Historie Plus

Historie Plus

Nejnovější články na Seznamu na téma Historie Plus

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Řekni mi, co jíš aneb Dějiny očima Magdaleny Dobromily Rettigové

    Před 9 dny

    ·

    26 minut

    „Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, kdo jsi.“ Autorem tohoto výroku byl francouzský revolucionář, právník, myslitel, ale hlavně milovník dobrého jídla a pití Jean Anthelme Brillat-Savarin. V pořadu Historie Plus na ten citát tak trochu navazuji. Zjišťuji, co jedli naši předci v 19. století, co to vypovídalo o jejich postavení ve společnosti, životním stylu a povaze.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Francouzská revoluce, příběh Louise de Saint-Just a revoluční teror

    Před 30 dny

    ·

    26 minut

    V červenci slaví Francouzi svůj hlavní státní svátek – den Bastily. Dobytí královské věznice 14. července 1789 se považuje za začátek Velké francouzské revoluce. Ta je spojována se zrozením moderní občanské společnosti, ale také s politickými procesy, represemi a terorem ve jménu obecného blaha.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Celebrita Radecký – slavný polní maršál se stal legendou už za svého života. Jeho pomník se vrátí

    Před 1 měsícem

    ·

    26 minut

    Sloužil pěti rakouským císařům a za svou dlouhou a úspěšnou vojenskou kariéru žádnou bitvu neprohrál. Přitom nechybělo mnoho a k armádě se vůbec nedostal. V červnu rozhodlo pražské zastupitelstvo, že se na Malostranské náměstí v Praze po více než sto letech vrátí pomník maršála Radeckého. Poslechněte si v repríze jeho příběh.
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Bitva u Hradce Králové 1866. Největší bitva v českých zemích, otevřela cestu ke sjednocení Německa

    Před 1 měsícem

    ·

    25 minut

    Sjednotit Německo krví a mečem – to byl plán pruského kancléře Otty von Bismarcka. Plán, který se vydařil. Cesta k němu vedla přes Hradec Králové, kde se 3. července 1866 mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Sadová, Mokrovousy a Přím odehrála bitva známá jako bitva u Hradce Králové nebo u Sadové. Bojovalo v ní bezmála 440 tisíc vojáků, šlo tedy o největší bitvou svedenou v českých zemích a druhou největší evropskou 19. století. Tou první byla napoleonská bitva u Lipska.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Sto hodin bojů mezi Salvadorem a Hondurasem. Rozbuškou války byl i fotbal

    Před 1 měsícem

    ·

    26 minut

    Svět v té době bez dechu sledoval přistání lidí na Měsíci. U nás byla už v plném proudu Husákova normalizace a ve Střední Americe propukla prapodivná válka. Měla co dělat s fotbalem, ale zároveň v tom ta hra byla trochu nevinně. Skutečnou příčinou krátkého, ale intenzivního vojenského konfliktu mezi Hondurasem a Salvadorem v červnu 1969 byly spory o půdu a osud salvadorských zemědělských emigrantů v Hondurasu.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Devadesát minut svobody. Fotbal se hrál i v ghettu Terezín

    Před 1 měsícem

    ·

    26 minut

    Fotbal v mezní situaci, kdy nevíte, jak dlouho tu ještě budete a co se s vámi stane v nejbližších týdnech nebo měsících. Víte jenom jedno, že jste ve vězení a že sport vám pomůže snést každodenní teror, nesvobodu a ohrožení. Takový byl fotbal v židovském ghettu Terezín, kde se hrála liga v letech 1943 a 1944.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Protektorátní fotbal jako oko uragánu? Nacisté chtěli klid

