Hovory

Jsme vystaveni neustálému tlaku, podnětům a očekáváním. A právě proto je psychohygiena čím dál důležitější. Chvíle, kdy se zastavíme, nasloucháme si a učíme se třeba rozumět tomu, co prožíváme. A u dětí navíc platí, že emoce často neumějí pojmenovat. O to víc potřebují bezpečný prostor, kde je mohou sdílet. A jedním z takových prostorů může být obyčejné čtení. Může knížka pomáhat mluvit o emocích, o strachu i o odvaze?

Nejen o chystaném benefičním koncertu v Betlémské kapli si bude s kytarovým virtuosem povídat Vladimír Kroc.

Dospívání je období, ve kterém se mladí lidé učí odhadovat riziko, nést důsledky vlastních rozhodnutí a zkoušet, kde jsou jejich hranice. Dnešní děti jsou ale ochuzeny o dobrodružství, což negativně ovlivňuje jejich sebepojetí i zkušenost se světem. „V dospívání je zkoušení hranic úplně zásadní aspekt dobrého vývoje člověka. Když nemůžu ochutnat limit, nevím, kolik si toho můžu v životě dovolit,“ říká klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková.

Od začátku invaze na Ukrajinu sleduje rozpínání Ruska celý svět. Jak ale nakládat s kulturou a literaturou agresorského státu? „Pro mě je podstatné mluvit s lidmi a nespoléhat se jen na zahraniční agentury. Dostat se k lidem a vyptat se jich na to, jak u nich ta situace vypadá,“ říká překladatel a komentátor Jan Machonin.

S rodiči hledáme správná řešení, protože dítě se speciálními potřebami má nejen právo ale i povinnost být vzděláváno, ale rodiče se často setkávají s odmítnutím. Myslím si, že zrovna v oblasti vzdělávání. Důležité je vidět u dítěte pokroky, vidět u dítěte to, co se děje, držet v rodičích naději, že i život s dítětem se speciálními potřebami může být k žití a neznamená to konec života. Mám zkušenost, že rodičům pomáhá čas," dodává. Co pomáhá, aby v náročné práci nevyhořela? Co v systému rané péče v Česku stále chybí? Jak daleko je naše společnost na cestě k přijetí dětí se speciálními potřebami? Moderuje Markéta Vozková.

Jsem v neustálém přemýšlecím modu, kromě mé práce, houslového reprertoáru, řeším dramaturgii festivalu v Českých Budějovicích. Učím se delegovat, ale některé věci za mě nikdo neudělá," popisuje a dodává: "Stále se snažím vymýšlet nové přístupy a myslím, že klasická prezentace vážné hudby už je možná přežitá." Bylo těžší odložit ikonický šátek, který během prvních sedmi let na vystoupeních nikdy neodložil? Jak přistupuje k možnostem vlastního růstu v oboru? Jak se tiktokové klipy podepisují na konzumaci živé hudby? Moderuje Michael Rozsypal.

V rozhovoru vysvětlí sběratel tohoto umění a kurátor výstavy thajské malířky La Inthonkaew Ondřej Sekanina. Moderuje Vladimír Kroc.

Veronika Šamonilová Lauterbachová pracuje s lidmi ve vedení firem. Pomáhá jim zvládat situace, ve kterých jde o výsledek, připravuje jednotlivce a týmy na náročná vystoupení a spoluzaložila akademii AFLAB pro ženy v byznyse. „Komunikační dovednosti jsou absolutní základ úspěchu a nemyslím si, že se to nějak změní,“ říká v pořadu Hovory.

Ve stand upech zpracovávám vážná témata i sexualitu a tělesnost." Jak rozzářit česká města uměním? Jak vypadají výstavy srozumitelné pro širokou veřejnost? Co jí předala babička, která studovala fotografii? Moderuje Lenka Buriánková.

