František Dobšík

Zatím to vypadá, že si od příštího roku učitelé polepší o 2 500 Kč, ale v platových tabulkách to vidět nebude: přidáno dostanou v odměnách. Podle školských odborů to ale není v pořádku a mluví o podvodu. Jak to tedy je?

Ještě v tomto školním roce chce ministerstvo školství představit kariérní řád pro učitele. Příští rok si kantoři na penězích moc nepolepší, ale motivační ocenění práce by prý přeci jen mohlo udržet v oboru vyučující středního věku, kterým současný tabulkový systém velké vyhlídky neslibuje.

Školské odbory nejsou spokojeny s tím, že se učitelům pro rok 2024 nebudou navyšovat tarify, tedy základ výdělku v platových tabulkách. Kritizují také, že základem pro výpočet valorizace platů učitelů pro rok 2024 je průměrná mzda za rok 2022, jak řekl v úterý předseda odborářů ve školství František Dobšík.

Školské odbory nejsou spokojeny s tím, že se učitelům pro rok 2024 nebudou navyšovat tarify, tedy základ výdělku v platových tabulkách. Kritizují také to, že základem pro výpočet valorizace platů učitelů pro rok 2024 je průměrná mzda za rok 2022. ČTK to dnes odpoledne řekl předseda odborářů ve školství František Dobšík. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dnes na tiskové konferenci řekl, že objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi, přičemž při výpočtu se bude vycházet z částek z roku 2022. Tarify se upravovat nebudou, sdělil ministr. Podle Dobšíka se školským odborům nelíbí, že učitelé dostanou peníze navíc v odměnách, naopak požadují, aby alespoň část přidaných peněz putovala do tarifů.

Navýšení školského rozpočtu o čtyři miliardy korun ve srovnání s letošním rokem ředitele škol nepotěší. Zaznívají obavy, že ke slibovaným 130 procentům průměrné mzdy se kantorské platy zdaleka nepřiblíží, ačkoli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to slibuje. Koaliční poslanci ovšem velké změny ve vládou schváleném rozpočtu nepředpokládají.

Vyhlídky kantorů na důstojnou mzdu může zkalit ještě nový systém výplaty nemocenské. Ten by podle odborů mohl ubrat z balíku peněz určeného na mzdy učitelů až dvě miliardy. Dosavadní zprávy nasvědčují tomu, že na růst mezd učitelů je připraveno 8,5 miliardy korun.

O tom, zda se bude snižovat počet pracovních míst ve školství, zatím není jasno. Více informací by mohlo být k dispozici v následujícím týdnu, řekl ve středu 13. září předseda školských odborů František Dobšík, který se v úterý kvůli státnímu rozpočtu na rok 2024 setkal s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Proti letošním 271 tisícům míst by jich mělo být zhruba o 20 tisíc méně. O podobě rozpočtu se stále jedná.

Rozdíl mezi platy učitelů a všech vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců se letos nejspíš opět prohloubí. Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA CERGE-EI. Podle jejích autorů hrozí, že se Česko opět propadne mezi země OECD s nejnižším podílem HDP na školství.

Navýšení v průměru o tři tisíce korun pro kantory zdaleka nesplní závazek vlády, aby jejich platy odpovídaly v příštím roce 130 procentům průměrné mzdy. Odborníci se shodují, že se dostanou v lepším případě na 115 procent, ale spíše na méně.

Návrh rozpočtu pro ministerstvo školství (MŠMT) na rok 2024, který připravilo ministerstvo financí (MF), je pro školské odbory zklamáním. O podobě rozpočtu chtějí odboráři s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) jednat na školské tripartitě v úterý. ČTK to dnes řekl předseda školských odborů František Dobšík. Podle návrhu by měl mít resort školství na své výdaje o 11,6 miliardy korun méně než letos. Úřad by tak měl rozdělovat asi 253,4 miliardy korun. Méně peněz než letos by podle návrhu mělo jít na platy.

