František Dobšík

Školské odbory dál žádají, aby se příští rok platy ve školách dostaly na slibovaných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Obávají se, že vláda kvůli stavu rozpočtu dá přednost úsporám. Varují před odlivem mladších pracovníků. Na úterní tiskové konferenci to řekl předseda školského odborového svazu František Dobšík. Vedení odborů bude v pátek jednat o dalším postupu, zvažuje stávkovou pohotovost.

Školské odbory dál žádají, aby se příští rok platy ve školách dostaly na slibovaných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Obávají se, že vláda kvůli stavu rozpočtu dá přednost úsporám. Varují před odlivem mladších pracovníků ze školství. Na tiskové konferenci to v úterý řekl předák školského odborového svazu František Dobšík. Sněmovna projednává novelu zákona o pedagogických pracovnících. Podle návrhu koaličních poslanců by 130 procent průměrného výdělku měl zákon zaručit jen učitelům. Odboráři to…

Školské odbory dál žádají, aby se příští rok platy ve školách dostaly na slibovaných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Obávají se, že vláda kvůli stavu rozpočtu dá přednost úsporám. Varují před odlivem mladších pracovníků ze školství. Na tiskové konferenci to dnes řekl předák školského odborového svazu František Dobšík. Sněmovna projednává novelu zákona o pedagogických pracovnících. Podle návrhu koaličních poslanců by 130 procent průměrného výdělku měl zákon zaručit jen učitelům. Odboráři to požadují i pro ostatní pedagogické pracovníky, tedy pro vychovatele, asistenty či školní psychology. Vedení školských odborů bude v pátek jednat o dalším postupu. Zvažuje stávkovou pohotovost.

Odboráři ve školství trvají na požadavku rozdělit letošní navýšení peněz pro pedagogy mezi tarify platů a odměny. Nadále chtějí, aby do základní složky výdělku učitelů putovalo 80 procent z částky, o kterou se jim letos platy navýší. Upravené tarify by odboráři uvítali od 1. května, sdělil v pondělí po jednání se zástupci ministerstva školství a zaměstnavateli na tzv. malé tripartitě předseda školských odborů František Dobšík.

Svazy zaměstnavatelů, školské odbory a asociace pedagogů se ohradily proti návrhu poslanců, který stanovuje mzdu na 130 procentech průměrné hrubé měsíční odměny pouze učitelům, nikoli všem pedagogickým pracovníkům. Členům dolní komory parlamentu předsedové organizací proto adresovali dopis, v němž k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících vyjadřují zásadní nesouhlas. Naopak podpořili vládní návrh novely zákona, který upravoval výši platu všem pedagogickým pracovníkům. O vzniku společného stanoviska dnes na svém webu informovali odboráři.

Vláda se rozhodla šetřit i ve školách a couvá od svého loňského programového prohlášení. V tom přislíbila 130 procent průměrné mzdy všem pedagogickým pracovníkům. Nyní tvrdí, že došlo k formulační chybě a místo pedagogických pracovníků hovoří už jen o učitelích.

Zástupci školských asociací a odborů nesouhlasí s tím, aby měli garantovanou mzdu na 130 procentech průměrné hrubé měsíční odměny jen učitelé. Chtějí proto jednat s poslanci, aby se úprava týkala všech pedagogických pracovníků, jak vládní koalice dříve avizovala. Pozměňovací návrh k novele školského zákona od koaličních poslanců podle předsedů asociací a odborů není jasný a dobře připravený.

Faulem je pro školské odbory náhlý obrat vládní koalice, která rok slibuje navýšit platy pedagogickým pracovníkům tak, aby od roku 2024 odpovídaly 130 procentům průměrné mzdy. Zapsala si to do svého programu, ale v době rozpočtových škrtů od toho ustupuje.

Asociace učitelů kritizují rozhodnutí vlády, aby celá částka na zvýšení platů pedagogů příští rok šla jen na odměny. To je pro učitele a ředitele méně výhodné než podoba odměňování, kterou navrhovaly odbory, uvedl předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček. Odboráři navrhovali, aby do základní složky platu (tarifu) pedagogů šlo 80 procent z částky, o kterou se v roce 2023 zvýší platy.

Někteří členové Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství vyzývají ke stávce učitelů. Důvodem je to, že vláda neschválila odborářský návrh, aby do základní složky platu neboli tarifu pedagogických pracovníků šlo 80 procent z částky, o kterou se v roce 2023 navýší platy.

