François Hollande

V neděli zemřel bývalý francouzský premiér Lionel Jospin. Bylo mu 88 let. V čele kabinetu stál bývalý socialista v letech 1997 až 2002 za vlády středopravicového prezidenta Jacquese Chiraca.

Ve věku 88 let zemřel bývalý francouzský premiér Lionel Jospin. Informovaly o tom v pondělí agentury AFP a Reuters s odkazem na francouzská média a rodinu bývalého předsedy vlády. Jospinova rodina podle stanice BFMTV uvedla, že zemřel v neděli.

Brigitte Macronová, manželka francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, opět upoutala pozornost médií. Věta, kterou chtěla uklidnit nervózního komika, nakonec způsobila, že ji kritici obviňují z nenávisti k ženám a obětem násilí. Ke skandálu se musela vyjádřit i prezidentská kancelář.

Evropské státy odmítly plán, který nutí Ukrajinu k ústupkům a zároveň ponechává Rusku zisky, jež nezískalo na bojišti. Z Bruselu i dalších metropolí zaznívá jasný postoj: o míru na evropské půdě se nebude jednat bez evropské účasti.

Přesně před deseti lety, tedy 13. listopadu 2015, otřásla Paříží série teroristických útoků, při kterých zahynulo 130 lidí a stovky dalších bylo zraněno. Teroristé si vybrali několik cílů v centru města. Nejvíce obětí si vyžádal útok v klubu Bataclan, útočilo se také v několika pařížských kavárnách a barech nebo na fotbalovém stadionu, kde právě probíhalo přátelské utkání mezi Francií a Německem. Francie si ve čtvrtek připomene desetileté výročí od této tragédie. Vzpomínkové akce se budou konat v průběhu celého dne po celé Paříži.

Od teroristických útoků v Paříži, při kterých zemřelo 130 lidí, uplyne ve čtvrtek deset let. Francouzi si připomínají oběti i příběhy přeživších. V zemi aktuálně platí nejvyšší stupeň hrozby terorismu. Potenciální útočníci jsou dnes podle odborníků méně zkušení, ale zároveň nepředvídatelní.

Zradili a zostudili tím sebe, českou Sociální demokracii i naši republiku. Tak na sociální síti Facebook zkritizoval někdejší europoslanec za SOCDEM Libor Rouček končící vedení strany. Podle něj šéfka…

Bývalý francouzský prezident, stále velká postava socialistické strany, uvítal pozastavení důchodové reformy a neúspěšnou snahu jeho strany sundat Lecornua: „Znovu jsme vládní silou.“

Francouzští premiéři přicházejí – a také nezvykle rychle odcházejí. Za poslední dva roky Francie zažívá už šestou vládu, v jejichž čele se vystřídalo pět politiků. V podcastu 5:59 se ptáme, kam až může politická krize zemi zavést.

Summit na Aljašce přichází v době, kdy je americký prezident obklopen užším okruhem poradců, z něhož vymizeli zkušení odborníci na Rusko i Ukrajinu.

Senioři ve Francii prodávají apartmány za velmi výhodné ceny. Mají ale podmínku, chtějí v nich dožít. O tyto nemovitosti je přesto obrovský zájem. V minulosti toho využili i bývalí prezidenti Charles de Gaulle nebo François Hollande, píše CNN. Jak takový obchod funguje a za kolik lze nemovitosti ve Francii pořídit?

Putinovi zatím jeho taktika při vyjednávání se Západem vychází. Stále breptá, brouzdá do historie a obviňuje soupeře.

Indie plánuje rozšířit své vzdušné a námořní síly nákupem dalších stíhaček Rafale. Tento krok umožní rychlejší reakci na vojenské hrozby a zefektivní stávající obrannou infrastrukturu.

Čelná představitelka francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová možná bude moci kandidovat v prezidentských volbách, ačkoli ji soud v pondělí odsoudil mimo jiné k pětiletému zákazu výkonu volených funkcí s tím, že tato část rozsudku platí okamžitě.

Americký prezident Donald Trump již pro Francii není spojencem. V rozhovoru pro deník Le Monde to řekl bývalý francouzský prezident Francois Hollande. Mimo jiné zkritizoval například přímá jednání s Putinem.

Po Senegalu a Čadu dá francouzským vojenským silám sbohem i další země Afriky, dlouhodobý partner Pobřeží slonoviny. Francouzské působení je vnímáno jako toxické, vysvětluje expert.

