Hovory

Po třiceti letech, co žijeme v Pošumaví, jsme vybudovali krásnou komunitu. Spolupracovala jsem nejen s cizinci, kteří sem přijížděli, ale i s místními lidmi, s farmáři, s našimi sousedy a školami," říká a dodává, proč vydala knižně příběh udržitelné kreativity z ArtMill: "Uvědomila jsem si, že mnoho lidí z mladší generace neví, jaké to bylo žít nebo tvořit v totalitě. Neučili je to ve škole ani jim to neřekli rodiče, což chápu, protože naše generace chtěla jít dál a vytvořit pro ně lepší život." Může se umění postavit vykořisťování přírody? Jak umělecká tvorba podněcuje citlivé hospodaření s půdou, krajinou a péči o místní komunity? Moderuje Markéta Vozková.

Loutky přinášejí radost a rozptýlení dětem v nemocnicích i seniorům. Herci a herečky svá vystoupení přizpůsobují prostředí a zpravidla zapojují i hudební nástroje a zpěv. „Jenom chcete zaujmout, hrát. Všechna vaše čidla směřují k tomu, aby se tohle dítě teď pobavilo, abychom si něco zahráli,“ popisuje v Hovorech herečka, zpěvačka a spisovatelka Marka Míková, zakladatelka spolku Loutky v Nemocnici.

„Táta toho ve mně zanechal strašně moc,“ říká scénografka Klára Formanová. V Hovorech vzpomíná na svého otce, spisovatele, skauta a politického vězně Jiřího Stránského, který by letos oslavil nedožité 95. narozeniny. „Věta ‚můžeš-li udělat radost, musíš‘ je u nás v rodině na denním pořádku. Je to takový základ hodnotového žebříčku,“ přibližuje. Připomíná také obrovský smysl pro humor svého otce, jeho nadhled a ochotu okamžitě pomoci druhým.

Jihoamerické rytmy a etnická hudba provázejí muzikantskou kariéru středočeského rodáka Tomáše Lišky. Za svou tvorbu, ovlivněnou jazzem i balkánskou tradicí, dostal několik hudebních cen Anděl. „S kapelou se nebojíme nabídnout si úplně cokoliv, ode zdi ke zdi. Přijít třeba s úplně hloupým motivem, vytěžit ho a nakonec zjistíme, že zafungoval chytře,“ přibližuje v pořadu Hovory Plus.

Svět je jiný, vaše vzpomínky už nemusí být pravdivé a jediný hlas, který působí naprosto konzistentně, patří umělé inteligenci. Zní to jako science fiction. Jenže otázky, které přináší nová audio série Osmý hlas, se až překvapivě dotýkají dneška - důvěry, pravdy i toho, jak snadno se může rozpadnout naše společná realita. O tomto příběhu i o světě, který možná není tak vzdálený, budou mluvit herečka Lucie Žáčková a scenárista Jan Dibitanzl. Hovory moderuje Naděžda Hávová.

Známá je z televizních obrazovek i z prken Dejvického divadla, její vášeň pro umění ale začala už u loutkových představení. Hradecké divadlo Drak ji inspirovala k podání přihlášky na DAMU, kam se úspěšně dostala. „Katedru vedl i tehdejší umělecký šéf Divadla Drak Josef Krofta a obklopil se tvůrčím týmem, který šel ve způsobu uvažování stejným směrem,“ říká v pátečních Hovorech herečka a hudebnice Zdeňka Žádníková-Volencová.

Krásy přírody a zvířat zachycuje na různých kontinentech, nejraději se ale vrací na sever. Jeho fotografické i životní filozofii vyhovuje minimalismus, kterou tamější krajina nabízí. „V severských zemích musíte v uvozovkách brát, co se naskytne, protože biodiverzita je tam samozřejmě velmi malá,“ popisuje v Hovorech fotograf, lektor a spoluzakladatel Czech Nature Photo Michal Krause.