Někteří členové Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství vyzývají ke stávce učitelů. Důvodem je to, že vláda neschválila odborářský návrh, aby do základní složky…

Vláda nezvýší pro příští rok platové tarify pracovníkům veřejného sektoru, tedy učitelům, úředníkům, pracovníkům v kultuře, sociálním pracovníkům či zdravotníkům. O rozdělení navýšené sumy…

Odboráři jsou s aktuální podobou novely zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, kterou v pátek v prvním čtení podpořila Sněmovna, spokojeni, sdělil předseda školských odborů František Dobšík. Naopak Asociace děkanů pedagogických fakult a spolek Pedagogická komora se k úpravě zákonů staví negativně. Vadí jim, že podle novely by mohli učit lidé bez pedagogického vzdělání všeobecně vzdělávací předměty i na 2. stupni ZŠ.

Zástupci školských odborů předali ve čtvrtek dopisem premiéru Petru Fialovi (ODS) své požadavky k rozdělení peněz na přidání pedagogům mezi základní složky platů a…

Školské odbory chtějí, aby se většina peněz, o které mají v roce 2023 narůst platy pedagogických pracovníků, využila na navýšení platových tarifů. Připravily petici, kterou plánují předat vládě. V návrhu státního rozpočtu se počítá s navýšením na platy pedagogů o čtyři procenta. Návrh podle odborů předpokládá růst pouze nenárokové složky platů, tedy peněz na odměny.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) zadal svému resortu vypracovat nový systém, jak platit nemocenskou zaměstnanců škol. Uvedl to ve středu ve svém prohlášení na webových stránkách úřadu. Nyní se prvních 14 dní nemoci zaměstnanců hradí z tzv. ostatních neinvestičních výdajů (ONIV). Podle Balaše není stávající systém správný.

Učitelé v regionálním školství pobírali po započtení všech příplatků a odměn v roce 2021 průměrnou hrubou měsíční mzdu téměř 47 tisíc Kč. Je to meziročně o osm procent více. Pedagogové působící na základních a středních školách si loni v průměru vydělali téměř 50 tisíc měsíčně, průměrný plat učitelů v mateřských školách je o pětinu nižší.

Zástupci školských odborů ani vysokých škol zatím nemají informace o tom, zda vláda vyjde vstříc jejich požadavkům na navýšení rozpočtu pro školství v příštím roce. Předsedové pěti koaličních stran by o tom měli jednat s odboráři v úterý odpoledne, řekl dnes ČTK šéf školských odborů František Dobšík. Zástupci univerzit čekají na to, co vláda oznámí v pondělí, kdy má rozpočet na příští rok projednávat, uvedl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové nyní členové vlády probírají možné změny v rozpočtu regionálního i vysokého školství.

Šéf školských odborů František Dobšík pro Právo odmítl návrh rozpočtu ministerstva financí pro rok 2023. Podle něj je i v rozporu s vládním prohlášením.

Vláda se zavázala, že udrží platy pedagogických pracovníků na 130 procentech průměrné mzdy. Jenže letos tento poměr poklesne. Aby vláda dohnala manko, musela by příští rok do platů nalít 30 miliard, nebo postupně 50 během tří let.

Stejné přidání žádají i pro neučitelské profese.

O kolik peněz se v příštím roce zvýší platy ve školství, se vyjasní až po dokončení debaty o státním rozpočtu na příští rok. Po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zástupci školských odborů dnes uvedli, že v reakci na současnou inflaci požadují od ledna zvýšení sumy na platy učitelů i nepedagogů ve školství o 15 procent. Jejich předseda František Dobšík uvedl, že na začátku školního roku by bylo fér, kdyby zaměstnanci ve školství věděli, jak chce vláda dál platy navýšit.

Podle současných pravidel nesmí teplota vzduchu ve školách klesnout pod 20 stupňů, vláda ale jako nouzové opatření chce tuto hranici posunout na 19 stupňů. To se nelíbí školským odborům, které se postavily proti návrhu. Jejich předseda František Dobšík varuje, že by to mohlo znamenat vyšší nemocnost dětí a dokonce i případné zavírání škol.