Za měsíc začne největší tuzemský festival klasické hudby Pražské jaro. „Jedním z hlavních témat letos jsou velké vokálně-instrumentální skladby, což se odvíjí od osobnosti Barbary Hannigan, která je rezidenční umělkyní a na všech koncertech bude zpívat,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík.

Film Lení škola, 2001 je první celovečerní film o vietnamské komunitě v Česku, poprvé byl představený divákům na festivalu v Karlových Varech. „Jiný celovečerní film na stejné téma, s touto autentickou sondou, tady není,“ říká režisér snímku Dužan Duong. Na to, že se tak rázem stal „mluvčím“ vietnamské komunity, pak říká: „Asi někdo musí stát v první řadě, ale doufám, že nebudu jediný a že se připojí další,“ doplňuje v pořadu Hovory, který vysíláme v repríze.

Podle České školní inspekce jsou zachyceny jen 0,3 procenta nadaných dětí ze 3 procent, které jsou v populaci. „Dali jsme dohromady tým vědců, diagnostiků a programátorů a vytvořili jsme diagnostické hry. Dítě sedne k počítači, řeší zábavné úlohy, sbírá body a my jsme po necelé hodině schopni změřit jeho schopnosti,“ říká docentka katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a ředitelka Národního centra podpory nadání Invenio Šárka Portešová.

„Česká občanská společnost je výjimečně zdravá a postupně se učí být sebevědomá. Ještě ale není tam, kde by měla být, proto o sobě pořád uvažuje jako o malém národu, což není,“ říká lidskoprávní aktivista Igor Blaževič.

„AI nám ukazuje, kam jsme to jako lidstvo dopracovali. Třeba ve snaze získat kontrolu nad věcmi jsme vytvořili něco, u čeho se bojíme, že získá kontrolu nad námi samotnými,“ říká Lukáš Sedláček, zakladatel Týdne inovací a vzdělávací platformy ELAI. Nyní mu vychází kniha Nazí v době AI, která se mimo jiné zabývá otázkami lidské identity tváří v tvář algoritmům.

Na konci jara to bude 160 let ode dne, kdy měla v Praze premiéru operní klasika Prodaná nevěsta. O letních prázdninách bude v hvězdném obsazení k vidění na zámku Liteň nedaleko Karlštejna v rámci Festivalu Jarmily Novotné. Kariéra české operní pěvkyně a hollywoodské herečky je totiž se hrou Bedřicha Smetany neodmyslitelně spjatá. „Novotná s ní 27. června 1925 ve svých 17 letech poprvé debutovala v Národním divadle,“ poukazuje v Hovorech výkonná ředitelka akce Ivana Leidlová.

Litografická dílna v pražské Říční ulici patří v Česku k nejstarším svého druhu. Své grafiky tam tiskly generace výtvarníků a technologie se za více jak sto let nezměnila. „Je to tisk z plochy, nic tam není vyryto, prohloubeno ani vyvýšeno,“ vysvětluje v Hovorech majitel dílny, akademický malíř a grafik Martin Bouda. „Potřebujete opravdu štětec, vlastní um a kámen,“ doplňuje jeho syn Matěj Bouda, který v tiskařské tradici pokračuje.

Jak šel čas, zrcadlila se v osudech českých skautů historie se všemi jejími světlejšími i temnými etapami. Válečné časy skautingu vůbec nepřály, rovněž tak roky totalitní vlády komunistů. Až uvolnění v roce 1968 přineslo oživení. Tuto nadějnou epizodu brzy zarazila na dlouhé roky normalizace. Po Sametové revoluci v roce 1989 se však ukázalo, že pro skauting a jeho myšlenky je v naší vlasti opravdu úrodná půda. Na vlastní kůži poznal novodobou historii skautingu i host Hovorů Mirko Veselý. Moderuje Eva Hůlková.