Končetiny, předměty denní potřeby, zvířata a jejich části, to vše může být součástí heraldického znaku. Při jeho vytváření ale platí striktní pravidla. „Kdo v heraldice hledá tajemství nebo romantiku, najde je. A kdo v ní hledá pomocnou vědu historickou, najde ji také,“ říká mluvčí Charity Česká republika, heraldický kreslíř, genealog a autor několika znaků Jan Oulík.

Denně poslouchá dohady, jestli je spíš antisemita, nebo sionista. Dostává spoustu nálepek ze všech stran. Pro některé je levičák, pro jiné pravičák, jiní mu nadávají do progresivistů. „Společnost je rozdělená a vtip spočívá v tom, že se ty skupiny navzájem obviňují a hádají o tom, kdo žije v reálném světě a kdo žije jenom v nějaké jeho iluzi,“ říká Martin Bartkovský, šéfredaktor Reflexu a spoluautor podcastu Padni komu padni.

Co obnáší vytvářet animovaný seriál s celospolečensky důležitým tématem? Jak se balancují osvětové projekty a komerční zakázky? Kde čerpá inspiraci? Moderuje Michael Rozsypal.

Tereza Kostková v první polovině letošního roku oslavila 50. narozeniny a stala se respondentkou Václava Žmolíka, s nímž společně napsali a vydali knižní rozhovor Řekla bych. „Povídali jsme si dlouho, někdy i tři hodiny u vína. Ony potom ty otázky k zamyšlení jsou,“ přibližuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus, které se natáčely na Zlín Film Festivalu na začátku června.

Při jejím tréninku mohou pomoci mikropauzy a mikrocvičení, tedy malé dávky pohybu rozložené během dne. Právě takový trénink má člověku pomoci, aby se v situaci, kdy se cítí být pod tlakem, dokázal zastavit, uklidnil se a neřešil ji v panice. Hostem Hovorů je lektor odolnosti Libor Mattuš. Moderuje Tatiana Čabáková.

Zakladatel firmy Lasvit Leon Jakimič dokázal na základech českého řemeslného sklářství vybudovat světově uznávanou designovou značku. Skleněné instalace z jeho dílny zdobí luxusní hotely, letiště i veřejné prostory po celém světě. „S klienty se často domluvíme, že nám dají plaketu přímo tam, kde je produkt vystavený. Napíšeme na ni jméno designéra, firmy i příběh, který dílo vypráví,“ vysvětluje podnikatel.

Malíř Josef Bolf prožil devadesátky jako student Akademie výtvarných umění. Později svá díla prezentoval i v New Yorku, Paříži, Berlíně, Drážďanech. Nyní je součástí výstavy Bezhlavý jezdec v Galerii hlavního města Prahy. „Výstava je postavená na absurditě a záměrném přehánění jistých věcí. Byla to součást myšlenkového proudu a kvasu, který jsme s dalšími členy skupiny Janem Šerýchem, Tomášem Vaňkem a Jánem Mančuškou dávali dohromady,“ říká v pořadu Hovory Plus.

Několik dní po sametové revoluci založil malou softwarovou firmu, která je dnes jedním z největších evropských dodavatelů firemních IT řešení. V Česku stojí třeba za eReceptem nebo Dotykačkou. „Dobrý manažer musí odvést dobrou práci a myslím si, že je úplně jedno, kdy to dělá,“ říká v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus podnikatel, programátor a fotograf Martin Cígler.

Lidé se závislostí se v psychiatrické nemocnici v Bohnicích léčí i pomocí jógové terapie. Specifický způsob práce s tělem jim pomáhá získat vnitřní stabilitu a posílit nervový systém. Tělu tak postupně dodávají sílu fungovat v běžném životě. „Oni mentálně vědí, co by měli dělat, ale ta kapacita v těle není,“ přibližuje v Hovorech lektorka jógové terapie Kateřina Černá.

