Hovory

Někdy více, někdy méně úspěšně. Ale to je přirozené a na tom se učí, říká v Hovorech ředitel teplické praktické školy Arkadie pro děti s hendikepem Ivan Růžička o důležitosti dobrodružství ve výchově. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

„Přechod k tabletu byl strašně náročný, úplně mi to rozhodilo rukopis.Teď už se v tom cítím dobře a dává mi to volnost i spoustu výrazových možností. Díky tomu mě to zase začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Miroslav Kemel. V současné době kreslí pro deník Právo. Kromě toho vydal už pět desek a koncertuje se svou kapelou.

Jedna z nejhranějších českých skladatelek se narodila před 111 lety v Brně. I přes její krátký život ukončený nemocí stihla obdržet Smetanovu cenu za její Vojenskou symfonietu a prorazila do maskulinního světa dirigování. Osudu Vítězslavy Kaprálové se filmově věnoval dokumentarista Petr Záruba. „Byla první studentkou brněnské konzervatoře, která vystudovala skladbu a dirigování,“ popisuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Krátkozrakost je výrazným civilizačním problémem a do roku 2050 by mohla postihnout asi polovinu světové populace. Zhoršující zrak u dětí ovlivňuje genetika, ale také způsob života nebo čas strávený u obrazovek. „Růst dioptrií je spojený s tím, jestli je dítě závislé na sociálních sítích nebo hrách,“ poukazuje v Hovorech optometrista Ondřej Policar, který se věnuje prevenci krátkozrakosti u dětí a spolupráci očí.

„Paní kastelánce jsem věnoval svoje cédéčko s tím, ať si to poslechne, že bych si na hradě rád udělal koncert. Od té doby jsem se vracel stále častěji,“ říká hudebník, textař, skladatel, ale také zakladatel, autor a hybatel projektu Landštejnské legendy Josef Gušlbauer.

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.

Ty písničky nejsou dobré. Ale jsou pochopitelně situace, kdy umělec nemůže mlčet. Ta jednoduchá, primitivní strategie, kdy někdo najednou vypálí tisíce dronů nebo raket, mě nutí se ozvat, i když tichým hlasem. Jsem na straně napadených," říká skladatel, písničkář, spisovatel a publicista Vladimír Merta. Nejenom o tom, co dnes společnost rozděluje, ale i o nové desce, o tom, jak se mu dnes skládá a píše a o tématech, která zůstávají, i když se svět kolem rychle mění - o tom budou dnešní Hovory s čerstvým osmdesátníkem Vladimírem Mertou. Moderuje Naděžda Hávová.

V době sedavých zaměstnání je bolest zad jedním z nejčastějších problémů. K jejímu překonání ale mnohdy nestačí jen léčení těla, ale i životního stylu nebo jiných obtíží. „Myslím, že klíčem k dlouhodobému uzdravení je právě ovlivnění různých jiných částí, nejen té, která vykazuje největší bolest nebo patologii,” poukazuje v Hovorech rehabilitační lékařka Šárka Ducháčková z Centra pohybové medicíny Pavla Koláře.

Herec a tanečník Dominik Teleky je novou posilou hereckého souboru Dejvického divadla. Do Prahy přichází z brněnské Husy na provázku. „Je tam rodinná atmosféra. Na Provázku tomu kolega Honza Kolařík říká ‚stejné zákys‘,“ srovnává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus své brněnské a pražské angažmá Teleky, který o sobě na instagramovém profilu píše, že je umělec, herec, šašek, trhač žil, trhač kulis, běžec, atlet duše, lední medvěd.

Na jeviště přenáší silné emoce a životní příběhy. Tam, kde jiní použijí slova, ale komunikuje pohybem a využívá současný tanec. Nadčasově zpracovává i tragickou minulost neznámého příběhu ženy, která přežila koncentrační tábor. „To jsou emoce, kdy pak už jen slyším nějakou hudbu a vidím, co se děje s tělem,“ nastiňuje v Hovorech tvorbu tanečního dokudramatu Vlasta jeho autorka a zakladatelka nezávislého tanečního sdružení Ultra-minimal-ballet Alena Pešková.

