Dřeviny

Zprávy z Ústí a okolí

Česko zažívá toto léto výrazné sucho. Patrné to je i na našich lesích. Podle webu dendronet.cz trpělo začátkem srpna 60 % lesů vysokým nedostatkem vody. Kvůli tomu se u stromů často zastavila tvorba dřeva. Vedra a sucha jsou v Česku stále častější. V těch nejteplejších místech bychom tak podle dendrologa Jana Krejzy měli zkoušet pěstovat dřeviny například ze Středomoří.

V rámci soutěže o Nejkrásnější zahradu roku se nám v redakci sešla celá řada krásných fotografií vašich zahrad. Všechny zahrady byly svým způsobem jedinečné, ale ať už se jednalo o zahradu moderní nebo spíše venkovského a přírodního rázu, měly jednu věc společnou. Spolu se zahradní architektkou se zaměříme na dvě zahrady našich čtenářek, a to paní Tatiany Štrbíkové z Holubic a paní Hany Földesové z Nížkovic.

Nedávný požár u osady Nové Vrbno na Opavsku způsobil rozsáhlé škody na zdejším porostu, které ještě nejsou přesně vyčísleny. Neznámá zůstává i příčina katastrofy. Chystá se ale obnova zasažené oblasti, která začne na podzim, a to s důrazem na výsadbu listnatých stromů. Správa Lesů Fulnek (SLF) zkoumá coby majitel porostu zasaženého nedávným požárem u osady Nové Vrbno u Vítkova na Opavsku rozsah této katastrofy. Škody, ty se její vedení odvažuje odhadovat zatím na minimálně pět milionů korun. Na druhé straně už hovoří o obnově lesa, se kterou hodlá začít ještě letos na podzim. Celý článek najdete zde.

Letošní sucho a horko nepříjemně zasáhlo lesy na Vysočině. Čerstvě vysázené stromky hynou zejména na půdách náchylných k vysychání a slunných stanovištích, kde ztráty…

Ani velké sucho před 11 lety nezpůsobilo v našich lesích tolik problémů jako to letošní. Přibylo totiž mnohem víc požárů, některé listnáče už navíc začaly opadávat a ani stromy s hlubokými kořeny nemají dostatek vláhy. Přírůstky dřevní hmoty jsou prý minimální a lesníci se navíc obávají kůrovce. Ani zalesněné plochy už nedokážou vláhu udržet. Sucho ničí nejen stromy s kořeny pod povrchem, ale i ty, jejichž kořenový systém sahá hluboko do země, duby, javory nebo borovice. „Dřeviny se nedostávají k živinám a současně se nemohou chladit,“ konstatoval Ladislav Půlpán z ze státního podniku Lesy ČR. Celý článek najdete zde.

Jedle bělokorá patří svou strategií růstu mezi nejvýznamnější evropské jehličnany a je považována za ukazatele vysoké ekologické stability a diverzity lesního ekosystému. V přirozené dřevinné skladbě bývala významnou dřevinou na území střední Evropy. V České republice však postupem času její zastoupení klesalo až na současných 1,3 %.

Poznáte na první pohled dub od buku nebo smrk od jedle? Zjistěte, jak dobře se ve světě stromů skutečně orientujete.

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis. Další zásilky nebyly vpuštěny kvůli nedostatkům v dokumentaci nebo vyžadovaly zvláštní opatření vzhledem k riziku skryté kontaminace škůdci. Největší podíl zaujímají zásilky z Asie. ÚKZÚZ se zapojil do celoevropské kampaně ke zdraví rostlin #PlantHealth4Life.

Léto je na svém na vrcholu. Je čas těšit se krásnou zahradou, lenošit a tak trochu plánovat… V srpnovém čísle píšeme o bazénech (a radíme, jak vybrat ten správný), o jiřinkách (jejichž sezona právě začíná), o letních kyticích (materiálu je všude víc než dost) a o málo známých dřevinách. Je libo výlet? Co třeba moravské Toskánsko anebo zahrady šlechtitele Davida Austina? Léto budiž pochváleno...