Martina Fárová je zahradnice a zahradní projektantka. Ve své profesi kombinuje znalosti a zkušenosti i práci svých rukou. „Musím toho člověka trošku poznat, abych se dostala do jeho hlavy. Návrhy dělám ručně. Je to barevnější, přirozenější a zákazníci to i lépe přijímají,“ popisuje Fárová začátek procesu vytváření nové zahrady.

Za kultivované a nadčasové dílo, celoživotní obranu hodnot, neúnavnou práci a osobní integritu udělila Česká komora architektů poctu dlouholetému děkanovi Fakulty architektury na ČVUT v Praze a architektovi Ladislavu Lábusovi.

„Královská koruna česká zjevená světu pod olivou míru a palmou ctnosti“. To je celý název monumentálního díla Jana Dismase Zelenky. Nové nastudování mohou obdivovatelé baroka zažít 29. a 30. července v pražském Studiu Hrdinů. Dirigentem bude Marek Štryncl, zakladatel souboru Musica Florea.

Eliška Krausová odjela v létě 1968 na několik měsíců do Kolumbie zdokonalit se ve španělštině. Kvůli invazi vojsk Varšavského paktu tam ale neplánovaně zůstala a zemi neopustila ani po pádu Sovětského svazu. Jak nyní vypadá tamní politická situace? „Polovina Kolumbijců volila jednoho kandidáta a skoro stejná polovina toho druhého,“ shrnuje dění v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus pedagožka na univerzitě v Bogotě.

Podle Petry Horákové Krištofové tím ale práce státu nemůže skončit. "Mám pocit, že je ticho," říká. Ve Finsku, kde několik let žila, stát dlouhodobě vysvětluje, co mají dělat domácnosti, obce, školy i klíčové instituce při výpadku elektřiny, přírodní katastrofě nebo vojenském ohrožení. Čím se může Česko inspirovat od země, která přípravu občanů chápe jako součást obrany státu? Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

Praha za protektorátu byla město plné strachu, zákazů i nejistoty. A právě tehdy se mezi lidmi začíná šířit podivná zpráva: po střechách a ulicích prý skáče tajemný muž, kterého nedokážou chytit ani nacisti. Jmenuje se Pérák a nikdo neví, jestli skutečně existuje, ale jeho příběh dodává lidem naději. O více než 80 let později se tato legenda vrací v novém audiokomiksu Past na péráka.

Co dělá dobrou křížovku? V čem se nejvíc liší od logické hádanky? A jak to dotáhnout z vášnivého luštitele na mistra světa? To může vyprávět Vítězslav Koudelka, tvůrce křížovek, sudoku, logických úloha mimo jiné i spoluzakladatel Světové hádankářské federace. „Správná křížovka má duši, pak je to příjemné pro autora i řešitele,“ vysvětluje v pořadu Hovory mistr rébusů.

„Téma Sudet mě potkalo kolem čtyřicítky, vypravil jsem se do obce Skoky na Karlovarsku – je to zaniklá obec, ve které zůstal jenom kostel. Tam mi začalo docházet, kolik souvislostí mám v sobě, nejen z dětství, z těchto míst," říká v Hovorech Českého rozhlasu písničkář Petr Linhart. Nedávno vydal svoje šesté album s názvem Šénau.

První setkání s vlastním hlasem, který k tobě přichází zvenčí je zvláštní, než si zvykneš na to, jaké to je. Chvíli trvá, než si zvykneš na svou intonaci a než se s tím smíříš." Mluvit bude o audio novince s názvem Komando, která je o divoké policejní automobilové honičce, ale taky o kolové a legendárních bratrech Pospíšilových, nebo o společném natáčení s Josefem Somrem. Moderuje Naděžda Hávová.

