ale dokazují, že je to skutečně možné. A jedná se o vskutku nádherného zástupce zvířecí říše. Osudné se mu ale stalo jeho vzácné peří.

Na stometrovém komíně rafinerie v Kralupech nad Vltavou začalo být pěkně živo. Ve zdejším hnízdě se vylíhla tři sokolí mláďata. Samice snesla vejce začátkem března, zhruba měsíc je zahřívala vlastním tělem, dokud se potomci nevyklubali.

Chovatelé z liberecké zoologické zahrady slaví velký úspěch. Za jejich asistence se podařilo přivést na svět mládě kondora královského. Oplozené vejce pocházelo od rodičovského páru ze zoo v Olomouci, kde se odchov tohoto dravce dlouhodobě nedařil.

Uloví pár pěvců, oškubou jim peří a strčí je do pukliny ve skále. Tam je nechají, dokud nedostanou hlad. Živé. Takové chování zaznamenali maročtí ornitologové u ostřížů jižních, tedy středně velkých dravců ze středomořského ostrova Mogador. Je to vůbec poprvé, co u zvířat něco podobného pozorovali. Žádný jiný predátor si podle nich živou kořist do spižíren neukládá. Vždy jen mrtvou.