Hovory

Tadeáš Šíma je cestovatel a fotograf, který se věnuje i ochraně přírody. „Přestal mě bavit autostop. Po expedici ve střední Asii jsem zjistil, že lze i větší vzdálenosti a natěžko ukrajovat na kole,“ říká muž, který procestoval na jízdním kole celkem 13 zemí na východě Afriky. Má za sebou i expedice v západní Africe nebo Střední Americe. O tom všem mluví v pořadu Hovory.

Heretici islámu hledající domov mezi brutálními režimy. Tak by se dala popsat současná situace Jezídů, náboženské menšiny žijící po staletí na území dnešního Blízkého východu. Vyhladit je chtěl Saddám Husajn i Islámský stát, Jezídové se ale hlavně na území nynějšího Iráku drží doteď. „Určité radikální proudy, i v současném islámském světě, o nich mluví jako o bývalých muslimech, kteří sklouzli k herezi,“ říká v Hovorech sociolog a autor knihy Jezídové na útěku Karel Černý.

Akademický malíř Martin Šárovec patří k autorům, kteří se dlouhodobě věnují malbě v jejích klasických podobách. Ve své tvorbě se opakovaně vrací k Praze, lidské tváři i k náboženské malbě, která v českém prostředí nebývá samozřejmostí ani častou volbou. Vedle vlastní tvorby působí také jako pedagog a má osobní zkušenost se životem malíře ve svobodném povolání. „To, jak můžu přispět k současné malbě, je nové nazírání na portréty,“ míní v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Jsou performativní a mají moc . Takže děkuj, oceň a chval. Prosím, nečekejme, že tyhle věci za nás vyřeší stát nebo politici," říká o osobní odpovědnosti každého občana. "Kdybych čekal, že za mě všechno vyřeší politici, tak se nedočkám. Záleží na každém z nás. Není malých rolí." Jak rychle se slova a úvahy o násilí mění v činy? Jak vážně je násilím poznamenána atmosféra ve společnosti Spojených států amerických nebo Číně? Proč nastal čas, abychom se od klimatického žalu zaměřili na osobní hrdinství? Moderuje Renata Kalenská.

„Knížky, které píšu dnes, jsou možná temnější a brutálnější, než jsem psala před lety. Jsou to náměty, které se ke mně dostávají od čtenářů. Vidím smysl ve vyprávění zapomenutých příběhů,“ říká spisovatelka Petra Klabouchová, autorka nového románu Duch Pankráce. A zároveň přiznává, že se nesnaží o lacinou brutalitu, ale chce, aby s ní čtenář byl i ve věznici na Pankráci, aby cítil to, co prožívá její literární postava ve vězeňské sekyrárně. O temné historii mluví v Hovorech.

Vnímám, jak z velmi těžkého místa pokračují svým životem. Mám pocit, že je to hybná síla, vůle k životu nebo láska. Ta touha žít dál mi přijde obrovsky světlá," popisuje. "Mluvit o tom, co je zraňující, se jako společnost stále učíme. Téma vlastního těla řeší děti už na mateřských školách. Ve velmi raném věku se objevuje problematická komunikace o tělesnosti." Jak se hledají etické hranice při tvorbě dokumentů s lidmi ve výkonu trestu? Umíme jako společnost mluvit s respektem o tom, jak vypadáme? Pohlížíme na tlusté ženy jinak, než na štíhlé?

Na Vysoké škole ekonomické vystudovala arts management, v době jejího studia ale v Česku ještě neexistoval investiční fond, který by systematicky pracoval s uměním jako investičním aktivem - neměla proto jasnou představu, kde své vzdělání profesně uplatní. Dnes fond Pro Arte vede a stojí v čele jeho představenstva. Moderuje Tatiana Čabáková.

Slovenská národní galerie změnila vedení. Politici tvrdí, že slovenská národně konzervativní kultura je utlačovaná. „Já bych chtěla vidět ty příklady. Od té doby, co Smer začal razit tuhle kulturní politiku, nevzniklo z toho nic nového. Jediné, co se stalo, že byla zprzněna naše státní hymna,“ je přesvědčená bývalá ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá.

Napsala ji novinářka Lucie Ptáčková, kterou do Hovorů pozval Michael Rozsypal.

