Hovory

Lékaři dnes sledují nárůst počtu mladých dospělých do třiceti let, u nichž bývá jedním z častých problémů obezita. Profesorka Jitka Mlíková Seidlerová v Hovorech vysvětlí, co se při vysokém tlaku děje v těle, proč je léčba chronických onemocnění založená i na důvěře mezi lékařem a pacientem a jak tuto důvěru ovlivňují informace z internetu, umělé inteligence i dezinformace kolem léků. Moderuje Tatiana Čabáková.

Sebevědomí je pojem, který se na psychoterapiích zkoumá ze všech úhlů. V průběhu života se u lidí mění a formuje. Utváří ho rodina i sociální sítě. „Sebevědomí je plastické a přizpůsobuje se situacím. Nezůstává ve stavu ušlápnutosti a vždycky hledá rovnováhu, tedy stav, kdy vím, že jsem v principu hodnotný člověk, který na tento svět patří a něco sem přináší,“ říká psycholožka a spoluautorka podcastu Psychobitches Olga Vlachynská.

Třeba nedávno vědci našli obrovskou jeskyni s jezerem na hranicích Albánie a Řecka. A v prostoru antropologickém, jazykovědném bílá místa stále existují. Na světě je asi sedm tisíc jazyků, ty největší, nejvýznamnější a s nejvyšším počtem mluvčích máme dostatečně zdokumentovány. Ale osmdesát procent z celkového počtu neprošlo žádnou sofistikovanou lingvistickou analýzou," říká anglista a cestovatel Miroslav Černý. V Hovorech odpoví třeba i na to, jestli je čeština složitý jazyk. Moderuje Naděžda Hávová.

Do 3. června se představí na tři stovky snímků z rekordních 57 zemí. Vedle filmových novinek, světových, českých i mezinárodních premiér snímků pro děti a mládež se i letos festival zaměřuje na podporu mladých talentů v projektu Young Stars. O tom mluví s programovou ředitelkou Markétou Pášmovou Vladimír Kroc.

Západní víra se mnohdy zaměřuje na duši a tělo může opomíjet. Do vztahu s vírou a Bohem se ale často promítá i zážitek z vedeného pohybu. „Myslím, že nejúžasnější je, když se člověk naučí slyšet tělem,“ poukazuje v Hovorech lektor pohybu a zakladatel konceptu JK Pohyb Jiří Kubeš, který na svých kurzech spojuje pohyb s křesťanskou vírou.

Režisér, fotograf a cestovatel Jan Svatoš popisuje svou expedici po Itálii po stopách Johanna Wolfganga Goethe. Vadí mu moderní konzumní turistika. „Lidem nejde o historii nebo podstatu místa, potřebují jen svůj obličej v popředí a památky či krajina fungují pouze jako pozadí,“ vysvětluje.

Jaká je role malých nakladatelů a proč je důležité se propojovat s nakladateli z různých koutů světa? A jak mluví o sexu a intimitě v knize Soft, kterou napsali s partnerem v reakci na současnou hypersexualizovanou společnost? Moderuje Markéta Vozková.

O víkendech se vrhnu na pódia po pracovním týdnu a funguje to," popisuje svou profesní dvojjedinost. Proč musí Češi víc zapracovat na vývozu hudebních talentů do zahraničí? Co by mohlo podpořit úspěch hudebních skladatelů a skladatelek na mezinárodní scéně? A jak vypadá hudební konference? Moderuje Michael Rozsypal.

I po 13 letech vystupování se stejnou kapelou se dá zažít něco nového. Pro Razam to bude koncert pod otevřeným nebem na Vyšehradě, který odehrají ve čtvrtek 28. května. „Pokud se to povede, tak by lidé měli opravdu krásně vidět i na Prahu,“ láká zakládající členka uskupení Iva Marešová na akci, která má být mimo show i rituál.

Patří mezi výrazné osobnosti českého filmu a ve svých snímcích opakovaně tematizuje dynamiku rodiny a vztahů. V nejnovějším filmu Nevděčné bytosti řeší anorexii i rozpad rodiny. „Velmi rád pozoruji postavy, jak se trochu trápí ve svých lidských slabostech, ke kterým mám ale naprostou empatii,“ přibližuje v Hovorech režisér a scenárista Olmo Omerzu.

