Hospodářství

Podvodem na pracovnících ve školách je podle odborů návrh státního rozpočtu na příští rok. Učitelé nebudou mít v roce 2024 výdělek ve výši 130 procent průměrné mzdy, přestože to ukládá zákon, řekla dnes ČTK v reakci na návrh odeslaný dnes vládou do Sněmovny místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Školy podle ní dostanou méně peněz na platy pro ostatní pracovníky, kterým tak ředitelé budou muset platy dorovnávat z peněz pro učitele. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dnes na síti X napsal, že rozpočet umožňuje dostát závazku zvýšení platů učitelů. Náměstek ministra Jiří Nantl (ODS) ale nedávno řekl deníku Právo, že základem pro výpočet valorizace platů učitelů je průměrná mzda za rok 2022.

Státní společnost ČEPS koupila firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů. Oznámila to dnes společnost ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány.

Vláda dnes odeslala do Sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z údajů na webu Sněmovny. Schodek by se měl snížit proti letošku o 43 miliard korun, v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) by měl schodek klesnout z letošních 3,6 procenta na 2,2 procenta. Výdaje většiny rozpočtových kapitol mají klesnout, vzrostou naopak zejména u ministerstva obrany a také třeba u resortů práce a školství. O víc než třetinu se zvýší výdaje na obsluhu státního dluhu.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86.400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30.000 lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje. Od října se pravidla ještě zpřísní.

Opětovné placení poplatků za obnovitelné zdroje energie zvýší v Česku inflaci a sníží konkurenceschopnost českých podniků. Shodli se na tom zástupci zaměstnavatelů, které ČTK oslovila. Některé firmy podle nich zaplatí za energie až stovky milionů korun navíc. Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie jako před loňským říjnem.

Pařížská prokuratura vyšetřuje majitele luxusního koncernu LVMH, francouzského miliardáře Bernarda Arnaulta, a ruského podnikatele a miliardáře Nikolaje Sarkisova. Jsou podezřelí z praní špinavých peněz. Podle agentury Reuters to dnes potvrdil úřad prokurátora.

Česko získá od 1. října 2025 na čtyři roky pozici viceprezidenta Evropské investiční banky (EIB). Dnes o tom v tiskové zprávě informovalo ministerstvo financí. Kdo se pozice ujme, zatím není jasné. Konkrétního kandidáta ještě bude muset vybrat vláda a následně schválit i Rada guvernérů EIB tvořená zástupci členských zemí této instituce Evropské unie.

Ceny pohonných hmot v ČR dál rostou, tempo ale zpomalilo. Nejprodávanější benzin Natural 95 za týden zdražil o deset haléřů na průměrných 40,58 koruny za litr. Nafta se prodává v průměru za 40,43 koruny za litr, minulou středu byla její cena o 21 haléřů nižší. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Experti předpovídají další růst.

Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie jako před loňským říjnem. Stát už je plně hradit nebude, oznámili na dnešní tiskové konferenci ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé opět hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné.

Vláda v rozpočtu na příští rok škrtne běžné dotace za 46,1 miliardy korun. Největší redukce se dotkne ministerstev průmyslu a obchodu, zemědělství, dopravy a školství, řekl dnes po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podrobnosti o konkrétních rušených dotačních titulech podle něj ministerstvo financí zveřejní v pátek nebo v pondělí. Dalších 38 miliard korun úspor by mělo přinést zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy.

Vláda dnes pověřila státní společnost ČEPS koupí firmy NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Firma má nezastupitelnou roli v přepravě a dodávkách plynu pro české zákazníky. Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která podobnou kritickou plynovou infrastrukturu neovládá. Kupní cenu chce vláda zveřejnit po podpisu kupní smlouvy. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN).

Prezident Petr Pavel v této chvíli nevidí důvod k diskusi o odvolání vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) či o vyslovení nedůvěry vládě. Informace, že Rakušan používal po posledních sněmovních volbách kvůli obavám z odposlechů šifrovací telefon, v něm nevzbudily pochybnosti. Pavel při dnešní návštěvě jižní Moravy na dotaz novinářů řekl, že případ nevidí jako reálnou kauzu.