    Před 2 měsíci

    ·

    26 minut

    Po konci první republiky a ustavení protektorátu, čili po obsazení Druhé česko-slovenské republiky německými vojsky, měla nacistická okupační správa do značné míry zájem na tom, aby princip „chléb a hry“ pokračoval pokud možno nerušeně. Jednou z relativně chráněných oblastí měl být sport – v první řadě fotbal. A tak třeba na pražské derby Sparta–Slavia pravidelně mířilo bezmála 30 tisíc diváků, připomíná pro Český rozhlas Plus fotbalový historik Zdeněk Zikmund.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Šampionát v roce 1938 poznamenal anšlus Rakouska

    Před 2 měsíci

    ·

    26 minut

    Červen 1938. Ve Francii se koná mistrovství světa ve fotbale. Teprve třetí v historii. A zároveň poslední před druhou světovou válkou, což v té době možná někteří tuší, ale jistě to nikdo neví. Co se všechno odehrálo ještě předtím, než se proti sobě postavila první mužstva? Co všechno se odehrálo okolo slavného Josefa Bicana, bývalého rakouského hráče, který chtěl nastoupit za Československo? A jak po doslova krvavé bitce s Brazilci dopadlo mužstvo Československa?
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Diplomaté s křížem Řádu maltézských rytířů. Jak a odkud se k nám dostali?

    Před 2 měsíci

    ·

    25 minut

    První rytíři Řádu maltézských rytířů přišli do českých zemí v polovině 12. století za krále Vladislava a spravovali suverénní území na levém břehu Vltavy u Juditina mostu.
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Žena gramotná, duchaplná, střízlivá a bez předsudků. Taková měla být porodní bába

    Před 2 měsíci

    ·

    25 minut

    Říkalo se jim všelijak. Babičky, porodní báby, ale taky báby pupkořezné, ženy položné nebo fušerky. U porodů bývaly od nepaměti, než je vystřídali lékaři porodníci. Co všechno ale musely porodní báby vědět a znát? A jaké bylo jejich postavení ve společnosti?
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    SMERŠ s vůní šeříků. Příběh zvláštních oddílů, které unášely ruské exulanty

    Před 3 měsíci

    ·

    26 minut

    Na konci druhé světové války operují na našem území tajemné sovětské jednotky nazývané SMERŠ (z ruského smerť špionam – smrt špiónům).
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Výsadek Barium, ve stínu operace Anthropoid

    Před 3 měsíci

    ·

    26 minut

    Úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha byl jednou z nejvýznamnějších protinacistických odbojových akcí na celém evropském kontinentu za celé druhé světové války. Tak trochu ve stínu téhle operace a následné kruté odvety proti civilnímu obyvatelstvu zůstávají jiné úspěšné výsadky, které londýnská exilová vláda Československa okupované území vyslala. Byly jich přitom skoro tři desítky.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Vlasovci – vojáci mezi dvěma totalitami

    Před 3 měsíci

    ·

    26 minut

    O kontroverzní témata naše historie skutečně nemá nouzi. Patří mezi ně i pomoc vlasovců Pražskému povstání v boji proti německým okupantům. Za minulého režimu se o podílu vlasovců na osvobození Prahy vůbec nemluvilo. Výmluvný fakt, že rudoarmějci vjíždějící ráno 9. května 1945 do našeho hlavního města byli vítání hesly Svobodná Praha vítá Rudou armádu, se cudně tajil. O to větší a bouřlivější diskuse se o vlasovcích vedou v posledních 30 letech. (Repríza z roku 2020.)
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Trojitý Brežněv, dvojitý Chruščov. Kde se vzala záliba komunistů ve „francouzském“ polibku

    Před 3 měsíci

    ·

    26 minut

    Komunisté už se nelíbají. Kdysi dávno to ale bylo běžné a uvítací ceremoniály mezi vysoko postavenými komunistickými pohlaváry se bez soudružského polibku neobešly. Mnohdy to byl polibek téměř francouzského typu, přímo na ústa. Asi ten nejslavnější bratrský polibek, který je zvěčněný i na zbytcích Berlínské zdi, a u kterého se ošívá nejeden nestranný pozorovatel, je ten mezi sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem a jeho východoněmeckým soudruhem Erichem Honeckerem. (Repríza.)
     Komentáře