Stanislav Krajči je ředitelem projektu Trenčín 2026. Slovenské město se letos honosí titulem Evropské hlavní město kultury. „Otevírací víkend předčil naše očekávání možná až trojnásobně. Proti projektu neexistuje nějaký velký odpor,“ říká ředitel.

Český ultramaratonec René Kujan se rozhodl během 42 dnů oběhnout Finsko. Už v minulosti si vymyslel podobně extrémní cíle, třeba oběhl Island a nebo seběhl z vrcholu Sněžky do Prahy. Těmito výkony sbírá peníze pro Sportovní klub vozíčkářů. „Kdyby inspirace zafungovala oběma směry a kromě finanční podpory vozíčkářů se někdo zvedl z gauče a šel si zaběhat svůj první kilometr, tak mi to udělá velkou radost,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Dana Bérová je investorka a byznys koučka. „Střední management ve firmách má spoustu předsudků hlavně vůči mladým lidem. Říkáme, že jsou křehcí, že to jsou sněhové vločky, že nechtějí přebírat zodpovědnost, že je pro ně důležitý jen jejich work-life balance, ale já to vidím úplně jinak,“ říká v pořadu Hovory.

Polární záři jsem fotil třeba dvacetkrát, nedokázal jsem se odtrhnout od hledáčku fotoaparátu, ale pak si říkám, proč se jen nedívám. Je to nebeské divadlo." Čím mu islandská vulkanická krajina učarovala? Proč je fotogenická na černobílých fotografiích? A jaká je základní islandská rostlina? Moderuje Vladimír Kroc.

Svými texty se snaží prozářit někdy temný a rozporuplný svět. V nové knize přemýšlí o duchovním životě, zemi i tělu a v ranních úvahách píše třeba o potřebě laskavosti v černobílém světě. „Kdybychom se soustředili jen na to pozitivní, tak bychom byli vůči životu strašně nepravdiví,“ poukazuje v Hovorech esejista, básník a psychoterapeut Adam Borzič.

„Jsou tam básně o lásce, které psal, když byl mladý, jsou tam samozřejmě všechna ta témata jako komunistický režim, život v nesvobodě a jeho nespokojenost, je tam ale třeba také báseň o jeho mamince, kterou jede navštívit do vězení,“ říká o dvém novém albu zhudebněných básní Jana Zábrany jazzový klavírista a skladatel Martin Brunner.

„Nejsem příznivcem mentoringu, kdy vám někdo řekne: musíte se usmívat a musíte dělat toto. Moc tomu nevěřím, protože každý člověk je úplně jiný, a tak k němu jako k individualitě přistupuji,“ říká Josef Kubáník, herec, dabér a lektor řečnických kurzů, který koučoval i prezidenta Petra Pavla.

„V naší společnosti panuje velká obava, že je potřeba dětskou imunitu posilovat. Myslím, že pokud máme zdravé dítě, tak imunitu nepotřebuje posilovat farmakologickými doplňky stravy. Posiluje se stravou, spánkem, kontakty s vrstevníky a běžnými infekcemi. Myslím, že někteří rodiče jsou zmasírovaní obchodem se strachem,“ říká v Hovorech Markéta Bloomfield, primářka Ústavu imunologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Šumava má něco, co ostatním českým pohořím chybí. I na označené lesní cestě má návštěvník pocit, že se kdykoliv může udát něco tajemného. Tak kraj popisuje publicista, překladatel a autor už druhého, rožšířeného vydání Legend a pověstí staré Šumavy Josef Rauvolf. „Neznám u nás žádné jiné pohoří, které by mělo takové kouzlo, tajemství a krásu,“ říká ve svátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus.

S papírem se setkáváme denně, málokdy mu ale věnujeme pozornost. Tisíce let staré řemeslo se dodnes téměř nezměnilo a zůstává i navzdory okolním technologiím. „Papír zažívá krásnou renesanci, víc a víc lidí má potřebu si věci zapisovat fyzicky,“ všímá si v Hovorech papírník Michal Gorec, který do papíru dostává i originální, osobní příběhy.

