François Hollande

Lidé obžalovaní z podílu na teroristickém útoku v Nice z roku 2016 u soudu řekli, že spáchaný čin považují za hrozný a odsouzeníhodný. Zároveň uvedli, že se cítí být oklamaní a nechápou, jak mohl jejich přítel něco takové spáchat. Soud s osmi obžalovanými v souvislosti s útokem, při němž zemřelo 86 lidí, pokračuje v Paříži třetím dnem. O úterních výpovědích z líčení, které se koná s vyloučením veřejnosti, dnes informovala stanice France Info. Hlavní pachatel zemřel při samotném útoku v Nice.

Ve Francii se za poslední dvě dekády naakumulovala celá řada problémů, které mohou vyústit v sociální nepokoje a ohrozit samotné fungování demokracie.

Staronový francouzský prezident Macron byl slavnostně uveden do funkce. Po dvou desetiletích se stal první hlavou státu, která obhájila mandát.

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v sobotu v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

Macronovi se sice podařilo dobýt Elysejský palác, nyní však podle pozorovatelů musí sjednotit rozdělené Francouze.

V případě napadení členského státu Evropské unie mohou dotyčné zemi poskytnout pomoc i ostatní členské státy. Oproti pomoci ze strany Severoatlantické aliance (NATO) je v tom však několik rozdílů, napsal ČTK v analýze Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Některé členské státy Evropské unie se začaly obávat o svoji bezpečnost v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, kterou na konci února vojensky napadlo Rusko.

Lídrem rodící se koalice je krajně levicová strana Nepodrobená Francie a její šéf Jean-Luc Mélenchon.

Macron ve druhém kole porazil nacionalistku Marine Le Pen.

Evropská unie si může oddechnout, klub nečeká demontáž řízená prokremelskou euroskeptičkou Marine Le Penovou. Úleva ale nebude trvat dlouho.

Od začátku protestů žlutých vest uplynulo už tři a půl roku, nespokojenost stoupenců hnutí ale ve společnosti dál doutná. Po volbách se demonstrace obnoví a nebudou to jen žluté vesty, myslí si marseilleský aktivista.

Proti Rusku byly dosud v reakci na napadení Ukrajiny na celoevropské úrovni schváleny už čtyři balíky sankcí. Méně se už ví, že některé sankce ale byly uvaleny už po obsazení Krymu Ruskem.

Francie dodávala Rusku vyspělé vojenské vybavení mezi lety 2015 a 2020, kdy už byly v platnosti unijní sankce vůči Rusku za jeho anexi poloostrova Krym z roku 2014. V pondělí to napsal server Disclose, který se opírá o uniklé utajované vládní dokumenty a o informace z volně dostupných zdrojů.

Francie dodávala Rusku vyspělé vojenské vybavení mezi lety 2015 a 2020, kdy už byly v platnosti unijní sankce vůči Rusku za jeho anexi poloostrova Krym z roku 2014. V pondělí to napsal server Disclose, který se opírá o uniklé utajované vládní dokumenty a o informace z volně dostupných zdrojů. Francouzské ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že smlouvy na vybavení s Ruskem byly podepsány ještě před zavedením sankcí, dodávky proto neodporovaly postihům ani postojům EU.

Francouzský herec Gérard Depardieu, který má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, doufá v diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině, píše server weekend.at. Herec vyzval k zastavení bojů a k zahájení dialogu. Další z herců s ruskými vazbami, Steven Seagal je zase přesvědčený, že konflit vyprovokovala třetí strana.

Francouzský herec Gérard Depardieu vyjádřil svůj nesouhlas s válkou na Ukrajině.

Francouzský herec Gérard Depardieu, který má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, dnes vyzval k zastavení bojů na Ukrajině a k zahájení dialogu. Herec to sdělil agentuře AFP.

Francouzská socialistická strana, zdá se, mele z posledního. Třetí díl naší analýzy francouzské předvolební situace se ptá, jestli se najde prezidentský kandidát schopný roztříštěnou levici sjednotit.

Ačkoli se navzdory všem krizím francouzskému prezidentu Emmanuelovi Macronovi podařilo udržet v čele průzkumů veřejného mínění, vyhráno zdaleka nemá.

Ten příběh je reálný, odehrává se v páté největší zemi světa a jeho hlavním hrdinou je Brazilec Luíz Inácio Lula da Silva.

Dalším kandidátem pro prezidentské volby ve Francii se stal novinář a esejista Éric Zemmour. Ten na sebe strhl velkou pozornost v roce 2014, když vydal knihu s provokativním názvem Francouzská sebevražda.

Francie si v sobotu připomíná šest let od teroristických útoků v Paříži. Džihádisté 13. listopadu 2015 v hudebním klubu Batalclan, na fotbalovém stadionu a dalších místech metropole povraždili 130 lidí a na 400 dalších zranili. Francouzi ale nevzpomínají jen na masakr, připomínají si i hrdiny, kteří v kritickou chvíli neváhali riskovat pro ostatní.

