Esej

Nad novými českými překlady kultovních knih americké sci-fi spisovatelky. Jaký komentář k dnešku mají romány Levá ruka temnoty a Nespoutaní?

Je tady první díl seriálu Ondřeje Trhoně o počítačových hrách překračujících společenská tabu.

Druhou světovou válku máme pevně spojenou s obrazem vítězství Spojenců včetně Británie nad nacistickým Německem a militaristickým Japonskem. Skutečnost je ale o dost složitější a pro Brity temnější.

V Československu se nesly Vánoce roku 1938 v hodně pochmurné atmosféře. Od Mnichova uběhlo jen čtvrt roku a atmosféra v zemi se zcela změnila. Na Boží hod potom zemřel Karel Čapek.

V úvodním textu série věnované „anatomii sociálního státu“ se podíváme na to, jak se vyvíjela evropská tradice sociální péče od vrcholného středověku do osvícenství.

V čem spočívá herní afektivní teorie Kandanky Aubrey Anable: Přečtěte si esej herního teoretika Ondřeje Trhoně.

Co mi pověděl aztécký temazcal v poušti nedaleko zaniklého Teotihuacánu a jeho pyramid? Jak se stalo, že se mi v Ciudad de México zjevila reklama na Gambrinus, a kde se vzala ta krev na mém zápěstí?

Až příliš dlouho se politika centristické levice motala v kruhu – opatrná, unavená, beze snu. Zohran Mamdani přináší novou naději, že se levicová politika dá dělat i jinak.

Architekt Daniel Libeskind a developer Luděk Sekyra představují Sekyra Flowers, odvážné věže a nové náměstí v přažském Rohan City. Architektura však není jen o stavění, ale o hodnotách, píše ve...

Podcastová série Kellner se soustředila především na osobnost někdejšího nejbohatšího Čecha. Jaké ale byly doba a historické okolnosti, které raketový vzestup miliardáře umožnily?

Loňské Kafkovo výročí bylo příležitostí, jak nahlédnout na slavného literáta jinak. Podařilo se to v nových filmech a sériích?

Chybami se člověk učí. Aspoň se to říká. Jenže v Česku se selhání neodpouští – a právě proto mladí podnikatelé i experti volají po změně. Pokud se budeme neúspěchu dál bát, nikdy z nás nebude země inovací, tvrdí. A chtějí, abychom se konečně naučili „failovat“. „Až díky neúspěchu se nejvíc naučíte. Je ale potřeba ho neodsuzovat,“ říkají.

Aktuální zpracování Supermana v podání režiséra Jamese Gunna působí jako audiovizuální soundtrack roztěkané a impulzivní současnosti.

Nová série o zásadních knihách herní historie je tady. V prvním díle připomíná Ondřej Trhoň Hry impéria. Proč byla tak vlivná?

Minulý týden se veřejný prostor nezaměstnal ničím povrchnějším než reklamou na rifle. Případ Sydney Sweeney a American Eagle zároveň ukazuje, jak hluboké a spletité kořeny mohou banální jevy mít. A že banální může být i znepokojivé.

V polovině června zemřel historik Jan Tesař. V životní praxi neústupný stejně jako ve svém díle, které se přesto paradoxně stává předmětem dezinterpretace

Současná audiovize přináší paradoxní fenomén: mentálně nestabilní detektivy. Proč a jakou roli v tom hrají důkazní plochy?

Kdyby mi někdo v 90. letech při sledování Merlose Place a Beverly Hills řekl, že Hollywood nejsou jen nablýskaná sídla s bazény a drahá auta, nevěřil bych. Jenže v reálu je opak pravdou.

Co mají společného Sherlock Holmes a Batman? Oba používali nástěnky či monitory pro svá vyšetřování. Přečtěte si nový esej na webu ČT art.

Vlivný filozof a autor řady bestsellerů Yuval Noah Harari sepsal pro list The Financial Times esej o problémech, které současný americký prezident může přinést světu. „Jediné překvapivé na Trumpově politice je, že ještě stále někoho dokáže překvapovat,“ začíná svou esej Harari. Podle něj je přitom svět, který si vysnil nejmocnější muž světa docela prostý a fungoval tu tisíce let – silnější má prostě pravdu a právo činit cokoli.

Dánské vydavatelství Posh Isolation, které dostalo Kodaň na mapu náročné elektroniky, ohlásilo konec činnosti. Čím si získalo své renomé?

Ve filmu Nosferatu se objevuje postava blázna čmárajícího po zdech. Jaké otázky to může vzbuzovat?

