Istanbulská úmluva

Po více než měsíci proběhne další výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Jednalo by se až o 1200 Ukrajinců, uvedl předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov.

Lotyšsko po několika dnech protestů rozhodlo, že prozatím neodstoupí od Istanbulské úmluvy, která má podpořit ochranu žen před násilím. Situace ukázala na hlubší problém země, jež má nejvyšší počet femicid na obyvatele v Evropě.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím.

Prezident Edgars Rinkévičs požádal poslance, aby své dřívější rozhodnutí o odstoupení od úmluvy přezkoumali a zákon nepodepsal. O Istanbulské úmluvě se v lotyšském parlamentu bude hlasovat znovu a to zřejmě po příštích volbách.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovala o tom ve středu lotyšská média i agentury AFP a Reuters. Minulý čtvrtek lotyšský parlament, jako první v Evropské unii, odhlasoval odstoupení od úmluvy. Prezident Edgars Rinkévičs ale příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.

Pokud prezident rozhodnutí schválí, bude Lotyšsko prvním státem EU, který od úmluvy odstoupí. Podle odpůrců Istanbulská úmluva zavádí definici pohlaví, která jde nad rámec biologického pohlaví jako sociální konstrukt.

Lotyšský parlament, jako první v Evropské unii, odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Ve středu večer před parlamentem v Rize kvůli tomu protestovalo přibližně 5 000 lidí. Demonstrace se stala jednou z největších v pobaltské zemi v posledních letech.

Lotyšský parlament jako první v Evropské unii odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovaly o tom ve čtvrtek pozdě večer tiskové agentury. Ve středu večer před parlamentem v Rize protestovalo proti odstoupení od úmluvy podle policie přibližně pět tisíc lidí na jedné z největších demonstrací v pobaltské zemi v posledních letech.

O odstoupení od Istanbulské úmluvy má lotyšský parlament hlasovat ve čtvrtek. Odpůrci smlouvy tvrdí, že úmluva má ideologický základ, který je v Lotyšsku v rozporu s tradičními rodinnými hodnotami.

Na evropské číslo pro oběti násilí na ženách se nově lze dovolat i v Česku. Vyškolené pracovnice budou na příjmu nonstop a pomohou obětem řešit krizové situace a třeba jim i zajistí nouzové ubytování. Centrum Rosa spustilo provoz linky v pondělí v rámci mezinárodního dne boje proti násilí na ženách.

Senát letos v lednu ratifikaci neschválil a zastavil, Česko však úmluvu v roce 2016 podepsalo a nyní patří k posledním pěti zemím EU bez ratifikace.

Oběti domácího násilí mohou najít zastání u svých zaměstnavatelů.Firmy učí své manažery rozeznávat příznaky a obětem nabízejí více volna nebo psychologickou, právní a finanční pomoc.

Senátoři a senátorky si ve středu zvolili staronové vedení. Horní komoru bude opět řídit občanský demokrat Miloš Vystrčil. Ve volbě neměl protikandidáta. Místopředsedou ale bude nově Ladislav Václavec za hnutí ANO.

Násilí na ženách je jednou z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv.Evropské státy kvůli tomu usilují o jejich lepší ochranu, a proto mnohé ratifikovaly Istanbulskou úmluvu.

Ačkoli současná opozice hodlá oslabit vládní většinu v Senátu, i kdyby získala v podzimních volbách všech sedmadvacet obvodů, zůstane v opozici. Souboj se ale odehraje jinde. Mezi konzervativci a liberály.

Sprostý buran, jehož výroky nemají ve veřejném prostoru co dělat? Nebo impulzivní, ale správný chlapík, prostě stará škola? Spor o „zločin a trest“ trenéra Petra Rady je důležitý. Je to obraz celé společnosti. Stále dost buranské.

Senátem neprošla takzvaná Istanbulská úmluva. Jaké argumenty senátoři používali a co nám to říká o síle antigenderového hnutí? A měla úmluva zavést kanibalismus ve školkách?

Představení Barbary Herz v A studiu Rubín obrací debatu ohledně ratifikace mezinárodní smlouvy ve frašku o každodenním sexismu a nebezpečí jeho přehlížení.

Přirozené životní prostředí podcastu Vlevo dole je Sněmovna, tentokrát se ale podcasteři zaměřili na Senát. Čím to, že má horní komora pověst boomerů, které vyděsí každá novota?

Se zakladatelkou organizace Konsent o Istanbulské úmluvě, zvláště pak o tom, proč odpůrcům tolik vadí a proč jsou naši politici konzervativnější než zbytek společnosti.

Státy Evropské unie již znají podobu nové směrnice o potírání násilí vůči ženám. Ambicí normy je prevence a potírání násilí vůči ženám, kriminalizace určitých forem násilí na ženách bez ohledu na to, zda se dějí v reálném životě nebo na internetu a zajištění silnějších práv obětí. Podle eurokomisařky Věry Jourové směrnice svým způsobem nahrazuje Istanbulskou úmluvu, kterou český Senát nedávno odmítl ratifikovat.