Srpen bývá vrcholem léta, ale zároveň je to období, kdy se zahrada nenápadně začíná ladit na podzim. V záhonech často dominují pozdě kvetoucí trvalky a okrasné trávy mohou postupně získávat teplejší okrové odstíny. Právě teď se vyplatí průběžně odstraňovat odkvetlé květy, vyvazovat rostliny k oporám a udržovat záhony i živé ploty v dobré kondici.

Jak vybrat živý plot? Přehled tvarovaných i volně rostoucích živých plotů, vhodných dřevin a tipy pro výsadbu podle stylu zahrady. Živé ploty vytvoří soukromí i členění zahrady Živé ploty pomáhají zajistit soukromí, oddělit…

Pokud vám v těchto letních dnech zahradu zdobí husté, opojně vonící hrozny květů obsypané desítkami barevných křídel, nejspíš máte co do činění s komulí Davidovou (Buddleja davidii), lidově známou jako motýlí keř. Tento opadavý keř pocházející z horských oblastí Číny se stal absolutním hitem moderních zahrad. A není se co divit – málokterá rostlina dokáže přilákat do zahrady tak živou kulisu motýlích křídel mnoha druhů.

Správa Národního parku Podyjí obnovila naučnou stezku v okolí Popic u Znojma. Turistům představí 58 druhů stromů, keřů a lián typických pro tamní krajinu. Zároveň nabídne moderní způsob poznávání přírody prostřednictvím panelů a QR kódů s rozšiřujícími informacemi, uvedla správa parku na webu.

Jedovatá dřevina s nadpozemsky půvabnými květy připomíná vistárii a sladká vůně láká k přivonění. Za touto krásou se ale skrývá rostlina jménem texaský horský vavřín, jejíž semena i další části obsahují silně toxické látky, a proto si zaslouží obdiv, ale i velký respekt.

Správa Národního parku Podyjí obnovila naučnou stezku v okolí Popic u Znojma. Turistům představí 58 druhů stromů, keřů a lián typických pro tamní krajinu. Zároveň nabídne moderní způsob poznávání přírody prostřednictvím panelů a QR kódů s rozšiřujícími informacemi, uvedla správa parku na webu.

Návštěvníci Národního parku Podyjí se mohou vydat po obnovené naučné stezce u Popic. Trasa dostala nové jméno i modernější podobu a díky 58 zastavením nabídne více informací o místní přírodě, především o zdejší flóře. Slavnostně ji otevřeli ve čtvrtek.

Správa Národního parku Podyjí obnovila naučnou stezku v okolí Popic u Znojma. Turistům představí 58 druhů stromů, keřů a lián typických pro tamní krajinu. Zároveň nabídne moderní způsob poznávání přírody prostřednictvím panelů a QR kódů s rozšiřujícími informacemi, uvedla správa parku na webu. Původní Popická naučná stezka nově nese název Naučná stezka Dřeviny Podyjí. Označení se změnilo kvůli novému tematickému zaměření. „Při přípravě stezky jsme vybírali druhy tak, aby představily pestrost zdejší krajiny – od lesních velikánů přes keře až po ovocné dřeviny a vinnou révu. Ke každému zastavení jsme připravili stručné texty doplněné o QR kódy, díky nimž mohou návštěvníci poznávat přírodu i více do hloubky,“ uvedla Veronika Dubovská, která dřeviny vybírala. Podyjí patří k druhově nejbohatším územím České republiky. Rozmanitost lesů, stepí, sadů i údolních luk vytváří podmínky pro více než 100 druhů dřevin. „Národní park Podyjí letos slaví 35 let od svého vyhlášení. Vedle péče o cennou přírodu považujeme za stejně důležité pomáhat lidem poznávat její hodnoty. Obnovená Naučná stezka Dřeviny Podyjí propojuje ochranu přírody s moderním environmentálním vzděláváním a věřím, že bude dlouhá léta inspirovat návštěvníky i školy k objevování jedinečné krajiny Podyjí,“ uvedl ředitel správy národního parku Pavel Müller. Naučná stezka bude sloužit nejen individuálním návštěvníkům, ale také školám. Správa parku od srpna otevře rezervace komentovaných exkurzí pro mateřské, základní i střední školy. Informační tabulky jsou umístěné na sloupcích z trnovníku akátu, invazního druhu odstraňovaného při péči o území národního parku. Využilo se tak odolné dřevo z likvidovaných stromů. Popice 19. července

Dlouho jsem nechápala, proč na naší terase cítím tak divný odér. Podezřívala jsem toulavé kočky, pravda však byla jinde. Příroda občas umí zahradníky potrápit a některé zapáchající stromy a keře vám znechutí i letní posezení. Poznejte sedm nejčastějších viníků, které byste měli vysadit dál od oken.