Předáci školských odborů budou dál vyzývat pracovníky škol, aby zakládali stávkové výbory. Nově by měly sloužit i jako opora pro vyjednávání ministra školství Mikuláše Beka (STAN) o rozpočtu ministerstva školství pro rok 2024. Pokud by vyjednávání o financování školství v příštím roce nebylo úspěšné, nevylučují odboráři stávkové a protestní akce. S plánovaným financováním nejsou spokojeni ani rektoři.

Umělá inteligence (AI) je i v České republice stále rozvinutější. Nová generace nástrojů typu ChatGPT bude mít podle vědců velmi výrazný dopad i na lidskou práci a mnoho odvětví čekají velké změny. Podle posledního průzkumu agentury Ipsos se více než polovině Čechů situace nelíbí.

Odboráři ve školství budou pro rok 2024 usilovat o nárůst průměrného platu pedagogů a nepedagogických pracovníků ve školách o deset procent. Požadavek se má týkat školských pracovníků, na které se nevztahuje vládou avizované navýšení platů na úroveň 130 procent průměrné mzdy v ČR, tedy například asistentů pedagoga, školských psychologů či pracovníků ve školních jídelnách

Zakládat stávkové výbory se na svém sjezdu v Praze rozhodli školští odboráři. Vede je k tomu nejasná situace kolem růstu mezd ve školství a plnění, resp. neplnění vládních slibů vůči kantorům. Nejedná se o vyhrožování, ale o prevenci, řekl Právu šéf odborů František Dobšík.

Odboráři ve školství budou pro rok 2024 usilovat o nárůst průměrného platu pedagogů a nepedagogických pracovníků ve školách o deset procent. Požadavek se má týkat školských pracovníků, na které se nevztahuje vládou avizované navýšení platů na úroveň 130 procent průměrné mzdy v ČR, tedy například asistentů pedagoga, školských psychologů či pracovníků ve školních jídelnách. Novinářům to sdělil předseda školských odborů František Dobšík. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) řekl, že o platech ve školství je připraven s předáky odborářů a ministerstvem financí intenzivně jednat.

Učitelské platy se patrně budou počítat z předloňské průměrné mzdy. Naznačil to ministr školství Mikuláš Bek. To by ale znamenalo, že se ani nepřiblíží slibovaným 130 procentům průměrné mzdy. K tomu se vláda přitom zavázala.

Jako součást konsolidačního balíčku vláda oznámila zrušení takzvaného školkovného, pomáhá podle ní jen bohatším rodinám. S tím ale nesouhlasí někteří odborníci a odborář.

Vláda v debatě o finančních úsporách státu zvažuje i variantu prodloužení počtu hodin, které mají ve školách učit kantoři.

Navýšit chybějící kapacity od mateřských přes základní po některé střední školy má za jednu z hlavních priorit ve čtvrtek jmenovaný ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Kromě toho by rád snížil počet odkladů nástupu dětí na základní školy a odstraňoval bariéry v přístupu ke vzdělávání. Bek vystřídal Vladimíra Balaše (STAN).

Mikuláš Bek ze Starostů a nezávislých se stává ministrem školství. Na postu vystřídá Vladimíra Balaše, který rezignoval kvůli zdravotním problémům. Bek se stane v pořadí třetím ministrem školství za necelý rok a půl fungování současné vlády. „Časté střídání týmů přináší komplikace, trvá, než si to sedne, a čas běží, ale věřím, že pan ministr rychle naskočí,“ říká předseda školských odborů František Dobšík. Na co by se měl nový ministr školství zaměřit?

Hnutí ANO udělá vše pro to, aby ve středu Sněmovna nehlasovala ve třetím čtení o novele o pedagogických pracovnících. Na středeční tiskové konferenci před schůzí dolní komory to řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Školské odbory chtějí jednat s vládou, posun hlasování by podle nich pro debatu vytvořil prostor.

Školské odbory se kvůli platům připravují na případné protesty. Nelíbí se jim, že v případě schválení připravované novely zákona nedostanou vládou slíbené peníze. Pokud by novela prošla na konci školního roku, prý vyrazí do ulic.

Předáci školských odborů osloví pracovníky škol, aby zakládali stávkové výbory. V pátek to rozhodlo předsednictvo Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství (ČMOS PŠ). Podle mluvčí odborů Jany Kašparové nejde o stávkovou pohotovost, odboráři chtějí být ale připraveni na případné protesty. Požadují, aby od příštího roku dostali plat ve výši 130 procent průměrné hrubé měsíční odměny všichni pedagogičtí pracovníci.