Pavlína Louženská je trend forecasterka. Pomáhá bankám, firmám, startupům, městům, ale i developerům předvídat budoucí trendy. „Většinu času se hrabu v datech, ve zdrojích, v číslech. Trávím víc času v Excelu než tím, že jenom čtu něco ze vzduchu,“ popisuje svoji práci v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

A proč je dobré uchovat si zvědavost jako životní postoj? Proč je důležitá nepředpojatost a ochota vnímat druhé a naslouchat jim - pro kněze především? A když člověk stane na vrcholcích velehorských velikánů - je tam blíže Bohu? Tyto a další otázky zazní v Hovorech, kde je hostem populární jihočeský farář Josef Prokeš, administrátor farnosti Vodňany. K rozhovoru na konci roku jej pozvala Eva Hůlková.

Tuzemští Vietnamci tvoří jednu z nejpočetnějších komunit s kořeny v zahraničí. Jak oslavují vánoční svátky nebo konec roku? „Během lunárního Nového roku se udělá jídlo, to se dá na oltář, k tomu se pomodlí a až potom se jí, což se o Vánocích nedělá. Tam jsme dělali vždycky řízky a podobně. Kapra jsme neměli, ale dělali jsme to víc po Česku,“ říká básnířka Uyen Giang Nguyen alias Hana Nguyen, někdy také vystupující jako slamerka Večerka.

Jak vnímá jako zakladatelka uplynulých 30 let festivalu 4+4 dny v pohybu? Moderuje Lenka Buriánková.

Už je pryč pocit divadelního vyhoření? Jak moc si diváci spojují konkrétní hereckou osobnost s rolí, zejména zápornou postavou? Co dělá pro duševní hygienu a jaké vztahy panují mezi herci? Moderuje Michael Rozsypal.

Často jsme byli v pozicich, kde by dnes mohli být lidé o deset let zkušenější." Jak se komentuje politika v době sociálních sítí, je pro něj tato práce stále zábavná? Jak si nastavuje hranice humoru doyen českého youtuberingu? Moderuje Renata Kalenská.

Čeho si všimne český televizní reportér na britské společnosti, když ji pozoruje dlouhodobě a zblízka? Jak se Británie proměnila během pěti let po brexitu? A jak se kryjí představy o staré dobré Anglii s realitou? Nejen o tom mluví Lukáš Dolanský, bývalý zpravodaj České televize v Bruselu a Londýně, v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Co mají společného Rafael Nadal, Orlando Bloom nebo Dagmar Havlová? Prošli rukama fyzioterapeuta Michala Novotného. Ten je také autorem dvou bestsellerů a aktuálně mu vyšla další kniha Za hranice odolnosti – jak propojit tělo, mysl a výkon. „Bolest je část našeho života, čemu se můžeme vyvarovat je to, jak na nemoc nebo bolest budeme reagovat. Když ji přijmeme, průběh bude jednodušší zvládnout,“ říká.

O životním příběhu vládního rady Josefa Januštíka si s autorkou Magdalénou Hladkou, vedoucí Památníku Tomáše Bati, povídá v pátečních Hovorech Vladimír Kroc.

Ale pouze 34 procent změnových projektů se podaří a jsou úspěšné ? vyplývá to ze souhrnných dat o řízení firemních změn, která dlouhodobě sleduje konzultační společnost McKinsey & Company. Proč tomu tak je, vysvětluje expert na inovace a firemní změny Luboš Malý ze sítě Red Button. Moderuje Tatiana Čabáková.

Barbora Horáková Joly je vystudovaná operní zpěvačka a dnes režisérka, která okouzlila hudební svět adaptací Mozartovy Kouzelné flétny ve Vídeňské státní opeře: „U Mozarta je tolik rovin, každý má v příběhu svoje místo a prožívá ho jinak než další postavy – to mě hrozně baví, je to taková hra,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Vojtěch Hönig se před rokem a půl natrvalo přestěhoval na Ukrajinu, aby tam pracoval s dětmi v Chersonu a Charkově – ve městech, kde je válka blízko. „Hrozně nemám rád takové to sousloví: co tě nezabije, to tě posílí, protože ono to úplně nefunguje. Některé z těch dětí přišli o rodiče, sourozence, starší bratry, a to jsou obrovské rány, se kterými se musí vyrovnávat,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Marek Orko Vácha je katolický kněz a lékařský etik: „Jsme jediná země na světě, kde pravdoláskař je používáno v pejorativním slova smyslu. Já se nestydím za to, že miluji. V naší zemi jsou hodnoty, za které stojí žít i zemřít,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Budoucnost bude sakra divná. Tuto myšlenku zastává a zkoumá italská umělkyně, kurátorka a filmařka Silvia Dal Dosso, která se věnuje technologiím, internetové kultuře a memům. Svůj poslední projekt, finální část filmové trilogie The Future Ahead Will Be Weird AF, představila v říjnu na Science film festivalu v Praze. „Jde o vizuální vyprávění a zpracování mých úvah o důsledcích, které může mít používání modelů generativní AI na náš každodenní život,“ uvádí Dal Dosso snímek.