Francouzský prezident Macron se přátelsky a stylově rozloučil s končící německou kancléřkou Angelou Merkelovou, kterou místo do prezidentského paláce v Paříži pozval na návštěvu středověkého burgundského městečka Beaune.

Francii čekají za půl roku prezidentské volby. O Macronovo křeslo projevilo zájem téměř 30 kandidátů.

Soud uložil francouzskému exprezidentovi Nicolasovi Sarkozymu roční trest vězení za nezákonné financování jeho neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Podle soudu si bude moci trest odpykat doma s elektronickým náramkem. Sarkozy se může proti rozsudku odvolat. Sarkozy se dnes k soudu osobně nedostavil, vinu dlouhodobě odmítá.

Pařížský soud uznal ve čtvrtek vinným bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho z nezákonného financování jeho neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Dostal roční trest vězení a má možnost odpykat si trest doma. Sarkozy trestněprávní odpovědnost v cause Bygmalion odmítá.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy se odvolá proti ročnímu trestu vězení za nezákonné financování kampaně z roku 2012, řekl jeho právník.

Pařížský soud vyřkne ve čtvrtek dopoledne verdikt nad bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Obžaloba ho viní z nezákonného financování své neúspěšné prezidentské kampaně v roce 2012 proti Françoisi Hollandovi.

Jediný přeživší atentátník z Paříže roku 2015 Salah Abdeslam u soudu řekl, že útoky, při nichž zahynulo 130 civilistů, nebyly ničím osobním. Teroristé prý cílili na Francii a její obyvatele, protože prezident Francois Hollande nechal bombardovat Sýrii.

Útoky v Paříži z 13. listopadu 2015 nepředstavovaly pro ty, kteří je spáchali, nic osobního. Byly jen reakcí na francouzské bombardování Islámského státu (IS) v Sýrii, prohlásil dnes u soudu v Paříži Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů provedených přívrženci teroristické organizace IS. Při pařížských útocích zemřelo 130 lidí a stovky dalších atentátníci zranili. Soud začal minulé úterý a stanice BFM TV zaznamenává průběh soudu v psané podobě v přímém přenosu.

Proces století. Tak se ve Francii mluví o přelíčení, které začalo ve středu v Paříži. Za atentáty v listopadu 2015 stane před soudem celkem 20 osob, které podle obžaloby mají na svědomí 130 životů a na 350 zraněných. Nejvíc se pozornost upírá k jedinému přeživšímu z vražedného komanda, které zaútočilo na klub Bataclan. Salah Abdeslam je ve vazbě od roku 2016 a dosud odmítal vypovídat.

V Paříži začal soud se strůjci nejhoršího teroristického útoku od druhé světové války. V jejich čele stál Salah Abdeslam (31). Je jediným z útočníků, který přežil. Spolu s ním ale před soudem stanulo několik dalších lidí, kteří při útocích v listopadu 2015 zřejmě pomáhali.

Při pařížských útocích zemřelo 130 lidí. Obžalováno je 20 osob.

Jediný přeživší člen teroristického komanda vraždícího v Paříži Salah Abdeslam se ve vězení nejspíš nezměnil. Jeho první slova u soudu patřila zločinecké organizaci Islámský stát.

Dnes začíná ostře sledovaný proces, který drží hned několik „nej“. V Paříži budou souzeni teroristé v největším kriminálním procesu. Islámští atentátníci při útocích 13. listopadu 2015 ve Francii připravili o život největší počet lidí od druhé světové války – v hudebním klubu Bataclan, u národního fotbalového stadionu Stade de France, v pařížských barech a restauracích zemřelo 130 lidí. Soud bude probíhat…

V Paříži ve středu po poledni začne soud s podezřelými ze série koordinovaných teroristických útoků ve francouzské metropoli a na jejím předměstí z 13. listopadu 2015, při kterých zemřelo 130 lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Největší soudní proces v novodobých dějinách Francie se bude konat za přísných bezpečnostních opatření kvůli trvající teroristické hrozbě. Obžalováno je 20 lidí, 12 z nich hrozí doživotní tresty. Proces potrvá do května příštího roku.

Největší soudní proces v novodobých dějinách Francie doprovodí kvůli obavám z teroristického útoku přísná bezpečnostní opatření.

V Paříži za nejpřísnějších bezpečnostních opatření a velkého zájmu médií začal historický proces s údajnými pachateli série koordinovaných útoků na šesti různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Obžalovaní po poledni dorazili do justičního paláce v centru francouzské metropole a krátce po 13:00 SELČ proces začal. Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů, se na úvod označil za vojáka Islámského státu a později si hlasitě stěžoval na zacházení ze strany francouzské justice.

Úžasný, talentovaný a ztělesnění všeho francouzského - takové přívlastky zaznívají ve francouzských médiích a z úst francouzských politiků i osobností na adresu filmové legendy Jeana-Paula Belmonda, který v pondělí zemřel. Na herce zavzpomínal i jeho nejznámější český dabér Jiří Krampol.

Ostře sledovaný proces je u konce. Francouzka Valérie Bacotová, jež od 12 let byla obětí sexuálního násilí a před pěti lety zabila svého muže, je na svobodě.