Od jednoho z nejhorších útoků na novináře v Evropě uplynulo deset let. 7. ledna 2015 vnikli bratři Saïd a Chérif Kouachiové do redakce francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo, kde zastřelili dvanáct lidí a jedenáct dalších zranili. Oba útočníci byli následně policií zneškodněni. Charlie Hebdo nyní podle stanice France24 chystá speciální vydání, ve kterém plánuje vydat ostré protináboženské karikatury.

Videomapping na fasádu opravené katedrály zajišťovalo 30 projektorů Panasonic PT-RQ35K, každý o svítivosti 30 000 lumenů, propojených s mediálními servery Modulo Kinetic 4K.

Po pětileté rekonstrukci se v Paříži o víkendu slavnostně otevřela katedrála Notre-Dame. Do Francie se kvůli tomu sjeli světoví lídři. Na místě byla i reportérka CNN Prima NEWS Anna Kadavá, která se do opraveného svatostánku v neděli podívala.

Nizozemská policie zadržela ve středu celkem 281 lidí, kteří v centru Amsterdamu protestovali navzdory zákazu demonstrací vyvolaném násilnými střety po fotbalovém zápasu mezi místním Ajaxem a izraelským klubem Maccabi Tel Aviv z minulého týdne. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.

Dokumenty dokládají, kolik peněz platí Francie za požitky svých bývalých předsedů vlád. Platí jim auta, řidiče nebo sekretářky. Celkově tyto výhody pro jedenáct expremiérů stály přes 31,05 milionu korun.

Tři roky pořádá učitel pražského Gymnázia Jana Keplera Petr Zemánek vzpomínkové pochody na připomínku největšího poválečného masakru civilního obyvatelstva v Postoloprtech na Lounsku. Letos tam jeho studenti chtěli mít významného hosta – ke gestu historického smíření Čechů a Němců vyzvali prezidenta Petra Pavla a pozvali ho na červnový třetí ročník pochodu. Nedostali žádnou odpověď – ani

Francie nemá ani více než měsíc po parlamentních volbách novou vládu. Nezvyklá situace vznikla kvůli nejednoznačnému rozložení sil v Národním shromáždění po volbách i politickému klidu zbraní, který vyhlásil prezident Emmanuel Macron u příležitosti olympijských her v Paříži.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý přijal demisi vlády premiéra Gabriela Attala. Ministry požádal, aby úřady vedli dál, dokud nebude nový kabinet. Očekává se, že to nebude dříve než po skončení letních olympijských her 11. srpna, uvedly agentury Reuters a DPA.

Část Francouzů začala převádět své prostředky a úspory do ciziny v obavách z plánů levice, která by se ve Francii mohla dostat k moci po nedávno vyhraných volbách. Nová lidová fronta (NFP) ve svém programu navrhuje zdanění bohatých ve výši 90 procent nebo silně progresivní zdanění. Podobné záměry tak urychlily přípravy na přesuny peněz do zahraničí nejen u nejbohatších, všiml si deník Le Figaro.

Levicové strany ve Francii počítají s tvrdým zdaněním nejbohatších Francouzů. V úvahu připadá 90procentní daň z příjmu, která už byla zavedena během socialistických vlád. Restrikci se bohatí lidé mohou vyhnout tím, že se přestěhují do jiných států. Česká republika pro ně ale nebude lákavou destinací. Proč tomu tak je?

Francouzské volby dopadly volebním patem, který způsobil bolehlav nejednomu tamnímu politikovi v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem. Jeho hlavní rivalové z krajně pravicového Národního sdružení se sice k moci takřka jistě nedostanou, to však nelze říci o politicích na opačné straně politického spektra. Francouzi zároveň řeší, kdo se stane novým premiérem. Bude to exprezident François Hollande, modla krajní levice Jean-Luc Mélenchon, nebo dojde na úplně jiné jméno?

Francouzi si zvolili nové poslance v předčasných parlamentních volbách. Ty vyhlásil prezident Emmanuel Macron po debaklu jeho centristů v eurovolbách, které drtivě opanovala krajní pravice. Svůj triumf ale Národní sdružení - přezdívaní lepenovci - nezopakovalo. Překvapením je vítězství sjednocených levicových sil. Vládní většiny ale nikdo nedosáhl. Jak číst výsledky předčasných voleb ve Francii, napoví odpovědi na pět klíčových otázek.