Dnes je to v mnoha případech minulost. Oční chirurg Pavel Němec v Hovorech popisuje převratné změny v léčbě očních chorob, kdy dokážou zachovat zrak tam, kde to dřív nebylo možné. Moderuje Tatiana Čabáková.

Píše o jedincích s pedofilními sklony. Zajímá se o malé vrahy. Svěřují se mu lidé, kteří zažili v minulosti těžké drama, o kterém se dnes točí filmy a seriály. „Ta oběť se může cítit znovu zneužitá, když člověk s jejím příběhem nakládá bez souhlasu,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus novinář Lukáš Houdek.

Jan Bubeníček je animátor. „Svého času byl český animovaný film světově věhlasný a byli jsme animátorská velmoc. Jenže právě animovaný film byl jedním z oborů, které přechod na tržní ekonomiku úplně porazil. Jen díky několika malým studiím se nakonec animaci podařilo udržet,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Patří mu restaurace v Nepálu a zdolal řadu himálajských osmitisícovek. Jeho láska k horám ale začala před více než třiceti lety v Itálii. „První hory byly Dolomity. Předtím jsem jezdil do Tater, ale tam mě to tolik nechytlo. Fakt první srdcovka byly zasněžené kopce v Alpách,“ vypráví v Hovorech cestovatel a horolezec Jan „Tráva“ Trávníček.

Tereza Fousek Krobová zkoumá počítačové hry a připravuje pro ČT Déčko pořad o počítačových hrách Dva na třetí. „Rodiče vnímají náš pořad jako kompas, který poradí,“ říká o nabídce pro děti od 6 let v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Petra Vrbová je lékařka Záchranné služby Jilemnice a Semily, sama je v paliativní péči s karcinomem slinivky. „Už v momentě sdělování diagnózy by měli mít paliativní pacienti někoho, kdo jim věnuje čas, aby se mohli poprat s tím, co se dozvěděli,“ svěřuje se s vlastní zkušeností v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

„I když nám tělo hází klacky pod nohy, duše může létat vysoko,” říká žena, která dokazuje, že ani vážná nemoc nemusí být překážkou v plnění snů. Takže třeba zdolala Mount Everest. Dobrodružka, spisovatelka a, jak sama říká, princezna se zlatým špuntem v zadku a obyčejná holka z Moravy Monika Benešová je hostem Hovorů Českého rozhlasu Plus.

Už na střední škole jsem začal přemýšlel o podnikání, věnoval jsem se e-shopům s nádobím, ale nepřemýšlel jsem o tom, co všechno vlastně podnikání s nádobím bude obnášet," říká a dodává: "Nejdřív jsem oslovoval evropské fabriky a pak jsem se vydal do Číny, po čase jsme se vrátili do Evropy." Jak studenta gymnázia napadne vytvořit firmu a podnikat? Je naivita potřebná k rozjezdu podnikání? Moderuje Petr Šimůnek.

Říká, že opera je nádherné povolání, ale hlas i tělo jsou nástrojem, který může kdykoliv selhat. Podle ní je proto důležité mít v životě i jiné zájmy a budovat si zázemí, které člověka podrží, když přijde změna. Dnes vede se svým mužem pražskou Galerii MIRO a věnuje se výtvarnému umění. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

Lidem je líto kočky vykastrovat, poté se množí téměř geometrickou řadou, to je instinktivní chování ... Kočka je šelma, když se ocitne v situaci bez pána, poradí si." Kolik podob má kočičí život a jak může člověk přispět k tomu, aby tito chlupáči zbytečně netrpěli? Jak tenká je hranice mezi domácí kočkou a kočkou bezdomovcem? Má kočičí život mimo stěny lidských příbytků i nějaká pozitiva, nebo je jen sledem náročných situací? Jaká je legislativa a kde vidí ochránci koček řešení? Jak mohou obecní zastupitelstva pomoci lidem, kteří mají dobrou vůli zkvalitnit život volně žijícím kočkám? Moderuje Eva Hůlková.