Francouzka Valérie Bacotová obžalovaná z vraždy manžela, který ji dlouhá léta znásilňoval a nutil k prostituci, už nepůjde do vězení. Obžaloba žádala soud o pětiletý trest, z toho čtyři roky podmíněně. Verdikt soudu dnes večer zněl čtyři roky, z toho tři podmíněně. Žena již strávila rok ve vazbě, ze soudní síně tedy odejde přímo na svobodu, uvedla stanice BFMTV na svém webu.

Před pařížským soudem v úterý po více než měsíci zazněly závěrečné řeči v procesu s bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který se týká financování jeho neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012.

Ve Francii jde o ostře sledovaný proces, kvůli němuž vznikla i petice za osvobození ženy, již podepsalo 60 tisíc lidí.

Před pařížským soudem dnes po více než měsíci zazněly závěrečné řeči v procesu s bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který se týká financování jeho neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Obhajoba požádala o zproštění obžaloby, napsal list L'Express. Prokuratura Sarkozymu navrhuje šestiměsíční vězení. Soud vynese verdikt 30. září, uvedla agentura AFP.

Ve věku 78 let zemřel francouzský herec a režisér Yves Rénier, který byl od poloviny 70. let minulého století známý především jako představitel seriálového komisaře Moulina. Velkou popularitu si tyto kriminální série získaly také v Československu a České republice. Rénier zemřel v noci na sobotu v důsledku srdeční příhody ve svém domě v Neuilly-sur-Seine nedaleko Paříže, sdělila agentuře AFP hercova manželka.

Ve věku 78 let zemřel francouzský herec a režisér Yves Rénier, který byl od poloviny 70. let minulého století známý především jako představitel seriálového komisaře Moulina.

Ve věku 78 let zemřel představitel seriálového komisaře Moulina, herec a režisér Yves Rénier. Televizní postavu ztvárňoval od 70. let.

Ve věku 78 let zemřel představitel seriálového komisaře Moulina, herec a režisér Yves Rénier. Televizní postavu ztvárňoval od 70. let. Velkou popularitu si tyto kriminální série získaly také v Československu a České republice. O jeho smrti informovala hercova manželka.

Ve věku 78 let zemřel francouzský herec a režisér Yves Rénier. Od poloviny 70. let minulého století byl známý jako představitel seriálového komisaře Moulina.

Na 170 nositelů Nobelovy ceny a bývalých šéfů států a vlád vyzvalo USA, aby dočasně pozastavily platnost patentů na výrobu vakcín proti koronaviru. Podle nich jde o „nutný a rozhodující krok v boji proti pandemii“ covidu-19. Umožnil by podstatně rozšířit produkci očkovacích látek.

„Shledán vinným z korupce a obchodování s vlivem,“ vyslechl si francouzský ex-prezident Nicolas Sarkozy v pondělí u pařížského soudu.

Miliardář a spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates se dlouhodobě angažuje v boji za změnu klimatu. Největší obavy má ze znečišťování, které způsobuje průmyslová výroba.

Zdá se, že ve francouzských prezidentských volbách, které se uskuteční už v příštím roce, nic nemůže ohrozit dva kandidáty od postupu do druhého kola. Zatímco sice současná popularita prezidenta Emmanuela Macrona je vysoká, v prvním kole by podle nyní zveřejněných výsledků průzkumu získal 23-24 procent hlasů. Více Francouzů by však dalo hlas šéfce Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, která by mohla získat 26-27 procent hlasů a zvyšuje tak svůj náskok.

Francouzský prezident stojí uprostřed navzájem propojených dilemat. Zničit ho může každé z nich.

Jako na modernizátora Francie i přesvědčeného Evropana vzpomínají dnes francouzští politici na bývalého prezidenta Valéryho Giscarda d'Estainga, který zemřel ve středu ve věku 94 let. Směrem, který udal, kráčí Francie ještě dnes, uvedl současný prezident Emmanuel Macron. Hold bývalému šéfovi Elysejského paláce vzdali i další dva jeho následníci, Nicolas Sarkozy a François Hollande. Příští středu bude Francie držet státní smutek.

V sedmdesáti francouzských městech v sobotu tisíce občanů protestovaly proti návrhu kontroverzního zákona o globální bezpečnosti.

U pařížského soudu začal proces s bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který čelí obžalobě z korupce. Konzervativní prezident z let 2007 až 2012 k soudu přišel, jednání ale bylo vzápětí pozastaveno kvůli žádosti spoluobžalovaného bývalého soudce kasačního soudu Gilberta Aziberta o odročení kvůli jeho zdravotnímu stavu.

Deset let za mřížemi a pokuta ve výši jeden milion eur (asi 26 milionů korun). Takový trest hrozí francouzskému exprezidentovi Nicolasi Sarkozymu, který čelí obvinění z korupce.

Ve Francii v pondělí stanou před soudem bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy, významný pařížský právník Thierry Herzog a někdejší soudce Gilbert Azibert.