Povolání, které každý zná, ale málokdo mu rozumí. Realita zdravotních sester je plná náročných i úsměvných situací a mnohdy se s ní pojí také řada mýtů. „Když jsem přišla do praxe, tak to vypadalo jinak než pozlátko na sociálních sítích. Nebylo to vždy snadné,“ líčí v Hovorech Lucie Černá, všeobecná sestra a zdravotnická influencerka, která na sociálních sítích vystupuje jako @CzechNurse. „Člověk se třeba poprvé potká s umíráním pacientů. To nejsou jednoduché situace.“

Najít koncerty vážné hudby může být pro méně zkušeného diváka složité. Největší orchestry s tím, že by o nich posluchači nevěděli, problém nemají, ale menší soubory a komorní uskupení by lepší propojení umělců a diváků ocenily. Situaci se pomocí aplikace snaží zlepšit houslový virtuos Jiří Vodička. „Platforma ProMusica by měla tyhle dvě skupiny sblížit, aby tu jedna byla pro druhou, protože se navzájem potřebujeme,“ říká v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus.

V minulém roce zemřel legendární šimpanz Kanzi, který výrazně pomohl při výzkumu představivosti primátů. A v našich životech přibývá „žroutů času“. „Nejlepší myšlenky přichází ráno, když se probudíme. Je potřeba nechat je plynout a nebrat hned do ruky telefon,“ myslí si katolický kněz, lékařský etik a biolog Marek Orko Vácha.

Aleš Opekar je hudební vědec, publicista a zakladatel Popmusea. „Já jsem to bral jako sen a jako nezbytnost, na prahu 90. let nic takového v Česku o populární hudbě nebylo,“ říká o instituci, kterou akcelerovala televizní série Bigbít České televize.

Jsou pacienti, kteří přijdou k lékaři až když už je opravdu zle. A potom jsou pacienti, kteří k lékaři jdou i s rýmičkou. Paradox prevence znamená, že na preventivní prohlídky chodí ti, kdo jsou proaktivní. Pravidelně přijde pacient, který cvičí a zajímá se o zdravou stravu. Desperáti přicházejí až když hoří. A před námi tak leží otázka, jak přilákat rezistentní populaci, která se o preventivní vyšetření nezajímá." V Hovorech bude mluvit o prevenci nádorových onemocnění, i o pacientské organizaci Fuck Cancer. Moderuje Naděžda Hávová.

.. V českých zemích vždy byla velká míra kvalitních hudebníků a hudebnic. Myslím, že neskutečně důležitá je píle, kvalitní pedagogové a ty jsem měl a za to jsem neskutečně vděčný. Roli hrají i osobnostní rysy." Čím ho zaujal ruský repertoár? A lze udržet cvičení a trénink v rovině hraní pro radost? Moderuje Vladimír Kroc.

Obezita patří mezi nejčastější chronická onemocnění. Zároveň se ale od pacientů stále očekává, že nemoc zvládnou sami. Nové léky ovšem ukazují, že tělesná hmotnost není jen výsledkem disciplíny, ale i složité biologické regulace. „Věřím, že budeme brát obezitu jako standardní nemoc, bez emocí, bez toho, aniž bychom pacienty stigmatizovali,” říká v pořadu Hovory přednosta Centra diabetologie pražského IKEMu Martin Haluzík.

Juraj Mravec je zvukový designér, držitel cen Český lev a Bafta za nejlepší zvuk. „Jádro mé práce probíhá ve studiu, ale lov zvuků dělám všude, i když venku je hodně ruchů. Sbírám zvuky do zásoby, to je vlastně celoživotní práce,“ říká autor zvuku celovečerních českých filmů Lidice, Kuky se vrací nebo Alois Nebel.

„Učitelé mi píšou, že pouští ve škole Vyprávěj. Ze seriálu je, neskromně řeknu, legenda,“ říká o televizní sérii Vyprávěj, kterou napsal a vymyslel, Rudolf Merkner – filmový a televizní producent, scenárista a pedagog. Sérii aktuálně komentuje na svých sociálních sítích.