  • Historie Plus

    27 min

    Podcast
    Anexe Podkarpatské Rusi a Malá válka. Maďarské rozpínavosti bránily i československé stíhačky

    Před 3 měsíci

    ·

    27 minut

    Většina Maďarů dodnes nesouhlasí s Trianonskou mírovou smlouvou. Na jejím základě země po první světové válce přišla o dvě třetiny území. Přibližně tři miliony Maďarů se ocitly mimo hranice svého státu. Maďarské království se to v březnu 1939 pokusilo alespoň částečně změnit anexí Podkarpatské Rusi a Malou válkou se Slovenským státem.
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Spor s Polskem o Těšínsko trval od roku 1918, v roce 1945 mohl znamenat další válku

    Před 3 měsíci

    ·

    25 minut

    Od kapitulace hitlerovského Německa neuplynul ani měsíc a na československo-polské hranici v oblasti Těšínska se soustředily ozbrojené síly. Hrozilo vypuknutí ozbrojeného konfliktu.
     Komentáře

  • Historie Plus

    23 min

    Podcast
    V září 1938 vyzval Hitler československé Němce k povstání. První mrtví byli v Ústí nad Labem

    Před 4 měsíci

    ·

    23 minut

    Za oficiální začátek druhé světové války se považuje 1. září roku 1939, kdy Němci napadli Polsko. Někdy se ale říká, že fakticky začala válka už o rok dříve. Na československo-německých hranicích, v obcích, jako je například Habartov nedaleko Sokolova.
     Komentáře

  • Historie Plus

    27 min

    Podcast
    Řádění banderovců u nás se po válce nekonalo. Komunistická propaganda funguje dodnes

    Před 4 měsíci

    ·

    27 minut

    Desítky let stará komunistická propaganda dodnes deformuje názor mnoha lidí na působení banderovců v Československu v letech 1945 až 1947. Ukrajinské nacionalisty často líčila jako nelítostné vrahy v uniformách SS. Válečné a poválečné dění ve střední a východní Evropě bylo barvitější. Jak to doopravdy bylo s banderovci v Československu?
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Svobodní zednáři – elita první republiky a zastánci československé státnosti

    Před 4 měsíci

    ·

    26 minut

    Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk a mnoho dalších, které také jistě znáte. To byli svobodní zednáři. Jejich společenství je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Nástup normalizace v rozhlasových komentářích aneb Jak obnovujeme vedoucí úlohu strany

    Před 4 měsíci

    ·

    26 minut

    Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se ve veřejném prostoru objevilo nové slovo: normalizace. Podle sovětských představ (ve skutečnosti diktátu) mělo znamenat plné obnovení totalitního režimu v Československu. Ovšem první pookupační měsíce umožňovaly ještě jeden výklad, který fakticky používalo rozpadající se reformní vedení KSČ, a to – při akceptování okupace – snahu o udržení alespoň části reforem roku 1968.
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Brutalismus dráždí a irituje. Jeho krása je skryta v unikátních technických řešeních

    Před 4 měsíci

    ·

    25 minut

    Asi málokterý architektonický styl budí tolik emocí jako brutalismus. Mimozemsky působící stavby z hrubého betonu část veřejnosti vnímá jako pohrobky komunistického režimu. Když ale vlastník pražského areálu Transgas na Vinohradské třídě oznámil záměr zbourat budovy ze 70. let, které během let 2019 a 2020 opravdu zboural, zvedla se obrovská vlna odporu. V čem tedy tkví krása betonu? Kde se skrývá?
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Za železnou oponu utíkali i ti, kteří ji hlídali. Do roku 1989 odešlo ze země téměř 400 pohraničníků

