Eva Tylová

Hluk v životním prostředí představuje v Evropě i v České republice jeden z hlavních zdravotních problémů. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhaduje, že dlouhodobá expozice hluku ve venkovním prostředí v Evropě každoročně způsobí 12 000 předčasných úmrtí a přispěje ke 48 000 nových případů ischemické choroby srdeční. Dále se uvádí, že 22 milionů lidí trpí chronickým obtěžováním hlukem a u 6,5 milionu osob vede hluková zátěž k chronickému značnému narušení spánku. Podle výsledků z hlukových map, které Česká republika vytváří a reportuje do EEA na základě požadavků Směrnice č. 2002/49/EC o řízení a snižování hluku, je vystaveno ve dne nadlimitnímu hluku 1,7 milionu lidí a 1 milion lidí v noci. Limity pro hluk jsou založeny na doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale jsou i předmětem politických rozhodnutí, která zohledňují jejich dosažitelnost. O to se právě vede spor.

Jedním ze startovacích momentů demonstrací v pánevních oblastech na severu Čech v roce 1989 bylo masivní znečištění ovzduší a jeho negativní vliv na zdraví lidí. Znečištění ovzduší a zdravotní následky spojené s ním se jako niť linuly i profesním životem MUDr. Radima Šráma, DrSc. Výsledky jeho výzkumu byly podkladem pro realizaci řady opatření pro zlepšení ovzduší. Díky doktoru Radimu Šrámovi se milionům lidí v ČR lépe dýchalo a dýchá. Pracoval neúnavně do poslední chvíle svého života. Ještě v pondělí 28. listopadu doktor Radim Šrám předsedal konferenci komise pro životní prostředí Akademie věd o zdravotních důsledcích znečištění ovzduší a přednášel o vlivu znečištění ovzduší na rozvoj demence. Nevěděla jsem, že jsem ho tam potkala naposledy, druhý den odešel do vědeckého nebe. Díky pane doktore.

Životy přiškrcených stromů.

Demence, kterými v Česku trpí asi sto čtyřicet tisíc lidí, se mohou znásobit nejen stárnutím populace. Vědci totiž přinášejí další důkazy, že zejména na rozvoj Alzheimerovy choroby můžou mít významný vliv jemné částice prachu létající ovzduším.

S ulicemi, sklepy domů a zahradami zaplavenými bahnem z polí se setkáváme spíše na venkově než ve městě. Při přívalovém dešti, kdy půda nedokáže vsáknout většinu vody, se voda z bahnem řítí do nejbližší vesnice a zaplaví ulice, zahrady i sklepy.

Fantova louka má rozlohu 220.000 metrů čtverečních, z toho 56.000 metrů čtverečních je v majetku města a další plochy patří soukromým developerům.

Příbram má v říjnu obdržet výsledky biologického průzkumu k Fantově louce. Podle nich bude jasné, zda lze toto území využít pro stavbu bytů a domů, nebo nikoliv. Už nyní vše nasvědčuje tomu, že na celé Fantově louce nebude výstavba možná, řekl starosta Jan Konvalinka (za ANO). Využití louky developery kritizují ochránci přírody, podle nich mohou být ohroženy vzácné druhy rostlin a živočichů i prameny říčky Kocáby. Petici proti obytné zástavbě v této oblasti podpořilo téměř tisíc lidí.

Příbram v říjnu obdrží výsledky biologického průzkumu k Fantově louce, pak bude jasné, zda lze toto území využít pro stavbu bytů a domů, nebo nikoliv. Už nyní vše nasvědčuje tomu, že na celé Fantově louce nebude výstavba možná.

V důsledku klimatické změny krajina vysychá. Mokřady představují zásobárnu vody. Za vysokých nákladů jsou v krajině obnovovány. Radnice v Příbrami chce naopak mokřad na Fantově louce zastavět a tím nenávratně zničit. Fantova louka je unikátní mokřadní louka s neporušeným vodním režimem, který komunikuje i s prameništěm Kocáby a Příbramského potoka. Je i významným biotopem s řadou chráněných druhů živočichů a rostlin. Ohrozí tak vzácné druhy i prameny Kocáby. Mokřadní louka má význam i pro okolní zástavbu, která bude zatopována přívalovou vodou, která se na betonových plochách vybudovaných na místě mokřadu nezasákne.