Turbulentní doba šíření generativní umělé inteligence vyvolává v mnoha lidech nejistotu. Osobní kouč a autor knihy Homo Sapiens AI Richard Fürych to označuje za „bod zlomu mezi fascinací a únavou, mezi adaptací a otupěním“. Své myšlenky k tématu sepsal na stránky, aby čtenářům pomohl se v tomto světě zorientovat a uvědomit si, jaký vliv tento vývoj má. „Vůbec není o umělé inteligenci. Ona je o člověku a o tom, co s ní uděláme,“ říká v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Do Thu Trang otevírá svou knihu Asijatka v Česku osobním vyznáním o příslušnosti k tzv. první a půlté generaci Vietnamců v Česku. Narodila se ve Vietnamu, část dětství tam prožila, většinu života však žije v českém prostředí. Právě rozkročení mezi dvěma kulturami, kdy někde „polovina“ přebývá a jinde chybí, se stalo ústředním tématem její knihy Asijatka v Česku, v níž reflektuje vlastní zkušenost dospívání mezi dvěma světy.

"Venku jsou tisíce žen a mužů, kteří neví, že je trápí ADHD a třeba se trápí ve vztazích ... Jde o to prostě říct - tohle, co se děje, mě hrozně bolí, jsem na to sama a potřebuji s tím pomoci. Komunikovat, komunikovat, komunikovat a objevovat specifika lidí s ADHD spolu, to přináší obrovskou úlevu." Přemýšlení o diagnóze a životě s ADHD v partnerství inspirovalo manželskou dvojici k natáčení podcastu: "Když jsem viděl svou ženu, jak studuje pět knih, poslouchá anglickojazyčné podcasty, zeptal jsem se, jestli bychom to spolu mohli začít točit," říká manžel Filip. Jaké jsou mýty spojené s ADHD? Jak ADHD ovlivňuje partnerské vztahy? Moderuje Renata Kalenská.

Bára se narodila s vrozenou vadou pravé ruky. Má ji kratší, bez lokte, s omezenou hybností v zápěstí a prstech. Danny se zase narodil jako modré dítě s vrozenou srdečním vadou, která mu v dětství způsobila několik dalších zdravotních komplikací. Nakonec měl srdeční zástavu a ochrnul na pravou část těla. Ani pro jednoho nebylo vůbec snadné se dostat k tomu, co dělají dnes. Tatérka Bára aka Evil Hand a fotograf Danny Worm jsou hosty Hovorů Českého rozhlasu Plus.

Nezařaditelný, svébytný, pracovitý, umíněný a nadaný. Tak charakterizovala malíře Josefa Achrera historička umění Claudine Končinská. K řemeslu se dostal díky svému otci, v jehož řezbářském ateliéru se plazil už jako malé dítě. „Na jednom konci měl táta smrkové dříví a řezal, já jsem na druhém maloval. Jednou jsem řezbu zkusil a zjistil jsem, že to je strašná práce,“ vzpomíná v pořadu Českého rozhlasu Plus Hovory na společné tvořivé chvíle.

Ivana Dostálová má jako jediná v České republice vzdělání v psychoterapeutickém směru Terapeutická fotografie. Jak fotografie působí na náš mozek a co léčivého přináší proces práce s obrazem? „Vracíme se k lidské podstatě a laskavosti,“ popisuje v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

„Vyjádřili jsme, že v České republice si stojíme za tím, že není v pořádku děti tělesně trestat a že to není výchovný postoj, který tady chceme mít,“ říká psycholožka a terapeutka Tereza Tetourová o nové úpravě občanského zákoníku. Pracuje v Centru LOCIKA, které nabízí online pomoc dětem, advokační centrum, ale také usiluje o systémové změny a nabízí řadu preventivních a vzdělávacích aktivit.

Marie Zákostelecká pracuje v Centru architektury a městského plánování CAMP v Praze a založila projekt Mapamátky: „Skupina studentů, kteří sem jedou na výměnný pobyt, si k Praze najde vztah, ale i turisti, kteří cestují chytře – za lokálními věcmi, nechtějí být součástí davů, které koukají po nejznámějších historických památkách,“ vysvětluje, proč vznikla knížka o pražských architektonických zajímavostech mimo hlavní pozornost bedekrů Prague Uncovered.

Tadeáš Šíma je cestovatel a fotograf, který se věnuje i ochraně přírody. „Přestal mě bavit autostop. Po expedici ve střední Asii jsem zjistil, že lze i větší vzdálenosti a natěžko ukrajovat na kole,“ říká muž, který procestoval na jízdním kole celkem 13 zemí na východě Afriky. Má za sebou i expedice v západní Africe nebo Střední Americe. O tom všem mluví v pořadu Hovory.