Kniha Co já? Co ty? Miřenky Čechové se dostala do long listu nominací na cenu Magnesia Litera. „Hněv je nám často odpírán a já jsem ho v této knize chtěla tematizovat jako životadárný zdroj odporu,“ říká její autorka a divadelní režisérka.

„Zodpovědnost za náš osud dnes leží vlastně výhradně na nás. Zajímá mě, jaké to má důsledky. A ty nemusí být vždy pozitivní,“ tvrdí sociolog a autor knihy Osamělí hrdinové Pavel Pospěch. Můžeme si všichni splnit své sny když se budeme dost snažit? A jaké důsledky má důraz na individualitu v politice?

Jan Trachta je dětský chirurg, který už absolvoval 13 misí pod hlavičkou mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic: „U intenzivních misí byla každý den výzva, protože Lékaři bez hranic řeší opravdu těžké situace. Do Čech jsem si z toho přinesl nasazení a odvahu jít netradiční cestou a přemýšlet jinak,“ říká.

V Hovorech představí svoji knížku pro děti "Voda ho vzala". "Příběh jedné chaty na Berounce pod Týřovem, která o povodních doplula i s dědou Marcelem a psem Ronym až do Hamburku." Moderuje Vladimír Kroc

Politická situace ve světě může stále více zasahovat do našich osobních nejistot a obav. Ve své praxi si toho všímá i psycholog a psychoterapeut Jan Siřínek, který lidem pomáhá najít jejich úkol v neovlivnitelných situacích a zaměřuje se také na speciální formu terapie. „Je to pochopení, zážitek, o kterém předpokládáme, že se v mozku zapíše na správné místo,“ vysvětluje v Hovorech.

„Ve věznicích nejsou zavření jenom odsouzení, ale také zaměstnanci vězeňské služby. A to nenormální prostředí se na nich podepisuje,“ říká předsedkyně Vězeňské duchovenské péče a zároveň kaplanka v pardubické věznici Kristýna Čobanová. Její projekt Tichý oddíl si klade za cíl přinést do hlučného prostředí cel trochu klidu a naděje.

Vím, jakým místům věnovat pozornost, co stojí za prozkoumání. Je to trochu jiný klíč k tomu, jak sdílený prostor používat jinak než k dopravě z místa na místo," říká výtvarník a muzikant Tomáš Staněk, který je autorem originálního kresleného "Průvodce periferní Prahou". V Hovorech bude mluvit o komunitě writerů, o riskování ztráty svobody a o místech, do kterých vás turistické značky nedovedou. Moderuje Naděžda Hávová.

Žluté sovětské vozy Trabant vystřídal za stejně zabarvenou obojživelnou „žábu“, dobrodružství a dlouhé cesty po vzdálených krajinách ale zůstaly. Cestovatel, novinář a cestopisec Dan Přibáň před letošním vydáním seriálu Žlutou žábou až do Mongolska oslavil 50. narozeniny. „Když je člověku třeba 30, tak si říká, že za chvíli bude starý. A pak vždycky zjistí, že není,“ říká v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Někdy více, někdy méně úspěšně. Ale to je přirozené a na tom se učí, říká v Hovorech ředitel teplické praktické školy Arkadie pro děti s hendikepem Ivan Růžička o důležitosti dobrodružství ve výchově. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

„Přechod k tabletu byl strašně náročný, úplně mi to rozhodilo rukopis.Teď už se v tom cítím dobře a dává mi to volnost i spoustu výrazových možností. Díky tomu mě to zase začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Miroslav Kemel. V současné době kreslí pro deník Právo. Kromě toho vydal už pět desek a koncertuje se svou kapelou.