Kdo se stane příštím francouzským premiérem? Právě touto otázkou se ve vysílání CNN Prima NEWS zabývali experti na francouzskou politiku Pavel Fischer a Jan Eichler. Mimo jiné zhodnotili šance lídra vítězného levicového bloku Jeana-Luca Mélenchona, který má významné neshody i s vlastními koaličními partnery. Nabízí se ale i další zvučné jméno, konkrétně jde o dávného spojence prezidenta Emmanuela Macrona.

Bývalý francouzský prezident François Hollande potvrdil, že neusiluje o funkci předsedy vlády, přestože levicový blok Národní levicová fronta, za který kandidoval, vzešel z předčasných parlamentních voleb jako vítěz.

Žádné ze tří hlavních uskupení podle odhadů nezíská v 577členném parlamentu většinu 289 křesel.

Druhé kolo francouzských parlamentních voleb skončilo překvapivě. Favorizované Národní sdružení nejenže nezvítězilo, ale podle prvních odhadů skončilo až na třetím místě.

Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné ministerstvem vnitra.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že volební účast v poledne dosahovala 26,63 procenta. Podle agentury AFP šlo o nejvyšší polední účast od roku 1981.

Francouzi mají za sebou první kolo předčasných parlamentních voleb, které vyhlásil prezident Emmanuel Macron po neúspěchu v eurovolbách. A zdá se, že nynější hlava státu si se svou centristickou koalicí jde pro další porážku. První část volebního klání totiž ovládla krajně pravicové Národní sdružení s novým šéfem Jordanem Bardellou, kterého nedávno pustila k vedení Marine Le Penová, a hned za tímto subjektem skončila radikální levice. Macronovi se tak může zbortit jeho moc a síla. Vše pro něj ale ještě není ztraceno. S levicí má totiž plán.

Kampaň před prvním kolem předčasných francouzských parlamentních voleb vrcholí. Prezident Emmanuel Macron vyzývá Francouze, aby v hlasování odmítli extremismus. Průzkumy ale naznačují, že vláda se bez zástupců krajní pravice nebo krajní levice nesestaví. První kolo voleb se uskuteční už v neděli 30. června, druhé kolo o týden později.

Slavný fotbalista Mbappé varuje před extrémy, exprezident Sarkozy obviňuje Macrona, že uvrhává rozvrácenou zemi do chaosu, a finanční trhy odepisují procenta. Ve Francii se naplno rozjela kampaň před volbami, které mohou přinést velké změny.

Bývalý francouzský prezident François Hollande se odhodlal k ojedinělému kroku v historii své země, když oznámil, že bude kandidovat v předčasných parlamentních volbách. Hlasování se uskuteční na přelomu června a července.

Francouzský prezident Emmanuel Macron pokračuje ve svých vyjádřeních ohledně možnosti vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu. Ve čtvrtek si dokonce do Elysejského paláce pozval šéfy jednotlivých parlamentních frakcí, aby s nimi téma prodiskutoval. Většina pozvaných setkání nehodnotila pozitivně a prezidenta od jeho nápadů odrazovala. Podle účastníků však Macron kreslil na mapu Ukrajiny červené čáry, při jejichž překročení nesmí Francie zůstat netečná a vojensky zareagovat. O čtvrteční schůzce…

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange se ani ve středu nezúčastnil slyšení u londýnského vrchního soudu, podle příspěvku WikiLeaks na síti X má vážné zdravotní potíže. Druhý a poslední den procesu se Assangeovi advokáti snažili přesvědčit dvojici soudců, že rozhodnutí o vydání jejich klienta ke stíhání ve Spojených státech si zaslouží další přezkoumání.

Pokud nyní soudci rozhodnou v neprospěch Juliana Assangeho, jeho vydání do USA by mohl zastavit už jen Evropský soud pro lidská práva.

Bývalý francouzský předseda Evropské komise Jacques Delors byl možná nejdůležitější osobností dějin evropské integrace. Za jeho působená vznikaly základní kameny, na kterých stojí dnešní podoba Evropské unie. Žádné křivé banány a pomazánková másla, Delors byl státníkem s vizí.

Do pochodů proti antisemitismu, které se dnes konaly ve francouzských městech, se zapojilo více než 182.000 lidí. Podle agentury AFP to uvedlo ministerstvo vnitra a policie. Největší akce byla v Paříži, kde do ulic vyšlo asi 105.000 demonstrantů. Pařížský průvod svolali předsedové obou komor francouzského parlamentu a zúčastnila se ho řada politiků, včetně premiérky Élisabeth Borneové.