Státy Evropské unie a europoslanci se v úterý shodli na podobě nové směrnice o potírání násilí vůči ženám. Na sociální síti X to oznámila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ambicí normy je prevence a potírání násilí vůči ženám, kriminalizace určitých forem násilí na ženách bez ohledu na to, zda se dějí v reálném životě nebo na internetu a zajištění silnějších práv obětí.

Nová pravidla by měla kriminalizovat řadu činů, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů a kybernetického násilí. Normu musí ještě schválit členské státy a europoslanci.

Osm senátorů napsalo otevřený dopis poslancům, ve kterém vyjadřují hluboké znepokojení nad dosavadním průběhem projednávání Istanbulské úmluvy.

Zamítnutí Istanbulské úmluvy Senátem je jen další ze střípků, dokazujících odtrženost volených politiků od reálných zájmů občanů. Už delší dobu čeští politici hájí zájmy jen části společnosti, což dokazuje i jejich věková struktura.

V debatách o Istanbulské úmluvě vyvstala v různých diskusích otázka, proč vlastně vznikají mezinárodní úmluvy, k čemu jsou nám dobré a proč je máme přijímat. Pojďme se na to podívat.

Blokovat změny reflektující civilizovaný standard i dynamiku společnosti. A neschopnost věcem porozumět, ba ochota je vůbec pochopit. V tom je paralela mezi částí politických elit a papaláši z 80. let, píše v komentáři Ivan Gabal.

Ani bezmála osm let poté, co ji podepsalo, v Česku nebude platit tzv. Istanbulská úmluva. „Diskuze je hodně zanesena argumenty z krajní pravice nebo konspirační scény,“ komentuje odmítnutí ratifikace socioložka Eva Svatoňová.

Senát se v oblasti právní ochrany žen rozhodl ponechat naši zemi v temnotě evropského středověku po boku režimů jako je ten Ficův či Orbánův. To je pak opravdu těžké být na svoji zemi hrdý.

Konzervativní pravice zastavila mezinárodní úmluvu proti násilí na ženách. S několika málo dalšími jsme opět ostudou Evropy.

Tento vzkaz bude osobní. Seděla jsem v Senátu do poslední vteřiny hlasování. Chtěla jsem být tak blízko, abych mohla vidět do očí lidem, kteří mají tu obrovskou moc, že rozhodnou o tom, jestli se naše republika vůči násilí jasně vymezí, anebo nikoli.

Senátoři, kteří potopili ratifikaci Istanbulské úmluvy, nerozumí, k čemu je dobrá: Neboří tradiční rodiny, nechce převychovávat lidstvo. Nikomu neubližuje, jen nabízí řešení, jak pomoci těm, kterým je ubližováno.

Senát ve středu po dlouhé debatě neschválil Istanbulskou úmluvu. Mezi její kritiky patří senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09, který byl zpravodajem návrhu. Podle něj mohou mít některé body dokumentu negativní dopad na český právní systém. „Maximálně ale podporuji kroky proti násilí,“ říká v rozhovoru pro Deník.

Psal se rok 2017. V Moskvě schválila Státní duma vynětí domácího násilí z kategorie trestných činů. Mělo to přijít, protože se Putinovo Rusko přece vrací k tradičním hodnotám, mezi něž domácí násilí tradičně patří.

Neschválení Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách je podle premiéra Petra Fialy (ODS) mimo jiné důsledkem spěchu a nedostatku trpělivosti. V horní komoře neprošel souhlas s ratifikací ve středu pozdě večer o dva hlasy.

Parta pošetilců včera odmítla ratifikaci Istanbulské úmluvy v senátu. Někteří lidé to považují za mezinárodní ostudu. Já též. Ale parta pošetilců si právě tento moment slávy užívá. Podařilo se jim „porazit svět okolo“.

Větší šanci na přijetí by měla Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí po širší debatě, soudí premiér a předseda ODS Petr Fiala. V rozhovoru pro server Blesk uvedl, že někteří koaliční partneři podle něj na ratifikaci spěchali. Senát ve čtvrtek večer těsnou většinou úmluvu neschválil. K přijetí chyběly dva hlasy. Lidovci v drtivé většině hlasovali proti, pro byla většina Starostů a Pirátů, občanští demokraté byli rozděleni. Po hlasování uvedli například senátoři za Piráti…

Senát většinou neschválil Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Pro souhlas s její ratifikaci bylo jen 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Schvalování předcházela téměř sedmihodinová debata, v níž se střetli zastánci a odpůrci úmluvy.

Senát dnes neschválil Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Senát ve středu večer těsnou většinou neschválil Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Pro souhlas s její ratifikaci bylo jen 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Schvalování předcházela téměř sedmihodinová debata, v níž se střetli zastánci a odpůrci úmluvy.

