Esej

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Abychom věděli, zda má smysl vybírat více na daních, je třeba se podívat na to, kdo peníze ze společných rozpočtů bere. Nepřijde vám občas, že stát vyhazuje peníze z oken?

Sociální sítě v posledních dvou dekádách významným způsobem ovlivnily, jak komunikujeme, randíme, hledáme si kamarády, volíme politickou reprezentaci nebo nakupujeme oblečení. Pod jejich vlivem nutně musejí žít i ti, kdo se jejich používání straní; jsou tak všudypřítomné, že jim nelze uniknout. Těch, kteří na sítích nejsou, nicméně moc není.

Shrbených důchodců zdržujících při placení v obchodě je mi líto, život plný neustálého zapomínání je těžký. Zodpovědnost za sebe máme jasně danou od 18 let, kdy ale zestárneme natolik, že bychom ji už opět v rámci vlastní ochrany mít neměli?

Odemykáme text Martina Věcheta, který letošní ročník legendárního hudebního festivalu věnoval Daně Němcové a Petrušce Šustrové. „My jsme se přátelili se spoustou lidí, kteří k nám chodili a postupně zaplňovali v tom velkém prostoru to, co bylo pro nás příhodné a fajn a co bylo dobré a přínosné i pro ně. Takže nebylo žádné novum, když po tom, jak bylo v devětašedesátém roce všude dusno a ucpáno, tak u nás zůstalo otevřeno.“ Takhle o svém bytě v pražské ulici Ječná číslo 7, ze kterého se v době hluboké totality stal únik od znormalizovaných názorů a znormalizovaných lidí, mluvila sama Dana Němcová. Statečná a jemná…

Volby jsou důležitým momentem v demokracii, kdy si občané mohou vybrat své zástupce a ovlivnit budoucnost země. Jak se rozhodujeme, komu dáme svůj hlas? Zamysleme se nad rolí sociálních sítí, smyslů a osobního kontaktu v politickém rozhodování.

Odborná porota Ceny Toma Stopparda zveřejnila jména pětice finalistů letošního ročníku, který pořádá Knihovna Václava Havla. Mezi finalisty soutěže o nejlepší původní esej je Marie Iljašenko, Petr Placák, Magdaléna Platzová, Radim Seltenreich a Marek Orko Vácha. Tříčlenná odborná porota uděluje cenu za knižně nevydanou esej v českém jazyce, která přispívá k pochopení stavu současné společnosti, civilizace, lidských práv, literárních a uměleckých děl nebo moderní historie a procesů, které…

Jsou Češi lenoši? Anebo roboti závislí na docházení do zaměstnání? Přežijí v současné Bohemii ještě nějací bohémové? A jak s tím zahýbe konsolidační balíček vlády?

Stačí si několikrát hlasitě přeříkat Havlovu maximu o tom, že „pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“, abychom pocítili, z jak vzdálené a jiné doby tento výrok pochází. Zajisté je láska nějakým způsobem v hloubce silnější a odolnější než nenávist a v posledku vždycky nějak pomalu přeroste všechny trosky vyprodukované nevolí jako mech či travnatý pokryv, ale je rovněž jasné, že jde o proces pomalý, asi tak ve stylu alpinského vrásnění.

Autorka Týdeníku Echo, filozofka Tereza Matějčková byla nominována na Novinářskou cenu za text Nevyžádané rady klimatickému aktivistovi.

Zdravá žena, navíc matka dospívajícího syna, spáchá sebevraždu, zatímco těžce nemocné dítě se rve o právo na život. Jak to, že lidé, jimž – jak se zdá – nic podstatného nechybí, si svého života mnohdy neváží, zatímco ti s řádově horšími kartami se o něj perou? Tuto otázku si položila švýcarská filozofka Barbara Schmitzová v knize Jaký život je hoden žití? (2022) a nejde tu o teoretické cvičení; ta sebevražedkyně byla filozofčina sestra a dítě s těžkým postižením její dcera.