Streamovací služby se tváří, že po éře ilegálního stahování zachránily hudební průmysl. Ve skutečnosti ale hudbu zapletly do dalších problematických vztahů, které degradují její význam. Třeba je řešením návrat k fyzickým nosičům.

Vychází další díl ze série Sny o utopii, tentokrát se zaměřuje na feministické vize budoucnosti.

Filmy Brutalista a Megalopolis mají jedno společné: hlavní postavou je architekt. Co jejich stavby říkají o našem světě?

V digitálním věku se pravda stává vzácnou komoditou. Jak rozlišit realitu od falešného obsahu? Tato esej zkoumá budoucnost důvěry a vliv AI na mezilidské vztahy.

Jak by vypadal svět bez peněz? A je opravdu nemožný? Vychází další esej ze série Sny o utopii.

V čem se liší snímek Nosferatu režiséra Roberta Eggerse od svého předobrazu z roku 1922?

Jak slovy dělat věci se jmenuje cyklus přednášek britského filozofa J. L. Austina z roku 1955. Knižně vyšly v šedesátých letech. Vliv měly nemalý, nejen ve filozofii. Autor ukazuje, že slovy jen nepopisujeme ani neinformujeme; slovy lze vytvářet nové skutečnosti. Třeba někoho pokřtít nebo oddat. Proti tomu lze máloco namítat. Ovšem občas má člověk z humanitních věd dojem, jako by si jejich zástupci mysleli, že to platí obecně. Slova realitu vytvářejí a mluvení je samo o sobě cenné. Asi se není…

Proč si Čech radši koupí předraženou garsonku, zatímco Američan nalije peníze do podnikání, zkrachuje – a nalije peníze do dalšího podnikání? Kulturní rozdíly v přístupu k riziku ovlivňují podnikání, investice i životní volby. Historie, tradice i geografické vlivy hrají překvapivě velkou roli.

Lidé, a především studenti, využívají umělou inteligenci (AI) a chatboty v každodenním životě jako pomocníky při školních úkolech a esejích. Podle výzkumu Institutu pro politiku vysokoškolského vzdělávání tak činí více než polovina studentů, 5 % dokonce používá AI k podvádění. Mnozí jsou při tom odhaleni, ale někteří neprávem, píše web The Guardian.

Zasluhuje vrah trest? K cílům kinematografie nepatří jen zabavit diváka a provětrat jeho emoce. Nezřídka se filmy snaží nadnášet závažné otázky a komentovat různé nejen společenské jevy. Často tuto funkci plní i zdánlivě prostoduché horory.

Co trápí současnou českou audiovizuální scénu? Série nedávných diskuzí odhalila závažné problémy. Přečtěte si esej na webu ČT art.

Řadu lidí ani nenapadne zajít ve volném čase do galerie. Proč? Následující esej se ptá, jaké výtvarné umění se lidem nejvíc líbí.

Přečtěte si další díl esejistického cyklu Ondřeje Trhoně na webu ČT art o zvířatech v počítačových hrách.

Esej o tom, že metal je stále živý a prorůstá i dalšími žánry. Příklady nabízí také aktuální česká scéna.

Přečtěte si další díl esejistického cyklu Ondřeje Trhoně na webu ČT art o zvířatech v počítačových hrách.

Přečtěte si esej Ondřeje Trhoně o zvířatech v počítačových hrách.

Esej o tom, jak se letní festivaly vyrovnávají s měnící se klimatickou situací. Aktuálním příkladem je Pohoda.

Přečtěte si esej Ondřeje Trhoně o zvířatech v počítačových hrách.

Nejmladší dcera kanadské držitelky Nobelovy ceny za literaturu Alice Munroová v neděli prostřednictvím eseje zveřejnila, že ji jako dítě sexuálně zneužíval její otčím Gerald Fremlin a její matka, ač se to mnoha letech dozvěděla, stejně s ním zůstala až do jeho smrti v roce 2013.

Nedávno server irozhlas.cz představil prý historicky první systematický pokus o popis toho, jak zdejší společnost podléhá dezinformacím a konspiracím – výzkumný projekt Společnost nedůvěry, připravený ve spolupráci s institutem SYRI, propojujícím Masarykovu i Karlovu univerzitu a Akademii věd.

