Írán

Márnice na jihu Teheránu zveřejnila záběry obětí zásahu bezpečnostních sil proti demonstrantům, aby mohli obyvatelé zjistit, jestli mezi nimi nejsou jejich příbuzní. Některé oběti byly tak znetvořené, že je nebylo možné identifikovat, u některých ale byly i dokumenty. Fotografie ukazovaly tváře 326 lidí, uvedla stanice BBC. Osmnáct z nich byly ženy. BBC fotografie zveřejnila jen zmenšené a rozostřené.

Magazín Securitytech.cz pořídil rozhovor s bývalým americkým zpravodajským důstojníkem letectva USA a nyní vojenským analytikem Rickem Franconou. Zajímaly nás mírové rozhovory na Ukrajině, ale také napjatá situace v Íránu a další souvislosti. „Domnívám se, že k ukončení války bude Ukrajina muset učinit územní ústupky. Pravděpodobně by šlo o Ruskem kontrolované části Donbasu,“ míní Francona. Více informací už v našem interview.

Tisíce lidí byly zmasakrovány v temnotě. Muži, ženy i děti, jež se odmítli dále smířit s tyranií islámského režimu v Íránu. Bude jejich oběť dalším zapomenutým masakrem?

Otázka osudu Grónska se dostala do centra pozornosti. Rýsuje se tu hluboký konflikt mezi USA a evropskými členskými zeměmi NATO, jimž Washington hrozí cly. Bezpečnostní analytik v podcastu Zbytečná válka upozorňuje, že už probíhají skutečné a velmi vážné konflikty na Ukrajině a v Sýrii, které mohou mít dopad na Evropu. Varoval, že neřešení problémů nás dožene.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí zveřejnil dosud nejotevřenější výhrůžku Spojeným státům od krvavého potlačení protirežimních demonstrací v Íránu, když Washington varoval, že islámská republika v případě napadení odpoví všemi dostupnými prostředky.

Írán posouvá limity svého raketového programu. Nový typ střely Khorramshahr-4 má dolet 10 000 km a zasahuje daleko za hranice regionu.

Teherán obnovuje výhrůžky odvetou v případě možné americké intervence Přečíst si

Írán představil balistickou střelu Khorramshahr-4 s dosahem 10 000 km. Technologie, která pokrývá Evropu i americký kontinent.

Spojené státy na Blízkém východě koncentrují vojenské síly a sledují, jak se vyvíjí situace v Íránu. Prezident Donald Trump nevylučuje, že rozkáže k úderům proti tamnímu režimu. O co se země ekonomicky opírá?

Ceny ropy se ve středu vydaly směrem dolů, když trhy postupně vyhodnotily, že rizika spojená s přerušením těžby v Kazachstánu jsou pravděpodobně pouze dočasná a nebudou mít dlouhodobý dopad na globální nabídku.

„Neřekl bych, že z toho režim vychází nějak zásadně oslaben,“ říká bezpečnostní analytik Josef Kraus o protestech v Íránu, které režim krvavě potlačil, nic ale nemusí být definitivní. Nad Íránem stále visí hrozba amerického zásahu, který by mohl blízkovýchodní „region uvrhnout do ohromného chaosu“, říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Dopady protestů na stabilitu režimu se však budou odvíjet i od toho, zda se režim uchýlí k plošným represím.

Evropa se v reakci na válku na Ukrajině chystá na zbrojení a zapojují se také automobilky. Renault chystá výrobu dronu, který se inspiroval na Ukrajině a má také snížit závislost Evropy na nevyzpytatelné Americe.

Geopolitická roztržka o budoucnost Grónska, růst výnosů japonských dluhopisů, prudký pullback globálních akciových indexů a další rekordy ceny zlata. Taková byla druhá lednová dekáda, doplněná o krvavě potlačované protesty v Íránu, pokračující válku na Ukrajině a začátek výsledkové sezóny v USA. Akcioví býci zase jednou usnuli na vavřínech a schytali studenou sprchu. Uvidíme, jak dlouho bude vystřízlivění trvat tentokrát.