Nebavily ji tlumočnické práce pro firmy, tak sinoložka Markéta Moore před 29 lety našla domov na doktorandském studiu v Hongkongu. A to v době, kdy území přecházelo pod kontrolu Číny. „O studentská víza jsem žádala na britské ambasádě a vyzvedávala jsem si je na té čínské,“ vzpomíná v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus Moore. Město se podle ní za téměř tři dekády radikálně proměnilo.

Činohru Národního divadla vede čtvrtým rokem režijní tandem SKUTR. Režiséři Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský jsou známí inovativními, kreativními inscenacemi, které uvádí na jevišti velké a někdy náročné instituce. „Je to instituce, kde říkám, že i uklízečka má vlastní emoce a všechno se přes emoce řeší,“ popisuje v Hovorech režisér a umělecký šéf Činohry Národního divadla Martin Kukučka.

Jana Valušová je talentová a kariérní poradkyně. Vyvinula také několik metodik, zaměřených na rozvoj talentů. Věnuje se především jejich rozpoznávání u dětí. „Talent je váš přirozený vzorec myšlení, jednání. Je to to, co vám jde automaticky,“ myslí si.

Libanon, jedno z ohnisek širšího blízkovýchodního konfliktu, se stal domovem novinářky z Deníku N Dominiky Píhové, která z Bejrútu pravidelně reportuje o tamním konfliktu i dění na Blízkém východě. „Stal se z toho pro mě bezpečný domov, žije se mi tam hezky navzdory všemu. Chci pokračovat ve studiu arabštiny, chci být obklopená mořem a horami, chci poznávat dál Blízký východ. Můj cíl je objet region úplně celý a vidět co nejvíc, co budu moct,“ říká v pořadu Hovory.

Co drží společnost pohromadě? Zákony? Důvěra? Společné hodnoty? A co se potom stane, když se tohle všechno začne rozpadat? Tyhle otázky si klade spisovatel, právník a lingvista Petr Opršal, který je hostem Hovorů Českého rozhlasu Plus. „Dělám si starosti, aby se ta pravidla hry, která se nastavila a která drží svět pohromadě, zcela nerozplynula, jak se to jeví poslední roky,“ říká.

Prázdniny znamenají nejen možnost svobodně si užívat léta, ale mnohdy také vyšší míru stresu. Zvláště pro rodiče po rozchodu, kteří řeší, jak spravedlivě rozdělit čas s dětmi. „S nápadem na aplikaci přišla Andrea Vyskočilová. Na českém trhu chyběl nástroj pro rozvedené rodiče, kteří potřebují řešit každodenní agendu kolem svých dětí,“ říká advokátka a mediátorka Michaela Radoušová o své spolupracovnici a komediátorce. Obě byly hosty pátečních Hovorů.

S jeho prací se denně bezprostředně setkávají stovky tisíc lidí. Jako designér stojí za podobou mnoha automobilových interiérů, teď ale dokončil zcela odlišný projekt – nové svatovítské varhany. „Po osmi letech tvrdých a komplikovaných diskusí stojíme před dílem, které věřím, že obstojí ve zkoušce časem,“ říká v Hovorech Peter Olah, art director jednotné designové identity ve Škodě Auto.

Ivo Kahánek je jedním z nejuznávanějších klavíristů své generace a bez problému by si vystačil pouze s koncertní kariérou, ale rozhodl se převzít také vedení Pražské konzervatoře. „Jsme instituce, jenž by měla z talentovaného hudebníka udělat profesionála, který se v životě nejen uplatní, ale který život také prožije v dobrém psychickém stavu a s láskou hudbě,“ věří Kahánek a v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus přibližuje

V nemocnicích na Ukrajině pomáhá tamním lékařům evropské vybavení. Zmapovat potřeby a přispět k dostupné lékařské péči tam jezdí i český program Medevac. „Když jsem jel na Ukrajinu, byl jsem vlažný podporovatel Ukrajiny. Byl jsem vyzván organizací, abych prozkoumal situaci, jaká tam je, a tato návštěva mi pohled na věc výrazně změnila,“ říká v Hovorech Českého rozhlasu Plus Jan Šroubek, neurochirurg zapojený do pomoci nemocnicím v napadené zemi.

