Důl Darkov

Otřes, který vpodvečer 11. března 2004 postihl důl Lazy na Karvinsku, zabil sedm horníků a je třetí nejhorší tragédií svého druhu po roce 1989. Při neštěstí, které se událo 700 metrů pod zemským povrchem, tehdy zemřelo pět Poláků a dva Češi. Z jedenáctičlenné skupiny se podařilo dostat na povrch jen čtveřici havířů, ostatní zahynuli pod troskami výztuh nebo v důsledku tlakové vlny, která se prohnala chodbami.

Tři roky po ukončení těžby uhlí na Dole Darkov zahájil státní podnik DIAMO zásyp devět set metrů hluboké vtažné jámy Pomocného závodu Darkov nedaleko rekreační oblasti Karvinské moře. Likvidace potrvá až do konce roku 2025.

Jáma ještě donedávna sloužila pro větrání propojeného Dolu ČSM. Likvidace jámy by měla být hotova na konci roku 2025 a přijde zhruba na 100…

Konec doby uhelné se blíží. Postupně se zasypávají všechny zavřené šachty. Teď přišla na řadu vtažná jáma bývalého dolu Darkov hluboká téměř 900 metrů.

Do zásypu jámy Pomocného závodu Darkov na okraji Karviné se pustil státní podnik Diamo. Na zaplnění jámy hluboké 894 metrů spotřebuje 38 tisíc kubíků zpevněné betonové směsi, 5,5 tisíce kubíků betonu a 130 kubíků štěrku. Jáma by měla být zasypána příští rok v létě.

Tři roky po ukončení těžby uhlí na Dole Darkov zahájil státní podnik DIAMO zásyp devět set metrů hluboké vtažné jámy Pomocného závodu Darkov nedaleko rekreační oblasti Karvinské moře. Likvidace potrvá až do konce roku 2025.

Autorka své literární prvotiny Hornické vdovy – Kamila Hladká – opět navštívila Ostravsko. Tentokrát nebyla jejím hlavním cílem obvyklá přátelská návštěva žen, reálných postav z knížky, ale autorské čtení ve Slezskoostravské galerii.

Bývalý důl ČSA na Karvinsku by mohl být památkou. Vyplývá to z jednání mezi památkáři a státním podnikem Diamo o tom, které objekty spjaté s těžbou černého uhlí v moravskoslezském regionu zůstanou i po ukončení těžby zachovány.

/VIDEO, FOTO/ Prezident Petr Pavel opět navštíví Ostravu. A to už příští týden. Dorazí na festival Colours of Ostrava, aby v rámci diskusního fóra Meltingpot vystoupil v pátek večer v multifunkční hale Gong.

Státní podnik DIAMO a britská společnost Gravitricity pokračují v přípravách na výstavbu prvního velkého gravitačního úložiště energie na světě v šachtě Dolu Darkov na Karvinsku. Projekt v minulém týdnu přijel do této lokality podpořit britský velvyslanec v Česku Matt Field. Zástupce firmy Gravitricity oznámil, že firma již podala žádost o dotaci z evropského inovačního fondu.

Státní podnik DIAMO společně s britským partnerem spolupracují na ověření možnosti vybudovat první velké gravitační úložiště energie na světě v jámě Dolu Darkov, kde skončila těžba uhlí před dvěma roky. Projekt přijel podpořit britský velvyslanec, který také sfáral do dolu.

Do podzemí Dolu Darkov v Karviné sfárali zástupci britské společnosti Gravitricity, aby si tam prohlédli možnosti realizace pilotního projektu výroby elektrické energie spouštěním velmi těžkého závaží důlní jámou. Přítomný byl také velvyslanec Velké Británie Matt Field.

Státní podnik DIAMO a britská společnost Gravitricity spolupracují na ověření možnosti vybudovat první velké gravitační úložiště energie na světě v jámě Dolu Darkov, kde skončila těžba uhlí před dvěma roky. Projekt přijel podpořit britský velvyslanec v ČR a sfáral do dolu. Zástupce firmy Gravitricity potvrdil, že už podala žádost o dotaci z evropského inovačního fondu.

Za účasti báňských záchranářů ve čtvrtek dopoledne na Karvinsku pracovníci těžební společnosti OKD a státního podniku Diamo v hloubce 1080 metrů z obou stran definitivně uzavřeli spojení dolů ČSM a Darkov. Existovalo 19 let. Informovaly o tom mluvčí Diama Jana Dronská a mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.

Těžební společnost OKD na konci dubna na Karvinsku po 19 letech trvale uzavře spojení dolů ČSM a Darkov v hloubce 1080 metrů. Spojení vytvořené v dubnu 2004 sloužilo například ke zlepšení větrání či k odtěžení uhlí.

Kamera TV Polar byla při tom, když prezident České republiky Petr Pavel sfáral na 10. podzemní patro Dolu Darkov v Karviné, kde si prošel prostory, které pracovníci společnosti DIAMO připravují k definitivnímu uzavření po dřívějším ukončení těžby.

Už císař František Josef I. rád cestoval po monarchii a lid jeho spanilé jízdy radostně oslavoval. Také první prezident Československa T. G. Masaryk brzy pochopil, že musí do terénu a tam hrát roli osvíceného monarchy, byť v republikánském rouše. A na moudrého panovníka, který provádí laskavou inventuru říše, si posléze hráli všichni čeští i českoslovenští prezidenti. Petr Pavel teď na Ostravsku dokazoval, že se tradici nebude vzpírat.

Prezident si přijel vyslechnout stesky horníků. Ti by své problémy však raději řekli premiérovi, který podle nich má na budoucnost regionu i lidí v něm větší vliv.

Prezident Petr Pavel (61) zahájil v Dole Darkov v Karviné druhý den své návštěvy Moravskoslezského kraje. Sfáral do desátého patra šachty 900 metrů pod povrch. Podle ČTK je Pavel prvním prezidentem po třiceti letech, který sfáral do některého z dolů v Ostravsko-karvinském revíru. Prezident strávil v dole zhruba dvě hodiny.

Prezident Petr Pavel zahájil na Dole Darkov v Karviné druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje. Sfáral do desátého patra šachty 900 metrů pod povrch. Mluvčí Diama Jana Dronská řekla, že Pavel ...

Druhý den návštěvy prezidenta Petra Pavla v MSK začal fáráním do podzemí Dolu Darkov. Prohlédl si důlní prostory, které se po ukončení těžby uhlí postupně připravují k definitivnímu uzavření. V závěru se setkal s pracovníky společnosti Diamo.

Prezident Petr Pavel ve středu sfáral do Dolu Darkov na Karvinsku, který provozuje státní podnik Diamo. Prezident druhý den pokračuje v návštěvě Moravskoslezského kraje.

Prezident Petr Pavel zahájil na Dole Darkov v Karviné druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje. Sfáral do desátého patra šachty 900 metrů pod povrch. Mluvčí Diama Jana Dronská řekla, že Pavel je po více než 30 letech prvním prezidentem, který fárá do některého z dolů v Ostravsko-karvinském revíru. Naposledy fáral v lednu 1990 Václav Havel na Dole Paskov.

Prezident Petr Pavel dnes ukončil dvoudenní návštěvu Moravskoslezského kraje, čímž završil své cesty do tzv. strukturálně postižených krajů, za které jsou označovány Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský. Řešení jejich problémů bude podle prezidenta vyžadovat mnohem více individuální a decentralizovaný přístup. Na severní Moravě a ve Slezsku upozorňoval podobně jako dříve v Karlovarském kraji na odliv mladých lidí z regionu. O výsledcích cest chce mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Státní podnik DIAMO podepsal Memorandum o porozumění se skotskou společností Gravitricity, která se zabývá skladováním energie. Společnost vyvinula technologii podzemního skladování energie, která využívá sílu gravitace a mohla by hrát významnou roli při přechodu Evropy na obnovitelné zdroje. Cílem memoranda je zahájit spolupráci na ověření proveditelnosti projektu a případně také přípravě prvního velkého gravitačního úložiště energie v Dole Darkov na Karvinsku, kde skončila těžba uhlí před dvěma roky. Na projektu bude spolupracovat také VŠB - Technická univerzita Ostrava.

V Česku se chystá pilotní projekt, který pomocí síly gravitace umožní skladovat elektřinu. Jedná se o systém, který vyvinula skotská společnost Gravitricity a na vybudování bude spolupracovat se státním podnikem DIAMO a také s Vysokou školou báňskou-Technickou univerzitou Ostrava. Dílčím pozitivním aspektem je podle šéfa společnosti DIAMO Ludvíka Kašpara také to, že pomůže zabránit likvidaci českých dolů.

Na Britském velvyslanectví v Praze podepsal v těchto dnech státní podnik DIAMO Memorandum o porozumění se skotskou společností Gravitricity Ltd zabývající se akumulací energie. Společnost Gravitricity vyvinula technologii podzemního skladování energie, která využívá sílu gravitace a mohla by hrát významnou roli při přechodu Evropy na obnovitelné zdroje.

Státní podnik Diamo podepsal se skotským start-upem Gravitricity memorandum o spolupráci na projektu zabývajícím se podzemním skladováním energie pomocí gravitace. Pokud se ověří proveditelnost projektu, mohlo by vzniknout velké gravitační úložiště energie v Dole Darkov na Karvinsku, kde před dvěma lety skončila těžba uhlí. Společnost Diamo to uvedla ve středeční tiskové zprávě.

Obnovitelné zdroje jsou nestálé, a tak je potřeba jejich výkon ukládat. Ostravsko-karvinské doly v tom mohou pomoci. Skotský startup je totiž chce využít k vybudování obří baterie na principu klasického závaží.

Areál Eden Silesia vznikne blíže centru Karviné, než se původně plánovalo. Komplex, který má být jedním z nejdůležitějších projektů v Moravskoslezském kraji financovaných z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci, bude proti původním plánům i levnější a změní se také jeho podoba. Vybudování areálu, který bude fungovat jako vzdělávací a vědeckovýzkumný park i turistická atrakce a je inspirovaný anglickým Eden Projectem, má stát asi 2,5 miliardy korun. Původní odhady hovořily o třech miliardách, uvedla Slezská univerzita (SU).

Slezská univerzita představila novinářům oficiální podobu vzdělávacího a vědecko-výzkumného parku Eden Silesia. Oproti původním představám získala hlavní budova nový design a celý park se ze strategických důvodů posunul blíže městu Karviná.

Státní podnik DIAMO, který provádí především zahlazování následků hornické činnosti, získal pro letošní rok ze státního rozpočtu dotaci 4,1 miliardu korun. Pro příští rok nejsou ještě dotace udělené. Na začátku roku DIAMO zfúzovalo s dalším státním podnikem – Palivovým kombinátem Ústí, který přešel do jeho struktury.

Nejdříve za 6 let by se znovu mohlo těžit uhlí na uzavřených dolech na Karvinsku. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovali odborníci kvůli energetické krizi. Stejnou dobu ale bude trvat přechod tepelných elektráren od uhlí na plyn a tak by Moravskoslezskému kraji otevření šachet příliš nepomohlo.

V karvinských dolech ČSA a Darkov by bylo možné obnovit těžbu černého uhlí. Bylo by to ale technicky náročné, příprava by trvala šest let a stála by zhruba deset miliard korun. Těžit by se pak dalo 14 let. Vyplývá to ze studie, kterou zpracoval státní podnik Diamo, sdělila jeho mluvčí Jana Dronská.

Pracovníci odštěpného závodu Darkov státního podniku Diamo za necelý rok od převzetí utlumovaných dolů Darkov a ČSA na Karvinsku uzavřeli hrázemi asi 60 procent chodeb v jejich důlních polích.

Pracovníci odštěpného závodu Darkov státního podniku Diamo za necelý rok od převzetí utlumovaných dolů Darkov a ČSA na Karvinsku uzavřeli hrázemi asi 60 procent chodeb v jejich důlních polích. Kromě stavění hrází zajišťují větrání dolů, čerpání důlních vod, prohlídky a údržby jam a těžních zařízení a také degazaci, tedy řízené odčerpávání metanu. ČTK to řekla mluvčí Diama Jana Dronská.

Při těžbě nerostných surovin a nakládání s výbušninami se v České republice v loňském roce podle dat Českého báňského úřadu poprvé v historii nestal žádný smrtelný úraz. Řekl to mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek. Podle něj výsledek nemusí souviset s útlumem těžby v ČR.

Těžební společnost OKD odmítá zpochybňování smluv, kvůli nimž státní podnik Diamo, který od OKD přebírá uzavírané doly, připravuje podání trestního oznámení. Na podezřelé smlouvy za stovky milionů korun upozornila Česká televize (ČT).

Audit v těžební firmě OKD ukázal podezřelé smlouvy za stovky milionů korun. Uvedla to na svém webu Česká televize (ČT). OKD řídí od roku 2018, kdy byly zmíněné smlouvy uzavřeny, státní podnik Prisko spadající pod ministerstvo financí.

Čtyři ze zmíněných smluv jsou podle auditu vysoce rizikové.

Těžba uhlí na Karvinsku bude pokračovat zřejmě déle, než se čekalo. Po návštěvě Dolu Darkov, který je od února v útlumu, to řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Nechtěl spekulovat, kdy na to dojde.

Ke konci února byla ukončena těžba na dvou šachtách na Karvinsku. Symbolické poslední vozíky s černým uhlím byly vyvezeny z Dolu Darkov a Dolu ČSA. Ty jsou nyní umístěny v centru Stonavy. Život v podzemí obou šachet ale tímto neskončil.

V parku PZKO ve Stonavě přibyly vozíky s uhlím z Dolů Darkov a ČSA. Při pohledu na ně mnozí havíři uroní slzu. Vybaví se jim vzpomínky na roky strávené v těžkým podmínkách pod zemí při dobývání „černého zlata“, ale taky na kamarády a společné radostné chvíle, které spolu zažili.

Náklady státního podniku Diamo spojené s útlumem těžby černého uhlí společností OKD mají do konce roku 2024 činit devět miliard korun. Peníze vydá stát ze státního rozpočtu. Vyplývá to z informace o stavu útlumu hlubinného dobývání černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru, kterou v úterý dostane vláda. Částku tvoří mimo jiné náklady vynaložené v souvislosti s propouštěním nepotřebných zaměstnanců nebo náklady na zahlazování následků hornické činnosti.

Na konci února byla ukončena těžba na další ze šachet na Karvinsku. Po Dole Darkov vyjel poslední symbolický vozík také na Dole ČSA. Činný tak zůstává už jen Důl ČSM.

Těžba černého uhlí si během své dlouholeté historie vyžádala spoustu lidských životů. Velmi často zde zabíjel metan. Naposledy na Dole ČSM. V prosinci roku 2018 tady přišlo o život třináct horníků.

Poslední vozík s uhlím, který na konci února vyjel z podzemí Dolu Darkov, symbolicky ukončil těžbu v této lokalitě. Obec Stonava, pod kterou leží hlavní část 26 km2 důlního pole, tím přijde o kompenzace v řádu desítek milionů korun ročně.

Poslední důlní vozík naplněný uhlím vyjel na povrch dolu ČSA v sobotu krátce.po deváté hodině. Stejně jako na Dole Darkov, i tady byl této události přítomen jen úzký okruh lidí, kteří s OKD spojili svůj profesní život. Kvůli epidemické situaci a přijatým opatřením se této akce nemohli účastnit pozvaní hosté nebo bývalí zaměstnanci.

/REPORTÁŽ DENÍKU, FOTOGALERIE/ Devětatřicet hodin před předáním Dolu ČSA společností OKD pod státní podnik DIAMO se zastavují oba zbývající dobývací komplexy. Šachta končí čtyři dny po sousedním Dolu Darkov. Čeští a polští horníci na „Armádě“ fedrují doslova do poslední chvíle.

Těžbu na další šachtě na Karvinsku, tentokrát Dolu ČSA, ukončila v sobotu dopoledne vyvezením symbolického posledního vozíku společnost OKD. Od března tak bude provozovat už jen Důl ČSM, kde by měla těžit černé uhlí zřejmě až do konce roku 2022.

Horníci v sobotu vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu ČSA. Společnost OKD ukončí v dole provoz, protože se tam těžba ekonomicky nevyplácela. Ze stejného důvodu končí tento týden v OKD těžba i v Dole Darkov, kde horníci poslední vozík vyvezli v úterý.

Tento týden byla ukončena důlní činnost na dvou dolech. Poslední vozík vyjel v úterý z Dolu Darkov a v sobotu pak vyvezl poslední uhlí i vozík i na Dole ČSA. Na Darkov se podíváme prostřednictvím další reportáže.

Horníci dnes ráno vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu ČSA. Provoz v něm končí stejně jako v dalším karvinském Dole Darkov, kde horníci poslední vozík vyvezli už v úterý. ČTK to sdělila mluvčí OKD Naďa Chattová. Důvodem postupného uzavírání dolů je skutečnost, že se v nich těžba ekonomicky již nevyplácela.

Těžba ve zbylých dolech černouhelné společnosti OKD, které po tomto týdnu zůstanou v provozu, letos určitě neskončí. Nejbližší termín je konec příštího roku.

Těžba ve zbylých dolech černouhelné společnosti OKD, které po tomto týdnu zůstanou v provozu, určitě neskončí v letošním roce. Nejbližší termín je podle něj konec příštího roku. Na páteční tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Půjde podle něj o ekonomické a politické rozhodnutí.