Heretici islámu hledající domov mezi brutálními režimy. Tak by se dala popsat současná situace Jezídů, náboženské menšiny žijící po staletí na území dnešního Blízkého východu. Vyhladit je chtěl Saddám Husajn i Islámský stát, Jezídové se ale hlavně na území nynějšího Iráku drží doteď. „Určité radikální proudy, i v současném islámském světě, o nich mluví jako o bývalých muslimech, kteří sklouzli k herezi,“ říká v Hovorech sociolog a autor knihy Jezídové na útěku Karel Černý.

Akademický malíř Martin Šárovec patří k autorům, kteří se dlouhodobě věnují malbě v jejích klasických podobách. Ve své tvorbě se opakovaně vrací k Praze, lidské tváři i k náboženské malbě, která v českém prostředí nebývá samozřejmostí ani častou volbou. Vedle vlastní tvorby působí také jako pedagog a má osobní zkušenost se životem malíře ve svobodném povolání. „To, jak můžu přispět k současné malbě, je nové nazírání na portréty,“ míní v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Jsou performativní a mají moc . Takže děkuj, oceň a chval. Prosím, nečekejme, že tyhle věci za nás vyřeší stát nebo politici," říká o osobní odpovědnosti každého občana. "Kdybych čekal, že za mě všechno vyřeší politici, tak se nedočkám. Záleží na každém z nás. Není malých rolí." Jak rychle se slova a úvahy o násilí mění v činy? Jak vážně je násilím poznamenána atmosféra ve společnosti Spojených států amerických nebo Číně? Proč nastal čas, abychom se od klimatického žalu zaměřili na osobní hrdinství? Moderuje Renata Kalenská.

„Knížky, které píšu dnes, jsou možná temnější a brutálnější, než jsem psala před lety. Jsou to náměty, které se ke mně dostávají od čtenářů. Vidím smysl ve vyprávění zapomenutých příběhů,“ říká spisovatelka Petra Klabouchová, autorka nového románu Duch Pankráce. A zároveň přiznává, že se nesnaží o lacinou brutalitu, ale chce, aby s ní čtenář byl i ve věznici na Pankráci, aby cítil to, co prožívá její literární postava ve vězeňské sekyrárně. O temné historii mluví v Hovorech.

Vnímám, jak z velmi těžkého místa pokračují svým životem. Mám pocit, že je to hybná síla, vůle k životu nebo láska. Ta touha žít dál mi přijde obrovsky světlá," popisuje. "Mluvit o tom, co je zraňující, se jako společnost stále učíme. Téma vlastního těla řeší děti už na mateřských školách. Ve velmi raném věku se objevuje problematická komunikace o tělesnosti." Jak se hledají etické hranice při tvorbě dokumentů s lidmi ve výkonu trestu? Umíme jako společnost mluvit s respektem o tom, jak vypadáme? Pohlížíme na tlusté ženy jinak, než na štíhlé?

Na Vysoké škole ekonomické vystudovala arts management, v době jejího studia ale v Česku ještě neexistoval investiční fond, který by systematicky pracoval s uměním jako investičním aktivem - neměla proto jasnou představu, kde své vzdělání profesně uplatní. Dnes fond Pro Arte vede a stojí v čele jeho představenstva. Moderuje Tatiana Čabáková.

Slovenská národní galerie změnila vedení. Politici tvrdí, že slovenská národně konzervativní kultura je utlačovaná. „Já bych chtěla vidět ty příklady. Od té doby, co Smer začal razit tuhle kulturní politiku, nevzniklo z toho nic nového. Jediné, co se stalo, že byla zprzněna naše státní hymna,“ je přesvědčená bývalá ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá.

Napsala ji novinářka Lucie Ptáčková, kterou do Hovorů pozval Michael Rozsypal.

Pavlína Louženská je trend forecasterka. Pomáhá bankám, firmám, startupům, městům, ale i developerům předvídat budoucí trendy. „Většinu času se hrabu v datech, ve zdrojích, v číslech. Trávím víc času v Excelu než tím, že jenom čtu něco ze vzduchu,“ popisuje svoji práci v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

A proč je dobré uchovat si zvědavost jako životní postoj? Proč je důležitá nepředpojatost a ochota vnímat druhé a naslouchat jim - pro kněze především? A když člověk stane na vrcholcích velehorských velikánů - je tam blíže Bohu? Tyto a další otázky zazní v Hovorech, kde je hostem populární jihočeský farář Josef Prokeš, administrátor farnosti Vodňany. K rozhovoru na konci roku jej pozvala Eva Hůlková.