Svět dětské radosti, tvořivosti a objevování – to má být výtvarný ateliér MessyPlay založený v roce 2019 Kateřinou Exnerovou a Adélou Bučíkovou. „Pořád zkoušíme nové věci, abychom dětem mohly nabídnout nové experimenty a materiály, a tím si hrajeme,“ říkají zakladatelky kreativního ateliéru. „Je to nejhezčí část práce – tak se můžeme věnovat tomu, co děláme a proč.“

Ani divadelní prázdniny a červencová vedra neodradí operní pěvkyni Kateřinu Kněžíkovou od vystupování. Po červnovém ztvárnění Jenůfy z Janáčkovy Její pastorkyně v Národním divadle se připravuje na venkovní interpretaci Prodané nevěsty s videomappingem, kde ztělesní Mařenku. „U ‚Prodanky‘ je pro mě strašně krásné, když vidím, že si lidé zpívají se mnou, uvolní se a prozpěvují si,“ říká v Hovorech Českého rohlasu Plus uznávaná sopranistka.

Léto je v pražské zoologické zahradě čas, kdy se návštěvníci mohou téměř každý den potkat s lachtany a jejich chovateli. Od června do srpna jsou na programu komentovaná krmení a setkání. Vrchní chovatel zvířat Jakub Mezei s nimi pracuje už sedmnáct let. „Každý z nich je úplně jiný. Opravdu to je, jak kdybychom tu měli čtyři děti,“ říká Mezei ve Hovorech Českého rozhlasu Plus před začátkem léta.

Petr Kos je vzděláním knihkupec a knihovník. Když ale objevil vrak stoleté norské tuleňářské lodě, rozhodl se, že ji opraví a následně na ní podnikl například výpravu na Špicberky. „Uzavřeli jsme s tou lodí takovou dohodu, že já ji zkusím zachránit, ale ona mi s tím musí trochu pomoct,“ směje se Kos. Ve své knize Kovbojové na moři dokazuje, že archetyp dobrodruha typu Jacka Londona ve 21. století nevymřel.

„Naše společnost prahne po kultuře. Sály máme plné a vnímáme i zpětnou vazbu od našich posluchačů, že lidé kvalitní kulturu potřebují a chtějí,“ zdůrazňuje v pořadu Hovory Lenka Kavalová, která violoncellistkou a zároveň ředitelkou Plzeňské filharmonie a předsedkyní Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky.

Jeden bratr celý život píše, skládá, glosuje, pozoruje svět kolem sebe. Ten druhý ho umí přesně vystihnout hlasem, interpretací, ale třeba i tichem mezi větami. „I když jsme odlišné entity, tak nás smysl pro humor hodně spojuje,“ říká herec a režisér Lukáš Hlavica. „Nekorektního humoru není nikdy dost,“ doplňuje jeho bratr, novinář a spisovatel Marek Hlavica.

Před festivalovým publikem si s legendou povídal Vladimír Kroc.

Smíření se s životní chybou nebo přijmutí rysů, s nimiž nejsme spokojeni. I s tím může pomoct takzvaná mindfulness terapie. Terapeut Jan Burian odučil už desítky kurzů a se zákazníky se věnuje i kurzům nenásilné komunikace. „Chtějí lépe zvládat stres, ať už je to stres pracovní, nebo stres, který vzniká v blízkých vztazích – v rodině, s partnerem nebo s dětmi,“ přibližuje lektor v Hovorech Českého rozhlasu Plus, s čím ho lidé nejčastěji navštěvují.