Ztráta uznání, prestiže a nízký plat – to jsou nejčastější důvody proč učitelé opouštějí školství. Podle aktuálního průzkumu odchází každý pátý z nich. Prognózy mluví jasně, pokud se přístup k učitelům a jejich práci nezmění, může být i hůř.

Jak hodnotí nominaci Vladimíra Balaše na post ministra školství a jeho plány rezortní odbory? Jaké je zabezpečení vlaků vzhledem k dnešní nehodě Pendolina s posunovacím vlakem? Co by pro obranu východního křídla aliance NATO mohl znamenat plán na výrazné posílení jednotek rychlého nasazení?

Jak by se měl vybírat nový ministr školství? Dokáže Emanuel Macron vládnout pomocí kompromisů? A jak bude v praxi fungovat zákaz ruské hudby a literatury na Ukrajině?

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Co konkrétně požadují? Za jakých okolností stávkovou pohotovost odvolají? A opravdu jsou odboráři ve školách připraveni stávkovat, nebo jde jenom o politické gesto? Hostem Tomáše Pancíře je František Dobšík, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) slíbil podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka navýšení platů nepedagogů ve školství ještě v tomto roce. O kolik by se mohly zvednout, ale zatím neupřesnil. Na dotaz ČTK to dnes uvedl předseda školských odborů František Dobšík. O platech podle něj jednala ve čtvrtek školská tripartita. Odboráři požadovali pro nepedagogy ve školství od července růst výdělků o deset procent. O platech ve veřejném sektoru budou jednat příští týden také s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

Pražská učitelka, které se škola v Praze 6 kvůli vedení ruské propagandy během výuky chystá dát výpověď, by v případné soudní dohře mohla i vyhrát. Záležet bude na tom, jak ZŠ Na Dlouhém lánu výpověď zdůvodní, popsal Právu šéf školských odborů František Dobšík.

České školství je přefeminizované, prohlásil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Reagoval na situaci v Bílině, kde kvůli problémovým žákům museli povolat bezpečnostní službu. Podle Dobšíka by žákům mohly pomoci mužské vzory.

Na problémy v Základní škole Za Chlumem v Bílině bychom se neměli dívat jen jedním pohledem. Uvedl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS vedoucí programu Kariérní a pracovní poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle. Podotkl, že ve městě je hned několik základních škol, existují tam ovšem rozdíly mezi pedagogickými sbory.

Školské odbory požadují zvýšení platů nepedagogů ve školství od července alespoň o deset procent. Nelíbí se jim, že už tak nízké platy nepedagogů ještě znehodnocuje inflace. Vyplývá to z jejich stanoviska, o kterém informovala mluvčí Jana Kašparová. Přidání by podle propočtu odborů mohlo vyjít asi na 850 milionů korun.

Mnozí učitelé, žáci i rodiče jsou už unavení z roztříštěného provozu škol, kde řádí omikron a plynou z toho četné karantény. Plošné i regionální lockdowny školy odmítají, ale podle odborů i dalších lidí z praxe by měla škola mít nástroj k přechodu na online výuku, a ne se jen spoléhat na libovůli krajských hygienických stanic.

Platy učitelů v letošním roce porostou, ovšem ne tak, jak se čekalo. A ve školství toto citlivé téma vyvolalo velký rozruch.

Různé cifry ministerstva školství, s nimiž při prezentaci platů učitelů pracuje a o nichž minulý týden informovalo Právo, považuje šéf školských odborů František Dobšík za matoucí. V rozhovoru pro Právo řekl, že nový ministr školství Petr Gazdík (STAN) bude muset pedagogům v dalších letech ještě výrazně přidat.

Ministr školství se omluvil za své vyjádření v Televizních novinách na Nově. Ve čtvrtek v živém vstupu řekl, že učitelé mohou používat testy určené pro děti. Mezi řediteli škol to vyvolalo rozruch, 30. prosince totiž obdrželi pokyny od ministerstva, kde se píše, že testy určené pro děti nemohou použít pro testování zaměstnanců a musí je pořídit z vlastních rozpočtů. Ti s tím však nepočítají.

Školy si stěžují, že nemají z čeho platit testy pro učitele. I oni se stejně jako žáci musejí od pondělí testovat dvakrát týdně. Jenže na rozdíl od testů pro děti je učitelům nezajišťuje stát a musí je nakupovat ředitelé škol. A s tím rozpočty škol nepočítají.