Možná jste tuhle můru viděli na vlastní oči. Krásně zbarvený motýl vydává zvuk připomínající chrousta nebo jiný velký hmyz. Ve skutečnosti se ale jedná o tvora, který dokáže způsobit pořádnou paseku.

Nenáročnost dubu pýřitého (Quercus pubescens), vysoká odolnost vůči suchu a teplu a schopnost prospívat i na chudých půdách jej předurčuje pro širší využití ve specifických podmínkách, kde se jiným dřevinám nedaří. Vzhledem k dlouhodobým periodám sucha a vysokým teplotám, které se v posledních letech vyskytují na převažujícím území nižších poloh ČR, přichází čas hledat vhodné domácí teplomilné dřeviny, které umožní zachování lesních ekosystémů i do budoucna. Jednou z nich by mohl být právě dub pýřitý, uvedl Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Malá zahrada nemusí působit stísněně. Zvětšení zahrady často nezačíná bouráním plotů ani drahými úpravami, ale správným výběrem stromu. Poradíme, které druhy nezaberou mnoho místa, dodají zahradě hloubku a opticky ji promění k nepoznání.

Tamaryšek je nenápadný strom, který na sebe strhává pozornost až tehdy, když vykvete. U tamaryšku drobnokvětého tato doba nastává v průběhu dubna až května, u tamaryšku pětimužného pak o něco později – zhruba na přelomu července a srpna.

Její mohutná bílá květenství s barevnými středy jsou aktuálně k vidění nejen v parcích, ale třeba i jako nově vysazované městské aleje. Katalpa trubačovitá zdomácněla v Evropě poměrně nedávno.

Invazivní dřevina dokáže během několika let ovládnout velkou část zahrady. Trnovník akát se rychle šíří kořenovými výmladky, vytváří hustý stín a většině rostlin bere šanci na růst. Přesto existuje několik krásných trvalek, které si s náročnými podmínkami dokážou poradit.

Že je strom na vašem pozemku, ještě neznamená, že ho můžete jen tak porazit. Kácení stromu na vlastním pozemku má jasná pravidla a rozhodují hlavně dvě čísla, obvod kmene a plocha porostu. Kdo je přehlédne, může se potkat s inspekcí a pokutou.

Oteplování a globální klimatické změny mají zásadní vliv na přírodu. Odborníci varují, že se dnes dostávají na nevhodná místa odolné a jedovaté dřeviny, které mohou být nebezpečím pro děti i zvířata. Potvrdilo to nedávné mapování výskytu dřevin v Olomouci, které ukázalo, že problém se týká především novějších sídlišť.

Plzeňský kraj má v mezikrajském porovnání druhý nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře lesů v Česku. Více než čtyři pětiny plochy dřevin tvoří jehličnaté stromy, ačkoli se jejich rozloha zmenšuje. Nově zalesněná plocha se meziročně snížila, u jehličnanů převažovaly smrky, u listnatých stromů duby a buky. Na celkové těžbě dřeva se téměř výhradně podílí jehličnaté dřeviny.Celý článek najdete zde....

Plzeňský kraj má po jižních Čechách druhý nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře lesů v ČR. Více než 81 procent plochy dřevin tvoří jehličnaté stromy, jejichž rozloha se zmenšuje. Nově zalesněná plocha se meziročně snížila, z jehličnanů převažovaly smrky, u listnatých stromů duby a buky. Na celkové těžbě dřeva se z více než 95 procent podílejí jehličnaté dřeviny. Aktuální data za rok 2025 zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Jednou z nejvýznamnějších hrozeb spojených s globální klimatickou změnou (GKZ) je rozšiřování a zvyšování četnosti suchých období v oblastech, kde se dosud vyskytovala jen zřídka. Proto se bude pravděpodobně areál rozšíření mnoha druhů dřevin posouvat k vyšším zeměpisným šířkám nebo do vyšších nadmořských výšek. Jednou z klíčových možností adaptace lesních ekosystémů je zvýšení zastoupení domácích druhů dubů (dubu letního a dubu zimního) v lesích střední Evropy....