Pokud se ukáže, že jsou na Fantově louce místa ekologicky či jinak významná, město na nich výstavbu podporovat nebude.

Sociálně znevýhodnění lidé mají často problém najít si práci. Ta jim přitom mnohdy pomáhá překlenout složitá životní období.

Rozloha jako dvě stě padesát Václavských náměstí nebo jako deset parků Stromovka. Na soutoku Vltavy a Berounky by měl vzniknout obrovský příměstský park. Na území větším než tisíc hektarů už Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy vyhlásil mezinárodní krajinářsko-urbanistickou soutěž. Jejím cílem je vybrat tým zpracovatelů, který dokáže navrhnout budoucí podobu této říční krajiny a její dlouhodobý rozvoj formou příměstského parku.

Institut plánování a rozvoje vyhlásil mezinárodní soutěž na návrh příměstského parku v oblasti soutoku Berounky a Vltavy. Hlavní město tam chce na rozloze tisíc hektarů nechat vytvořit rekreační i zemědělskou oblast, území je zatím bez konceptu.

Říční krajina na soutoku Berounky a Vltavy v Praze představuje obrovský přírodní potenciál. Území o rozloze přes 1000 hektarů však nemá jasnou krajinářskou koncepci a pravidla rozvoje. Institut plánování a rozvoje (IPR) tak vyhlásil mezinárodní krajinářsko-urbanistickou soutěž o návrh příměstského parku Soutok. Jejím cílem je vybrat tým zpracovatelů, který dokáže navrhnout budoucí podobu této říční krajiny a její dlouhodobý rozvoj formou příměstského parku.

Na pražský magistrát dorazily tisíce návrhů na změny Metropolitního plánu. Městským částem se nelíbí například podoba Břevnovské radiály nebo uspořádání plánovaných tras metra. Přály by si ale také nižší budovy v některých lokalitách nebo lepší ochranu zeleně. Podle předběžných čísel je k plánu na magistrátu přes čtyři tisíce podání. Ta však mohou obsahovat více podnětů, celkový počet zaslaných připomínek proto bude výrazně vyšší. Podání i připomínky Praha ještě sčítá, osoby i insituce je mohly podávat do 30. června.

Městská část Praha 12 pronajímá své pozemky a nechává na nich hospodařit tzv. pachtýře. Ti je mají zabezpečit tak, aby zemědělská půda při přívalových děštích neodtékala z polí, ale zachytila se v tůních nebo rybníčcích.

Budováním tůní, rybníčků a jiných zasakovacích prvků chce městská část Praha 12 zabraňovat erozi a degradaci zemědělské půdy. Pronajala proto některé pozemky pachtýřům pro ekologické hospodaření.

Z ulic hlavního města jsou postupně odstraňovány modré betonové lavičky, které kromě sezení sloužily i jako reklamní panely. Městské části už je na důležitých místech buď nahradily nebo na tom pracují.

Městská část Praha 12 oznámila, že se suchem bude bojovat doséváním trávníků jetelem a štírovníkem. Osazeny budou trávníky na sídlištích Kamýk a Lhotka. Právě tyto trávníky v předchozích letech, kdy bylo horké léto, poškodilo sucho. Nově se tak na trávnících v Praze 12 nachází žlutě a bíle kvetoucí rostliny.

Zpráva o smrti Petra Kužvarta mě naplnila obrovským smutkem nad smrtí kamaráda, který byl pro mě nejen přítelem, ale i člověkem, kterého jsem si pro jeho neutuchající úsilí o ochranu zájmů občanů, zájmů veřejných velice vážila a vždy vážit budu. Odešel člověk, který po celý svůj život probojovával demokratické principy a bránil právo lidí na příznivé životní prostředí.