Ačkoli James Harries zažil éru hudebního rozmachu v Manchesteru, na takzvaný „Madchester“ si příliš nevzpomíná. „Na Stone Roses jsem byl moc mladý a na Oasis jsem byl párkrát, ale potom jsem z Manchesteru odešel, takže jsem ten Madchester zažil jenom úplně na konci, byl jsem prostě moc mladý,“ vzpomíná v pořadu Hovory pianista, kytarista a písničkář Harries, který žije v Česku, ale narodil se právě v Manchesteru.

S(t)igma je divadelní představení o tom, jak se dnes žije mladým mužům a jak moc se po nich chce být pořádným chlapem, přičemž oni sami o to často vůbec nestojí. „Mladí dospělí muži, pro které je idea rovných práv úplně normální, jsou stigmatizovaní ze dvou stran – musí se bránit, že nejsou slabí, a ženám říkat, že nechtějí dominovat. A tato síla mladých mužů je pro demokracii absolutně klíčová,“ říká filozofka, performerka a spoluautorka zmíněné hry Alice Koubová.

Aneta Krejčíková sama sebe popisuje jako člověka, který má velkou chuť do života. Krom toho, že se už 20 let pohybuje v herecké branži, otevřeně také mluví o svém těle, mateřství, porodu nebo svých vztazích. „Někdy se strašně naštvu na šoubyznys. A říkám si, jak by bylo skvělé, kdyby to bylo bez pozlátka. Galavečery nevypovídají nic o tom, jak žijeme doopravdy. To nejsou ranní vstávání, noční vstávání k dětem a neustálý strach, že nestihnu, co bych měla,“ přiznává v Hovorech.

Ačkoliv fotoaparáty držel v ruce už od mala, seriózně se focení začal věnovat až ve 30 letech. Po gymnáziu chtěl na přírodovědeckou fakultu, kam se ale kvůli příliš velkému počtu uchazečů nedostal. A bavila ho hudba, která ho nakonec vyšvihla do světa focení. „Jako písničkář jsem byl pozván od tvůrčí skupiny Ateliér 74, abych svými písničkami zahájil jejich vernisáž na kladenském zámku,“ vzpomíná v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus fotograf Jiří Hanke.

Lékaři dnes sledují nárůst počtu mladých dospělých do třiceti let, u nichž bývá jedním z častých problémů obezita. Profesorka Jitka Mlíková Seidlerová v Hovorech vysvětlí, co se při vysokém tlaku děje v těle, proč je léčba chronických onemocnění založená i na důvěře mezi lékařem a pacientem a jak tuto důvěru ovlivňují informace z internetu, umělé inteligence i dezinformace kolem léků. Moderuje Tatiana Čabáková.

Sebevědomí je pojem, který se na psychoterapiích zkoumá ze všech úhlů. V průběhu života se u lidí mění a formuje. Utváří ho rodina i sociální sítě. „Sebevědomí je plastické a přizpůsobuje se situacím. Nezůstává ve stavu ušlápnutosti a vždycky hledá rovnováhu, tedy stav, kdy vím, že jsem v principu hodnotný člověk, který na tento svět patří a něco sem přináší,“ říká psycholožka a spoluautorka podcastu Psychobitches Olga Vlachynská.

Třeba nedávno vědci našli obrovskou jeskyni s jezerem na hranicích Albánie a Řecka. A v prostoru antropologickém, jazykovědném bílá místa stále existují. Na světě je asi sedm tisíc jazyků, ty největší, nejvýznamnější a s nejvyšším počtem mluvčích máme dostatečně zdokumentovány. Ale osmdesát procent z celkového počtu neprošlo žádnou sofistikovanou lingvistickou analýzou," říká anglista a cestovatel Miroslav Černý. V Hovorech odpoví třeba i na to, jestli je čeština složitý jazyk. Moderuje Naděžda Hávová.

Do 3. června se představí na tři stovky snímků z rekordních 57 zemí. Vedle filmových novinek, světových, českých i mezinárodních premiér snímků pro děti a mládež se i letos festival zaměřuje na podporu mladých talentů v projektu Young Stars. O tom mluví s programovou ředitelkou Markétou Pášmovou Vladimír Kroc.