Tuzemští Vietnamci tvoří jednu z nejpočetnějších komunit s kořeny v zahraničí. Jak oslavují vánoční svátky nebo konec roku? „Během lunárního Nového roku se udělá jídlo, to se dá na oltář, k tomu se pomodlí a až potom se jí, což se o Vánocích nedělá. Tam jsme dělali vždycky řízky a podobně. Kapra jsme neměli, ale dělali jsme to víc po Česku,“ říká básnířka Uyen Giang Nguyen alias Hana Nguyen, někdy také vystupující jako slamerka Večerka.

Jak vnímá jako zakladatelka uplynulých 30 let festivalu 4+4 dny v pohybu? Moderuje Lenka Buriánková.

Už je pryč pocit divadelního vyhoření? Jak moc si diváci spojují konkrétní hereckou osobnost s rolí, zejména zápornou postavou? Co dělá pro duševní hygienu a jaké vztahy panují mezi herci? Moderuje Michael Rozsypal.

Často jsme byli v pozicich, kde by dnes mohli být lidé o deset let zkušenější." Jak se komentuje politika v době sociálních sítí, je pro něj tato práce stále zábavná? Jak si nastavuje hranice humoru doyen českého youtuberingu? Moderuje Renata Kalenská.

Čeho si všimne český televizní reportér na britské společnosti, když ji pozoruje dlouhodobě a zblízka? Jak se Británie proměnila během pěti let po brexitu? A jak se kryjí představy o staré dobré Anglii s realitou? Nejen o tom mluví Lukáš Dolanský, bývalý zpravodaj České televize v Bruselu a Londýně, v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Co mají společného Rafael Nadal, Orlando Bloom nebo Dagmar Havlová? Prošli rukama fyzioterapeuta Michala Novotného. Ten je také autorem dvou bestsellerů a aktuálně mu vyšla další kniha Za hranice odolnosti – jak propojit tělo, mysl a výkon. „Bolest je část našeho života, čemu se můžeme vyvarovat je to, jak na nemoc nebo bolest budeme reagovat. Když ji přijmeme, průběh bude jednodušší zvládnout,“ říká.

O životním příběhu vládního rady Josefa Januštíka si s autorkou Magdalénou Hladkou, vedoucí Památníku Tomáše Bati, povídá v pátečních Hovorech Vladimír Kroc.

Ale pouze 34 procent změnových projektů se podaří a jsou úspěšné ? vyplývá to ze souhrnných dat o řízení firemních změn, která dlouhodobě sleduje konzultační společnost McKinsey & Company. Proč tomu tak je, vysvětluje expert na inovace a firemní změny Luboš Malý ze sítě Red Button. Moderuje Tatiana Čabáková.

Barbora Horáková Joly je vystudovaná operní zpěvačka a dnes režisérka, která okouzlila hudební svět adaptací Mozartovy Kouzelné flétny ve Vídeňské státní opeře: „U Mozarta je tolik rovin, každý má v příběhu svoje místo a prožívá ho jinak než další postavy – to mě hrozně baví, je to taková hra,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Vojtěch Hönig se před rokem a půl natrvalo přestěhoval na Ukrajinu, aby tam pracoval s dětmi v Chersonu a Charkově – ve městech, kde je válka blízko. „Hrozně nemám rád takové to sousloví: co tě nezabije, to tě posílí, protože ono to úplně nefunguje. Některé z těch dětí přišli o rodiče, sourozence, starší bratry, a to jsou obrovské rány, se kterými se musí vyrovnávat,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Marek Orko Vácha je katolický kněz a lékařský etik: „Jsme jediná země na světě, kde pravdoláskař je používáno v pejorativním slova smyslu. Já se nestydím za to, že miluji. V naší zemi jsou hodnoty, za které stojí žít i zemřít,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Budoucnost bude sakra divná. Tuto myšlenku zastává a zkoumá italská umělkyně, kurátorka a filmařka Silvia Dal Dosso, která se věnuje technologiím, internetové kultuře a memům. Svůj poslední projekt, finální část filmové trilogie The Future Ahead Will Be Weird AF, představila v říjnu na Science film festivalu v Praze. „Jde o vizuální vyprávění a zpracování mých úvah o důsledcích, které může mít používání modelů generativní AI na náš každodenní život,“ uvádí Dal Dosso snímek.