Školské odbory dál žádají, aby se příští rok platy ve školách dostaly na slibovaných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Obávají se, že vláda kvůli stavu rozpočtu dá přednost úsporám. Varují před odlivem mladších pracovníků. Na úterní tiskové konferenci to řekl předseda školského odborového svazu František Dobšík. Vedení odborů bude v pátek jednat o dalším postupu, zvažuje stávkovou pohotovost.

Školské odbory dál žádají, aby se příští rok platy ve školách dostaly na slibovaných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Obávají se, že vláda kvůli stavu rozpočtu dá přednost úsporám. Varují před odlivem mladších pracovníků ze školství. Na tiskové konferenci to v úterý řekl předák školského odborového svazu František Dobšík. Sněmovna projednává novelu zákona o pedagogických pracovnících. Podle návrhu koaličních poslanců by 130 procent průměrného výdělku měl zákon zaručit jen učitelům. Odboráři to…

Školské odbory dál žádají, aby se příští rok platy ve školách dostaly na slibovaných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Obávají se, že vláda kvůli stavu rozpočtu dá přednost úsporám. Varují před odlivem mladších pracovníků ze školství. Na tiskové konferenci to dnes řekl předák školského odborového svazu František Dobšík. Sněmovna projednává novelu zákona o pedagogických pracovnících. Podle návrhu koaličních poslanců by 130 procent průměrného výdělku měl zákon zaručit jen učitelům. Odboráři to požadují i pro ostatní pedagogické pracovníky, tedy pro vychovatele, asistenty či školní psychology. Vedení školských odborů bude v pátek jednat o dalším postupu. Zvažuje stávkovou pohotovost.

Odboráři ve školství trvají na požadavku rozdělit letošní navýšení peněz pro pedagogy mezi tarify platů a odměny. Nadále chtějí, aby do základní složky výdělku učitelů putovalo 80 procent z částky, o kterou se jim letos platy navýší. Upravené tarify by odboráři uvítali od 1. května, sdělil v pondělí po jednání se zástupci ministerstva školství a zaměstnavateli na tzv. malé tripartitě předseda školských odborů František Dobšík.

Svazy zaměstnavatelů, školské odbory a asociace pedagogů se ohradily proti návrhu poslanců, který stanovuje mzdu na 130 procentech průměrné hrubé měsíční odměny pouze učitelům, nikoli všem pedagogickým pracovníkům. Členům dolní komory parlamentu předsedové organizací proto adresovali dopis, v němž k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících vyjadřují zásadní nesouhlas. Naopak podpořili vládní návrh novely zákona, který upravoval výši platu všem pedagogickým pracovníkům. O vzniku společného stanoviska dnes na svém webu informovali odboráři.

Vláda se rozhodla šetřit i ve školách a couvá od svého loňského programového prohlášení. V tom přislíbila 130 procent průměrné mzdy všem pedagogickým pracovníkům. Nyní tvrdí, že došlo k formulační chybě a místo pedagogických pracovníků hovoří už jen o učitelích.

Zástupci školských asociací a odborů nesouhlasí s tím, aby měli garantovanou mzdu na 130 procentech průměrné hrubé měsíční odměny jen učitelé. Chtějí proto jednat s poslanci, aby se úprava týkala všech pedagogických pracovníků, jak vládní koalice dříve avizovala. Pozměňovací návrh k novele školského zákona od koaličních poslanců podle předsedů asociací a odborů není jasný a dobře připravený.

Faulem je pro školské odbory náhlý obrat vládní koalice, která rok slibuje navýšit platy pedagogickým pracovníkům tak, aby od roku 2024 odpovídaly 130 procentům průměrné mzdy. Zapsala si to do svého programu, ale v době rozpočtových škrtů od toho ustupuje.