„V 70. letech, měla naše společnost asi 800 členů a všichni byli nějak organizovaní. Dneska jsou tisíce lidí, o kterých vůbec nevíme, a potom se najednou zjeví se svým velikým rodokmenem a bádáním,“ vysvětluje genealog a předseda České genealogické a heraldické společnosti v Praze Martin Slaboch.

Jako památku si poutníci ze Svaté Hory u Příbrami až do první světové války odnášeli dřevěnou sošku Panny Marie s Ježíškem. Tisícovky sošek pak zdobily chalupy nebo venkovské kapličky a předávaly se jako rodinné dědictví. „Věřili, že když si panenku svatohorskou dají do domu nebo do štítu, tak že je ochrání,“ říká kurátor sbírek Podbrdského muzea v Rožmitálu pod Třemšínem Rudolf Šimek.

Sen mnoha lidí o vlastním bydlení se hroutí přímo před očima. Pro tisíce mladých rodin už ani neexistuje. Místo klíčů od vlastního bytu drží v rukou jenom nájemní smlouvy. Hypotéky se změnily v téměř nedosažitelný luxus. A situace se dál vyostřuje. Podle Platformy pro sociální bydlení čelí rodiny s dětmi realitě, která ještě před pár lety působila nepředstavitelně.

Václav Luks patří k dirigentům, kteří zásadně změnili způsob, jakým u nás posloucháme hudbu 17. a 18. století. S barokním orchestrem Collegium 1704 ukázal, že historicky poučená interpretace staré hudby nemusí být akademická disciplína pro zasvěcené, ale živé, dramatické a současné hudební dobrodružství. „Tento souboru je pro mě takové dítě, květinka, kterou jsem dlouho zaléval, aby vyrostla. Naše společná energie je něco, co nic nenahradí,“ říká v pořadu Hovory.

„Uvítal jsem, když jsem mohl začít v 90. letech dělat moderní skulpturu,“ dodává Petr Císařovský, umělecký kovář. Jeho specializací jsou železné, kované sochy a brány s figurálními motivy.

„Ve vztazích matek a dětí jsou typy žen, které manipulují útokem na charakter, nebo ty, které mažou med kolem pusy. Mluvím hlavně o ženách, které vyrostly v době, kdy nebylo tak běžné jako dnes zabývat se svým vlastním nitrem,“ říká psychoterapeutka a psycholožka Alexandra Lammelová. Tématu manipulace se věnuje i další díl z cyklu Ctnosti a neřesti, který uvádí Dejvické divadlo a Český rozhlas Plus.

Lucie Králík Rosická je textilní umělkyně. „Proces tvorby kviltu zbožňuji, začala jsem ho nazývat kresba nití. Tvorba je do jisté míry pro každého umělce terapie, jako nástroj, jak přemýšlet sám o sobě. Stále více vnímám, jaké je to privilegium – mít možnost se zabývat tím, co potřebuji řešit,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je vzácné, ale nevyléčitelné neurologické onemocnění, které postupně oslabuje svaly. Bere lidem možnost hýbat se, mluvit, polykat a nakonec i dýchat. „Nemoc je opravdu nevybíravá. Nejčastěji postihuje muže kolem 50 let, ale máme mnoho velmi mladých pacientů a mnoho sportovců,“ vysvětluje v Hovorech Českého rozhlasu Plus ředitelka neziskové pacientské organizace ALSA Eva Bezuchová.

Štefan Margita patří k tenoristům, kteří vystupovali na nejvýznamnějších operních scénách světa: v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či Metropolitní opeře v New Yorku. Tento rok oslaví 70. narozeniny a na operním jevišti uzavře jednu část svojí kariéry. „Jsem pyšný na to, že jsem schopný odejít. Dokud mi to bude zpívat, chci dál dělat koncerty, ale už nechci studovat žádné nové produkce,“ říká v pořadu Hovory.

Je to už 40 let od Černobylu, tedy od nejzávažnější havárie v historii jaderné energetiky v tehdy ruském (dnes ukrajinském) městě. Hostem je novinář a fotograf Václav Vašků, který se vlivům černobylské katastrofy na člověka nebo na přírodu věnuje už od roku 2005.