13. listopadu 2015 otřásla Paříží série teroristických útoků, z nichž nejhorší se udál v koncertním sále Bataclan v centru města, kde zrovna probíhal koncert americké rockové skupiny Eagles of Death Metal.

Francouzský úřad vlády poprvé zveřejnil, kolik peněz stát vynakládá na zajištění působení bývalých prezidentů. Materiální náklady Nicolase Sarkozyho, který z Elysejského paláce odešel před 11 lety, úřad vlády loni vyšly na 196 981 eur (4,87 milionu korun). Tato částka ho však řadí až na pomyslné druhé místo. François Hollande, který Francii vedl v letech 2012 až 2017, loni státu vyúčtoval 221 074 eur (5,46 milionu korun).

Téměř dva dny strávila ve vyšetřovací vazbě novinářka Ariane Lavrilleux. Francouzská policie ji zatkla v polovině září v souvislosti s kauzou Egypt Papers, která se týká francouzské armády a vojenské rozvědky. Profesní organizace nyní požadují po Evropském parlamentu úplný zákaz používání nátlaku a špionážního softwaru na novináře v rámci Evropského zákona o svobodě médií (EMFA). O nařízení budou europoslanci

Francouzská policie zadržela novinářku Ariane Lavrilleux v souvislosti s reportáží z roku 2021. Podle ní Egypt využíval francouzské zpravodajské služby k útokům na civilisty a jejich zabíjení.

Ztratily USA věrohodnost nejen na Blízkém východě, protože prezident Barack Obama stanovil nepřekročitelnou „červenou linii“ a pak její překročení nepotrestal?

Nutnost konsolidovat státní finance v době inflace vyvolala snahy zavést daň z bohatství v tak různých zemích, jako je Kanada či Tunisko.

Minulý týden Spojené státy americké oznámily, že v rámci vojenské pomoci Ukrajině jí poskytnou také neupřesněné množství neupřesněného typu kazetové munice. A strhl se obvyklý řev.

Francouzská policie mnohem častěji než dříve používá při zásazích střelné zbraně.

Jeden rok nepodmíněný, další dva podmíněně. K takovému trestu odsoudil bývalého prezidenta Sarkozyho francouzský odvolací soud: za korupci a kupčení s mocí.

Paříž – Dvojice ruských prokremelských youtuberů vystupujících pod přezdívkami Vovan a Lexus napálila v patnáctiminutovém interview bývalého prezidenta Francie Hollanda. Duo Vladimir Kuzněcov a Alexej Stoljarov vystupovali v rozhovoru jako bývalý prezident Ukrajiny Petro Porošenko a dotazovali se na „skutečnou“ roli Minských dohod v rusko-ukrajinském konfliktu. Informuje o tom zpravodajský server Euronews. Podle interpretace ruské […] The post Bývalý francouzský prezident François Hollande se stal obětí zinscenovaného telefonátu prokremelských youtuberů appeared first on VOXPOT

Stavby větrných elektráren v krajině se ve Francii setkávají s odporem. Proti někdy až 200metrovým větrníkům se staví zejména zemědělci, ale také nacionalistická opozice.

Francouzští poslanci dnes schválili velkou většinou zákon, který má umožnit rychlou výstavbu nových jaderných reaktorů. Vládní návrh "na obrodu jaderné energetiky" podpořila i velká část opozice, píše agentura AFP. Zákon má podle navrhovatelů zkrátit lhůty povolovacích řízení a přispět tak výstavbě šesti nových reaktorů do roku 2035. Odpůrci návrhu varovali před možnými riziky využívání jaderné energie a upozorňovali na problémy s radioaktivním odpadem.

Francouzský Senát drtivou většinou schválil návrh zákona, jehož cílem je urychlit výstavbu nových jaderných zařízení v oblastech stávajících lokalit s provozovanými jadernými elektrárnami. Informaci přinesl server World Nuclear News. Schválený text již nepočítá se snížením podílu jaderné energetiky ve francouzském energetickém mixu do roku 2035 na 50 %.

Ruský prezident Vladimir Putin měl v mimořádném telefonátu britskému premiérovi Borisi Johnsonovi pohrozit raketovým útokem. Telefonát se údajně uskutečnil pár dní před ruskou invazí na Ukrajinu. Informace odhalil dokument BBC, který zkoumá Putinovy kontakty se světovými lídry. Kreml slova britského expremiéra označil za lež.