Vláda utahuje opasky. Kvůli rostoucímu zadlužení státu zmrazila plošný růst platů ve státní správě, který prosadil ještě bývalý kabinet. Ten chtěl všem přidat 1400 korun, současná vláda však schválila navýšení jen o 700 korun, navíc jen pro některé profese. Podle odborářů je to vzhledem k rostoucí inflaci vlastně pokles.

Navýšení platů pedagogů o dvě procenta místo tří, o němž dnes rozhodla vláda, nenaplnilo jejich očekávání. Podle dnešních vyjádření zástupců školských asociací pro ČTK není navýšení kvůli inflaci dostatečné. Podle školských odborů reálné příjmy učitelů klesnou o čtyři procenta, u nepedagogických pracovníků o šest procent.

Školské odbory by kvůli covidu uvítaly prodloužení vánočních prázdnin o tři dny, jak navrhovala pětikoalice vznikající vlády. Jejich předseda František Dobšík v pátek dopisem vyzval ministra školství v demisi Roberta Plagu (za ANO) a kandidáta na ministra Petra Gazdíka (STAN), aby přehodnotili dohodu, že se prázdniny prodlužovat nebudou. Debata o prodloužení prázdnin je ale podle Plagy i Gazdíka uzavřená

Školské odbory by kvůli covidu-19 uvítaly prodloužení vánočních prázdnin o tři dny, jak to navrhovala pětikoalice vznikající vlády. Jejich předseda František Dobšík proto dopisem vyzval ministra školství v demisi Roberta Plagu (za ANO) a kandidáta na ministra Petra Gazdíka (STAN), aby přehodnotili svou dohodu, že se prázdniny prodlužovat nebudou. Dobšík to dnes řekl ČTK. Podle něj usilují odbory také o to, aby se ve školách testovali i očkovaní a ředitelé dostali pravomoc nařídit karanténu. Debata o prodloužení prázdnin je podle Plagy i Gazdíka uzavřená. Otázka testování očkovaných a nařizování karantén je věcí ministerstva zdravotnictví, řekla ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Pandemie koronaviru významně změnila klima ve školách. Učitelé v současné době dostávají zabrat a jsou hodně unavení. Aktuální situaci v českém školství v pořadu K věci na CNN Prima NEWS přiblížil pedagog a předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) je s výsledkem vládního jednání o rozpočtu spokojen. Pochvaluje si, že se mu podařilo vyjednat procentuální navýšení platů kantorům, zvýšení příjmů pro vysoké školy i peníze navíc na nové výkony.

Dvoudenním volnem se vláda snaží motivovat k očkování proti koronaviru, komentoval rozhodnutí na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš. Týkat by se mělo i těch státních zaměstnanců, kteří se nechali očkovat od 1.

Za manipulativní označil spolek Učitelská platforma výroky ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o tom, že schválení novely zákona o pedagogických pracovnících by vedlo k poklesu platů ve veřejné sféře. Podle spolku by zákon zaručil, že platy učitelů budou růst, když se státu bude dařit, což by zvýšilo atraktivitu profese. Připomněl, že školy trpí nedostatkem učitelů. Novelou by stát mohl ukázat, že vzdělávání je pro něj skutečnou prioritou. Spolek to uvedl v tiskové zprávě, o které ČTK informovala jeho předsedkyně Petra Mazancová.

Spolek Učitelská platforma vyzval minulý týden v otevřeném dopise premiéra Andreje Babiše (ANO), aby podpořil schválení novely zákona o pedagogických pracovnících, o které má tento týden hlasovat Sněmovna. Novela, kterou poslancům s úpravami vrátil Senát, je podle spolku pro pedagogy důležitá. Má stanovit minimální výši učitelských platů a pomoci vyřešit kritický nedostatek učitelů ve školách.

Vláda pravděpodobně od 12. dubna vrátí zpátky do lavic žáky prvního stupně základních škol a předškoláky do školek. Spolu s tímto rozvolněním je ale spojeno hned několik problémů.

Od 27. února se mohou učitelé i nepedagogičtí pracovníci škol registrovat k přednostnímu očkování. Teprve tento týden v úterý se přitom z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) dozvěděli, že mají čas pouze do neděle 28. března. Ačkoli např. školské odbory deklarovaly, že zájem kantorů o vakcínu proti covidu je značný. Není však jisté, zda registraci všichni potenciální zájemci stihnou.