V areálu bývalého závodu Chirana v ulici Mezi Vodami v pražských Modřanech by mohla vzniknout nová mateřská škola. Postavit by ji měl developer KKCG Real Estate Group, který chce v areálu stavět domy se zhruba 500 byty.

Městská část Praha 12 se věnuje hospodaření s dešťovou vodou (DV) dlouhodobě. Z projektu Počítáme s vodou má zpracovanou Strategii, jak s DV správně hospodařit. Z ní jsme vycházeli při návrhu, jakým způsobem vodu využívat, aby neodtékala do kanalizace. Realizovali jsme několik nádrží na objektech městské části. Největší je akumulační nádrž o kapacitě 40 m3, do které stéká voda ze střechy nové radnice. Několik menších nádrží sbírá vodu z objektů Viniční domek, altánu ve volnočasovém areálu nebo obslužného objektu na sběrném dvoře.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek po debatě spolustraníků o klouzavém mandátu ustoupil v noci na pátek od kandidatury na ministra pro legislativu. Jakub Michálek to uvedl na svém Facebooku. Michálek podle nich v uzavřené části diskuse uvedl, že předsedovi Ivanu Bartošovi sdělil, že hodlá plně vykonávat poslanecký mandát, a Bartoš tak bude patrně hledat nového nominanta na oblast legislativy. Členové pirátské strany začali v pátek v 10:00 hlasovat o ratifikaci vládní koaliční smlouvy…

Piráti dávají ruce pryč od vlastního kodexu, kumulace funkcí prý aktuálně není zase takový problém. Alespoň to tvrdí vlivná tvář Pirátské strany Jakub Michálek, který by se měl stát budoucím ministrem pro legislativu.

Na Praze 12 bobtná nový spor. Investiční skupina Trigema v úterý začala s demolicí nákupního střediska na sídlišti Kamýk ve Vosátkově ulici. Místo něj chce developer postavit nové obchodní centrum a bytový dům s devíti a 15 nadzemními podlažími. Praha 12 na Facebooku vyzvala k zastavení bouracích prací.

Členové Pirátské strany začnou v pátek hlasovat o účasti ve vládě. Část základny by nesla nelibě, pokud se Ivan Bartoš stane ministrem a ponechá si poslanecký mandát.

Ač schválení klouzavých mandátů pro ministry z řad poslanců leží před branami Senátu, letošních kandidátů do parlamentních voleb se týkat nebude. V přechodném ustavení se uvádí, že novelu Ústavy lze použít až na poslance, kteří budou zvoleni pro nadcházející volební období. Obzvláště nepříjemná je situace pro Piráty, kteří s návrhem přišli.

Ministr životního prostředí zavinil, že firmy mohly dlouhé měsíce beztrestně porušovat limity pro nebezpečné látky. Babišova předvolební hesla „makáme“ a „do roztrhání těla“ mají vyvolat dojet, že se jeho ministři a další úředníci mohou pro blaho národa přetrhnout. Ale líbivé slogany mají výrazné trhliny. Například nově schválený zákon o odpadech byl více než půl roku do určité míry bezzubý, protože mu chyběly některé prováděcí vyhlášky od ministerstva životního prostředí Richarda Brabce – dlouholetého člena hnutí ANO se stranickou legitimací číslo 2. Firmy tak dlouhé měsíce mohly například beztrestně porušovat stanovené limity pro nebezpečné látky.

Rada Prahy 12 vyjádřila nesouhlas s novou podobou objektu „Dvou věží“ na místo obchodního centra v ulici Vosátkova.

Vedení radnice Prahy 12 odmítlo i přepracovaný projekt dvou bytových domů na Kamýku.