    Před 4 měsíci

    ·

    26 minut

    Železná opona, to nebyla jen minová pole, uhrabaná písková pole, drátěné ploty s vysokým napětím nebo signalizací. Železnou oponu tvořili také lidé, příslušníci Pohraniční stráže.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Lidé ze žďárského sídliště Stalingrad si na chodníky museli počkat. Do města se brodili v holínkách

    Před 5 měsíci

    ·

    26 minut

    Sídliště, jemuž i po letech zůstal původní název Stalingrad, patří k unikátnímu souboru bytových domů, které vznikly v důsledku mohutného rozvoje průmyslové výroby ve Žďáře nad Sázavou. Jeho podoba je ovlivněna tehdejších sovětským vzorem.
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Podsvětí devadesátek

    Před 5 měsíci

    ·

    25 minut

    Nejen nové uniformy a nový název přinesl rok 1990 policejním sborům. Někdejší esenbáci náhle čelili brutálnějším zločincům a zároveň nedůvěře společnosti. Jak se s tím vyrovnávali? O tom je poslední díl série Podsvětí devadesátek. Uslyšíte také kriminalistu Jiřího Markoviče.
     Komentáře

  • Historie Plus

    24 min

    Podcast
    Podsvětí devadesátek: Buď všichni, nebo nikdo! Vzpoura v Leopoldově

    Před 5 měsíci

    ·

    24 minut

    Porevoluční euforie se na konci 80. a začátku 90. let přelila i tam, kde by to běžný člověk nečekal. Do věznic, kde si desetitisíce odsouzených odpykávaly své tresty.
     Komentáře

  • Historie Plus

    27 min

    Podcast
    Podsvětí devadesátek: Čeští mafiáni. Kdo zastřelil Bělu a Mrázka?

    Před 6 měsíci

    ·

    27 minut

    Zločin v 90. letech v České republice (tzv. „divoká devadesátá“) byl po pádu komunismu charakteristický prudkým nárůstem organizovaného zločinu, vražd a podvodů. Jen v roce 1990 stoupl počet vražd na více než dvojnásobek. Éru definovaly orličtí vrazi, nájemné vraždy, tunelování a propojení podsvětí s policií.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Podsvětí devadesátek: Co se stalo s veksláky po roce 1990?

    Před 6 měsíci

    ·

    26 minut

    Veksláci byli oficiálně hlídači, vrátní nebo pracovali v kotelnách. Ale většinou je tam nikdy nikdo neviděl. Místo sebe totiž zaměstnávali nastrčené důchodce nebo studenty, kteří si chtěli přivydělat. Mít v občance razítko zaměstnavatele v socialistickém Československu znamenalo, že člověk není příživník. Jinak mohl být stíhán za takzvané příživnictví.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Buřiči a snílci. Příběh českého anarchismu

    Před 6 měsíci

    ·

    26 minut

    „Sejdou-li se tři anarchisté, mají bezpečně alespoň pět navzájem se vylučujících názorů světových,“ objevilo se v anarchistickém časopise Komuna v roce 1907.
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Architekt Josip Plečnik a Praha. Jeho působení se neobešlo bez útoků nacionalistů

    Před 7 měsíci

    ·

    25 minut

    Slovinský architekt Josip (nebo také Jože) Plečnik ovlivnil podobu Pražského hradu jako málokdo jiný. Navrhl také kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, výraznou stopu zanechal i na zámku v Lánech. Poslechněte si reprízu Historie Plus, která se mu věnuje.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Etnograf Pavel Jáchym Šebesta si získal srdce afrických pygmejů. Do Evropy vozil i darované kostry

    Před 7 měsíci

    ·

    26 minut

    Říká se jim nejmenší lidé nebo děti pralesa. Pygmejové v průměru dosahují výšky kolem 140 centimetrů a v minulosti obývali převážně špatně dostupné oblasti ve středoafrickém pralese.
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Kampaň! Může politický marketing za vyprázdněnost politiky?