Ve svém knižním kém rozhovoru Angažovaný pozorovatel (česky 2003) hovoří francouzský klasik politické sociologie Raymond Aron o tom, jak se myšlení druhých snažil vždy spíše racionalizovat a vyhýbat se sociologizaci či psychoanalýze (které podle něj „nejsou žádná hra“). I u svého ideového protivníka Jeana-Paula Sartra prý odmítal vysvětlovat jeho tvrzení vlivem sociálního prostředí či hlubšími psychologickými motivacemi.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Abychom věděli, zda má smysl vybírat více na daních, je třeba se podívat na to, kdo peníze ze společných rozpočtů bere. Nepřijde vám občas, že stát vyhazuje peníze z oken?

Sociální sítě v posledních dvou dekádách významným způsobem ovlivnily, jak komunikujeme, randíme, hledáme si kamarády, volíme politickou reprezentaci nebo nakupujeme oblečení. Pod jejich vlivem nutně musejí žít i ti, kdo se jejich používání straní; jsou tak všudypřítomné, že jim nelze uniknout. Těch, kteří na sítích nejsou, nicméně moc není.

Shrbených důchodců zdržujících při placení v obchodě je mi líto, život plný neustálého zapomínání je těžký. Zodpovědnost za sebe máme jasně danou od 18 let, kdy ale zestárneme natolik, že bychom ji už opět v rámci vlastní ochrany mít neměli?

Odemykáme text Martina Věcheta, který letošní ročník legendárního hudebního festivalu věnoval Daně Němcové a Petrušce Šustrové. „My jsme se přátelili se spoustou lidí, kteří k nám chodili a postupně zaplňovali v tom velkém prostoru to, co bylo pro nás příhodné a fajn a co bylo dobré a přínosné i pro ně. Takže nebylo žádné novum, když po tom, jak bylo v devětašedesátém roce všude dusno a ucpáno, tak u nás zůstalo otevřeno.“ Takhle o svém bytě v pražské ulici Ječná číslo 7, ze kterého se v době hluboké totality stal únik od znormalizovaných názorů a znormalizovaných lidí, mluvila sama Dana Němcová. Statečná a jemná…

Volby jsou důležitým momentem v demokracii, kdy si občané mohou vybrat své zástupce a ovlivnit budoucnost země. Jak se rozhodujeme, komu dáme svůj hlas? Zamysleme se nad rolí sociálních sítí, smyslů a osobního kontaktu v politickém rozhodování.

Odborná porota Ceny Toma Stopparda zveřejnila jména pětice finalistů letošního ročníku, který pořádá Knihovna Václava Havla. Mezi finalisty soutěže o nejlepší původní esej je Marie Iljašenko, Petr Placák, Magdaléna Platzová, Radim Seltenreich a Marek Orko Vácha. Tříčlenná odborná porota uděluje cenu za knižně nevydanou esej v českém jazyce, která přispívá k pochopení stavu současné společnosti, civilizace, lidských práv, literárních a uměleckých děl nebo moderní historie a procesů, které…

Jsou Češi lenoši? Anebo roboti závislí na docházení do zaměstnání? Přežijí v současné Bohemii ještě nějací bohémové? A jak s tím zahýbe konsolidační balíček vlády?

Stačí si několikrát hlasitě přeříkat Havlovu maximu o tom, že „pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“, abychom pocítili, z jak vzdálené a jiné doby tento výrok pochází. Zajisté je láska nějakým způsobem v hloubce silnější a odolnější než nenávist a v posledku vždycky nějak pomalu přeroste všechny trosky vyprodukované nevolí jako mech či travnatý pokryv, ale je rovněž jasné, že jde o proces pomalý, asi tak ve stylu alpinského vrásnění.

Autorka Týdeníku Echo, filozofka Tereza Matějčková byla nominována na Novinářskou cenu za text Nevyžádané rady klimatickému aktivistovi.

Zdravá žena, navíc matka dospívajícího syna, spáchá sebevraždu, zatímco těžce nemocné dítě se rve o právo na život. Jak to, že lidé, jimž – jak se zdá – nic podstatného nechybí, si svého života mnohdy neváží, zatímco ti s řádově horšími kartami se o něj perou? Tuto otázku si položila švýcarská filozofka Barbara Schmitzová v knize Jaký život je hoden žití? (2022) a nejde tu o teoretické cvičení; ta sebevražedkyně byla filozofčina sestra a dítě s těžkým postižením její dcera.

Esej Jacoba Dryera: Čína prochází riskantní proměnou své ekonomické struktury a pod pláštíkem jazyka marxismu-leninismu se proměňuje v sofistikovanou, trhem poháněnou konzumní společnost.