Debata o Úmluvě Rady Evropy proti násilí na ženách a domácímu násilí by podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) neměla být iracionální s používáním falešných argumentů. Blažek to řekl senátorům v úvodu dlouho očekávaného projednávání takzvané Istanbulské úmluvy. Senátoři jsou v názoru na potřebnost úmluvy rozděleni, jejich debata by proto mohla i podle Blažka trvat několik hodin. Do debaty ve středu zasáhl také prezident Petr Pavel. Česko podle něj mělo Istanbulskou úmluvu ratifikovat…

Senátoři a senátorky začali projednávat Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známou též jako „Istanbulskou úmluvu“.

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách, známá jako Istanbulská úmluva, pomůže ochraně a podpoře všech obětí domácího násilí. Česko se zaváže zlepšit dostupnost pomoci obětem, prevenci, povědomí o problému a práci s pachateli.

Odpor vůči Istanbulské úmluvě postavil do jednoho šiku některé vládní zákonodárce z ODS a KDU-ČSL s opozičními z ANO a SPD. Ratifikaci úmluvy, kterou bude ve středu projednávat Senát, chtějí zabránit. Poměr mezi odpůrci a příznivci bude zřejmě těsný.

Senátoři svedou boj o Istanbulskou úmluvu, jež vzbuzuje vášně. Jedni volají po jejím schválení, druzí ji kritizují. Příběh Lenky, kterou týral manžel, ukazuje, co by po její ratifikaci mohlo být jednodušší.

Debata o Istanbulské úmluvě či návrh na redefinici znásilnění. Témata týkající se rovnosti pohlaví se letos vršila. A podle novinářky Silvie Lauder i data ukazují, že se v této problematice česká společnost posouvá, ale pomalu.

Poslanci a senátoři, kteří chtějí zabránit ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, známé jako Istanbulská úmluva, neříkají „B“, jež s tím bude spojeno. A to ten fakt, že krok Česko poškodí v očích zahraničních spojenců, mimo jiné také v OSN, v němž usilujeme o pozici nestálého člena Rady bezpečnosti, shodují se odborníci.

Patriarchát je systém, který existuje již tisíce let. Vznikl v důsledku politických a ekonomických faktorů a má zásadní vliv na naše životy. Podívejme se na původ, dopady a budoucnost patriarchátu.

Zastánci ratifikace Istanbulské úmluvy uspořádali v Senátu kulatý stůl, který měl za cíl vyvrátit dezinformace a mýty, které o úmluvě proti násilí kolují. Obě parlamentní komory budou už brzy projednávat její ratifikaci a jak Právo dříve informovalo, zdá se, že odpůrci úmluvy mají mezi zákonodárci navrch, a to především právě v Senátu.

Istanbulská úmluva a manželství pro stejnopohlavní páry. Dvě témata, která v posledních měsících vyvolávají na české politické scéně bouři. Nejen o jejich podpoře hovoří v rozhovoru lidovecká senátorka Miluše Horská.

Istanbulská úmluva vytváří v parlamentu neobvyklou ko­alici – ODS, lidovců, ANO a SPD –, která má v Senátu i Sněmovně jasnou většinu. Její poslanci chtějí pakt o násilí na ženách shodit, tedy pokud je nepředběhne Senát. V takovém případě by se o úmluvě ve Sněmovně ani nehlasovalo. Situace vadí TOP 09, STAN i pirátům, kteří naopak za její přijetí horují.

Senát i Poslanecká sněmovna v následujících měsících svedou boj o ratifikaci Istanbulské úmluvy.

Když jsem vstupovala do role zmocněnkyně vlády pro lidská práva, (nejen) média se mě často ptala na to, jestli opravdu věřím, že ČR může vůbec někdy ratifikovat Úmluvu proti násilí na ženách. Odpovídala jsem, že rozhodně ano.

Schválení takzvané Istanbulské úmluvy, která kromě prevence a potírání domácího násilí řeší i genderově podmíněné násilí, zatím žádný ze senátních výborů nepodpořil. Zahraniční výbor v úterý nedoporučil její ratifikaci mimo jiné pro nadbytečnost, stejně jako výbor pro záležitosti EU, který navíc poukázal na výkladovou nejasnost některých pasáží úmluvy.

Není pravda, že by se Istanbulská úmluva vztahovala pouze na ženy. Týká se všech obětí násilí a diskriminace, řekl Právu advokát Daniel Bartoň, který se specializuje na lidská práva a oběti trestných činů. Hlavním přínosem úmluvy podle něj je závazek státu zajistit dostatek služeb pro oběti sexuálního či domácího násilí či preventivní programy pro agresory.

Istanbulská úmluva je zaměřena na potírání a prevenci násilí jak na ženách, které jsou statisticky ohrožené nejvíce, tak i na mužích, dětech nebo seniorech. Proč tedy vzbuzuje v Česku u některých takový odpor? A v čem nám může reálně pomoci?