    Před 8 měsíci

    ·

    25 minut

    Když Andrej Babiš poprvé naznačil, že míří do politiky, začala se psát nová kapitola českého politického marketingu. Hnutí ANO změnilo, jak se v Česku dělají kampaně – od práce s emocemi až po používání dat a sociálních sítí.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Kampaň! Profíci přicházejí. Proč byly volby v roce 2006 pro politický marketing zlomové?

    Před 8 měsíci

    ·

    26 minut

    Vyhrocené emoce doprovázely volby v roce 2006. Ve vývoji politického marketingu v Česku přitom znamenají důležitý milník. Co nového radili stranám profesionálové ze zahraničí? Proč se objevily negativní kampaně? A jak volební stratégové rozdělují obyvatelstvo do skupin a jak na tyto skupiny cílí?
     Komentáře

  • Historie Plus

    28 min

    Podcast
    Kampaň! Autobus vs. helikoptéra. Jak se dělal politický marketing v druhé půlce 90. let?

    Před 9 měsíci

    ·

    28 minut

    Na začátku 90. let to v Československu vypadalo jednoduše: nadšení ze svobody a politika plná ideálů. Jenže euforie netrvá věčně. Jak se měnily kampaně v druhé polovině 90. let? V tomto díle série Kampaň! se vrátíme do doby, kdy se za voliči jezdilo autobusem (nebo létalo helikoptérou) a kdy volební programy ještě měly desítky stran.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Příběh vlaků: Základy železnic u nás položili Habsburkové

    Před 9 měsíci

    ·

    26 minut

    Často si na ně stěžujeme, vadí nám, že nejsou rychlejší, spolehlivější, dochvilnější, prostě lepší. Vlaky přitom před vypuknutím covidové pandemie přepravovaly rekordní počty lidí. Málokdo si uvědomuje, že Česko má jednu z nejhustších sítí železnic na světě. A skoro všechny tratě se postavily už za Rakouska-Uherska. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2021.)
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Tenkrát v Československu: Byly paneláky „jen králíkárny“, nebo cestou ke štěstí?

    Před 10 měsíci

    ·

    25 minut

    Bydlení a jeho nedostupnost bylo v socialismu stejně problematické jako dnes, okolnosti byly ale jiné. Symbolem bydlení se stala panelová sídliště, kterými se stát pokoušel řešit bytovou krizi. Proč byl vlastně bytů nedostatek? Vždyť během 2. světové války nebyl bytový fond nijak zvlášť zasažený, navíc bylo z republiky „odsunuto“ kolem tří milionů obyvatel.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Růžena Urbanová, umělkyně a cestovatelka, na kterou se zapomnělo

    Před 11 měsíci

    ·

    26 minut

    Růžena Urbanová. Jméno, které nám dnes už mnoho neřekne. Ve 30. letech minulého století to ale byla úspěšná malířka, spisovatelka, cestovatelka a sběratelku domorodého umění v Tichomoří. Za 2. světové války se však také ocitla v japonském internačním táboře.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Eliška Přemyslovna byla ctižádostivá, ne jenom oběť své doby

    Před 1 rokem

    ·

    26 minut

    Elišku známe hlavně jako manželku krále Jana Lucemburského nebo matku Karla IV. Pořád ji vnímáme jako jakousi oběť své doby? Nebo už se obraz slavné Přemyslovny přiblížil historické realitě? (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2020.)
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Špioni: Hana Krupková – žena, kterou semlela nacistická i komunistická totalita

    Před 1 rokem

    ·

    26 minut

    Začalo to snahou zachránit manžela a sebe, pokračovalo to řadou prazvláštních peripetií, ve kterých si můžeme klást otázky, kdy a kde a proč se začal „lámat“ její charakter. Svůj život prožila pod několika identitami a několikrát se ocitla na pomyslné hranici života a smrti.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Špioni: Emanuel Viktor Voska. Masarykův agent ve službách Československa

