František Dobšík

Ministr školství Robert Plaga otevřel na sociálních sítích diskuzi o termínu letních prázdnin. Zatímco od některých odborníků schytává kritiku nebo rozpaky, část připouští potřebnost debaty.

Ministerstvo školství navrhuje, aby se do zákoníku práce dostal zvláštní příplatek pro třídní učitele. A to nejméně 1500 korun měsíčně. Dnes na něj nemají nárok všichni.

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho v pátek delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková. Středula měl dva protikandidáty, uspěl však hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období.

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho v pátek delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková.

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho v pátek delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková. Středula měl dva protikandidáty, uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období.

Josef Středula nadále povede Českomoravskou konfederaci odborových svazů. Měl dva protikandidáty, zvítězit se mu podařilo už v prvním kole.

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho v pátek delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková. Středula měl dva protikandidáty, uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období.

Překvapení se nekonalo. Předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů byl opět zvolen její dosavadní šéf Josef Středula. Ve funkci ho tak čekají další čtyři roky. Získal 51,7 procenta hlasů, druhý byl šéf školských odborů František Dobšík. Ten dostal přes 43 procent hlasů.

Praha - Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho dnes delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková. Středula měl dva protikandidáty, uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období. Místopředsedy byli znovuzvoleni Radka Sokolová a vedoucí oddělení lidských zdrojů centrály Lukáš Němec.

Školské odbory odvolaly stávkovou pohotovost, kterou vyhlásily v polovině listopadu kvůli chybějícím financím pro regionální školství. Ministerstvo školství v pondělí uvedlo, že získalo potřebné 3,7 miliardy korun a podle ministra Roberta Plagy (ANO) by školy měly peníze dostat do konce roku. „Byla tam velká nedůvěra. Spokojeni jsme napůl,“ podotýká pro Radiožurnál předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík.

Podařilo se podle školských odborů rozptýlit nejistotu kolem financování škol a jejich zaměstnanců v příštím roce? Jak významný může být v rámci ukrajinských dronových operací první zásah tankeru z ruské stínové flotily ve Středozemním moři? A jak by mohl nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek naplnit svůj záměr zapálit oheň v týmu před baráží o postup na světový šampionát?

Praha - Školské odbory odvolaly stávkovou pohotovost, kterou vyhlásily v polovině listopadu kvůli chybějícím 3,7 miliardy korun na dofinancování regionálního školství v letošním roce. Mají jistotu, že školy peníze dostanou, uvedli dnes odboráři v tiskové zprávě. Ministerstvo školství informovalo o rozeslání peněz v pondělí, odboráři čekali s ukončením stávkové pohotovosti na potvrzení od krajů, uvedl dříve předseda školských odborů František Dobšík.

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Jako první na Pražský hrad zamířil nominant hnutí ANO na ministra školství Robert Plaga, který by tento post zastával již podruhé. Po jednání řekl, že bylo velmi věcné a má z něj dobrý pocit. Věří, že by se ministrem školství mohl stát. „Myslím, že v řadě věcí jsme se shodli,“ dodal.

Vláda v demisi ani na čtvrtečním jednání nesplnila svůj slib, že do rozpočtu ministerstva školství převede necelé čtyři miliardy korun, které tam aktuálně chybí. Řešení problému, kvůli kterému mohou podle odborářů školám chybět peníze i na předvánoční odměny, vláda zase odložila - na příští týden.

Resorty školství, spravedlnosti, zemědělství a sociálních věcí dostanou na chybějící mandatorní výdaje od ostatních ministerstev peníze do konce listopadu, shodla se dnes vláda v demisi. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL). Každé ministerstvo podle něj přesně ví, kolik peněz už letos nestihne spotřebovat, poslat je tak má tam, kde chybí. Nejsou podle něj zatím peníze na platy soudců, ve školství i na Jurečkově ministerstvu práce a sociálních věcí.

Resorty školství, spravedlnosti, zemědělství a sociálních věcí dostanou na chybějící mandatorní výdaje od ostatních ministerstev peníze do konce listopadu, shodla se vláda v demisi. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL). Každé ministerstvo podle něj přesně ví, kolik peněz už letos nestihne spotřebovat, poslat je tak má tam, kde chybí. Nejsou podle něj zatím peníze na platy soudců, ve školství i na Jurečkově ministerstvu práce a sociálních věcí.

Praha - Resorty školství, spravedlnosti, zemědělství a sociálních věcí dostanou na chybějící mandatorní výdaje od ostatních ministerstev peníze do konce listopadu, shodla se dnes vláda v demisi. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL). Každé ministerstvo podle něj přesně ví, kolik peněz už letos nestihne spotřebovat, poslat je tak má tam, kde chybí. Nejsou podle něj zatím peníze na platy soudců, ve školství i na Jurečkově ministerstvu práce a sociálních věcí.