Rychlejší tempo konsolidace veřejných financí by nutně znamenalo větší dopad na občany a také snižování tempa investic, sdělil ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na úterní vyjádření prezidenta Petra Pavla, že konsolidace není tak razantní, jak by bylo potřeba. Podle hlavy státu by měl být balíček tvrdší. Fiala celkově chápe Pavlovo vyjádření jako podporu vlády v její snaze ozdravit státní finance.

Sněmovna ani v dnešním druhém dějství nedokončila schvalování sporného konsolidačního balíčku, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Předloha obdobně jako minulý pátek čelila kritice opozičních poslanců, kteří také hájili své úpravy. Směřují například k zachování nynější výše některých daní místo jejich navrhovaného růstu. Závěrečná sněmovní debata k balíčku bude pokračovat ve středu 11. října. Je možné, že se poslanci k hlasování o podobě předlohy opět nedostanou. Vystoupit chce ještě 54 zákonodárců, počet přihlášek do diskuse od dnešního rána do odpoledne o něco vzrostl.

Vláda dnes schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci, v prvním čtení by ho měli projednávat koncem října.

Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidace veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje. Prezident Petr Pavel to dnes uvedl na debatě v blanenském kině. Vláda ale podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Sporný konsolidační balíček nyní posuzuje Sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.

Policie dnes zasahovala na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) v trestním řízení, které se týká dotací, a zadržela několik lidí. Kriminalisté zatím nikoho neobvinili. ČTK to řekl Aleš Cimbala, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze, které případ dozoruje. Kriminalisté podle informací ČTK byli v hlavní budově MPO, nikoli v Agentuře pro podnikání a inovace, jak informovaly některé servery.

Rusko ustálo sankce, které na něj po loňské invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalily západní státy. V rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) to řekl ruský oligarcha Oleg Děripaska. Zároveň dal najevo nad tímto vývojem překvapení - myslel si totiž, že Rusko kvůli válce zkrachuje.

Evropská komise (EK) dnes schválila revidovaný český Národní plán obnovy. Přináší dodatečných 2,2 miliardy eur (zhruba 53,6 miliardy korun) pro financování čisté energetiky a transformace průmyslu, řekla dnes v Praze po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Podle vyjádření EK má nyní celý Národní plán obnovy objem 9,2 miliardy eur (asi 224,2 miliardy korun).

„Při tom všem, jaké jsou dnes mandatorní výdaje, není úplně jednoduché zajistit investice do dopravy a prostředky pro vzdělávání, do školství,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy premiér a šéf ODS Petr Fiala.

Povinné ručení bude zřejmě nutné platit za víc druhů vozidel. Nově se má vztahovat třeba na elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka. Povinnost platit toto pojištění odpovědnosti z provozu vozidla také přejde z vlastníka na skutečného provozovatele vozu. Počítá s tím návrh nového zákona, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Norma převádí do českého práva evropskou směrnici, účinná by měla být od Vánoc.

Podnikatelská nálada v Německu se v září opět zhoršila, tempo poklesu se ale proti předešlým čtyřem měsícům výrazně zpomalilo. Hodnota indexu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, klesla na 85,7 bodu ze zpřesněné srpnové hodnoty 85,8 bodu. Pozitivní je podle dnešní zprávy Ifo to, že podniky v září mírně zlepšily svá očekávání, byť ta zůstávají velmi pesimistická.

Pokles důvěry v českou ekonomiku ukazuje na problém s hospodářským oživením ve třetím čtvrtletí. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Upozorňují také na zvýšené obavy z budoucího růstu cen u většiny podnikatelských segmentů i u spotřebitelů. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes uvedl, že důvěra v ekonomiku se v září po předchozích dvou měsících růstu snížila meziměsíčně o 4,2 bodu na 89,2 bodu. Dostala se tak na nejnižší úroveň od března 2021.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil u vybraných příspěvkových organizací řadu pochybení s nakládáním s příspěvky ze státního rozpočtu. Instituce například nakupovaly externě služby, pro jejichž poskytování byly samy zřízeny, a přitom nevyhodnotily jejich hospodárnost. Dále neplnily výzkumné záměry a vyplácely mzdy místo platů. NKÚ to dnes sdělil v tiskové zprávě. Kontroloři prověřili příspěvky na provoz v letech 2019 až 2021 u čtyř organizací - České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS).

Smysl je schopnost organismu přijímat určitý druh informací z okolí. Co byste řekli na to, že takoví dříči, kterými jsou včely mají své emoce a sny? A nejsou jen o práci.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to dnes večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle Sněmovně.