Starobylé ovocné dřeviny se čas od času objevují i ve stávajícím sortimentu některých zahradnictví a u velké části se jedná o raritní rostliny. Jednou z těch méně tradičních ovocných dřevin je jujuba známá také jako cicimek datlový. Jak se toto ovoce u nás pěstuje a proč může být nebezpečné, vám rádi prozradíme.

Co umožnilo vznik stromů? Jde o jednu ze základních otázek evoluce rostlin a aktuální studie, na které se podíleli i Češi, na to přináší nový pohled. Mezinárodní tým výzkumníků se konkrétně zaměřil na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi.

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.

Plzeňský kraj má po jižních Čechách druhý nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře lesů v ČR. Více než 81 procent plochy dřevin tvoří jehličnaté stromy, jejichž rozloha se zmenšuje. Nově zalesněná plocha se meziročně snížila, z jehličnanů převažovaly smrky, u listnatých stromů duby a buky. Na celkové těžbě dřeva se z více než 95 procent podílejí jehličnaté dřeviny. Aktuální data za rok 2025 zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu . „K 31. prosinci zaujímaly lesní pozemky v kraji 309.700 hektarů, tedy 40,5 procenta rozlohy regionu. Výrazný podíl má díky Šumavě okres Klatovy, kde jich je 27,3 procenta. Větší zalesněnost mají Tachovsko a Plzeň-sever ,“ řekla vedoucí informačních služeb ČSÚ Lenka Křížová. Na Rokycansku tvoří lesy téměř polovinu plochy okresu díky Brdům a Křivoklátsku. Na celkové výměře lesů v zemi se region podílel 11,5 procenta, což bylo druhé místo po Jihočeském kraji , třetí byly střední Čechy s Prahou s 11,4 procenta. „Dlouhodobě má výměra lesních ploch mírně rostoucí trend kromě významnějšího meziročního nárůstu mezi lety 2015 a 2016, který souvisel se zrušením vojenského újezdu Brdy. Jeho části, které jsou převážně zalesněné, byly ze Středočeského kraje přičleněny k okresům Rokycany a Plzeň-jih,“ uvedla Křížová. V kraji bylo loni zalesněno 2692 hektarů, meziročně o 600 hektarů méně a o 23 procent méně než v roce 2023, kdy šlo o nejvyšší hodnotu od roku 2000. „Převažovaly jehličnany s 1817 hektary, nejčastěji smrky , které jsou nejefektivnější díky rychlému růstu, ale nejvíce náchylné na klimatické změny,“ uvedla vedoucí. Z listnatých dřevin vedly duby a buky . Přestože je zřejmé snižování plochy jehličnatých dřevin ve prospěch listnatých, jde o pomalý proces, řekla. Přirozenou obnovou, tedy vytvářením nového lesa z náletu a opadu semen z mateřských stromů, prošlo v kraji 607 ha lesa, o sedm procent méně než předloni. Narostly škody způsobené zvěří - byly druhé nejvyšší po jihu Čech, a to 9,7 milionu Kč. Těžba dřeva bez kůry činila loni v kraji 2,2 milionu metrů krychlových, meziročně o 2,2 procenta méně a 13,2 procenta z celé ČR, což bylo druhé místo po jihu Čech, kde to bylo 15,7 procenta. Těžba nahodilá tvořila téměř pětinu, z 30 procent šlo o těžbu živelní a 47 procent zavinily hmyzí škůdci. „Od roku 2021 se výrazně snižuje, což ukazuje na zpomalení šíření kůrovce i díky příznivějšímu počasí,“ řekla Křížová. Region měl ale mezi kraji nejvyšší podíl hmyzové těžby z nahodilé těžby, a to 15,3 procenta, u živelní těžby byl poslední. Plzeň 22. června

Máte na zahradě starý nebo nemocný strom a chystáte se na něj vzít motorovou pilu? Ačkoliv se může zdát, že si na svém pozemku můžete dělat cokoliv, kácení bez rozmyslu a povolení by mohlo přijít velice draho.