„Když mám napsat divadelní hru, třeba Červenou karkulku, tak si sednu a píšu svoji variantu příběhu o Červené karkulce. U básní to nejde,“ vysvětluje básník, spisovatel, dramatik a publicista Jiří Teper. Ve svých nevyumělkovaných, ale působivých básních se věnuje Praze, rodnému Nymburku, lásce i tématům ztráty.

Pod názvem Exoti vychází kniha povídek spisovatelky Barbora Šťastné. Inspirací pro ně byly reálné události a skutečné osudy zachycené v archivu projektu Paměť národa. „Kniha vypráví příběhy lidí, kteří se odlišovali od té konformní většiny zejména během doby normalizace. Tehdy k tomu stát se exotem stačilo velice málo – jinak se oblékat, mít dlouhé vlasy, nebýt vdaná, nemít ty dvě děti,“ přibližuje autorka.

Jsme vystaveni neustálému tlaku, podnětům a očekáváním. A právě proto je psychohygiena čím dál důležitější. Chvíle, kdy se zastavíme, nasloucháme si a učíme se třeba rozumět tomu, co prožíváme. A u dětí navíc platí, že emoce často neumějí pojmenovat. O to víc potřebují bezpečný prostor, kde je mohou sdílet. A jedním z takových prostorů může být obyčejné čtení. Může knížka pomáhat mluvit o emocích, o strachu i o odvaze?

Nejen o chystaném benefičním koncertu v Betlémské kapli si bude s kytarovým virtuosem povídat Vladimír Kroc.

Dospívání je období, ve kterém se mladí lidé učí odhadovat riziko, nést důsledky vlastních rozhodnutí a zkoušet, kde jsou jejich hranice. Dnešní děti jsou ale ochuzeny o dobrodružství, což negativně ovlivňuje jejich sebepojetí i zkušenost se světem. „V dospívání je zkoušení hranic úplně zásadní aspekt dobrého vývoje člověka. Když nemůžu ochutnat limit, nevím, kolik si toho můžu v životě dovolit,“ říká klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková.

Od začátku invaze na Ukrajinu sleduje rozpínání Ruska celý svět. Jak ale nakládat s kulturou a literaturou agresorského státu? „Pro mě je podstatné mluvit s lidmi a nespoléhat se jen na zahraniční agentury. Dostat se k lidem a vyptat se jich na to, jak u nich ta situace vypadá,“ říká překladatel a komentátor Jan Machonin.

S rodiči hledáme správná řešení, protože dítě se speciálními potřebami má nejen právo ale i povinnost být vzděláváno, ale rodiče se často setkávají s odmítnutím. Myslím si, že zrovna v oblasti vzdělávání. Důležité je vidět u dítěte pokroky, vidět u dítěte to, co se děje, držet v rodičích naději, že i život s dítětem se speciálními potřebami může být k žití a neznamená to konec života. Mám zkušenost, že rodičům pomáhá čas," dodává. Co pomáhá, aby v náročné práci nevyhořela? Co v systému rané péče v Česku stále chybí? Jak daleko je naše společnost na cestě k přijetí dětí se speciálními potřebami? Moderuje Markéta Vozková.

Jsem v neustálém přemýšlecím modu, kromě mé práce, houslového reprertoáru, řeším dramaturgii festivalu v Českých Budějovicích. Učím se delegovat, ale některé věci za mě nikdo neudělá," popisuje a dodává: "Stále se snažím vymýšlet nové přístupy a myslím, že klasická prezentace vážné hudby už je možná přežitá." Bylo těžší odložit ikonický šátek, který během prvních sedmi let na vystoupeních nikdy neodložil? Jak přistupuje k možnostem vlastního růstu v oboru? Jak se tiktokové klipy podepisují na konzumaci živé hudby? Moderuje Michael Rozsypal.

V rozhovoru vysvětlí sběratel tohoto umění a kurátor výstavy thajské malířky La Inthonkaew Ondřej Sekanina. Moderuje Vladimír Kroc.

Veronika Šamonilová Lauterbachová pracuje s lidmi ve vedení firem. Pomáhá jim zvládat situace, ve kterých jde o výsledek, připravuje jednotlivce a týmy na náročná vystoupení a spoluzaložila akademii AFLAB pro ženy v byznyse. „Komunikační dovednosti jsou absolutní základ úspěchu a nemyslím si, že se to nějak změní,“ říká v pořadu Hovory.