Poslanci budou příští týden pokračovat ve schvalování sporného konsolidačního balíčku, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. V úvodním kole by mohli projednat například návrh na rozšíření okruhu vozidel, na něž se vztahuje takzvané povinné ručení, a regulaci prodeje kratomu a obdobných látek. Vzhledem ke čtvrtečnímu svátku Dne české státnosti poslance čekají dva jednací dny místo obvyklých čtyř, sejdou se v úterý a ve středu. Na pátek se schůze Sněmovny neplánuje.

Ukrajinská ekonomika poprvé od začátku války vzrostla. Uvádí to agentura Bloomberg s odkazem na meziroční údaj o HDP, který zveřejnil ukrajinský statistický úřad. Podle něj ukrajinská ekonomika zaznamenala po hlubokém propadu z loňského roku ve druhém čtvrtletí vzestup.

Město Sokolov chce přesunout peníze, které mělo přislíbené na vodovod a kanalizaci v místní části Hrušková na jiné projekty, které se budou týkat přímo centra města. Na Hruškovou měl Sokolov původně čerpat až 288 milionů korun z 18 miliard, které stát vyčlenil na zahlazení důlních škod. Tuto částku by ale město, i vhledem k rozvojovým možnostem v Hruškové, raději rozdělilo na více jiných projektů. Novinářům to řekl starosta Sokolova Petr Kubis (ANO).

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17.300 korun na 18.900 korun, nebo na 19.400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity, které má ČTK k dispozici. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.

Rusko se chystá na příští rok zvýšit rozpočtové výdaje o 25,8 procenta na 36,6 bilionu rublů (8,7 bilionu Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedl ruský premiér Michail Mišustin. Moskva potřebuje peníze na válku na Ukrajině a na organizaci prezidentských voleb, které chystá na březen.

Válka na Ukrajině snížila hospodářský růst v Evropě a výrazně také na kontinentě zvýšila inflaci. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy švýcarské centrální banky. Horší dopady války podle této studie teprve přijdou. Evropa od invaze ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru zaznamenala prudký nárůst cen energií a otřesy na finančních trzích. Výrazně se také snížil výkon ruské a ukrajinské ekonomiky.

Konsolidační balíček v momentální schválené podobě prodraží roční nájemné bytu o 60 metrech čtverečních podle Asociace nájemního bydlení (ANB) v průměru o 2000 korun. Růst nákladů na bydlení přinese především zvýšení DPH u centrálního tepla a vodného a stočného z deseti na 12 procent, zvýšení sazby DPH u úklidových služeb vztahujících se na úklid společných prostor z deseti na 21 procent a zvýšení DPH u svozu komunálního odpadu z 15 na 21 procent. Ke změně DPH se přidá vyšší daň z nemovitosti, kterou většina pronajímatelů promítne do výše nájemného, uvedla asociace ve své analýze.

Pro zavedení spoluúčasti pacientů podle premiéra Petra Fialy (ODS) nyní není politická podpora. ODS to podle něj už zkusila a zaplatila za to, řekl na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024. Podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) z loňského roku vyšší spoluúčast odmítá 41 procent obyvatel. Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu služeb podporuje 69 procent Čechů. Za zásadní aktuální problémy, se kterými se zdravotnictví potýká, označil Fiala nedostatek léčiv a nespokojenost mladých lékařů s novelou zákoníku práce.

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 30 procent. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Snaží se tak bojovat s vysokou inflací, která po přechodném zmírnění opět zrychluje a v srpnu se dostala na 59 procent. Základní úrok je teď v Turecku nejvýše za 20 let.

Dotace v zemědělství ze státního rozpočtu by v rozpočtu na příští rok měly klesnout jen minimálně. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) chce, aby se udržela částka 2,5 miliardy korun, řekl ve svém vystoupení při příležitosti oslav 30. výročí Agrární komory ČR. V letošním rozpočtu bylo na národní dotace určeno 2,7 miliardy korun. Vláda již zrušila dotaci pro potravinářské podniky, na které se mělo rozdělit 230 milionů korun. Zrušil se také dotační program na chov dojnic a skotu bez produkce mléka, kde se má podle odhadu ministerstva uspořit přes 300 milionů korun.