Jedna z nejhranějších českých skladatelek se narodila před 111 lety v Brně. I přes její krátký život ukončený nemocí stihla obdržet Smetanovu cenu za její Vojenskou symfonietu a prorazila do maskulinního světa dirigování. Osudu Vítězslavy Kaprálové se filmově věnoval dokumentarista Petr Záruba. „Byla první studentkou brněnské konzervatoře, která vystudovala skladbu a dirigování,“ popisuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Krátkozrakost je výrazným civilizačním problémem a do roku 2050 by mohla postihnout asi polovinu světové populace. Zhoršující zrak u dětí ovlivňuje genetika, ale také způsob života nebo čas strávený u obrazovek. „Růst dioptrií je spojený s tím, jestli je dítě závislé na sociálních sítích nebo hrách,“ poukazuje v Hovorech optometrista Ondřej Policar, který se věnuje prevenci krátkozrakosti u dětí a spolupráci očí.

„Paní kastelánce jsem věnoval svoje cédéčko s tím, ať si to poslechne, že bych si na hradě rád udělal koncert. Od té doby jsem se vracel stále častěji,“ říká hudebník, textař, skladatel, ale také zakladatel, autor a hybatel projektu Landštejnské legendy Josef Gušlbauer.

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.

Ty písničky nejsou dobré. Ale jsou pochopitelně situace, kdy umělec nemůže mlčet. Ta jednoduchá, primitivní strategie, kdy někdo najednou vypálí tisíce dronů nebo raket, mě nutí se ozvat, i když tichým hlasem. Jsem na straně napadených," říká skladatel, písničkář, spisovatel a publicista Vladimír Merta. Nejenom o tom, co dnes společnost rozděluje, ale i o nové desce, o tom, jak se mu dnes skládá a píše a o tématech, která zůstávají, i když se svět kolem rychle mění - o tom budou dnešní Hovory s čerstvým osmdesátníkem Vladimírem Mertou. Moderuje Naděžda Hávová.

V době sedavých zaměstnání je bolest zad jedním z nejčastějších problémů. K jejímu překonání ale mnohdy nestačí jen léčení těla, ale i životního stylu nebo jiných obtíží. „Myslím, že klíčem k dlouhodobému uzdravení je právě ovlivnění různých jiných částí, nejen té, která vykazuje největší bolest nebo patologii,” poukazuje v Hovorech rehabilitační lékařka Šárka Ducháčková z Centra pohybové medicíny Pavla Koláře.

Herec a tanečník Dominik Teleky je novou posilou hereckého souboru Dejvického divadla. Do Prahy přichází z brněnské Husy na provázku. „Je tam rodinná atmosféra. Na Provázku tomu kolega Honza Kolařík říká ‚stejné zákys‘,“ srovnává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus své brněnské a pražské angažmá Teleky, který o sobě na instagramovém profilu píše, že je umělec, herec, šašek, trhač žil, trhač kulis, běžec, atlet duše, lední medvěd.

Na jeviště přenáší silné emoce a životní příběhy. Tam, kde jiní použijí slova, ale komunikuje pohybem a využívá současný tanec. Nadčasově zpracovává i tragickou minulost neznámého příběhu ženy, která přežila koncentrační tábor. „To jsou emoce, kdy pak už jen slyším nějakou hudbu a vidím, co se děje s tělem,“ nastiňuje v Hovorech tvorbu tanečního dokudramatu Vlasta jeho autorka a zakladatelka nezávislého tanečního sdružení Ultra-minimal-ballet Alena Pešková.

Povolání, které každý zná, ale málokdo mu rozumí. Realita zdravotních sester je plná náročných i úsměvných situací a mnohdy se s ní pojí také řada mýtů. „Když jsem přišla do praxe, tak to vypadalo jinak než pozlátko na sociálních sítích. Nebylo to vždy snadné,“ líčí v Hovorech Lucie Černá, všeobecná sestra a zdravotnická influencerka, která na sociálních sítích vystupuje jako @CzechNurse. „Člověk se třeba poprvé potká s umíráním pacientů. To nejsou jednoduché situace.“

Najít koncerty vážné hudby může být pro méně zkušeného diváka složité. Největší orchestry s tím, že by o nich posluchači nevěděli, problém nemají, ale menší soubory a komorní uskupení by lepší propojení umělců a diváků ocenily. Situaci se pomocí aplikace snaží zlepšit houslový virtuos Jiří Vodička. „Platforma ProMusica by měla tyhle dvě skupiny sblížit, aby tu jedna byla pro druhou, protože se navzájem potřebujeme,“ říká v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus.