Asociace učitelů kritizují rozhodnutí vlády, aby celá částka na zvýšení platů pedagogů příští rok šla jen na odměny. To je pro učitele a ředitele méně výhodné než podoba odměňování, kterou navrhovaly odbory, uvedl předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček. Odboráři navrhovali, aby do základní složky platu (tarifu) pedagogů šlo 80 procent z částky, o kterou se v roce 2023 zvýší platy.

Někteří členové Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství vyzývají ke stávce učitelů. Důvodem je to, že vláda neschválila odborářský návrh, aby do základní složky platu neboli tarifu pedagogických pracovníků šlo 80 procent z částky, o kterou se v roce 2023 navýší platy.

Někteří členové Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství vyzývají ke stávce učitelů. Důvodem je to, že vláda neschválila odborářský návrh, aby do základní složky…

Vláda nezvýší pro příští rok platové tarify pracovníkům veřejného sektoru, tedy učitelům, úředníkům, pracovníkům v kultuře, sociálním pracovníkům či zdravotníkům. O rozdělení navýšené sumy…

Odboráři jsou s aktuální podobou novely zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, kterou v pátek v prvním čtení podpořila Sněmovna, spokojeni, sdělil předseda školských odborů František Dobšík. Naopak Asociace děkanů pedagogických fakult a spolek Pedagogická komora se k úpravě zákonů staví negativně. Vadí jim, že podle novely by mohli učit lidé bez pedagogického vzdělání všeobecně vzdělávací předměty i na 2. stupni ZŠ.

Zástupci školských odborů předali ve čtvrtek dopisem premiéru Petru Fialovi (ODS) své požadavky k rozdělení peněz na přidání pedagogům mezi základní složky platů a…

Školské odbory chtějí, aby se většina peněz, o které mají v roce 2023 narůst platy pedagogických pracovníků, využila na navýšení platových tarifů. Připravily petici, kterou plánují předat vládě. V návrhu státního rozpočtu se počítá s navýšením na platy pedagogů o čtyři procenta. Návrh podle odborů předpokládá růst pouze nenárokové složky platů, tedy peněz na odměny.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) zadal svému resortu vypracovat nový systém, jak platit nemocenskou zaměstnanců škol. Uvedl to ve středu ve svém prohlášení na webových stránkách úřadu. Nyní se prvních 14 dní nemoci zaměstnanců hradí z tzv. ostatních neinvestičních výdajů (ONIV). Podle Balaše není stávající systém správný.

Učitelé v regionálním školství pobírali po započtení všech příplatků a odměn v roce 2021 průměrnou hrubou měsíční mzdu téměř 47 tisíc Kč. Je to meziročně o osm procent více. Pedagogové působící na základních a středních školách si loni v průměru vydělali téměř 50 tisíc měsíčně, průměrný plat učitelů v mateřských školách je o pětinu nižší.

Zástupci školských odborů ani vysokých škol zatím nemají informace o tom, zda vláda vyjde vstříc jejich požadavkům na navýšení rozpočtu pro školství v příštím roce. Předsedové pěti koaličních stran by o tom měli jednat s odboráři v úterý odpoledne, řekl dnes ČTK šéf školských odborů František Dobšík. Zástupci univerzit čekají na to, co vláda oznámí v pondělí, kdy má rozpočet na příští rok projednávat, uvedl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové nyní členové vlády probírají možné změny v rozpočtu regionálního i vysokého školství.

Šéf školských odborů František Dobšík pro Právo odmítl návrh rozpočtu ministerstva financí pro rok 2023. Podle něj je i v rozporu s vládním prohlášením.

Vláda se zavázala, že udrží platy pedagogických pracovníků na 130 procentech průměrné mzdy. Jenže letos tento poměr poklesne. Aby vláda dohnala manko, musela by příští rok do platů nalít 30 miliard, nebo postupně 50 během tří let.

Stejné přidání žádají i pro neučitelské profese.

O kolik peněz se v příštím roce zvýší platy ve školství, se vyjasní až po dokončení debaty o státním rozpočtu na příští rok. Po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zástupci školských odborů dnes uvedli, že v reakci na současnou inflaci požadují od ledna zvýšení sumy na platy učitelů i nepedagogů ve školství o 15 procent. Jejich předseda František Dobšík uvedl, že na začátku školního roku by bylo fér, kdyby zaměstnanci ve školství věděli, jak chce vláda dál platy navýšit.