Zdražování pohonných hmot pokračuje, průměrná cena litru benzinu i nafty překročila 40 korun. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 40,48 Kč, před týdnem byl o 43 haléřů levnější. O 1,34 koruny na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 40,22 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků zdražování paliv v nejbližší době neskončí, přičemž poroste zejména cena nafty. Analytici to odůvodňují hlavně zdražením ropy kvůli vyšší poptávce a omezeným kapacitám rafinérií.

Státní energetická koncepce bude klást důraz na jadernou energetiku, decentralizaci a digitalizaci energetiky a na obnovitelné zdroje. Ministerstvo průmyslu a obchodu ji vládě předloží do konce roku, řekl po jednání vládního výboru pro strategické investice premiér Petr Fiala (ODS). Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) doplnil, že výbor se zabýval i rozvojem malých modulárních reaktorů, jejich umístění ale zatím nechtěl specifikovat. Logické je podle něj začít v současných jaderných lokalitách.

České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. V dnes představené zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v konsolidaci pokračovat.

Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Je to nejvyšší úroveň za 22 let. Letos Fed očekává jedno zvýšení úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, příští rok její snížení o 0,5 procentního bodu. Na červnovém zasedání odhadovala snížení o jedno procento.

Ohledně továrny na autobaterie jsou jednání se třemi investory v pokročilém stadiu. Jeden projekt se týká Plzně-Líní, jeden by mohl být v Ústeckém kraji. Po jednání vlády v Kadani na Chomutovsku to řekl novinářům ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN). Na severu Čech se uvažuje o tzv. gigafactory na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, která se nyní bourá.

Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že vláda schválí státní rozpočet na příští rok 27. září. Schodek podle něj bude 252 miliard korun, jak navrhlo na konci srpna ministerstvo financí. Kromě úsporných opatření bude rozpočet obsahovat i investice do dopravní infrastruktury nebo do bezpečnosti, uvedl dnes premiér na tiskové konferenci po výjezdním zasedání vlády v Kadani.

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska dnes prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání novinářům řekl, že výsledek dnešního hlasování výboru očekával, dodal ale, že rozhodující je hlasování na plénu. Balíček by chtěl mít schválený do poloviny října.

Zahraniční dluh České republiky se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 28,1 miliardy na 4,381 bilionu korun. V meziročním srovnání byl jeho stav o 249,8 miliardy nižší. Výše zahraničního dluhu ke konci června představovala 61,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země, tedy celkového výkonu české ekonomiky. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok a očekává, že se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o tři procenta. V předchozí prognóze, která je z června, OECD růst odhadovala na 2,7 procenta. Výhled na příští rok ale OECD zhoršila, uvádí se v její zprávě.

Česko je sedmnáctou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Polepšilo si v absolutním hodnocení ekonomické svobody i relativně, když v loňském revidovaném žebříčku bylo na 22. místě. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Ekonomicky nejsvobodnější zemí světa je poprvé Singapur, žebříček stejně jako v minulých letech uzavírá Venezuela.

Západní firmy, které podnikají v Rusku i po invazi jeho vojsk na Ukrajinu, mají v zemi miliardové zisky. Kreml ale brání zemím, které nepovažuje za přátelské, v přístupu k těmto penězům. Firmy ze zahraničí loni vykázaly v Rusku zisk asi 20 miliard USD (457,5 miliardy Kč), z toho 18 miliard USD vydělaly firmy ze zemí, které nejsou považované za přátelské. S odvoláním na údaje Kyjevské ekonomické školy (KSE) to napsal britský list Financial Times (FT).

Předpoklad, že by v září při měsíčním odkladu přísnějších pravidel penzí mohlo jít do penze dřív dalších 10.000 lidí, se nejspíš naplní. Naznačují to počty podaných žádostí za první dva zářijové týdny. Přesná čísla k polovině měsíce se chystá Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zveřejnit tento týden. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle ředitele ČSSZ Františka Boháčka bude případná delší doba vyřizování penzí záviset na celkovém měsíčním počtu podaných žádostí. Šéf úřadu zdůraznil, že předčasné penze výhodné nejsou. Pobíraná částka se trvale krátí.