Praha - Vláda v demisi by na dnešním jednání měla kromě dofinancování regionálního školství schválit i dodatečnou miliardu až dvě miliardy korun pro resort zemědělství. Novinářům to před jednáním kabinetu řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Uvolnění peněz v obou oblastech je podle něj předběžně dohodnuté, řešit se bude technické provedení.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 13. listopadu 2025.

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Ministerstvo školství nedostalo 3,7 miliardy korun na dofinancování regionálního školství na listopad a prosinec, uvedly. Peníze v resortu školství chybí v souvislosti s převodem financování nepedagogických pracovníků, tedy školníků, uklízeček, na obce a kraje, řekl dnes na briefingu šéf školských odborů František Dobšík. Nepedagogy mají obce a kraje začít platit od roku 2026, původně vláda chtěla převést financování těchto pracovníků ve školách od…

Peníze v resortu chybí v souvislosti s převodem financování nepedagogických pracovníků, tedy školníků, uklízeček, na obce a kraje.

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, jelikož Ministerstvu školství chybí 3,7 miliardy korun na financování regionálního školství pro listopad a prosinec.

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Ministerstvo školství nedostalo 3,7 miliardy korun na dofinancování regionálního školství na listopad a prosinec, uvedly. Peníze v resortu chybí v souvislosti s převodem financování nepedagogických pracovníků, tedy školníků, uklízeček, na obce a kraje, řekl ve čtvrtek na briefingu šéf školských odborů František Dobšík.

Školské odbory ve čtvrtek vyhlásily stávkovou pohotovost. Nelíbí se jim, že v rozpočtu ministerstva školství stále schází 3,7 miliardy korun na platy učitelů a dalších pracovníků. Stávková pohotovost bude podle odborářů trvat tak dlouho, dokud peníze nedorazí do škol. Vláda přislíbila věc vyřešit 19. listopadu.

Školy zatím nedostaly část peněz na platy do konce kalendářního roku, protože ministerstvo školství čeká na převod necelých čtyř miliard, které by pak mohlo do regionů poslat. Původní rozpočet s částkou nepočítal. Předpokládal totiž, že financování pracovníků kuchyní nebo úklidu přejde na obce od září. Ty ho ale převezmou až od ledna.

Revize inkluze, zvýšení platů i více pohybu. Priority vznikající koalice v oblasti školství jsou v programovém prohlášení popsány na zhruba straně a půl. Přinášíme přehledně hlavní body, které chce nová vláda ve vzdělávání zavést.

Školy, které plánují slučování, se nyní mohou přihlásit ke speciálnímu podpůrnému programu. Ministerstvo školství (MŠMT) nabízí odbornou pomoc během náročného administrativního procesu, který je součástí dlouhodobého záměru resortu. Představitelé Českomoravského odborového svazu pracovníků školství však namítají, že program nezohledňuje podmínky regionů. Obávají se, že kýžené zefektivnění to nepřinese.

Tarify učitelů a akademiků stoupnou od 1. ledna příštího roku o 7 procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům vláda zvýšila tarif o fixní 2000 korun měsíčně. Informoval o tom po středečním jednání kabinetu ministr školství Mikuláš Bek za STAN. O podrobnostech promluvil na Radiožurnálu předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík.

Ve středu 8. října se uskutečnilo poslední jednání mezi zástupci vlády, odborů, zaměstnavatelů, zástupci z územně samosprávných celků a Asociace krajů ČR k tématu valorizace platů ve veřejném sektoru.

Praha - Průměrný hrubý plat učitelů činil v prvním pololetí letošního roku 49.231 korun měsíčně. Oproti stejnému období loňského roku se zvýšil téměř o 2700 korun, tedy zhruba o 5,8 procenta. Vyplývá to z dat, které dnes ČTK poskytlo ministerstvo školství. Údaje zahrnují zaměstnance škol zřizovaných kraji a obcemi a jsou včetně vedoucích pracovníků. Průměrná mzda dosáhla v prvním pololetí letošního roku podle Českého statistického úřadu 48.147 korun, v meziročním srovnání činil přírůstek 3246 korun.

Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku 2000 korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). ČTK to řekl předák školských odborů František Dobšík. Upřesnil, že 2000 korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.

Odbory se dohodly s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) na navýšení platů. Učitelům vzrostou o sedm procent, asistentům o 2000 korun. Jednání mezi odbory a vládou o platech nepedagogických pracovníků budou ještě pokračovat.

Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku 2000 korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Uvedl to předák školských odborů František Dobšík. Upřesnil, že 2000 korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš míní do čtyř let navýšit platy učitelů na úroveň 130 procent hrubé mzdy předchozího roku. Učitelé si tak podle něj mají v roce 2029 za případné vlády ANO vydělat v průměru 75 tisíc korun. Jak toho chce konkrétně dosáhnout, neřekl, přestože by na to resort školství potřeboval minimálně o 57 miliard více. Ty hodlá podle svých slov získat z šedé ekonomiky, odborníci tomu však příliš nevěří.

Praha - Mezi pozitivní kroky současné vlády patří zkvalitňování přípravy budoucích učitelů, digitalizace přihlášek na střední školy či ukotvení financování školních psychologů, speciálních a sociálních pedagogů. Vyplývá to z odpovědí expertů, zástupců školských asociací a odborů, které ČTK oslovila. Naopak negativně hodnotí financování, které podle nich neodpovídá deklarovaným prioritám, případně to, že platy učitelů místo 130 procent reálně dosahují asi 110 procent průměrné hrubé mzdy v Česku. Školství také podle odborů či analytičky neziskové organizace EDUin Nikoly Šrámkové neprospělo opakované střídání ministrů.

Ministr školství Mikuláš Bek deset týdnů před volbami ostře napadl jednu z vládních priorit.

Zatímco děti už mohou hodit školu za hlavu, ředitelé a zřizovatelé stále nevědí, co mají od příštího školního roku očekávat. V Senátu čeká na schválení tzv. velká školská novela, která vzbudila mnoho vášní. Přináší sice pozitivní změny zejména v podobě podpůrných pedagogických pozic, ale také kontroverzní převod financování školníků a kuchařek či učebních potřeb na zřizovatele.

Ministerstvo školství pošle školám asi deset miliard korun pro nepedagogické pracovníky a na další výdaje do konce roku. Podle ředitelů škol i odborářů to ale nestačí. Peníze jsou prý rozpočítané na nižší počet lidí, než jaký ve školách skutečně je. A potřeba jsou ještě další necelé dvě miliardy. Podle ministra školství to ale není v možnostech státního rozpočtu.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vytrvale tvrdí, že vláda zajistí finance na platy školníků, kuchařek a dalších nepedagogických pracovníků ve školách od září do konce prosince. Ani po středečním jednání vlády však není jasné, kde potřebných 11 miliard vezme. I po opakovaných dotazech Novinek to ministerstvo školství odmítá prozradit.

Vojáci i policisté mohou na vyšší výplaty od července zapomenout. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vylučuje, že by vláda do konce června o zvyšování platů rozhodla.

Slib ministryně obrany Jany Černochové (ODS), že by se vojákům měly zvýšit platy už v průběhu tohoto roku, spustil lavinu požadavků i od ostatních státních zaměstnanců. Zástupci odborů považují navýšení platů jen pro někoho za nefér a chtějí více peněz i pro ostatní. Vláda očekávání mírní a chce počkat do poloviny roku.

Ministr školství Mikuláš Bek je kvůli nejasnému financování nepedagogických pracovníků terčem ostré kritiky. Spokojeni s jeho prací nejsou ale ani někteří ředitelé škol, kteří stále netuší, jak budou od ledna placeni zaměstnanci v jejich školách. Ministrovi vyčítají také špatnou komunikaci.

Školské odbory vyzývají vládu, poslance i senátory, aby „neházeli nepedagogy přes palubu“. Tedy aby odmítli změnu školského zákona, která má financování převést na zřizovatele. Petici podepsalo podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka asi 70 tisíc lidí. Petiční výbor Sněmovny, který se výzvou v úterý zabýval, apeloval na resorty školství a financí, aby vzaly obavy vedení samospráv a škol v potaz při dalším jednání.

Uklízečky, kuchařky nebo školníky už nebudou platit přímo školy, ale peníze půjdou přes obce. Tato změna vyvolala velkou kritiku, platit měla už od 1. září. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se ji ale nakonec rozhodl odložit.

Za měsíc a půl nastřádaly školské odbory na 27 tisíc podpisů proti záměru vlády převést financování provozních pracovníků škol na zřizovatele, tedy obce a kraje. Podle odborů je to významný počet pro to, aby vláda „nedomyšlený nápad“, který může mimo jiné vést k nerovnostem mezi školami, přehodnotila.

Ministerstvo školství poodkrylo, jak dopadne změna financování škol na konkrétní obce. Na ně chce stát nově přenést úhradu učebnic a nepedagogických pracovníků – tedy kuchařek, školníků, uklízeček, ale i správců IT či hospodářek.

Uspěchaná reforma financování školství budí odpor i u samotných zřizovatelů, krajů a obcí, kteří mají od příštího školního roku financovat mzdy nepedagogických pracovníků škol, od školníků, kuchařek, uklízeček po ekonomky a správce IT. Vláda slíbila dostatečně navýšit obcím a krajům rozpočtové určení daní (RUD), ale zřejmě to stačit nebude.