Dnes je to v mnoha případech minulost. Oční chirurg Pavel Němec v Hovorech popisuje převratné změny v léčbě očních chorob, kdy dokážou zachovat zrak tam, kde to dřív nebylo možné. Moderuje Tatiana Čabáková.

Píše o jedincích s pedofilními sklony. Zajímá se o malé vrahy. Svěřují se mu lidé, kteří zažili v minulosti těžké drama, o kterém se dnes točí filmy a seriály. „Ta oběť se může cítit znovu zneužitá, když člověk s jejím příběhem nakládá bez souhlasu,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus novinář Lukáš Houdek.

Jan Bubeníček je animátor. „Svého času byl český animovaný film světově věhlasný a byli jsme animátorská velmoc. Jenže právě animovaný film byl jedním z oborů, které přechod na tržní ekonomiku úplně porazil. Jen díky několika malým studiím se nakonec animaci podařilo udržet,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Patří mu restaurace v Nepálu a zdolal řadu himálajských osmitisícovek. Jeho láska k horám ale začala před více než třiceti lety v Itálii. „První hory byly Dolomity. Předtím jsem jezdil do Tater, ale tam mě to tolik nechytlo. Fakt první srdcovka byly zasněžené kopce v Alpách,“ vypráví v Hovorech cestovatel a horolezec Jan „Tráva“ Trávníček.

Tereza Fousek Krobová zkoumá počítačové hry a připravuje pro ČT Déčko pořad o počítačových hrách Dva na třetí. „Rodiče vnímají náš pořad jako kompas, který poradí,“ říká o nabídce pro děti od 6 let v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Petra Vrbová je lékařka Záchranné služby Jilemnice a Semily, sama je v paliativní péči s karcinomem slinivky. „Už v momentě sdělování diagnózy by měli mít paliativní pacienti někoho, kdo jim věnuje čas, aby se mohli poprat s tím, co se dozvěděli,“ svěřuje se s vlastní zkušeností v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

„I když nám tělo hází klacky pod nohy, duše může létat vysoko,” říká žena, která dokazuje, že ani vážná nemoc nemusí být překážkou v plnění snů. Takže třeba zdolala Mount Everest. Dobrodružka, spisovatelka a, jak sama říká, princezna se zlatým špuntem v zadku a obyčejná holka z Moravy Monika Benešová je hostem Hovorů Českého rozhlasu Plus.

Už na střední škole jsem začal přemýšlel o podnikání, věnoval jsem se e-shopům s nádobím, ale nepřemýšlel jsem o tom, co všechno vlastně podnikání s nádobím bude obnášet," říká a dodává: "Nejdřív jsem oslovoval evropské fabriky a pak jsem se vydal do Číny, po čase jsme se vrátili do Evropy." Jak studenta gymnázia napadne vytvořit firmu a podnikat? Je naivita potřebná k rozjezdu podnikání? Moderuje Petr Šimůnek.

Říká, že opera je nádherné povolání, ale hlas i tělo jsou nástrojem, který může kdykoliv selhat. Podle ní je proto důležité mít v životě i jiné zájmy a budovat si zázemí, které člověka podrží, když přijde změna. Dnes vede se svým mužem pražskou Galerii MIRO a věnuje se výtvarnému umění. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

Lidem je líto kočky vykastrovat, poté se množí téměř geometrickou řadou, to je instinktivní chování ... Kočka je šelma, když se ocitne v situaci bez pána, poradí si." Kolik podob má kočičí život a jak může člověk přispět k tomu, aby tito chlupáči zbytečně netrpěli? Jak tenká je hranice mezi domácí kočkou a kočkou bezdomovcem? Má kočičí život mimo stěny lidských příbytků i nějaká pozitiva, nebo je jen sledem náročných situací? Jaká je legislativa a kde vidí ochránci koček řešení? Jak mohou obecní zastupitelstva pomoci lidem, kteří mají dobrou vůli zkvalitnit život volně žijícím kočkám? Moderuje Eva Hůlková.