To je poslední bitva, vzkázal Íráncům ve video poselství korunní princ Rezá Pahlaví, nejstarší syn íránského šáha, který byl svržen v roce 1979. Právě on patří mezi představitele íránské opozice.

Fotbalový svátek bez fanoušků z Afriky a Karibiku? Podle starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho to nedává smysl. Před blížícím se mistrovstvím světa chce otevřít citlivé téma cestovních zákazů přímo s Bílým domem.

Svrhl venezuelského vůdce Madura, nařídil deportace, nechal zbořit východní křídlo Bílého domu, rozhádal spojence nebo navrhl znovuotevření Alcatrazu. Uplynul rok od druhé inaugurace Donalda Trumpa. Co americký prezident slíbil, co splnil a co se mu naopak nepovedlo? Připomeňte si to v našem výběru.

S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu a postupnou erozí poválečného řádu, chcete-li světa, na který jsme byli zvyklí, dochází k výraznějšímu rozkolísání geopolitiky. A začátek roku 2026 to jen potvrzuje.

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.

Razije Ansárí je íránská spisovatelka a esejistka žijící v Praze. Má za sebou literární kariéru v rodné zemi i v Evropě, poslední týdny ji nicméně nejvíc zaměstnává dění právě v Íránu. Během protivládních protestů tam podle britského deníku Times zemřelo víc než 16 tisíc lidí, další 330 tisíc je zraněných. Oběti jsou hlavně mladí lidé do 30 let. V Íránu je nyní i spisovatelky dcera. „Je mi nesmírně líto těch mladých lidí, kteří dnes demonstrují v ulicích. A bojím se, aby to, co přijde, opět nebylo v rozporu s jejich představami a nadějemi. Aby veškerá ta krev nebyla prolita zbytečně, říká v rozhovoru pro Heroine.cz.

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.

Ve Spojených státech se počítají veřejní činitelé a hlasy, které se odváží postavit proti zneužívání moci jejich prezidentem.

ROZHOVOR / Teokratický režim v Íránu čelí možná největšímu ohrožení od islámské revoluce. Masové protesty po celé zemi požadují zlepšení zoufalé ekonomické situace i zrušení striktních náboženský…

Obchodovat s uměním bylo za totality trestné, hrozilo za to vězení. Jenže komunistický režim potřeboval valuty, tak české obrazy vyvážel na Západ. A tak se děly podivné věci. Zakázaní umělci prodávali přes státní podnik a na stejných zakázkách se potkávali disidenti s agenty.

Kurdské ozbrojené skupiny odložily své tradiční spory a vytvořily jednotnou frontu proti represím Teheránu. Přečíst si více

Íránský režim zažil nečekanou potupu. Neznámí hackeři během běžného televizního vysílání převzali kontrolu nad všemi státními televizními kanály a místo oficiální propagandy odvysílali poselství exilového korunního prince Rezy Pahlavího. Ten v něm vyzval íránské vojáky, aby „přeběhli na stranu lidu“ a zapojili se do odporu proti nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. O incidentu informoval například německý deník Bild.

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.

Vláda Andreje Babiše po důvěře jede „Česko především“, ledová kalamita paralyzuje silnice, zatímco Trump tlačí cla kvůli Grónsku a Írán obviňuje Západ z krve protestů. Ironie stavu: stát se hýbe, ale hlavně klouže.

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 16.500 lidí a 330.000 bylo zraněno. List The Times se odvolává na novou zprávu íránských lékařů. Většina obětí je mladší 30 let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku.

Neznámí hackeři v noci na pondělí narušili satelitní vysílání íránské státní televize a odvysílali záběry podporující bývalého korunního prince Rezá Pahlavího, píše agentura AP.