Zemědělství ve městě a navíc šetrné k přírodě? Nad tím mnozí, když jsem o tomto záměru napsala v loňském roce, kroutili nevěřícně hlavou. A přece se podařilo. O některých změnách jsem již psala v článku Co se zemědělstvím ve městě?. Od té doby se toho ještě hodně změnilo. Především na pozemcích našich pachtýřů, ale i těch, které si nechala Městská část Praha 12 sama k obhospodařování. Příklady táhnou, takže v okolí nás začalo následovat několik vlastníků soukromých polí, ať již hospodaří šetrněji sami nebo pole propachtovali naši pachtýřům, kteří se osvědčili. Ozývají se také zájemci o exkurze a na polích se pomyslná „vrátka“ netrhnou.

Před dvěma lety byly v pražské ulici Levského provedeny zemní práce, investor měl pozemek uvést do původního stavu, tedy do travnatého porostu, ale to se mu úplně nepodařilo. Část pozemku na chudých půdách zarostla přirozenou sukcesí rostlin. Samozřejmě nejčasnějšími rostlinami tu nejdříve byly pionýrské druhy rostlin, takové, které se velmi snadno šíří. Pozemek pak zarostl běžnými druhy, typickými pro pozemky na sídlištích. V té době jsem nastoupila na radnici a společně s tehdejší kolegyní Veronikou Ouškovou jsme začaly měnit systém seče na mozaikovou a také jsme hledaly plochy pro založení květnatých luk. Tento pozemek se ukázal jako zvláště vhodný.

Je neděle odpoledne, v řece začnou ve velkém hynout ryby. Zasahují hasiči, aby zabránili dalšímu šíření kontaminace a úhynu ryb a dalších živočichů, ale kdo má havárii vyšetřit? Dosud to u většiny velkých havárií byla Česká inspekce životního prostředí (dále Inspekce). Vysoce odborný centrálně řízený kontrolní úřad s celorepublikovou působností se zkušenými odborníky. Úřad je jednotně metodicky veden a řeší ty nejsložitější případy v ochraně životního prostředí. Po havárii na Bečvě však namísto ke zdokonalení systému velí Ministerstvo životního prostředí k ústupu a z šetření příčin havárií Inspekci odstavuje na druhou kolej.

22. květen se po celém světě stal před jednadvaceti lety dnem biologické rozmanitosti. Má lidem připomenout, jak důležitá je pro planetu a lidskou společnost biodiverzita, tedy přírodní bohatství, zahrnující pestrost ekosystémů a druhů. Stále pokračující snižování biodiverzity zřejmě vyústí v rapidní pokles přírodního bohatství a ohrozí poskytování ekosystémových služeb, kterých naše společnost využívá. Prvotní zdroj většiny produktů, které běžně a se samozřejmostí používáme, pochází z přírody. Například Německo si to velice dobře uvědomuje a odstartovalo velký projekt na záchranu hmyzu.

Loňská havárie na Bečvě odhalila jednu slabinu vodního zákona. Nejednoznačné určení kompetentního orgánu, který se má o řešení havárie postarat. Připravovaná novela vodního zákona má tuto slabinu napravit. U havárií mimořádného rozsahu dostanou velení automaticky hasiči. U „obyčejných“ havárií se vede diskuze, jestli by to měla být posílená Česká inspekce životního prostředí, nebo jestli to má být starost místních vodoprávních úřadů. Zdá se, že v novele se zapomnělo na úlohu Povodí. Návrh má také navýšit sumu na tzv. havarijních účtech, které jsou ale podle krajů zbytečné. Debatovalo se o tom na čtvrtečním online kulatém stole, který uspořádal poslanecký Výbor pro životní prostředí.

Konec uhlí neznamená jen snížení emisí skleníkových plynů, ale povede to i k významnému zlepšení kvality ovzduší.

Šestnáct třešní bylo nedávno vysázeno kolem polní cesty nad Točnou u Čihadla. Doplnily tak pět alejí, které Praha 12 v oblasti již vysázela.