Každý má jinou cestu, jak se z tohoto bolavého stavu dostává. Obětí je ten, kdo se za oběť prohlásí, pokud soud nestanoví jinak - i když je pachatel mrtvý, nebo mu to není dosvědčeno. Když někdo o sobě řekne, že je obětí, měli bychom to plně respektovat," říká ve speciálním vydání Hovory o ctnostech a neřestech. Moderuje Renata Kalenská.

„V Česku se obecně méně vystavují kresby,“ všímá si ve vysílání Českého rozhlasu Plus kurátorka Erika Kovačičová. Jako vystudovaná grafička se ve své tvorbě zabývala textem a vizuální strukturou slova. Cit pro detail dnes přenáší do produkční a kurátorské práce, v olomoucké Telegraph Gallery spolupracovala například na instalaci GOOD BOY a nadcházející výstavě o přítomnosti žen ve veřejném prostoru Za pultem.

Marie Skalská je lékařka, která vytváří programy pomáhající lidem zařadit pohyb a správnou výživu do běžného života „Krůčky musí být velmi pozvolné. Obrovskou roli hraje psychika, proto je třeba být k sobě laskavější,“ zdůrazňuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus. „Malé kroky motivují mnohem více. Dáváme si cíl, který jde lehce splnit. I když třeba nestihnete svých 20 minut cvičení, tak si ráno dáte pětiminutovku protažení,“ doporučuje.

„Nemáme tolik hráčů z NHL, takže jsme pasováni trošku do role outsidera. Ale když se kluci dokáží semknout, jako se semkli v Praze, tak můžou uspět i na olympijských hrách,“ říká jeden z nejslavnějších a nejúspěšnějších českých hokejistů a manažer české hokejové reprezentace Jiří Šlégr. Zimní hry začnou už za několik měsíců, v polovině února 2026 v italském Milánu. Po dlouhé době se jich v rámci národních reprezentací zúčastní i profesionální hráči z NHL.

Jako přední český religionista a teolog studuje a vyučuje náboženství, coby kazatel církve bratrské mluví o nedělích k těm, kteří vírou žijí. Z času na čas ale svou pozornost obrátí k velkým postavám tuzemské kultury. „Vždycky mě zajímal duchovní přesah krásné literatury a poezie velkých básníků a spisovatelů, kteří mají co říci i dneska,“ říká Pavel Hošek. Už dřív sepsal Evangelium podle Jaroslava Foglara nebo Bohumila Hrabala, nyní chystá duchovní portrét Karla Kryla.

Mít za vzor osobnosti, které se prosadily a zároveň zůstaly dobrými lidmi, je jen první krok, zdůrazňuje v pořadu Hovory kněz, etik a biolog Marek Orko Vácha. „Pro mě je ještě důležitější se takovou osobností sám stát,“ pokračuje a cituje: „Karl Jung říká, že být osobností, to je podnik nepopulární odvážlivosti. A pak také říká: Vychovat někoho k tomuto se mi nezdá malou věcí.“

„Nejvíc jsem pyšný, že jsme evropský hráč a sídlo máme v Čechách,“ říká úspěšný český podnikatel Pavel Bouška, majitel firmy Vafo. Jeho oborem jsou především krmiva pro domácí mazlíčky, ale investuje i do dalších oblastí a chtěl by, aby se Česko přestalo podceňovat a zároveň taky přeřadilo na vyšší rychlostní stupeň. „Měli bychom se snažit to českým firmám pokud možno moc nekomplikovat. Největší podporou, kterou bych chtěl, je co nejméně komplikací,“ vyzývá v pořadu Hovory.

„Život v novém cirkusu Cirque du Soleil mně prostě baví. Užívám si ho. Ráda poznávám různé kultury, světy. Nemám pocit, že chodím do práce, cirkus je bublina, svět ve světě,“ říká slovenská herečka a zpěvačka Tamara Dikyová, po konkurzu čekala na svou životní příležitost celé tři roky a tvrdí, že někteří její současní kolegové čekali klidně osm deset let.