Zatímco spojenci Ruské federace, jako byla Sýrie, Írán nebo Venezuela, čelili rozvratu, bombardování a únosům, ruský prezident zachovával mlčení. Slíbil jim sice všemožnou podporu, ve chvílích nouze a…

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 16 500 lidí a 330 tisíc bylo zraněno. List The Times se odvolává na novou zprávu íránských lékařů. Většina obětí je mladší 30 let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku.

Při brutálním potlačení protirežimních protestů v Íránu zemřelo nejméně 16 500 lidí. Informuje o tom deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů. Bezprecedentní násilí a desetidenní výpadek internetu nechaly tisíce rodin bez zpráv o jejich blízkých. Lékaři popisují útoky na demonstranty a označují je za „genocidu pod rouškou digitální tmy“.

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 16.500 lidí a 330.000 bylo zraněno. List The Times se odvolává na novou zprávu íránských lékařů. Většina obětí je mladší 30 let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku.

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.

Při protivládních protestech v Íránu přišlo o život přes 16 tisíc lidí, uvádí zpráva íránských lékařů.

Teherán - Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, bylo zabito nejméně 16.500 lidí a 330.000 bylo zraněno. Píše to list The Times, který se odvolává na novou zprávu íránských lékařů. Většina obětí je mladší 30 let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal dnes podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.

Ceny ropy na začátku týdne pokračovaly v poklesu, když se na trzích zmírnily obavy z bezprostřední eskalace napětí kolem Íránu a zároveň zesílila averze k riziku v důsledku geopolitických kroků prezidenta Donalda Trumpa souvisejících s Grónskem.

2 800 let starý polibek. I tak se nazývá nález dvojice koster, které se vášnivě objímají a líbají. Jejich ohromující fotka se rozlétla do celého světa. „Milenci z Hasanlu“ se stali obětí brutálního masakru. A díky DNA se zjistilo, že to jsou 2 muži!

V Izraeli panuje přesvědčení, že íránský režim nepadne a země se obává odvetných úderů. Izraelská Železná kopule nemá dost kapacit a Američané vyčerpali své THAAD a SM-3.

USA zadržely šestý ruský tanker, britské speciální jednotky se chystají k útokům, Německo jeden z nich nepustilo do svých vod a Ukrajina na některé z nich začala útočit pomocí dronů. „Chlouba“, která pomáhala ruské ekonomice s exportem ropy a plynu navzdory sankcím, teď dostává vážné trhliny. Dotkne se to ruského rozpočtu?

Írán minulý týden otestoval nejmodernější systém digitální izolace na světě. V zemi s devadesáti miliony obyvatel se během několika hodin zastavilo spojení se světem, internetový provoz klesl o 99 procent. Přesto se krátce nato na sociálních sítích objevila videa střelby do davu, hořících ulic i záběry z márnic. Sofistikovaný nástroj represe má nečekané trhliny, které mají většinou stejného jmenovatele – Starlink.

Jak delegáti kongresu ODS poskládali nové vedení a co od něj očekávají? Pod lavinou v Rakousku zahynuli tři čeští skialpinisté. Jak při tomto sportu maximálně omezit riziko? A utichly už definitivně masové protesty v Íránu?

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 5000 lidí, včetně asi 500 členů bezpečnostních složek, napsala v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace zatím tento týden uváděly přinejmenším 3400 obětí. Íránský úředník, který si nepřál být jmenován, Reuters také řekl, že nejtěžší střety se odehrály v kurdských oblastech na severozápadě a účastníky demonstrací označil za teroristy a ozbrojené výtržníky.

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 5 000 lidí, včetně asi 500 členů bezpečnostních složek, napsala v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace zatím tento týden uváděly přinejmenším 3 400 obětí. Íránský úředník, který si nepřál být jmenován, Reuters také řekl, že nejtěžší střety se odehrály v kurdských oblastech na severozápadě. Účastníky demonstrací označil za teroristy a ozbrojené výtržníky.