Esej Jacoba Dryera: Čína prochází riskantní proměnou své ekonomické struktury a pod pláštíkem jazyka marxismu-leninismu se proměňuje v sofistikovanou, trhem poháněnou konzumní společnost.

Pedagogové v Česku se moc neobávají toho, že by žáci základních a středních škol ve výuce zneužívali umělou inteligenci. Známky z doma psaných esejů a seminárních prací, kterou by za školáky mohl psát tzv. chatbot či jiná podobná technologie, tvoří jen malou část závěrečného hodnocení. Ve středu to uvedli předsedové školských asociací v ČR.

Esej Alexandera Etkinda: Příběh záhadného symbolu signalizujícího podporu ruské válce na Ukrajině osvětluje, jak se stárnoucí vůdci v Kremlu snaží svému lidu vysvětlit svou fetišistickou genocidu.

Přímá volba přitahuje egokandidáty a populisty, hloubí příkopy ve společnosti a celkově by bylo nejlepší vrátit se k tomu, že prezidenta volí parlament, píše pro Neovlivní.cz expert na politický marketing. Přímá volba hlavy státu tak, jak jsme si ji u nás zavedli, je prokletím a nádorem na českém ústavním uspořádání. Přitahuje egokandidáty a populisty, hloubí příkopy ve společnosti a celkově by bylo nejlepší vrátit se k tomu, že prezidenta volí parlament. A když už budeme u změn, bylo by fajn dostat prezidenta pryč z Hradu, doporučuje expert na politický marketing Petros Michopulos. Odemykáme esej ze Zimního speciálu, kde Petros Michopulos ještě před prvním…

Vyberte si peníze z bankomatu, nakupte konzervované potraviny, nezapomeňte si napustit vanu. Kolem půlnoci nevstupovat do výtahu! Tak zněly směrnice v německých novinách Bild před silvestrem 1999. Hovořilo se o hrozícím počítačovém kolapsu, explozi jaderných reaktorů a padajících letadlech. Globální katastrofa se proměnila v ne-událost. Tedy jak pro koho: ve Slovinsku rezignoval úředník, který svými neurotickými výroky rozkolísal tamější ekonomiku.

Přírodovědci si často stěžují, kolik druhů rostlin či hmyzu je dnes ohrožených či téměř na vymření, ale ono to platí i o kytkách ve venkovských zahrádkách či za okny domů, kde místo třeba tradičních pelargonií stále častěji vidíme kultivary tropických orchidejí. Pochopitelně to je nejenom krásou těchto rostlin, ale i tím, že všichni nakupují ve stejných obchodních řetězcích. Česká zahrada se nám globalizovala.

Přinášíme překlad eseje předního francouzského filosofa, ve kterém se v šesti tezích zamýšlí nad otázkami ruské invaze na Ukrajině.

Co čeká Fialovu vládu a co můžeme čekat od ní analyzovaly pro Neovlivní.cz ekonomky Eva Zamrazilová a Adéla Zubíková. Pětibarevná vláda Petra Fialy přebírá zemi v neradostném stavu. Nejde jen o covid, ale o ekonomickou situaci. Roste státní dluh, roztočila se kola inflace, ceny bydlení jsou v astronomické výši, do toho energetická krize… Dříve než se ministři rozkoukají v útrobách Strakovy akademie, požádali jsme o rozbor, co má a musí nová vláda udělat pro to, aby se ekonomická kondice Česka vylepšila, dvě respektované ekonomky. Svá doporučení společně sepsaly předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a Adéla Zubíková, ekonomická analytička Úřadu národní rozpočtové rady….

Esej Petra Fischera: Rok 2022 ani ty následující nebudou s největší pravděpodobností roky tolik vzývané změny, ale potvrzováním hluboce zakořeněného „českého privatismu“. Proč to tak je a co se musí stát, aby se to změnilo?

V  našem století se přihodí jen výjimečně, aby píseň vzbudila společenskou diskusi, ale letos jedna taková vznikla.