„Kdysi v Česku by mě ani ve snu nenapadlo, že budu jednou v Mnichově psát libreto pro novou německou operu. A že se budu kvůli tomu scházet v někdejší Hitlerově rezidenci, kde byla podepsána i tzv. mnichovská dohoda. Nebo že tady po nocích – při psaní a diskuzích – budu hrát na klavír v jedné z jeho jednacích místností,“ říká spisovatel a divadelní režisér Ondřej Škrabal.

Iris Kristeková zažila „příbramštinu“. Zahrnovalo to traumatické dětství, nefunkční rodinné vztahy, domácí násilí, ponižování, sexuální zneužívání. Následovala snaha vymanit se z toxických vztahů a vazeb, jejíž součástí byla i pětiletá terapie u psychiatra, která se proměnila v další zneužívání. „Zásadní je pro mě odpustit sama sobě a mít se ráda. Neberu to jako floskuli. Ve chvíli, kdy člověk není citlivý sám k sobě, nemůže být citlivý k nikomu,“ přiznává v pořadu Hovory.

„Je tu klimatická změna a stále větší teploty, takže tak asi v posledních třech letech začíná být v Česku už téměř ideální prostředí pro pěstování lanýže burgundského,“ říká podnikatel Richard Beneš, který s manželkou vybudoval firmu, která pomáhá lanýžářům.

„Blízký východ je náš soused, ostatně, v letech 2015 až 2016 jsme to zažili na vlastní kůži, když tady přišla velmi silná migrační krize, která se klidně může opakovat,“ varuje arabistka a íránistka Lenka Hrabalová, autorka nové knihy Neúrodný půlměsíc.

My jenom hledáme variantu, jak nejlíp tu elitu uhlídat, aby dokázala uspokojit alespoň část našich zájmů ... Dnes vidíme, že se radikalizují starší ročníky v naší společnosti a to bude zřejmě záležitost několika dalších voleb." Proč je důležité upozorňovat na chyby politiků a političek? Jak bývalý politický marketér hodnotí rétoriku současných lídrů a lídryň kandidujících stran? A proč se politika stále víc bude řídit seniorskou populací? A proč je kroužkování naše zbrojení? Moderuje Renata Kalenská.

Je třeba řešit, v jakém stavu," myslí si a vysvětluje, proč se rozhodla věnovat korespondenci s odsouzenými lidmi: "Když jsem po mateřské pokukovala po činnosti, ve které se mohu seberealizovat, našla jsem Dopisování s vězni a postupem času jsem se o to tolik zajímala a ponořila se do tématu, že jsem nakonec koordinátorkou programu, jehož historie sahá do dob před Sametovou revolucí ... Lidé ve výkonu trestu si zaslouží základní respekt a většinová společnost na to moc neslyší, ale myslím, že se v poslední době děje spousta věcí, které upozorňují na tuto problematiku, posun tam je." Jaký potenciál změn vidí v českém vězeňství? Kde je možné využít umělou inteligenci v současném matematickém vzdělávání? Moderuje Markéta Vozková.

„Nejčastější chyby při redukční dietě? Někdy máme pocit, že se o víkendu kalorie nepočítají,“ říká nutriční terapeut David Erban. „Od pondělí do pátku jsme úžasní, všechno děláme správně, ale pak si o víkendu hezky ,dopřejeme‘. Je bez problémů, pokud si dopřáváme i přes všední dny, jen to musí mít hlavu a patu,“ doplňuje.

„Moje role je dostat české vynálezy před patentový úřad, respektive Úřad průmyslového vlastnictví. Navíc v takové kvalitě, aby jim ten požadovaný patent udělil. Jsem tu od toho, abych vynálezce a inovátory provedla celým procesem, případně vymyslela speciální strategii,“ popisuje patentová zástupkyně Petra Gottwald, která začínala jako biochemička v laboratoři.

Snímek Raději zešílet v divočině, který volně navazuje na stejnojmennou knihu, natočil režisér Miro Remo. „Filmové turné jsme odstartovali na Šumavě. Jel jsem tam s obavami, jak se na příběh budou dívat ti, kteří hlavní protagonisty znají. Tedy dvojčata Klišíkova – František a Ondřej,“ říká.