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 5000 lidí včetně asi 500 členů bezpečnostních složek, napsala v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace zatím tento týden uváděly nejméně 3400 obětí.

Americký útok na Venezuelu až nebezpečně nahrává Rusku a Číně podniknout podobné zásahy v jejich regionu. Mezinárodní právo už neplatí a lidstvo se vrací do 19. století, kde fungovala vláda nejsilnějšího.

Teherán - Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 5000 lidí včetně asi 500 členů bezpečnostních složek, napsala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace zatím tento týden uváděly přinejmenším 3400 obětí. Íránský úředník, který si nepřál být jmenován, Reuters také řekl, že nejtěžší střety se odehrály v kurdských oblastech na severozápadě, a účastníky demonstrací označil za teroristy a ozbrojené výtržníky.

Riziko eskalace, tlak spojenců a zrušení íránských poprav donutily amerického prezidenta ustoupit od plánovaných úderů proti Íránu. Americké velení pro Blízký východ však nadále počítá s dlouhodobě zvýšeným stupněm napětí.

Začátkem ledna íránská vláda odpojila zemi od internetu. Datový provoz klesl o 99 procent. Miliony lidí se ocitly v informační izolaci. Pak přišel Elon Musk s nabídkou: Starlink zdarma pro všechny Íránce. Zní to jako technologické vítězství svobody nad cenzurou. Jenže jak to funguje v zemi, kde je satelitní internet zakázaný a kde vám za jeho používání hrozí vězení? Článek Starlink v Íránu: Satelitní internet jako zbraň proti cenzuře se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

V uplynulém týdnu se na trzích hojně skloňovala geopolitika, kdy akcelerovali zejména rizika spojená s Íránem. Nicméně na druhou stranu trhy potěšila relativně dobrá data o spotřebitelských cenách v USA, která pomohla indexu S&P 500 krátce na nová maxima přes 7000 bodů.

Ceny pohonných hmot na českých čerpacích stanicích jsou nejnižší za poslední čtyři roky. Na některých totemech svítí prodejní cena litru benzinu lehce nad třiceti korunami, litr nafty se prodává i pod touto „magickou“ hranicí. Nejlevněji natankují řidiči benzin v Karlovarském kraji, nafta je nejlevnější v Pardubickém kraji. Podle expertů je však na obzoru zdražování. Cena ropy na světových trzích kvůli napětí v Íránu vzrostla, což se projeví i u nás.

Syn posledního šáha dlouho z Ameriky prosazoval v Íránu násilné změny. V poslední době začal nejprve obhajovat občanskou neposlušnost a nyní i vyzývat k přímému převzetí center měst. Tím si ze strany Íránu vysloužil obvinění z „terorismu“.

Svrhnout režim by si vyžádalo dlouhotrvající vojenskou kampaň, kterou prezident USA odmítá a která by mohla vyvolat regionální chaos, kterého se jeho spojenci obávají.

Trumpův model se o demokracii nezajímá, jde mu o ropu a stabilitu, i kdyby to znamenalo, že se vzdá nepřátelského režimu výměnou za to, že ho bude mít pod kontrolou.

Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě, která v sobotu přiznala, že při aktuálních protestech byly zabity tisíce lidí, vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.

Letošnímu ročníku Evropských filmových cen kraloval koprodukční snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Ceny obdrželi hlavní herci filmu Stellan Skarsgård a Renate Reinsveová. Slavnostní vyhlášení vítězů 38. ročníku cen Evropské filmové akademie, které jsou obdobou hollywoodských Oscarů, hostil v sobotu večer berlínský Haus der Kulturen der Welt.

Íránský režim při potlačování protestů zabil tisíce lidí, některé „nelidským a brutálním způsobem“. V sobotu to řekl tamní nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince.

Ukázalo se, že lidé mohou mít zájem obcházet centralizovanou finanční infrastrukturu v dobách politických nepokojů.