Česká inspekce životního prostředí (dále Inspekce) by měla být vysoce odborným kontrolním úřadem, který disponuje kvalifikovanými odborníky, zkušenostmi a velice profesionálně a transparentně řeší ty nejsložitější případy v ochraně životního prostředí. Alespoň o takový úřad jsme se s kolegy snažili, když jsem Inspekci řídila. A věřím, že takový úřad by chtěla mít i řada mých kolegů a kolegyň, kteří dosud na Inspekci působí. Silný úřad chránící životní prostředí očekává i odborná a laická veřejnost. Vše však nasvědčuje tomu, že současné vedení Inspekce v čele s ředitelem Erikem Geussem takový záměr nemá a asi nikdy nemělo.

Už žádná překvapení v podobě takřka přiklepnutých developerských projektů, které by měnily ráz stávajících sídlišť nebo výrazně přesahovaly okolní zástavbu. Tuto strategii zvolila radnice Prahy 12. Občany o chystané i probíhající výstavbě informuje v mapě na webových stránkách městské části.

Kvůli kontroverznímu a zdlouhavému vyšetřování ekologické havárie na řece Bečvě nyní sílí na adresu ředitele České inspekce životního prostředí. Podle odborníků hájí zájmy průmyslu, spíše než životní prostředí.

Před rokem a několika měsíci jsme se rozhodli, že změníme hospodaření na městských zemědělských pozemcích v Praze 12. Psala jsem o tom v článku „Co se zemědělstvím ve městě“. Po roce mohu říci, že máme splněnou řadu cílů.

Spory mezi radnicí a developerem jsou už delší dobu k vidění v pražské čtvrti Kamýk. Je to kvůli budově školky, kterou má nahradit třináctipatrový bytový dům. Situace se vyhrotila o uplynulém víkendu, kdy začala demolice.

Praha 12 získala od hlavního města dotaci 6,3 milionu korun na úpravy tamní mateřské školy Pastelka. Peníze jsou určené na úpravy, kterými by se měla snížit energetická náročnost budovy, jak vyplývá z usnesení rady městské části.

První svejly na záchyt vody byly vybudovány na Praze 12 právě před rokem ve volnočasovém areálu VOSA a na sídlišti Kamýk. Obě místa trpí nadměrným suchem, protože jsou vybudována na skále a na navážce. Svejly se osvědčily, zachycují nejen vodu, ale brání erozi. Této vlastnosti si všimli i obyvatelé sídlišť a o několik dalších si sami řekli, když viděli, že svejly brání odnosu půdy na chodníky a komunikace.

Na svejlu, který se nachází vedle zrušených výstupů z kolektorů u Základní školy ANGEL, zasela městská část Praha 12 novou květnatou louku.

O přínosech elektrokol bylo napsáno již několik článků. V oblasti dopravy, zdraví atd. Bydlíte ve městě, které je samý kopeček? Přínos elektrokola je hned zřejmý a měří se výškou místních vršků. Už se nemusíte bát vyjet s tím, že nebudete mít sílu se vrátit. Pro ty zdatnější je cesta do práce příjemnější, lze ji absolvovat bez zpocení v obleku či šatech a samozřejmě rychleji. Elektrokola by mohla zvrátit nárůst cest autem v důsledku obavy z covidu 19.

Místo lehátka a drinku u bazénu kosa, hrábě a zahradní kolečka. Tak by se dala popsat situace u cholupického mokřadu, kam dorazila pomáhat s revitalizací osmičlenná skupina dobrovolníků z různých částí Prahy. Zapojit se může každý, i vy.

Během vysokých teplot trpí nejen lidé, ale i zvířata nebo rostliny. Právě nejrůznější živočichové a stromy jsou nejvíce ohroženi suchem, neboť k vodě se dostávají složitě. Městská část Praha 12 z toho důvodu o floru a faunu v těchto parných dnech obzvlášť pečuje.