Principál Divadla Na Jezerce píše pro časopis Neovlivní.cz o tom, co nám přinesly říjnové volby. Říjnové vzestupy a pády Náš čtyřletý vnuk Vojta si nedávno v parku na Jezerce všiml, že z některých stromů opadalo listí. Ptal se, jestli stromy bez listí umřou. Uklidnili jsme ho, že neumřou, jen se připravují na zimu, aby na jaře mohly nabrat novou sílu, a až se zase vrátí sluníčko, vrátí se stromům i zelené listí a porostou dál. Připomnělo mi to tak trochu letošní volby. Nažloutlí a zarudlí politici opadali, aby demokracie mohla nabrat sílu a do politiky se vrátila slušnost, právo a spravedlnost. A…

Evropský kontinent rozdělený po druhé světové válce na dvě poloviny vystoupil z dějin a nemínil se do nich vracet.

Velmi často v těchto dnech čteme a slyšíme o křesťanském (biblickém) dědictví, z něhož vyrůstá naše (česká či evropská) kultura a civilizace.

Každý národ má svá specifika, obdobně jako je má každá společnost. Nemá smysl se jimi chlubit nebo je odsuzovat. To, co někdo vnímá pozitivně, je někým jiným vnímáno negativně.

Voskovec a Werich měli, jak později Werich vzpomínal, za krásných časů buržoazní první republiky jednoho přísného cenzora.

Historie sportu je plná skandálů a to, co se teď dělo v Londýně, prakticky nestojí za řeč. Zajímavější je hledat odpověď na otázku, proč ze sebe Angličané dělají každých pár let kvůli fotbalu šašky.

Stále více žen od Madridu po Šanghaj nechce děti. Vymíráme proto rychleji, než jsme si mysleli.

Zkusme si představit, že jsme na Smetanově nábřeží nebo Karlově mostě poprvé v životě. To, co tu navrstvily věky, jakkoli po staletí devastováno turistickým kýčem pohlednic, obrazů, bedekrů i cajdáků, nás musí praštit přes oči („Inu, inu, jaké to skvostné panoramato“, V+W: Vest pocket revue). Panoramato bohudík stylově nejednotné, spíš bizár slohů: jako by nějaké geniální vesmírné dítě si tu hrálo na břehu řeky s pískem a vzniklo mu pod rukama pásmo Hradčan.

V mediálním prostoru mají diplomaté jasně vymezené místo. Většinou nejsou součástí zábavných příběhů.

Bezmála 20 let trvalo pronásledování anonymního bombového zabijáka, který se neblaze proslavil pod přezdívkou Unabomber. Skrýval se za ní matematický génius s chorou myslí.

"Bůh nás žádá, abychom si dovolili něco nového. Nesmíme se vrátit k falešným jistotám politických a ekonomických systémů, které jsme měli před krizí," uvádí, mimo jiné, papež František ve čtvrtečním zamyšlení nad dosavadním průběhem pandemie. Papež v něm komentoval situaci ve světě v dobách pandemie a upozornil i na další "pandemie" jako jsou ty "chudoby, násilí či globálního oteplování". Zamyšlení obyvatele svatopetrského stolce zveřejnil deník The New York Times.

Od roku 1945 až do konce osmdesátých let jsme byli de facto sovětskou kolonií. Přesněji řečeno ruskou, protože přívlastek sovětský nepojmenovává kolonizátora, ale pouze jeho tehdejší státní uspořádání. Podoba té kolonie má své specifikum, na němž bych se asi neshodl s historiky, kteří mají vlastní terminologii, již vnímám jako s prominutím roušku, co má zabránit šíření nákazy pravdivostí a opravdovostí. Chci o jednotlivých etapách této kolonie mluvit jako spisovatel, tedy osobněji a literárním jazykem, za což se předem omlouvám.

Václav Jamek je člověk revoltující. Svým psaním se nepřestává zasazovat o obecnou důstojnost i stav veřejné řeči.

Pod názvem Tajemný dopisovatel (Le Mystérieux correspondant) na podzim vyjde veřejnosti dosud neznámých devět povídek slavného francouzského romanopisce Marcela Prousta, autora Hledání ztraceného času. Informuje o tom britský deník Guardian.