Podle současných pravidel nesmí teplota vzduchu ve školách klesnout pod 20 stupňů, vláda ale jako nouzové opatření chce tuto hranici posunout na 19 stupňů. To se nelíbí školským odborům, které se postavily proti návrhu. Jejich předseda František Dobšík varuje, že by to mohlo znamenat vyšší nemocnost dětí a dokonce i případné zavírání škol.

Ztráta uznání, prestiže a nízký plat – to jsou nejčastější důvody proč učitelé opouštějí školství. Podle aktuálního průzkumu odchází každý pátý z nich. Prognózy mluví jasně, pokud se přístup k učitelům a jejich práci nezmění, může být i hůř.

Jak hodnotí nominaci Vladimíra Balaše na post ministra školství a jeho plány rezortní odbory? Jaké je zabezpečení vlaků vzhledem k dnešní nehodě Pendolina s posunovacím vlakem? Co by pro obranu východního křídla aliance NATO mohl znamenat plán na výrazné posílení jednotek rychlého nasazení?

Jak by se měl vybírat nový ministr školství? Dokáže Emanuel Macron vládnout pomocí kompromisů? A jak bude v praxi fungovat zákaz ruské hudby a literatury na Ukrajině?

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Co konkrétně požadují? Za jakých okolností stávkovou pohotovost odvolají? A opravdu jsou odboráři ve školách připraveni stávkovat, nebo jde jenom o politické gesto? Hostem Tomáše Pancíře je František Dobšík, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) slíbil podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka navýšení platů nepedagogů ve školství ještě v tomto roce. O kolik by se mohly zvednout, ale zatím neupřesnil. Na dotaz ČTK to dnes uvedl předseda školských odborů František Dobšík. O platech podle něj jednala ve čtvrtek školská tripartita. Odboráři požadovali pro nepedagogy ve školství od července růst výdělků o deset procent. O platech ve veřejném sektoru budou jednat příští týden také s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

Pražská učitelka, které se škola v Praze 6 kvůli vedení ruské propagandy během výuky chystá dát výpověď, by v případné soudní dohře mohla i vyhrát. Záležet bude na tom, jak ZŠ Na Dlouhém lánu výpověď zdůvodní, popsal Právu šéf školských odborů František Dobšík.

České školství je přefeminizované, prohlásil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Reagoval na situaci v Bílině, kde kvůli problémovým žákům museli povolat bezpečnostní službu. Podle Dobšíka by žákům mohly pomoci mužské vzory.

Na problémy v Základní škole Za Chlumem v Bílině bychom se neměli dívat jen jedním pohledem. Uvedl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS vedoucí programu Kariérní a pracovní poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle. Podotkl, že ve městě je hned několik základních škol, existují tam ovšem rozdíly mezi pedagogickými sbory.

Školské odbory požadují zvýšení platů nepedagogů ve školství od července alespoň o deset procent. Nelíbí se jim, že už tak nízké platy nepedagogů ještě znehodnocuje inflace. Vyplývá to z jejich stanoviska, o kterém informovala mluvčí Jana Kašparová. Přidání by podle propočtu odborů mohlo vyjít asi na 850 milionů korun.

Mnozí učitelé, žáci i rodiče jsou už unavení z roztříštěného provozu škol, kde řádí omikron a plynou z toho četné karantény. Plošné i regionální lockdowny školy odmítají, ale podle odborů i dalších lidí z praxe by měla škola mít nástroj k přechodu na online výuku, a ne se jen spoléhat na libovůli krajských hygienických stanic.

Platy učitelů v letošním roce porostou, ovšem ne tak, jak se čekalo. A ve školství toto citlivé téma vyvolalo velký rozruch.

Různé cifry ministerstva školství, s nimiž při prezentaci platů učitelů pracuje a o nichž minulý týden informovalo Právo, považuje šéf školských odborů František Dobšík za matoucí. V rozhovoru pro Právo řekl, že nový ministr školství Petr Gazdík (STAN) bude muset pedagogům v dalších letech ještě výrazně přidat.