V minulém roce zemřel legendární šimpanz Kanzi, který výrazně pomohl při výzkumu představivosti primátů. A v našich životech přibývá „žroutů času“. „Nejlepší myšlenky přichází ráno, když se probudíme. Je potřeba nechat je plynout a nebrat hned do ruky telefon,“ myslí si katolický kněz, lékařský etik a biolog Marek Orko Vácha.

Aleš Opekar je hudební vědec, publicista a zakladatel Popmusea. „Já jsem to bral jako sen a jako nezbytnost, na prahu 90. let nic takového v Česku o populární hudbě nebylo,“ říká o instituci, kterou akcelerovala televizní série Bigbít České televize.

Jsou pacienti, kteří přijdou k lékaři až když už je opravdu zle. A potom jsou pacienti, kteří k lékaři jdou i s rýmičkou. Paradox prevence znamená, že na preventivní prohlídky chodí ti, kdo jsou proaktivní. Pravidelně přijde pacient, který cvičí a zajímá se o zdravou stravu. Desperáti přicházejí až když hoří. A před námi tak leží otázka, jak přilákat rezistentní populaci, která se o preventivní vyšetření nezajímá." V Hovorech bude mluvit o prevenci nádorových onemocnění, i o pacientské organizaci Fuck Cancer. Moderuje Naděžda Hávová.

.. V českých zemích vždy byla velká míra kvalitních hudebníků a hudebnic. Myslím, že neskutečně důležitá je píle, kvalitní pedagogové a ty jsem měl a za to jsem neskutečně vděčný. Roli hrají i osobnostní rysy." Čím ho zaujal ruský repertoár? A lze udržet cvičení a trénink v rovině hraní pro radost? Moderuje Vladimír Kroc.

Obezita patří mezi nejčastější chronická onemocnění. Zároveň se ale od pacientů stále očekává, že nemoc zvládnou sami. Nové léky ovšem ukazují, že tělesná hmotnost není jen výsledkem disciplíny, ale i složité biologické regulace. „Věřím, že budeme brát obezitu jako standardní nemoc, bez emocí, bez toho, aniž bychom pacienty stigmatizovali,” říká v pořadu Hovory přednosta Centra diabetologie pražského IKEMu Martin Haluzík.

Juraj Mravec je zvukový designér, držitel cen Český lev a Bafta za nejlepší zvuk. „Jádro mé práce probíhá ve studiu, ale lov zvuků dělám všude, i když venku je hodně ruchů. Sbírám zvuky do zásoby, to je vlastně celoživotní práce,“ říká autor zvuku celovečerních českých filmů Lidice, Kuky se vrací nebo Alois Nebel.

„Učitelé mi píšou, že pouští ve škole Vyprávěj. Ze seriálu je, neskromně řeknu, legenda,“ říká o televizní sérii Vyprávěj, kterou napsal a vymyslel, Rudolf Merkner – filmový a televizní producent, scenárista a pedagog. Sérii aktuálně komentuje na svých sociálních sítích.

Turbulentní doba šíření generativní umělé inteligence vyvolává v mnoha lidech nejistotu. Osobní kouč a autor knihy Homo Sapiens AI Richard Fürych to označuje za „bod zlomu mezi fascinací a únavou, mezi adaptací a otupěním“. Své myšlenky k tématu sepsal na stránky, aby čtenářům pomohl se v tomto světě zorientovat a uvědomit si, jaký vliv tento vývoj má. „Vůbec není o umělé inteligenci. Ona je o člověku a o tom, co s ní uděláme,“ říká v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Do Thu Trang otevírá svou knihu Asijatka v Česku osobním vyznáním o příslušnosti k tzv. první a půlté generaci Vietnamců v Česku. Narodila se ve Vietnamu, část dětství tam prožila, většinu života však žije v českém prostředí. Právě rozkročení mezi dvěma kulturami, kdy někde „polovina“ přebývá a jinde chybí, se stalo ústředním tématem její knihy Asijatka v Česku, v níž reflektuje vlastní zkušenost dospívání mezi dvěma světy.