Agresivní škumpa dokáže za pár let zničit celý trávník. Když navíc prorůstá od sousedů na váš pozemek, na rodinnou pohodu zapomeňte. Jak se na tyto invazivní rostliny dívá občanský zákoník a jaká máte práva? Zjistěte, kdy můžete vzít situaci do vlastních rukou, kořeny legálně zlikvidovat sami a kdo musí zaplatit škody.

Stálezelené keře dodávají zahradě soukromí i zeleň po celý rok. Pokud však hledáte druh, který si poradí se suchem, větrem i půdou chudou na živiny, stojí za pozornost hlošina Ebbingeova. Tento mimořádně odolný keř navíc překvapí voňavými květy připomínajícími konvalinky.

Máte pocit, že jsou túje na zahradě nezničitelnou zelenou stěnou, která přežije i nukleární zimu? Omyl. Stačí jeden zpackaný víkend s nůžkami v ruce nebo ignorování zimního sucha a místo luxusního soukromí vám zbyde prořídlé koště plné hnědých děr.

Výzkumný tým z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně zahájil výzkum zaměřený na reálné možnosti využití vybraných nepůvodních listnatých dřevin v lesním hospodářství. Cílem je zjistit, zda by některé druhy stromů a keřů mohly pomoci českým lesům lépe se přizpůsobit dopadům klimatické změny a zároveň přinést díky své produkci dříví reálný ekonomický užitek vlastníkům lesů.

Popínavá rostlina jménem podražec velkolistý patří mezi nejpůsobivější liány pro rychlé ozelenění zahrady. Díky obrovským listům dokáže během několika let proměnit obyčejný plot, pergolu nebo nevzhlednou zeď v atraktivní zelenou kulisu.

Přítomnost hraboše v zahradě může na první pohled vypadat nevinně. Ve skutečnosti ale může nadělat spoustu problémů. Živí se dřevinami, stonky, listy a cibulkami užitkových i okrasných rostlin, takže kvůli němu může vaše zahrada postupně chřadnout.

Pavlovnie plstnatá, známá také jako čínský císařský strom, patří mezi dřeviny, které dokážou proměnit dojem z celé zahrady. Zaujme neobvyklým vzhledem, bohatým kvetením i tím, jak rychle dokáže vyrůst do respektované velikosti. Právě rychlý růst a mohutnost jsou zároveň důvodem, proč se nehodí do malých předzahrádek nebo stísněných prostor, kde by brzy začala překážet.

Stromy do sucha jsou stále žádanější, protože horká léta a dlouhá období bez deště dávají zahradám zabrat. Naštěstí existují druhy, které si poradí i s minimem vláhy. Navíc potěší krásnou korunou, zajímavými plody nebo výrazným podzimním zbarvením.

Toužíte po pergole obsypané květy, která na jaře přitáhne každý pohled? Správně zvolené druhy vistárie dokážou vytvořit téměř metrové převisy květů, jiné zase vynikají intenzivní vůní. Rozdíly jsou větší, než se zdá, a špatná volba může ovlivnit vzhled zahrady na dlouhé roky.

Exotická dřevina s pohádkovými květy nemusí být jen výsadou botanických zahrad nebo jižních zemí. Žakaranda mimózolistá se dá poměrně snadno vypěstovat ze semen dostupných na internetu a při správné péči se promění v působivou přenosnou rostlinu.

Topol nebo vrba příliš blízko domu na jílovité půdě dokáže během několika suchých let poškodit základy i kanalizaci za stovky tisíc korun.

Těžba dřeva v loňském roce klesla o 6,1 procenta na 16,7 milionu metrů krychlových. Do celkového úbytku vytěženého dříví se promítlo zejména meziroční snížení nahodilé těžby, ke které se většinou přistupuje kvůli působení škodlivých činitelů, jako jsou hmyzí škůdci, houbové choroby, vítr či námraza. Poklesla také zalesněná plocha, a to téměř o 22 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Pionýrské dřeviny zvládají podmínky, ve kterých by většina stromů neuspěla. Pionýři totiž postupně mění prostředí tak, že se na místě může uchytit další „forma“ lesa, tzv. pozdně sukcesní druhy.