Za jakých podmínek je podle zástupců školských odborů udržitelné otevřít školy a zase je brzy nezavírat? Základem mají podle nich být naočkovaní učitelé, stejně tak testovaní žáci (odbory chtějí i PCR testy), ochranné prostředky a dostatečná informovanost lidí. Podle ministerstva školství by se plán návratu žáků do škol mohl vyjasnit koncem týdne.

Podmínkami udržitelného znovuotevření škol jsou podle školských odborů proočkovanost učitelů, testování žáků a dostatek ochranných pomůcek. Za důležitou považují odboráři také včasnou informovanost o postupu při návratu žáků do škol. ČTK to dnes sdělila mluvčí odborů Jana Kašparová.

Školské odbory jsou s ohledem na zhoršující se epidemickou situaci pro dočasné uzavření dosud otevřených školek, speciálních škol a 1. a 2. tříd ZŠ. Po nezbytně nutnou dobu by podle nich měla zůstat otevřená jen zařízení pro děti zdravotníků a pracovníků záchranného systému, prohlásil šéf školských odborů František Dobšík.

Školské odbory jsou s ohledem na zhoršující se epidemickou situaci pro dočasné uzavření dosud otevřených školek, speciálních škol a prvních a druhých tříd základních škol. Po nezbytně nutnou dobu by podle nich měla zůstat otevřená jen zařízení pro děti zdravotníků a pracovníků záchranného systému. ČTK to dnes řekl šéf školských odborů František Dobšík. Podle ředitelky benešovské mateřské školy a zástupkyně spolku Pedagogická komora Mileny Mottlové se většina školek potýká s opakovaným výskytem nákazy a v poslední době se situace zhoršuje.

Úterní rozsudek Městského soudu v Praze, který Gymnáziu Na Zatlance zakazuje distanční výuku, zatím bouři nevyvolal. Školským asociacím není známo, že by do škol houfně volali rodiče požadující jejich otevření či vysvětlení, jak bude ta či ona škola postupovat. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se rozsudek týká jen pražského gymnázia.

Ačkoli se už týdny hovořilo o otevření škol a dospělo se k termínům, mnohé školy příliš nevěřily, že se skutečně od 1. března začnou žákům postupně otevírat, když testy podmiňující návrat školáků ještě ani nejsou v ČR. A jelikož ministr školství Robert Plaga (za ANO) v úterý vzdor vládním proklamacím oznámil, že k otevření škol dojde nejdříve 3. března, ukázalo se, že zástupci škol měli pravdu.

Školské odbory opakovaně žádaly ministra školství Roberta Plagu (za ANO) o svolání školské tripartity, předchozí byla loni v létě. Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík si začátkem února stěžoval na nedostatečnou komunikaci MŠMT. Po úterním jednání tripartity sice kritiku mírní, přesto v rozhovoru pro Novinky připouští, že se mělo jednat rychleji.

Zástupci školských odborů, zaměstnavatelů a resortu školství vyzvali v úterý ministerstvo vnitra k urychlenému zakoupení a distribuci testů na covid-19 do škol. Apelovali i na ministerstvo zdravotnictví, aby urychlilo schvalování testů k samoodběru bez asistence zdravotníka. Po jednání školské tripartity to oznámili ministr školství Robert Plaga (za ANO) a předseda školských odborů František Dobšík.

Zástupci školských odborů dnes vyzvali ministerstvo školství, aby doporučilo ředitelům škol využít navýšení peněz na nadtarifní část platů spíš na osobní ohodnocení než na odměny. Po jednání školské tripartity to dnes ČTK řekl předseda školských odborů František Dobšík. Osobní příplatek je podle něj pro zaměstnance více motivační, protože ho dostávají každý měsíc, zatímco na odměny čekají obvykle déle. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je podstatné to, že se navýšily peníze na platy.

Zástupci školských odborů, zaměstnavatelů a ministerstva školství dnes vyzvali ministerstvo vnitra k urychlenému zakoupení a distribuci testů na covid-19 do škol. Zároveň také apelovali na ministerstvo zdravotnictví, aby urychlilo schvalování testů k samoodběru bez asistence zdravotníka. Po jednání školské tripartity to dnes ČTK řekli ministr školství Robert Plaga (za ANO) a předseda školských odborů František Dobšík.