"Venku jsou tisíce žen a mužů, kteří neví, že je trápí ADHD a třeba se trápí ve vztazích ... Jde o to prostě říct - tohle, co se děje, mě hrozně bolí, jsem na to sama a potřebuji s tím pomoci. Komunikovat, komunikovat, komunikovat a objevovat specifika lidí s ADHD spolu, to přináší obrovskou úlevu." Přemýšlení o diagnóze a životě s ADHD v partnerství inspirovalo manželskou dvojici k natáčení podcastu: "Když jsem viděl svou ženu, jak studuje pět knih, poslouchá anglickojazyčné podcasty, zeptal jsem se, jestli bychom to spolu mohli začít točit," říká manžel Filip. Jaké jsou mýty spojené s ADHD? Jak ADHD ovlivňuje partnerské vztahy? Moderuje Renata Kalenská.

Bára se narodila s vrozenou vadou pravé ruky. Má ji kratší, bez lokte, s omezenou hybností v zápěstí a prstech. Danny se zase narodil jako modré dítě s vrozenou srdečním vadou, která mu v dětství způsobila několik dalších zdravotních komplikací. Nakonec měl srdeční zástavu a ochrnul na pravou část těla. Ani pro jednoho nebylo vůbec snadné se dostat k tomu, co dělají dnes. Tatérka Bára aka Evil Hand a fotograf Danny Worm jsou hosty Hovorů Českého rozhlasu Plus.

Nezařaditelný, svébytný, pracovitý, umíněný a nadaný. Tak charakterizovala malíře Josefa Achrera historička umění Claudine Končinská. K řemeslu se dostal díky svému otci, v jehož řezbářském ateliéru se plazil už jako malé dítě. „Na jednom konci měl táta smrkové dříví a řezal, já jsem na druhém maloval. Jednou jsem řezbu zkusil a zjistil jsem, že to je strašná práce,“ vzpomíná v pořadu Českého rozhlasu Plus Hovory na společné tvořivé chvíle.

Ivana Dostálová má jako jediná v České republice vzdělání v psychoterapeutickém směru Terapeutická fotografie. Jak fotografie působí na náš mozek a co léčivého přináší proces práce s obrazem? „Vracíme se k lidské podstatě a laskavosti,“ popisuje v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

„Vyjádřili jsme, že v České republice si stojíme za tím, že není v pořádku děti tělesně trestat a že to není výchovný postoj, který tady chceme mít,“ říká psycholožka a terapeutka Tereza Tetourová o nové úpravě občanského zákoníku. Pracuje v Centru LOCIKA, které nabízí online pomoc dětem, advokační centrum, ale také usiluje o systémové změny a nabízí řadu preventivních a vzdělávacích aktivit.

Marie Zákostelecká pracuje v Centru architektury a městského plánování CAMP v Praze a založila projekt Mapamátky: „Skupina studentů, kteří sem jedou na výměnný pobyt, si k Praze najde vztah, ale i turisti, kteří cestují chytře – za lokálními věcmi, nechtějí být součástí davů, které koukají po nejznámějších historických památkách,“ vysvětluje, proč vznikla knížka o pražských architektonických zajímavostech mimo hlavní pozornost bedekrů Prague Uncovered.