Ve stand upech zpracovávám vážná témata i sexualitu a tělesnost." Jak rozzářit česká města uměním? Jak vypadají výstavy srozumitelné pro širokou veřejnost? Co jí předala babička, která studovala fotografii? Moderuje Lenka Buriánková.

Za měsíc začne největší tuzemský festival klasické hudby Pražské jaro. „Jedním z hlavních témat letos jsou velké vokálně-instrumentální skladby, což se odvíjí od osobnosti Barbary Hannigan, která je rezidenční umělkyní a na všech koncertech bude zpívat,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík.

Film Lení škola, 2001 je první celovečerní film o vietnamské komunitě v Česku, poprvé byl představený divákům na festivalu v Karlových Varech. „Jiný celovečerní film na stejné téma, s touto autentickou sondou, tady není,“ říká režisér snímku Dužan Duong. Na to, že se tak rázem stal „mluvčím“ vietnamské komunity, pak říká: „Asi někdo musí stát v první řadě, ale doufám, že nebudu jediný a že se připojí další,“ doplňuje v pořadu Hovory, který vysíláme v repríze.

Podle České školní inspekce jsou zachyceny jen 0,3 procenta nadaných dětí ze 3 procent, které jsou v populaci. „Dali jsme dohromady tým vědců, diagnostiků a programátorů a vytvořili jsme diagnostické hry. Dítě sedne k počítači, řeší zábavné úlohy, sbírá body a my jsme po necelé hodině schopni změřit jeho schopnosti,“ říká docentka katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a ředitelka Národního centra podpory nadání Invenio Šárka Portešová.

„Česká občanská společnost je výjimečně zdravá a postupně se učí být sebevědomá. Ještě ale není tam, kde by měla být, proto o sobě pořád uvažuje jako o malém národu, což není,“ říká lidskoprávní aktivista Igor Blaževič.

„AI nám ukazuje, kam jsme to jako lidstvo dopracovali. Třeba ve snaze získat kontrolu nad věcmi jsme vytvořili něco, u čeho se bojíme, že získá kontrolu nad námi samotnými,“ říká Lukáš Sedláček, zakladatel Týdne inovací a vzdělávací platformy ELAI. Nyní mu vychází kniha Nazí v době AI, která se mimo jiné zabývá otázkami lidské identity tváří v tvář algoritmům.

Na konci jara to bude 160 let ode dne, kdy měla v Praze premiéru operní klasika Prodaná nevěsta. O letních prázdninách bude v hvězdném obsazení k vidění na zámku Liteň nedaleko Karlštejna v rámci Festivalu Jarmily Novotné. Kariéra české operní pěvkyně a hollywoodské herečky je totiž se hrou Bedřicha Smetany neodmyslitelně spjatá. „Novotná s ní 27. června 1925 ve svých 17 letech poprvé debutovala v Národním divadle,“ poukazuje v Hovorech výkonná ředitelka akce Ivana Leidlová.

Litografická dílna v pražské Říční ulici patří v Česku k nejstarším svého druhu. Své grafiky tam tiskly generace výtvarníků a technologie se za více jak sto let nezměnila. „Je to tisk z plochy, nic tam není vyryto, prohloubeno ani vyvýšeno,“ vysvětluje v Hovorech majitel dílny, akademický malíř a grafik Martin Bouda. „Potřebujete opravdu štětec, vlastní um a kámen,“ doplňuje jeho syn Matěj Bouda, který v tiskařské tradici pokračuje.

Jak šel čas, zrcadlila se v osudech českých skautů historie se všemi jejími světlejšími i temnými etapami. Válečné časy skautingu vůbec nepřály, rovněž tak roky totalitní vlády komunistů. Až uvolnění v roce 1968 přineslo oživení. Tuto nadějnou epizodu brzy zarazila na dlouhé roky normalizace. Po Sametové revoluci v roce 1989 se však ukázalo, že pro skauting a jeho myšlenky je v naší vlasti opravdu úrodná půda. Na vlastní kůži poznal novodobou historii skautingu i host Hovorů Mirko Veselý. Moderuje Eva Hůlková.