    Před 1 rokem

    ·

    26 minut

    Příběh Emanuela Vosky je příběhem špiona, který pracoval ve prospěch dobra, ve prospěch svobody a demokracie. Přesto se jeho jméno objevilo v neblaze proslulém politicky vykonstruovaném soudním procesu nazvaném Rudolf Slánský a spol. v 50. letech 20. století. Stal se přitěžujícím jednomu z obviněných, který nakonec skončil na popravišti. (Repríza z února 2024.)
     Komentáře

  • Historie Plus

    28 min

    Podcast
    Špioni: Karel Köcher, český krtek v CIA

    Před 1 rokem

    ·

    28 minut

    Po celém světě se 11. února 1984 objevily fotografie a natočené záběry z Glienického mostu, který spojoval Západní Berlín s Východním Německem. Bylo tehdy mrazivé úterý, minus pět stupňů Celsia a na most přijely z obou stran kolony aut. Vysíláme v repríze.
     Komentáře

  • Historie Plus

    28 min

    Podcast
    Příběh Jugoslávie: Zločin a trest

    Před 1 rokem

    ·

    28 minut

    Historie Jugoslávie jako státu, který existoval od roku 1918 a s přestávkami trval až do roku 2003, je dnes uzavřená. Uzavřené ale nejsou osudy a vzájemné vztahy národů žijících v tomto neklidném prostoru, kterému mnozí po staletí přezdívali „sud střelného prachu“. Jaké je dědictví balkánských válek 90. let? Co napravil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii? A co napravit nemohl?
     Komentáře

  • Historie Plus

    28 min

    Podcast
    Příběh Jugoslávie: Mírotvorci

    Před 1 rokem

    ·

    28 minut

    Bosna vždy byla jakousi jugoslávskou bonsají. Zmenšeninou země, a to jak v dobrém tak zlém. Přírodní krásy se tu odjakživa snoubily s národnostním napětím. I v první polovině 90. let tomu málokdo rozuměl, a co bylo horší, týkalo se to i diplomatů a politiků. Přitom jména měst a vesnic, ve kterých se bojovalo, vyhánělo a vraždilo dál přibývala.
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Sudetští Němci uprchlíky před Rudou armádou rozhodně nevítali, spíš je považovali za příživníky

    Před 1 rokem

    ·

    25 minut

    Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Pod vlivem kultu: Členkám NXIVM vypalovali na tělo cejch s monogramem vůdce

    Před 1 rokem

    ·

    25 minut

    Dohromady 120 let za mřížemi – takový trest si od newyorského soudu na podzim roku 2020 odnesl Keith Raniere, zakladatel organizace NXIVM. Nabízeli sice kurzy osobního rozvoje, ale Raniere byl odsouzený za obchodování s lidmi, sexuální zneužívání a další zločiny. Tříletý trest si ve stejné kauze odnesla i Ranierova pravá ruka a herečka Allison Macková. Jak si NXIVM vysloužila označení sex-kult? Poslechněte si nejnovější díl série Pod vlivem kultu.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    I ženy chtěly na frontu. Čechoslovačky ve vojenských jednotkách za 2. světové války

    Před 1 rokem

    ·

    26 minut

    Jak vypadal život našich žen na východní frontě? I když bojovat přímo neměly, občas se dostávaly do žhavých válečných zón. Proti tomu se působení československých žen v britských armádních pomocných sborech mohlo zdát podstatně jednodušší. Ale zdání občas klame.
     Komentáře

  • Historie Plus

    1 min

    Podcast
    Prezidentské duely I.: Nixon versus Kennedy aneb Co může způsobit zpocené čelo

    Před 1 rokem
    Dnes se zdá neuvěřitelné, že někdy existovaly prezidentské duely, ve kterých po sobě soupeři neházeli špínu a neuráželi lidskou důstojnost. To neznamená, že by se šetřili nebo že by se boj odehrával vysloveně v rukavičkách. Spíš šlo o to, že taktika a záludnosti zůstávaly skryty pod povrchem, ve volebních štábech.
     Komentáře

