Migrace obojživelníků na Vysočině začíná
Před 23 dny
Spolek Mokřady z Jihlavy si dal za cíl ochranu přírodních lokalit, které souvisí s vodou a také obojživelníky. Na jaře začíná jejich cestování. Na otázky odpovídal místopředseda spolku Jan Dvořák. Co si má laik představit pod pojmem migrace obojživelníků? Migrace nebo jinak také tah je přesun jedinců z jednoho místa či biotopu nebo stanoviště na jiné místo - biotop - stanoviště v rámci jejich životního cyklu nebo životní situace. Asi nejvýraznější a u laické veřejnosti nejznámější je jarní hromadný tah obojživelníků z vhodných míst jejich zimování na souši na vhodná místa rozmnožování ve vodě. Bohužel často tito živočichové hynou pod koly aut, pokud jejich migrační trasu přetíná silniční komunikace. Jsou tito živočichové chráněni? Ano, všichni obojživelníci jsou bez výjimky chráněni zákonem, a to již dlouhodobě. Liší se pouze míra jejich ohrožení. Jejich počty u všech druhů dlouhodobě bohužel klesají z různých důvodů. Jejich ochrana se tak musí týkat všech aspektů jejich života včetně ochrany při migraci, aby se tento negativní trend zvrátil. Kde na Vysočině dochází k největším přesunům? Agentura ochrany přírody a krajiny vede veřejně dostupnou databázi rizikových silničních úseků, kde obojživelníci pravidelně hynou při jarních migracích. Těch míst jsou na Vysočině desítky, kde migruje mnoho desítek, stovek nebo dokonce tisíce jedinců. Mezi nejvýznamnější, tedy nejmasovější, patří například lokality Panský rybník u Kamenice u Jihlavy, dále třeba Jarošovský Kacíř u Jaroměřice nad Rokytnou nebo u rybníka Sviták u Dušejova. Těch míst je ale více. Která místa jsou pro obojživelníky nejnebezpečnější? Obecně jsou nejnebezpečnější dopravně frekventované silniční komunikace v těsné blízkosti rybníků, které jsou z historického hlediska i jejich stávajícího vhodného způsobu hospodaření příhodné pro rozmnožování obojživelníků. Je ale zajímavé, že i u méně frekventovaných silnic může být úhyn pod koly aut značný. Svou roli zde hraje i fakt, že obojživelníci často „nepřechází“ silnici kolmo nejkratší trasou. Často se na silnici déle zdržují, protože je jim příjemné vyhřátí od slunce nebo se jim po ní dobře pohybuje, je bez překážek. To samozřejmě zvyšuje riziko jejich usmrcení projíždějícím autem. Dá se jejich úhynu nějak zabránit? Existují v zásadě tři způsoby. První jsou dočasné zábrany ve formě plastových pásů každoročně instalované podél silnic ze směru migrace. Zábrany automaticky navádějí migrující zvířata do přichystaných zakopaných kbelíků, kde se shromažďují. Kbelíky je potřeba následně pravidelně kontrolovat, zvířata vybírat a bezpečně přenášet na druhou stranu silnice, kde dále pokračují v migraci. Naše organizace Mokřady z.s. ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody v Jihlavě každoročně instaluje dočasné zábrany u dvou lokalit, zmíněného rybníku Sviták a rybníku Obecák v obci Hojkov. Druhý představují instalace trvalých plechových nebo betonových zábran na stejných místech, které obdobně navádí zvířata do propustků vodotečí nebo cíleně budovaných podchodů pod silnicí. Za třetí se výjimečně přistupuje k dočasnému uzavření dopravní komunikace v období migrace. Jaká opatření se učinila v posledních letech? V posledních letech se instalovaly trvalé zábrany například u již zmiňované Kamenice u Jihlavy a Jarošovského Kacíře. Je snaha v těchto opatřeních dále pokračovat a rozšířit je na další místa kolize obojživelníků s dopravou. Tato opatření investičně zastřešuje Kraj Vysočina. Jemu patří velký dík, protože to jsou finančně značně nákladné akce, rozhodně ale mají význam. Není pak nutno každoročně organizovat náročné stavění dočasných zábran a přesuny jedin