Školské odbory se ohrazují proti plánu vlády převést financování nepedagogických pracovníků, tedy školníků, kuchařek, uklízeček, účetních, hospodářek či správců IT, na zřizovatele, jimiž jsou v případě základních škol obce, u středních škol krajské úřady. Připravily protestní petici a v případě neúspěchu jsou připraveny na další akce.

Školské odbory kritizují záměr ministerstva přesunout od září financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol. Těmi jsou většinou obce. Podle odborářů je návrh nepřipravený a hrozí zhoršení podpůrných služeb ve školách. Žádají jeho stažení. Pokud by se do školské novely při projednávání ve Sněmovně dostal, hrozí předáci protesty. Na podporu požadavku spustili dnes petiční akci. Vedení Českomoravského odborového svazu pracovníků školství to ve středu oznámilo na tiskové konferenci.

Praha - Školské odbory kritizují záměr ministerstva školství přesunout od září financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol. Těmi jsou většinou obce. Podle odborářů je návrh nepřipravený a hrozí zhoršení podpůrných služeb ve školách. Žádají jeho stažení. Pokud by se do školské novely při projednávání ve Sněmovně dostal, hrozí předáci protesty. Na podporu požadavku spustili dnes petiční akci. Vedení Českomoravského odborového svazu pracovníků školství to dnes oznámilo na tiskové konferenci. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ČTK sdělil, že podrobnosti k návrhu představí s ministrem financí příští týden. Uvedl, že změna má zlepšit podmínky škol a vyšší efektivita je cestou k lepšímu odměňování.

Opakuje se situace z loňska, kdy ředitelé ani po Novém roce nevěděli, jak budou platit nepedagogické pracovníky, tedy školníky, kuchařky, účetní, hospodářky či správce IT. Nyní má vláda v plánu tyto pozice převést pod správu zřizovatelů, tedy obcí a krajů, ale kolik peněz každá škola dostane, je ve hvězdách. Debaty nad změnou systému se táhnou, přitom do konce ledna má ministerstvo připravit rozpis rozdělování financí na platy.

Vláda schválila navýšení tabulkových tarifů u pedagogických pracovníků, a to o 7 %. Jak přesně se změní tabulkové platy u učitelů v roce 2025? Finance.cz přináší tabulkové platy učitelů.

Vláda schválila plošné navýšení tabulkových tarifů u pedagogických pracovníků o sedm procent. Učitelé a další pedagogičtí pracovníci si tak polepší o stovky až tisíce korun - konkrétně od 1090 korun do 4040 korun měsíčně. Deník přináší tabulku s přehledem platů pedagogických pracovníků pro rok 2025.

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Za riskantní mají ředitelé a odboráři přechod nepedagogických pracovníků ze škol pod zřizovatele, tedy obce. A bojí se, že reforma Ministerstva školství bude znamenat odchod důležitých zaměstnanců: kuchařek, školníků a ekonomů.

Průměrný plat učitele by měl podle predikcí růstu letošních platů z ministerstva financí dosáhnout za dva roky něco málo přes 59 tisíc korun. Na konferenci Školství 2025 to uvedl odborový předák František Dobšík.

Na nedostatek učitelů matematiky chce upozornit nadační fond Matika Česku. Vznikl na základě stejnojmenného projektu nadace Qminers. Fond se zaměřuje například na podporu začínajících učitelů. Nyní přispívá 10 tisíci korunami měsíčně 40 začínajícím učitelům matematiky, aby neodcházeli mimo školství za lepšími platy. Počet chce v příštím roce zdvojnásobit. Hodlá se věnovat i podpoře zvýšení počtu studentů pedagogických oborů na vysokých školách.

Praha - Na nedostatek učitelů matematiky chce upozornit nadační fond Matika Česku. Vznikl na základě stejnojmenného projektu nadace Qminers. Fond se zaměřuje například na podporu začínajících učitelů. Nyní podporuje 10.000 korunami měsíčně 40 začínajících učitelů matematiky, aby neodcházeli mimo školství za lepšími platy. Počet chce v příštím roce zdvojnásobit. Chce se věnovat i podpoře zvýšení počtu studentů pedagogických oborů na vysokých školách. Zástupci Nadačního fondu o tom informovali v tiskové zprávě.

Druhého ročníku konference Budoucnost odborů se v Olomouci v Červeném kostele zúčastnil i bývalý premiér Vladimír Špidla. Akci pořádaly Odbory Vědecké knihovny v Olomouci, které jsou v rámci knihovnických odborů nejsilnější v celé zemi.