Hledáte okrasný keř, který kvete v době, kdy už většina zahrady odkvétá? Heptakodium jasmínovité neboli sedmisyn pochází z Číny, dobře snáší mráz a zaujme voňavými bílými květy, červeně zbarvenými kalichy i dekorativní kůrou v zimě.

Lesní porosty se v některých oblastech našeho státu již dostávají v důsledku letního sucha, teplot a dalších změn mimo své klimatické optimum. Očekávaná proměna biodiverzity může směřovat až ke vzniku nových společenstev. V lesním hospodářství mají největší význam rostoucí teploty v jarním a letním období, pokles letních srážek, zvýšená evapotranspirace, vznik půdního sucha, zvýšení frekvence a intenzity požárů aj. Současně se budou dále měnit i nároky na obhospodařovaní lesů, kde začínají hrát stále významnější roli uplatňování přírodních procesů a diverzifikace struktury porostů.

Škůdce bobkovišní dokáže během jediné sezóny výrazně poškodit živý plot i okrasné keře. Pokud na listech objevujete typické půlkruhové zářezy nebo rostliny bez zjevné příčiny chřadnou, je čas zpozornět. Za problémy často stojí lalokonosec, nenápadný brouk, který škodí nad zemí i pod ní.

Těžba dřeva v loňském roce klesla o 6,1 procenta na 16,7 milionu metrů krychlových. Na celkovém poklesu těžby dřeva se podílelo především meziroční snížení těžby nahodilé. Snížila se také plocha zalesněná, a to téměř o 22 procent. Vyplývá to z údajů, které 29. května zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Netradiční jehličnany už dávno nepatří jen do botanických zahrad. Pajehličník přeslenitý zaujme zvláštními jehlicemi, pomalým růstem i neuvěřitelnou dlouhověkostí. Přestože působí exoticky, při správném stanovišti zvládne bez větších problémů i pěstování na české zahradě.

Převislé stromy patří mezi nejoblíbenější okrasné dřeviny pro menší zahrady. Díky elegantním korunám, kompaktním rozměrům a bohatému kvetení dokážou vytvořit výraznou dominantu i na malém prostoru. Některé navíc potěší jedlými plody nebo nádherným podzimním zbarvením.

Hercynská směs, to je název pro přirozené společenství jedle bělokoré, buku lesního a smrku ztepilého. V současnosti je tento typ lesa vysoce ceněný. Je totiž mnohem odolnější než smrkové monokultury.Smíšené lesy jsou podle jednatele Diecézních lesů Hradec Králové Pavla Starého velice žádoucí. Spojení smrku s bukem lesu svědčí, a když se přidá jedle, je to ideální kombinace.Celý článek najdete zde....

Na zahradě se s oporami nesetkáte jen u popínavých rostlin. Potřebují je i vysoké trvalky, zelenina nebo čerstvě vysazené dřeviny. Správně zvolená opora pomáhá rostlinám lépe růst, držet tvar a často i zvyšuje kvalitu plodů. Poradíme, které druhy ji skutečně ocení a proč se bez ní někdy neobejdou.

Odborníci letos ošetří další část památné lipové aleje u Zdounek na Kroměřížsku. Stromy rostou podél silnice třetí třídy ve směru ke středisku Bunč v Chřibech a jsou staré přibližně 300 let. Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které se o silnice nižších tříd v regionu stará, získalo na ošetření stromořadí dotaci 249 000 korun od Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. ČTK to sdělil mediální zástupce ŘSZK Vojtěch Cekota.

Jediným systémovým nástrojem ochrany cenných stromů před vybranými druhy chorob a škůdců je v současné době stromová injektáž. Ta je novou technologií ošetření. Pomocí injektáže se do stromu vpraví účinná látka, kterou strom následně svými vodinvými pletivy transportuje do všech svých orgánů. Ošetřená rostlina je chráněná proti poškození hmyzem, houbami i dalšími chorobami. Injektáž se nově bude používat i v Prostějově. Informovala o tom mluvčí města Alena Vrtalová.