Hojkov

V Hojkově pod vrchem Čeřínek se v sobotu 11. října sešli k dopolednímu happeningu členové základní organizace Českého svazu ochránců přírody Margarita Jihlava. V čele s učitelem fyziky Tomášem Krásenským tu do rozměrného kamene před místním obchodem Smíšeným zbožím instalovali vlastnoručně vyrobené sluneční hodiny. Obruče pro těleso hodin vyrobili v rámci praxe studenti jihlavské průmyslovky. Cifry byly nalepeny a další práce pro instalaci hodin prováděny během pracovních „víkendovek“. Účastníci malé sobotní slavnosti hodiny zalepili epoxidem do otvoru v kameni a vyklínkovali tak, aby šipka mezi obručemi ukazovala přímo k severu. V kameni Tomáš Krásenský vybrousil datum instalace hodin a zeměpisné souřadnice. Pracovní happening provázel i zpěv písně Rožnovské hodiny a závěrečné společné foto účastníků. Ti se pak přesunuli do nedalekého Opatova, kde odpoledne po 14. hodině usadili do krajiny severozápadně od obce nový inverzní žulový reliéf kalicha, který zhotovil Tomáš Krásenský. Zároveň zasadili několik nových stromků do aleje podél místní vycházkové trasy. Hojkovské osazení slunečních hodin navázalo na akci ze 7. června roku 2022, kdy Tomáš Krásenský spolu s Liborem Zajíčkem a dalšími členy Margarity a místními farníky instalovali obdobné obručové sluneční hodiny do trávníku před evangelickým kostelem na návsi v Opatově. Na zhotovení hodin se i tady podílelo několik místních řemeslníků. Jejich instalaci tehdy provázel v rámci akce Noc kostelů také „Fyzikální cirkus“, prezentace fyzikálních pokusů v kostele a na hladině požární nádrže na návsi. „A máme ještě jedny obruče. Tak snad se to povede, a ty bych tedy rád do Jihlavy na Křížek. Uvidíme, jestli na to ještě posbíráme síly…,“ prozradil v sobotu v Hojkově T. Krásenský. Členové ekologické organizace Margarita Jihlava se také už několik let starají o rašelinnou louku poblíž Čeřínku (Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště byla vyhlášena v roce 1982 na ploše téměř pěti hektarů). Louku členové Margarity začátkem léta opakovaně sečou, přičemž vytvářejí obří obrazce s motivy živočichů a rostlin, které se na lokalitě vyskytují. Vysíkáním tak už vznikly např. mnohametrové obrazy motýla perleťovce stříbropáska na rostlině vachtě trojlisté, ještěrek živorodých, pavouků lovčíků vodních, krkavců nebo zábělníku bahenního. Letošním námětem byli mravenci a rosnatka okrouhlolistá, masožravá rostlina rostoucí nejčastěji právě v rašeliništích, mokřadech a močálech. Důvodem mozaikovité seče je vytvořit na louce plošnou strukturu s různým stupněm vývoje vegetace, aby drobní živočichové měli vždy možnost najít si dostatečně blízko vhodné místo k životu. Podle ochránců přírody je vzdálenost potřebná pro ochranu biodiverzity mezi takovými plochami maximálně do sedmi metrů.