Průměrně by nemocnice akutní péče měly příští rok získat od zdravotních pojišťoven meziročně o šest procent víc, rozsah navýšení ale bude od tří do 15 procent. Nemocnice následné péče, kde nejsou kapacity dostatečné, budou mít osmiprocentní navýšení. Příjmy celého systému veřejného zdravotního pojištění budou podle návrhu takzvané úhradové vyhlášky 499,5 miliardy korun a výdaje 508 miliard korun. Návrh na jednání Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR představil ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.

Příspěvek na péči by se mohl navýšit v prvním pololetí příštího roku. Vzrůst by mohl hlavně lidem, kteří žijí v domácím prostředí. Na přesných částkách by se koalice mohla dohodnout do konce letošního roku. Na dotaz ČTK to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Přidání si vyžádá několik miliard korun. Podle ministra resort peníze na zvednutí příspěvku v navrhovaném rozpočtu nemá a potřebnou sumu na výdaje chce zajistit až příští rok přesunem ve státní pokladně.

Milostivého léta na sociální odvody využilo dosud skoro 143.000 živnostníků a přes 32.000 zaměstnavatelů. Při splacení původního dluhu na pojistném se jim odpustí penále za celkem téměř 1,3 miliardy korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) už srovnaly dluhy za 630 milionů korun, u firem se částka vyčísluje. Ředitel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) František Boháček upozornil na to, že doba neplacení odvodů se živnostníkům nezapočítává do nároku na penzi. Důchod pak nemusejí dostat.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) očekává, že schvalování konsolidačního balíčku potrvá v dolní komoře několik týdnů. Šéf opozičního klubu SPD Radim Fiala v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že poslanci hnutí budou "hodně mluvit", šestihodinové projevy ale neplánují. Schvalování sporné předlohy začne ve Sněmovně příští týden v pátek.

Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21.983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43.966 korun. Balíček projednává Sněmovna.

Sněmovna dnes podle očekávání nedokončila třetí čtení sporného vládního konsolidačního balíčku, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu. Na základě dohody poslaneckých klubů přerušila Sněmovna tuto schůzi do příští středy 27. září do 09:00. Přerušení navrhl předseda klubu ODS Marek Benda, když se předtím neúspěšně pokusil prosadit jednání i po dnešní 14:00. To ale jménem opozičních klubů ANO a SPD vetovala předsedkyně prvního z nich Alena Schillerová.

Ruská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 13 procent. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Svůj krok zdůvodnila inflačními tlaky, k nimž přispívá růst domácí poptávky, se kterou zatím růst výrobních kapacit nedrží krok. Značný vliv má také oslabení rublu v letních měsících.

Ekonomickou situaci Česka vnímá jako špatnou 57 procent lidí, jako dobrou naopak 16 procent dotázaných. Výrazně lépe Češi hodnotí životní úroveň své domácnosti. Téměř tři pětiny lidí ji označují za dobrou. V obou případech se hodnocení od posledního průzkumu, který se uskutečnil letos na jaře, významně nezměnilo. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

ČSOB Pojišťovna se sídlem v Pardubicích loni vytvořila rekordní čistý zisk 2,153 miliardy korun. Výsledek je o 22 procent vyšší než rok předtím. Společnosti se dařilo zejména v pojištění vozidel, pojištění domků a domácností a průmyslového pojištění, uvedla společnost ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin. Za růstem stály jak nové smlouvy, tak průběžné navyšování pojistných částek u dosavadních smluv v reakci na rostoucí inflaci.

Hnutí ANO dnes podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části takzvaného lex Babiš 2, tedy zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. ČTK to dnes sdělilo hnutí ANO. Návrh podepsalo 70 poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Sněmovna asi neuzákoní právo obcí vetovat výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu na jejich území, i když to dnes podle přání dotčených obcí navrhli jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD. Dolní parlamentní komora zřejmě pouze ve vládním návrhu prodlouží lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště. O podobě zákona by poslanci mohli rozhodnout do konce září.

Vládní koalice našla shodu na zvýšení příspěvku na péči. Vzrůst by měl od poloviny příštího roku. V tiskové zprávě to dnes sdělilo tiskové oddělení ministerstva práce. Přidávané částky neupřesnilo. Podle tiskového oddělení je v plánu v budoucnu také zavedení nové dávky pro postižené či seniory, kterým příspěvek na péči nestačí. Návrh podoby tohoto doplatku se nyní dokončuje. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v posledních týdnech několikrát zopakoval, že chce jednat o zvednutí příspěvku. Na přidání by bylo potřeba několik miliard korun.