  • Historie Plus

    28 min

    Podcast
    Pod vlivem kultu: Óm šinrikjó – Od buddhismu k masakru v tokijském metru

    Před 1 rokem

    ·

    28 minut

    Je 20. březen 1995, pondělí ráno a v tokijském metru vrcholí dopravní špička. Nic nenasvědčuje tomu, že dnešek si připíše neblahé prvenství. Poprvé bude při teroristickém útoku použita chemická zbraň. Během pár minut začínají lidé kašlat, dusit se, zvracet a kolabovat. Metro zaplňují výpary sarinu. Otráví 5 tisíc lidí, 13 jich zemře. Dva měsíce trvá, než se veřejnost dozví, že za nevídaným útokem stojí radikální náboženská skupina Óm šinrikjó. (Repríza.)
     Komentáře

  • Historie Plus

    27 min

    Podcast
    Pod vlivem kultu: Davidiáni a jejich smrtelný Armagedon

    Před 1 rokem

    ·

    27 minut

    51 dní obléhali agenti amerického Úřadu pro záležitosti alkoholu, tabáku a střelných zbraní a FBI ranč Apokalypsa nedaleko texaského Waco. Na blížící se konec světa tu čekala náboženská komunita v čela s Davidem Koreshem. Při závěrečné přestřelce 19. dubna 1993 zemřelo 74 lidí, včetně 21 dětí. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v dubnu 2024.)
     Komentáře

  • Historie Plus

    28 min

    Podcast
    Pod vlivem kultu: Chrám lidu aneb Hledání utopického ráje skončilo masovou sebevraždou

    Před 1 rokem

    ·

    28 minut

    Bylo 18. listopadu 1978. V jihoamerické Guyaně ten den zemřelo 921 lidí. Byl mezi nimi kongresman USA Leo Ryan, několik novinářů, ale hlavně členové náboženské skupiny Chrám lidu. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v dubnu 2024.)
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Jak by vypadal svět, kdyby s Izraelem vznikla i Palestina?

    Před 1 rokem

    ·

    26 minut

    Skončila druhá světová válka. Židé, kteří přežili útrapy holocaustu, touží konečně po bezpečí a klidu. Obojí jim má zaručit jejich vlastní stát. Na území Palestiny, kde má vzniknout, sice žijí po staletí i Arabové – Palestinci, ale také oni si přece mohou zřídit vlastní stát. V čem je tedy problém? Plány na vznik dvou samostatných územních útvarů existovaly. Jaký by byl svět, kdyby spolu se Státem Izrael vznikl i Stát Palestina? Tomu se věnuje další díl minisérie Coby kdyby.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Jak by vypadalo Československo, kdyby nevyhnalo Němce?

    Před 1 rokem

    ·

    26 minut

    O tom, že je nutné vyhnat či odsunout německé obyvatele z Československa těsně po druhé světové válce, tehdy téměř nikdo z představitelů vítězných mocností ani naší vlády nepochyboval. Byly tu však okolnosti, které mohly odsunu legitimně zabránit. Čím by si procházelo Československo, kdyby se svých Němců nezbavilo? Nad tím se zamýšlí další díl minisérie Coby kdyby pořadu Historie Plus.
     Komentáře

  • Historie Plus

    27 min

    Podcast
    Jak se katolíci zasadili o pád komunismu?

    Před 1 rokem

    ·

    27 minut

    Převrat v listopadu 1989 v Československu proběhl – jak se říká – „sametově“. Jak se to stalo? Proč vedení KSČ a státu nepovolalo armádu? Proč členové Lidových milicí čekali u autobusů a nedostali rozkaz k zásahu proti demonstrantům jako třeba v roce 1969?
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Usámu bin Ládina hledali Američané deset let. Strůjce útoků z 11. září našli potají v Pákistánu

    Před 1 rokem

    ·

    26 minut

    Usáma bin Ládin dokázal unikat téměř deset let po teroristických útocích z 11. září 2001. Nakonec byl zlikvidován americkým komandem 2. května 2011 v pákistánském městě Abottábád.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    V první polovině devadesátých let minulého století byl mír na Blízkém východě na dohled a jeho hlavními tvůrci byli izraelský premiér Jicchak Rabin a šéf palestinské OOP Jásir Arafat

    Před 1 rokem

    ·

    26 minut

    Oba dostali Nobelovu cenu míru. 4. listopadu 1995 ale Rabina v Tel Avivu zastřelili. Atentátu se věnuje dneší díl cyklu Politické vraždy. Připravil ho Pavel Hlavatý.
     Komentáře

  • Historie Plus

    24 min

    Podcast
    Smrt ve vězení jako ruská tradice: Magnitskij a Navalnyj

    Před 1 rokem

    ·

    24 minut

    Pobyt a dokonce i smrt ve věznicích či různě nazývaných koncentračních táborech má v Rusku dlouhou tradici. Pro politické odpůrce, umělce či občanské aktivisty – za cara, komunistů i v současnosti. Právníci Sergej Magnitskij a Alexej Navalnyj zemřeli v ruském vězení v putinovské éře, a to v letech 2009 a 2024.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Století příběhů: Sportovci se v komunistické zemi stávali nástrojem propagandy i oběťmi perzekuce

    Před 1 rokem

    ·

    26 minut

    „Rozjásaly se ulice, barvami a krásou se ozdobila Praha. Začaly slavné a krásné dny první celostátní spartakiády. Zde kráčí a zpívá šťastná budoucnost našich národů. Pochodují tisíce cvičenců a cvičenek…,“ oznamoval v roce 1955 nadšený hlasatel filmového týdeníku.
     Komentáře

  • Historie Plus

    27 min

    Podcast
    Století příběhů: Sportovci se v komunistické zemi stali nástrojem propagandy, ale i oběťmi persekuce

    Před 1 rokem

    ·

    27 minut

    Aparát KSČ zasahoval v Československu do všech důležitých oblastí života: sport, lidový i profesionální, nevyjímaje. Sport měl být podřízen ideologii a stejně tak mocenským zájmům strany. Sportovci se stávali nástroji propagandy a často také oběťmi persekuce.
     Komentáře

  • Historie Plus

    25 min

    Podcast
    Sportovci v emigraci. Cesty za svobodou nebo lepší příležitostí?

    Před 1 rokem

    ·

    25 minut

    Polovinu 20. století prožilo Československo v nesvobodě. Za tu dobu ze země utekly desítky tisíc lidí. Byli mezi nimi i vrcholoví sportovci a sportovkyně. O důvodech a motivacích jejich útěků, okolnostech, za kterých opouštěli svou vlast i následcích, které to přinášelo, si v cyklu Historie Plus povídáme s Jaroslavem Rokoským z Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem a ÚSTR v Praze.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    21. srpen není v našich dějinách spojen jen s rokem 1968. Co se dělo o rok

    Před 1 rokem

    ·

    26 minut

    později, v srpnu 1969? Připomene třídílný pořad z cyklu Století příběhů, který připravili Adam Drda a Mikuláš Kroupa.
     Komentáře

  • Historie Plus

    26 min

    Podcast
    Špioni: Pavel Minařík. Agent ze Svobodné Evropy, který se stal symbolem mravního bahna

    Před 2 roky

    ·

    26 minut

    Byla to „slavná“ tiskovka pro komunistický režim v Československu, kde vystoupil 29. ledna 1976 špion Státní bezpečnosti (StB) Pavel Minařík. Vrátil se po několika letech z Rádia Svobodná Evropa v Mnichově, kde působil jako hlasatel.
     Komentáře
Věnujeme se událostem českých i světových dějin. Velkým a zásadním příběhům i dějinám každodennosti.
Věnujeme se událostem českých i světových dějin. Velkým a zásadním příběhům i dějinám každodennosti.
Reklama