Známé pražské Dejvické divadlo si ve své už 34. sezóně odskočí na 1,5 roku mezi paneláky Jižního Města, do místa zvaného Galaxie. Bude to zkáza Dejvického divadla, jak „předpovídali“ filmaři ve stejnojmenném seriálu? „To slovní spojení zkáza Dejvického divadla zaznívá v posledních dnech v divadle poměrně často. Bude to opravdu velká proměna běžného provozu,“ říká nový ředitel divadla Lukáš Průdek.

Divadlu Ungelt je 30 let. „V jistou dobu to byl boj o přežití,“ přiznává zakladatel a principál Milan Hein. „Dnes když někdo otevírá divadlo, má předem všechno i ekonomicky rozvržené. Já sice věděl, jaký typ divadla chci dělat, ale že budu muset platit každého – od osvětlovače, zvukaře, garderobiérku – a že ani herci nebudou hrát zadarmo, tak to mi docházelo až za pochodu.“

"Jsem zvyklý se hádat s lidmi na internetu od svých 14 let, takže různé trollingy znám a jsem schopen se s tím vypořádat," odpovídá na otázku, jak se připravit na vstup do stejné řeky, ve které je vlastní otec velkou rybou. Kde dál hledal inspiraci na knižní prvotinu? Jaké to je být z rodu Balabánů? Moderuje Petr Vizina.

Ve čtyřiaosmdesátém jsem se dostal na stipendium do Berkeley a všechny věci, které jsem do té doby napsal, jsem znovu naaranžoval," vzpomíná. "Pražský jazzový orchestr byl původně amatérský soubor, poté už profesionální Pražský big band, který letos slaví 50 let velkým koncertem, kde bude 220 muzikantů." Jak vzpomíná na rodinné umělecké kořeny? Moderuje Ondřej Konrád.

„O zvuku a rádiu by se dalo povídat dlouho,“ říká Tomáš Zikmund, který je v Českém rozhlase už dlouhá léta mistrem zvuku. „Svět vnímáme většinou až z 80 procent očima, pak ušima. Zvuk je neskutečné, kouzelné médium. Představte si, že pustíte dětem pohádku s princeznou, kterou si ale každé představí jinak – u jednoho má zlaté šaty, u jiného zlaté, bílé.“

„Když volyňští Češi odcházeli v 19. století do carského Ruska – dnes na území Ukrajiny, do míst kolem měst Dubno, Rovno, Žitomir –, dostali místo slibovaných polí jen vykácené lesy. Nejdřív je museli – jak říkali, ,vykorčovat‘ –, až pak se z nich stala pole. Když všechno zúrodnili, založili si kulturní spolky, pivovary, mlýny a vlastně byli bohatí, museli zas pryč,“ říká spisovatelka a dcera volyňáků Anna Strnadová.

„Asi jsem se svou galerií konečně dospěl. Je to teď můj bezpečný přístav, je to dětský pokoj, který jsem nikdy neměl, nebo něco, kde se zavřu a nabíjím se,“ popisuje pop-artový umělec Josef Rataj. V dětství si zažil domácí násilí od nevlastního otce, pak prodával kebab, mobily, žil v garáži. Dnes je uznávaným a prodávaným umělcem, věnuje se mj. rychlomálbám, ale také renovuje historický nábytek a je toho mnohem víc.

Takový jsem a jiný nebudu je podtitul nového celovečerního dokumentu Jarek. „A přesně takový Jaroslav Nohavica je,“ říká producent snímku a také hudebník Petr Šiška. „Je to neuchopitelná, multitalentovaná osobnost, člověk mnoha tváří,“ doplňuje v pořadu Hovory.

„Hostitelská péče je vztah mezi dospělým a dítětem z dětského domova. Cílem je navázat individuální blízký vztah, který bude dlouhodobý a pravidelný,“ vysvětluje zakladatelka nadace Spoluživot Tereza Šindlerová. Přiznává, že dřív také netušila, že u nás existuje institut hostitele – takže zkušenosti, které sama získala, teď i v nadaci předává dalším.

„Jedna z hypotéz, kterou jsem vložila do své knihy Klimasmutek, je, že určitou formu klimatické úzkosti, smutku, nějaké reakce – jakkoli subtilní, malé, rychlé – jsme možná prožili téměř všichni. Pokud vám někdo řekne, že skončí svět, na lidstvo, že čekají obrovské války o vodu a podobně, tak v kom by to nevyvolalo strach,“ ptá se publicistka a terapeutka v zácviku Jitka Holasová v pořadu Hovory.