Tak přišlo zase vedro a trávníky, vystavené na jižních plochách pražícímu slunci, zase uschly a zežloutly. Ty na krátko posekané uschly rychleji, ty vyšší chvíli vzdorovaly, ale už jsou také suché. Tedy alespoň v nižších polohách. Zelené jsou luční porosty, ale ty nemohou být všude. Pravdou zůstává, že část veřejných ploch, kam lidé, děti a psi nejčastěji chodí, by měla být sečena několikrát za rok na nižší výšku (cca 10 cm). Třeba jen proto, aby se v ní psi a natož děti majitelům či rodičům neztráceli z dohledu či snad dokonce neztratili úplně. Také, aby na ně neútočila veškerá havěť, někdy jako klíšťata hodně nebezpečná.

O dotaci z programu životního prostředí na rok 2021 mohou v Praze 12 nově žádat i lidé. Radnice tak chce ze svého rozpočtu podpořit projekty, které zkvalitní životní prostředí v městské části.

V parném létě ve městě se mnohdy zvířata a drobný hmyz složitě dostávají k vodě, kterou ke svému přežití potřebují. Proto se jim v Praze 12 rozhodli pomoci. Městská část mezi 27. a 29. červencem instalovala na svém území pítka určená ptákům a drobným živočichům.

Už druhý měsíc se na protihlukových valech podél ulice Generála Šišky pohybují ekologické, „živé sekačky“. Jejich stádo se nyní rozrostlo o malá jehňátka.

V Praze 12 zase bude o něco příjemnější posezení. Na Kamýku totiž opravili tamní lavičky. Ty nyní díky novému nátěru září novotou a lákají kolemjdoucí k ozkoušení.

Už druhý měsíc se na protihlukových valech podél ulice Generála Šišky v Praze 12 pohybují ekologické „živé sekačky". Městská část ovcemi nahradila hlasité a nešetrné sekání trávy v těžce dostupném terénu. Stádo ovcí spásajících trávu se nyní rozrostlo o malá jehňátka.

Toto léto jsme svědky častějších přeháněk a nižších teplot než tomu bylo poslední roky. Tyto faktory patrně prospívají nejen lidem, ale i přírodě. Na louce v Praze 12 dnes roste 57 druhů rostlin. Vyseli je občané s podporou tamní radnice.

Na místě bronwfieldu po bývalém státním podniku Modřanské strojírny vznikne nová obytná čtvrť s názvem Sigma Modřany. Radní Prahy 12 minulý týden schválili smlouvu o spolupráci se společností Central Group. Projekt vyžaduje změnu územního plánu, který zde původně počítal s nerušící výrobou. Stavba by mohla začít za čtyři roky.

Udržitelnost, ohleduplnost vůči životnímu prostředí, ekologie. Tři slova, která jsou poslední dobou stále častěji ve veřejném prostoru zmiňována. Praha 12 se snaží jít ostatním městským částem příkladem. Nejen, že vysazuje nové stromy, dokonce je zalévá takzvanou dešťovkou.

Památný dub mezi Cholupicemi a Točnou na Praze 12 je nejen pro místní lidi ikonou. Vytváří výraznou dominantu mezi poli viděnou z daleka. Stojí zde více než 90 let. Nemá to ale vůbec lehké, roste mezi poli, takže o svůj prostor musel bojovat s rozšiřujícími se lány, které ukusovaly z pozemku, na kterém roste. Trpěl suchem, opakovaným holožírem housenek bekyně zlatořitné a byl necitelně těsně oboráván.

Hmyz a nejrůznější brouci preferují vyšší trávu. Zejména těmto tvorům tak nesvědčí drastické sekání. Proto je skvělou zprávou, že městské části Praha 11 a Praha 12 začaly měnit některé trávníky na svém území na městské louky. Trávník je často sekaný, pečlivě udržovaný, hůř však zadržuje vodu. Oproti tomu do městské louky se tolik nezasahuje, je přirozenou zásobárnou vody a podporuje život hmyzu.

Loni v červnu si na listech památného dubu u Točné pochutnávaly housenky bekyně zlatořitné, trpěl suchem a špatným oboráváním. Letos je všechno jinak, strom se nakonec podařilo zachránit.