Tadeáš Šíma je cestovatel a fotograf, který se věnuje i ochraně přírody. „Přestal mě bavit autostop. Po expedici ve střední Asii jsem zjistil, že lze i větší vzdálenosti a natěžko ukrajovat na kole,“ říká muž, který procestoval na jízdním kole celkem 13 zemí na východě Afriky. Má za sebou i expedice v západní Africe nebo Střední Americe. O tom všem mluví v pořadu Hovory.

Heretici islámu hledající domov mezi brutálními režimy. Tak by se dala popsat současná situace Jezídů, náboženské menšiny žijící po staletí na území dnešního Blízkého východu. Vyhladit je chtěl Saddám Husajn i Islámský stát, Jezídové se ale hlavně na území nynějšího Iráku drží doteď. „Určité radikální proudy, i v současném islámském světě, o nich mluví jako o bývalých muslimech, kteří sklouzli k herezi,“ říká v Hovorech sociolog a autor knihy Jezídové na útěku Karel Černý.

Akademický malíř Martin Šárovec patří k autorům, kteří se dlouhodobě věnují malbě v jejích klasických podobách. Ve své tvorbě se opakovaně vrací k Praze, lidské tváři i k náboženské malbě, která v českém prostředí nebývá samozřejmostí ani častou volbou. Vedle vlastní tvorby působí také jako pedagog a má osobní zkušenost se životem malíře ve svobodném povolání. „To, jak můžu přispět k současné malbě, je nové nazírání na portréty,“ míní v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Jsou performativní a mají moc . Takže děkuj, oceň a chval. Prosím, nečekejme, že tyhle věci za nás vyřeší stát nebo politici," říká o osobní odpovědnosti každého občana. "Kdybych čekal, že za mě všechno vyřeší politici, tak se nedočkám. Záleží na každém z nás. Není malých rolí." Jak rychle se slova a úvahy o násilí mění v činy? Jak vážně je násilím poznamenána atmosféra ve společnosti Spojených států amerických nebo Číně? Proč nastal čas, abychom se od klimatického žalu zaměřili na osobní hrdinství? Moderuje Renata Kalenská.

„Knížky, které píšu dnes, jsou možná temnější a brutálnější, než jsem psala před lety. Jsou to náměty, které se ke mně dostávají od čtenářů. Vidím smysl ve vyprávění zapomenutých příběhů,“ říká spisovatelka Petra Klabouchová, autorka nového románu Duch Pankráce. A zároveň přiznává, že se nesnaží o lacinou brutalitu, ale chce, aby s ní čtenář byl i ve věznici na Pankráci, aby cítil to, co prožívá její literární postava ve vězeňské sekyrárně. O temné historii mluví v Hovorech.

Vnímám, jak z velmi těžkého místa pokračují svým životem. Mám pocit, že je to hybná síla, vůle k životu nebo láska. Ta touha žít dál mi přijde obrovsky světlá," popisuje. "Mluvit o tom, co je zraňující, se jako společnost stále učíme. Téma vlastního těla řeší děti už na mateřských školách. Ve velmi raném věku se objevuje problematická komunikace o tělesnosti." Jak se hledají etické hranice při tvorbě dokumentů s lidmi ve výkonu trestu? Umíme jako společnost mluvit s respektem o tom, jak vypadáme? Pohlížíme na tlusté ženy jinak, než na štíhlé?

Na Vysoké škole ekonomické vystudovala arts management, v době jejího studia ale v Česku ještě neexistoval investiční fond, který by systematicky pracoval s uměním jako investičním aktivem - neměla proto jasnou představu, kde své vzdělání profesně uplatní. Dnes fond Pro Arte vede a stojí v čele jeho představenstva. Moderuje Tatiana Čabáková.

Slovenská národní galerie změnila vedení. Politici tvrdí, že slovenská národně konzervativní kultura je utlačovaná. „Já bych chtěla vidět ty příklady. Od té doby, co Smer začal razit tuhle kulturní politiku, nevzniklo z toho nic nového. Jediné, co se stalo, že byla zprzněna naše státní hymna,“ je přesvědčená bývalá ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá.