Edi Rama

Když se v lednu na albánském ostrově Sazan objevila Ivanka Trump s týmem architektů, málokdo tušil, že o pár měsíců později budou tisíce lidí mávat nafukovacími plameňáky před úřadem premiéra. Jenže právě plameňáci – spolu s desítkami dalších ohrožených druhů – jsou symbolem toho, co je v sázce. A Albánci to najednou vidí velmi jasně. Článek Albánci povstali proti Trumpovým: Luxusní resort za miliardy vyvolal bouři se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Když americký miliardář Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa, představil plány na luxusní letovisko v Albánii, sliboval ráj pro globální elitu. Azurové vody Jaderského moře, nedotčená příroda ostrova Sazan a investice za 1,4 miliardy eur. Jenže pod hladinou průzračných vln leží něco, co brožury pro investory nezmiňují: tuny nevybuchlé munice. Článek Luxusní albánský projekt Trumpova zetě narazil na dědictví války: miny pod hladinou se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Edi Rama říká nahlas to, co si část evropských politiků myslí neveřejně: Evropa by měla s Ruskem komunikovat. „Udělali jsme chybu, když jsme přerušili všechny kanály,“ prohlásil albánský premiér na ekonomickém fóru v řeckých Delfách. Výrok je o to výraznější, že přichází od lídra země, která je na ruském seznamu „nepřátelských států“ a s Moskvou udržuje jen omezené diplomatické vztahy. Článek Albánský premiér Rama: Evropa dělá chybu, když nehovoří s Ruskem se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Na mapě Evropy se možná objeví nový muslimský mikrostát. Albánský premiér Edi Rama v minulosti oznámil plán vytvořit v Tiraně Suverénní stát bektášíjského bratrstva, který by měl rozlohu jen asi deset hektarů, tedy zhruba čtvrtinu Vatikánu. Enkláva bude mít podle posledních informací vlastní správu, pasy i symboly státnosti a bude sloužit jako duchovní centrum této komunity. Má sloužit na podporu náboženské tolerance. O nových podrobnostech záměru informoval tento týden server Polsat News.

Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun.

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se ve čtvrtek zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump. Původně byl tento koncept určen pro Pásmo Gazy, stala se z něj ale širší záležitost.

Protivládní protesty v Tiraně vyústily v násilné střety mezi policií a tisíci demonstranty. Ti chtějí, aby skončil premiér Edi Rama. Napětí v zemi eskaluje kvůli korupčnímu obvinění vicepremiérky.

Co ještě donedávna působilo jako sci-fi scénář, se postupně stává realitou. V Albánii je umělá inteligence v pozici ministryně. A Češi v prvním průzkumu na podobné téma odpověděli, že pětině z nich by nevadil AI premiér.

Albánie chtěla světu ukázat, že to s bojem proti korupci myslí vážně. Vytvořila proto něco, co žádná jiná země: vládního „ministra“ z umělé inteligence. Digitální avatar jménem Diella - albánsky Slunce - měl přinést světlo do temných koutů státní správy z pozice ministryně pro veřejné zakázky. Jenže díky ironii osudu se právě instituce, která Diellu vyvinula, sama ocitla v podezření z korupce.

Donald Trump oznámil vznik Mírové rady s velkou pompou. Měla být klíčem k poválečné správě Gazy, symbolem nové éry globální diplomacie. Evropští lídři nejprve tleskali, pak si přečetli podmínky – a najednou všichni couvají. Článek Trump nabízí mír, Evropa váhá. Proč se starý kontinent bojí nové Rady míru? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Brusel připravuje plány, které by mohly zásadně změnit pravidla hry pro budoucí členy Evropské unie. Kandidátské země by mohly vstoupit do klubu bez plných hlasovacích práv – přinejmenším dočasně. Zatímco někteří to vítají jako pragmatické řešení, jiní v tom vidí vytváření členství druhé kategorie. Je lepší být u stolu bez hlasu, nebo čekat venku na plná práva? Článek Evropa na rozcestí: Kdo chce být u stolu, a kdo u kormidla? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla vydražit 270 darů, které jí za poslední tři roky při různých setkáních předali zahraniční politici, především prezidenti a šéfové vlád. Přesný termín aukce není zatím znám, ale odhaduje se, že celková hodnota předmětů činí kolem 800 tisíc eur (19,5 mil. Kč).

V albánském parlamentu ve čtvrtek vypukla potyčka mezi opozičními poslanci a ostrahou, přičemž zákonodárci zapálili světlici, hodili lahev s vodou na předsedu parlamentu a obsadili místa vyhrazená pro ministry. Napsala to agentura Reuters, podle níž tak gradovalo týdny trvající napětí kvůli obviněním vicepremiérky Belindy Ballukuové a dalších činitelů z korupce. Některá média zveřejnila video zachycující šarvátku.

Bouřlivé zasedání parlamentu zažila Albánie. Během hlasování o ombudsmanovi vzduchem letěla i lahev s vodou.

Podívejte se na nejznámější geografické omyly amerického prezidenta.

Světově první ministryně vytvořená umělou inteligencí Diella bude v Albánii zodpovědná za veškeré veřejné zakázky. Současná vláda si od stroje slibuje vymýcení korupce. Podle premiéra tím rovněž může zemi pomoci na cestě do Evropské unie.

Albánie jmenuje Diellu, prvního virtuálního ministra založeného na umělé inteligenci, který má bojovat proti korupci při zadávání veřejných zakázek.

Albánie pod vedením premiéra Ediho Ramy míří k ambicióznímu cíli stát se do roku 2030 první bezhotovostní společností na světě. Tento plán má pomoct s bojem proti obrovské šedé ekonomice, ale zároveň čelí nedůvěře obyvatel a technologickým překážkám. Může malá balkánská země ukázat cestu digitální budoucnosti, nebo je to jen utopická vize?

Albánský premiér Edi Rama se nejspíše počtvrté stane premiérem. Po sečtení 94 procent okrsků to naznačují výsledky z nedělních parlamentních voleb, v nichž jeho Socialistická strana (PS) zatím získala 52 procent hlasů, zatímco opoziční Demokratická strana (PD) 34 procent. Napsala to agentura Reuters.

Albánský premiér Edi Rama zřejmě směřuje k volebnímu vítězství. Po sečtení zhruba čtyřiceti procent okrsků má jeho Socialistická strana 53 procent hlasů odevzdaných v nedělních parlamentních volbách, píší odpoledne místní média. Sčítání hlasů, z nichž mnohé jsou ze zahraničí, by mohlo trvat zhruba dva dny. Demokratická strana exprezidenta Saliho Berishi a její spojenci dostali podle průběžných výsledků 34 procent hlasů.

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

„Jeden rok bude naprosto nedostupný pro všechny. V Albánii nebude žádný TikTok,“ řekl albánský premiér Edi Rama. TikTok chce s albánskou vládou jednat.

Albánský premiér Edi Rama v úterý uvedl, že Tirana odmítla řadu žádostí ze zemí Evropské unie na umístění migrantů na albánském území. Jedinou výjimku učinila v případě Itálie, vůči níž cítí historický dluh. Ve středu by do Albánie měla připlout loď italského námořnictva, která veze první skupinu šestnácti migrantů.

Protesty v Tiraně, které svolala opoziční Demokratická strana, si vyžádaly nejméně deset zraněných policistů. Demonstranti útočící na vládní budovy požadovali odstoupení socialistického premiéra Edi Ramy. Pořádkové síly je rozháněly granáty se slzným plynem.

Bude menší než Vatikán, ale bude vydávat vlastní pas, mít svého duchovního vůdce i zpravodajskou službu. Nebude ale disponovat armádou ani soudy. Albánský premiér Edi Rama oznámil, že by v hlavním městě Tirana měl vzniknout muslimský stát s názvem Suverénní stát řádu Bektaši. Pokud záměr schválí albánský parlament, půjde o první islámskou teokracii v Evropě. Řád, jehož kořeny sahají hluboko do středověku, má být mnohem méně konzervativní než teokratická zřízení na Blízkém východě. Představitel budoucího státu uvedl, že řád chce pomoci bojovat proti islámskému extremismu a posílit globální snahu o mezikulturní dialog a mír.

Obytná čtvrť na východě albánského hlavního města Tirana se zřejmě na mapách objeví jako nový nejmenší stát světa. Má jít o muslimskou obdobu Vatikánu, papežské enklávy uprostřed Říma, spravovat by jej měl súfijský řád Bektášíja, který se vymezuje proti radikálnímu islámu. Plán na vznik nového mikrostátečku už podpořil albánský premiér Edi Rama, podle něhož by mělo jít o symbol tolerance.

Jen několik dní před eurovolbami navštívila italská premiérka Giorgia Meloniová budoucí imigrační centra v Albánii. Řím je tam staví, aby ilegální migranty zachycené na moři převezl mimo své území, dokud neproběhne azylové řízení. Podle kritiků je plán k běžencům nespravedlivý, protože legalizaci jejich pobytu v EU neúměrně prodlouží. Italská vláda oponuje, že celá procedura bude naopak rychlejší a přehlednější.

Albánský premiér Edi Rama během středečního zasedání Rady bezpečnosti OSN zpražil ruského velvyslance Vasilije Něbenzju. Ten si stěžoval na to, že ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj má mluvit dříve, než zástupci 15 členů Rady. „Na to existuje řešení,“ odvětil Rama jako zástupce přesedající země. „Pokud budete souhlasit, zastavíte válku a prezident Zelenskyj se neujme slova,“ dodal.

Albánský premiér Edi Rama čas od času rozvíří vody vysoké politiky nějakou anekdotou. Naposledy si vzal na paškál Rusko s jeho několika časovými zónami, jeho prezidenta a smrt bývalého vůdce žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina.

Podle italské premiérky šlo o věc cti.

Lídři Srbska, Albánie a Severní Makedonie vyzvali Evropskou unii, aby balkánským zemím pomohla s nákupem nedostatkových zdrojů energie. Učinili tak minulý týden na setkání iniciativy Otevřený Balkán, jejímž cílem je posílit regionální spolupráci a odstranit vzájemné překážky pro pohyb zboží a osob.

Tisíce Albánců demonstrovaly proti překotnému růstu cen, který vláda přičítá válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura AP. V uplynulém týdnu pohonné hmoty v balkánské zemi podražily až o 50 procent.

Albánská vláda požádala mezinárodní společenství o pomoc po úterním zemětřesení. To si podle posledních oficiálních údajů vyžádalo 51 mrtvých a na 2000 zraněných. Asi 4000 lidí se ocitly bez domova. Vláda současně oznámila, že záchranné práce skončily, protože není pravděpodobné, že by se podařilo vyprostit z trosek někoho živého.

Albánii zasáhlo v úterý ráno zemětřesení o síle 6,4 stupně, vyžádalo si 49 mrtvých.

Úterní otřesy v oblasti města Drače byly nejsilnější od roku 1926. Zemětřesení v Albánii už má 49 obětí a záchranáři stále pátrají po nezvěstných.

Počet zahynulých vpodvečer aktualizovalo ministerstvo obrany po vyproštění těl čtyř členů devítičlenné rodiny z trosek domu ve městě Drač.

Týden po udělení Nobelovy ceny za literaturu Peteru Handkemu Švédská akademie zveřejnila článek, v němž své rozhodnutí obhajuje.

Albánii o víkendu zasáhlo zemětřesení o síle téměř šesti stupňů Richterovy škály. Podle agentury Reuters se jednalo o nejsilnější otřesy v oblasti za posledních 30 let. Ačkoliv obyvatelé balkánské země se obávají dalších otřesů, vláda se snaží situaci uklidnit. V zemi se rozšířila i falešná zpráva o nebezpečí dalšího zemětřesení.