Západní víra se mnohdy zaměřuje na duši a tělo může opomíjet. Do vztahu s vírou a Bohem se ale často promítá i zážitek z vedeného pohybu. „Myslím, že nejúžasnější je, když se člověk naučí slyšet tělem,“ poukazuje v Hovorech lektor pohybu a zakladatel konceptu JK Pohyb Jiří Kubeš, který na svých kurzech spojuje pohyb s křesťanskou vírou.

Režisér, fotograf a cestovatel Jan Svatoš popisuje svou expedici po Itálii po stopách Johanna Wolfganga Goethe. Vadí mu moderní konzumní turistika. „Lidem nejde o historii nebo podstatu místa, potřebují jen svůj obličej v popředí a památky či krajina fungují pouze jako pozadí,“ vysvětluje.

Jaká je role malých nakladatelů a proč je důležité se propojovat s nakladateli z různých koutů světa? A jak mluví o sexu a intimitě v knize Soft, kterou napsali s partnerem v reakci na současnou hypersexualizovanou společnost? Moderuje Markéta Vozková.

O víkendech se vrhnu na pódia po pracovním týdnu a funguje to," popisuje svou profesní dvojjedinost. Proč musí Češi víc zapracovat na vývozu hudebních talentů do zahraničí? Co by mohlo podpořit úspěch hudebních skladatelů a skladatelek na mezinárodní scéně? A jak vypadá hudební konference? Moderuje Michael Rozsypal.

I po 13 letech vystupování se stejnou kapelou se dá zažít něco nového. Pro Razam to bude koncert pod otevřeným nebem na Vyšehradě, který odehrají ve čtvrtek 28. května. „Pokud se to povede, tak by lidé měli opravdu krásně vidět i na Prahu,“ láká zakládající členka uskupení Iva Marešová na akci, která má být mimo show i rituál.

Patří mezi výrazné osobnosti českého filmu a ve svých snímcích opakovaně tematizuje dynamiku rodiny a vztahů. V nejnovějším filmu Nevděčné bytosti řeší anorexii i rozpad rodiny. „Velmi rád pozoruji postavy, jak se trochu trápí ve svých lidských slabostech, ke kterým mám ale naprostou empatii,“ přibližuje v Hovorech režisér a scenárista Olmo Omerzu.

Stanislav Krajči je ředitelem projektu Trenčín 2026. Slovenské město se letos honosí titulem Evropské hlavní město kultury. „Otevírací víkend předčil naše očekávání možná až trojnásobně. Proti projektu neexistuje nějaký velký odpor,“ říká ředitel.

Český ultramaratonec René Kujan se rozhodl během 42 dnů oběhnout Finsko. Už v minulosti si vymyslel podobně extrémní cíle, třeba oběhl Island a nebo seběhl z vrcholu Sněžky do Prahy. Těmito výkony sbírá peníze pro Sportovní klub vozíčkářů. „Kdyby inspirace zafungovala oběma směry a kromě finanční podpory vozíčkářů se někdo zvedl z gauče a šel si zaběhat svůj první kilometr, tak mi to udělá velkou radost,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Dana Bérová je investorka a byznys koučka. „Střední management ve firmách má spoustu předsudků hlavně vůči mladým lidem. Říkáme, že jsou křehcí, že to jsou sněhové vločky, že nechtějí přebírat zodpovědnost, že je pro ně důležitý jen jejich work-life balance, ale já to vidím úplně jinak,“ říká v pořadu Hovory.

Polární záři jsem fotil třeba dvacetkrát, nedokázal jsem se odtrhnout od hledáčku fotoaparátu, ale pak si říkám, proč se jen nedívám. Je to nebeské divadlo." Čím mu islandská vulkanická krajina učarovala? Proč je fotogenická na černobílých fotografiích? A jaká je základní islandská rostlina? Moderuje Vladimír Kroc.