Kniha Co já? Co ty? Miřenky Čechové se dostala do long listu nominací na cenu Magnesia Litera. „Hněv je nám často odpírán a já jsem ho v této knize chtěla tematizovat jako životadárný zdroj odporu,“ říká její autorka a divadelní režisérka.

„Zodpovědnost za náš osud dnes leží vlastně výhradně na nás. Zajímá mě, jaké to má důsledky. A ty nemusí být vždy pozitivní,“ tvrdí sociolog a autor knihy Osamělí hrdinové Pavel Pospěch. Můžeme si všichni splnit své sny když se budeme dost snažit? A jaké důsledky má důraz na individualitu v politice?

Jan Trachta je dětský chirurg, který už absolvoval 13 misí pod hlavičkou mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic: „U intenzivních misí byla každý den výzva, protože Lékaři bez hranic řeší opravdu těžké situace. Do Čech jsem si z toho přinesl nasazení a odvahu jít netradiční cestou a přemýšlet jinak,“ říká.

V Hovorech představí svoji knížku pro děti "Voda ho vzala". "Příběh jedné chaty na Berounce pod Týřovem, která o povodních doplula i s dědou Marcelem a psem Ronym až do Hamburku." Moderuje Vladimír Kroc

Politická situace ve světě může stále více zasahovat do našich osobních nejistot a obav. Ve své praxi si toho všímá i psycholog a psychoterapeut Jan Siřínek, který lidem pomáhá najít jejich úkol v neovlivnitelných situacích a zaměřuje se také na speciální formu terapie. „Je to pochopení, zážitek, o kterém předpokládáme, že se v mozku zapíše na správné místo,“ vysvětluje v Hovorech.

„Ve věznicích nejsou zavření jenom odsouzení, ale také zaměstnanci vězeňské služby. A to nenormální prostředí se na nich podepisuje,“ říká předsedkyně Vězeňské duchovenské péče a zároveň kaplanka v pardubické věznici Kristýna Čobanová. Její projekt Tichý oddíl si klade za cíl přinést do hlučného prostředí cel trochu klidu a naděje.

Vím, jakým místům věnovat pozornost, co stojí za prozkoumání. Je to trochu jiný klíč k tomu, jak sdílený prostor používat jinak než k dopravě z místa na místo," říká výtvarník a muzikant Tomáš Staněk, který je autorem originálního kresleného "Průvodce periferní Prahou". V Hovorech bude mluvit o komunitě writerů, o riskování ztráty svobody a o místech, do kterých vás turistické značky nedovedou. Moderuje Naděžda Hávová.

Žluté sovětské vozy Trabant vystřídal za stejně zabarvenou obojživelnou „žábu“, dobrodružství a dlouhé cesty po vzdálených krajinách ale zůstaly. Cestovatel, novinář a cestopisec Dan Přibáň před letošním vydáním seriálu Žlutou žábou až do Mongolska oslavil 50. narozeniny. „Když je člověku třeba 30, tak si říká, že za chvíli bude starý. A pak vždycky zjistí, že není,“ říká v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Někdy více, někdy méně úspěšně. Ale to je přirozené a na tom se učí, říká v Hovorech ředitel teplické praktické školy Arkadie pro děti s hendikepem Ivan Růžička o důležitosti dobrodružství ve výchově. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

„Přechod k tabletu byl strašně náročný, úplně mi to rozhodilo rukopis.Teď už se v tom cítím dobře a dává mi to volnost i spoustu výrazových možností. Díky tomu mě to zase začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Miroslav Kemel. V současné době kreslí pro deník Právo. Kromě toho vydal už pět desek a koncertuje se svou kapelou.

Jedna z nejhranějších českých skladatelek se narodila před 111 lety v Brně. I přes její krátký život ukončený nemocí stihla obdržet Smetanovu cenu za její Vojenskou symfonietu a prorazila do maskulinního světa dirigování. Osudu Vítězslavy Kaprálové se filmově věnoval dokumentarista Petr Záruba. „Byla první studentkou brněnské konzervatoře, která vystudovala skladbu a dirigování,“ popisuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus.